Pracovna krále

*po včerejším večeru se rozhodně necítí dobře. Už ani neví, kolik kafe za dnešek měla, a stejně má pocit, že se jí rozskočí hlava. Procházela se po chodbách a všimla si mámy, jak zachází do pracovny. Už z dálky viděla to, jak vypadá a tak se tam vydala taky.* Ahoj.*pozdraví ji i Sawyera, jakmile vstoupí dovnitř.* Už tě viděla Thylane v brýlích? Pokud ne, měl by ses ji zavčasu ukázat, aby ti pak nezdrhla.*uchechtne se, ale pak zvážní.* Proč neodpočíváš mami? Vypadáš unaveně.*řekne starostlivě a prohlédne obraz, na který se dívá máma a Sawyer.* Budete stejně tak dobří, jako máma s tátou.*pousměje se*

*Dojde do pracovny za účelem pomoct Sawyerovi s prací a jakmile tam vejde, její pozornost upoutá obraz jí a Keenana. Sleduje, jak tehdy vypadala tvář jejího muže a až když na ní Sawyer promluví, uvědomí si, že tady sedí.* Ahoj. *Pozdraví ho s úsměvem a pak pokrčí rameny.* I když ležím celý dny v posteli, nijak líp mi není a už mi z toho hrabe. Chtěla jsem ti pomoct s prací. Vím, že toho máš teď hodně a chceš se určitě věnovat Thy. *Pousměje se na něj. Je ráda, že našel lásku stejně jako ona s Keenanem.* Ale máte. Budete dobří, neboj. My s tátou ... snažili jsme se. *Zkonstatuje.* Ale co ho to všechno stálo. *Podívá se starostlivě na namalovanou tvář svého muže a pak se podívá na nově příchozí, Liu.* Mohla bych se tě ptát na to stejný, zlato. *Poznamená se starostlivým úsměvem.* A já neodpočívám, protože mi pak stejně není nijak líp. A hrabe mi už z postele. *Přizná.*

*Už musí mít brýle, protože jinak moc nevidí na text, na který se snaží soustředit, i když mu to moc nejde. Když někdo vejde do pracovny a on v té osobě pozná svou mámu, usměje se na ni.*Mami měla by sis jít lehnout. Mně už zbývá jen jeden papír a zvládám to. Udělal jsem i velkou část toho, co mám na zítr, protože to chci být s ní.*Pokrčí rameny.*Neboj, zvládám to.*Je jí vděčný, že mu chce pomoci, ale nejvíce to udělá tak, že bude ležet a nenamáhat se. Podívá se na Liu a na pozdrav jí kývne hlavou a pak se uchechtne a brýle si sundá.*Díky za podporu sestřičko, milá jako vždy.*Poznamená. Pak si všimne, kam se dívá máma a přejde k ní, aby stál taky před obrazem.*Nemyslím si. Bojím se, že to všechno akorát zkazím.*Přizná jim. Podívá na Liu a musí souhlasit s jejich mámou.*Ani jedna nevypadáte nejlíp. Měly byste ležet obě. *Zhodnotí jejich vztah on.*Jestli nebudete odpočívat, asi k vám dám stráže, aby vás hlídali.*Vyhrožuje jim napůl z legrace a napůl vážně.*

*kdyz uvidí mámu, jak zachází do pracovny, rozhodne se jít za ní. Už z dálky vidí, že vypadá strašně. Jakmile tam dojde a pozdravi jak mámu, tak Sawa, kterého se následně zeptá, jestli už ho Thylane viděla v brýlích.* Já vím, lepší sestru si přát nemůžeš. Holt jsem prostě nejlepší. *zazubí se na něj. Pak zvážní a přejde k obrazu jejích rodičů. Po slovech mamky se smutně pousměje. Ležet celé dny v posteli musí být asi po čase otrava.* Nic nezkazíš. Když zvládla máma s tátou, zvládnete to i vy. Navíc, jsi Schreave a my se nevzdáváme.*Řekne a přitom si prohlíží obraz. Ví, že Sawyer e Thylane budou skvělí.* Říká ten, kterému vlasy trčí do všech stran.*mírně se uchechtne a pak odtrhne oči od obrazu a koukne na Sawa.* Víš, že mi budou tvoje stráže někde, že?*řekne a lehce pokrčí rameny.*

