Palácové stáje

*Stojí u vraníka a hladí ho. Když někdo další přijde do stájí, tak ji hned pozdraví.* Zdravím *Usměje se.* Nemůžeme si tykat? *Nabídne hned ze začátku, protože nikdy moc nemusela různá královská oslovení a takové ty blbosti. Mezitím vezme koně ven z boxu, vyvede ho ke vchodu a zastaví se u dívky.*

Samozřejmě, jestli chceš můžeme se i spolu projet na koni. Jen bys musela chvíli počkat, potřebuju si ještě koně osedlat. *usměje se, dívka před se ní zdála velmi sympatická *

Jasně, počkám tady. *Usměje se na ni a souhlasí s projížďkou, sama ji i tak plánovala. Zároveň je taky ráda, že dívka souhlasila s tykáním. Mezitím přejde k sedlům, jedno si z nich vezme a osedlá koně. Znovu ho pohladí a usměje se. Vezme ho za uzdu a čeká na Margareth.* Kam bys chtěla jet? *Zeptá se ji, když přijde k ní.*

*podá koni jablko a osedlá si ho*To je mi vcelku jedno*usměje se na ni a vyvede koně z boxu*

*Počká na Margareth až přijde k ní.* Já nevím *Pokrčí rameny* Můžeme jet do jízdárny nebo třeba..... *Snaží se vymyslet něco dalšího.* Třeba pláž? *Navrhne něco a usměje se na ni. Moc to tu nezná, a tak prostě řekla první věc, která ji napadla.*

Moc to tu neznám, přiletěla jsem teprve včera, takže bych spíše šla do jízdárny *podá ji ruku*Jmenuju se Margareth *usměje se*

*Navrhne pár míst, kam by se mohli zajet podívat* Dobře *Přikývne, když dívka souhlasí s jízdárnou a usměje se. Taky ji podá ruku a představí se.* Catherine Deak *podívá se na ni* Jsem ráda, že jsem tě mohls poznat *Vyhoupne se nahoru na koně* Jedeme?

Taky vás ráda poznávám *nasedne na koně a přikývne*Jak dlouho tu jste?*podívá se na ni*

*Usměje se na ni a sleduje, jak se vyhoupne na koně.* Tykej mi *Podívá se na ni s úsměvem na tváři a znovu ji zopakuje, ať ji tyká, protože moc nemusí vykání.* Tak to netuším *Zasměje se.* Ale pár týdnů to už nejspíš je. Jedeme? *Odpoví ji odhadem, pobídne koně a vyjedu směrem do jízdárny.*

Jistě *pobídne koně a vyjede ze stáje*Je to tu nádherné, ale taky se tu těžko vyzná, no. Odkud jsi?

Jsou velmi velké a každý si zde najde koně podle své chuti. Je jedno jestli se jedná o koně, či klisnu. Koně pro drezuru, nebo vytrvalce. Též se tu nachází pár boxů se senem. Jména koní jsou napsané na boxech.

*V komnatě jí to vůbec nebaví. Obzvlášť, když její chůva neumí vymyslet zábavné hry a je s ní hrozná nuda. Navíc podle ní vypadá jak stará zmuchlaná bačkora. Takže počkala, než půjde na záchod a jakmile zmizela v koupelně, popadla všechny připravené věci a vystřelila ven. Už dlouho se chce podívat do stájí. Někde zaslechla, že tam mají jednorožce, takže si to chce sama omrknout. Na hlavě má klasicky nasazenou čepici, pod kterou si schovala všechny své vlasy. Je přesvědčená, že jí takhle nikdo nepozná a všichni jí budou mít za kluka. Protože její sestřička má očividně daleko radši kluky, jak holky. Aspoň ona si to tak vyložila. Na čepici si ještě narazila jednorožčí čelenku, aby s jednorožcem ladila a pak už jen sprintovala přes zahrady jako malej ratlík, aby byla co nejdál od chůvy za nejkratší možný čas. Ve stájích jí ale čeká jedno velké zklamání, protože tu žádný jednorožec není. Nespokojeně našpulí rtíky, ale hned se zase rozzáří, protože dostane skvělý nápad. Jednorožce může z nějakýho toho koně udělat i sama. Vybere si nádherného bělouše, ke kterému vleze do boxu a postaví si k němu malou stoličku, aby dosáhla na jeho hlavu. I se stoličkou je ale malá, takže jí přesune k boku koně a začne se drásat nahoru na jeho hřbet, odkud si myslí, že na jeho hlavu dosáhne. Nějak se jí podaří vyskočit a nohama se opřít o stěnu boxu. Rukama se opírá o koně, takže nohama vyťapká po stěně boxu výš, jako nějaká dětská verze spidermana a pak se jednoduše odrazí a skočí na koňský hřbet. Jenže skončí v takové poloze, když prakticky z koňského hřbetu visí. Na jedné straně její hlava a ruce a na druhé nohy. Díky tomu, že skončila na svém těžišti se nezačne převažovat ani na jednu stranu. Bohužel ale díky tomu zůstane takhle na koni viset a nedokáže se nijak pohnout, aby se dostala dolů.*

