Výhled z paláce na měst - 7. ročník

Pár menších bazénků, které jsou vedle sebe. Můžete z nich vidět na město.

*Slyšela, že by v paláci mělo být pár bazénků, ze kterých jde vidět na město. Už byla na soukromé pláži, kterou tu mají a tohle je další místo, kde by se jí mohlo dost líbit. Na sobě má dvoudílné černé plavky a přes ně ještě tričko a džíny. Dneska je docela teplo. I když je leden, zde je pře dvacet stupňů a jak byla informována, ty bazény jsou vyhřívané a často sem lidé chodí i v zimě. Jinak by asi nebyly ani nepuštěné. Když tam dojde pro sebe se usměje. Začíná těm, kteří tu žijí závidět. */Jediná výhoda toho, kdybych si vzala Wallace by bylo, že bych žila právě tady. Ale za to mi to zase nestojí./*Proběhne jí hlavou. Sundá si tričko i džíny, aby zůstala jen v plavkách.  Vlasy má v drdolu, ze kterého se pár pramínků vlasů ale již uvolnilo. Jde takhle vidět její tetování, které má přes celá záda. Vleze do vody a připluje až k okraji bazénku. Zadívá se na město, které tu má jako na dlani.*

*Většinou se zdržuje ve městě, ale když už je v paláci, zase se nezdržuje v komnatě a prozkoumává místa paláce. Od nějaké komorné po dost záživné konverzaci, kde se moc nemluvilo zjistil, že je tady hezké místo s výhledem. Ona to myslela tak, že tam zajdou spolu, ale on si už teď nepamatuje ani její jméno a rozhodně tam sní neplánuje jít. Jde tam místo toho teď sám. Na sobě má černé plavky, na kterých má přetáhnuté rifle a také má přes sebe jen tak ledabyle přehozenou rozeplou bílou košili. Kudrnaté vlasy mu padají do čela, ale to mu taky nevadí. Jen ho zase začaly docela bolet záda, proto doufá, že by mu teplá voda mohla pomoct. Když tam vejde, pohled mu padne na ten výhled. A také na dívku. Sám pro sebe se zazubí a hned s sundá rifle a i košili a vleze za ní do bazénku.* Není ti tady smutno? NA takovým místě je líp dvoum, ne? *Zeptá se jí a připlave vedle ní a koukne se na město.*

*Opírá se o stěnu bazénu a dívá se na město. Přijde jí to tu vážně nádherné, zvlášť teď, když je už tma a město pod nimi září. Prostor okolo bazénu je osvětlený, ale jen mírně, právě aby nekazil nádherný výhled na zářící město. Užívá si to ticho a to, že tu můžebýt sama. Bohužel to netrvá dlouho, protože uslyší, že k ní někdo do bazénku jde. Otočí se na narušitele jejího klidu a sjede ho pohledem. Moc se nevyzná v ostatních královských rodech a jejích členech, takže jeho nepozná. Taky to možná ani není žádný princ ale obyčejný strážce. Vážně neví. Na jeho otázku jen pokrčí rameny.* Jsem většinou zvyklá být sama. Ale tvoje společnost mi vadit nebude. *Ujistí ho. Kdyby řekla opak, bylo by to nezdvořilé a ona nemá chuť na to dostat dneska ještě nějakou přednášku o vhodném chování, pokud je to nějaké princátko, které by si hned šlo stěžovat rodičům.* Já jsem Kelaya. *Přestaví se mu.* Řekneš mi své jméno nebo si budeš hrát na tajemného cizince? Jen tě upozorňuju, jestli mě tím k sobě chceš přitáhnout, je to zbytečný, neplatí to na mě.*Trochu ho popíchne a usměje se na něj. *

