Palácový altánek

*Když řekne, že je jenom unavený znovu o tom pochybuje. Protože je rádce prince Li-Wei-e už dlouho, pozná snadno jestli někdo lže. U všech je to stejné. *Poznám, když někdo lže. Prosím vás nelžete mi dále a pravdu mi prozraďte. *usměje se*

*Když se ho Min zpetá, jestli se něco děje, tak samozřejmě zalže.Nevidí důvod, proč by mu řekl pravdu. Vždyť ho zná teprve jenom chvilku. A vlastně všechno ví jenom jeo sestra. Položil by za ni život. Jenže když mu rádce řekne, že mu nemá lhát a říct pravdu, tak znervózní. Neví proč sám neodešel. Vlastně ví, bylo mu to blbé. Ale měl to udělat, určitě.* Nevidím důvod proč. *Řekne neutrálně.* Mám člověka, kterému se můžu svěřit. *Dodá, i když je to zbytečné. Ale chce předejít těm řečím o tom, že by se měl někomu svěřit. Otočí se zpět k němu a přejde na konec altánku k východu, kde se opře o plot.*

*kývne, chápe ho a proto se už přestane vyptávat *Rozumím *sedne si na lavičku, otevře knihu a začne si číst. Sem, tam upije kávy. Je na něj ještě horká. Párkrát koukl na černovlasého. Musel přiznat, že princ i přes kruhy pod očima je hezký. Zapřemýšlí. */Budu ho dál trápit nebo mu své jméno prozradím?/*zasměje se nad jedním obrázkem. Popravdě vůbec nečte normální knihu, ale mangu. Je to dětinské? Možná. *

*Opře se o sloup a když se rádce posadí a začne si číst vezme do ruky fotoaparát a přejde kousek dál. Vyfotí si strom kolem. Pohlédne zpět na něj a všimne si, že ho občas sleduje.* Potřebujete něco? *Zeptá se ho a už je na odchodu. Schválně mu vyká, i když není zvyklý vykat lidem. Podívá se co to čte a celkem ho to zaujme. Teda když obrací stránky naopak, přijde mu to vážně divné. Vypadá to jako komiks, ale je to celkem malá knížečka.*

*když se ho princ zeptá zavrtí hlavou a raději ignoruje to, že mu vyká*Ne, jen vás kontroluji, nechci abyste tu něco zničil *ušklíbne se. Neví jestli ho tím nenaštve, ale je celkem zvědavý. Vrátí se zpět k manze. Už ji má skoro celou přečtenou. *Až budu ve městě koupím si další díl *zamumlá si sám pro sebe*

*Vyfotí si strom před ním, protože mu přijde celkem zajímavý. Potom se zeptá Mina, proč se na něj dívá. Jeho odpověď ho docela dost zarazí. V hlavě ho napadají různé poznámky, co by mu na to mohl odpovědět, ale nemá chuť se s někým bavit, natož tak dohadovat. Jeho poznámku o manze uslyší, ale jenom se na něj podívá a nadzvedne obočí. Projde zpět k jezeru a vyfotí si hladinu vody.Nahlas mu zapípá kontrolka, že má skoro plnou paměťovou kartu.* /Zase/ *Pomyslí si a začne si prohlížet právě pořízené fotky.*

*Když mu neodpoví chvilkově se zamračí*/Nejsem snad hoden odpovědi?/*pomyslí si a jen pobaveně zavrtí hlavou nad svými myšlenkami. Náhle uslyší zapínání *Co to bylo?*Zeptá se nejistě černovlasého. Vážně ho nechtěl otravovat, ale vážně si nemůže pomoct. *

