Vyhlídka na město

Ani náhodou. Já mám velmi realistické cíle. Tenhle je hned na druhém místě v žebříčku těch nejvíc realistických po zkrocení jednorožce. *Prohlásí naoko vážně, i když jí cukají koutky rtů, jak se o ní pokouší smích.* Náhodou... Nejsou tak hrozný, jak by člověk čekal. Ale moje oblíbený jídlo to rozhodně není. *Potřese pobaveně hlavou a pak mu řekne, ať se staví u ní v komnatě, aby mu mohla dát pravý egyptský chleba. Snaží se sama potlačit tu radost z toho, že souhlasil a že to znamená aspoň trochu společného času navíc.* Tak jo. *Usměje se na něj a pak se ho snaží ujistit, že je úplně normální a v pořádku.* Jo, uctívali. A pořád jsou pro obyvatele hodně důležití. Tak, jako tady máte v paláci psinec a stáje, tak u nás je kočcinec. *Pokrčí nad tím rameny. Sama má kočky ráda a občas s nimi tráví volný čas.* Určitě si to užijeme. *Ujistí ho s povzbudivým úsměvem a začne postupně dojídat svou porci jídla.* Jsem ráda, že jsi mě sem vzal. Vždycky si to s tebou užiju. *Přizná s úsměvem.*

*Pobaveně nad ní zavrtí hlavou a schválně ze srandy si obličej vloží do rukou.* Jasný, tak až se ti toho jednorožce povede zkrotit dej mi vědět. *Uchechtne se a poté pokrčí rameny.* Nechápu, jak to někdo může jíst ale zaživa. Já bych měl strach, že nu to rozkouše orgány. Což bych měl asi i tak. *Uchechtne se a nad tou myšlenkou se zašklebí. Rozhodně ho neláká sníst kobylku aby mu pak naoplátku rozežrala orgány. Pak se ujistí, jestli na hodinách dějepisu dával pozor a jestli si to uctívání koček s něčím neplete. Po její odpovědi se usměje a jen přikývne hlavou. Poté dojí své jídlo a po jejivch slovech se n ani překvapeně koukne až mu zaskočí poslední sousto, tak se rozkašle. Když se kašel uklidní, pousněje se na ni.* Já taky. Jsem rád, že jsem tě poznal. *Poví a pak jídlo zaplatí, přičemž sena ni koukne.* Chceš ještě někam jít nebo už můžeme do paláce? *Zeptá se ji s úsměvem.*

Dám ti vědět a rovnou ti ho přivedu ukázat. *Slíbí mu s pobaveným úsměvem a u toho na něj mrkne.* No... Tim, že jí ty rozkoušeš, tak jí vlastně zabiješ, takže do žaludku ti putuje mrtvá, ať už sis jí do pusy strkal živou nebo ne. A i kdybys jí nedokázal zabít zubama, utopí se v žaludečních šťávách, takže o svoje orgány se bát nemusíš. *Rozpovídá se trochu a naprosto pomine fakt, že akorát míří na jídlo a pro někoho to může být dost nechutné téma. Nakonec mu řekne, že čas strávený s ním si vždycky užije a když vidí, jak se rozkašle, tak zrudne v obličeji.* Promiň. Asi bych se měla naučit mlčet. *Poznamená trochu provinile a červená barva její tvář neopouští.* Tos nemusel. *Namítne hned, když vidí, že platí jídlo a vytáhne peněženku, ze který vyndá peníze za své jídlo, které mu strčí do ruky.* Klidně můžeme do paláce. Těšíš se na projížďku na motorce? *Zeptá se ho a u toho se na něj zazubí.*

Dobře, počítám s tím. *Přikývne s pobaveným úsměvem a doprovodí to uchechtnutím. Pak ji poslouchá a u toho se stále pobaveně usmívá.* Nojo, jenže co když ji rozkoušeš blbě a zatímco ti putuje do žaludku, kousne tě třeba do krku? Nebo tak něco? *Poklepe si kloubem prstu na spánek a poté ho překvapí její slova, což má takový efekt, že mu zaskočí poslední sousto jeho jídla a rozkašle se.* Ne, v pohodě. Mě to jen... Překvapilo. *Vysvětli jí a usměje se na ni, aby ji to dal najevo. Zamračí se, když mu dá peníze a ty ji zase vrátí a strčl jl je také do ruky.* Ber to tak, že jsem tě pozval. *Pokrčí rameny a mrkne na ni.* Jestli mě z ní neplánuješ vyklopit, tak docela jo. *Nevinně se na ni zazubí na oplátku a vyjde s ní z restaurace, přičemž ji zase nabídne ruku.*

Jedna z těch oficiálních vyhlídek na město, u které se nacházejí jak lavičky, tak i stánek s občerstvením.