*Když dojde na to místo, přijde u to jak nějaké až moc romantické místo, takže možná i chápe účel té komorné. Ale mu se tady líbí jen ten výhled. A taky ta dívka, která je v bazénu, ale tak tu může počítat do toho výhledu. Vleze za ní do bazénku a lépe si ji prolédne. Netuší kdo to je, nezná ji. Jen je rád, že to není jeho snoubenka, kterou díky fotkové válce na Illeagramu zná moc dobře.* To chápu. *Pokýve a lehce se na ni usměje.* /Buď je moc slušná, ale nechce mě tady nebo říká pravdu a chce mě tady./ Takže na tajemný cizince neletíš? *Povytáhne jeho obočí a rukou i prohrábne vlasy.* Takže když ti řeknu jméno, změníš názor a přitáhnout se necháš? Nebo snad letíš na ty jména a ne na lidi? *Popíchne i on ji a uchechtne se, ale potom pokrčí rameny.* Jsem Javier. *Představí se i on a zase si ji s potulným úsměvem na tváři prohlédne.*

*Sjede nově příchozího, který se v ní v bazénu připojil, pohledem. Uzná, že vypadá dobře a tohle by mohl být dosti zajímavý večer. To, že je jaksi zasnoubená a na jiný chlapi jak na svého "milovaného" snoubence by myslet neměla, je jí v zadní části těla. Řekne mu, že jeho společnost jí tu vadit nebude. Prvně byla trochu otrávená, že už nebude sama a nebude si moci užívat plně toho výhledu, ale výhled na vypracovanou hruď chlapa taky ujde. A on vypadá fakt dobře.* Ani ne. *Po jeho dalších slovech se uchechtne.* Odhalil jsi mě, je to přesně tak. *Řekne a snaží se mít přitom na tváři zcela vážný výraz. Ne, že by se jí to tedy moc dařilo, protože jí pobavením cukají koutky.* Zrovna tohle jméno se mi docela líbí. *Řekne, když se jí představí a zase se obrátí k výhledu na město.* Ten výhled je hezký, že? *Vzhledem k tomu, že ví, že se na ni dívá, cítí na sobě ten pohled, trochu ho tím zase popíchne. Může si myslet, že mluví výhledu na město, ale i o výhledu na ni, jen v plavkách.* Chodíš sem často? *Zeptá se jej, aby konverzace nestála.*

*Rozhodně u nevadí, že tady někdo je, aspoň se třeba nějak odreaguje a zapomene na bolest v zádech. Normálně by se odreagoval flaškou trvdého alkoholu, ale dneska měl dost slušnou kocovinu, takže si plánuje dát alkohol až zítra.* Mám čuch na tajemství lidí, vždycky všechny odhalím. *Mrkne na ni, aby potvrdil důraz svých slov. Vážně přikývne a usměje se, když zaznamená jak se jí nedaří držet vážný výraz.* Vážně? Ještě mám prostřední jméno, jako zálohu, kdyby se ti tohle nelíbilo. Ale asi ho nebudu muset používat. *zazubí se na ni a na její otázku tázavě povytáhne obočí.* Jo, mám tady nádherný výhledy. *Poví pobaveně a snaží se u toho vážně sledovat výhled na město a nesjíždět pohledem na její postavu.* Ne, nechodím. Jsem tady poprvé, nejsem zdejší, jsem ze Španělska. A ne že bychom tam něco takovýho měli.*Uchechtne se a zvědavě se na ni koukne.* Ty sem chodíš často? *Zeptá se ji na to samé.*

*Pobaveně se usměje.* Ne, Javier je akt krásné. Javísek, Jáva..*Hned mu vymyslí pár přezdívek a zazubí se na něj. Doufá, že ji po tomhle nebude chtít utopit. Poznamená, že ten výhled před nimi je krásný, ale spíše to řekne kvůli tomu, že na sobě pořád cítí jeho pohled a tím ho chce poškádlit, znovu. Vlastně celou dobu nedělá nic jiného. Většinu času, když se baví s jinými lidmi si z nich jen utahuje. A nebo v případě jako například jejího snoubence se s nimi hádá. S Wallacem se normálně bavit nedokáže. Neví, co všechno by v sobě musela mít, aby se to podařilo. Zeptá se, jestli sem chodí často, nechce tu být v tichu. Chápavě přikývne na jeho slova.* Taky jsem tu dneska poprvé. Jsme z Austrálie a bohužel, ani my tam nic podobného nemáme, což je fakt škoda. *Vážně se jí tu líbí.*/Ze Španělska.. to je babička./*Uvědom í si, že s Javierem jsou vlastně příbuzní, ale dost vzdálení. Všechny ty vztahy mezi královskými rody jsou strašně zamotané.*/Moje babička je ze Španělska a moje prababička byla původně zase z Illey../*Princů a princezen je nedostatek a když se nad tím člověk takhle zamyslí, pořád dokola mezi nimi probíhá nějaký incest.*

