Prosklený salón

*Byl za svou sestrou v jeji komnate, ale nenasel ji a tak usoudil, ze nesppis lita nekde ve meste, nebo tak neco a tak se jen takpotuloval palacem, dokud nenarazil na dvere vedouci do priskleneho salonku, kde to ma rad hlavne diky vyhledu, ktery mistnost nabidi diky nekolika prosklenym tabulim. jakmile , ale vejde a vsimne si, ze neni v mistnosi sam, ale sedi tam jeho sestra a okrikne jej, aby nekoho nevydesil, chvili na ni kouka, jako na blazna, nez se pak koukne na jeji klin, ke si hovi jezek. Prevrati ocima.* Nechapu, co te na jezcich tak fascinuje. Jsu to prenaseci blech. *Rypne si do ni a nasledne si sedne na vedlejsi sedacku a pobavene sleduje, jak opatrne hladi jeka a potom jen pokrci rameny.* Nevim, spis jsem sem vesel jen tak a nejspis kvuli tomu vyhledu. *Kyvne hlavou k oknum.* A taky jsem se asi nudil no a jelikoz je palac zhuru nohama diky priletu tech holek ze Selekce, tak jsem si rekl, ze najdu tu nejmene blaznivou, ale asi jsem se splt *Zazubi se na ni a sleduje jezka.*

*když do salonku vejde Jacob okřikne ho, protože by se mohl Biscuit leknout, nebo tak něco. Pak zčervená a začne si v duchu připravovat argumenty, jelikož ji její nevlastní bratr nachytal, jak na něj mluvila.* Biscuit nemá blechy! A jsou roztomilí.*protočí očima a lehce se při tom usmívá. Potom opatrně Biscuita pohladí a zeptá se ho, co tady dělá.* Ten výhled je hezký.*uzná, a ne chvíli se podívá ven z oken. Když pak ale Jacob začne mluvit o Selekci, pohledem se vrátí zpět k němu.* Vtipný, bratříčku. Děláš, jakoby tvoje společnost byla výhra. Což samozřejmě není. /Víc lží v jedné větě jsem ještě neřekla./ *pomyslí si, a než si stihne uvědomit co děla, uhne pohledem a z tváře ji zmizí úsměv. Naštěstí se ale rychle vrátí zpět do reality a podívá se zpět na něj.* Hodláš přebírat princi účastnice, jo? *povytáhne obočí a usměje se.* Protože jestli ano, tak těch dívek už teď upřímně lituju. *popíchne ho.* /Pokud bude přebírat účastnice, tak bych se mohla přihlásit./*napadne ji, ale hned se v duchu profackuje a vynadá si.*

*Její máma je pryč. Všichni ji hledají a i ona. Celý den chodila po městě a pomáhala ji hledat. Je z toho dost zoufalá. Vrátila se teprve před chvilkou do paláce. V kuchyni si vzala jablko, celý den nejedla a má trochu hlad, ale na druhou stranu na nějáké pořádné jídlo nemá teď ani pomyšlení. Na sobě má černé džíny a šedé tričko. Vlasy jen tak volně. Ještě nechce jít do své komnaty a proto zapadne do prvního salonku na který narazí. Je to Prosklený. Sedne si na pohovku k oknu a dívá se na město, které už září díky zapnutým světlám. Sama ale sedí v salonku po tmě. Jí jablko a přemýšlí, kde by mohla být její máma, o kterou se neskutečně moc bojí.*

*Ma na sobe bycejny dziny a tricko. Na verejnosti se posledni dobou nejak neukazuje a vi, ze by mel a to hlavne po boku Tess, ale proste na to nema posledni dny cas.* /Musim ji to vynahradit. Jsem prisernej kamarad a jeste prosernejsi.. snoubenec./ *Procisne si vlasy, ktere mu trocu stoji potom, co si je procisnul, ale je mu to jedno. Vejde do prvnich dveri, ktere vidi a jelikoz je tam tma, tak rozsviti a skoro hned si vsimne Vlasu tmave barvy a obliceje, ktery zna velice dobre.* Tess? Deje s neco? *Pozna vjejim obiceji, ze je unavena a dela si starosti. Prijde k ni bliz a pridrepne si pred ni.* Nerikej, ze nic, protoze tve kruhy, bledy oblicej te przradily. *Trva na svem. Nechce, aby se jeho nejlepsi kamaradka trapila.*

