Vnitřní bazén - 7. ročník

*sundá si šaty, které přehodí přes jedno lehátko a vleze do vody. Chce přeplavat bazén, ale všimne si, že někdo vejde, takže se zastaví na místě. Hned pozná svého snoubence a neujde mu ani to, jak se mu pod trikem rýsuje obvaz, nad čímž se musí trochu zamračit. Nevěděla, že se mu něco stalo. Když se začne svlékat, využije toho, že o ní ještě očividně neví a prohlédne si ho. Štve jí, že od něj nemůže odtrhnout oči. Což se jí taky vymstí, když jí nachytá při tom zíraní a lehce jí zčervenají tváře, i když se jinak normálně nečervená.* Ahoj, snoubenče. *Zazubí se na něj a připlave trochu blíže k němu, aby na sebe nekřičeli přes polovinu bazénu.* Na tom útoku jsem nebyla, ošetřovnu jsem si označila za svý území už předtím. *pokrčí rameny.* Ale podle toho obvazu v pohodě ty nejsi. Co se ti stalo? Jsi si jistej, že bazén je dobrej nápad? *zeptá se trochu zamračeně, protože nechce, aby tady ještě začal krvácet nebo něco jiného, protože je to pitomec, který dělá co nemá.*

*Nejdřív si své snoubenky nevšimne. Automaticky si prostě rozhodne sundat oblečení, aby zůstal jen v plavkách. Jakmile ji ale spatří a vidí, že se na něj nejsíš celou dobu dívá, taky mu neujde ani to, že se začervená, usměje se na ni ještě víc.* Jakto? Co se ti stalo? *Zeptá se ji stále starostlivým tonem. Když zmíní jeho zranění, skloní hlavu, aby se mohl kouknout na svou hruď a pokrčí rameny.* Postřelili mě. Zkolabovala mi plíce nebo co... Ale už bcyh měl být v pohodě, takže jo, bazén je v pohodě nápad. *Už se ale nezmíní o tom, že mu jak cvičení, tak prostě pohybové aktivity, které jsou náročné na dech a na hruď doktoři zakázali.* Je mi líto, to s tím tvým bráchou. Slyšel jsem, že má nějakou nemoc. *Podotkne a soucitně se na ni podívá. Kdyby on našel souruozence a pak zjistil tohle, dost by ho to naštvalo. Ho dokázalo nepříčetně rozčílit už jen to, že někdo jeho sestře ubližoval. Tohle by už jeho tenký nervy nedaly, proto ji obdivuje.*

*když jí nachytá přitom, jak na něj zírá, lehce zčervená, i když tohle je u ní výjimečné. Ale kdyby řekla, že se jí ten pohled nelíbil, lhala by. Jasně, že se jí jeho tělo líbilo. Trochu zaváhá při jeho dalších otázkách.* Já no.. mám chronickou leukemii a prostě se to trochu zhoršilo.. ale jsem v pohodě. *o tom, že je v pohodě, se snaží mluvit co nejvíce přesvědčivě. Sice jí lépe je, ale úplně v pohodě není. Pak ale odbočí k jeho zranění.* V pohodě znamená nosit obvaz? Zkolabovala ti plíce, nějaký bazén asi nebude bezpečnej. *vždyť se tu může i dost zadýchat a to by asi nebylo fajn vzhledem k tomu, co má s plící. Když pak zmíní Austina, přeplave k zdi, kde je on a opře se lokty o hranu bazénu.* Má nemocnou aortu a srdce.. už jsme to v rodině měli a je to dědičný.. a díky. *Austina si hrozně oblíbila, i když ho prvně nesnášela. A už teď jí přijde divné a nemožné vidět rodinu bez něj.* Není to fér. Je to dobrej člověk, nic neudělal, takže is to nezaslouží. Nebo teda jo... byl rebel, kdo ví kolika lidem ublížil nebo zabil a kolikrát se pokusil zabít nás.. ale prostě si to nezaslouží. Rebelem byl jenom kvůli tomu. že se tam narodil.

*Starostlivě se zamračí. Je docela starostlivý a tohle je přece jen jeho snoubenka. Má s ní být celý život. Po její odpovědi překvapeně zamrká. nepřijde mu normální, že ji zasnoubili, když je takle nemocná.* To mi je líto. Určitě to bude ale v pohodě. Musí to být v pohodě. Neměla bys ale být v klidu? Odpočívat a tak? *Zeptá se jí a po jejích slovech protočí očima.* Jsem v pohodě. Ten obvaz jsem měl jen kvůli doktorům, ale už jsem vážně v pohodě. Vážně je to bezpečný. Byl jsem i boxovta. Klid. *Řekne to jakoby to vážně bylo to nejvíc bezpečnějí co může udělat.* Bude taky v pohodě. Třeba přijdou na nějakej lék. I pro tebe. Určitě si to nezaslouží, ale zvládne to. Jestlli je jako ty, tak bude mít určitě stejný geny jako ty, což znamená, že je stejně tvrdohlavý jako ty, to znamená, že to zvládnete oba dva. *Usměje se na ni a očkem si ji prohlédne.* Víš... moje sestra se do snoubence zamilovala, takže už jejich zasnoubení rušit nemusím, takže jestli pořád chceš, abych to zrušil mezi náma... Můžu zkusit na něco přijít. *Zeptá se ji poledem zabodnutým do vody.*

