Zahrady paláce

*popravdě samu sebe dost překvapí tím, že je na Destiny milá. A Destiny je zase milá na ni. Minule se k ní chovala hnusně, ale takhle se prostě chová ke všem.* Hele vím, že jsem se k tobě chovala hnusně, ale tohle je už moc. A mě je nějaká konkurence upřímně někde. Nejsem tady proto, že bych chtěla vyhrát. *Ušklíbne se a pak ji řekne, jak se má a zeptá se jí na to samé.* Třebas ne. Vadilo by ti, kdybys musela domů?*zeptá se ji. Pak se jí zeptá, jestli se může podívat na její obrázek, který nakreslila. Sama také ráda kreslí. Je to jedna z věcí, které ji hodně baví. Nejvíce dělání Grafiti na domy Druhých a Třetích, ale i kreslení na papír má ráda. Podívá se na její obrázek neteře a líbí se jí.* Náhodou je to hezký. Jen má trochu hranatou hlavu, ale je to hezký. *Pousměje se. Vždycky byla upřímná a doufá, že teď nějak Destiny neurazila. Ale je jen upřímná. Posadí se na zem vedle ní a nohy si obejme rukama.* Klidně by ses tomu věnovat mohla.

*Nebude se k Ayleen chovat hnusně. I když ona se k ní minule nechovala zrovna přívětivě, nebude to dělat.*Promiň, chtěla jsem tě jen popíchnout.*Pokrčí rameny.*Na to jsou totiž dvě.*Dodá.*Nejseš tu kvůli výhře? Konečně taky někdo. Přijde mi, že většina dívek je zde jen kvůli tomu.. A že některé, nechci jmenovat, Wyatta docela uhání.*Uchechtne se.*A poč tu teda jsi?*Nakloní hlavu na stranu a sjede ji tázacím pohledem.*No.. Tak napůl. Líbí se mi tu. Palác je nádherný a pohodlný, ale o to by ani tolik nešlo. Jsou zde lidi, co jsem si oblíbila, i některé účastnice, princezna Alessia je milá a i princ Wyatt. Ti by mi docela chyběli, ale teď mi zase dost chybí rodina, bratr, neteř.. Napůl se těším, až se budu vracet domů a napůl se toho obávám, protože je mi jasný, že to bude i docela bolet.*Přizná jí.*Není mi to líto kvůli tomu, že nevyhraju. To je mi jasné.*Ví, že si to mohla pomyslet, že tu chce zůstat jen kvůli výhře.*Ty se domů těšíš? Nebo se ti odtud taky nechce?*Nadzvedne obočí. Nakonec svolí k tomu, aby se mohla podívat na její obrázek, který je ale nedokončený.*Není to nic extra, vím. Nejsem v tom moc dobrá. Kreslením bych se neuživila.*Uchechtne se.*Díky za upřímnost. Tu hlavu zkusím trochu poupravit. *Cení si, že jí i řekla, co se jí na tom nelíbí. Většina lidí by ji jen pochválila a líbí se jí, že Ayleen o neudělala.*To si nemyslím. Asi by mě to ani nebavilo. To už spíše přemýšlím nad tím, že jednou od baletky přejdu ke zpěvu.. /Přece jen baletkou nemůžeš být věčně. Chtějí někoho mladého Už ve třiceti skoro můžeš končit kariéru../Tebe kreslení baví?

V pohodě, nemáš se za co omlouvat. *uchechtne se a protočí očima. Ani moc nechápe, za co se omlouvá.* Jen je řekni. Já to nikomu nevyslepičím. Máš na mysli Adeline? *Adeline se podle ní chová dost nevhodně. Pokud opravdu tolik baží po koruně, měla by si najít lepší způsob, jak toho dosáhnout.* Potřebuju ty peníze. Matka je nemocná a tohle je jediná možnost, jak ji zaplatit aspoň toho nejprimitivnějšího doktora. A taky ne jen na tohle. Potřebuju je i na účty, jídlo atd. *řekne upřímně a pokrčí rameny. Pak se jí zeptá na to, jestli by jí vadilo, kdyby ji Wyatt poslal domů a následně si vyslechne její odpověď.* Popravdě nevim. Těším se, až odsud vypadnu a nebudu muset chodit oblékaná formálně a na každým kroku nebudou žádní reportéři. Taky mi chybí máma. Ale asi mi bude chybět každý den teplé dobré jídlo a všechen ten ostatní luxus.*řekne upřímně. Pak se podívá na její kresbu a upřimně řekne svůj názor.* Jde ti to. *stojí si za svým. Je tvrdohlavá a má potřebu mít poslední slovo, takže se s ní klidně bude hádat.* Není zač. Je lepší říct pravdu, i když bolí, než lhát. *řekne upřímně. Vždycky to tak u ní bylo. Raději lidem říká pravdu a taky je ráda, když oni říkají pravdu jí. Sedne si na zem vedle ní.* To je taky možnost. Je to tvý rozhodnutí. Ale tohle ti jde taky. *Destiny je asi člověk mnoha talentů, když tančí, zpívá a i kreslí. Sama jako menší taky tančila, ale nechala toho. Zpěv ji ale nikdy nešel.* Jop. Teda více mě baví Graffiti, ale i tohle mě baví. *odpoví ji na otázku.* Už mi chybí to, jak jsem vždycky v noci po zákazu vycházení sprejovala na domy druhých nebo nějaké úřední stavby. Byl to fakt adrenalin. Měla bys to někdy zkusit. Napadlo mě, že bych jim trochu upravila nějaký ten obraz nebo rovnou celou stěnu. ale asi s tím počkám na ten den, kdy odjedu domů.*přizná ji svůj plán a nebezpečně ji přitom zajiskří v očích.*