*Dnes se mu podařilo uzavřít mezinárodní dohodu, na které pracoval dlouhé měsíce. Všechny dokumenty byly konečně podepsané a nová pravidla vstoupí od zítra v platnost. Je málo věcí, které mu udělají takovou radost jako pracovní úspěch. Bral svou roli korunního prince hodně vážně a už několik let se o politiku aktivně zajímal. Tohle byl první velký úspěch, kterého dosáhl vlastním úsilím, aniž by mu otec či matka stáli za zadkem a snažili se mu pomáhat. A ačkoliv si pogratulovali navzájem s Kam, která mu pomáhala, byl jen jeden člověk, s kterým chtěl tenhle moment oslavit. Takže vytáhl Liu ven do města. Na sobě měl obyčejné hnědé kalhoty a bílou košili. Na jeho poměry celkem neformální, ale stále ne úplně ležérní. Táhne sebou v deku a v košíku nějaké občerstvení, jelikož se nakonec rozhodl pro piknik. Ten si nedělali od jejich školních let, kdy na dece v parku trávili obědovou pauzu a šprtali se na zkoušky.* Prý je odsud hezký výhled. *Ona to ale asi ví lépe než on, když tu žila. Když konečně najde dostatečně dobré místo, rozloží deku a posadí se na ni, boty skopne do trávy. Už se připozdívá, ale to nevadí, západ slunce je krásný a ono i v noci bude výhled na osvětlené město určitě úchvatný. Měl taková místa rád, vyvýšená, všechno se najednou zdálo vzdálenější a míň ho tížily jakékoliv starosti. I proto tak rád lezl po skalách. Vytáhne z košíku víno, ale tiše si odfrkne, když nemůže najít otvírák.* Tak to nevyšlo. Nějaký nápad, slečno? *Zadívá se na ni pobaveně. Holt si s takovou asi připijou minerálkou.*

*Má za Darena skutečně radost. Ví jaký je to úspěch, obzvlášť pro něj a když se o tom dozvěděla, rozhodla se mu nachystat taky překvapení. Upekla jeho oblíbené muffiny, které jsou taky v košíčku na piknik, který spolu teď uskuteční ve městě. Na sebe si při takové příležitosti vzala svoje oblíbené šaty, které se na piknik hodí, jsou takové letní, barvou béžové a v pase je několik tmavě červených květin. Nosí je ráda , i když jde jen ta do města, protože i když vypadají skvěle, nejsou zase tak formální, třeba na večeři v paláci by si je nevzala. Vlasy má jen tak volně a je i lehce nalíčená.* To je. *Souhlasí s ním. Byla tu už několikrát, nov noci nebo spíše navečer zase tolikrát ne, spíše přes den, ale to už je tu nádherné. Co teprve s rozzářeným městem před nimi? Na místě mu pomůže roztáhnou deku a trochu poupravit, aby nebyla skrčená. Zuje si svoje baleríny, které měla na nohou, je ráda, že mohla vynechat lodičky na podpatku a sedne si na deku.* Ty mě tu lákáš na vín a nakonec mám zůstat jen o minerálce? No co si to myslíte, Vaše Výsosti? *Popíchne ho. Nestává se tak často, že by na něco Daren zapomněl, takže toho přece musí využít a poškádlit ho. Na tváři má přitom pobavený úsměv.* Pokud máš zapalovač, tak ho přidrž u hrdla láhve a nebo by to taky mělo jít klíčema vypáčit. *Pokrčí rameny. Aspoň to mohou zkusit. Mezitím vytáhne několik dalších věcí z košíku, aby mu taky pomohla a neseděla tam jen tak.* Takhle jsme spolu dlouho neseděli. *Po dotkne s úsměvem. * Sice jsem vždycky měla nervy ze zkoušek, někteří lidé mě tak slušně řečeno štvali, ale vrátila bych se zpět na univerzitu.

*Neměl dojem, že tyhle šaty na Lie někdy viděl, ale nevídali se od univerzity, tudíž to není žádné překvapení. Ale moc jí sluší, jenže z jeho pohledu jí sluší v zásadě všechno.* /Anebo kdyby neměla nic.../ *I to by jistě dokázal ocenit. Spolu rozloží deku, když jsou na místě. Jsou na louce trochu stranou od cesty a ostatních chodců, případně laviček, u nichž se občas někdo zdrží, ale výhled mají stále parádní.* Takže tys se mnou šla jen kvůli tomu vínu? Že mě to nepřekvapuje. A aby bylo jasno, taky jsi Vaše Výsost, takže raději nerýpej, nebo se vám to taky vrátí, Vaše Výsosti. *Odfrkne si pobaveně a hledá otvírák. Zdá se, že ho ale opravdu při balení nechali ležet v kuchyni, anebo možná vypadl, když košík přeskládával.* Zapalovač? Proč bych ho měl? *Podezřívavě se na ni podívá.* Ty kouříš? *Pozvedne obočí. To by pro něj rozhodně byla novinka. Sám cigarety ani doutníky neměl zrovna v lásce. Ani alkoholu nepřišel nikdy tak úplně na chuť, i když se naučil pít. Dost si zakládal na své image, nechtěl, aby si o něm lidé něco vykládali. So klubu nebo baru se podíval málokdy, na univerzitě jen párkrát s Liou, a poté po návratu z domu ho občas vzali přátelé a on to využil jako možnost, jak Liu vyhnat z hlavy, ale nikdy nezpůsobil nějaký závažný trapas nebo eskapádu. Snad až tady v tom luxury baru. Vždycky si dával pozor, aby na veřejnosti nebyl s žádnou ženou vidět, ale s Liou... to bylo vždycky prostě jinak.* /Ale tak jinak./ *Měl tu nějaké příbory, vezme si vidličku, která byla nachystaná na napichování nakrájeného ovoce a druhý konec přiloží ke špuntu. Pak stačí utěrka na vrchol a prorazí silou špunt dovnitř. Jen trochu mu díky tomu víno potřísní ruku, ale to utře a může jim nalít do sklenek, ačkoliv musí opatrně, aby špunt neucpal hrdlo lahve.* Kdo chce víno pít, způsob si vždy najde. Kam jednou vyndala špunt šroubovákem a kleštěma. *Zaškubou mu koutky.* Bezesné noci plné šprtání, otravní profesoři, jo, hnedle bych se vrátil. *Žertuje, ale popravdě mu univerzita chybí. Měl tehdy Liu pořád nablízku. Dá jí skleničku s vínem.* Tak na všechny naše budoucí úspěchy? *Navrhne a přiťukne si s ní.* Ale jo, je tu hezky. *Zhodnotí to, když si připijí, ale asi to zakřikne. Zastaví se u nich jeden kluk s pejskem, který je takhle zblízka pozná a poprosí o fotku a autogram. V duchu ho to naštve, vzhledem k tomu, že chtěl být s Liou sám. Ale navenek jen přikývne a nasadí jen drobné pozvednutí koutků v nacvičeném úsměvu, když si dává selfie s ním a Liou. V očích mu však probleskne pobavení, když kluk podotkne, že by mohl svou přítelkyni políbit, aby to byla víc cool fotka.* /Kam ta dnešní generace spěje./ *Ale zas mu možná křivdil, vypadal tak na patnáct.* Pardon, musí to stačit takhle, svou přítelkyni líbám radši v soukromí. *Odbude ho slušně a podrbe si toho psa, než kluk odběhne nadšený z fotky. Naštěstí to nepřitáhlo velkou pozornost, jelikož se stmívá a moc lidí tu už není, navíc spousta z nich prostě jen spěchá domů z práce.* Dá se někdy na tohle zvyknout? *Zeptá se spíše řečnicky a otočí se na Liu. Měl využít situace a na to políbení kývnout.* /Nebuď idiot./ *Už tak její dobroty zneužíval víc než dost. Raději si pořádně lokne vína.*