*řekne mu o leukémii, i když u toho prvně trochu zaváhá. Neříká to lidem ráda, pak jí totiž přijde, že akorát přidělává starosti a problém, což nechce. Ale vzhledem k tomu, že jsou zasnoubení, by se to stejně dřív či později dozvěděl. Po jeho slovech ale protočí očima.* Však jsem v klidu. Dokonce ani nepiju. Téměř.. *poslední slovo zamumlá skoro neslyšně. Rozhodně nepije nějak moc.. ale jednou nebo dvakrát to panáka chtělo.* Takže box má být uklidňující? Vždyť je to nebezpečnější než plavání! *rozhodí rukama, takže se vodní hladina trochu rozvlní.* /Fakt umí člověka uklidnit./ *poté přeplave je stěně, kde je i on a opře se lokty o hranu bazénu.* Pfff, on je více tvrdohlavej. Já jsem ta nejméně tvrdohlavá a nejvíce úžasná. *naoko uraženě si odfrkne.* A pro něj snad lék najdou.. ale na leukemii nic není. Dá se to léčit, ale ne vyléčit. Je to rakovina. *pokrčí rameny. Schválně mluví lhostejně, ale až tak lhostejné jí to není. Ale zase až tolik to její život neovlivňuje. Nebo spíše neovlivňovalo, kdyby žila zdravým stylem a ne pravým opakem.* Já nevím.. nejsem z toho nadšená, ale mohlo to být i horší. Celkem.. ujdeš. A navíc nechci riskovat válku, už tak jsou vztahy mezi Dánskem a Illeou nic moc. Ale pokud to chceš zrušit ty, do toho. *bránit mu v tom nebude. Upřímně myslela si, že bude mnohem horší, ale není to tak špatný. Trochu suchar, ale občas jí i pobavil a možná by časem společnou řeč našli, aspoň jako přátelé.*

*Zarazí ho to, že má leukemii, je mu to líto. Nezaslouží si to. Vždyť se to může kdykoliv zhoršit. A co když se do ní vážně zamiluje? To ji nebude chtít ztratit Ani teď nechce.* Důležitý je to slovo témeř. Co to znamená? Že piješ jednou týdně? *Zasměje se a pobaveně nad ní zavrtí hlavou. Pak se zase poškrábe na zátylku a nevinně pokrčí rameny.* Já za to nemůžu. Box je pro mě uklidňující. A není to nebezečný. Vždyťˇto stejný bych mohl říkat já o tobě, že děláš nebezpečný věci. *Nahne se tak aby na ani viděl, takže je o bazén opřený jednou rukou.* Jo... A taky trochu eogistická, nezdá se ti? *Zeptá se ji pobaveně. Následně stáhne obočí a starsotlivě se na ni koukne.* Ale léčit se to dá. To je to důežité, ne? *Zeptá se jí, i když s tím spíše uklidňuje sebe, než aby se ji nějak ptal.* Celkem ujdu? To má být jako kompliment? *Zeptá se jí za účelem nějakého toho pokusu o vtip.* Ne, já to nechci zrušit. Taky nechci riskovat... válku. A začalo mi na tobě záležet.*Nervozně si prohrábne vlasy a koukne se nani po očku.*

*nerada někomu říká o leukemii, ale stejně by se to dozvědět jednou musel, takže na tom až tolik nezáleží. Ale za tím, že je v pohodě, si stojí vždycky a tak vždycky bude.* Dalo by se to říct i tak. *uchechtne se. Pije vážně minimálně, jen v krize nouze. Navíc pryč z ošetřovny je teprve pár dní a na ošetřovně pít nemohla vůbec.* Já nedělám nebezpečný věci. Jne občas. A taky nemam nemocnou plíci. *to, že má rakovinu krve pomineme. Nějak se přece bránit musí, ne? Vždyť by to ani nebyla ona.* Ehm, ne. Mý rgo je úžasný stejně jako já, takže egoistická nejsem. *zazubí se na něj a zamrká jako andílek. Ale asi každému je jasné, že její ego opravu občas stojí za to. Uchechtne se po jeho otázce.* Můžeš. A když už jsme u těch komplimentů.. tak jsi taky hroznej suchar a pitomec. A to ber taky jako kompliment. *zazubí se na něj.* Záležet? Jako jak záležet? To je tvá forma komplimentu? *zeptá se a maličko se zamračí. Neví, co přesně si totiž pod tím pojmem představuje a jen doufá, že ne lásku. Jo, přijde ji fajn, ale láska? To není nic pro ni.*