*Omluví se jí, jen ji chtěla popíchnout. Jen pokrčí rameny. Pak řekne, že tu taky není kvůli výhře. A po jejích slovech se uchechtne.*Dobře.. Adeline.. Však víš, jakou sdílel fotku Wyatt s Polais a ona tam jako jediná dala zlomené srdíčko.*Potřese hlavou.*Ou.. To.. je mi líto. Co jí je? Pokud ti tedy nevadí mi to říct.. *Řekne upřímně.*Teď jsi ve třetí kastě.. Po Selekci. Budeš si moct najít lepší práci, pokud se to prince přece jen nezamiluješ a on do tebe a nebude z tebe královna.. Bude to dobrý.*Řekne povzbudivě.*Jo, to asi bude chybět každému.. Teda, já jsem z druhé kasty, takže se nemáme špatně, naopak a já si nestěžuju. Ale takový luxus jako je v paláci si my ani nedovedeme představit. Třeba soukromé lázně, to mi bude chybět.*Zasměje se.*A nebo ten úžasný bazén a jízdárny, mám dost ráda koně. A i skvělou posilovnu tu mají.*Rozpovídá se. Ukáže jí svou kresbu a pak potřese hlavou.*Ne, není. A říkám dopředu, jsme obě dvě očividně dost tvrdohlavé,takže se o tom asi ani nemusíme bavit, protože se neshodneme a každá si budem stát za svým.*Pousměje se.*To je. Jsem ráda, že jsi tak upřímná. I já se snažím být. Ale občas mám docela čas abych někoho neurazila, chápeš. Takže radši mlčím. Ale snažím se být taky upřímná. Chtěla bych být jako ty. Upřímně říct názor.*Řekne jí. Je docela umělecký typ. I když kreslení jí nejde tak moc. Naopak v dalších věcech je neschopná docela. Třeba vaření. Nebo šití. Když vidí jak pracují komorné na šatech.. kroutí nad tím hlavou.*Někdy bych od tebe ráda něco viděla. *Je zvědavá a její tvorbu. Pak se nahlas rozesměje.*Tak to budou nadšení. *Zkonstatuje.*Přimaluješ na obrazu malého Wyatta mu knírek a rohy?

*Destiny se jí nemá za co omlouvat a taky ji to řekne. Řekne, že tady není kvůli výhře a pak řekne i jméno účastnice, kterou myslí Destiny. Ona to nikde vykládat nebude a navíc to už stejně všichni ví.* Nebo její milostné dopisy. Co si o sobě probůh myslí? Že si ho timto získá? Když bude dolézat? Ta taky asi nechala mozek doma. *Uchechtne se. Jí osobně by to bylo i dost trapné.* Já nevim. Je strašně slabá, občas má takový záchvaty, kdy nemůže dýchat. Skoro nejí a všechno ji hrozně brzy vyčerpá. Vidím, že ji pomalu ztrácím. *sklopí pohled.* Já se do Wyatta nezamiluju. A ani on do mě. To dřív budou z nebe padat traktory, který řídí jednorožci. Nebo se navzájem povraždíme.*ušklíbne se. Její vztah s princem si mluví za své.* No, tohle já neznám. Náš dům se pomalu rozpadá. Na dveřích už pěkně dlouho chybí zámek, takže se k nám už párkrát někdo vloupal. Okna jsou taky dost na nic, takže je tam věčně chladno. Ale aspoň už tam neleží v půlce obýváku opilý táta, který je sotva při vědomí a nesmrdí tam alkohol a drogy. *hořce se uchechtne. Nesnáší tvého otce. Pak upřímně zhodnotí její kresbu.* Jenže já mám potřebu mít poslední slovo, takže je to hezký. *prostě musí mít poslední slovo.* Když se někdo urazí jen proto, že mu řekneš pravdu, tak je to pěknej idiot. Prostě to řekni. Kašli na to, co si myslí ostatní a jestli je urazíš. Je to lepší, než tomu člověku lhát do tváře.*pokrčí rameny. Pak jí řekne jaký je její vztah k umění.* Není to nic moc a pokud chceš něco vidět, stačí přijet do Wawerly. Téměř v každý ulici jsem něco udělala.*uchechtne se.* Samozřejmě že budou. Přesně proto to dělám. *zazubí se na ni.* Knírek, rohy, nějakou bradavici na nos a dlouhý vlasy. A minule mi říkal něco o tom, že rád jezdí na pegasovi, takže toho mu tam dokreslim taky, aby nebyl zklamaný, že jsem zapomněla na jeho životní lásku.*doplní její návrh na předělání obrazu malého Wyatta, který určitě brzy uskuteční.*

*Uchechtne se.*Jo, ty milostné dopisy. Ale co ty víš. Byly to drby. Třeba to bylo jinak. Pravdu ví na sto procent asi jen oni dva.*Nechce hned všemu slepě věřit, al i uvažovat nad tím, že to mohlo být jinak. Povídá se dost věcí.*/Pochybuju, že by Wyatt nosil růžové boxerky s korunkami../*Vzpomene si na jeden dávnější drb. Je jí líto, že máma Ayleen je nemocná a rády by jí nějak pomohla. Zeptá se, co jí je.*Snad se na ni brzy podívá doktor a pomůže jí.*Povzbudivě se na ni pousměje. Natáhne k ní ruku a lehce ji pohladí po rameni.*Dobrý? *Ujišťuje se. Pak se zasměje.*Někdy se v životě dějí neskutečné věci. *Pokrčí rameny.*Je mi líto, že se máš takhle špatně.. Za to kasty fakt nenávidím. *Nelíbí se jí kastovní systém, přesně kvůli tomuhle.*Pravda.*Souhlasí s ní. Snaží se být taky upřímná, ale většinou má strach, aby toho druhého neurazila, takže trochu mží.*Někdy budu muset přijet.*Uchechtne se.*To bude úplně dokonalé. Mistrovské dílo.Už se těším, až to uvidím.*Na tváři má pobavený úsměv. Přijde jí, že tahle dívka by toho byla skutečně schopná. A některý obraz tak skončí. Že si nedělá jen legraci.*Hele.. Po Selekci budeš třetí. Mám jednu známou. Dělala nám návrh, desing plakátů na jedno vystoupení, do teď jsme v kontaktu. Má jednu firmu, která se právě zabývá navrhováním plakátů, malováním obrazů ale i a ta podobně, všechno, co se toho týče. Mají i vlastní školu, kde studenty učí malovat a tak. Pokud máš ráda umění.. Mohla bych ti tam zkusit třeba sjednat schůzku a třeba bys dostala práci jako učitelka malování. Jen třeba prozatím, než bys měla dost peněz na doktory pro tvou mámu. Nic ti nenutím. Jen s to promysli a když tak řekni.*Chce jí nějak pomoci. Ví, že po Selekci bude třetí a že bude bez práce. Chce jí aspoň k nějáké pomoct. Aby něco měla a měla snadnější start do nového života.*