*Dojde do pracovny, kde si hned všimne obrazu sebe a Keenana, na který se podívá a pak Sawyerovi vysvětlí, proč sem přišla.* Kdybys potřeboval pomoc, nebo cítil, že je toho na tebe hodně, nebudeš si hrát na hrdinu a přijdeš, dobře? *Podívá se na něj starostlivým pohledem, který se mísí i s neústupným. Pak už přijde i Lia, kterou pozdraví a pousměje se nad jejich provokací ohledně brýlí.* Charity od Jaspera taky kvůli brýlím neutekla. *Zkonstatuje s úsměvem, aby podpořila Sawyera. Ví, že i její druhý syn nedávno dostal brýle, ale ještě se neměl k tomu to přiznat někomu jinému, než jí. Má takový pocit, že celá jejich rodina bude za chvíli obrýlená.* Lia má pravdu. Navíc ty jsi po svém úžasném otci a není proč bys nezvládl být tak skvělým králem jako on. Stačí mít dobré srdce a to ty máš, Sawyere. *Usměje se na něj mateřsky a povzbudivě a pak letmo protočí očima.* Jako kdyby nestačil váš táta. *Poznamená. Keenan je totiž v hlídání jí aktivnější než deset strážců dohromady. Je skoro zázrak, že jí dnes pustil z komnaty.* Mluvil jsi s ním vůbec od tvé korunovace? *Zeptá se ho. Radši zmíní korunovaci, než aby narovinu zmínila mučírnu. Neví, nakolik je s těmi událostmi obeznámená Lia a nechce jí zbytečně rozrušovat.*

*Přikývne.*Neboj mami, kdyby něco, dám vědět. Ale dost mi pomáhá Jasper a Mionel. Takže to zvládám, neboj. Víš jak mi nejvíce pomůžeš? Když se budeš šetřit.*Řekne jí s úsměvem. Poděkuje Li za podporu, kterou mu projevuje, když vidí, že má na sobě brýle a pak se uchechtne.*Jo, kam se na tebe hrabe Edelynne.*Řekne ironicky. Podívá se překvapeně na mámu a obočí mu vyletí až někam k vlasům.*Jasper má brýle?*Zeptá se šokonavě a na tváři se mu pak objeví zlomyslný úšklebek a podívá se nadšeně na Liu.*Tak to jsi další na řadě! *Usmívá se potěšeně, jako sluníčko.*Ale to je skvělý, teď si z něj můžu utahovat. To na něj vytáhnu, až budu Jasperovi a Charity gratulovat po obřadu, to je geniální načasování.*Hned si začne plánovat.*Třeba to ještě neví..*Postaví se vedle mámy a dívá se na její a tátův obraz. Nemyslí si, že bude někdy on tak dobrý, jako táta.*Díky.*Poděkuje jim oběma. Stejně o sobě i tak dost pochybuje, ale nechce se s nimi dohadovat a protože jsou obě Schreave ví, že by neustoupily a to ani on. Ale do hlavy mu naštěstí nevidí a tam si může myslet, co chce. Pak řekne, že když se nebudou šetřit dá k nim stráže, aby je hlídaly.*Neměl tě pouštět.*Uchechtne se.Po slovech Lii si rychle poupraví to vrabčí hnízdo, co má na hlavě.*I tak vypadám lépe jak ty.*Jen tak se nedá.*Hmm... Tak asi nová práce Mionela bude tě držet v posteli.*Pokrčí rameny.*Ale žádný synovci a ani neteře! Těch taky bude docela dost od Jaspera, ty si ještě tak dva roky počkej. Navíc jsi moc mladá.*Na otázku mámy jen zavrtí hlavou. S tátou nemluvil od té mučírny a docela ho to mrzí.*

*když přijde do pracovny, začne si utahovat ze Sawyera a zmíní, že je nejlepší ségra na světě. Po jeho slovech se jen vítězně ušklíbne a když pak řekne máma, že Jasper má brýle, hned si ho představí a snaží se nevybuchnout smíchy.* Hele, já mám narozdíl od vás, starých brejlatých dědků, oči v pořádku.*pobavene se ušklíbne* Ještě musíš přidat nějakou historku z dětství a Charity zaručeně zdrhne. *Zasměje se.* A já si můžu utahovat z vás obou.*řekne nadšeně a tváří se přitom jako dítě, které právě dostalo vytouženou sladkost. Pak přejde k obrazu mámy a táty. Řekne, že Sawyer a Thylane budou stejně tak dobří, jako máma a táta.* Já byla vždycky ta hezčí a rozumnější, a tak to i vždycky u zůstane.*zazubí se na něj a pak řekne, že i kdyby jí nechal hlídat strážcem, nerespektovala by to. Když zmíní Mionela, chce něco namítnout jenže Sawyer pokračuje dál a ona cítí, jak ji začínají hořet tváře.* Za to ty trochu pokulháváš v tomhle ohledu, ne? I tvůj mladší bratr tě předběhl.*uchechtne se* Teoreticky vlastně dokonce i já.*nadzvedne pobaveně jedno obočí.* Mohli jste mi to říct.*zvážní a řekne tiše. Myslí tím to, že nedávno mučili Arowen."