Dal by se to říct i tak? Jak by se to dalo jinak řít? *Zeptá se ji pobaveně. Jakmile se obrátí na jeho plívi, zamračí se.* Já ale nemám nemocnou plíci. Jen mi selhala kvůli kulce. Ale pak se i zas obnovila. Prostě ztratila tvar a pak se zas nafouka jak balonek. A to neznamená nemoc. Nemoc je tvoje leukémie. *Zamračí se a i když chce ten svůj starostlivý pohled smazat pryč, stejně ho tam pořád má. Pak se zasměje.* Dovol mi to říct znovu. To co si teď řekla. Moje ego je úžasný, stejně jako jsem úžasná já. To ti nepřijde ani trošku egoistický? *Uchechtne se. Chtěl by mít taky tolik sebevědomí, jako má ona. Bylo by to fajna a spoň by se nebál toho, jaký bude král.* O tom sucharovi vím, o tom pitomcovi... Au? *Prohrábne si vlasy, ale jelikož má ruku mokrou si ty vlasy spíše namočí. Když začne vyšilovat z toho, že řekl, že mu na ni záleží, vykulí oči a stáhne obočí* Záležet jako záležet. Prostě nechci aby se ti něco stalo. Člověku může na člověkovi záležet i jinak? *Zamrká na ni překvapeně, netuší co tím myslela a radši to ani vědět nechce.*

Prostě když je potřeba. Ale nechci se zase oddělat úplně... takže tak panák až dva denně? Možná jednu za dva dny? *zatváří se jako andílek, protože to taky je.* Tak máš špatnou plíci. Pokud je jako balónek, tak to znamená, že při talku zase praskne. Takže ti praskne, když budeš boxovat. To je fyzika, tupče. *Zamračí se a řekla asi dost velkou blbost, ale na tom jí až tolik nezáleží. Moc nepřemýšlí nad tím, co říká, což taky kolikrát končí špatně.* Nepoužívej to proti mě! *oboří se na něj pobaveně.* A není to egoistický. Prostě si plně uvědomuju jak skvělá jsem, to ego není, to je chytrost. Takže jsem vlastně i úžasně chytrá. *snaží se z toho nějak vykroutit, ale zrovna moc jí to nejde.* Fajn... možná trochu egoistická. Ale jen trošičku. *naznačí na prstech kolik myslí a je to opravdu jen trošičku. Víc toho uznat nehodlá.* Promiň.. pravda bolí, ale zoceluje. A někdo už to udělat musel. *nasadí hraný lítostivý výraz, ale v očích jí pobaveně zajiskří, což už se nestalo nějakou tu dobu. Pak začne trochu vyšilovat ohledně toho, že mu na ní záleží, protože neví, co si pod tím představit.* Já nevím, v tomhle se nevyznám.. ale teoreticky tím.. ehm.. zamilovaným způsobem, ne? *zeptá se s zmateným zamračením.* Ale no.. asi mi na tobě taky záleží? *řekne to spíše jako otázku. Její sebevědomí je v těchhle ohledech tytam.* Ale nezamilovaně. *dodá rychle.*

Vážně? Aideen! Takhle se oddělá taky. *Přihmouří oči a sjede ji pohledem.* Tohle není fyzika. Tohle je tvůj výmysl. Rozhodně ne fyzika. *Zasměje se a zavrtí nad ní hlavou.* Rozhodně ale moje plíce nepraskne. Moje plíce to zvládaá. *Pokrčí rameny a nejraději by spíš on ji někde zamkl, aby se neničila alkoholem a dávala na sebe bacha kvůli její nemoci.* Ví jak moc jsi egoistka? Takhle moc. *Mrkne na ni a vyšplíchne na ni vodu.* Jsi... Egoistická asi tak jako je tady vody. *Poví strašně chytře, jako by to bylo vážně bylo vtipný, i když to moc vtipný není.* Takže bych s tím, jak trošinku egoista jsi, byl ticho. *Zamrká na ni a po jejích dalších slovech začne panikařit taky, protože panikaří ona.* /Ženským neorzumím. Jsou složitý./ Ne, zamilovaným způsobem tě rád nemám. Jakože rád tě mám. Ale ne prostě zamilovaným způsobem. Chápe? Láska tam nemá co dělat. /Asi./ *Docela se do toho zamotá, takž etuší, jestli tom rozumí ona.* V pohodě, á to chápu, že ne zamilovaně. *Uchechtne se a zase si prohrábne vlasy.*