*Sedí v Proskleném salonku na gauči. Schválně nechala zhasnuto. Jen se dívá na město před sebou a přemýšlí, kde by mohla být její máma. Ani nechápe, proč by odcházela.*/Udělala jsem něco špatně? Můžu za to? Možná jsem s ní trávila moc času, měla jsem ho s ní trávit víc, jsem příšerná dcera../*Vše si dává za vinu, i když nic nenaznačuje tomu, že by to její chyba skutečně byla. Když najednou někdo rozsvítí, trhne sebou. Neslyšela, že by někdo otevíral dveře, jak byla zabraná do toho sebeobviňování se. Když ale pozná Archieho, oddychne si. Upřímně na něj poslední dny zapomínala. */Důkaz toho, i jak jsem příšerná kamarádka a snoubenka./*Když si před ni dřepne, povzdechne si a odívá se mu do očí.To, že je máma nakažená tím virusem víš.. Ale před pár dny zmizela. Z ošetřovny. Prostě je fuč a nikdo neví, kde.*Řekne, co ji trápí.*Hledala jsem ji a vrátila se teprve před chvilkou, protože je už dost pozdě..*Podívá se na hodiny.*Hledala jsem i včera, spolu s tátou a bratry a dalšími lidmi, strážci.. Ale nikde není.*Do očí se jí začnou hrnout slzy.*Proč odcházela? Co se stalo? Bojím se, že je to moje vina, že jsem nebyla dobrá dcera a odešla kvůli mě. Nebo neodešla dobrovolně a někdo jí něco udělal. Ten den, co zmizela byl strašný zmatek na ošetřovně, protože stav hodně lidí se zhoršil a bylo na pilno. *Prohrábne si vlasy.*Byla nemocná, její stav nebyl nejlepší, co když.. Co když už tu ani není?*Všechno ze sebe vysype.*

*Vhlave ma jen to, jak se musi nekdy Tesse za vse omluvot a hlavne za jeho neaktivitu na akcich, kde ji ndoprovazi, jak by mel, ale diky tomu viru ma sposty starosti take o svou rodinu a nechce, aby se komukoliv nich neco stalo a hlavne ne jeho rodicum, protoze ti jsou pro nej preci jen vic, nez sestrenky, bratranci a tety. Vejde do prvnich dveri, ktere uvidi ajakmile rozsviti dojdemu, ze se nachazi v prosklenem salonku. Zna jej,protoze zde byl nekolikrat i jako maly kluk. Co jej, ale prekvapi je, kdyz zde uvidi dvou snoubenku a nelibi se mu jak bleda a unavena je. Pozdvi ji a hned jde k ni, kde i pred ni drepne a na nic neceka, protoze ji zna, kdyz se neco deje a ona sama vi, ze nema smysl m lhat, ze je vse v pohide. Boji se o ni. Je preci jeho nejlepsi kamaradkou a vi, ze se n nej muze obratit kdykoliv. Posloucha jeji slova a vydechne. O zmizeni jeji mamy neo slysel.* /Tenhle palac je horsi jak ten serial Super drbna./ Tess, ona se vrati. Kvuli vam, prtoze vas miluje nadevsechno a treba jen potrebovala byt sama, aby si urovnala myslenky, nebo se jen lekla, ze je ona nakazena a potrevuje byt proste sama. *Snazi se Tess nejak uklinit a potom se na ni jen zabraci a koukne se ji do oci.* Vis, ze je to blbost to, co rikas, ze? Proc by utikala kvuli tomu, zes neco udelala blbe. Neber si to na sebe. Ty za nic nemuzes. *Krouti hlavou a potom si ji pritahne do objeti.* Najde se a bude v poradku... Bue zase s vami. *Obijma ji a hladi ji konejsive po zadech.* Mohu nejak pomoct? Mohu pomoci hledat, nebo povolat nase vojsko, aby vam pomohlo hledat. *Nabidne ji.*