Šetřím se, neboj. *Ujistí ho. Ono to jinak ani s Keenanem nejde. Dokud byl král, vždycky se mohla jít aspoň projít po paláci nebo tak, když měl práci, ale teď jí hlídá prakticky dvacet čtyři hodin denně. Když si pak Lia dobírá Sawyera kvůli brýlím, zmíní, že Jasper je má už také.* Jo, asi dva týdny teprve. *Přikývne a pobaveně se usměje nad jejich šokovanými výrazy.* To oni měli před nedávnem taky, Lio. *Potřese nad tím pobaveně hlavou. Podle ní brýle neminou ani její dcery. Pak už uklidňuje Sawyera, že bude dobrým králem.* Jsi hroznej paličák. *Zkonstatuje, když se na něj podívá, protože i přes jeho poděkování na něm vidí, že o sobě dál pochybuje.* Ne, radši mě měl nechat tam zešílet. *Ušklíbne se a v jejím hlase je slyšet tolik ironie, kolik se tam jen vejde. Nad jejich dohadováním o tom, který z nich je hezčí, jen potřese hlavou a pak se uchechtne, když Sawyer zmíní synovce a neteře.* Rozhodně nepokulháváš. Nepotřebuju být babička deseti dětí. Je mi čtyřicet dva. Neměla bych být babičkou ještě dlouho. *Sama pořád rozdýchává, že bude mít děti Jasper. Natož kdyby je měl mít i Sawyer. Když Lia zmíní, jak ho předběhla ona, starostlivě se na ní pousměje a pak se Sawyera zeptá, jestli mluvil s otcem od těch událostí v mučírně, které nazve jako korunovací kvůli Lie. Po její poznámce se na ní překvapeně podívá.* Jak ses to dozvěděla? *Zeptá se jí hned.* Nechtěli jsme tě nějak rozrušovat, zlato. *Vysvětlí jí, proč jí to neřekli. Jí samotné se to zrovna dvakrát nelíbilo.*

Šetřím se, neboj. *Ujistí ho. Ono to jinak ani s Keenanem nejde. Dokud byl král, vždycky se mohla jít aspoň projít po paláci nebo tak, když měl práci, ale teď jí hlídá prakticky dvacet čtyři hodin denně. Když si pak Lia dobírá Sawyera kvůli brýlím, zmíní, že Jasper je má už také.* Jo, asi dva týdny teprve. *Přikývne a pobaveně se usměje nad jejich šokovanými výrazy.* To oni měli před nedávnem taky, Lio. *Potřese nad tím pobaveně hlavou. Podle ní brýle neminou ani její dcery. Pak už uklidňuje Sawyera, že bude dobrým králem.* Jsi hroznej paličák. *Zkonstatuje, když se na něj podívá, protože i přes jeho poděkování na něm vidí, že o sobě dál pochybuje.* Ne, radši mě měl nechat tam zešílet. *Ušklíbne se a v jejím hlase je slyšet tolik ironie, kolik se tam jen vejde. Nad jejich dohadováním o tom, který z nich je hezčí, jen potřese hlavou a pak se uchechtne, když Sawyer zmíní synovce a neteře.* Rozhodně nepokulháváš. Nepotřebuju být babička deseti dětí. Je mi čtyřicet dva. Neměla bych být babičkou ještě dlouho. *Sama pořád rozdýchává, že bude mít děti Jasper. Natož kdyby je měl mít i Sawyer. Když Lia zmíní, jak ho předběhla ona, starostlivě se na ní pousměje a pak se Sawyera zeptá, jestli mluvil s otcem od těch událostí v mučírně, které nazve jako korunovací kvůli Lie. Po její poznámce se na ní překvapeně podívá.* Jak ses to dozvěděla? *Zeptá se jí hned.* Nechtěli jsme tě nějak rozrušovat, zlato. *Vysvětlí jí, proč jí to neřekli. Jí samotné se to zrovna dvakrát nelíbilo.*