To, to je pravda. Ale ta její reakce na Wyattův post? To dosvědčuje tomu, že to klidně může být realita. *uchechtne se. Poté se jí věří ohledně mámy a její nemoci. Má o ni strach. Když ji pohladí rukou po rameni ztuhne, protože na tohle není zvyklá, Nikdy se o ní nikdo moc nezajímal a taky od sebe všechny odhání. Jen přikývne hlavou, ale nic neřekne. Poté řekne, že by spíše z nebe padali traktory, který řídí jednorožci, než aby se do sebe s Wyattem zamilovali.* No...tohle se dít nebude. *obrátí oči v sloup a uchechtne se.* Díky, ale líto ti to být nemusí..*uhne pohledem. Kasty také nenávidí. Jsou nespravedlivé a minule se kvůli tomu s Wyattem i pohádala. Pak řekne svůj názor na upřímnost. Podle ní by Destiny měla raději říkat pravdu, i když to někdy bolí. Je to lepší, jak lhát.* Doufám, že dostanu aspoň nějaký ocenění a ne šibenici. *Uchechtne se. Pak pozorně poslouchá její slova. Ví, že je to skvělá příležitost a už chce říct, že by byla ráda, ale ozve se její výstražný hlas, který ji říká, že to dělat nemá. Lidem prostě nedůvěřuje a raději si všechno dělá sama.* Já..je to skvělá nabídka, za kterou ti děkuju, ale..raději si dělám věci po svým, takže to místo nechám někomu jinému. *odmítne. Prostě lidem nevěří a raději si nějakou práci najde sama.*

*Řekne, že neví, jak to přesně bylo. Mohlo to být jinak. Drbům se nesmí úplně věřit. Jsou to drby.. Taky nevěří, že některá z účastnic vyvolávala satana nebo co to zmiňovali.*Jo, to asi jo.*Přikývne a uchechtne se.*Upřímně.. Možná budu znít hnusně, ale jsem zvědavá na její reakci, pokud vypadne. /A doufám, že budu u toho../*Pohladí jí lehce po rameni, ale pak ruku stáhne, všimla si, že trochu ztuhla. Nechce dělat nic, co by jí bylo nepříjemné. Jen je dost empatická. Někdy až příliš. Když řekne, že by spíše z nebe padaly traktory , které by řídili jednorožci, než že ona bude s Wyattem, musí se zasmát. Ale občas se dějí nečekané věci a podle ní to není až tak nereálné. Zatím to vypadá, že šance jsou docela vyrovnané. I když jí se zdá, že Polairs vyčnívá a tuší, že to bude ona, kterou si pustí Wyatt do srdce.*Já vím, že nemusí. Ale prostě je.*Pokrčí rameny. Pak se ještě uchechtne, když si představí ten obraz a vzpomene IS na jednu dívku, co zná a nabídne jí, že by mohla získat práci u ní ve firmě.*Dobře. Kdyby sis to ale rozmyslela, klidně řekni a nebo jen napiš. Vím, že to může být.. dost divný. Ale lidem ráda pomáhám Zvlášť, když na tom nejsou nejlépe kvůli kastám. Přijde mi to nespravedlivé, všechno okolo toho a pak to má takové důsledky.*Proto se snaží nějak pomáhat i lidem s problémy podobnými co má i Ayleen.*Proto mi docela přijde jako dobrý nápad i Selekce.. Někomu z nižší kasty to pomůže./Rodiny účastnic získávají peněžní obnos každý týden.. To Ayleen taky pomůže./Trochu si i vyčítám, že jsem tady. Místo mě tu mohl být někdo, kdo se sem hodí více a více to i potřebuje.

*popravdě ona věří tomu, že Adeline posílá Wyattovi milostné dopisy.* To jsou asi zvědaví všichni. Beztak udělá nějakou scénu. *uchechtne se. Vůbec by se nedivila, kdyby měla někde schovanou zbraň a hned, co jí Wyatt pošle domů, se nebude zdráhat ji použít. Když ji pak Destiny pohladí po rameni ztuhne, protože na tohle není zvyklá a lidem prostě nedůvěřuje. Pak ji začne vymlouvat to, že by se s Wyattem nějak víc sblížila. Navzájem se nesnáší a pokaždé, když se potkají, tak se stejně jen hádají a nebo urážejí. A navíc stejně už je teď jasné, že Polaris bude vítězkou. Pak ji řekne o její mámě a taky z části o tom, jak to vypadá u ní doma. Nesnáší svého otce za to všechno, co udělal právě její matce. Několikrát ji zbyl a jednou ji kvůli jeho dluhům znásilnili. Nenávidí ho. Pak řekne, jakým stylem upraví obraz Wyatta. Už se toho nemůže dočkat.* Já si cením toho, že mi chceš pomoct, ale já prostě lidem nevěřím. Raději si všechno dělám po svým, protože si nemůžu dovolit, aby mě někdo doopravdy poznal a pak využil. *Řekne upřímně a pohledem přitom hypnotizuje zem. Raději od sebe všechny odhání, než aby se dostali pod její masku, pod kterou se skrývá.*Proto jsem tady šla. Dosatnu za to peníze, který potřebuju. A čím dýl tu budu, tím víc peněz dostanu. Tohle zní sice strašně no..ale je to moje jediná možnost. *pokrčí rameny. Peníze potřebuje a ví, že to co řekla zní strašně, ale je to pravda.* To si zase nevyčítej. Všichni měli stejný šance na to se tady dostat. Ty nemůžeš za to, že vybrali zrovna tebe.