*Dívá se před sebe a přemýšlí, kde by mohla být její máma, o kterou si dělá neuvěřitelně velké starosti. Nevnímá okolí, dokud někdo nerožne světlo. Pak uvidí Archieho, se kterým docela dlouho nemluvila. Povzdechne si. Pozdraví ho a pak obrátí pohled zase k výhledu před sebou. Jakmile si před ni ale klekne, ví, že ji jen tak neenchá být. Všechno ze sebe vysype. Že její máma zmizela, je nemocná a ona se o ní neskutečně bojí. Dává si to i za vinu, i když je jasné, že ona za nic rozhodně nemůže.*Bylo to s ní docela vážný..Proč by se jen tak sebrala? Je prý i podezření na to, že by ji někdo unesl..*Řekne mu. Není to potvrzený na sto procent, ale i tak. Dávalo by to větší smysl než to, že by její máma odešla jen tak sama zničeho nic.*Asi máš pravdu..*Vydechne. Taky ho obejme a zavře oči. Jen mlčí a užívá si to, jak ji konejšivě hladí po zádech.*Děkuju.*Vydechne.*Děkuju ti za to, jak jsi tady vždycky pro mě.*Za to je mu neskutečně moc vděčná.*Ne, to je dobrý... Vojsko musí zůstat v Anglii a pomáhat tam. Po mámě pátrá táta, bratři, i já. Před chvilkou jsem se vlastně vrátila.*Řekne.*A i strážci samozřejmě. Brzy se snad někde objeví. Ale děkuju.*Pousměje se lehce.*Co vůbec ty? Měl jsi moc práce? Dlouho jsme se neviděli./Od toho setkání v Hudebním salonku, odkud jsem rychle zdrhla, když mě slyšel zpívat tu písničku../*Vzpomene is na jejich poslední setkání kde se rychle vymluvila.*

*JAKMILE VEJDE DO SALONKU A ROZSVITI A AK SE MU NASYTNE POHLED NA JEHO NEJLEPSI KAMARADKU, KTERA JE ZAROVEN I JEHO SNOUBENKOU, DOJDE MU, ZE JE NECO SPATNE, PROTOZE VI, ZE KDYT JE BLEDA A MA KRUHY POD OCIMA, TAK SE MNECO DEJE. kLEKNE SI PRED NI A VYZME JI, BY MU REKLA, CO SE DEJE. Posloucha jehi slova a nakonc se nejak snazi Tessu povzbudit, ze jeji mama se vrati cela a bude se tak moci i vylcit z onoho viru. Jeho otec mu rikal, aby se k Tesse nepribizoval, ze kdyz je nakazena jeji matka, muze byt nakazena i Tessa, ale jemu je to jedno, protoze vzdy bude zde pto ni a nehodla se k ni obracet zady. Tohle si pratele nedelaji. Potom ji jen se zamracenim rekne, ze ona za to, ze jeji matka utekla skutecne nemuze a potom vydechne.* Ve si hned davas za vinu Tess a to i to, za co nemuzes. To je naprosta hloupost. Myslis, ze by radeji utekla jen proto, ze jsi ji ty neco udelala nebo jsi ji nejak zklamala? To by nasi utikali, co chvili, kdyby to tak bylo. *Zasmeje se a doufa, ze se i Tessa aspon kratce zasmeje. Nakonec ji pene obejme a konejdive ji hladi po zadech a nad jejimi slovy se usmeje.* To je snad samozrejma vec Tesso. Vzdy jsem zde byl, jsem a budu pro tebe, protoze pro mne znamenas hidne. *Pousmeje se.* Moje mladsi nevlastni sestricka úreci nebde trpet. na to se odmitam koukat. *Obijma ji okud se jej ona nezepta jak se ma on.* Nase zeme neni tolik nakazena, jako ostatni zme a zatim se nam dajri szret to na dobre urovni, ale nikdy nevis, kdy se to nejak zvrtne. Otec a matka delaji vse, co mohou, aby zavranili pandemii. *Rekne a potom si sedne na zem.* Jo, prace je vzdy dost a ted diky te nakaze je to jeste o neco horsi, ale delam to pro nas lid, takze si nestezuji. *Potom se koukne zse na Tessu a da jeden jeji uvolneny tmavy pramen a ucho.* Promin, ale vypadas strasne unavene a mela bys jit spat. Tim, ze se uplne znicis diky nedostatku spaku a odpocinku svemu tatovi a bratrm moc nepomuzes. *Rekne starostlive.*