*Přikývne. Sám v tomhle souhlasí se svým tátou, ví, že máma by měla co nejvíce odpočívat a nezatěžovat se, když vidí, jak na tom je, dělá mu to starosti. Nechce o ni přijít. Když zjistí, že jeho mladší bratr má už taky brýle, moc jej to potěší, protože si z něj konečně taky může utahovat. Pak se uchechtne.*Ještě nejsi v našem věku. Je ti teprve sedmnáct, jen počkej, až se to zlomí v osmnáct, těším se, až tě v brýlí uvidím. Nějáké hezké křiklavě růžové. Ti vyberu sám, můžu?*Zeptá se jí nadšený tou představou. Když jej obě ujistí, že bude dobrý král, přestane se s nimi hádat, ale v duchu si pořád myslí svoje. Jako by jeho máma jeho myšlenky slyšela, musí se uchechtnout.*Po kom to asi mám mami?*Zeptá se tónem, kterým naznačuje, že to jsou geny od ní. Zasměje se.*Ale Lio, trochu si to pleteš.. Apríl je až pozítří.*Řekne jí a podívá se na hodiny.*Teda už skoro zítra.*Řekne, protože vidí, že je krátce před půlnocí.*Však neboj, já to brzy napravím a Illea bude mít brzo následníka.*Zazubí se na Liu.*Abys mohla dělat chůvu i mým dětem ne jen těm Jasperovým.*Uchechtne se na mamčina slova.*Ale podle mě přesně toužíš po tom, být babičkou deseti dětí mami, jen to nevíš.*Zazubí se na ni. Pak řekne, že se s tátou od toho mučení Arowen neviděl a sám neví, jestli ještě chce. Ale jednou to asi přijít musí. Povzdechne si.*Nechtěl jsem ti to říkat, abysme tě nerozrušili.. Navíc sám na to nejsem pyšný.*Řekne a lehce se zamračí. Podívá se na mámu.*Zlobíš se? Že jsem ji pustil?*Ví, že otec mu to vyčítá, že Arowen pustil, kvůli tomu, co udělala právě jeho mámě.*

*když si představí Jaspera s brýlemi, má co dělat aby se nerozesmála.* Brýle mít nebudu, tím jsem si jistá, takže nebudeš muset nic vybírat.*zazubí se* Brýle jsou hnusný a existují čočky.*řekne směrem k mámě a pokrčí rameny. Pak nadšeně poznamená, že si bude moct utahovat z obou svých bratrů.* Sawyer má pravdu, tvrdohlaví jsme po vás.*pronese pobaveně. Pak řekne, že ona je přeci odjakživa nejhezčí a nejchytřejší.* A jo vidíš, zítra je apríl.*zazubí se a v očích ji zajiskří. Určitě něco na své sourozence vymyslí. Pak Sawyer zmíní Mionela. Poznamená, že je nějak pokulhává ohledně dětí.* Jasně, takže já už vám tady budu jen kvůli tomu, abych vám dělala chůvu.*uchechtne se.* Přesně tak. Určitě se těšíš, až si zase pochováš novorozeně. *Usměje se na ní. Když pak máma začne mluvit o korunovaci, pochopí, že tím myslí mučírnu a tam řekne, že jí o tom mohli říct.* Arowen to zmínila na té rozlučce.*odpoví mámě. To, že jí mučili se jí moc nelíbí, ale na druhou stranu to rozhodnutí chápe.*

*Pobaveně se usmívá, zatímco se její děti dohadují ohledně brýlí a neodpustí si poznámku, že Lia bude určitě za chvíli taky obrýlená.* Některým lidem brýle sluší. Záleží na tvaru obličeje. *Pokrčí rameny a pak Sawyera ujistí, že bude dobrým králem a vidí na něm, jak o sobě pořád pochybuje, i když se to snaží nedat na sobě znát.* Po tátovi. *Odpoví hned s poabeveným zazubením se a pak už je oba ujistí, že nepotřebuje být babičkou deseti dětí a že bohatě stačí Jasperovi děti.* No.. To se sice těším, ale rozhodně si jich nepotřebuju pochovat deset. *Začíná se těšit, až si své vnouče pochová v náručí, to ano, ale rozhodně nepotřebuje, aby měly všechny její děti své potomky naráz.* Vy si ani neuvědomujete, jaká je dřina přinutit jedno, aby přestalo řvát. Natož, když je jich víc. *Zrovna Sawyer vynikal v tom, že ho jako malého nešlo pořádně uspat a pořád brečel. Pak už ale přejdou k tématu mučírny.* Na rozlučce? Ona tady byla? *Zamračí se zmateně, protože tohle netušila a pak se podívá na Sawyera, potřese hlavou a obejme ho.* Ne, zlato. Jsem na tebe pyšná za to, žes to dokázal i přes reakci táty. *Ví moc dobře, jak byl kvůli tomu Keenan naštvaný. Jí samotné se nápad na mučení moc nelíbil, ale nakonec nic nahlas nenamítala. Kdyby ale odmítli propustit Arowen a ohrozili tím někoho z paláce, rozhodně by se jí to nelíbilo a dala by to najevo.*