Nemělo by tě to překvapovat. *Uchechtne se.* Nemohla jsem tě nepopíchnout. Většinou na nic nezapomínáš, jsi ten zodpovědný korunní princ, tohle byla jedinečná příležitost. *Zazubí se na něj jako nevinnost sama.* Nekouřím, nesnáším jen projít okolo někoho, kdo kouří. Ale co já vím, co v tom košíku máš. *Většinu chystal on.* Piknik při svíčkách by byl romantický ještě více a lidi by byli ještě více přesvědčení o tom, že jsme spolu třeba. *Pokrčí rameny.*/I když na ně hrajeme teda dost dobré divadýlko../*Minule na plese spolu tančili a hodně lidí komentovalo jejich pohledy. Ona se moc neudržela a dívala se na něj při tanci s láskou v očích, nefalšovanou. Co lidé viděli u Darena netuší.*/Je to zřejmě dobrý herec, že to zvládl tak dokonale předstírat./*Uchechtne se.* Kam je můj člověk. *Víno má teda taky ráda a klidně by se k němu dostala i s holýma rukama.* Ale jsi velice šikovný.*Pochválí ho za to, jak to víno rychle otevřel a poradil si vcelku jednoduše.* Zase lepší než bezesné noci, díky strachu u rebelů a otravní rádcové a média. *Zasměje se. Na univerzitě od médií měli docela pokoj. Nemohli s tak přece jen tak chodit mezi ostatními studenty.* Na ně. *Přiťukne si s ním a trochu vína vypije. Když se u nich zastaví nějaký kluk, který chce fotku, souhlasí s ní. Chápe, že pro někoho vidět prince a princeznu je velká událost, i když si chtěla užít večer jen s Darenem, jedno selfie netrvá tak dlouho.* Můj přítel je takový stydlín. *Vysvětlí tomu klukovi, když chce, aby se políbili. Co na tom, ona by to udělala hned a kdyby Daren nepromluvil první, hned by se na něj vrhla.* Asi je to individuální. Tenhle kluk mi ještě tak nevadil jako třeba reportéři z Illea news. Můžeme být rádi, že ti tu nečíhají za keřem.. *Přesto se podívá na ten poblíž jako by čekala, že z něj uvidí trčet fotoaparát, který je bude fotit.* Nicméně.. když jsi teď uzavřel tuhle dohodu, na které jsi pracoval, budeš mít o něco méně práce chvíli? Nebo se hned vrhneš na něco jiného? Možná by sis měl chvilku odpočinout.. *Jen á strach, aby byl v pořádku.*