*Neodpoví mu, protože nemá chuť se s ním bavit. Nejradši by odešel, ale chtěl by si ještě udělat tady pár fotek. Když mu zapípá foťák a ten dotyčný promluví, škubne sebou. Skoro zapomněl, že tady vlastně vůbec je.* Nic, dochází místo na fotky. *Odpoví mu co nejstručněji a otočí se zpět k jezeru, aby mohl pořídit pár fotek. Ty si následně všechny prohlédne a ty máznuté smaže. Po chvilce si všimne motýla ve vzduchu a na tváři se mu objeví na chvilku vážně malý, ale opravdový úsměv. Motýla vyfotí, ale v pozadí má sedícího rádce na fotce.*

*kývne na jeho odpověď *Když tak vám můžu půjčit kartu, myslím, že jednu mám u sebe *řekne. Snaží se nebýt otravný, jen mu to někdy nejde. Když uvidí, že se černovlasý usmál, protože uviděl motýla taky se usměje. To ale netušil, že ho princ vyfotí. Tedy né jeho, ale motýla. No samozřejmě blesk zasáhl i jeho oči, takže si je bleskově zakryl. *

*Vysvětlí mu, co to pípnutí bylo. Když mu nabídne kartu, tak zavrtí hlavou.* Ne, děkuji. *Následně zahlédne motýla a trochu se usměje. V pozadí si všimne, že se usmál i Min, ale to teď absolutně neřeší. Vyfotí motýla společně i s rádcem, který si stihl zakrýt oči před bleskem. Leo se na něj jenom vystrašeně podívá.* Pardon, klidně ji smažu. *Omluví se mu a podívá se na právě vyfocenou fotku ve svém foťáku.* /Ten motýl byl nádherný/ *Pomyslí si.*

*Kývne, když jeho nabídku odmítne. Každopádně strach v černovláskových očích ho překvapil, ale nedal to najevo. *Nemusíte to mazat, já jenom nečekal, že si toho motýla vyfotíte. *přizná *

*Omluví se mi za to fotku společně i s motýlem. Když mu ale Min řekne, že to mazat nemusí, tak přikývne. Je rád, protože má další fotku motýla do alba, ale na pozadí by ten rádce být nemusel. Ještě se na fotku jednou podívá a potom vypne fotoaparát. Podívá se na něj.* Co to čtete? *Zeptá se jenom ze zvědavosti a částečně i ze slušnosti. Jinak by nejradši nic neříkal a jenom mlčel. Foťák si nechá pověšený na krku a podívá se na mangu, kterou drží v ruce.*

*zrovna když mangu zavře se ho princ zeptá co to vlastně čte *Tokijský ghoul, je to hodně populární manga, ale já nemám zrovna moc času na čtení, kvůli povinnostem. *poví. Je to pravda, normálně musí být stále u prince. *Čtete něco vy?*zeptá se ze slušnosti. Upřímně ho to vykání už začíná štvát. *

*Když rádce dočte, tak si prohlédne jeho knížku a pak se ze zvědavosti zeptá, co to čte. Slovo manga sice nikdy neslyšel, ale na to se už ani neptá. Nějak ho to netrápí a vždy si to může někde najít a zjistit, co to přesně je.* Chápu. *Přikývne a souhlasí s ním. I on má dost povinností, ale nemůže to srovnávat s tím, kdyby byl korunní princ. Nezávidí jeho sestře. A taky si nedokáže představit, co by dělal s jeho povahou, kdyby měl být časem králem.* Já nečtu. *Odpoví mu stručně na otázku a zavrtí přitom hlavou. *

*když mu odpoví, že nečte jen kývne*Né každého to baví *přizná a vypije kafe již celé. Zvedne se z lavičky a připraví si věci na odchod. A protože mu neřekl své jméno a neví jestli ho znovu někdy uvidí. *Jmenuju se Kim Min-Woo *řekne v rychlosti a čeká na chlapcovo jméno *