Neoddělááá. Neoddělalo mě to do teď, neoddělá mě to ani teď. *protočí naoko otráveně očima. Nesnáší tohle poučování a přednášky.* Je to moje vymyšlená fyzika. A nesměj se mi! Ty mi taky dáváš přednášky! *vyplázne na něj jazyk jako malé dítě.* Teď, ale pak bude bum a bude po plíci. *když na ní pak cákne vodu zaječí a probodne ho pohledem. Hned mu to oplatí a ráda by větší silou, ale momentálně stále moc síly nemá, takže to nedopadne tsunami, jak doufala. Ale lepší jak nic.* A ty jsi pitomej asi tak jako je tady vzduchu. *Odsekne a stále ho probodává pohledem.* Ty buď ticho. A já jsem jen trošinku egoista. Jestli chceš egoistu, jdi za Xavierem. *její bráška jí teda rozhodně přijde víc egoistický, než je ona.* Přesně tak. Láska tady nemá co dělat. *naznačí rukou prostor mezi nimi. Z toho, jak zmatkuje se v tom sice ztrácí, ale to o žádné lásce, chápe jasně. A je ráda, že to chápe i on. Pak řekne, že mu na něm taky záleží, ale ne zamilovaně a když si pak prohrábne vlasy, nahlas polkne. Má pocit, jakoby právě ztratila kontrolu nad svým tělem a ani nechápe jak, ale dlaně mu položí na obličej a políbí ho.* Tohle.. tohle ale nutně lásku neznamená, že? *zeptá se ho po chvilce, když se od něj odtáhne. Ještě nikdy nezažila takovou nervozitu po tom, co někoho políbila a sama pořádně nechápe, proč zrovna teď nervózní je. Ale jediné, na co teď dokáže myslet je jeho měkké a teplé rty a to, že v tom nefiguruje žádná láska.*

To říkáš teď. Co budeš říkat, až skončíš znovu na ošetřovně. Buď opatrnější, prosím. *Neví proč ji prosí, přece ho poslouchat nemusí. I když je jeho snoubenka, ale pořád ne obrovolně. To, že mu na ni začalo záležet je jen jeho inna, ona se tomu nemusí podřídit.* Já ti aspoň dávám přednášky, které dávají smysl. V přednákách, které mají smysl a které ne je dost veký rozdíl, abys věděla. *On má v přednnákách dost zkušeností, vždyť jeho sesra je jetě s tímhle pomalu horí než Iadeen. I když jeho sestra není nemocná.* Plíce jen tak nepraskne jak jako balonek, trubko. *Pobaveně nad ní zakoulí očima.* Dík. *Uchechtne se a zavrtí hlavou.* Jsi egoistka. Až moc. Tvý sebevědomí by se mi hodilo. *Podotkne jen tak. Když začnou oba dva zmatkovat, nechápe, proč mu to vlstně vadí a kvůli čemu zmatkuje. Není mezi něma láska, ne? Překvpeně ztuhne, když ho pilíbí. Moc často se mu nestává, že by ho někdo jen tak políbil, není ten typ, že se s lidmi vyspí na potkání nebo s někým jen tak flirtuje. Tohle se mu ale lbí, sám je z toho překvapený. Místo její odpovědi si ji opatrně přitáhne k sobě a znovu ji políbí.* Já nevím. Asi ne? *Polkne a odtáhne se, aby si ji mohl prohlédnout. PAk se k ní zas pomalu nakloní a políbí ji na rty.*

V tom případě ty taky. Já nebudu pít, ty nebudeš sportovat. *nabídne mu dohodu, kterou sice neví jak vydrží, ale co už.* Ne, ta moje má smysl, jen ty ho nechápeš. *Odsekne Vždyť je to nadmíru jasný. Balonek, plíce, bum = fyzika. Nechápe, co na tom on nehcápe.* Nejsem trubka. *Probodne ho pohledem.* Není za co, to pro tebe udělám kdykoliv. *usměje se jako andílek, protože to taky je. Urážet někoho jí vážně nedělá problém. Jen většinou moc nepřemýšlí nad tím, co říká, takže to občas skončí špatně.* Fajn, tak já si ho kousek odříznu a daruju ti ho. Chceš ruku nebo nohu? Nebo snad něco jinýho? *zeptá se ho a nakloní hlavu mírně na bok, přičemž povytáhne jedno obočí a v očích jí hraje pobavený výraz. Pak chvíli oba dva zmatkují, z čehož vyplyne tak akorát polibek. Bez lásky, samozřejmě. Když jí místo odpovědi znovu políbí, vjede mu rukou do vlasů a ochotně se k němu přiblíží.* Určitě ne. *Potřese hlavou a oplatí mu další polibek, který i prohloubí a pohladí ho po vypracované hrudi a břišácích. Už když viděla jeho fotky na Illeagramu měla chuť to udělat.*