Kdy se stalo, že víno zaujmulo v té životě důležitější roli než já? *Snaží se tvářit uraženě, ale moc se mu to nedaří.* Spěchal jsem, nechtěl jsem sem jít až za tmy. *Ohradí se. Byla to tak trochu hurá akce, a jelikož měl jen hrubý popis cesty, byl raději, když měl k dispozici alespoň zbytek světla. Kdyby ne, musel by nechat vést Liu a to by mu dávala sežrat snad ještě víc než onen zapomenutý otevírák.* A taky úžasná příležitost, jak nechat podpálit celou louku. *Uchechtne se. V Midstonu bylo poměrně sucho. Převrhnout na trávu svíčku, ani by se nedivil, kdyby hned vzplála.* Ale po tom plese mi přijde, že nás lidi přijali. Už to nebude tak zlé. Nemusíme se tak snažit. *Což ho celkem mrzí, užíval si to. Měl milion výmluv na to se jí drobně dotýkat a nemusel si dávat pozor na to, zda ho náhodou neprozrazuje pohled. Teď bude těžší se navrátit k tomu věčnému únavnému předstírání, že je pro něj jen nejlepší kamarádka.* Aby jste se nakonec proti mně nespikly. *Pobaveně zavrtí hlavou a podaří se mu prorazit špunt dovnitř.* Ještě že tak. Nerad bych tě zklamal a připravil o tvou životní lásku. *Pokývne k vínu.* Nemůžeš spát? *Okamžitě zvážní, jelikož tahle informace se mu nelíbí. Vůči lidem, které měl rád, uměl být přehnaně starostlivý.* Můžu spát u tebe, pokud ti to pomůže. *Pamatuje, když byli malí, že se často vplížili jeden k druhému, když měli to štěstí a byli ve stejné zemi. Ráno je pak našli sloužící na jedné posteli zamuchlané v pokrývkách, protože si povídali, dokud neusnuli.* Ale nechci ti překážet. To jen pokud bys byla klidnější. *Není za tím žádný postranní úmysl. Jen chce, aby se mohla normálně vyspat. Počítá s tím, že bude zdvořile ležet na své půlce postele, ale jeho přítomnost by jí i tak mohla pomoc. Možná to zní jako divná nabídka, ale byli nejlepšími kamarády tak dlouho, že už ani nepřemýšlel nad tím, jak blbě by to mohlo vypadat. Na druhou stranu si stejně hráli na pár, tak se nebude nikdo divit. Připije si s ní, ale to už je pozná nějaký kluk a chce s nimi fotku. Jako vždy neodmítne, ačkoliv to nedělá rád. Překvapeně se na Liu koukne, když podotkne, že je stydlín. Počká, až kluk odejde, aby pozvedl obočí.* Že stydlín, to ti uvěří kdo potom, co jsme spustili drby, že jsem si tě opřel o stěnu v šatně baru? *Podotkne škádlivě, ale následně uhne pohledem. Téhle vzpomínce se většinou vyhýbali, ale nechtěl, aby mezi nimi ta noc ležela jako nějaké tabu, lepší je se s tím smířit takhle, když to budou brát jen jako hloupou směšnou příhodu, nad kterou se můžou časem zasmát, přestože jej to trochu bolí.* Co ty víš, třeba tam jsou, s nažhaveným foťákem, čekají, až tu začneme provádět čuňačinky. *Zaškubou mu koutky.* Kdybych udělal tohle... *Položí jí ruku na stehno a nakloní se k jejímu uchu.* Vsaď se, že by ta fotka skončila na titulní stránce. *Mohl jen doufat, že tu vážně nikdo není. Odtáhne se uzobne si z muffinu, které pro něj udělala.* Perfektní. *Povzdechne si spokojeně.* Hmm, já nevím, mám toho víc rozdělaného. *Pokrčí rameny. Nebyl vyloženě workoholik, uměl vypnout, když bylo potřeba, jako třeba dnes, ale svou práci měl rád, bral ji vážně a rád se udržoval zaměstnaný.* Proč se ptáš? *Zeptá se jí na oplátku.* Máš nějaké plány? *Třeba chtěla něco podniknout a nechtěla, aby se mezitím nudil, když tu nebude, i když to nehrozilo. Ačkoliv by ho mrzelo ztratit něco z toho vzácného času, který spolu mají, chápe, že má vlastní život.* Jo, a dal jsem na tebe. Začal jsem chatovat s jednou holkou z Afriky. Je na vrcholku máminýho seznamu. *Potlačí povzdech.* Její táta je magnát, a mají konexe v armádě a její matka s ní dost angažuje v sociální sféře, podpora pro chudé apod. Vypadalo by dobře, kdybych si ji vzal, v očích veřejnosti jsou u nás jedna z nejlepších a nejsledovanějších rodin. *A na vnitřní politice záleželo.* Zdá se celkem milá. Ale kdo ví, ještě jsem ji nikdy neviděl. *Položí se na záda na deku.* Stejně se mi to nelíbí. Člověk by si měl brát spíše někoho, kdo je pro něj jako nejlepší přítel, než cizince. A vzhledem k tomu, že ty jsi z obliga, jsem nahraný. *Promne si oči. Ne, že by on všemi deseti nebral vzít si ji. Ale uvěznil by ji v manželství, i když ho nemilovala, odtrhl ji od rodiny a vzal do Afriky, kde to pořádně neznala, do toho by jí jako královně přibyly povinnosti a ubylo soukromí. To jí nemohl udělat jen protože ji milovat. Nebo možná právě proto.*