*Po tom co uslyší přezdívky, obočí mu vystřelí do vzduchu a založí si ruce a hrudi.* TI dám mi dávat takový přezdívky. To jsou přezdívky jako pro malé dítě. *Uraženě si odfrkne, ale na tváři má pobavený výraz.* Za to na tebe mi nejvíc sedí Laya. Lay. Layísek? *Podívá se na ni se stále pobaveným úsměvem. Nečekal by, že se takhle bude bavit, čekal, že tady na hoře bude nuda.* Z Austrálie. *Zopakuje jméno její rodné zemi.* Nepřivezla sis sem klokana? Kdybych byl odtamtud, rozhodně si ho vezmu jako domácí zvíře. *Nasadí na oko strašně chytrý výraz ve tváři a zvědavě nakloní hlavu na bok. Otočí se tak, aby se mol zády opřít o stěnu bazénu, takže i trohu dřepí, což znamená, že se na Kel dívá ze spoda. Následně se malinko ušklíbne tím úšklebkem, že je jasný, že něco plánuje.* Čekej, máš něco ve vlasech... *Mokrou rukou se k ní natáhne a zase se narovná, načež ji rozvolní její drdol a vlasy ji schválně druhu rukou, do které nabere trochu vody pomokří.* Hned je ten výhled ještě lepší. *Mrkne na ni a nevinně se na ni usměje.*

*Vymyslí z jeho jména hned pár přezdívek. Pokud se ještě někdy uvidí a promluví spolu, je jasné, čím ho poškádlí. A asi i během dneška to ještě použije.* Laya, docela ujde. *Je to v podstatě zkrácenina jejího druhýho jména, ale to m neřekne.* Layísek je horší jak Javísek. *Uchechtne se nad tím. Dozví se, že je ze Španělska a i ona m tedy řekne odkud pochází. Uvědomí si, že jsou vlastně vzdálení příbuzní. Ale ani neví, jak by ten jejich příbuzenský vztah měla nazvat. Jejich mámy jsou nejspíše sestřenice, takže oni jsou sestřenice a bratranec přes druhé koleno? Nejspíše tak nějak. V tomhle případě jim už v žilách moc společná krev nekoluje.* Co máte všichni s těma klokanama? Reálně skoro všichni, tak devadesát procent lidí, co jsem tu potkala se mě na ně zeptalo. *Uchechtne se a potřese hlavou.* Ale abych ti odpověděla.. ne, klokana jako domácího mazlíčka fakt nemám. *Pro ni to není taková zvláštnost, stačí si vyjít na procházku a potká je. Nadzvedne obočí a sleduje ho, když vidí jeho úsměv. Pozná, že má něco za lubem a chce se rychle odtáhnout, ale než to stihne udělat, on jí rozdělá drdol a pomokří jí vlasy. Nechá si stékat vodu i po obličeji a uchechtne se. Javier má štěstí, že má dneska dobrou náladu a nepustí se do něj.* Fakt vtipný.. *Poznamená, ale sama má na tváři úsměv. Vlasy si oddělá z čela a zastrčí za ucho.* Děkuji. Jsem velice krásný vodník, že ano?

*Její přezdívky pro něj ho rozhodně teda nenadchnou, ale on sám pro ni nedokáže vymyslet nějakou zlou přezdívku, když má tak hezky jméno.* Takže ti budu říkat Layísek, fajn. *Usměje se na ni co nejvíce nevinně to umí. Mu ani nedojde, žr to jsou přibuzní. On byl vždycky rád, když si pamatoval kdo je jeho babička a děda a širší příbuzenství ho nezajímalo. Stejně jsou všichni příbuzní tak jako tak, ale ty geny jsou starý tak dvě sta let.* Když tam bydlíš a odtamtud jsou klokani. Nediv se. Ale mě se taky každej ptá, jestli v paláci pořádané býčí zápasy. *Pokrčí rameny s úšklebkem na tváři. Poté nasadí úsměv, u kterého je jasný, že něco plánuje a rozdělané ji drdol a namočí vlasy.* Taky si myslím. *Pokýve hlavou a nakonec se na ni zase pousměje tím typem úsměvu, který používá na dívky, se kterýma by se viděl už nejraději při něčem jiném.* Nádhernej vodník. *Přikývne a letmo ji pohladí hřbetem ruky po tváří, přičemž ji odhrne vlasy a dá jí je za ucho.*