*Ježdění na koni je tu její asi nejoblíbenější činností. Už pár dní se snaží přestat s drogama. Když to zvládla Carmen, zvládne to i ona. Její ruce se trochu třesou, ale je to lepší než minulý týden. Chce se jít zase rozpálit jízdou, proto na sobě má své jezdecké černé legíny a k tomu černé tričko. Vlasy má v drdolu. Ve stájích v Illey je už skoro jako doma, tak často sem chodí. Prochází se mezi boxy, ve kterých jsou koně, různých zbarvení a plemen. Ona si tu hlavně oblíbila černého anglického plnokrevníka, jménem Onyx. Je trochu divočejší, ale to jí nevadí. Moc se po dalších boxech s koňmi nedívá, ale i přes to si všimne něčeho zvláštního. Zastaví se a vrátí se pár kroky zpět. Blíže se podívá a zjistí, že přes hřbet jednoho bělouše tam někdo visí a očividně má problémy se dostat dolů.*Otevře box a přejde ještě blíže.*An? Co to děláš?*Pozná v osůbce svou sestru. Pomůže jí proto dolů a postaví jí na pevnou zem.*Jsi v pořádku? Nestalo se ti nic? Tohle je nebezpečný.. Kdyby ten kůň splašil a nikdo tu nebyl, mohl tě i shodit a ublížit ti. Klidně tě i zabít. Tohle dělat nesmíš..

*Snaží se dostat nějak na koně, aby z něj udělala toho jednorožce. Nechce, aby byli ostatní tak zklamaní jako ona. Až sem přijde někdo hledat jednorožce po ní, uvidí tu jednoho krásného a bude to její zásluha. Jenže jí to moc nevyjde, protože je malá a na toho koně se nedokáže nějakou dobu dostat. Nějak se jí to ale potom podaří, když se v ní probudí nějaké geny spidermana. Na koňský hřbet se sice dostane, ale zůstane tam viset jako pytel brambor. Nedokáže se pohnout, aby se dostala nějak dolů, takže jenom trošku kope nožkama.* Hups... *Zkonstatuje rychle svou situaci. Během chvíle ale uslyší něčí kroky a pak i ruce, který jí sundají dolů. Když uvidí svou sestřičku, zazubí se na ní jako naprostý andílek.* Jednorožce. *Odpoví jí s úsměvem a zároveň nechápe, že se na to musí ptát a nedošlo jí to rovnou.* Jsem v pohodě. Byla to sranda. *Zachichotá se a zamává ve vzduchu čelenkou.* Ale já nechci, aby byli ostatní smutný, že tu neni jednorožec. *Vysvětlí jí s našpulenými rtíky.* Ty jsi sem taky přišla hledat jednorožce? *Zeptá se jí zvědavě.*

*Zamíří do stájí, kde tráví většinu svého času tady v Illey. Buď ji najdete tady ve stájích a nebo někde v baru ve městě. S drogama přestala, ale občasného pití se zatím nemá v plánu vzdát.A ani románků na jednu noc. Vážnější vztah už nechce. Jednou se spálila dost. */Mám želvy, to stačí. Prochází se mezi boxy a koním v nich nevěnuje extra pozornost, dokud nezahlédne něco zvláštního. Po bližším prozkoumání zjistí, že se jedná o její sestru, která visí z hřbetu koně a nemůže se dostat dolů. Pomůže jí postavit se a zeptá se, co dělá. Pohled jí sjede k jejím rukám, kde drží nějaký roh a nadzvedne obočí.*/Chudák kůň../To tomu koni dát nemůžeš..*Povzdechne s. Je jí jasné, že potom bude její sestra smutná a ona u ní bude ještě méně oblíbená, než do teď.*/Jestli to vůbec jde../*Ví, že se jí tolik nevěnuje, ale snaží se, bohužel jí přijde, že Anaydis i sama upřednostňuje společnost jejího bratra. Oblíká se jako kluk, z čehož soudí, že si Kadena nejspíše bere jako svůj vzor a s ním si i víc rozumí.*Nebudou. Určitě jim bude jasné, že tady jednorožci nejsou.. Nebylo by docela smutný, kdyby jo? Tak krásná stvoření a měla by být zavřená někde v stájích? *Zavrtí hlavou.*Ne, já si sem přišla zajezdit. Nechceš taky? Klidně ti i osedlám tohohle.*Pohladí koně, u kterého stojí po nozdrech a usměje se, když ten potěšeně zařechtá.*

