Hudební salón

Ano, zelené proužky zní skvěle. *Pokýve hlavou s hraně vážným výrazem ant tváři a přitom musí potlačovat smích. Pokud někdy seriózně řekne, že tenhle účes chce, bude čas ho strčit do blázince. Ani to moc velká změna pro něj vzhledem k tomu, že žije celý život v paláci nebude. Možná se tam bude mít i lépe a cítit se normálněji. * Na zajíčky? No tak to se budu muset moc snažit, abych tě přesvědčil, že i chlap jako já má své kouzlo a výhody. Jako prví bych řekl hned více zkušeností. Vím, co máš ráda, kde se ti líbí nejvíce, že se tě dotýkám.. *Na tváři má úsměv. Rád jí to klidně tady a teď i ukáže.*Ethan Xavier Maxwell Schreave.. To zní báječně. *Uzná s úsměvem. Ví, že Christophine má Maxe ráda pořád stejně, i když on se od ní distancuje. Mrzí ho to za ni. Nikdy ho přece neodstrkovala, naopak se o něj snad starala ještě více, aby si nepřipadal špatně mezi ostatními, přijala ho za svého.. Třeba se jejich vztah časem zlepší, zbývá už jen doufat. Jak si pomyslel předtím, už jí teď začne dokazovat jak je výhodné mít manžela, který v jak na ni, než si začínat s některým zajíčkem. Miluje, když z ní mámí vzdechy a steny jeho jména. Její nahé tělo obdivuje a miluje stejně jako na začátku jejich manželství. Možná teď ještě více. Miluje její vypouklé bříško, ve kterém se schovává jejích dítě, nejspíše už poslední. Ještě jedno těhotenství a už by ho asi sama Christophine zabila a zakopala v zahradě. Nebo hůř - ufikla mu ptáka, pro jistotu a to by si šel mašli hodit sám. Žít bez sexu? Ne, pěkně děkuje. Chce jí oplatit to dráždění a taky přestane pohybovat prsty, ale jak se ukáže, dneska mu to neprojde. Ona sama ho začne provokovat tím jak se začne uspokojovat sama. Tenhle pohled sice stojí za to, ale jeho boxerky jasně říkají to, že pokud se na ni bude chvilku nečinně dívat, asi prasknou. Svlékne se a za chvilku je už v ní. Neudrží spokojené zasténání. Jeho přírazy zrychlují a on si i přesto krade krátké polibky. Nevadí mu její zaryté nehty do zad, naopak ho to snad ještě více rozpaluje, když takhle cítí, co s ní dělá. Stejně jak n si značkuje svoje území polibky n jeho krku, které jsou viditelné, ona to zase dělá se škrábanci na zádech. Vidí na ní, že už bude a rozhodne se jí ještě pomoct. Začne prsty dráždit její vrcholek a přitom ji sleduje. Vždycky mu připadala Christophine nádherná, ale sakra nikdy nevypadala krásněji a více sexy než právě ve chvíli, když dosáhla svého vrcholu. On sám naposledy přirazí a zasténá. Pobaveně se na ni usměje.* Možná jo, když už jsem takový starší jak jsi mi sama připomínala dneska. Ale nezajímá mě to. Doktorovi milerád vysvětlím, jak se mi to stalo a proč mám drápance na zádech. *Oplatí jí to nevinné zazubení. Oplatí jí polibek, než se odtáhne.* Ty mě taky. Pokusím se práci dělat rychleji, abych na tebe měl více času. Můžeme si spolu taky někam zajít, do restaurace do města, na jachtu.. Nebo jen zůstat spolu v komnatě, jak bude moje královna chtít. I když mám dost práce, ty jsi pro mě vždycky na prvním místě. *Respektive ona a děti a to nikdy nic nezmění. *Podá jí oblečení, které je všude možné na zemi a pot se oblékne i on.* Mám ti třeba něco zahrát? Nebo chceš už jít do komnaty?