*Vyčítá si, že její máma zmizela, i když za to nemůže. Je po mámě, vyčítá si věci, které nemohla nijak ovlivnit. */Mamka vždycky říká že zrovna to jsem po ní vážně mít nemusela../*Nad slovy Archieho se musí pousmát.*Nebyli jsme zrovna zlatíčka jako malí.. Máš pravdu, asi by neutekla.*Uzná. Oplatí mu objetí a zaboří hlavu od jeho ramene. Dokáže ji dokonale uklidnit. To, jak ji hladí po zádech si užívá. Miluje, když je u něj takhle blízko. Vždycky ji zároveň ale mrzí, že to takhle není častěji.*/Protože mě bere jen jako kamarádku, mladší sestru./*Poděkuje mu, za to jak tu pro ni vždycky je, pr ni to totiž rozhodně samozřejmost není.*Není to nic samozřejmýho.*Potřese hlavou a a lehce se od něj odtáhne. Usměje se, když jí řekne, že pro něj znamená moc a moc se snazší, aby její úsměv nepovadl, kdy ji označí za sestru.*/Že já si pořád dávám naději../*Zeptá se, jak se má on. Ví, že měl moc práce. A i proto se neviděli. Pravda z části i je, že se mu trochu vyhýbala, hlavně po tom, co se stalo v hudebním salonku.*/A pak mu mám říct, že ho miluju../To jsem ráda.. Že to v Anglii není tak hrozné.*Řekne upřímně. Když si Archei sedne na zem, sjede z pohovky vedle něj a dívá se na něj.*Já vím, že to děláš pro lid. A zvládáš to skvěle. Když na tom je Anglie skutečně dobře, na rozdíl od několika jiných zemí.. Jednou budeš dobrý král.*O tom nepochybuje. Ví, jak se Archie snaží pro svůj lid zajistit to nejlepší. Když jí dá jeden pramen vlasů za ucho, ucítí jeho dotek i lehce na své tváři. Ví, že Archie netuší, co k němu cítí a co jí tímhle dělá. Takže mu nezazlívá to, jak se kvůli tomu cítí.*Já vím.. Vypadám jako zombie. Spolu s tátou a bratry si asi společně střihneme roli v nějákým hororu. Při castingu nebudeme mít konkurenci.*Pousměje se lehce, ale pak její tvář zase zvážní.*Budu se snažit odpočívat, ale momentálně je pro mě halvní to,a by se našla máma a dokud nebude zase zpátky doma, nezastavím se a budu ji hledat dál.

*Jakmile si vsimne, ze je v mistnosti Tessa a vidi, jak je bleda a jak uanvene vypada dojde mu, ze je to nejspis kvuli zdravotnimu stavu jeji matky, ale co nevedel bylo to, ze jeji mama utekla a oni ji ted vsude hledaji. Pousmeje se na ni.* No, co si pamatuju, tak jsme nebyli vzorovy deti. *Zasmeje se a nasledne ji vtahne do sveho objeti, kde ji konejsive hladi po zadech, protoze chce, aby se uvolnila a rekne ji, ze s nim muze ve vsem poitat a ze je pro nej moc dulezita v jeho zivote a tohle je pravda. Nerad by o ni prisel.* Snazim se pomahat ak nejvice to odsud jde a snazim se s otcem vse vyjednavat, co nejrychleji.* Rekne nakonec a potom si sedne na zem a sleduje, jak jej Tessa napodobuje a jakmile sedi u nej vsimne si, jak unavene vypada a ak da jeden jeji pramen vlasu za jeji ucho a nasledne ji rekne, ze vypada unavene a mela by si odpocinout.* Mela by ses poradne vyspat ja vim, ze ti ti nejspis ted jde tezce, ale vet mi, ze by ti hned dali vedet, kdyby se ta matka vratila domu. Odpocin si, protoze nechci, abys zkolabovala. *Rekne rozhodne.* Lehni si na tu pohovku a ne neberu. *Rekne s usmevem.* Tak sup princezno.