*Uchechtne se.*Abychom se nedivily. Třeba se od ní Wyatt zamiluje.*Pokrčí rameny. Ví, že se občas dějí zvláštní věci. Pohladí jí konejšivě po rameni a pak stáhne ruku, nechce, aby jí to bylo nepříjemné a očividně si to moc neužívala. Když zjistí, jak je na tom její máma a jak to vypadá u nich doma, nelíbí se jí to, naopak. Je jí to moc líto a ráda by Ayleen nějak pomohla.*V pohodě. Chápu to. já tě fakt neplánuju nijak využít.. Jen se snažím lide pomáhat. Ale pokud nechceš, nevadí. Ale kdykoliv se můžeš ozvat. I kdyby jsi něco potřebovala po Selekci. I u baletu občas potřebujeme namalovat plakáty, navrhnout. *Ráda by jí dohodila i místo tam.*Chápu, že je pro tebe těžké lidem věřit.. A to, že se k nim chováš nepříjemně je spíše jen maska, mám pravdu?*Pousměje se lehce.*Měla bys to risknout. Občas to za to stojí. Nevím, co se ti všechno stalo, že jsi přistoupila spíše k tomu, že chceš od sebe lidi odhánět.. Občas nám někdo skutečně ublíží. Strašně moc. Ale kvůli tomu bychom neměli zanevřít i na ostatní. Nejvíce to pak bude bolet právě nás. Takhle můžeš přijít o mnoho lidí.*Odmlčí se.*Jen můj osobní názor. *Řekne jí a pak chápavě přikývne.*Hele.. Po Selekci budeš třetí a bude o tebe velký zájem. I kdyby jsi vypadla mezi prvními. Co mi říkala mamka, ta je do Selekce blázen a sledovala Selekci i krále Sawyera. Tak viděla články o tom, jak se daří prvním vypadlým účastnicím a bylo to skvělé, prý. Pokud máš na malování skutečně talent, podle mě nebude problém si i sama najít dobrou práci a tvoje máma snad bude brzy v pořádku a oni jí pomohou. Potřebovala jsi to. Udělala jsi to pro mámu, aby se měla lépe. V zoufalé situaci děláme zoufalé věci a rozhodnutí. Já jsem na tom třeba dobře, nemohu si stěžovat a taky jsem tady. A to jsem druhá, i tak dostávám peníze za účast v soutěži. Ty pak stejně plánuju věnovat na charitu, asi pro děti bez rodičů.. Ještě uvidím. Protože když jsem na tom takhle, přijde mi nespravedlivé, abych ještě něco dostávala. Sama bych spíše byla pro to, aby dívky, co jsou v soutěži třetí a nebo druhé nedostávaly peněžní částku a nebo jen menší. Pak by se možná i zamezilo přihlášek dívek, kterým jde jen o peníze, i když jich mají dost. *Odmlčí se.*Nemusíš se kvůli tomu cítit špatně. Každá jsme tu z nějákého důvodu. Někdo je zamilovaný do prince, někdo ho dal po prvním setkání do friendzone, někdo je tu kvůli penězům, protože je potřebuje, někdo jen kvůli koruně a moci. Každá máme svůj důvod.*Podle ní by si to Ayleen neměla vyčítat.*Pak by sis to ale neměla vyčítat i ty. Všechny dívky měly stejnou šanci i ve tvém případě.

*ztuhne, protože není zvyklá na to, že by se k ní někdo choval mile. Doma ve Wawerly se jí všichni raději vyhýbali kvůli jejímu otci nebo si jen přišli vybrat dluhy, které jim právě její otec dlužil.* Díky. *hlesne tiše. Je Destiny vděčná, že ji chce pomoct, ale prostě má někde uvnitř blok, který ji brání v tom ji věřit. Stejně tak jako ostatním. Když zmíní to, že se jen schovává pod maskou, jen lehce kývne hlavou. Destiny má pravdu. Schovává se před světem za maskou, protože nechce, aby ji někdo doopravdy viděl. Poté poslouchá její slova a štve ji, že je Destiny tak milá a přesně ví, co říct. Asi by raději ocenila, kdyby se k ní stále chovala hnusně, protože tak se nemůže dostat pod její neoblomnou masku.* Nemám ani o koho přijít. Jediný, koho mám je matka a tu taky pomalu ztrácím. Všichni ostatní na mě pohlížejí a chovají se ke mě jako bych byla kus hnusného hadru jen kvůli tomu, že můj otec skončil za mřížemi kvůli prodeji drog a alkoholu a krádežím. O matce taky kolují drby o tom, že je šlapka, což není. *opravdu se nemá na koho dalšího obrátit ani ke komu jinému být milá, než na svou matku.* Otec ji dříve několikrát zbil nebo znásilnil, když nebyl při sobě. Pak ho chytli, ale zadlužil nás u poloviny lidí z Wawerly. A Wawerly není zrovna růžová provincie, kde by byli samí lidi, kteří přispívají na charitu. Spíše je to tam boj o život. Ti lidi, u kterých se táta zadlužil a pak už neměl možnost jim dluhy splatit stále svoje peníze chtějí. Něco málo jsem jim zaplatila, ale pak došli peníze.*pokrčí rameny a cítí, jak ji začnou pálit oči kvůli slzám, ale rychle je zase zažene.* Jednou ji znásilnili. Nemám tušení, kdo to byl. Vim jenom, že jsem přišla domů a viděla to..a nemohla jsem s tim nic udělat..*potřese hlavou a vybaví se jí ta vzpomínka, jakoby to bylo včera.* A za to všechno může on. Kvůli němu už jen přežíváme od mojí výplaty k výplatě. Nenávidím ho. *řekne tiše, ale jde poznat, jak strašně moc svého otce nenávidí.* Tak, jak to říkáš by to bylo spravedlivější, jenže to se nikdy nestane. Druzí a Třetí by si stěžovali a pak chtěli ještě víc. Ale Schreave by se to určitě líbilo. Nepřicházeli by o tolik peněz. *ušklíbne se. Nijak neskrývá to, že Schreave nemá zrovna v lásce. Po jejich dalších slovech si jen povzdychne a nepatrně kývne hlavou.* Nikdy jsem se nestyděla to říct. Jak říkám, raději řeknu pravdu, než lhát do tváře, což je celkem ironie vzhledem k tomu, že k sobě nikoho nepustim právě proto, aby neviděl pravdu uvnitř mě, jestli chápeš. *lehce se ušklíbne. Nikdy dřív ji to nenapadlo, až teď-.*