Těžko říct, možná je to tím, že jsme se tolik nevídali po ukončení univerzity? Jinak nevím. Ale i tak se nemusíš bát, pořád máš v mém srdci své zvláštní místo. /Žádné místo tam není.. je celé tvoje./*Nevědomky jí ho vzal a odnesl si ho s sebou už dávno předtím.* No.. to je pravda. *Uchechtne se.* Jo.. to je pravda. Oba dva umíme dost dobře předstírat, co? *Pousměje se na něj. Ona nepředstírala jediný zamilovaný úsměv.* Já ti neslibuju, že se proti tobě nespikneme. Přece jen, holky musí držet při sobě. *To, že by při sobě měli držet i kamarádi, kteří se znají déle než dvacet let, prakticky celý život, jí teď nehraje do karet, tak to nezmiňuje. I když to asi Daren beztak vytáhne jako svou obranu.* No občas ne.. Třeba teď po tom "útoku"*Naznačí uvozovky.* jsem trochu více nervózní. Asi chápeš, že jsem přišla o část důvěry k našim strážcům. *Jak se tohle mohlo stát? Nechápe to.* Nezavazel bys mi. *Řekne kvapně.* A pokud chceš.. klidně můžeš spát u mě. Ale není to nutné. Předstírat, že jsme pár a pak spolu zase spát v komnatě.. Nechci, aby ses cítil nepříjemně. Já to nějak zvládnu. *Představa toho, že by usínal vedle ní, i když by oba dva spali každý na své půlce, ji samozřejmě těší, ale nechce ho moc obtěžovat. Připije si s ním a následně se vyfotím s tím klukem, který je přišel požádat o fotu. Nedá jí to a Darena popíchne s tím, že je stydlín, když ji odmítne na fotku políbit.* Drby většinou znají jen lidé z paláce přímo, do města se nedostanou, ne jen tak, takže dost možně jim uvěří. Hádám, že tě velice těší, když si o tobě někdo bude myslet, že aby abys mě políbil, zbaběle bys strčil hlavu do písku jako pštros.. To že to nedělají je detail. *Nemusí jí začít o tomhle poučovat. Zadrhne se jí dech, když si jen sáhne na její stehno.* No.. právě jsi to udělal. A kdo ví z jakého úhlu by nás mohli fotit.. Těším se, na naši fotku v Illea news, pokud tu skutečně jsou. /Za chvilku si fakt celá Illea bude myslet, že jsme si to tu rozdali a začnou se šířit fámy o tom, že jsem dokonce těhotná./ *Každei si ke své verzi příběhu něco přidá a kdyby to bylo i tohle, nedivila by se.*Jsem ráda, že ti chutná. *Sama se natáhne po hroznu, který si hodí do pusy.* Někdy bychom si spolu mohli zajit na ty skály, ale ptala jsem se v podstatě jen tak. Kdybys potřeboval taky s čímkoliv pomoct, řekni, ano? Sama tolik práce nemám. *Pokrčí lehce rameny. A svému nejlepšímu kamarádovi by pomohla ráda. Poté, co se dozví o jedné dívce, se kterou si začal psát má co dělat, aby udržela úsměv na tváři a nezačaly jí slzet oči.* Tak to je super.. Až přijedeš domů, můžeš se s ní setkat na živo a třeba se ti bude i tak zdát milá.. Ale zase bych vše nesázela na jednu kartu. *Trhá jí srdce se o tom s ním bavit, ale on si tu hledá manželku a pro ni je podstatnější jeho štěstí, než to vlastní. Lehne si vedle něj, ale na bok, aby se mu mohla dívat do obličeje. Podepře si hlavu rukou a poslouchá ho.* A ty by sis mě chtěl vzít? *Pozvedne obočí. *Nečekala, že něco takového od něj kdy uslyší. Povzdechne si.* Nesmíš vidět vše tak černě.. Třeba se do některé z těch dívek zamiluješ a oženíš se z lásky. No a pokud ne, já tu jsem pořád, koupím si svatební šaty a pokud budeš potřebovat, budu v kostele do hodinky. *Pro něj to řekne spíše žertem, ale.. Kdyby si ji vážně chtěl vzít, asi by ho zatáhla do kostela ještě dneska a vykašlala se i na bílé šaty.* Poslední dobou ale taky slýchávám docela narážky. Pár lidí, rádcové a tak mě tu a tam zastaví a říkají, že bych si měla někoho najít. Sice nejsem hlavní z představitelek Schreave, ale i tak se dám využít ve sňatkové politice a aspoň nějakého vévodu bych podle nich mohla ulovit. *Potřese hlavou.*

