Venkovní bazén

*Omylem zavadí nohou o jedno z lehátek, kde někdo zrovna sedí a pak si všimne, že ten někdo je Destiny. Omluví se jí a jen letmo zaletí pohledem k jejímu dekoltu, který patří mezi nejlepší v Selekci a dnes je dost dobře vidět. On ale zrovna nemá nijak náladu na to, tomu věnovat pozornost dále. Zeptá se jí, jak se má a po její odpovědi pokýve hlavou. Trochu uhne pohledem, když se hovor stočí k němu.* Jsem v pohodě. Jenom dneska nemam nejlepší den. *Odmávne to rukou.* /Ten nemam asi poslední měsíc./ Spím, jak jen to jde. *Ujistí jí a donutí se u toho nadzvednout koutek rtů. Pak zaletí pohledem k ostatním účastnicím.* A na tebe? *Vrátí se pohledem k ní a pak si sedne na vedlejší lehátko a nakloní se k ní.* Ty jsi totiž taky v Selekci. Stejně jako ony. *Kývne k ostatním hlavou, aniž by z ní uhnul pohledem.* Moc často o sobě tak nepřemýšlíš, co? *Nakloní hlavu na stranu.* Dokázala jsi vymyslet jednu věc, kterou na sobě miluješ? *Zeptá se jí na věc, kterou rozebírali posledně.* Víš...měla bys o sobě začít přemýšlet jako o adeptce na budoucí královnu, protože jí jsi. Popřemýšlej o tom, proč tu vůbec jsi. *Doporučí jí a u toho se mile pousměje. Nemyslí to špatně. Aspoň co je ve Wyattově měřítku dá říct.* Budu se těšit během týdne, Destiny. *Rozloučí se s ní, protože ví, že patří mezi ty, které pozval na schůzku a pak se z lehátka zvedne a ignoruje to, jak se mu roztočí hlava. Pak už si všimne POLARIS sedící u břehu bazénu s knížkou. Zamíří k ní a posadí se stejně jako ona. Teď by nezvládl kvůli motání hlavy stát a ona byla nejblíž, takže nejideálnější možnost.* Ahoj. *Pozdraví jí.* Nespolečenská nálada? *Zeptá se a kývne hlavou ke knížce v jejím klíně, protože nikoho jiného tu s knížkou neviděl.*

Nemáš zač *usměje se na ni. Jejímu pózování se zasměje. Když si všimne, že se Topsy zahleděla k bazénu, podívá se tam také. Uvidí, jak princ zakopne a mírně nadzvedne obočí. Potom pohled obrátí zpět na Topsy a poslouchá ji, když mluví. Zasměje se.* Já jsem se s ním teda neviděla, jsem tu teprve krátce. *Pokrčí rameny a podívá se zpět na prince. Je tu pár dní a nikde ho nepotkala.* /Možná je prostě jenom přetažený./ Tak to netuším *Nadzvedne obočí a naznačí, že vážně netuší, jestli by to bylo blbý. Se Selekcí nemá vůbec žádné zkušenosti a netuší, co by si mohli potom myslet ostatní.* Rozhodně by to ale bylo od tebe pozorné *usměje se.*

Vždyť je to stejný ne? *Scarlett to nějak nerozeznávala, když jí dala barmanka něco pro děti. Prostě si to vzala a šla jí to dát.* Vím že je to dobrý džus proto jsem to taky vzala *Hrál jí na tváři úsměv, který jen předstírala. Zalhala a když uviděla Julia jak jde za ní otočila se a prohlédla si jí.* Se mnou? vážně chceš jít se mnou?..Však tu máš jiný holky, a kamarádky s kterými by si mohla povídat třeba až do rána. Oni tě vážně rádi budou poslouchat..* Klekla si k ní a pohladila jí po vlasech. pak se jen otočila a protočila očima. A když jí řekla že nejde k bazénu ale k baru zase se na ní otočila.* já jsem říkala bazén? Ohh myslela jsem Bar..* Znovu zalhala, byla v tom vážně dobrá ale tohohle si už mohla všimnout že zalhala..ještě by mohla narazit na takovou Catherine, která by byla jistou třešničkou na dortu. Po jejích dalších slovech jen lehce povytáhla obočí, načež se nad tím trošinku zamračila. Dráždit hada bosou nohou by jí nejspíš opravdu šlo, ale byla to malá holčička. takže se není co divit.* Dobře můžeš jít se mnou ale budeš zticha jo?* na chvíli byla ticho a po chvíli řekla* Jinak jo! mám rada džus.* Radostně řekla ale radostně to v žádném případě necítila.*