*Zeptá se ho na to, co čte. Na jeho otázku mu odpoví, že on sám nečte. Nikdy ho to moc nebavilo tak, jako jeho sestru. Vyfotí si ještě jednou jezírko. Když se mi Min představí, je vážně překvapený. Ale rozhodne se mu prozradit i svoje jméno. Konec konců by si ho mohl i zjistit.* Leo Monpezat. *Pokusí se o úsměv a podívá se na něj. Potom se rozhodne, že už by mohl odejít, a tak se rozloučí.* Nashledanou *Jednoduše ho pozdraví a odejde. Zamíří rovnou k sobě do komnaty, kde sebou švihne unaveně na postel, ale stejně neusne.*

*Kývne. Už chtěl říct, že ho rád poznal, ale černovlasý zmizel rychleji než to stačil zmínit. *Rád jsem vás poznal *zamumlá *Nashledanou *řekne a taky odejde. V podstatě by ho mohl i dohonit, ale k čemu mu to je. Zamířil do své komnaty, kde si vezme propisku a notes. *

*Poslední dobou je jenom zavřený sám u sebe v komnatě a už mu to pomalu začíná lézt na mozek. To, že se mezitím se skoro nikým nebavil, mu nějak nevadí, ale chybí mu procházky na čerstvém vzduchu. Proto si taky vezme svůj foťák, zavěsí si ho na krk a vydá se někam ven. Nejdřív se jenom prochází po zahradách a snaží se vyhýbat lidem, potom ale zamíří k altánku. Když sem dojde, tak si vzpomene, že minule tu byl vlastně s Minem. A toho strašně dlouho neviděl, je vůbec v pořádku? Určitě jo. Foťák namíří na jezírko a párkrát si ho vyfotí a potom si sedne na lavičku a jen tak přemýšlí.*

*Min poslední dobou nechodil dlouho ven a ani moc nespal, což na něm jde moc dobře poznat. Měl vážně velké pytle pod očima, které mu co si budem,zrovna moc neslušely . Stejně jako dlouhé černé vlasy , nyní svázané v culíku. Před chvílí přišel k altánku a lehl si do trávy za ním. Pár minut jen odpočíval,ale nakonec v trávě i usnul. No tak aspoň, že pár minut naspal. Proč pár minut? Vyrušil ho totiž typický zvuk fotícího foťáku. Hned mu v hlavě naskočilo několik osobností, které by to mohly být. Li-weie a Seyoung však hned vyškrtl , protože si vzpomněl, že dnes šli na výšlap. Takže to logicky musel být Leo. Min se ale chtěl ujistit, že to je on a tak vstal a poupravil si rychle skrčený svetr. Následně se podíval na Lea.*Věděl jsem , že to musíš být ty, princ šel se svou sestrou na výšlap. *Pravil jemným hlasem a promnul si oči*

*Po tom, co strávil víc času než by měl ve své komnatě, se rozhodl jít ven. Konečně. Už mu začali chybět procházky po čerstvém vzduchu a taky si už dlouho nic nevyfotil. Takže popadne svůj foťák a vyjde ven. Chvilku se jenom tak prochází v zahradách, ale potom přejde až k altánku. Tam si vzpomene na Mina, dlouho ho neviděl. Naposledy vypadal vážně strašně, snad je v pohodě. Párkrát si vyfotí přírodu kolem a potom si sedne na lavičku. Po chvilce za sebou uslyší známý hlas, a tak sebou škubne. Otočil se k němu. Nechtěl se zrovna s někým bavit, ale on mu nějak extrémně nevadí.* Ahoj, mám se fajn, díky za optání. *Přikývne a potom si ho prohlédne. Nemůže si nevšimnout jeho kruhů pod očima.* Vypadáš... strašně. Jak dlouho jsi nespal? *Zeptá se ho zvědavě.*