Jenže sport prospívá. Alkohol ne. To je pěkně neférová dohoda. Navíc ja má sport jako vybití nervů. JInak jsem nervák a vybíjím si zlost na lidech. *Přizná docela neochotně. Tohle mu nepřijde jako fér dohoda. Vždyť by bez cvičení nepřežil. Ona bez alkoholu jo.* Nemá smysl. *Zavrtí pobaveně hlavou. Neví, jestli má vůbec smysl ji přesvědčovat, že ty její slova smysl prostě nemají. Ale hádá, že to smysl prostě nemá, je tvrdohlavá, víc než on.* Jsi trubka. *Pokrčí nevinně rameny. Pak nad ní nevěřicně vykulí pobaveně oči a má co dělat, aby se nerozesmál.* Åh gud, nic neřezej. Bez kousku tváho těla se obejdu. *Ujistí i s pobaveným úsměvem. Následně se najednou vše zvrhne tak rychle, že si ani neuvědomí, co se právě děje. Ale líbí se mu to.Což je u něj i zvláštní. Napne se, když ucítí její ruce a ty své dá na její boky a rty se přemístí na její krk.*

Sport neprospívá balónkový plíci. Tak aspo=n dokud nebudeš nosit obvaz a budeš úplně v pořádku. Prosímm. A já nebudu pít, pro mě je to taky něco jako vybitá nervů. tkaže to je férová dohoda. *Stojí si za svým, ale tentokrát už použije spí očka a několikrát na něj prosebně zamrká.Ani neví, proč jí na tom tolik záleží.* Má smysl. *klidně se bude dohadovat celou noc, ale bude si stát za tím, že její přednášky prostě smysl mají. Když jí pak opět nazve trubkou, vyplázne na něj jazyk jako malé dítě a taky mu nezapomene ukázat prostředníček. Nakonec mu začne nabízet své končetiny, což asi je trochu divný, ale on si řekl o sebevědomí. A nic lepšího jí nenapadlo.* Jaký Ah gud? To zní vzdychaní a gud asi bude bůh, ne? To si to rozdáváš s bohem? *Pobaveně se uchechtne, ale pak zvážní.* Počkat.. a to si to jako s němým rozdáváš beze mě? Takže mě jako i podvádíš? *rozkřikne se na něj naoko uraženě, ale jen to hraje. Sice jí trochu vadí ta představa, že by měl být s někým jiným, ale zároveň si říká, že jí to je jedno. Pak už ho ale políbí a potěší jí, když začne spolupracovat. Pohladí ho po vypracovaném těle, což už chtěla udělat nějakou tu dobu.* /Možná ten box nebude tak od věci./*tiše vzdychne, když jí začne líbat na krku a omotá mu nohy kolem pasu, ale se k němu ještě více přitiskla, načež ho sama začne líbat na krku.*

Fajn, ale jenom dokud nebudu nosit obvazy. Pak na to kašlu. Ty ale nebudeš pít. Ani kapička alkoholu. Slib mi to. Ani kapka. *Probodne ji vážným pohledem a čeká na nějaké její přikývnutí, že to myslí opravdu vážně. Nad tím jejím "má to smysl" jen protočí očima ale už nic neříká. Hádat se s ní nemá smysl, to už pochopil.* Chováš se jak malý dítě. Plazení jazyku a prostředníček? Vážně? *Pobaveně zavrtí hlavou, načež vykullí oči.* Ne, to je v mým jazyce Panebože. Nespím s Bohem. Cos měla? Neříkej mi, že jsi střízlivá. *Zeptá se ji s ankrčeným obočím. Její slova ho překvapí a jde to an něm i vidět, jelikož ztuhne.* S nikým si to nerozdávám. *Dostane ze sebe trošku nervozně.* /To by ji jako na tom záleželo? Jí záleží na tom s kým spím a s kým ne? Je to jakože... normální?/ *Tyhle myšlenky ale zaplaší, když se začnou líbat. Když i ona jeho začne líbat na krku, vydechne a rukama najde zapínaní vrchního dílu plavek a ty ji rostě jednoduše sundá, přičemž se zase sehne k jejímu krku a prolíbá si cestičku až k její bradavce, kterou ji lehce skousne. Pak se zase narovná políbí ji na rty. Pak se odtáne, aby mohl vylézt z bazenu, ale hned se k ní nahne, aby vytáhl z bazenu ji. Pak si ji vezme do náruče a odnese ji na lehátko, na které ji položí a zase se k ní sehne a začne ji líbat na krku, zatímco ji jednou rukou sundává i spodní díl plavek.*

