Jedna z mnoha komnat paláce

*Pomalu se s par strazci pred sebou dosoura ke dverim jeho a Brikssiiny loznice.* Neleknete se, je tam Asher a jiste bude stekat. *Rekne jim a pevne sevre krabici, kterou drzi v rukou a jedna ze sluzebnych jim otevre dvere a on necha vejit strazce a po nich vejde on a jeste se zastavi mezi dvermi a koukne na sluzebnou.* Prineste s dalsi slzebnou dalsi krabice , dobre? *Rekne ji a potom vejde do komnaty, kde uz steka Asher na strazce. Vi , ze Brikssi v konate neni, protoze je s jeho mamkou v damskem salonu.* /Snad to stihnu. Kdo vi, jak dlouho ty dve spolu dovedou probrat vsechny dulezite zenske veci./ *Pomysli si a koukne na straze.* Postavte ho támhle k tomu velkemu oknu. *Rekne strazcum a ti hned postavi zivy sromek, ktery uz je ve stojanu na misto, ktere jim rekl a pousmeje se na ne.* Dekuji moc panove. Muzete jit. *Propusti je a potom se s usmevem podiva na vyssi zivy stromek a oslozi krabici na zem a pohladi Ashera.* Ahoj kamaráde. *Potom se otevrou dvere a on se hned ohledne, jestli nejde Brikssi a ulevi se mu, kdyz vidi komrne s krabicemi, ktere jsou plne ozdob.* Dekuji vam a postavte to sem a muzete jit. *Rekne jim a ukaze na mosto kousek od stromku a jakmile tam divky krabice daji, ukloni se mu a odejdou z komnaty. *On si klekne ke krabici, kterou prinesl on sm a otevre ji. Jsou v ni svetylka. Pousmeje se.* /Jako maly jsem miloval svetylka na stromku a ted tomu neni jinak./ *Koukne se na Ashera,ktery se snazi zjistit, co krabice skryva. Zasmeje se.* Takze svetylka az nakonec. Promin kamarade, ale budes zavreny v koupelne, protoze bys mohl prokousat draty, nebo tak. *Podrbr ho za uchem a krabici zavre, zvedne ji a da na nedaleky stul a nakonec vezme jinou, kde jsou ozdoby a otevre ji a vezme do rukou jednu zlate se trpypici kouli a usmevem s ni prijde ke stromku a zavesi ji na jednu z mnoha vetvi.*

*Spolu s Dahlií a následně i svojí mamkou, která se k nim přidala, tráví čas v dámském salonu. Pořád je jí divné, že vlastně královně může tykat a že je to součást její rodiny. O Keenanovi přestala už nějakou dobu přemýšlet jako o korunním princi, je to pro ní prostě Keenan, kterého miluje. Ale u jeho rodičů jí to bude asi ještě chvíli trvat. Je ale ráda, že je tady o její rodiče postaráno a že si její mamka dobře rozumí s Dahlií. Konečně se má s kým bavit. Vidí na ní, že je šťastnější, stejně jako její táta, ale i tak vidí, že zdravotně na tom o moc lépe nejsou.* /A nejspíš to bude s věkem pořád horší a horší./ *Povzdychne si v duchu a po nějaké době si tam stejně začne připadat trochu navíc, takže se s nimi rozloučí a rozhodne se nechat tam tu starší generaci samotnou. Vydá se do své komnaty s tím, že nejspíš půjde vyvenčit Ashera. Neví, jak je na tom Keenan, ale předpokládá, že nejspíš ještě pracuje. Proto jí tolik překvapí, když vejde do komnaty a uvidí ho tam. A ještě víc jí překvapí, když ho uvidí u vánočního stromečku.* Jsi naprosto dokonalej, víš to? *Vydechne se šťastným úsměvem a pak zavře dveře jejich komnaty a dojde k němu, aby ho mohla políbit.*