*Dělá, že o tom přemýšlí.* No no, ale nechvástáš se jen tak? *Pozvedne obočí a schválně vloží do svého tónu určitou dávku hravé provokace.* Jo, zní... *Vydechne spokojeně. Mohla se na to malé těšit ještě víc? Doufala, že to bude konečně zase kluk. Možná by Max přeci jen pochopil, jak moc do téhle rodiny patří, kdyby to dítě mělo jméno i po něm? Už nevěděla, jak mu to vysvětlit, ale možná jí prostě odmítal naslouchat, protože ani vzdáleně nebyla jeho krev a odmítal ji dále vidět jako rodinu. Před těmito myšlenkami se nechá ochotně rozptýlit. A je to to nejlepší rozptýlení. Ani se nesnaží krotit v hlasitých projevech spokojenosti, potřebovala ho stejně jako on ji, zvlášť po těch dlouhých dnech, kdy se skoro ani neviděli. Každý kdo by šel kolem by pochopil, že zatraceně nemá vstupovat dovnitř. Vzhledem k předehře by ani možná nepotřebovala popostrčení, k tomu, aby dosáhla vrcholu. Stačí tak jen pár drobných svádivých kroužků kolem klitorisu, aby nahlas zasténala jeho jméno a podlehla rozkoši, jež se nasbírala v jejím těle. Zacítí i tak však onen moment, kdy sám zastane v uvolnění hluboko uvnitř ní. Milovala ten pocit. I když možná právě proto měli tolik dětí, ani jeden neměl rád, když mezi nimi při sexu něco stálo. A jak se přesvědčili u Daphne, ani antikoncepce nebyla vždy stoprocentní ochranou. Rozesměje se a potřese hlavou.* Fajn, 1:1, nikomu nebudeš popisovat, jak jsi mě ojel na klavíru, zakazuje se. *Protočí očima, ale stále se pobaveně usmívá. Spokojeně ho políbí.* To nemusíš, vím, že toho máš spoustu a chápu to. Jen se mi stýská, to tak bývá, když někoho miluješ. *Poučí ho.* Je mi jedno, kde budeme, když jsme spolu. *Což dokazovalo i zneuctění chudáka klavíru. Povzdechne si, když z ní vystoupí, ale klidně ho nechá posbírat věci, vzhledem k tomu, že její nohy jsou pořád trochu jako želé. V oblékání nespěchá, ale když je hotová, popadne kytaru a vydá se ke dveřím.* Zahrát mi můžeš i v komnatěkomnatě, alespoň když u toho budeš fakt sexy, bude v nabídce pohodlná postel... A kdybys hrál mizerně, mám na stolku fakt těžkou knížku. *Poškádlí ho a mrkne na něj. Vzápětí opustí salonek, však on ji určitě dožene.*

*Uzná, že jméno, které vymyslela pro miminko zní skvěle. Docela ho i dojme, že ho chce pojmenovat Maxwell a taky zalituje toho jak se poslední dobou chová, že se od Chris distancuje. Vzdaluje se všem, ale od ní určitě nejvíce.* Ale teď už to musí být kluk. Pokud to totiž bude holka, za tohle jméno nám asi nepoděkovala. *Zavtipkuje. Nechce, aby myslela na něco negativního, tak ji chce přivést na jiné myšlenky. Řekl by, že se mu to i daří, podle toho jak hlasitě sténá jeho jména, což je jako hudba pro jeho uši. Pokračuje v tom, co dělá a když na ni vidí, že za chvilku dosáhne vrcholu, ještě jí k tomu dopomůže. Samotnému mu stačí jednou naposledy přirazit, aby mohl zasténat v tom uvolnění, které se mu dostane. Mezitím, co se snaží uklidnit svůj dech, se dívá na svou nádhernou manželku. Shrne jí pár pramínků vlasů, které se jí nalepily na čelo a usmívá se na ni. Taky se nenech jen tak provokovat tím jak poznamenala, že si ještě něco udělá se zády. Však on není vůbec stydlivý a hned by s tím zašel k doktorovi, který by určitě chtěl vědět, co se stalo a tak by mu musel říct o jejich testování nábytku. Vítězně se na ni zazubí, když uzná, že je to 1:1 a oplatí jí polibek.* Ale já s tebou taky chci trávit více času, lásko. Taky mi chybíš. *Povzdechne si. Chtěl by na ni mít více času a v duchu si slíbí, že si ho prostě udělá. Poslední dobou toho měl dost, ale ona je pro něj to hlavní, takže vše ostatní půjde zase o něco víc stranou. Země se snad nerozpadne. Podá jí věci a poté se sám oblékne a když zapíná poslední knoflík u své košile, pobaveně se podívá ke dveřím.* Však jen počkej. *Zasměje se. Tohle provokování jí jen tak neprojde. Na nic nečeká a ihned se vydá za ní.*