*Dohaduje se s Liou o brýlíhc, které jistě brzy bude nosit, nemyslí si, že by se tomu jeho setřička vyhnula. Sám jí nějáké velice rád vybere a uchechtne se po jejím odmítnutí.*Ale ty chceš brýle.*Rozhodne to za ni.*/Myslím, že už vím perfektní dárek pro Liu k jejím osmnáctým narozeninám./*Proběhne mu hlavou. Pořídit jí růžové brýle.. To nemůže neudělat. */Ještě nějáký hezký babičkovský./*Pak po sobě pořád pochybuje, jestli bude dobrý král a nebo ne a nakonec poznamená, že tvrdohlavost je gen od ní a asi ano i po tátovi. Ale jemu se teď víc hodí to svést na jejích mámu. Uchechtne se.*Mami, ty jsi stejně tvrdohlavá, jak táta./Bože, jestli budu mít takové děti../Vidíš.*Usměje se na ni, když od ní slyší, že se rozhodně těší.*Tak aspoň ještě moje jedno dvě, Illea potřebuje následníka přece. Zvládneš dvě od Jaspera, ještě dvě od mě dáš.*Víc dětí by asi nechtěl. Dvě maximálně tři, to je asi tak akorát. Pak připomene Lii, že Apríl je zítra a po její reakci lituje, že to vytahoval.*Hele, ne že přijdu do pracovny a budu jí mít vyzdobenou růžově, jasný?*Tohle vážně nepotřebuje a ani nechce.*Přesně tak.*Přisvědčí své sestře v tom, že je chůva.*Jo byla, Jasper ji pozval i s jejím snoubencem. Všichni byli nadšení.*Řekne ironicky. Pak se zeptá mámy na to, co jej trápí a to je to, jestli mu vyčítá, že Arowen pustil. Obejme ji nazpět a je skutečně rád, že mu to nevyčítá.*Děkuju.*Pousměje se.*

*řekne, že ona brýle rozhodně nosit nebude, protože její oči jsou v pořádku. A i kdyby jich musela nosit, existují čočky* Nemáš právo za mě rozhodovat!*řekne dotčeně.* Když už bych špatně viděla, tak budu nosit raději čočky.*pokročí rameny. V tomhle neustoupí. Myslí si, že jí brýle nebudou slušet. Pak, stejně jako máma, ujistí Sawyera v tom, že bude dobrý král. Ohledně tvrdohlavosti se moc nevyjadřuje, protože to je téma, které tady řeší v jenom kuse. Akorát řekne, že tvrdohlaví jsou po mámě a tátovi. Pak se začnou bavit o dětech a ona se při tom pobaveně usmívá.* To je pravda. Jestli budou děti Jaspera a Sawyera po nich, tak to budeš mít jako babička hodně náročný.*kývne pobaveně hlavou. Když ji pak Sawyer připomene, že zítra je apríl, zazubí se na něj a v očích se jí objeví jiskřičky.* Zrovna to jsem v plánu neměla, ale když to tak chceš..*pokrčí rameny*.. mně to nevadí.*usměje se a pak pronese, že už tady vlastně bude jen proto, aby dělala svým bratrům chůvu.* Páni, tomu říkám sourozenecká láska. *Ušklíbne se a pak se dostanou k tématu o mučírně. To mučení se jí zrovna nelíbí, ale na druhou stranu to chápe. I když by byla raději, kdyby se to nestalo.* Jo, bylo to od něj vážně hezký, že je pozval a nikomu o tom neřekl.*řekne ironicky. Pak už jen v tichosti sleduje, jak se máma s Sawyerem obejmou a musí se nad tím pousmát*

To teda nejsem. Váš táta je větší paličák. *Namítne, když se baví o tvrdohlavosti.* Tak ale to druhý můžete mít třeba klidně až po třech letech ale. Nemusíte hned mít školku co nejrychleji to jde. Neumíš si ani představit, jak náročný je mít jedno dítě. Zvlášť pokud budou ty děti po tobě, protože tebe nešlo uspat a utišit snad ani kdybysme použili nějakej plyn. *Poznamená pobaveně a pak jen potřese hlavou nad jejich konverzací o Aprílu. Pousměje se, když zaslechne něco o růžové pracovně. Do tohohle by šla klidně s Liou. Koukne se na ní a spiklenecky na ní mrkne. Pak se zmateně zeptá, jestli byla Arowen na rozlučce se svobodou. Po jejich vysvětlení přikývne.* Třeba to myslel dobře. Zeptali jste se ho na to? *Koukne na oba dva a pak Sawyera obejme a ujistí ho, že se na něj nijak nezlobí, ale naopak je na něj hrdá.* Nemáš vůbec za co. *Pousměje se na něj a pak se podívá na Liu a obejme jí také.* Jak je vůbec tobě po tom Tribunále? *Zeptá se jí starostlivě.*