*Jakmile je stromek na svem miste a on je v komnate posleze sam spolu s Asherem, diva se chvili na stromek a potom se chce pustit do rozmotavani svetylek, aby je mohl dat na stromeceke, ale maly vlcak mu da jasen najevo, ze je v mistnosti taky a je strasne zvedavy, co se v krabici nachzi a tak musi svetylka nechat na pozdeji, protoze neche Ashera zavirat do koupelny.* /Potom s nim nekoho poslu ven, abych se mohl soustredit na rozmotavani. Uz ted vim, ze to bude stat nekolik nervovych bunek, nez to rozmotam./ *Pomysli si a tak krabici zase zavre a da ji bokem a otevre dalsi, kde jsou zdoby a vezme do ruky pozlacenou trpytivou kouli a s usmevem ji zavesi na jednu z vetvi. Takhle pokracuje dale dokud ta krabice neni prazdna a on otevre druhou krabici s ozdobama a vezme do ruky ozdobu ve tvaru tampouchi, ktera je modra a pokryta trpitkami a chysta se ji povesit na strom, ae v ten moment uslysi hlas Brikssi a jelikoz ji tady necekal, lekne se a pusti ozdobu na zem, ale diky koberci se nerozleti na kusy. S ulevou vydechne a prohrabne si prsty vlasy a otoci se ke dverim na svou manzelku.* Co tady delas milacku? nemas byt v Damskem salonku? Melo to byt prekvapeni. *Rekne a smutne se pousmeje, ale jakmile je Brikssi u nej a polibi ho, obejme ji kolem pasu a polibek ji vrati a potom se odtahne, ale stale ji obijma.* Melo to byt ptekvapeni a mela jsi to videt ve finalni fazi. *Rekne, ale nakonec se pousmeje, odtahne se a skloni se pro ozdobu na zemi a drzi ji mezi prsty a poda ji Brikssi.* Kdyz uz jsi tedy tady, pocitam, ze mi podas pomocnou ruku? *Nadzvedne s usmevem jedno oboci.*

*Po nějaké chvíli, kdy je v salonku se svou a Keenanovou mamkou si tam začne připadat trochu navíc, takže se rozhodne zajít do komnaty pro Ashera a vyvenčit ho, jelikož předpokládá, že Keenan bude nejspíš zase pracovat do večera. Když ale vejde do komnaty, uvidí Keenana u vánočního stromku. Oddychne si, když se ozdoba, kterou měl v ruce, nerozbije, protože se jí líbí a pak k němu dojde a uchechtne se.* Netušila jsem, že tě tak děsim. *Poznamená pobaveně a pak nakloní hlavu na stranu, když se jí zeptá, co tu dělá.* Je to překvapení. Jsem překvapená. Nečekala jsem to. A v salonu.. po chvíli jsem tam mezi tou starší generací byla trochu navíc. Přidala se k nám i moje mamka. Takže mě napadlo, že se půjdu projít s Asherem. *Pokrčí letmo rameny a pak ho políbí. Když zase začne s tím, že to mělo být překvapení, protočí letmo očima a dá mu ruku před pusu, aby mu zabránila, říct to znova.* Jsem překvapená, dobře? Líbí se mi to takhle. A jestli ještě jednou vyjádříš jakoukoli nespokojenost, uškrtim tě světýlkama. *Zazubí se na něj a pak dá ruku dolů, aby ho mohla umlčet ještě rychlým polibkem. Vezme si od něj ozdobu, kterou si prohlédne zblízka a usměje se. Doma nikdy takovýhle stromek neměli. V útulku jeden malý ano, ale doma ne, takže je tohle pro ní něco naprosto kouzelného.* Počítáš správně. *Přikývne s úsměvem a pak udělá jeden krok ke stromku a zavěsí na něj ozdobu, přičemž jí nadšením svítí oči, jako malému dítěti.*