*Pár minut spal spokojeně za altánkem v trávě. Poslední dobou se mu totiž nedařilo usnout a když už,tak ho někdo vyrušil. No toto se stalo i teď, akorát byl probuzen někým Leem. Zvedl se tedy a rychle si upravil pokrčený svetr. * Věděl jsem, že to budeš ty, princ šel se svou sestrou na výšlap. *Pravil, když přišel k altánku*Jo ahoj a děkuju,to mi tedy vážně moc zalichotilo*pravil ironicky a sedl si vedle Lea*Asi dva, tři týdny. Možná i měsíc*promnul si oči a rozpustil si dlouhé černé vlasy . Následně se podíval na své ruce. *měl bych si ty nehty ostříhat, stejně jako ty vlasy. Vypadám znovu jak holka *zamumlal si pro sebe*

*Protože už dlouho nebyl venku, tak se dneska konečně vydá do zahrad. Samozřejmě si nezapomene ani svůj foťák. Přejde až k altánku, kde si vzpomene na Mina, vážně dlouho ho neviděl. Vyfotí si tam pár fotek a potom se posadí na lavičku. Když se za ním ozve jemu dobře známý hlas, tak sebou škubne a otočí se. Pozdraví ho a řekne mu, že se má fajn, že děkuje za optání. Nemohl si to odpustit. Potom si ho prohlédne, vypadá docela zanedbaně. Proto se ho taky zeptá, jak dlouho nespal.* Měsíc? To je strašně moc. *Posoudí a potom si ho znovu prohlédne.* To rozhodně. Prosímtě, stalo se něco? *Podívá se na něj a zeptá se ho.*

*Dokud ho Leo nevyrušil spal jako dudek v trávě za altánkem. No co si budem , nikdo nemá rád když ho někdo probudí. Avšak černovlasý chlapec si tím už doopravdy hlavu nelámal, protože se poslední dobou neuměl vůbec vyspat. Už mu to prostě přišlo normální. Hned jak vstal a přišel blíže k altánku pověděl, že mu bylo jasné, že ten co tu fotil bude on, Leo Monpezat. Následně mu řekl, že nespal asi měsíc a rozpustil si vlasy. Musel přiznat, že vážně nyní znovu vypadal jako holka. A ty dlouhé nehty to ještě potvrzovaly.*Jen jsem přepracovaný *pravil a zívnul*Li-Wei mě poslední dobou nenechá si odpočinout*hned na to mu začal zvonit mobil*už zase?...

*Přijde k altánku, kde si hned pořídí pár fotek, ale tím taky vzbudí Mina. Vidí ho docela rád, už se začal bát, že se mu něco stalo. Když ho viděl naposledy, nebyl na tom zrovna nejlíp. Ale i tak se ho lekne, když na něj probudí. Nejdřív ho ale pozdraví, řekne mu, že se má fajn a poděkuje za optání. Nedalo mu to a prostě mu to musel říct. Potom si ale všimne jeho kruhů pod očima a celkově nevypadá vůbec nejlíp. Proto se ho taky zeptá, jestli je v pořádku.* Přepracovaný? Nevykládej mi, že tě už měsíc nenechal se normálně prospat. *Zavrtí hlavou. Přijde mu to vážně divné. Musí za tím být něco jiného. Když mu začne zvonit mobil tak nadzvedne obočí.* Tak to zvedni. *Vybídne ho.*

*Spal v trávě za altánkem dokud ho Leo neprobudil. Moc to neřešil a hned vstal ze země, upravujíc si svetr, co měl na sobě. Následně řekl, že věděl, kdo ho nyní vysušil už podle zvuku,co zaslechl. Sedl si k němu a pověděl mu proč je vůbec tak moc vyčerpaný. *Dobře*povzdechl si a kývnul,potom tedy vzal mobil. Prvně si však zkontroloval číslo*Je to on*zašeptal zvedající hovor*No? Ne ,tak na toto rozhodně zapomeň. Prostě ne a nech mě být*zavrčel naštvaně a hovor tipnul. Krev se v něm po tom telefonátu skoro i vařila. Byl nyní rád, že mu Leo nemohl rozumět, protože mluvil čínsky. *