Dohodnu to. *zazubí se na něj.* Ale obvazy budeš nosit do tý doby, dokud neřekne doktor, že jsi v pořádku. *dodá, jakoby nic. Nehodlá ho sledovat, jak někde boxuje a pak bude mít akorát zdravotní problémy. Vyplázne na něj jazyk a ukáže mu prostředníček, když jí stále říká trubko.* A ty se zase chováš jako pako. Ne, vlastně ty pako jsi, ani se tak chovat nemusíš. *protočí nad ním očima.* Nic jsem neměla! Jen beru ještě nějaký prášky, to bude možná tím. A nemůžeš na mě mluvit tvým jazykem, když já ho neumim. *dánsky neumí a upřímně jí ten jazyk ani nedává žádnou logiku. I kdyby se ho naučit chtěla, netuší jak, protože má problém ty slova vysluvit, natož tak mluvit plynně a vědět, o čem mluví.* To máš štěstí, snoubenče. *poplácá ho po rameni, jakoby snad byl nějaké dítě a donesl ze školy první jedničku. Pak už se začnou líbat, což je jí mnohem příjemnější, než by byla ochotná přiznat. Vzdychne, když jí začne líbat na krku a hned mu to taky oplatí. Když jí skousne bradavku, přivře oči a zakloní hlavu slastně dozadu. Schválně se zavrtí, aby ho trochu provokovala. Překvapeně na něj koukne, když vyleze z bazénu, ale ochotně zamíří za ním.* Ublížíš si. *namítne zadýchaně, když jí zvedne do náruče. Lhece ho zatahá za vlasy, když jí opět začne líbat na krku. Pomůže mu sundat svůj spodní díl plavek a nakonec mu sundá i ten jeho.*

Fajn. Jsi s tímhle otranější než oje sestra. *Postěžuje si mrzutě, jelikož i když s tím souhlasil, nelíbí se mu představa toho, že bude pár dnů bez cvičení. Možná i týdnů.* A ty jsi zase trubka, jsme si kvit. *Uhechtne se a i když se nomrálně moc neusmívá, nad ní se usmívat musí. Sám od sebe, což ho překvapuje.* Nevěřím ti. V tom případě na tebe ty ráky maí špatný vliv. Jeg vil fortsætte med at tale dansk. *Řekne ji schválně delš větu ve vlastním jazyce. Má radši lae angličitnu, protože se s ní domluví všude. Jeho jazk umí málo kdo, kromě těch kdo nebydlí v Dánsku samozřejmě.* Proč ám štěstí? Tobě by snad vadilo, kdybyc s někým spal? *Zeptá se ji řekvapeně a potom už sám má co dělat aby se udržel, když ji líbá. Když se zavrtí, lehce ji kousne do kůže u bradavky.* Neublížím. *Zamumlá a řesune ji na lehátko, kde to pro oba bude pohodlnějí. Zbaví ji posledního kousku oblečení, přičemž když i ona mu sundá plavky, má pocit, že už to nevydrží, jelikož je z té chtíče úplně mimo. Políbí ji, načež polibek prohloubí . Pak ale strne, jelikož si nco uvědomí.* Já... *Dostane ze sebe udáchaně.* Nemám ochranu Normálně u sebe nenosím kondom, když jdu do bazénu... Takže jestli nebudeš chtít poračovat... Chápu to. *POlkne nervozně.*

To beru jako kompliment. *Oznámí mu, i když to asi kompliment být neměl. Moc si z toho ale nedělá.* Taky jsi tvrdohlavej. *Protočí očima, když stále mluví o té trubce. Ale už se nijak nebrání, nemá to asi úplně smysl.* Ja vážně nic neměla, jsem střízlivá! A nemluv na mě dánsky. *Přijmouti oči, protože ji štve, že mu nerozumí ani slovo a sama nemůže říct nic podobného. Možná se nakonec ještě dánsky naučí. Aspoň nějaký nadávky. Po jeho další otázce se zarazi a snaží se ignorovat to, jak se začíná červenat.* Co? N-ne. Nezáleží. Spi si s kým chceš, je mi to jedno. Ostatně já to dělám taky. *Pokrčí rameny, ale pořád není moc nadšená z představy, že by měl spát s někým náhodným. Vzdychne, když ji začne dráždit na bradavce a zakloní hlavu dozadu. Pak namítne, že si ublíží, když ji ponese ale dál už nic víc nenamítá. Jakmile jsou na lehátku, sundá mu plavky, které někam odhodí a nemůže se dočkat, až konečně spojí jejich těla. Má pocit, že z té touhy brzo zešílí. Jenže k tomu stejně nedojde. Frustrovaně zastena, když přestane.* Beru prášky. *Zamumla rychle a znovu ho políbí.* Ale.. pokud nechceš ty, nemusíme. *Dostane ze sebe zadychane, když se od něj odtáhne, ale kdyby teď pravdu přestal, asi by vážně zešílela.,