*Tohle planoval nejaky patek. Chce, aby meli oni dva svuj vlastni sromek u sebe v komnate a meli tak svou sokroou vanocni atmosferu. Ve velkem sale, spolecenske mistnosti a v saloncich jsou take stromy, ale tohle bude jen jejich stromek. Kouka se na nej a potom chce odmotavat svetylka, protoze je to strasne otravna prace, ale potom se mu pripomene Asher a on je tak niceny sahnout po jine krabici, kde jsou ozdoby.* /Nevezmu si na triko, ze se ten pes zabije, pokud by rozkousl draty, kdyz to budu mit zapojene ve zdi, abych zjistil jestli vsechna svetylka sviti a neni potreba je vymenit za jine./ *Pomysli si a sleduje stene, ktere se momentalne zajima o ztel z provazu. Pusti se do zdobeni a jakmile se chysta povesit trpytivou ozdobu ve tvaru rampouchu, vyleka ho hlas jeho zeny, protoze necekal, ze se vrati takhle blzy a ulevne vydechne, jamile zjisti, ze ozdoba, kterou upustil, jak se ji leknul se nerozbila a nasledne se podiva na Brikssi a nad jejimi slovy prevrati ocima.* No jasne, ze me desis. Presne proto jsem si te vzal, milacku. *Rekne a potom se pousmeje.* Jenom jsem necekal, ze se tady objevis tak brzy. To je vse. *Objasni ji a taky ji zklamane rekne, e to melo byt pekvapeni a potom uz je jeho manzelka u nej a polibi ho a on milerad spolupracuje v polibku a po chvilce se odtane a zopakuje ji, ze to melo byt prekvapo a potom ma jeji ruku na svych rtech a poslechne si jeji slova a musi se zasmat do jeji dlane.*Mo uz to nemudu rikat. *Zamumla do jeji dlane a potom se otahne.* Jsme spolu ani ne dva tydny a ty bys me uz vesela na svetylkach? To je teda pohodove manzelstvi. *Pronese pobavene a potom se sohne a vezme onu ozdou a zepta se Brikssi jestli mu da pomocnou ruku a potom se useje a ozdobu renecha sve manzelce.* Jsa jsem sice pomocnika mel, ale momentalne se zajima jen o kousani uzlu a ozdoby ho nejak neberou. Chtel mi pomoct s rozmotavanim svetylek. *Pronese a koukne se utoho na Ashera a potom se s usmevem poiva na svou zenu ve chvili, kdy vesi ozdobu a vidi jeji usmev a jiskrici oci.* /Jak rozkosna je./ Postavi se ke krbici a vezme dalsi dve ozdoby a vrati se k Briksi a jednu ji poda.* Je tak krasne sledovat, jak ti nadherne sviti oci. *Pousmeje se a hleda misto, kam y povesil svou ozdobu.* Myslel jsem si, ze nejde, aby byly tbe oci jeste vice modre, nez jsou, ale evidentne to jde.*Rekne a potom, co povesi ozdobu koukne na Brikssi.* Jsi jako mala holcicka, co zdoi svuj prvni Vanocni stromek.

*Dojde do komnaty, kde objeví Keenana zdobícího vánoční stromeček, čímž jí naprosto vyrazí dech. Něco takového nečekala. Když vidí, jak se jí lekl, neodpustí si poznámku o tom, že netušila, že ho tak moc děsí a po jeho slovech se šťastně a zamilovaně usměje a už to nijak dál nekomentuje. Přejde k němu, aby ho mohla políbit a když už po několikáté slyší o tom, jak to mělo být překvapení, pohrozí mu uškrcením vánočními světýlky. Když jí slíbí, že už to nebude říkat, s vítězným úsměvem stáhne ruku, kterou mu zacláněla pusu, dolu a pak se uchechtne.* Přece jsi nečekal, že se mnou se budeš nudit. Musíš mít trochu adrenalinu při té vši práci. *Zazubí se na něj a pak si od něj vezme krásnou ozdobu ve tvaru rampouchu. Pak se koukne na Ashera a zasměje se.* To věřim. *Přikývne a s úsměvem koukne na štěně, které je momentálně zabrané do kousání uzlu. Pak ozdobu pověsí na strom a vezme si od Keenana další. Prohlédne si strom, aby našla nějaké prázdné místo, kam jí zavěsit a přitom si poslechne Keenanova slova, po kterých trochu zčervená a usměje se ještě víc. Natáhne se, když objeví skvělé místo na stromku pro ozdobu a když slyší, že vypadá jako malá holčička, která zdobí svůj první stromek, její ruka s ozdobou zastaví uprostřed pohybu. Rychle se vzpamatuje a ozdobu pověsí. Pak sklopí zrak a pousměje se.* Jo.. No.. On.. Totiž to tak nějak je první vánoční stromek, kterej zdobim. *Přizná a u toho směřuje zrak kamkoli jinam, jen ne na Keenana.*