*Vymyslí pro něj pár přezdívek a přitom se na něj zubí. Líbí se jí, jak ho to štve. Když vymyslí přezdívky i jí, usměje se.*/Zasloužila jsem si to./*Sice se jí to taky moc nelíbí, ale je to jedině fér.* A já tobě Javísek. *Usměje se na něj stejně výmluvně a nevinně, jako on. Ještě zamrká řasama, aby působila jako úplný andílek, což rozhodně není. Uchechtne se.* Hmm.. a pořádáte? Na žádném jsem ještě nikdy nebyla. Doufám, že bych někdy mohla obdržet třeba pozvánku. * Už jen kvůli tomu, že bych viděla, jak se tam sám ztrapníš. /No, i když kdo ví, jestli je to bezpečné.. By toho býka nezvládl, ten ho odhodil někam do háje a pak se vrhl na nás, hosty./* Když ji namočí vlasy, uchechtne se. Není jako jiné princezny, které by se nejspíše urazily a naštvaně odkráčely. Odhrne si pramen vlasů za ucho. Snaží se aspoň ironicky říct, že to bylo vtipné, ale moc se jí to nedaří, protože na ní jde vidět, že naštvaná není. Rozhodne si ze sebe udělat ještě větší legraci.* Tak aspoň něco.

Fajn, aspoň je to fér. *Pokrčí rameny a stále ma na tváři menší úsměv. Když zamrká řasama, pobaveně se uchechtne a zavrtí hlavou.* Ne, nepořádáme. I to už jsou většinou na některých místech zakázány, ale stejně je lidi pořádají. Ale ne, v paláci je nepořádáme. *Uchechtne se. Mu se tohle nikdy nelíbilo, vždycky mu to připadalo jako týrání toho býka a pokaždé přál tomu chlapovi, co mává vlajkou nějaký úraz od toho býka, aby s tím přestal.* Hmm a vodník nesmí dlouho být na suchu, ne? *Zamrká na ni a lehce se rty otře o ty její a ruku zahákne za její spodní díl plavek. Potřebuje se nějak odreagovat a asi by ho naštvalo, kyby tuhle jeho narážku nepochopila nebo pochopila a odešla. A nejspíš by šel hned někam hledat náhradu. Nevadí mu ani to, že má tady snoubenku, ta dala najevo, že o něj nemá zájem, ale i to plánuje jednou změnit, aby aspoň ke něj ten fyzický zájem měla.*

*Usměje se.* To je.*Souhlasí s ním. Přece nenechá, aby jí říkal tak směšně a ona mu to nevrátila, no ne? To b si prostě neodpustila. Jako neviňátko zamrká řasama. Když se jí zeptá a klokany, na oplátku se ho zeptá na býčí zápasy a jen tak mimoděk prohodí, že by se ráda někdy nějakého účastnila.* Tak nic. Ráda bych viděla, jak se ztrapníš. *Řekne nahlas to, co si předtím jen pomyslela. Když ji namočí, není uražená, ale sama si ze sebe ještě udělá legraci a zeptá se jej, jestli vypadá aspoň jako vodník dobře. Nadzvedne obočí při jeho otázce a napůl očekává, že ji teď ponoří nebo hodí do vody celou. Když se jí rty otře lehce o ty její usměje se. Sama moc nečeká a políbí ho, přičemž se rukama dotýká jeho hrudi. Ani nedoufala, že by se to mohlo vyvinout tak dobře. Uvědomuje si, že je zasnoubená, ale je jí to jaksi jedno. A pochybuje, že by i Javier byl volný. Moc svobodných královských nezůstává. Byl by jednou z mála výjimečných výjimek.*