*Nemůže odpočívat. Musí mámu hledat. Dokud ji nenajde, nezastaví se. Pak uzná, že nebyli zrovna nejhodnější děti. Naopak, dělali dost vylomenin. Musí se pousmát.*To nebyli. Táta mi do teď říká, že ty šediny má hlavně kvůli nám.*Uchechtne se.*Nepřipustí si, že stárne, chápeš. Když narazil na první šedinu, pobíhal po paláci a mamka ho musela uklidňovat.*Zadržuje smích. To bylo prostě k popukání. Natočila to a poslala to i Archiemu, protože o to nemohla svého nejlepšího kamaráda připravit. Co by to byla jinak za kamarádku? Oplatí mu objetí a zavře na chvilku i oči. Tohle je pro ni nejvíce uklidňující. Líbí se jí, jak ji k sobě tiskne. Cítí jeho vůni, kterou miluje a jak ji hladí po zádech, je to od něj moc milé.*Snad se brzy najde ten lék.. Doktoři na tom pracují ve dne v noci./Už jen,a by se konečně dostavily i nějáké ty výsledky./Neboj, v Anglii to bude dobré. *Snaží se ho uklidnit. Nemá ráda, když ses trápí. Sedne si vedle něj i na zem a dívá se na výhled před sebou.*Já vím, že bych se měla vyspat.. Ale nejde to. *Potřese hlavou.*Nedokážu si odpočinout, dokud tu nebude máma, živá a zdravá. Navíc mám strašný strach o tátu, ten vypadá ještě hůře, jak já. Moc se snaží mámu najít. A stejně tak i Wells, který se trápí jak kvůli tomu, tak i kvůli své přítelkyni.. A Eathen stejně tak. Věř mi, vedle nich vypadám ještě docela dobře.*Povzdychne si.*Já nezkolabuju, neboj.*Slabě se na něj usměje.*Občas jsi otravnej, víš to?*Našpulí rty ale pak se skutečně zvedne a lehne si na pohovku. Na bok a čelem se otočí směrem k němu. Pozoruje Archieho a prohrábne mu vlasy, které mu trčí na všechny strany.*Klasický vrabčí hnízdo.*Řekne pobaveně.*Pamatuješ, jak když jsme byli malý a ty jsi byl tady a nebo já s rodinou v Anglii a byl ples, vždycky jsem se tě snažila učesat? Tvým vlasům jsme věnovala větší pozornost jak těm mým. A stejně ti vždycky trčely na všechny světové strany. I když jsem mamce jednou kradla lak na vlasy a celej ho vyplýtvala a tebe, moc to nepomohlo.

*Před chvilkou se vrátila z města, kde byla v kavárně a dodělala tam veškerou svou práci, co měla udělat dneska. Kromě toho tam taky potkala Sebastiena, svého snoubence. Snažila se k němu chovat aspoň trochu mile, normálně, měla by s tím začít. Navenek se budou muset tvářit jako šťastný pár, zamilovaný, aby poté uklidnili své poddané, až se vezmou a jejich království se taktéž spojí. Papíry dala do své komnaty, ani se nepřevlékla a pořád v černých džínách a bílé košili s krátkým rukávem zamíří chodbou někam pryč. Neví kam míří, prostě jde. Jen tak chvilku bloumá palácem, než narazí na jeden ze salónku, Prosklený. Miluje výhled, který poskytuje, proto tam vejde. V baru si nalije skleničku whisky a s ní se posadí do jednoho z křesel, přímo ke sklu.*