*Nevinně se zazubí na svou sestru, když jí sundá z koně a pak jí zamává před očima čelenkou s rohem, kterou chtěla dát koni.* Prooooč? *Zeptá se jí a v očích se jí objeví smutek a nechápavost. Přece chtěla udělat něco dobře. Pro ostatní, aby měli taky radost a její sestra jí to teď vyčte.* /Ale kdyby to udělal Kaden, nevadilo by jí to. Protože ho má radši./ *Proběhne jí hlavou a snaží se potlačit nespokojené fňukání a pláč.* Jenže já slyšela, že tady jsou. A oni ne. A nechci, aby byli smutný ostatní. *Vystrčí smutně spodní ret, jak se snaží zahnat slzy a vzlyky.* Jenže já bych se o ně starala. *Namítne, protože nechápe, co se její sestra snaží naznačit, když mluví o zavření jednorožců ve stájích.* Tak jo. *Souhlasí s projížďkou a utře si rukávem trička mokré oči.*

*Je jí líto, že An zase ublížila a bolí ji, vidět ji takhle smutnou. Ví o sobě, že je hrozná sestra a téměř každé setkání s Anaydis jí to ještě více připomíná.*Kdo ti to řekl?*Zeptá se s povzdechnutím. Plánuje si s tím člověkem promluvit. Neměl by ji říkat až takové blbosti, pak to musí řešit ona anebo někdo jiný z jejich rodiny a ji osobně to teda nijak netěší, vidět svou malou sestřičku takhle.*An nebreč.. Já vím, že by ses o něj postarala, ale tady prostě nejsou..*Nechce jí říkat, že jednorožci ani neexistují. To by si to podělala ještě více.*/Na zjištění tohohle má ještě nějáký ten pátek čas./*Nabídne jí projížďku a je ráda,že souhlasí. Tak může aspoň na chvilku vypadnout z boxu. Vydá se pro sedlo, kde se ale trochu zdrží, protože se sama musí trochu uklidnit. Štve ji, jak An pořád jen ubližuje.*/Už dlouho nebudu.. Brzy se vzdám titulu a odstěhuju se do Španělska. S rodiči a ani Kadenem a An se nebudu vídat, pro jejich dobro. Bude jim beze mě lépe, o mnoho lépe./*Rozmrká slzy a vezme sedlo i společně s uzdou. Objeví tu kyblík s jablky, neví, jestli si může nějaké normálně vzít a nebo ne, ale to je jí jedno, prostě dvě vezme a vydá se zpět ke své sestře. Vejde znovu do boxu a jablka jí podá.*To mu můžeš zatím dát, já mezitím připevním sedlo a uzdu.*Pousměje se slabě. a dá se do práce.*

Nevim. Někdo. Asi strážce nebo nějakej pán na chodbě. *Pokrčí zklamaně rameny a pak se pokusí potlačit slzy a vzlyky, což se jí ale moc nedaří, protože to její sestra očividně pozná. Utře si rukávem mokré oči a pak přikývne.* Mrzí mě to. *Popotáhne a zrak přitom upírá na podlahu. Pak souhlasí s projížďkou, počká na ní, než přijde a u toho si zase otře oči a přerývavě se nadechne. Pak dostane do rukou dvě jablka. Než stihne Daesyn něco říct, do jednoho se s chutí zakousne.* Hups. *Zachichotá se pak, když zjistí, že to bylo určené pro koně. To jedno celé mu dá a šťastně se usměje, když vidí, jak ho kůň nadšeně snědl. Pak se podívá na svou sestřičku a když vidí její obličej, dojde k ní a obejme jí okolo pasu.* Nebuď smutnáá. *Protáhne to. Chce jí nějak utišit a nenapadne jí nic lepšího, než jí nabídnout to nakouslé jablko, které má v ruce.*