*Od vody ho dělil jen maličký krůček, přesto do ní ještě nevlezl a neosvěžil se. Měl tu potyčku s nějakou dívkou, avšak nebyla to kvůli tomu, že by se mi líbila, bylo to zkrátka jen na zabavení, aby se zde sám nenudil. Něco cítil k jedné osobě, k princezně, avšak stále nevěděl, zdali je to láska. On lásku ještě nestihl poznat, byl vychován tvrdě, zkrátka aby z něj byl v následující čas dobrý král. Musel být. Nemohl svou zemi zklamat, nemohl zklamat rodinu, prostě nikoho. Usmíval se, do té doby, dokud nezaslechl jemu velmi povědomý hlas.* /No, do háje./ Josephe. *Vydechne těžkým hlasem.* Omlouvám se, jo? Ale on vážně nebyl čas! Nejsem tu dlouho a když už jsem se tě snažil najít, byl nějaký útok a nebo jsem měl schůze, pořady, rozhovory a zkrátka to nešl-. *Ani to neodpověděl, protože skončil ve vodě. Spíše už pod vodou.*

Pravda komorné jsou úžasné * usměje se na ní* To je pravda nevěděla jsem jaké náušnice vzít tak jsem se jich jen zeptala, a ony už věděli.* / Ale tak to už takhle komorné dělají./ * Proběhne jí hlavou.* Baví mě skoro vše ale nejradši hraji na klavír, a ty? *zeptá se jí* A ve volném čase, ráda jezdím na koni a taky ráda cvičím.. Ehmm ty? * zase jí odpoví a čeká na její odpověd. V tom si všimne přicházet Prince Wyatta, šla by za ním. Ale už tam někoho měl, tak nechtěla rušit a hlavně ted si povídá s Lily takže by bylo asi nezdvořilé jí takhle opustit ve středu konverzace.*

*rozhodně se ho schodit do vody ať už je kdo chce. To se jí ale nepovede a tak na něj jen výhružně kouká. Pak se otočí když slyší že tu někdo křičí. Ten někdo šel přímo k nim a než princátko stačilo něco pořádně říct strčil ho do vody. Chvíli byla překvapená pak se ale škodolibě usmála.*díky neznámí mladíku zasloužil si to* řekne a odejde k baru pro svůj čaj.*

*Je celkem ostražitá ve svém soukromí a nedokáže se jen tak s někým svěřit o něčem, co člověk neviděl a viděla to jen ona. Ráda by se se svým soukromím svěřila, avšak ji to v tomhle případě nepřišlo správné. Nechtěla kdyžtak ostatní dívky pobouřit o tom, co s Wyattem stihla a co ne. Pro někoho by to mohlo vyzní dokonce jako vyschloubání, což ona rozhodně nechtěla. Proto raději mlčela, ale o princových špatných náladách moc dobře věděla. Byla celkem všímavá a hned při první schůzce si všimla, že něco není v pořádku, ale dál se v tom nijak nešťouchala. Nabídla princi pomoc, takovou, že kdyby chtěl se jí svěřit, aby se jí svěřil a ona mu tak mohla pomoct. Ale nic jiného, protože věděla, jak je těžké v některých případech o svých pocitech mluvit. Když ji zemřela mamka a ji se ptali, co se s ní děje, jak se cítí.. No, vždy to skončilo pláčem a proto se nikdy nevyptávala. Když se Topsy zmíní o tom, že s ním byla celý táborák, usměje se.* Rozumíte si, což je dobře. Já celý táborák zaspala, nebylo mi dobře. *Zasměje se a rozmáchne rukama.* To jsem celá já.