Hmm, ale že se o to místo dělím s vínem... *Zaremcá si naposledy žertem. Napatří k těm mužům, kteří by potřebovali neustále hladit ego, nebyl zrovna urážlivý. Pokud ho někdo zasáhl, spíše se stáhl do sebe, než že by otevřeně trucoval. Občas si přišel mezi vrstevníky zvláštně. Třeba na univerzitě, spousta kluků šla pařit, balit holky, nezajímali se o své okolí, nebo o to, co od života vážně chtějí. Možná to bylo tím, že věděl od narození, kým jednou bude, ale tuhle fázi prostě nikdy neměl. Vždycky byl takový, příliš klidný, příliš stabilní. Někdo by řekl nudný, zvlášť když ho pořádně neznal.* Měli by nám za to dát Oscara. *Uzná, i když u něj by to byla cena za nic. Nemusel si hrát na to, že ji zbožňuje.* A kamarádi ne? Tak to je nefér. *Odfrkne si, přestože ví, že ho Lia jen popichuje.* Jo, to chápu, byla to hloupá chyba. *Uzná. Ten "útok" dost lidí vyděsil, a přitom šlo o hloupou koordinaci stráží a mohlo to skončit dost tragicky dle jeho názoru.* Nebudu se cítit nepříjemně, je mi jedno, co říkají lidi, chci jen pomoc kamarádce. *Usměje se na ni vlídně. Pokud se jí bude líp spát, když zůstane u ní, nemá s tím nejmenší problém. Spíše naopak. Je zvyklý na lidi, co chtějí fotku, více ho zarazí spíše provokování Lii.* Pche, abych nakonec neudělal opak a všem nedokázal, že svou přítelkyni políbím kdykoliv se mi zlíbí. *Vyhrožuje jí hravě, jelikož předpokládá, ze tomu se bude bránit. Kdyby ho však provokovala zpět... Zatraceně, další hloupé myšlenky. Měl by toho nechat. Místo toho jí však dá ruku na stehno.* Tak ať, mohl jsem dělat horší věci. Alespoň se postaráme lidem o zábavu. *Shrne to a téměř neochotně se odtáhne. Ochutná její muffiny, které miluje, ale to ona moc dobře ví.* Mhm. *Zamručí jen. Mluvit s plnou pusou se totiž přeci nemá.* To je v pohodě. Ale děkuju, vážně. *Ještě aby spolu trávili čas při práci. Už tak bylo těžké se držet dál, tímhle už by se vážně jen zbytečně mučil.* No jo, je i celkem hezká, jen... /Není ty./ Necítím zrovna touhu ji poznat. Kteroukoli holku. *Pokrčí rameny a lehne si na deku.* Ne. *Přizná s povzdechem.* Ne , protože pro tebe chci něco víc než aby sis vzala mě, protože by to pro mě byla nejjednodušší volba. *Zavrhne to a natočí hlavu tak, aby na ni viděl.* Jo, kdo ví. *Nevesele se uchechtne. Sám ví, že nemá dost času na to se přenést přes to, co cítí k Lie, než si bude muset někoho vzít. V lepším případě se láska objeví časem v manželství.* Cože? *Zamračí se a bez přemýšlení se převalí na bok, aby jí čelil.* Ani náhodou. *Odmítá to za ni a zatne čelist. Nejradši by do něčeho praštil. Ví, že nemá nárok žárlit. Ale Lia byla doopravdy i nejdůležitější člověk v jeho životě. Nechtěl pro ni nic takového. Schválně jí zatlačí do ramene, aby si lehla a v zásadě se přemístí na ni, jeho výraz vážný a varovný.* Řekneš ne. Máš šanci Lio. Najít někoho, koho budeš milovat, vést život podle svého. Je mi jedno, co kdo říká, jsi... jsi... jak
druhá půlka mě. Když ti bude mizerně, mně taky. Když jsi zraněná, já taky. Ale když jsi šťastná... Já taky. Nesmíš kývnout na politický manželství, dobře? Jestli si tě budu muset hodit přes rameno a unést tě, aby ses tomu vyhla, tak to udělám... *Pohledem skenuje její tvář, o vteřinu déle, než je nutné, setrvá na jejích rtech.* /Když tě nemůžu mít já, ať tě aspoň má někdo, kdo si tě vážně zaslouží./ To pro sebe.. Kamarádi dělají, no ne? *Pousměje se nevesele, nejde mu předstírat veselí ani pobavení.*

To víno aspoň takhle neremcá. *Řekne pobaveně.* Hmm.. vzhledem k tomu, jak nám všichni věří, jsme očividně dost dobří. Měli bychom si začít připravovat děkovnou řeč, pro jistotu. Hned první věta bude "Naprosto jsem nečekala, že tuhle cenu získám a proto nemám definitivně připravenou děkovnou řeč měsíc dopředu.." *Asi se do toho sepisování pustím ještě dneska. *Nechce přece vypadat jako idiot, co si nepřipravil řeč, až vyhraje toho Oscara.* Život není fér. *Pokrčí rameny.*/Kdyby byl aspoň trochu, cítil bys ke mě to stejný.. A já bych nemusela být tvoje přítelkyně jen jako./*Vyděsilo ji to, co se stalo na minulé akci. Přece jen, jak se mohli strážci takhle plést? Bojí se, jelikož to rebelové určitě budou brát jako přímý důkaz toho, že jejich obrana stojí za starou belu a povzbudí je to k častějším nebo agresivnějším útokům.*/Taky možná k obojímu naráz./ *Ale nebojí se tolik o sebe, spíše o rodinu a hlavně o Darena. Je ráda, že je v Illey, ale už aby byl pryč. Doma ho neohrožují takhle rebelové.*Tak pokud teda chceš, můžeš zůstat u mě. Já budu jen ráda. *Budou si zase povídat do noci a moc toho nenaspí, to je jisté.* Hmm.. Příště na plese až spolu budeme tančit a tanec skončí, můžeš se mnou zůstat stát uprostřed parketu, pohladit po tváři a políbit. *Popíchne ho znovu. Kdyby řekla, že to klidně může udělat teď, asi by to bylo nápadné docela dost. Spokojeně se usměje, když ho sleduje jíst muffiny, co mu upekla a napije se vína.* Dobře, ale kdyby vážně cokoliv.. jsem tady. *Ujistí ho znovu. Když se dozví, že si začal psát s některou z dívek, které jsou na jeho seznamu potencionálních manželek, je to jako by jí do srdce vrazil dýku. Až moc se vžívá do té hry na jeho přítelkyni.* Proč? Jsi.. na kluky? *Zeptá se ho trochu zmateně. Přece jen, proč by nechtěl najít lásku? Na to, že pro ni chce něco více, nic neříká, jen se pousměje a ani ten její úsměv nevypadá moc vesele a nenaznačuje, že to chápe. Poslední dobou i ona slýchává narážky na to, aby si někoho našla, tak se mu rozhodne svěřit. Pozvedne obočí. Čekala, že se mu to nebude líbit, ale že až takhle? Lehne si a když se přemístí on na ni, začne zrychleně dýchat.*/Je tak blízko../*Co by teprve tohle bylo pro novináře..* Darene.. Já taky nechci, abys byl nešťastný, ale tohle.. je to naše povinnost. Navíc.. Aspoň bych s tím někomu pomohla a nemám co ztratit. *Tohle asi neměla říkat, jestli se bude vyptávat, bude mu muset lhát. */SI vymyslím, že jsem lesba a nebo, že někoho miluju ale on mě odmítnul?/