Zajímavej kompliment. *Uchechtne se. Ona ho vážně asi jen tak nepřestane udivovat a překvapovat.* Budu na tebe mluvit Dánsky, to je i to, co jsem Dánsky řekl. Det er simpelt. Og jeg nyder det. Plus, jeg er glad for at drille dig, hvilket er endnu bedre. Du er en trompet, Aideen. *Řekne to prakticky jen aby ji tou Dánštinou provokoval. Což ho baví.* Jo, dobře. Fajn. Já jen.. Chápu to. *Pokýve hlavou a musí zatnou uby, aby nedal najevo, že ho štve to, že to dělá taky. Bude radši dělat, že to neslyšel. Potom ho ale už zajíá jen její tělo. Přenese ji na lehátko a už by spojil jejih těla, jenže si uvědomí, že nemá ochranu a narozdíl od plno jiných chlapů, se ji radši zeptá, jestli ji to nevadí, než aby pak řešil to, že budou mít za devět měsíců malýho caparta.* Dobře. *Vydechne úlevně a na její další slova ji políbí.* Chci. *Přikývne a jetě se na ni koukne, jestli si tím je vážně jistí, načež jejich těl pojí. Napřed opatrně, aby si zvykla a pak začne na pohybech zrychlovat, přičemž ji u toho líbá na krku, kde ji dělá menší značky. Sice menší, ale za to snad po celé straně krku.*

Ty dáváš zajímavý komplimenty. *Uchechtne se a pokrčí rameny. Štve ji to, ze mu nerozumí ani slovo. Prvně se dánsky učit nechtěla, ale pokud to takhle bude pokračovat.. asi bude muset.* No taaaak, Jayiii. Co říkáš? Nemluv dánsky, chci ti rozumět. *Udělá na něj spí oči a doufá, ze ji to vážně přeloží.* A naučíš mě dánsky? *Zazubi se na něj. Když už se ma učit dánsky, tak to chce takhle. Nedohaduje se s ním o tom, jestli si ublíží nebo ne, protože teď sotva dokáže rozumně myslet a uvažovat. Ani si nechce přiznat, jak moc po něm touží. A cítila to pokaždé, když sdílel nějakou polonahou fotku na Illeagram. Pak ale frustrovaně zasténa, když přestane a odtáhne se. Řekne, ze bere prášky. V jejím případě to ani nijak jinak nejde. Přeci jen je Schreave.* Dobře. *Uleví se jí, že to taky chce. Neví, co by dělala kdyby ne. Když spojí jejich těla, slastně vzdychne. Ukradne si i několik polibků, i když hlavně lapá po dechu, takže jsou jen krátké. Postupně se její vzdychání změní na sténání a po chvíli dosáhne svého vrcholu, přičemž hlasitě zasténa jeho jméno a je jí úplně jedno, že jsou na veřejně přístupném místě.

Jo, já dávám úžasný komplimenty, bude si muset zvykat. *Zasměje se pobaveně a zkoumavě se na ni koukne, zatímco si prohrábne vlasy.* Říkám, že mě baví tě provokovat tím, že mluvím v jazyce, kterému nerozumíš. *Zazubí se na ni a na její prosbu o tom, jestli by jí neučil Dánsky se na ni koukne docela dost překvapeně.* No... Jasný, proč ne. Přece jen budeš v Dánsku královna, takže bys asi Dánsky měla umět. *Pokýve hlavou v souhlasu. Potom je celý rozpálený tohou, ale i tak v něm hlodý zdravý rozu, že by ji měl upozornit na to, že nemá ochranu. Pak přikývne, když ji to nevadí a spojí konečně jejich těla. Její sténáni ho pobouzí vpřed, zatímco ji dělá na krku větší flek z několika meším flíčků. Přeci jen si ji musí označkovat. Když pak dojde i on svého vrholu, zavzdychá její jméno a začne hlasitě oddechovat. Nakonec začne pohyby zpomalovat, než se úplně zastaví a jejich těla rozpojí a svalí se vedle ní, načež ji prsty přejede po fleku na krku a jen na ni s menšm úsměvem zůstane hledět, sátle zadýchaný, možá i o něco víc, než by měl být, kvůli jeho plíci.*