*Přikývne. Anaydis jí v tomhle moc nepomohla, takže to nejspíše bude muset nechat být. Ale i tak ji to štve. Někdo jí navykládá blbosti a pyká za to ona tím, že si to u své sestry ještě více zhorší. Pozná, že je jí do pláče a nechce, aby brečela, nerada ji takhle vidí.*Já vím.. *Povzdechne si a skloní se k ní, aby ji objala. Když se po chvíli odtáhne, utře jí slzičky a pokusí se pousmát.*Půjdu teď osedlat toho koně, vsadím se, že vyjížďku i jen na normálním koni a ne jednorožci si určitě taky užiješ.*Vyjde z boxu a za rohem vezme sedlo s uzdou a dvěma jablky, pro koně, které pak dá An s úmyslem, aby to dala tomu běloušovi. Uchechtne se, když se do jednoho zakousne ale její sestra.*To je v pořádku.*Pousměje se na ni a osedlá koně. Překvapí jí, když ji An obejme sama od sebe, ale skloní se a oplatí jí to. Jablko si od ní vezme, ale jen aby ho trochu utřela a vyleštila ve svém tričku a zase jí ho podala.*Dej si ho ty. Teď ho máš hezky vyleštěné, možná se v něm i uvidíš. A pojď, venku je hezky,půjdeme na jízdárnu ven, jo?*Otevře box a za uzdu vyvede bělouše, který se, jak zjsitila, jmenuje Arlot, ven z boxu.*

*Když se k ní Daesyn skloní, aby jí objala, objetí jí oplatí co nejvíc dovede a nijak si neuvědomuje, že by jí mohla klidně svým stisknem okolo krku přiškrtit. Nechá si od ní pak setřít slzy a pak přikývne.* Jo, užiju. Protože pojedeš taky. *Usměje se na ní a počká, než dojde pro sedlo. Když dostane do rukou jablka, bez váhání se do jednoho zakousne a až potom zjistí, že jsou určené pro koně. To nenakousnuté mu tedy dá a pak si všimne, že je Daesyn smutná, takže k ní dojde a obejme jí. Snaží se jí utěšit, takže jí nabídne nakousnuté jablko. Pak si ještě sundá čelenku s rohem a s nadšeným a pobaveným úsměvem jí dá Daesyn na hlavu, kam dosáhne díky tomu, že se k ní sklonila.* Jůůů. *Sleduje, jak se jablko blyští a ona se v něm odráží.* Hele! Teď tam budeš i tyyy. Usměje see. *Zamává jí jablíčkem před očima a oči jí přitom jiskří nadšením.* Tak jo. *Poodejde na stranu, aby mohla Daesyn vyvést koně, ze kterého se snažila udělat jednorožce a přitom se spokojeně usmívá.*

*Skloní se ke své sestřičce, aby ji mola obejmout. An použije dost síly a trochu jí tak i škrtí, ale nechá to být. Nechce tu chvilku kazit. Setře jí slzy a pousměje se.*Jo, pojedu s tebou. *Přikývne. Jak měla v plánu, osedlá si později Onyxe. Toho hřebce má ráda. Vezme sedlo a uzdu a i s tím dvě jablka původně pro koně, ale když se do jednoho zakousne An, pobaveně se pousměje a nijak jí to nevyčítá. Naopak jí jablko ještě naleští, aby ho měla čisté, poté, co ji obejme.*No, jsem tam.*Přikývne a přitom se usmívá.. Líbí se jí, jak dokáže mít Anaydis radost i z takové maličkosti. To jí přijde na dětech roztomilé.* /Škoda, že je mít nebudu./*Jendou by ráda měla děti, ale nechce vztah. A vychovávat dítě sama? Nechce, aby jí jednou vyčítalo, že nemá tátu. Když jí myšlenky zabloudí tímhle směrem, vzpomene si i na Ashera. A na to, jak byla naivní a snila, že jednou třeba budou mít děti spolu. Vážně ho milovala tak moc, jak on nikdy nebude schopen milovat někoho jiného, než sebe. Vyvede koně z boxu a přiváže ho na místo.*Zatím si vezmu helmu.*Kývne k helmám a ještě vezme jedno jablko, které dá Onyxovi. Poté i svého koně osedlá.*Můžeme?*Otočí se na svou sestru s uzdama od obou koních v rukách.*