*Nad tím už jen lehce protočí očima. Pobaveně se na ni zahledí, když přenáší začátek své smyšlené řeči a potřese hlavou.* Ale musíš to přednést vážně přesvědčivě překvapeně. /Jo, to není./ *Kdyby ano, vypadalo by to všechno dost jinak. Celkem chápe, že ji vyděsilo, co se stalo ohledně toho útoku, a tak jí nabídne, že by u ní mohl zůstávat, aby se lépe vyspala, pokud by jí to pomohl. A myslí to vážně nezištně, nechce, aby byla věčně nevyspaná.* Jasně. Co bych pro tebe neudělal. *Zavtipkuje, ale kdyby se nad tím měl zamyslet... tak by ho vážně zvládla donutit téměř k čemukoliv. Ještě že neví, jakou má v těch svých ručkách moc.* Hmm, jak skandální. *Zaškubou mu koutky. Rozumí, že to myslí z legrace, ale ta představa není nepříjemná. * /Vždycky jsi tady./ *Pomyslí si lehce zahořkle. Byl navyklý chovat se jako její kamarád, vždyť jím taky byl, ale občas se to snášelo už dost těžce. Vědomí, že v něm nikdy neuvidí nic z toho, co on vidí v ní. Raději zapije muffiny vínem a jen přikývne. Skoro ho ale vyprskne při další otázce.* Jak jsi na tohle jako přišla? *Zmateně se na ni podívá.* /Kdybych byl na kluky, myslíš, že by se mezi námi v tom baru něco stalo?/ To okamžitě odvoláš. *Dodá pak již více pobaveně.* /Máš fakt zvláštní úvahy, Lio./ *Možná to udělal nejdřív ze žertu, ale zároveň rychle zvážněl, když ji zaštítil svým tělem. Absolutně se mu nelíbilo, co naznačovala ohledně domluveného manželství.* Tvoje povinnost to není. *Odpoví jí zamračeně. Nebyla ani z nejbližší rodiny Schreave. Měla mnohem větší šanci vybrat si někoho, koho bude vážně chtít. Vzápětí se však zatváří zmateně.* Jak nemáš co ztratit? Ztratila bys vyhlídku na budoucnost s někým, koho budeš milovat. Proč mě chceš poučovat o tom, jak mám hledat lásku a sama se vůbec nesnažíš? *Zeptá se jí frustrovaně. Na vteřinu si opře čelo o její.* Prostě to nedělej... prosím. *Vydechne.* Nemůžu... *Zarazí se. Tohle slovo prozrazovalo příliš. Zhluboka se nadechne.* Nechci přijít o svou Liu kvůli ledaskomu, jasný? Zasloužíš si někoho speciálního, ne jen někoho, kdo je politicky výhodný.

To zvládnu. Umím dobře hrát, no ne? *Za to toho Oscara přece určitě dostane. Jestli na něj nebude minimálně nominována, tak si asi bude stěžovat.. Přijme tedy jeho nabídku o tom, že by mohl spávat u ní. Bude tak skutečně klidnější. Vyděsilo ji to nedorozumění, ale ne kvůli jí samé, nýbrž kvůli bezpečnosti pro Darena. Kdyby rebelové udělali něco jí.. budiž, ale ať ani nešáhnou na něj! Šla by do skladu pro zbraně, nasedla na svou motorku a jela do jejich ghetta je všechny zabít. Občas se až děsí toho všeho, co y pro něj byla schopná udělat.* Když se tak baví navrhne mu, aby příště na plese až dotančí zastavil na parketě a políbil ji tam. Aby teda světu ukázal, že je to velký kluk a nebojí se políbit svoji přítelkyni před tolika očima. Jako důkaz toho, že skutečně vyrostl a nebude si pak muset na pusu nastříkat imaginární sprej proti breberkám, které často dívky podle malých kluků mají.* No když se nechceš seznamovat s ženami.. Nebo můžeš být i bisexuál, víš co. Víš, že mě se svěřit můžeš. *Nabídne mu, že je tu pro něj a rozhodně jeho tajemství nevyzradí.*Neodvoláám. *Uchechtne se. Dokud jít o nevysvětlí, tak ne.* Ale je.. Možná nejsem dcerou krále, ale jsem princezna. Nosím ten titul a ráda bych Illee pomohla, když mohu.. *Mlže si pokusit najít muže se kterým si bude aspoň trochu rozumět. Nikdy ho nebude milovat, jelikož její srdce patří Darenovi, ale ten život by mohl být snesitelný.*To je složitý.. *Odpoví vyhýbavě. Nechce mu lhát, není v tom dobrá.*/I když, pokud řeknu, že někoho miluju a ten člověk to nevidí stejně, nebude to zase tak velká lež../ *Neví, proč jí to dělá. Je u ní tak blízko a teď si ještě opřel hlavu o její čelo a ona tak může cítit jeho horký dech na své tváři. A musí bojovat s touhou nespojit jejich rty, které jsou u sebe tak blízko.* Děláš jako by mě to manželství mělo zabít.. Vdala bych se a nešla do války.. *Pousměje se na něj. Natáhne ruku a pohladí ho lehce po tváři.* Někoho speciálního v mém životě už mám, tebe.. *Odmlčí se na chvilku.* Nemohu ti slíbit, že to neudělám. Stejně jako ty, pokud se nezamiluješ, oženíš se s některou dívkou tak jako tak, z povinnosti. Sice nejsem ta jedna z hlavních Schreave, ale mohla bych i přes to pomoct. A pokud potkám muže, se kterým bych si aspoň trochu rozuměla.. Vzala bych si ho. *Stejně miluje Darena a vždycky ho milovat bude. Čekat na lásku by bylo marné a takhle by aspoň trochu pomohla.*