*Po chorobe sa konečne pozbierala a mohla nastúpiť do práce. Od rána sa nezastavila, pomaly spoznávala nové tváre a podla zoznamu ktorý mala dopodrobna naštudovany vedela kto je zahraničných hosť a kto naopak účastník selekcie. Vybrala sa do jedného zo salónov v paláce, konkrétne do presklenneho. Keďže sa nudila rozhodla sa upratať to tam stala na kraji a utierala prah keď uvidela ako sa otvorili dvere spozornela. Osoba ktorá vošla dovnútra si ju zjavne nevšimla. Fleur sa na ňu zadívala. Octavia Charity Bloodwoorth korunna princezna Anglicka. Podišla bližšie a s poklonou prehovorila.* Ak vám zadi moja prítomnosť odídem. *Počkala na to čo povie.. Nikdy nebola slušná ale nechcela prísť o prácu.*

*Konečně má zase čas na sebe. Teprve před chvilkou se vrátila z města, kde se stavila v kavárně, kde dodělala zbytek své práce. Teď si nalila do skleničky whisky a sedla si do křesla, před velké sklo. Tenhle výhled má vážně ráda. Když se otevřou dveře, podívá se na dotyčnou a sleduje ji, jak jde blíže k ní.*Klidně tu můžeš zůstat.*Pobídne jí. Zvedne se a přejde k baru, kde si nalije druhou skleničku whisky, protože tu první vypila.*Chceš taky?*Otočí se na dívku s nadzvednutým obočím.*Mimochodem, jsem Octavia, ale vzhledem k té úkloně a vykání hádám, že to nejspíše víš. Klidně mi ale můžeš tykat a říkat normálně jménem.*Nabídne jí. Nemá náladu na nějaké formality.*Ty jsi?*Zeptá se poté na dívčino jméno.*

*Príde do miestnosti a sleduje dievča, ktorému sa pokloni keď jej povie, že môže ostať usmeje sa.* Rada. *Prikyvne a ide k pultiku kde si vezme pohárik. * Áno, viem. *Usmeje sa na jej meno.* Ja som Fleur. Komorna. *Povie, síce ju prekvapí že jej ma tikat no zároveň je rada.* Ako sa vám, teda tebe tu páči. *Opraví sa a prezrie si ju.*

*Podívá se na dívku, která vešla do salónku a řekne jí, že zde klidně může zůstat. Nechce být zas tak nepříjemná na ostatní lidi. Stoupne si a přejde k baru. Dívce se překvapí ale prohodí, že kdo je asi ona ví. Když se chová tak, jak se chová. Přitom jí podá skleničku s Whisky a sama se té své napije.*Z Illey?*Zeptá se. Občas se stane, že si i hosté ze zahraniční berou svoje komorné. Každý tu má část svých strážných, samozřejmě, ale občas i další služebnictvo.*Hodně. Illea je krásná. *Jezdila sem už jako malá, přece jen, její máma byla princezna Illey, než si vzala jejího tátu a stala se královnou Anglie. má tu rodinu. Zdejší korunní princ je její bratranec.*Teď máte velký shon, že? Příprava Selekce a tak.

*Síce by v práci nemala piť ale nevadilo jej to, ponúkla ju predsa princezná a také niečo sa neodmieta, vzala si pohár a napila sa.* Áno. *Prikývla s úsmevom, vedela, že si možno myslí že sem prišla z nejakým zahraničným hosťom to nie, bola s tadiaľto. Následne sa jej spýtala ako sa jej páči Illea.* To áno, je to tu fajn. *Priznala napokon aj ona a vytazoslavne sa usmiala. Bola rada, že tu žila a ze sa tu narodila.* No vlastne neviem, až do dnes som bola mimo. Mala som zdravotné problémy ale už som v poriadku a dnes toho bolo naozaj dosť. *Priznala a usmiala sa na ňu.* Aký máš názor na selekciu? Je to podľa teba fér voči jeho veličenstvu?