*Hned jak přijde k bazénu, zamíří k lehátkům, ale voda je přece jen lákavá a i když nemá náladu na plavání, aspoň si do vody ponoří nohy a do klína si položí knížku. Vnímá skoro každé druhé slovo, protože se na to moc nesoustředí a má to spíš vážně jen proto, aby k ní nikdo nešel. To jí ale moc nevyjde když vedle sebe uslyší hlas. Překvapeně povytáhne obočí a pohled upře na prince Wyatta vedle ní.* Ahoj. *Pousměje se na na něj a pak se ušklíbne.* Jo, tak nějak. Tohle měla být záminka proto, aby za mnou nikdo nechodil. Ale moc to nefunguje, takže budu muset změnit způsoby jak se vyhnout konverzacím. *Uchechtne se a poté ho přejede pohledem, jak se snaží vykoumat jeho stav.* Schováváš kruhy pod očima pod makeupem? *Povýlytáhne obočí, ale hned přihmouří oči, jak se snaží najít aspoň nějakou stopu dostatku spánku.*

*Zeptá se, jak se má on. Vidí, že je na tom špatně. Má kruhy pod očima a měl by podle ní jít do postele, aby odpočíval. Myslí si, že dneska by mu nikdo nevyčítal, kdyby odešel pryč.*Dobrý den nemáš posledních několik týdnů, aspoň co vidím.*Řekne mu a pousměje se na něj spíše nervózně. Pak jen přikývne a nijak to nekomentuje. Vidí, že není vyspaný a Wyatt to prostě nezamluví. Sama si na lehátku po posedne.*Ne.*Potřese hlavou nesouhlasně.*Jo, to možná jsem, jenže já pro tebe nejsem Wyatte. Upřímně si nemyslím, že by jsi tu se mnou vůbec měl trávit čas.*Řekne mu zcela upřímně.*Ne, ani ne.*Uzná. Překvapí ji, že si vzpomíná na to, co po ní chtěl na jejich setkání, druhém. Potřese hlavou.*Ne, nevymyslela.*Řekne upřímně. Ani se nad tím moc nepozastavovala, když to po ní chtěl. Nečekala, že by tu po té schůzce zůstal a on se jí na to zeptal a nebo, že by si to vůbec pamatoval. Měl tu několik dalších a zajímavějších dívek, podle ní by si to Wyatt měl uvědomit. Nadzvedne pak obočí, když zmíní to o adeptce na budoucí královnu. Nic na to neřekne, jen se na něj pousměje. Nemyslí si, že by vyhrála, ani do prince není zamilovaná.*Také se budu těšit. *Rozloučí se s ním a pak ho nechá odejít. Když se tak stane a on odejde za jinou dívkou.*/Tak to má být./*Pomyslí si. Rychle na sebe natáhne na sebe šaty a pak odejde do své komnaty.*

*Když mu princ začne říkat, jak neměl čas,s tále ještě vidí rudě. Sice chápal to, že prostě neměl čas ho vidět, ale zároveň... takhle dlouho ignorovat svého přítele, u kterého ví, že se o něj prostě bude bát... no, nevěděl, co si o tom má myslet, tak jen stojí klidně na okraji bazénu a sleduje ho.*

*Vyplave na hladinu a začne vykašlávat vodu. Zřejmě spadl do vody stále s otevřenou pusou, proto ji trochu vdechl. Nicméně voda byla vskutku příjemná. Splnila účel, který měla splňovat. Poté se podívá nahoru, na Josepha.* No, dobře, asi jsem si to vysloužil. *Vydechne a vyhoupne se na kraj bazénu, načež se postaví, aby zase stal proti jemu.* Omlouvám se. *Řekne jen, protože na přátelství mezi jim a Josephem mu záleželo sakra hodně a nechtěl jej ztratit kvůli jeho blbosti*