*Našpulí rty.*Podle mě by ti brýle rozhodně slušely. Jak říkám, růžové na tebe sedí nejvíce. Myslím na tebe a vypadala bys v nich určitě úžasně.. tak na Halloween.*Uchechtne se. Dohaduje se s nimi o tom, jestli bude dobrý král a nebo ne, i když si ve výsledku stejně myslí pořád svoje a pak se baví o Schreave genu tvrdohlavosti, který zdědili jak po mámě tak i tátovi. Jen stěží říct, kdo z nich je více tvrdohlavý.*Myslíš, že je táta horší? No asi záleží jak kdy a v čem. Taky jsi dost tvrdohlavá mami.*Stojí si za tím.*Moje děti budou zlatíčka, po mamince.*Doufá, že jeho děti budou co nejvíce po Thylane a od něj nebudou mít snad nic.*I když ta je taky dost tvrdohlavá.. Tomu se asi nevyhnem.*Povzdechne si. Zamračí se, když vidí, jak jeho máma spiklenecky mrkla na Liu a po slovech své sestry zavrtí hlavou.*Já růžovou pracovnu nechci! A to mrknutí jsem viděl.*Řekne.*/Musím dát před pracovnu postavit stráže a výslovně jim zakázat tyhle dvě pouštět dovnitř../Že jo? Já vím no, jsem ten nejlepší starší bratr, jakého sis mohla přát.*Zazubí se na ni. Pak řekne mámě, že jak Arowen tak její snoubenec byli na rozlučce a pokrčí rameny.*Ještě jsem neměl možnost. Ale podle mě to dobrý nápad nebyl.. Hlavně po tom, co se stalo na Tribunále zvát Arowen na holčičí rozlučku, kde byla Charity? Jasper moc mozek nepoužívá./Vlastně ho nepoužíval nikdy. Čemu se ještě divím?/*Pak obejme mámu a pousměje se. Podívá se na Liu.*

Jsi strašnej Sawyere.*zavrčí potichu ale pobaveně se při tom usmívá.* Když vaši tvrdohlavost spojíme, tak je to pak teprve něco...*uchechtne se. Pak se začnou bavit o dětech a ona poznamená, že pokud budou děti Sawyera a Jaspera po nich, vlastně se ani mámě nediví, že tady nechce provozovat školku. Pak se začnou bavit o Aprílu. To, co Sawyer navrhne sice v plánu neměla, ale klidně to převede do praxe. Když na ní máma spiklenecky mrkne, usměje se na ní.* Právě si v podstatě řekl, že to můžeme udělat. Užívej si svoji pracovnu tak, jak teď vypadá, dokud můžeš.*zazubí se na něj. Pak řekne, že jí Sawyer krásně prokazuje sourozeneckou lásku.* Kam se na tebe hrabe Jasper...*pobavene zopakuje slova, které sám Sawyer před chvílí řekl. Pak se začnou bavit o Arowen.* Já si s ním chtěla promluvit na té rozlučce, ale nedostali jsme se k tomu. *Slovem "promluvit" myslí spíše mu to dát sežrat, ale to pravděpodobně mámě a Sawyerovi dojde. Pak s úsměvem sleduje, jak se máma se Sawem obejmou. Potom mamka obejme i ji, a ona ji objetí oplatí. Když se zeptá na tribunál, pokrčí rameny* Vidět ho tam bylo..*větu nechá viset ve vzduchu, protože se sama ve svých pocitech moc nevyzná. Myslela si, že je mrtvý. Byl to pro ní šok.* Ale.co se stalo, stalo se. Už je to jenom historie. Nic víc. *Pousměje se na oba. Sice tu pořád něco, přes co se stále nedostala je, ale to už jim říkat nebude.*

Táta je daleko horší. *Stojí si pořád na svém, i když ví, že nejspíš marně a dává tím akorát tak najevo, že je paličatá dostatečně.* Schreave geny jsou silný, nepodceňuj je. *Uchechtne se a následně mrkne na Liu, když mluví o růžové pracovně Sawyera.* V životě se nám dějí věci, které nechceme. *Uzavře to nakonec s pokrčením rameny a u toho se pobaveně zazubí. Když se pak dozví, že Jasper pozval do paláce na rozlučky se svobodou Arowen, sama z toho není nějak moc nadšená, ale než si na to udělá jakýkoliv názor, chce vědět, co k tomu Jaspera vedlo.* Třeba k tomu měl nějaký důvod, který by ti mohl vysvětlit. Stačí se ho na to zeptat. A o občasném nepoužívání mozku ví mužská část téhle rodiny svoje. *Poznamená a u toho se na něj podívá pohledem, kterým jasně naznačuje, že tím myslí i jeho. Pak oba dva obejme a zeptá se Lii, jak se drží po Tribunálu.* Kdyby sis o tom potřebovala promluvit, jsem tu pro tebe, dobře, zlato? *Podívá se na ní starostlivě.* Jsem ráda, že máš u sebe teď někoho, jako je Mionel. *Pousměje se na ní. Je ráda, že je její dcera s někým, s kým si také může promluvit a důvěřovat mu. Nerada jí sledovala, jak bloumá sama.*