*Zmíní to, že o nich si každý myslí, že každý týden pořádají býčí zápasy, což je blbost, protože se to možná dělalo někdy v minulosti, ale teď že se to dělá zřídka.* V překladu bys chtěl vidět, jak mě ten býk převálcuje. *Ušklíbne se a a doprovodí to uchechtnutím. Potom ji namočí vlasy je rád za to, že neskončí někde utopený pod vodou, z toho by nebyl šťastný. Potom pronese poznámku, kterou doprovodí tím, že se otře o její rty. Když ho políbí, do polibku se usměje a chytne ji za boky a polibek prohloubí. Je rád, že to takhle skončilo, protože tohle mu vyhovuje jako lék na bolest, když nemá po ruce alkohol. Jednou ruku ji posune na záda, přičemž se nakloní k jejímu krku, který ji začne zasypávat polibky a tou rukou, kterou má na jejích zádech ji sundá horní díl plavek.*

*Usměje se jako to největší neviňátko pod sluncem, což mimochodem není ani náhodou. Spíše nějakou formulací satana. * Přesně tak. *Uchechtne se. Proč by měla tvrdit, že ne, když oběma je jasné, že by to stejně byla lež? Naprosto zbytečná. Když jí namočí vlasy, nic moc si z toho nedělá. Sama o tom vtipkuje. Dokáže si ze sebe samy dělat legraci stejně tak dobře jak i z ostatních lidí. Ten polibek, který jí věnuje je na její vkus moc krátký. Proto ho políbí sama a usměje se potěšeně, když jí ho oplatí a dokonce ho prohloubí. Prvně chtěla být sama, ale tohle se jí líbí. Je to jen další jednorázovka na noc, těch zažila už dost. Ví to ona a ví to i on. Lehce zahne hlavu, aby měl lepší přistup k jejímu krku a nechá ho, aby jí sundal horní díl plavek. Sama mu sjede po vypracované hrudi až k lemu jeho plavek, ale ještě je nestáhne. Prvně se ho rozhodne trochu potrápit. Rukou přejede do středu jeho plavek, kde jej lehce pohladí.*

*Nečekal by, že tady najde tolik zábavy. Původně chtěl jen uklidnit svoje záda v teplé vodě, ale tímhle je to ještě lepší. Když ho políbí, hned polibek prohloubí a je mu jasné, že to neskončí u tohodle. Ani nechce aby to u toho zůstalo, proto jí začne sundávat vršek plavek a když je sundaný, hodí ho prostě někam do vody a polibky si prorazí cestu až k jejímu hrudníku. Když ucítí ruku na jeho plavkách, zamračí se a nespokojeně jí zamručí do kůže na hrudníku. Má pocit, že jestli ho bude takhle dál provokovat, ty plavky mu stejně za chvíli prasknou. Proto ji rukou zpátky zaháčí za plavky a nejdřív jí jen pohladí po vnitřní straně stehna a až potom jí je sundá. Následně ji chytne za stehna a přenese ji na zídku u bazenku, kde ji posadí a zase se k ní nahne, tentokrát ji polibky začne zasypávat na břiše.*

*Políbí ho, ale více vášnivěji a déle, než on původně ji. Je ráda, že se nijak neupejpá a poté i on sám jejich další polibek prohloubí. Ani se nenaděje a je bez podprsenky, která plave někde v bazénku po vodní hladině.*/Hlavně ji nesmím zapomenout vzít./*Nechtěla by, aby i tu někdo našel. I když by asi nepřišel na to, že je zrovna její. A to, co spolu tady dělají navíc taky může někdo rovnou vidět.. Ale to je jen detail. Nakloní hlavu, aby měl lepší přístup k jejímu krku a sama mu rukou sjede po hrudi až k plavkám, po jejichž středu ho pohladí. Po jeho zamručení, to zopakuje a pro sebe se usměje. Nechá ho, aby jí sundal i druhý díl plavek a přenesl na zídku bazénku. Potichu pro sebe zasténá a následně mu nedočkavě stáhne jeho plavky a čeká, kdy konečně pojí jejich těla. Doufá, že ji nebude moc mučit.*