*Zeptá se, jestli je odtud či ne. Ví, že občas si někdo ze zahraničních hostů přiveze také své komorné, kromě strážců, ti jsou běžní. Přikývne nad její odpovědí.*Neznáš tu nějaká zajímavá místa? V paláci jich znám dost, ale spíše ve městě.*Jezdila sem často jako malá na návštěvy, ale většinu času byli tady v paláci, do města šli třeba do akvaparku a nebo ZOO, či k moři. Líbí se jí Illea, skutečně, což jí taktéž řekne.*Aha.*Přikývne chápavě.*Co jsem slyšela já, je tu docela shon, jde to i vidět. Všichni pobíhají jen sem a tam, pro ty dívky se chystají komnaty, prý i nějaký program.*Pokrčí rameny. Vezme skleničku, ze které se napije a pak přejde ´ke sklu, okolo kterého začne obcházet.*Podle mě více, než fér. *Řekne a podívá se na ni.*Většina princů či princezen je zapojena do sňatkové politiky, budoucího manžela či manželku jim vyberou rodiče, nebo prostě ten příbuzný, který je v zemi králem, že jo.. Podle toho, s kým je potřeba spojenectví a urovnání vztahů. Leckdy si musíme vzít někoho, koho nemilujeme, abychom zabránili a nebo ukončili války, zajistili našim lidem lepší život. Takže pak musíme být do konce života s někým, koho ani nemilujeme a třeba si s ním nerozumíme. V tom vidím výhodu Selekce. Jace má aspoň šanci na to, že se zamiluje a když ne, vybere si dívku, se kterou si aspoň trochu rozumí. My ostatní máme smůlu. /Jako třeba i já../*Napije se zase whisky.*Co myslíš ty? Přihlásila ses?*Zeptá se jí.*

Nikdy som nemala moc čas skúmať okolie, ako mala som nebyvala v Illey. Presťahovala som sa sem kvôli práci odkedy som tu som neustále v jednom kruhu. *Povie a oboznámi ju zo situáciou. * Ale rada si zájdem do kaviarne či na nejaký s útesov na pláži. *Usmeje sa a prejde si ju pohľadom. Pričom ju pozorne počúva aby jej neuniklo nič.* To áno niečo sa chystá. *Povie s úsmevom a znova sa napije z pohára jej pomaly ubúda táto tekutina. Samozrejme, že to vie.* Áno, viem ale aj tak mi to príde nefer. *Pokrci ramenami a stoji si za svojim, predsa len ona by si nedokázala predstaviť ze si musí zobrať niekoho koho jen vyberú rodičia..* My ostatný? Takže aj ty? *Neodpustí si otázku a zvedavo si ju prezrie.* Ja? Pff to sotva nestojím o korunu ani o jeho veličenstvo. Som komorna a tak to aj ostane, teda ak má nevyhodia. *Zasmeje sa a znova sa napije. Tento krát sa jej pohár podarí dopit. Prejde za pult a umyje ho.*

*Chápavě přikývne.*V kavárně jsem už byla, ale zkusím někdy rozhodně ty útesy.*Ví, že tam se chtěla podívat i jako malá, ale rodiče jí to zakazovali, nejspíše oprávněně a chápe proč. Ona by své dítě na útesy taky nepustila.. Když se jí zeptá, jak vnímá Selekci, řekne jí upřímně svůj názor na to. Nepřijde jí to až tak hrozné. Aspoň má Jace možnost výběru. Ona neměla a mnoho jich vlastně nemá.*Není to nejspíše nic moc příjemného. Při jeho výběru ho bude pozorovat celá země a je to taková velký reality show.. Ale jak jsem řekla, má možnost svobodné volby, možná se zamiluje. Navíc, nás ostatní, kdo je zasnoubený, taky pozorují. Kdybych měla tu možnost, jako má Jace, nejspíše bych po ní skočila.*Dodá ještě k tomu. Na její otázku přikývne.*Ano, i já. Jsem korunní princeznou Anglie, dalo se čekat, že mě rodiče výhodně zasnoubí. A mám si vzít korunního prince Francie. Obě dvě naše země byly a jsou docela zdevastované po morové epidemii, která nás zasáhla před pár lety, klesla dost životní úroveň.. Tak se naše země spojí do jedné, Angcie. To, že by se takhle spojila dvě království se už dobrých pár desetiletí, ne spíše století, nestalo.*Zeptá se jí, jestli se taktéž přihlásila do Selekce a pokrčí rameny.*Taková šance se naskytne jen jedna a třeba by ses do prince zamilovala. Nikdy nevíš, co nám život přichystá.