*Jakmile jej Brikssi prekvapi svou pritomnosti, koukne se na ni a poslechne si jeji slova a odpovi ji na ne s prevracenim oci, ale usmeje se na ni a potom uz se jeho rty venuji tem jejim a nasledne ji po nekolikate zopakuje, ze to melo byt prekvapeni a naonec skonci s jeji dalni na jho puse a musi se zasmat a slibi ji, ze uz to nebude rikat a nasledne ji z legrace rekne, ze jsou spou ani ne tyden a ona uz mu vyhrotuje uskrcenim na vetylkach.* Adrenalin? Tohle? Adrenalin si predstavuju trosk jinak zlato, ale jak myslis. *Uchechtne se pobavene a nasledne uz ji rekne o pomocnikovi Aherovi a zasme se.* Jo vidis jak je pro to nadseny. *Rekne a zakrouti hlavou a nasledne uz sleduje, jak jeho manzelka vesi na stromek ozdobu ve tvaru rampouchu a sleduje jeji oblicej a jeji svitici stastne oci. Tahle ji snad muze vidat porad. Dojde pro dalsi ozdoby a jednu ji da a potom, co povesi tu svou ji rekne, ze je krasne, jak ji sviti oci a ue to vypada, ako by zdobila snad stromek poprve. Potom se na ni zadiva se zvedntym obocim a nasledne si poslechne jeji slova a nejradeji by si nafackoval. Rychle je u ni a chytne jeji bradu jemne do sve dlne a palcem pohladi jeji tvar.* Promin. Tohle jsem nevedel. *Zasepa a nasledne ji polibi na celo.* Ozdobime ho a bude nejkrasnejsi stromek v palaci. *Pousmeje se na Brikssi.* Budeme mit skvele prvni Vanoce lasko moje. To ti slibuji. *Rekne ji odhodlane a je pro to schopen udela i nemozne.*

*Pobaveně se zasměje, když slyší, že Keenan si adrenalin představuje jinak.* Jo? Tak to mi někdy ukážeš, jak podle tebe vypadá adrenalin. *Mrkne na něj a pak už se jenom pousměje nad Asherem, který si jich ani nevšimne a dá se do zdobení stromku. Je z toho nadšená, protože je to poprvé, co stromek zdobí a vždycky o tom snila.Když jí Keenan řekne, že vypadá jako malá holčička, která zdobí stromek poprvé, ztuhne uprostřed pohybu a pak pověsí ozdobu, kterou má akorát v ruce a přizná mu se sklopeným pohledem, že to je poprvé, co zdobí stromek. Koukne se na něj, až když jí chytne bradu a pak se pousměje.* Nemohl jsi. Neomlouvej se. *Namítne a pak se na něj usměje.* Já vím, že budou skvělé. Protože budu s tebou. Nic víc nepotřebuju. *Pohladí ho po tváři.* Děkuju za všechno, co pro mě děláš. Miluju tě. *Usměje se na něj.* /Nastane někdy doba, kdy si vedle něj nebudu připadat tak méněcenná?/ *Zapochybuje v duchu.*

*Dnešek trávila s rodinou a celkem se jí to i líbilo. Táta si po pár skleničkách odpustil i hnusný poznámky, takže byl klid. Zrovna si napustila vanu a ponořila se do ní. Miluje koupání. Je naprosto uvolněná.*/Jen neusni, utopit se nepotřebuješ../*Pomyslí si. Po dlouhé době jí začíná být zima, voda je už poněkud studená. Vyleze z vany, navlékne si župan a fénem si vysuší vlasy. Obleče si své pyžamo, červené šortky a tílko. V Angeles je teplo a ona tohle nosí na spaní normálně.*