Řekla jsem zajímavý. Ne úžasný. To je dost zásadní rozdíl. *poučí ho rádoby vážně, ale pobaveně se přitom musí usmát. Štve ji, když na ní mluví dánsky, protože mu nerozumí ani slovo a nerada je v takové nevýhodě.* Tak to nedělej, protože mě to nebaví, když ti nic nerozumím. *dánsky se ale chtě nechtě bude muset naučit. A ani sama neví proč, ale chce, aby jí tak naučil on.* Do háje.. já budu královna. Jak mám být královna? Nemůžu být královna. Co kdybys byl ty třeba nějakej obojetík? Král a královna v jednom. *Nervózně poklne, protože myšlenky na to, že má být královnou, jí vždycky dost rozhodí. Nechce být královnou, nevěří s v tom. Ale zrovna dvakrát na výběr asi nemá. Ujistí ho, že bere prášky, i když vzhledem k tomu, že poslední týden byla na ošetřovně vůbec netuší, jestli je to pravda, ale panuje v ní až moc velký chtíč na to, aby to zastavila. Vzdychne když spojí jejich těla a ukradne si několik krátkých polibků. Když pak dosáhne vrcholu, hlasitě zasténá jeho jméno. Snaží se svůj splašený dech vrátit do normálu, ale když jí prsty přejede po krku, tak jí to moc neulehčí.* Jsi úžasnej. *vypadne z ní díky vlivu té Euforie, kterou teď zažívá a oplatí mu úsměv.* Nepraskne ti plíce? *zeptá se dost starostlivě. Nechce, aby jí tu ještě zkolaboval. Kort po tomhle.*

Není. Zajímavá rovná se úžasný. Někdy. *Uchechtne se a pak se na ni nevinně zaculí.* Ale mě to baví, takže to budu dělat dál. *Pokrčí nevinně rameny a když zane mluvit o tom, že bude královna, polkne, jelikož ani on nechce být králem. Má sebevědomí na nule ohledně kralování. Už snad od malička se toho bojí. Možná to bude tím, že vše bere strašně vážně a že v něj všichni strašně věří, i když nechápe proč.* Budeš skvělá královna. Lepší než já král. *Poslední větu dodá spíše tiše. Pak už začne pomalu vyšilovat, že nemá ochranu a e to budou muset utnout, ale docela ho uklidní, že bere prášky, takže konečně spojí jejich těla. Když je po všem a leží vedle ní, pořád se naží uklidnit svůj dech, hlavně aby nezačala být starostlivá kvůli jeho plíci.* ty taky. *Oplatí ji s úsměvem a po její otázce rotočí očima.* Nepraskne mi plíce, klid. *Ujistí ji ji ještě trochu udýchaně. Pak ale vtsane a přejde k oblečení, ale ještě vezme ručník, kter ji přehodí ppřes ramena.* Zmrzneš. Sice jsme vevnitř, ale vylezla jsi hned z bazénu. *Poví starsotlivě, zatímco se sám usuší a obleče se aspoň zatím do půl těla, takže sále nemá tričko.*

Zajímavý se nerovná úžsaný. To je blbost. Úžasný je třeba jako perfektní a zajímavý jako pozoruhodný. Ale chápu, angličtina není tvoje silná stránka, to jde poznat hned. *nevinně na něj zamrká. Pak začne zmatkovat ohledně toho, že by měla být královnou, protože královnou být nechce.* Ne, to v žádným případě. Ty budeš skvělej král. Vždyť jsi na to ten správný materiál. Jsi vážnej, hodnej, chytrej, trochu nudnej občas.. prostě ten králosvký typ. Ale já? Já jsem přesnej opak. Nic neberu vážně, nepřemýšlím nad tím, co dělám nebo říkám, buď to jsem opilá nebo mam kocovinu a furt lítám někde jidne, daleko od povinností. Já nejsem materiál na královnu. *potřese hlavou. Nechápe, proč si v tom nevěří. Vždyť on bude skvělý král. Pak už se snaží popadnout dech a řekne mu, že je úžasný. Usměje se na něj, když to řekne taky, ale pak se začne starostlivě zajímat o jeho plíci.* Jsem klidná tak na 3% ze 100. *oznámí mu, ale pobaveně jí zacukají koutky.* Měl bys zmrzlou snoubenku, byl bys originální. *zazubí se na něj. Moc zima jí není, takže se ručníkem osuší a pak najde spodní díl plavek, který si obleče. Ten vrchní, o který přišla ještě v bazénu, ale nevidí, takže už si rovnou obleče šaty.* Ty zmrzneš taky. *řekne, když vidí, že zůstal bez trička. Ne že by jí ten pohled vadil.. ale nechce, aby ho očumovala nějaká jiná ženská, kdyby sem náhodou někdo přišel.*