Snad to je správně, ale docela se toho bojím, jak na mě koukají ostatní účastnice selekce. Vezmi si, že já s ním uzavřela sázku, že mi nepůjčí boty. Jenomže pak se to zvrhlo v to, že mám teď u sebe v šatníku jeho mikinu a kalhoty, včetně bot, takže to musí vypadat docela divně. Co si o tom myslíš ty? *Zeptá se nakonec i Cath, protože je zvědavá, jak to bere někdo, kdo je vlastně s tímhle naprosto neobeznámen a slyší to takhle z první ruky.* Hlavně, když si vezmu, co se vždycky stane, když jsem poblíž prince, tak si chci nafackovat. Vždycky okolo něj provedu nějaký trapas, takže kdo by mě pak měl rád? Hlavně princ. *Uchechtne se a pak jen zavrtí hlavou, dívajíc se nakonec jenom na holky.* Tys to zaspala? Strašná škoda, bych si tě tam vzala pod svá ochranná křídla. *Zasměje se a pak jen zavrtí hlavou.* Ale už teď mám nervy z další společenské akce. Víte jak je příjemné teď mít na sobě pantofle a ne podpatky? Vždycky se v nich zabiju a neumím v nich chodit. *Zasměje se a pak se podívá opět na Cath.* Řekni nám něco o sobě, ať to nevypadá, že jsem strašně egocentrická.

*Podívá se na svého přítele, tkerý vylezl z vody, a usměje se, když se mu omluví. neviděl ho se omlouvat často, tak je jeho úsměv opravdu upřímný, a namísto jakékoli odpovědi se k němu natáhne a bratrsky ho obejme. Byl jako jeho starší brácha a zároveň mladší, byl pro něj někým, o koho by nechtěl přijít.* Jen se zase nechovej jako debil a laskavě se ozývej dřív, když víš, co se u nás děje. *Ušklíbne se, když se od něj zase odtáhne, a pak se jen zušklíbne, nečekaně, protože do něj trochu narazí a znovu ho strčí do vody, načež za ním skočí sám.*

*když skočila do vody přišla si skvěle. Pak se vynořila k nádechu a protřela si oči. Když je otevřela všimla si že princ už dorazil. Pomyslela si že vypadá opravdu zničeně. Málem spadl na jednu z účastnic. Někdo na něj hulákal. Po chvíli ten hlas poznala.*/Tops/* protočí oči a znova se potopí */ Je to princ kdyby bylo něco špatně lékaři by mu pomohli/*znovu se vynoří a vidí že se posunul k jiné dívce. Chvíli je sleduje a pak se znovu potopí*/ až půjde pryč půjde za ním aby se ujistila že jde opravdu spát, Ane pracovat nebo tak něco/

No, mít u sebe ve skříni princovi kalhoty, boty a mikinu je teda dost divný. Asi bych si myslela, že spolu něco máte. Rozhodně to vypadá blbě, no *Zasměje se, znovu se napije a poslouchá ji dál. Ona sama, kdyby nebyla princezna, tak by se do Selekce nejspíš nepřihlásila. Nevěří tomu, že si princ může najít lásku mezi 35 dívkami.* Asi bych si připadala hloupě, kdybych pokaždé padala před princem. *Zasměje se.* Ale dělala bych si z toho srandu. *Pokrčí rameny a znovu se zasměje.* To je celkem škoda, určitě to bylo super, stejně jako tady. *Podívá se na Juliet. Pak se jí Topsy zeptá, ať řekne něco o sobě.* Asi bych mohla, žejo? *Nechce zmiňovat nic konkrétního ohledně své sestry, a tak se tomu vyhne.* Takže sem jsem přijela teprve před pár dny se svojí sestrou, která tady někde určitě je. /Nejspíš u baru/ A jsem z Maďarska. S rodinou teda moc nevycházím, ale to už je od dětství, a tak jsem se s tím tak nějak smířila. A co vy? Líbí se vám zatím v paláci? *Usměje se a zeptá se jich.*