*Zmíní, že se schovává pod maskou a když přikývne,jemně se pousměje.*Někdy je potřeba ji zahodit. Doufám, že to zvládneš i ty. Jsi milá dívka. Aspoň teda teĎ.*Uchechtne se.*A je škoda, že se ldiem mco neotevíráš a raději je od sebe odháníš, ale chápu to. Nemáš s nimi moc dobré zkušenosti.*Vydechne.*Za činy našich rodičů nemůžeme. Lidi, kteří je odsuzují kvůli tvému otci jsou pitomci. A mámu neztratíš, určitě ne. Je mi to líto a ráda bych ti pomohla. Aspoň najít místo, nebo tě třeba i založila. Sehnala doktora. Jen kdybys mi to dovolila.*Povzdychne si nahlas. Sama je z toho zoufalá.*Helem uvědom si, že tu jde o tvou mámu a zkus na chvilku tu svou nedůlvěřivost hodit stranou, jo? Jestli jí někdo rychle nepomůže, pak by mohlo být pozdě. Vím, jaké je to ztratit rodiče.. Je to hrozný a jí se nemusí nic stát, snad, pokud k ní půjde ihned doktor.*Chce jí pomoci, ale pokud to nedovolí, bude to těžký. Poslocuhá ji a sama na jejího otce chytá vztek. Pak řekne, jak by bylo spravedlivější dostávat odměny za to být v Selekci. Druzí a třetí další peníze nepotřebují. Taky by podle ní neměli dostávat peněžní odměnu.*Jo, je to dost ironie.*Uchechtne se.*

*jemně přikývne, protože to, že se schovává pod maskou je pravda. Štve ji, že je Destiny tak všímavá a že se jí teď se vším svěřil.* Klidně jí být nemusím. Problém mi to nedělá.*uchechtne se. Sama sebe překvapila, že je na Destiny milá.* Fakt si toho vážím, ale já prostě nemůžu. Tohle já nedělám. *Potřese hlavou a také si povzdychne. Je jí vděčná, ale pořád uvnitř sebe slyší ten výstražný hlas, který jí říká, ať to nedělá. Pak poslouchá její další slova a musí uznat, že Destiny má skvělé přesvědčovací schopnosti.* Nechci ji ztratit..*hlesne tiše.* Dobře. Ale o všem, co hodláš udšlat chci vědět. Každý detail. *přijme tedy nakonec její nabídku, ale není si jistá, že udělala dobře. Pak ji řekne o tom, jak její matku znásilnili, aby si vybrali dluhy, které jim dlužil otec. Nenávidí ho. Poté zmíní, že je docela ironie to, že nesnáší, když někomu lže nebo někdo lže jí, a přitom se schovává za masku.* Říkala jsi, že víš, jaké to je ztratit rodiče. Co se stalo?

*Musí se uchechtnout.*To by byla škoda. /Stejně jak je škoda to, že se zavíráš před lidmi a jsi na ně hnusná, jen abys je odehnala, protože se bojíš jim věřit../*Po tom, co jí řekla ji chápe. Ví, že se bojí a je to pochopitelné, její otec je hajzl, obvykle lidem ona nenadává, ale kdyby stál před ní otec Ayleen, řekla by mu to klidně do tváře z plných plic.*Doufám, že jednou to aspoň zkusíš.*Pak ji požádá, aby se zamyslel nad tím, o co tu jde. Nechce, aby přišla o mámu. Ona sama přišla o tátu skoro před dvěma roky a bylo to strašné. Ale aspoň měla mámu. Ayleen by zbyl jenom její otec a ten..*Neboj. Neudělám nic, co bys ty neschválila. Teď bych jí jen nějak zařídila převoz do nemocnice, kde by se na ni podíval doktor, dobře? Klidně to může být nemocnice v Angeles, aby ses s ní mohla třeba setkat, kdyby jsi o tom řekla Wyattovi a nebo ta nejbližší k městu, kde žiješ. Pomohou jí. *Je ráda, že si nechá aspoň takhle pomoct a pousměje se na ni.*Vidíš, pokrok v důvěřování lidí. /Tohle ji samotnou skutečně potěšilo. Čekala tu otázku, kterou jí položila Ayleen a nahlas si povzdechne.*Můj táta.. Zabil si při autonehodě. Za chvilku to budou už dva roky. *Už o tom naštěstí dokáže mluvit bez větších potížích.*Proto ti i chci pomoct, víš? Já neměla možnost pomoci svému tátovi. Bylo to náhlé. Ale kdybych věděla, že jsem tou mohla nějak zabránit, kdyby byl nemocný a zemřel kvůli tomu.. Vyčítala bych si to. A nechci, abys to jednou tak měla ty. Navíc, když je tvůj otec takový, jaký je. Já měla aspoň mámu, která taky není ideální... S bratrem nám vyčítá, že si kvůli tomu, že jsme se jí narodili zničila kariéru, taky byla baletka.*Vysvětlí jí.*A mně si hned, jak zmínili Selekci představovala jako královnu a kdybych se nepřihlásila..*Potřese hlavou a chvilku mlčí.*Chápu, že lidem nevěříš, skutečně. A po tom všem se není čemu se divit. Ale já ti vážně nic neudělám. Jen chci pomoct, když mám tu možnost. *Usměje se na ni. Poté si stoupne a vezme bloček.*Už půjdu. Ráda jsem tě viděla. Pak ti napíšu ohledně mamky, jo? Neboj, bude v pořádku, zařídím, aby se na ni podíval doktor.*Klidně jí to tu odpřisáhne.* Ještě.. Popřemýšlej ohledně té práce.*Pak jí jen zamává na rozloučenou a vydá se směrem k paláci.*