*Uchechtne se.*Já vím, že mě máš ráda.*Zazubí se na ni a její předešlá slova tak nějak ignoruje. Podívá se na mámu.*Víš že tímhle dohadováním mi to jenom potvrzuješ víc a víc?*Zeptá se pobaveně a nakloní hlavu na stranu. Pořád si myslí, že máma je více tvrdohlavější, jak táta, určitě v některých ohledech. Pak se baví o dětech a on musí přikývnout.*Já vím, ale i tak mi aspoň nech tu naději, že moje děti budou spíše po Thylane. Já vím, že je ta naděje spíše planá a falešná, ale i tak mi ji prosím tě nech.*Požádá ji a usměje se. Bojí se svých dětí, které ani nemá. Bojí se toho, jaké budou a toho, že on jim dá špatné geny a pak se kvůli ni budou s Thylane trápit.*/Ale já se uklidnil a Jasper taky.. Snad to přinejhorším bude s nima taky takhle, jestli už budou po mě./*Nelíbí se mu představa růžové pracovny, což jim důsledně řekne a pak hned vymyslí, jak se nechá postavit strážné, kteří to budou hlídat.*Jen počkej, já ti to vrátím, jestli to uděláš.*Pohrozí jí.*Však jo. Já jsem lepší bratr.*Pohodí hlavou. Řekne mámě o moc nevítaných hostech na rozlučce, které taktéž pozval jeho bratr, jak by asi ne.*Zeptám se ho na to. Až ho příště uvidím.*Přikývne. Pak se obejme s mámou a dívá se, jak to stejné dělá i jeho sestra.*Já jsem tu pro tebe taky Lio. Kdykoliv budeš něco potřebovat, vypovídat se, přijď klidně za mnou.*Má sice dost práce, ale na svou sestru si udělá čas vždycky.*Mionel tu pro tebe bude vždycky. Jemu věřím. /A jestli jí ublíží../

Aby ti to ego nestouplo až nad hlavu.*ušklíbne se.* Saw má pravdu. Tímhle nám jen dokazuješ, že jsi stejně tak tvrdohlavá jako táta. Ne-li víc.*pro jednou souhlasí se svým bratrem. Když na ni pak máma spiklenecky mrkne, usměje se na ní.* Už se bojim. *ušklíbne se a pak zopakuje slova, které Sawyer před chvílí řekl* Oba jste stejně otravní a mozek většinou taky nepoužíváte. Takže bych si tak moc nevěřila. *poznamená a pak se dostanou k tomu, že Arowen s Rorym byli pozvaní na rozlučku v paláci. Pak sleduje, jak se Sawyer obejme s mámou a následně se s ní obejme taky. Pak jim řekne, jak se drží po tribunálu. Sama je ze svých pocitů trochu zmatená, ale už to prostě nechala být. Posunula se dál. Uzavřela životní kapitolu a už na ní nahlíží jen jako minulost a přestala v ní stále žít.* Já vím, děkuju vám. *pousměje se na oba.* Ale i kdyby se něco stalo, nic mu neuděláš. *řekne směrem k Sawyerovi, protože je jí podle jeho výrazu tak nějak jasné, na co myslí.*

*Jemně protočí očima, když jí oba dva řeknou, že tímhle dohadováním akorát dokládá, jak hodně je tvrdohlavá a pak se na ně podívá neústupným pohledem.* A tímhle vy akorát dokládáte, že jste na tom stejně, takže končím tuto diskuzi. /Radši.../ *Moc dobře ví, že by tuhle hádku nikdy nevyhrála, takže jí radši ukončí teď, než se tu s nimi dohadovat ještě několik let.* Ne spíše. Ta naděje je planá a falešná. *Ujistí ho s pobaveným úsměvem. Je nadšená tím nápadem aprílového žertíku a rozhodně do toho půjde s Liou. Když se pak dozví, co se odehrálo na rozlučkách se svobodou, poradí jim, aby si se svým bratrem poradili, než ho začnou jakkoli soudit a budou na něj naštvaní.* Dobře. *Přikývne, když jí Sawyer slíbí, že si s ním promluví. Následně se s ním obejme a pak obejme i Liu, které se zeptá, jak je na tom po událostech na Tribunále.* Nemáš za co. *Usměje se na ní a nad jejím varováním Sawyera jen pobaveně potřese hlavou. Není jí nejlíp a má pocit, že kdyby tady stála ještě nějakou chvíli, asi by omdlela.* Asi si už půjdu lehnout. Není mi nejlíp. Kdybyste potřebovali s čímkoli pomoct, nebo si jenom promluvit, jsem tu pro vás, dobře? *Usměje se na ně typickým mateřským úsměvem.* Dobrou noc. *Rozloučí se s nimi a pak se ještě rychle podívá na obraz, který sledovala po svém příchodu a nakonec z pracovny odejde a zamíří rovnou do komnaty, protože ví, že Keenan už bude určitě vyšilovat, kde tak dlouho je.*