*Nemá rád nějaké delší dá se říct předehry, vždycky nechápal, proč si lidi nevezmou hned to co chtějí, proč kolem toho musí dělat ještě kdo ví kolik povyku, proto ji hned zbaví vršku plavek a poté i spodku plavek. Potom se ji nahne ke krku, kde jí udělá i pár značek, bez toho by se ani jeden přece neobešel. Když ho potrápí i po druhé, zamručí znovu a tentokrát ji lehce do kůže štípne. Potom ji přenese na zídku a když mu konečně sundá plavky, ještě ji chvilku zasypává polibky na břiše, aby ji taky trochu potrápil a nakonec se zase narovná. Chytne ji za obě dvě stehna a následně spojí jejich těla, přičemž se hned začne pohybovat. U toho se zase nahne k jejímu krku, kde ji začne náruživě líbat.*

*Ví, že na krku bude mít od něj pár značek, ale je jí to jedno. Ani si to nebude maskovat. Možná pak bude předmětem drbů ale těch bude předmětem asi i tak. Lidi si vždycky najdou důvod, proč do někoho rejpat. Rozhodne se ho potrápit a pohladí ho po středu plavek. Pousměje se, když slyší, jak zamručí a když ji štípne poté, co to udělá podruhé, pousměje se pobaveně znovu. Moc neotálí a sundá mu jeho plavky, které plavou po vodní hladině stejně jako ty její. Už mu chce říct, aby ji netrápil, ale on se dříve, než to stihne udělat narovná a konečně spojí jejich těla. Spokojeně vzdychne. Jednou rukou mu vjede do vlasů, jako by si ho u sebe chtěla přidržet, konkrétně u jejího krku, který jí obsypává polibky.*/Budu ho mít zítra celý rudý. A pravděpodobně i několik následujících dní./

*Rozhodne si ji označkovat a nevadí mu že tam nemá jen jeden barevná flíček, ale že jich tam má víc. Jeho krk to není a on je na svou práci pyšný. Nelíbí se mu ale jak provokuje a po druhé to už nevydrží a musí ji lehce štípnout do krku, aby dal najevo, že se mu toto vůbec ale vůbec nelíbí. Nakonec jsou oba dva bez oblečení a když ji přenese na zídku, jen chvilku se ji rozhodne trápit, ale protože tím trápí i sám sebe, netrvá to moc dlouho a jejich těla konečně spojí. Po chvilce začne přirážet rychleji a u toho ji stále dělá flíčky na krku. Když ucítí po nějaké chvilce, že se blíží k vrcholu, ještě svůj pohyb zrychlí a svými rty najde ty její a ne zrovna jemně ji políbí. Když už ke svému vrcholu dojde, hlasitě zavzdychá a hned potom zavzdychá i její jméno. Ale s pohybem nepřestává a ještě ji rukou začne hladit mezi nohama, aby i jí dopomohl k vrcholu.*

*Nelíbí se jí, jak to oddaluje a trápí jí. Ví, že to dělá a truc kvůli tomu, jak předtím provokovala ona jeho a začne toho docela litovat. Už ho chce poprosit, aby toho nechal a konečně spojil jejich těla, sám to udělá. Nevadí jí, že na to nejde zrovna jemně, naopak si to užívá. Oplatí mu polibkem a nedlouho poté, co dosáhne on vrcholu, dosáhne ho i ona. Skousne si rty, ale i tak z nich vyjde zasténání. Chvilku čeká a snaží se zklidnit dech. Odhrne si pár pramínků z obličeje a usměje se na něj.* Ani jsem nedoufala, že by se dnešek mohl vyvíjet tak dobře. *Řekne a když rozpojí jejich těla, stoupne si na nohy. Přejde k prvnímu dílu plavek, který najde, tomu spodnímu a po chvilce najde i ten horní. Zapne si ji a vyjde z bazénku. Hodí na sebe oblečení. Pak se podívá na něj.* Díky za zpříjemnění večera. Doufám, že es zase někdy setkáme. *Mrkne na něj. Nemá smysl to tu protahovat. Oba dva dostali to, co chtěli. Vlastně to byla jedna a tatáž věc. Takže se prostě otočí a vydá se do své komnaty.*