*Rodinných oslav se nijak rád neúčastní, takže přetrpěl večeři rozházel jim dárky a pak odešel. Dárky, co dostal on si vzal do komnaty s tím, že si je rozbalí později. Dneska večer musí ale přetrpět ještě jednu věc. Návštěvu Charity. Samozřejmě koupil dárek i pro ní. Koupil jí set náhrdelníku s náušnicemi, který zabalil do černé krabičky a převázal červenou mašlí. V ruce nese ještě kytici. Dojde ke komnatě Charity s tím vším v rukou a zaklepe. Ve vybírání opravdu není moc dobrý, ale i tak doufá, že se jí to bude líbit. Potřebuje, aby mu uvěřila, že jí opravdu miluje. Na sobě má bílou košili a šedé kalhoty, které měl i u večeře, protože se nechtěl převlíkat.*

*Zrovna si rozčesává vlasy, když někdo zaklepe. Na hodinách vidí, že je skoro devět.*/Nejspíš to bude nějáká služebná.. Nebo mě snad Tobias s Jonasem chtějí nějak napálit?/*Ví, že to zjistí jen tak, že otevře,což udělá. Ani si neuvědomí, že na sobě má jen šortky a tílko a dveře otevře. Uvidí Jaspera a usměje se.*Ahoj.*Pozdraví ho. Má pro něj dárek, ale měla v plánu mu ho jít dát až zítra, aby ho dneska neotravovala, když byl s rodinou.*Chceš jít dál?*Zeptá se jej a ještě více otevře dveře do své komnaty, aby mohl vejít a ona dveře následně zavřít.*/Musím si dát něco na sebe../*Není ten typ, co by se takhle před někým producíroval.*

*S dárkem a květinou v ruce dojde ke komnatě Charity a zaklepe na dveře. Během chvilinky už ve dveřích vidí Charity, na kterou se usměje.* Ahoj, zlato. *Pozdraví jí a pak přikývne.* Jestli ti to nevadí. /Jak by někomu mohla ale vadit má přítomnost, že?/ *Uchechtne se v duchu a pak vejde dovnitř a otočí se zpátky na Charity, kterou sjede pohledem.* A já myslel, že víc sexy jak na těch trzích už být nemůžeš. *Zhodnotí nakonec a pomalu vyjede pohledem nahoru k jejímu obličeji.* Já.. něco jsem ti přinesl. Snad se ti to bude líbit. Šťastné a veselé. *Popřeje jí s úsměvem a podá jí květinu s krabičkou.*

*Když za dveřmi uvidí Jaspera, překvapí jí to, ale je to pro ni příjemné překvapení. Ráda s ním tráví čas. Pozdraví ho a usměje se na něj. Podaří se jí nezačervenat se,když ji osloví "zlato". Není na to zvyklá a nejspíš ani nikdy nebude. Pozve ho dále.*Nevadí.*Řekne. Když ji jsjede pohledem, všimne si toho a menší začervenání prostě neovládne.*Díky..*Nehodlá se s ním hádat, protože to nejspíš nemá smysl.*Děkuju.*Rozzáří se a vezme si od něj dárky. Květinu s úsměvem položí na stolek a otevře krabičku, ve které nádherné náušnice a k tomu i náhrdelník.*Tos neměl..*Potřese hlavou.*Ale vážně díky. Taky pro tebe něco mám.*Krabičku opatrně položí hned vedle květiny a vezme úhledně zabalený dárek, který má pro něj. Upřímně nevěděla, co mu koupit a doufá, že ho to aspoň trochu potěší. Vybrala set, ve kterém je kapesníček, kravata a manžetové knoflíky v královsky modré barvě s ornamenty. A ještě k tomu flašku jeho oblíbeného alkoholu, teda aspoň doufá, že se trefila.*Šťastné a veselé Vánoce.. Doufám, že je to tvoje oblíbené.*Kývne k pití.*