*také se uchechtne. Nedělalo by jí problém se chovat k Destiny zase hnusně.* Doufat můžeš, ale asi to bude k ničemu. *ušklíbne se. Pak poslouchá její slova a štve ji, že Destiny umí skvěle přesvědčovat. Nakonec její nabídku přijme, ale stále si není jistá, že udělala dobře. Kývne hlavou. S tímhle souhlasí. Když apk řekne, že udělala pokrok v důvěřování lidí, protočí očima.* /Stále ten krok můžu udělat i zpátky./*napadne ji. Poté se jí zeptá na její rodiče a pozorně poslouchá její odpověd.* Tvoje máma je hrozná. Jak může vyčítat svýmu vlastnímu dítěti, že se narodilo? Tak když chtěla pokračovat v kariéře měla si dát pozor na to, co a s kým dělá. Je to její chyba, ne vaše. *řekne upřímně.* To s otcem je mi líto.*povzdychne si. Už chápe, proč ji chce Destiny tak moc pomoct.* Popřemýšlím o tom. Měj se. *pousměje se. Ještě chvíli zůstane na místě a přemýšlí o tom všem, co ji Destiny řekla. Po chvíli se vydá do své komnaty.*

*Z ošetřovny jí propustili už včera. Moc v noci nespala, protože potom, co se dozvěděla, že je pod jednou střechou s rebely, to jednoduše nedokázala. Na jednu stranu chápe, proč jí to Zayden neřekl, ale na druhou mu muselo být jasné, že to jednou praskne. Co kdyby tady na nějakého narazila a on jí přiznal, kdo je? I když je v míru s palácem, tak by se před ním složila. Ona se trochu složila i včera večer, když jí to ten týpek napsal a Zay přiznal, že o tom ví. Pochybuje, že si někdy bude připadat v bezpečí. Potom, co za poslední tři roky prožila to nejspíš nijak brzo nepřijde. V komnatě si připadala od rána jako kdyby byla zpátky ve vězení, takže na sebe hodila obyčejné džíny a svetr a vydala se do palácových zahrad. Svetr má i přesto, že je dost teplý den, ale jí je jednoduše zima. I když se prochází zahradami a je v uvozovkách volná, stejně se jí trochu třesou ruce a ohlíží se přes rameno. Má pocit, že kdykoliv můžou z keřů vyrazit týpci, kteří jí odvedou zpátky do té tmy, kde byla poslední tři roky.*

*Nikdy si nemyslel, ze by zde skutecne nekdy mohl byt. Od sveho otce slysel mnoho o tehle zemi, kde jsou kastovni systemy, podle kterych se musi lide ridit jen diky tomu, ze se narodily do dane kasty. Prijde mu, jako by tahe zeme v tomhle ohledu byla snad ve sreoveku a podle nej je tenhle system spis k nicemu, kdyz berou lidem svobodne se rozhodnout, cim by se chteli zivit a ne mit predem urceny, jakym smerem se vydat jen diky jeho kaste. Psyycho. Je skutecne rad, ze on je princem v egypte, ke tohle nefunguje. Do Illeiskeho palacese presunul dnes brzy rano i se svymi vasltnimi komornymi. Nechce, aby se o nej staral neko ke komu nema vubec zadnou duveru. Nymi so vysla na mensi puzkum paůacovych pozemku a rozhodl se, zacit v zahradach palace. Na sobe ma cerne volnejsi kalhoty, bile botasky a bile volnejsi triko s kratkym rukavem. Podle nej je tohle pocasi prijemne, protoze tolik kolik je zde nyni stpnu je u nich prez noc. Dn jsou unich teplotne klidne i ke ctyricitkam a i prez ctyricet stupnu. Ruce ma v hlukokych kapsach svyh kalhot a kouka se kolem sebe a obdivuje krasu zahrad. Nekouka se kam jde a tak do nekoho narazi a malem se natahne na prasnou zem.* Pardon. Nekoukal jsem se moc na cestu jste v poradku? * Zajima se, kdyz zjisti, ze vrazil do nejake divky.* /Skvely.. Jsem tady nekolik honit a uz tady mrzacim lidi./

*Jde zahradami, přičemž si pořád mne trochu nervózně ruce, které se jí třesou a má potřebu se pořád ohlížet, jestli za ní někdo nejde. Vlastně ani nevnímá květiny okolo ní. Dokáže se soustředit jenom na to, aby se ujistila, že nikdo nečíhá za keři a nehodlá jí znovu unést. Stáhne si rukávy co nejníž, takže si do nich zabalí své dlaně, protože jí projede další vlna zimy a ona se opět rozhlédne okolo sebe. Akorát se dívá, jestli někdo nejde za jejími zády, když do někoho vrazí. Jako první se lekne, že je to rebel, kterého si nevšimla a který jí přišel odtáhnout zpátky do té tmavé místnosti, kde byla, takže se přerývavě nadechne, uskočí a musí potlačovat slzy beznaděje. Když ale vzhlédne, všimne si nějakého týpka a když ho sjede pohledem, dojde jí, že to nejspíš bude ten, se kterým si včera psala. Viděla jeho fotky a je si skoro jistá, že je to on. I tak k němu ale nejde zpátky o těch pár kroků blíž a dál je připravená kdykoliv rychle utéct.* P-promiň. *Vykoktá omluvu.* Jsem v pořádku. *Odpoví mu.* Já no... Nepsali jsme si včera náhodou? *Zeptá se ho opatrně a doufá, že to nebude jeden velký trapas.* Jsem Cheynne. *Doplní své jméno, kdyby si náhodou psal s více lidma navíc, aby jí mohl zařadit.*