*Rozhodně je rád za to, jak se tenhle večer vyvinul a je rád, že sem šel a taky že tu Kel byla. Asi by ho nebavilo se samotného čvachtat ve vodě. Když dosáhne vrcholu, vyhledá její rty, do kterých zavzdychá a taky vydechne její jméno. Pak začne zpomalovat a po chvilce jejich těla rozpojí.* Taky jsem v to nedoufal. Bylo to skvěly. /Skvělý rozptýlení, jako vždy./ *Zazubí se na ni a prohrábne si kudrnaté vlasy. Celou dobu co se obléká se na ni dívá s úsměvem a zůstava opřený o zídku.* Taky díky. Doufám, že až se znovu potkáme, skončí to stejně. *Sice se moc nevrací ke stejným dívkám, ale u téhle by mu to možná ani nevadilo. Když odejde vyprovodí ji pohledem a nakonec si vezme plavky, obleče si je a následně si na sebe vezme i kalhoty a košili a taky se rozejde pryč.*

*Po nedávných událostech v jeho rodině má akorát tak pocit, že sem nepatří. Nejdřív na pláži souhlasil s tím, že Aideen naučí na surfu, ona spadla, rozbila si hlavu a teď se na ošetřovně přišlo na to, že její leukémie je zhoršila. Má pocit, že je to jeho vina. A na plese se seznámil s přítelem Nyneve, který mu připomenul jeho minulost u rebelů a to, jak Nyneve ublížil a ona má kvůli němu jizvu na tváři. Vždycky chtěl rodinu a teď jí má, ale stejně má pocit, že sem nikdy nezapadne. Na včerejší ples si nedokázal ani správně oblíknout oblek a zavázat kravatu. A pak je tu taky ta "drobnost", na kterou přišli doktoři potom, co ho na horách napadl medvěd. Je to dědičná nemoc v jejich rodině, o které doteď nevěděl a zatím o tom ani nikomu neřekl. Posledních pár nocí ani moc dobře nespal, takže má pod očima trochu viditelné kruhy. Slíbil Aideen, že se za ní zastaví na ošetřovně, ale bojí se, že se doktoři sesypou okolo něj kvůli jeho stavu a ona tak zjistí pravdu, takže se to snaží trochu oddálit a vydá se místo toho ven, kde se posadí do výhledu na město, které je obklopené vodou. Jakmile začne sledovat město, automaticky začne přemýšlet o jeho životě u rebelů a o tom, co všechno se během posledních dvou měsíců změnilo.*

*Po přijetí do práce, kdy jsou jejími zaměstnavateli budoucí tchán s tchýní se odebrala na menší dovolenou, kterou trávila ve svém pokoji nad mísou v křečích a žaludečními problémy. Jaká to ironie, že ještě nedávno vyšla z jejích úst tichá přísaha, která byla brzy na to porušena. Vlastně je to celkem úsměvné, dokud člověk nemyslí na možné špatné následky. Na ty bohužel Ava myslela velmi často, prakticky vždy, když měla volno. Po odjezdu své drahé polovičky na hory měla hodně času, aby zapřemýšlela, jak by o tom měla partnerovi říct. Měla dost času, aby chodila k lékaři a přišla na možná východiska, na která už je teď pozdě. Neměla v paláci nikoho, komu by věřila, proto se musela s nervy vypořádat úplně sama. Její plány byly velmi prosté, zdály se být jednoduché. Až na ten zádrhel s dupačkami, které byly ve věci klíčové. Jí stačila ovšem jen jedna a nebudeme se zabývat nepodstatnými hloupostmi, kde je sebrala. Dupačku vložila do větší krabice, kterou vyplnila vatou tak, aby ji zakryla. Následně krabici velmi pečlivě zabalila. Tak pečlivě, že už pokud ji Austin dokáže vyprostit ze vší té lepící pásky, bude důvod k oslavám. Že na něj narazila, jak si prohlíží město také nebyla úplně náhoda. Tiše si sedla vedle něj a povzdechla.,, Trápí tě něco? "