*Vejde do její komnaty a ještě předtím, než si stihne prohlédnout její komnatu, upoutá jeho pozornost pyžamo Charity. Je v tom ještě víc sexy, než když spolu byli na trzích a ona měla ty upnuté šaty.* /Že bych se vykašlal na slib Mayuře a prostě se s ní vyspal? Možná by to nemusela být až taková nuda, kdyby se ode mě nechala vést a něco naučit./ *Zhodnotí v duchu, když pohledem jede po jejím těle zpátky nahoru k jejímu obličeji. Následně jí podá dárek s květinou a sleduje její reakci. Vzhledem k tomu, že dárky opravdu vybírat má dobrý pocit z toho, že se tak rozzářila.* Ale měl. *Opáčí s úsměvem.* Za ten tvůj úsměv to stálo. *Pak se koukne na krabičku, kterou podává ona jemu.* Nemusela jsi mi nic kupovat. Mě stačí, že mám tebe. *Zavrtí hlavou, ale dárek si od ní vezme. Jak se pak ukáže, dárky. Rozbalí krabičku a usměje se, když vidí kapesníček, kravatu a manžetové knoflíčky.* To je nádhera. Jak jsi věděla, že je modrá moje oblíbená barva? *Nadzvedne obočí a pak se koukne na flašku a potěšeně se usměje.* Jo, je. *Přikývne.* Moc děkuju. *Koukne na ní a pak na flašku.* Dáme si spolu? *Zeptá se jí. Je zvědavý, jestli se s ním napije nebo ne.*

*Cítí se, jako by snad byla nahá, když ji tak sjede pohledem a má chuť se zabalit do županu a peřiny. aby se zakryla, ale nedá na sobě nic znát. Potěší jí dárek od něj mnohonásobně více než dárky od rodiny.*/Tohle je ode mě možná hnusný../*Pomyslí si. Nádherný set šperků zapříčiní, že se rozzáří.*Neměl.*Namítne pobaveně. Pak se zase usměje a rychle najde dárek, který pořídila pro něj.*Ale já chtěla.*Zazubí se na něj, když řekne, že mu nic kupovat nemusela. Pokrčí rameny.*Odhadla jsem to. Modrá se k tobě navíc tak nějak.. hodí.*Pokrčí rameny.*A taky ti to v ní sluší.*Řekne s úsměvem.*/Ehm.. Nemohla jsem zůstat jen u toho, že se to k němu hodí, že ne? Bože Charity../*S výběrem pití měla trochu více starostí, protože si nebyla jistá, jestli mu zrovna tohle chutná. Uleví se jí, když jí řekne, že skutečně mu tohle chutná.*To jsem ráda. Není zač.*Pak zapřemýšlí.*Dobře, ale já jen trochu..*Řekne.*Mám tu skleničky..*Najde dvě skleničky a přijde zase blíže k němu.*/Hlavně se neopij.. To by byl trapas./

Měl. *Zasměje se její tvrdohlavosti a pak si rozbalí dárek od ní a pobaveně se usměje, když se na něj zazubí. Zeptá se jí, jak věděla, že je modrá jeho oblíbenou barvou a pak poslouchá její odpověď a snaží se skrýt cukající koutky. Dojde až k ní a prstem jí zvedne bradu, aby mu koukala do očí.* Takže mě to v modrý sluší, jo? *Zeptá se jí s mírně pobaveným úsměvem a pak se k ní skloní a jemně jí políbí na rty. Během toho jí palcem pohladí po tváři.* Tobě to sluší naprosto ve všem. *Usměje se na ní, když se od ní po chvíli odtáhne. Ujistí jí, že pití, které mu vybrala mu chutná a pak se jí zeptá, jestli se spolu napijí. On k pití skleničky nepotřebuje, ale asi by se měl před Charity mírnit, takže na to jen přikývne.* Klidně můžeš i víc. *Mrkne na ní a pak otevře láhev a oboum nalije trochu do skleniček.* Takže na Vánoce a na to, abysme spolu strávili i ty další? *Navrhne na co by si mohli připít.*

*Potřese hlavou.*Ale ne.*Pobaveně se usměje. Když se jí zeptá, jak věděla, že je to jeho oblíbená barva, řekne mu, že to jen tipnula. Trochu sklopí hlavu, když ji Jasper prstem zvedne bradu, podívá se mu do očí, které naprosto miluje.*Jo, sluší..*Neovládne lehké začervenání. Oplatí mu polibek a usměje se zamilovaně.*Nepřeháněj zas..*Uchechtne se. Je ráda že vybrala pití, které mu chutná a když se jí zeptá, jestli se napijí spolu po chvilce váhání s tím souhlasí. Vezme dvě skleničky a potřese hlavou.*Nejsem na alkohol zvyklá. Nevím co vydržím. Už po jedný skleničce nejspíš nebudu myslet jasně. Teda nejspíš.. nedivila bych se tomu.*Pokrčí rameny. Vezme si od něj jednu ze skleniček a přikývne.*Tak na tohle.*Souhlasí, přiťukne si s ním a napije se.*Je to celkem dobrý..*Uzná.*Nesedneme si?*Kývne k posteli. Jinak tu má jen jedno křeslo a Jasperovi by se na zemi asi sedět nechtělo, takže zbývá jako jediná varianta postel.*/Není tohle nějak divný?/