*Uchechtne se a nijak slova Lii nekomentuje. Mámě jen řekne, že tímhle potvrzuje, že má pravdu a ona je ještě více tvrdohlavější, jak jejich táta, když se s ním o tom dohaduje. Vítězně se usměje na mámu, protože i jeho sestra s ním souhlasí a uchechtne se.*Já o sobě vím, že jsem tvrdohlavý a to dost a klidně to nahlas přiznám.*Pokrčí lehce rameny. Pak pohrozí Lii, že uvidí, pokud bude mít zítra celou pracovnu růžovou, což je věc po které zrovna netouží a rád se jí vyhne a obejde se bez ní. Pak se baví o dětech a on mámu požádá, aby mu nechala tu naději že jeho děti budou normální, i když je asi planá, protože gen Schreave je prostě moc silný. *Ale i tak, neber mi ji.*Poprosí zase mámu.*Ty jsi taky doufala, že Jasper, Lia a Edy budou normální určitě.*On samozřejmě normální je. Slíbí jí, že si promluví s Jasperem o té rozlučce, kam pozval Arowen i Roryho. Následně se obejme s mámou a dá prostor i Lii, aby se taky objaly. Ujistí svou sestru, že tu pro ni vždycky bude, i když má teď práci. A pak jen přikývne s úsměvem. *Nemáš zač.*Ujistí ji.*Jasně..*Souhlasí, ale stejně, pokud Lie Mionel ublíží, nebude to pro něj hezké.*Neboj mami, víme to. A i my jsme tu pro tebe. Zvládneš tam dojít sama?*Ujistí se.*Dobrou noc.*Popřeje jí. Když odejde, podívá se na svou sestru.*Už taky půjdu dneska mám dost.*Po tom, co jeho máma odešla si dovolil odhodit masku a jeho tvář je hned o něco unavenější.*Dobrou Lio.*Popřeje své sestře a pak se vydá do komnaty, za Thylane.*

*Pod očima má tmavé kruhy. Moc nespí, nemůže. Práce je teď hodně a on si toho docela dost bere za svého syna. Wyatt má Selekce a on ho nechce ještě více zatěžovat, takže si bere velkou část jeho práce, aby měl větší klid. Teď ještě dodělává nějáké papíry. Nevypadá dobře. Pleť den ode dne bledší.*/Měl bych jim to říct../*Ví, že to teď půjde jen z kopce. Podívá se na šuplík, ve kterém jsou dopisy, které včera napsal a povzdechne si. */Teď jim to říct nemůžu.. Nebudu Wyattovi přidělávat ještě více starostí./*Snaží se mu pomáhat, jak jen může, i když to asi jeho syn nevidí. Nevyčítá mu to. Ví, že je prostě po něm. Rád by se ho zeptal na Selekci, jestli má nějáké favoritky, jak si s dívkami rozumí. Ví, že z toho není nadšený, ale jen chce, aby byl šťastný a měl někoho, kdo mu v budoucnu pomůže s vládnutím.*

*Dneska měl jenom jednu schůzku a před ní stihl udělat pár papírů, takže teď, ještě v obleku ze schůzek, míří do pracovny, aby je tam nechal tátovi a vzal si další. Jakmile tam vejde, všimne si, že jeho otec tu ještě sedí a rozhodně nevypadá dobře.* Ahoj. *Pozdraví ho s papíry v rukou a rovnou přejde k jeho stolu.* Vypadáš jak zombie. Běž si lehnout, já to dodělam. *Kývne hlavou ke dveřím a položí na stůl hotové papíry. Zároveň přejde k jeho křeslu, aby si na něj rovnou mohl sednout.* Svojí práci zvládnu udělat, nemusíš u toho denně sedět. Máma tě potřebuje. A ty navíc ... vypadáš příšerně, sorry. *Pokrčí rameny, protože je to pravda. Zároveň trochu starostlivě stáhne obočí, protože se mu moc nelíbí, jak jeho táta vypadá.*