*Počasí se mu zdá příjemné a je pro něj trochu nezvyk, že ořez den jsou zde tak příjemné teploty které se u nich pohybují v noci s zde je to přes den. Vejde do zahrad, které se mu zdají příjemné a rozejde se jedním chodníkem do zahrad. Kouká se kolem a ne moc před sebe, což by měl, protože by si jinak všiml, že před ním kráčí dívka a vyhnul by se srážce s ní, ale neudělal to a narazil do ní. Hned se jí začne omlouvat a ptá se jí jestli je v pohodě a když vidí jak od něj odskočila nadzvedne obočí a zvedne ruce v omluvném gestu.* Hej hej hej... Klid habto nejbližším dobře? Fakt jsi v pohodě! Vypadáš vyděšeně. *Potom si podkechne její slova a sám si ji sjede pohkedrm a potom se usměje. Viděl její fotky včera na Illeagramu.* No jasně! Jo to jsrm ha s tím jazykolandkym jménem. *Uchechtne se a potom jen kyvne hlavou.* Těší mne Cheynne. Tvý jméno taky nemá k jazykolamů dakeko. *Řekne pobsvenym hlasem a potom se zaráží.* No, všiml jsem si, že tady je chladněji i když svítí slunce narozdíl od mě země, ale , že by byla až taková zima? *Nadzvedne obočí.*

*Když do někoho vrazí, rychle uskočí a má za to, že je to jeden z rebelů, který odmítl přijmout fakt, že se dostala na svobodu a plánuje jí odtáhnout zpátky do nějaké díry, aby jí mohl prodat znovu na nějakém trhu s otroky. Musí potlačit slzy beznaděje a strachu, když zvedá pohled, aby viděla toho dotyčného a pak vydechne, když zjistí, že je to ten týpek, se kterým si psala.* Jsem....jsem v pohodě. Promiň. *Pípne tišším hlasem a pak se ho zeptá, jestli je to doopravdy on, s kým si psala na Illeagramu. Rovnou mu připomene i své jméno, protože poslední tři roky byla neznámo kde a její profil tím pádem zamrzl tou dobou a ona se o něco málo za ty roky změnila. Unesli jí v necelých sedmnácti letech a v tu dobu se člověk i během půlroku může dosti změnit.* Remus naštěstí takový jazykolam není. Ten zbytek..bych asi nepřečetla. *Přizná pobaveným hlasem.* Moje druhý jméno je Harper. Jestli ti to přijde snazší, klidně mi říkej takhle. *Pokrčí s menším úsměvem rameny a pohledem oběhne zahrady, jestli někde náhodou nečíhá schovaný rebel. Z toho jí vytrhne jeho další otázka. Sklopí pohled na své ruce, které si zabalila do dlouhých rukávů svého svetru, i přesto, že vzduch je dost teplý.* Spíš mrazení v zádech. *Přizná.*

*když do někoho vrátí hned si v hlavě zanadávat, že sotva je v paláci několik hodin a on už někoho orizabiji. Když Vašák zjisti, že se ta dívka na něj kouká se semtrschrm hned ji dá najevo, že on ji neublíží a rozhodně to nemá v plánu a snad nu bude ta sivka věřit.on by nedokázal dívce ublížit. Poslechne si její slova a potom jen kyvne hlavou.* Jsrm rád, že jsi v pohodě a nějak jsem ti neublížil. *Řekne vážně d úlevou a potom si podkechne její jméno a potom, co si ji prohlédne skutečně pozná, že jde o dívku se kterou si včera večer psal a poudneje Dr bad její poznámkou." Jo věř mi, zrní na se svým jménem nám někdy dost problém ho vyslovit avto je to moje vladtni jméno. *Pokrcu se smíchem rameny a potom nakloní hlavu na bok.* Po ne korunovaci naštěstí budu známý jen pod svým královským jménem takže to bude jednodušší. Pokud se tady někdy ozenim, protože ta dívka mne nechá hned jak zjistí jake příjmení dostane, když se se mnou rozhodně spojit svůj život *Zasměje se a potom se uchechtne* Haroer. To zní hezky. *Zhodnotí a potom už se jen zařazené zeptá na její svetr a sám se koukne kolem jako ona.* Mrazení v zádech? Je tady snad něco, či ti tohle způsobuje? ,*Zajímá se.* Fakt jsi v pohodě Harp,?

Neublížil. *Ujistí ho s menším úsměvem a pak přizná, že kromě jeho křestního jména nedokáže zbytek jeho jména vyslovit. Po jeho slovech se zasměje.* Dobře, tak teď už se kvůli tomu necítim tak provinile. *Uchechtne se.* Královským jménem? U vás král přijímá jiné jméno, než měl jako korunní princ? *Tohle nevěděla. Měla za to, že se prostě změní ve všech zemích princovi titul z prince Výsosti na krále Veličenstvo a jméno zůstává stejné, ale poslední tři roky byla mimo civilizaci a předtím se moc o politiku v ostatních zemích nestarala. Obzvlášť v zemích, se kterými nemá Austrálie pevné spojenectví.* Pokud tě bude doopravdy milovat, jméno bude to poslední, co jí bude zajímat. *Ujistí ho s povzbudivým úsměvem a pak mu řekne své druhé jméno, které je jednodušší a častější, než její první.* Jo, není špatné. *Uzná a pak zmíní mrazení v zádech, které je důvodem jejího svetru.* Nejistota. Strach. Pozůstatky toho, co se mi ještě nedávno dělo. *Sklopí pohled, ale během pár vteřin ho zase zvedne a opět se rozhlédne po všech místech v zahradách, kam z místa, kde stojí, dohlédne.* Jsem v pohodě. Aspoň tak moc, jak teď být dokážu. *Ujistí ho a pousměje se nad oslovením, které použil.*