*Na party se mu moc nechtelo, ale jeho otec mu to pomalu naridil rozkazem. Boji se o mamu a tak nema moc naladu chocit na tu akci, kde by stejne byl zse sam a jenom by tak myslel na mamku a na to, ze ji mozna ztrati. To je pro nej nepredstavitelne. Nakonec souhlasil, protoze napsal Eris, jestli by s nim nesla na onu party u bazenu a jakmile dostal kladnou odpoved jen se sirpce usmal na displej sveho mobilu, jako to dela vzdy, kdyz i s Eris pise a tak si pod sve obleceni dal tedy plavky a potom uz se rozesel na nadvori, kde se dohodli, ze na ni pocka. Moc se tesi. Ma pro ni dokonce i par prekvapek a jedno z nich je svetlefialova ruze v jeho ruce se kterou si nervozne pohrava zatim, co codi sem a tam a nervozne divku vyhlizi.*

Jenomže já chtěla citronádu. To je limonáda, ne džus. *Trvá si malinká holčička na svém, zatímco se mračí a cupitá za tou velkou.* Nemám tu kamarády, protože jsem na všechny moc malá. A můj brácha tu má kamaráda. A ty jsi asi jediná kamarádka, kterou jsem si tu našla. *Nahodí svoje psí kukadla a sleduje ji, načež se ten zamračený výraz roztaje a stále ji sleduje fascinujícím pohledem.* Proč musím být zticha? tohle kamarádky dělají, ne? Povídají si. A jsem tvoje kamarádka? Ještě jsem akamrádku neměla. Mám jenom svoje bráchy a ségry. *Povzdechne si a dál cupitá.*

*Byla pravda, že se neomlouval jen tak a Joseph to dost dobře věděl, proto vždy jeho omluvy byly vzácné a nebyly myšleny lehkomyslně. Spadl mu obrovský kámen ze srdce, když uviděl, jak se jeho přítel usmál. Objetí mu milerád oplatí a ještě ho poplácá po rameni. Tak, jak to muži dělají.* Ale, ty ses bál, že mě dostali rebelové? *Usměje se, ale hned na to je zase ve vodě, tentokrát už s ním. Vynoří se a začne se smát.*

*Zmíní se o svých komorných a o tom, jak já pomáhají. Když to Davina potvrdí, tak jenom přikývne. Je to jejich práce, ale některé to dělají vážně rády. Poté se jí zeptá, co ráda dělá a pozorně ji poslouchá.* Já taky ráda hraju na klavír. *Usměje se a je ráda, že mají společný koníček.* A mám ráda děti. Přijdou mi milé. Kromě toho si taky občas zaběhám. *Porozhlédne se po ostatních a zjistí, že tu je už i princ. Lehne si na lehátko a zadívá se do nebe.*

*Usmívá se na svého přítele, načež, když se zase vynoří nad hladinou, jen se zasměje.* Všichni víme, že já jsem z nás dvou ten lepší. Tys mě naučil základy, ale mistra pomalému nepřizpůsobíš. *Uchechtne se a pak se vyhoupne na bok bazénu, kde si sedne a pak jen povytáhne obočí.* mimochodem, od kdy Sofie chodí sama mezi lidi? Když jsem ji viděl tehdy chvilku venku, docela mě to překvapilo, protože o téhle akci věděli snad všichni. A ona si tam prostě nakráčela. Sice hned odešla, ale to je vedlejší.*