Nedohaduj se se mnou. Maj to být svátky klidu a míru. *Zasměje se.* /I když u nás v rodině nikdo neví, co mír a hlavně klid je./ *Proběhne mu hlavou a pak jí zvedne bradu, aby se mu mohla podívat do očí a zeptá se jí, jestli mu to fakt tak sluší v modrý barvě. Když mu to potvrdí, usměje se a políbí jí.* Nepřeháním. *Zavrtí hlavou a pak už jim nalévá do skleniček a přiťukávají si na to, aby spolu prožili i příští Vánoce.* /Opravdu doufám, že zas tak dlouho tenhle přesvědčovací proces trvat nebude./ *Napije se a usměje se, když ucítí, jak mu alkohol putuje do žaludku.* Je to výborný. *Uchechtne se a pak se koukne na její postel a přikývne. Sedne si na její postel a boty nechá ležet na podlaze, aby si mohl sednout doprostřed postele a nezadělal jí povlečení.* Jak ses vůbec měla na Štědrej den? *Zeptá se jí.*

*Potřese znovu hlavou.*No dobře..*Ustoupí teda a usměje se. Když jí nadzvedne palcem bradu, podívá se mu do očí. Oplatí mu polibek a pak se musí usmát.*/Jeho rty jsou tak jemné.. Jsou úžasné.. On je úžasný celý./*Pak si vezme skleničku alkoholu a přiťukne si s ním. Představa toho, že by s ním měla strávit i další Vánoce je skutečně nádherná. Poznamená, že to není vůbec špatné a usměje se když i Jasper řekne, že je to dobré. O to jí koneckonců šlo, aby mu to chutnalo. Zeptá se, jestli si nesednou na postel. Sedne si na postel taky do tureckého sedu. Na jeho otázku pokrčí rameny.*Nic zvláštního.. Celý den jsem byla s rodinou. Chvilku jsme byli spolu ve městě.. Pak společně tady. Bráchové si pořád dělali z něčeho srandu. Předali jsme si dárky a každý šli po svým.*Řekne.*Co ty?*Zeptá se ho.*A.. jak se má tvoje máma?*Slyšela, že se královna vrátila.*Doufám, že jí rebelové neublížili.*Řekne starostlivě.*

*Je rád, že ustoupila a on se tu s ní nebude muset celej večer dohadovat. Je Schreave, takže by neustoupil ani náhodou. Jemně jí políbí a pak si přiťuknou skleničkami a ochutnají alkohol. Hodně mu to chutná. A i kdyby mu to nechutnalo, miluje ten pocit, kdy cítí, jak mu alkohol proudí tělem. Sedne si spolu s ní na postel a zeptá se jí, jak si užila štědrý den. Po její odpovědi přikývne.* Užila sis to? *Zeptá se jí ještě a pak pokrčí rameny.* Přetrpěl jsem rodinou večeři v trapnym tichu, rozdal jim dárky, ty svoje si hodil do komnaty s tím, že je rozbalím potom a šel za tebou. Jinak jsem nic nedělal. *Když se ho zeptá na mámu, sklopí pohled ke svojí skleničce. Možná nedává najevo, že má svou rodinu rád, ale není žádné monstrum, které by ke své rodině nic necítilo a bylo mu všechno jedno.* Přežila. *Odpoví neurčitě.* Je dost pohublá, pořád bílá jako stěna. Bude mít pár jizev. Ale dobře nevypadala ani před těma trhama. *Vzpomene si na to, jak jeho máma vypadala na střeše. Vůbec se mu to nelíbí.*