Tak to jsem rad, ze jsem to nejak neublizil. Jsem tady jen nekolik hodin a nerad bych si hned na seznam napsal, ze jsem hned nekoo prizabil. Mel jsem se koukat na cestu a ne kolem sebe. *Rekne nakonec a mysli tyhle slova vazne, protoze by fakt nerad nekoho hned prizabil. Ohledne jeho jmena ji rekne, ze kolikrat ani on nedovede sve jmeno vykoktat a uchechtne se.* Ne to fakt nemusis. Provinile by se meli citit moji rodic, ze me takhle pojmenovali, ale kdyby bylo na mem otci a nevzal si prijmeni me matky, kdyz se vzali, tak bych se jmenoval prijmenim jinak a nebylo by takle silene, ale jsem hrdy na to, ze jsem Nefercheprurre-Waenre. *Rekne nakonec s hrdosti v hlase a potom e zsmeje , kdyz se jej divka zepta na kralovske jmeno a vypada u toho roztomile prekvapene.* Jo, kralovske jmeno a je to tak jak rikas. Svou zemi budu prezentovat ouze pod jednim jmenem, ktere si sam vyberu tesne pred svou korunovaci, ale lide jej budou znat az v den me korunovace, kdy mi na hlave pristane koruna. To same ceka i mou draho polovicku. Take si bude muset vybrat sve kralovske jmeno pod kterym bude znama. *Vysvetli ji* Takze ne jen ze po me zdedi uzasny prijmeni, ale bde si muset zvolit jmeno pod kterym bude znama po celem svete. *Rekne a nakloni hlavu na stranu.* Jako treba moji rodice. Muj otec je znamy jako Rashidi I., ale jeho rodove jmeno je jine. *Vyspetli ji a potom se stejne, jako ona potozhledne kolem sebe a po jejich slovech jen nadzvedne jedno oboi a zase se koukne na ni.* ach tak, To jsem nevedel, ze jsi si prssl evidentne necim strasnym. *Poskrave se nervozne na zatylku.* I kdyz nevim, co se ti stalo, tak je mi to lito. *Rekne uprimne a potom jen vtahne vzduch do plic.* Pokud ches muzeme.. se projit treba spolu a ja ti slibuju, ze se mnou se ti nic zleho nestane. Pokud teda souhlasis. *Navrhne ji.*

Neboj, nic se nestalo. *Ujistí ho s milým úsměvem, i když je v něm pořád znát předešlé leknutí a strach. Pak je ráda, když slyší, že někdy je jeho jméno jazykolamem i pro něj samotného. Ne, že by měla radost z toho, že se zamotává do svého jména, ale spíše je ráda, že není jediná, kdo se to radši ani nepokusil nahlas přečíst. Proto se jí také v očích blýskne krátce obdiv, když to příjmení zazní nahlas z jeho úst, tentokrát bez sebemenšího problému.* To je hezký. Člověk by měl být hrdý na to, kdo je a odkud pochází. Hlavně člověk z královské rodiny. /Budu někdy schopná být zase na Austrálii hrdá?/ *Proběhne jí hlavou rychlá pochyba, protože potom, co se jí v Austrálii stalo se i trochu bojí tam vrátit. Přiznat, že je hrdá na to, odkud pochází, by teď nedokázala.* Je to skvělá příležitost, když se ti tvoje jméno nelíbí. *Uzná. Ona sama ale neví, jestli by si zvykla na nějaké jiné jméno, než Cheynne Harper. Neumí si to moc představit.* Jo..no.. nejlepší roky mýho života to nebyly. *Přizná potichu se sklopeným pohledem a po jeho dalších slovech se trochu pousměje.* To nemusí, ale děkuju. *Po jeho nabídce zapochybuje jen na vteřinu, ale pak se rozhodne přijmout. Moc dobře ale ví, že to radši bude muset zatajit před svým bratrem, protože ten by se zbláznil strachy, pak zabil Remuse a nakonec i jí za to, že je pitomá.* Ráda se s tebou projdu. *Odpoví mu na návrh s menším úsměvem.*

*Kyvne nad tim, kdyz jej ujisti ze je v poradku hlavou a potom ji sam ujisti, ze i on dam ma nekdy dost velky problem s vyslovnosti sveho vlasniho jmena a nasledne ji rekne, ze i kdyz je jeho jmeno jazykolamem, on je na nej hrdy, protoze znaci z jake zeme pochazi a on svou zem cti, jak se na budouciho panovnika patri.* Jsem na svuj puvod hrdy. Nikdy bych nechtel svou emi zkalat, az se stanu kralem a verim, ze budu aspon trochu schonym a obrym kralem, jako je muj otec. *Rekne. Popravde ma v sobe pochybnosti, ale to ma snad kazdy naslednik trunu. Ohldne toho, ze kazdy panovnik a jeho polovicka si v den sve korunovace dava sve kralovske jmeno se zasmeje.* Jo to je, ale stale ti to jmeno zustane, ale jen, co se tyce kralovskych veci se proste budu posepisovat jen svym kralovskym jmenem, nebo kralobskym jmenem a a nim hned svym rodovym. *Pokrci jen rameny. Jemu tenhle fakt neprijde nejak divny. Kdyz vidi, jak je Cyanne nesva a neustale se ohlizi, ani si to neuvedomi a zacne tohle delat taky.* Nebudu se te na nic ptat, Slibuju. *Rekne ji s usmvem a nasledne se ji zepta, jestli by se s nim neprosla zahradmi a jakmile sysi jeji pozitoni odpoved, posmeje sea tak se spolu s ni rozejde nejdim z chodnicku.* Nemusis byt nesva dobre? Kdyby ses necitila dobre, tak mi to rekni. *Rkne ji vaznym hlasem a potom jen chvili jdou v tichosti.* Co te treba bavi? Co mas rada? *Snazi se zavest konverzaci.*