Dobře, tak si tam vybereš citronádu. *protočí očima a dál jí poslouchá* Ty nemáš kamarády? * řekne potichu* A proč asi?..*Pak se na ní znovu otočí.* Vás je víc?..* V duchu si říkala, prosím at je to starší aspoň deseti let. Doufala v to. Už byli u baru v tom uslyší, jak Julia řekne že má být zticha a pár lidí se na ně otočí, což jim řekne.* Ale my jen hrajeme takovou hru..* Usměje se a zalže aby s toho vybruslila.* Podívá se na ní* Jasně že jsme..* / Já to dítě vážně nesnášim../ * Povzdychne a zase vydechne, pokukuje po pár klucích a taky nějakým zamává.*to je dobře že máš bratry a sestry, můžeš jít za nimi..* Pohladí jí po vlasech, uvidí svojí sestru tak se nějak skryje aby nebyla vidět, ale stejně si myslím že si jí nevšimne.*/ to vážně musela jít na tu párty. Jsem myslela že na párty ani nechodí./ *Uchechtne se a dál se věnuje malý holčičce.*

*Mírně nadzvedne obočí po její poznámce ohledně špatných dnů.* A ty jsi dost všímavá, co vidím já. *Opáčí a rozhodne se přímo na její poznámku nijak nereagovat, protože Destiny má pravdu. A to on nerad přizná. Pak si sedne naproti ní a zahrne jí otázkama ohledně Selekce.* Vzhledem k tomu, že tady pořád sedíš ... řekl bych, že jsi. Kdybys nebyla, už bys byla na cestě domu, Destiny. *Řekne jí na rovinu.* A o tom, s kým chci nebo nechci trávit čas, si rozhoduji čistě sám. /Aspoň jedna věc mi zůstala./ Tak máš čas do naší schůzky. *Pousměje se a pak jí řekne, že je adeptka na královnu a uchechtne se, když vidí, jak nadzvedla obočí.* Copak? Myslíš si snad, že jsi v soutěži o nějakýho pudla? *Zeptá se jí. Ví, že dneska není moc příjemná společnost, ale nemá energii na to se jí snažit být. Čím víc je unavený, tím míň odkládá svou masku. Pak už odejde k Polaris, ke které si sedne a zeptá se na její společenskou náladu.* Proč se jim chceš vyhýbat? Stalo se něco? *Nadzvedne obočí a pousměje se, když se zeptá na jeho kruhy pod očima. Rovnou si přitom upije z plechovky energiťáku, jeho dnes minimálně desátého, přestal to už počítat, obzvlášť, když do toho měl několik kafí a snaží se potlačit motání hlavy. Ví, že kruhy pod očima má pořád dost viditelné, možná ještě víc jak posledně a kůži má díky tomu všemu kofeinu a nedostatku spánku docela pobledlou. A s učesáním nebo upravením vlasů se taky neobtěžoval. Jenom doufá, že tentokrát to Polaris přejde a on nedostane přednášku. Energiťák rovnou dopije a kolemjdoucí služebnou hned poprosí o další.* Pořád čekám na to, až se objevíš v mojí skříni, mimochodem. *Připomene jí jejich poslední konverzaci a u toho na ní mrkne.* Doufám, že je to aspoň zajímavý, když už tím trávíš párty. *Kývne ke knížce a pak se zvedne a rychle zamrká, protože se mu trochu zatmí před očima.* Měj se, Pol. *Pousměje se na ní a pak se vydá ke skupince dívek opodál. Vlastně vůbec nezaregistroval, že by na něj někdo předtím křičel. Na to mu šumí trochu v uších a je mimo natolik, že vnímá jenom to, na co se soustředí.* Krásný večer, dámy. Bavíte se? *Přejede je pohledem, přičemž dvě z nich jsou pro něj známé tváře a ta třetí mu přijde povědomá. Nejspíš zahraniční host, kterého zahlédl při nějaké diplomatické návštěvě.* Dneska ti není zima? *Zeptá se Tops s menším úsměvem, když si vzpomene na táborák a pak se koukne na její klobouk.* To očekáváme přistání letadla? *Zeptá se pobaveně, protože klobouk mu skutečně připomněl přistávací plochu. Potom se pousměje na služebnou, která mu donesla energiťák, o který jí předtím požádal a rovnou ho otevře a napije. Jestli má přežít tuhle akci, bude jich ještě pár potřebovat.*