*Silně jí obejme a pak se na ní usměje a zakousne se do jablka, které jí později nabídne, aby jí utěšila. Místo toho, aby se do něj ale zakousla Daesyn, tak jí ho vyleští a ona tam vidí svůj obraz, z čehož je nadšená. Začne jablkem mávat i před obličejem své sestřičky a rozzáří se, když je tam vidět i ta čelenka s rohem, kterou jí předtím nasadila na hlavu. Potom se do jablka zase zakousne. Jenže se pokusí najednou ukousnout tak velký kus, že se sice do jablka zakousne, ale nedokáže to doukounout, takže jí jablko zůstane zaseknutý v puse a naražený na spodních i dolních zubech.* Mhe tho nehde. *Zamumlá přes jablko směrem k Daesyn a očima jí prosí o pomoc. Nechce mít napořád v puse jablko.* Jooo. *Zvolá nadšeně, když uvidí svou sestru s uzdama a rozeběhne se ke svému na koni, na kterého se snaží vyskočit. Ale bez stoličky a stěny boxu se jí to vůbec její spidermaním stylem nedaří.*

*Vyleští An jablko, které jí pak i dá. Ona by si ho sice taky dala, ale ví, že její sestřička to ocení více, u vzhledem k tomu, jak se do něj s chutí zakousla předtím. Líbí se jí, jak se dokáže radovat i nad takovou maličkostí, jako je její odraz v tom vyleštěném jablku. Když takhle nějaké dítě vidí je jí líto, že ona svoje vlastní mít nikdy nebude. Ale aspoň má želvy. Rty stiskne do úzké linky, jak potlačuje smích, když ji vidí, jak má v zubech zaseknutý kus jablka a pomalu jí ho vyndá.*Dobrý?*Zeptá se značně pobaveným hlasem.*/Tyhle její vylomeniny mi budou chybět./ *Protože nechce, aby se jí něco stalo pobídne ji, aby si šla pro přilbu a když vidí, že ji má zeptá se, jestli mohou jít na to.*Počkej, pomohu ti. Pomůže jí vysednout na koně a poté ona vyskočí na hřbet Onyxe. Drží uzdy obou koní, protože se i trochu bojí ještě nechat An jezdit samotnou. Pobídne koně do chůze.*Je tu jedna hezká cestička, takovým menším lesíkem, pojedeme tam, ano? *Několikrát tou cestou jela a moc se jí tam líbí. Věří, že bude i Anaydis.*jak se ti zatím líbí v Illey? Našla sis tu nějaké kamarády?

*Pokusí se ukousnout co největší kousek jablka, ale moc se jí to nepovede a jablko jí zůstane zaseknutý mezi zubama. Poprosí svou sestru o pomoc a pak jí nechá, aby jí jablko z pusy vyndala.* Ono nešlo kousat. *Postěžuje si na jablko a zamračí se na něj, jako kdyby za to mohlo ono.* V pohodě. *Zazubí se už zase šťastně na Daesyn a poté už si dojde pro helmu, kterou si nasadí na hlavu a snaží se vyskočit na hřbet koně. Marně. Nakonec se tam dostane díky pomoci od Daesyn.* Děkujuu. *Usměje se na ní spokojeně.* Tak jo. *Nechá Daes, aby jejího koně vedle a sama se jenom drží sedla a sleduje cestu před sebou. Když slyší o kamarádech, sklopí k sedlu pohled.* Ne. Jenom Zelenku a Zelenáčka. *Zmíní své dvě želvy, které dostala od maminky k posledním narozeninám.* Hezčí je to doma. *Pokrčí ramínky.*

*Pomůže Anaydis dostat příliš velkou část jablka, kterého si ukousla z pus a přitom musí potlačovat smích. Přijde jí skutečně směšné, jak přitom An vypadala.*Ukousla sis moc velký kus. Neboj, nikdo ti ho nesní, může jíst pomalu.*Pousměje se na ni a ještě se ujistí, že je v pořádku. Pošle ji pro helmu, než ona nachystá Onyxe a když se na bělouše pokus nasednout An a ona vidí, že jí to nejde, pomůže jí do sedla.*Nemáš zač.*Lehce se vyhoupne do sedla Onyxe a drží obě dvě uzdy od koní. Na to, aby nechala Anaydis jet samotnou je podle ní ještě dost malá.*Jsme tu teprve tři týdny co vím, tvoje chůva tě drží dost zkrátka.. Zkusím s ní a rodiči promluvit, abyste spolu třeba více chodili ven do zahrad, jo? Pár dětí tu určitě bude se kterými by ses mohla spřátelit. Třeba se ti tu po čase bude líbit. *Když Anaydis řekne, že doma je to lepší, vzpomene si na jejich historii.*Illea je vlastně sama z části i náš domov. Naši předci byli odtud.*Co slyšela, původně jsou odtud. Až jejich babička se vdala do Španělska odešla z Illey.*