*Ustoupí, protože pochopí, že s Jasperem se nemá smysl dohadovat. Je strašně tvrdohlavý. Ona většinou ustoupí, je to prostě jednodušší, než se s tím člověkem dále dohadovat. Navíc si sama v duchu může i nadále myslet svoje.*´Řekne, jak probíhal její dnešní den. Nic extra. To jak se choval její otec raději chytře vynechá. Nechce se jím zaobírat.*Jo, ušlo to.*Přikývne s úsměvem. Pravda je trochu jiná, ale co už. Zeptá se, jak se dneska měl on.*Rodinný vztahy jsou těžký no..*Řekne chápavě, když zmíní, že přetrpěl večeři v trapným tichu. Nedá jí to a zeptá se i na jeho mámu. Neměla možnost ji vidět, ale co slyšela nevypadá zrovna nejlépe. Dělá jí to starosti. Je to skvělá královna. Je moc milá. A nechce, aby se jí něco stalo i kvůli Jasperovi.*Aha..*Hlesne. Pro ni je to neobvyklé, ale sama udělá menší první krok a pohladí ho konejšivě po rameni.*Určitě bude v pořádku.. Tady jsou ti nejlepší doktoři v Illeá. Ti ji určitě pomohou.*Snaží se ho podpořit.*

*Pozná na ní, že neříká úplně pravdu a trochu přimhouří oči.* Vážně? Víš, že mi můžeš říct všechno. Já tě vyslechnu. *Pousměje se na ní. Možná Vánoční zázrak. Ale opravdu ho zajímá, proč mu zrovna v téhle otázce lhala a co za tím stojí. Řekne jí, jak se měl on a pak i to, jak je na tom jeho máma, která mu dělá čím dál větší starosti, i když to většinou nedává nijak najevo. Je mu líto, že to s jeho mámou vypadá takhle a on jí nedostal od rebelů dřív. Víc už ale na Mayuru zatlačit nemohl. Nešlo to. Vzhlédne k ní, když ho pohladí po rameni a pomalu přikývne.* Jenže ani ten nejlepší doktor si neumí poradit s úplně vším. *Namítne a pak si jí k sobě přitáhne a pevně jí obejme. Chvíli jí takhle jenom drží a jemně hladí po zádech a pak vydechne.* Díky. Za to, že tě mam.

*Odpoví, že si to užila i když to taky není úplně pravda. Ráda tráví čas se svojí rodinou, jenže to vždycky zahrnuje i tátovi poznámky směrem k ní. Jasper to její zalhaní prokoukne a ona v duchu zanadává.*To je jedno, vážně.*Odpoví pohotově. Nechce si pořád stěžovat na tátu. Navíc je i trochu paranoidní, že by to mohl zjistit a ona by měla problém. Poslouchá, jak se měl on, protože ji to skutečně zajímá. Pak se zeptá na jeho mámu. Vidí na Jasperovi, že ho skutečně stav jeho mámy trápí, což trápí ještě více ji. Lehce ho pohladí po rameno, aby ho aspoň trochu nějak povzbudila. Povzdychne si.*Snad to nebude nic vážného a doktoři jí pomoci dokážou.*Chce, aby měl aspoň tu naději. Když ji pevně obejme, trochu ji to překvapí. Nicméně je to příjemné. Obejme ho taky a pohladí ho ve vlasech. Po jeho slovech se usměje.*Za tohle neděkuj..*Řekne mu.*Nemáš vůbec zač.*Dodá k tomu ještě. Jeho náruč je pro ni to nejpohodlnější místo na světě.*Jsem tu pro tebe, vždycky.

*Nadzvedne podezíravě jedno obočí.* Není to jedno, jestli tě to trápí. *Namítne a pak se baví o stavu jeho mámy, který rozhodně není uspokojivý a jakmile ho Charity pohladí po rameni, stáhne si jí k sobě do objetí.* Taky doufám. *Vydechne a začne jí hladit po zádech.* Mám proč děkovat. Mám hodně za co bych měl děkovat. Tebe. *Opáčí potichu.* A stejně tak já pro tebe. *Políbí jí do vlasů a pak si na chvíli opře bradu do jejích vlasů, které mu příjemně voní. Pak se o trochu odtáhne, natolik, aby mohl natisknout svoje rty na ty její a rukama sjede na její boky, kde jí začne hladit.*