*Vysunula si brýle na hlavu, aby viděla na vše co nejlépe. Teď ji ani sluníčko nesvítilo do obličeje, proto to zřejmě ani nebylo potřeba. Párkrát zamrká proti obloze, aby si zvykla a poté se usměje na dívky, které tu jsou s ní. Všimla si, že pár dívek se už odebralo do svých komnat, avšak ony tu stále zůstávaly. Všimla si ještě nejspíše nějakého strážce a zřejmě prince z jiného státu, avšak potom už se moc nerozhlížela. Začala okolí vnímat pořádně až tehdy, kdy uviděla prince, který šel k nim. Jemně a nenápadně loktem šťouchla Tops, aby ji kdyžtak upozornila, že se někdo blíží, kdyby neměla přehled, o čem pohybovala, protože zrovna u Tops ji přišlo, že má přehled naprosto ve všem.* I tobě *Popřeje s úsměvem princi na oplátku a u toho ji jako vždy, zajiskří oči.* Ano, moc. Je to tu báječné! Tato akce se opravdu moc povedla. *Zazubí se nadšeně, ještě si stále zvykala na to, jak zde bylo vše bezchybné a dalo se říci, že i dokonalé.* A co ty? Užíváš si to tu, alespoň trošku i ty? *Nakloní jemně hlavu do strany, s otázkou v očích.*

*Když jí Eathen napsal a zeptal se jí, jestli mu bude dělat doprovod na párty v paláci, široce se usmála a hned souhlasila. Vyplížení se z ghetta a lhaní rodičům začala řešit až potom. Na sebe si vzala klasicky černý oblečení a pod ním má černé dvoudílné plavky. Své fialové vlasy si smotala do dvou copů a nakonec se vyplížila z ghetta jednou z tajných chodeb a pak už se dostala jednoduše k paláci, kde došla na nádvoří. Na její tváři se objevil široký úsměv, když tam uviděla čekat Eathena. Růže v jeho ruce si ani nevšimne, protože se soustředí jenom na jeho tvář.* Ahoj. *Přejde k němu blíž a políbí ho na přivítanou. Pak se koukne palác před nimi.* Poprvé tak nějak oficiálně. *Poznamená, protože doteď byla v paláci jen během útoků a jejího následného zadržení po jednom z nich.* /Jenom doufám, že mě tu nějaký strážci nepoznají a rovnou mě nezastřelí./ *Proběhne jí trochu nervózně hlavou.*

*Občas má dny, kdy je nejradši zavřená v komnatě a lidem se vyhýb, přičemž k téhle její naladě moc nepřidal ani dopis od její rodiny, který ji přišel ráno.* /Stejně se ho obtěžovali poslat jen kvůli dvojčatům, jinak bych jim nestála ani za krátkou zprávu na mobil./ Asi jsem se jen špatně vyspala. *Pokrčí rameny a pousměje se na něj, protože ho nehodlá obtěžovat s jejími rodinnými problémy. Zamračí se, když si všimne jeho plechovky a založií si ruce na hrudi.* Kolikatá to je? Měl bys radši použít vážně ten make up, když nebudeš chtít, aby se tě někdo ltal na stav. *zakroutí nad tím hlavou.* Tak fajn, ale schovám se tam tak, aby si o tom nevěděl. Takže doufám, že si všechno oblečení vyhazíš ve. *Mrkne na něj a doprovodí to uchechtnutím.* Abych pravdu řekla, taky jsem měla v plánu spát, takže jsem si vybrala první, co mi padla pod ruku. A nejsem si jistá, jestli je to o nějakým romantickým párečku nebo je to detektivka. *Nakrčí zamyšleně obočí a podívá se na titulku knížky.* Taky se měj. A ty svinstva mírni. Prosím. *Dodá ještě starostlivě a pak ho sleduje jak odchází a sama se dá znovu do čtení.*