To rozhodne musíš, mam to tam fakt rada no aj maják je celkom dobra možnosť. *Dodá s úsmevom. Vlastne to boli jedine tri miesta kde chodila. Maják, kaviareň a útesy. Na viac čas nemala, alebo si ho jednoducho nevedela nájsť. Teda skôr nechcela.* Takto som sa na to nikdy nepozerala. Som naozaj rada, že som sa narodila do šiestej kasty a nie ako nejaká korunna princezná.* Už si sa s ním stretla? *Usmeje sa, zaujímalo ju či sa so svojím budúcim partnerom už zoznámila a ak áno ako ho vníma a tak. Je to niečo čo Fle nikdy nezazije a tak by o tom rada počúvala ako o nejakej rozprávke. * Je tam ta možnosť ale keď som sa doňho nezamilovala za tie roky príde mi divne a zároveň nemožné zamilovať sa doňho za priebeh selekcie. Ale je to len môj názor. *Povie s úsmevom a prázdny a umytý pohár odloží.*

*Přikývne. Na útesy rozhodně zajde, u Majáku už jako malá byla, ale možná by se tam taky mohla stavit. Ne snad kvůli nějakému sentimentu,který by ji měl přepadnout, je jen zvědavá, jak se to tam v průběhu let, které= uplynuly změnilo.* Vážně? Mnoho lidí by dalo cokoliv, aby byli na naše místě.. Neví, co se za tím vším bohatstvím a tak skrývá. Mnoho z nás, ať už korunních nebo i mladších princů a princezen by dalo cokoliv za to, aby se zase svého titulu zbavili. Jistě., může se ho vzdát, mladší to mají ale jednodušší, jak ti starší. Já to na svého bráchu hodit nechci./Na vládu se nepřipravoval, měl by to fakt těžký./Ano, už několikrát.*Přitaká.* Romantický příběh jako s knihy to rozhodně není a ani nebude.*Octavia se v lásce u jednou spálila a od té doby je více uzavřenější, více k opačnému pohlaví, jak k dívkám. A stejně tak reaguje i na svého snoubence. Nepouští ho moc k sobě a chová se k němu lhostejně. Nemá ho nijak v oblibě, i když on se k ní choval docela mile. Vlastně vážně hodně mile. Nemá v plánu se mu více otevřít a pustit ho k sobě.*To je asi pravda. Za ty roky bys něco k němu cítila. I když.. moji rodiče byli léta nejlepší přátelé, asi přes deset let, znali se odmalička. A pak se od sebe zamilovali, až když jim bylo okolo dvaceti.

*Počúva ju,* To áno, ľudia vacsinou chcú to co nemajú. *Pritaka a znova ju počúva. Keď začne hovoriť o jej snúbencovi celkom ju to zaujme a tak začne klásť otázky.* To ma mrzí. *Povie keď zistí, že to nie je nič moc. * Možno sa to časom spraví. *Povie s úsmevom aj keď tomu sama moc neverí. Potom však skontroluje čas.. * No ja by som mala ísť, zajtra ma ešte čaká plno práce. *Usmeje sa a prejde okolo nej. * Rada som ťa spoznala Octavia. *Povie a ukloni sa jej kroky smerujú až do jej komnaty kde sa pred ďalším dňom potrebuje vyspať.*

*první schůzka s účastnicí ho dost vytočila, takže už se ani nesnaží o milý úsměv. Další schůzka ho čeká v proskleném salonu, kde teď sedí na jedné pohovce a kouká ven z okna. Všiml si, že má ještě pár minut čas, a tak zamířil k minibaru, kde našel vodku Whiskey a napil se. Pak whiskey zase schoval a aby se neřeklo, že z něj jde cítit alkohol, natáhl se pro jeden čokoládový koláček, který byl na stole spolu s ostatním občerstvením. Poté se ještě napije vody a postaví se k oknu. Zatímco čeká na další dívku, dívá se ven z okna.* /Jestli bude tak příšerná, jak ta první, tak tady končím./ *pomyslí si a jakmile vejde dívka dovnitř, odstoupí od okna a přejde blíže k ní.* Dobré odpoledne, lady. Jak se dnes máte? *zeptá se jí a nadzvedne koutky rtů v úsměvu.* Co mi o sobě povíte?