No já nevím, tady jsi trochu přehrávala. *Dobírá si ji dál, i kdyby za to měl schytat ránu. Ale ono dobírání je mezi nimi jednoduše běžné už od malička. Byla vlastně jediná, s kým dokázal takhle otevřeně vtipkovat, snad kromě jeho rodiny. Možná to bylo tím, jak k němu vždycky přistupovala. Jako by nebyl korunní princ jedné z největších velmocí, ale jednoduše normální kluk. Momentálně ho však upřímně zaskočí svým dotazem ohledně jeho orientace.* Bože Lio, prostě nechci. Ne protože bych byl gay, jednoduše nemám náladu na to se před někým otevírat, poznávat se, chodit na rande a tak, mám lepší věci na práci. Nechce se mi dojet do Afriky a poznat tu holku a muset se snažit předstírat, že mi není jedno, zda se vezmeme. Nemůžu vědět, koho ona čeká. Nemám chuť splňovat něčí očekávání... *Trhne neurčitě rameny. Neměl důvod hledat v někom něco, co už dávno našel v ní.* Ale odvoláš. Ještě bych ti musel dokázat, že nejsem gay. *Vyhrožuje jí dál hravě, pokouší se nechat tohle vážné téma za nimi, ale to jde sotva, když se přizná, že sama uvažuje o politickém sňatku.* Přestaň být tak ušlechtilá. Copak by ses nechtěla zamilovat? *Zamračí se. Lia byla vždycky romantická duše. Člověk to poznal už jen z toho, co četla, vzhledem k tomu, že si navzájem často půjčovali a doporučovali knížky, měl nějaké ponětí.* Já mám čas. *Připomene jí a opře si čelo o její. Kdyby jen tušila, co s ním dělala. Část něj by jí chtěla říct, ať si tedy z rozumu někoho vezme. Aby nebyla šťastnější než on, protože on si taky nikdy nenajde nikoho, koho by miloval víc než ji. Ale ta myšlenka byla příliš sobecká na to, aby ji vyslovil. Pocházela ze všeho toho nastřádaného utrpení, kterému se dobrovolně vystavil, když se s ní dál kamarádil, i když se do ní zamiloval.* Možná ne, možná to zabije mě... *Povzdechne si, i když svých slov možná bude litovat. Občas měl pocit, že nešťastná láska byla fyzické bolesti doopravdy dost podobná. Na hrudi ho totiž bolelo a mělo to sotva společného něco s čímkoliv reálným kromě pocitů. Rozechvěle se nadechne, když ho pohladí po tváři a zavře oči. Když je zase otevře, značí se v nich nerozhodnost, touha, snad i zbytky pevné vůle.* To není to samé... *Zavrtí lehce hlavou a chytne ji za ruku, kterou ho pohladila.* Přestaň... *Zněl téměř prosebně. Měl dojem, že se veškerá jeho snaha rozpadala na prach. Toužil ji políbit, prahl po tom. A bojoval se sebou každou vteřinu o to, aby to neudělal.* Nevezmeš si nikoho jen kvůli politice, Lio. *Zapře se i druhou rukou o deku, aby ulevil té jedné, ale stále v ní svírá její zápěstí, které tak drží přišpendlené u země.* Vzdám se tě jen pro někoho, komu na tobě bude opravdu záležet a koho budeš milovat. Jinak se tě nevzdám vůbec. *Už je mu jedno, jak si to vyloží. Jen se skloní a rty se otře o lalůček jejího ucha.* Rozumíme si?

Pff.. *Odfrkne si a drkne do něj loktem. */Přehrávání.. jsem dokonalá./*Zeptá se ho, jestli snad je gay, když se nechce seznamovat se ženami. Co ona ví, třeba to co se stalo v baru byl úlet a nebo je to bisexuál. Nicméně pokud se jí s tím chce svěřit, tak může. A ona ani svoje tvrzení a nebo spíše podezření neodvolá, dokud jí to hezky nevysvětlí. Přece proč by si nechtěl najít lásku? Zrovna on by s tím neměl problém.. Ne proto, že je to korunní princ, ale protože je to ten nejmilejší kluk, kterého kdy potkala. Nikdo není tak skvělý, ochranářský jako on.* Až ji poznáš blíže uvidíš , koho čeká. Třeba si budete rozuměti když se potkáte.. Oženit se musíš. *Pokrčí rameny. Musí se seznamovat s dívkami a jednu si vzít, přece neukáže na jednu random a nevezme si ji, ne? Musí se s nimi setkat a pokud bude muset odjet do Afriky na návštěvu a vždycky ho s některou zavřít v pokoji, aby se seznámili a nepustit je, dokud to neudělají, klidně tam pojede. Chce, aby si našel štěstí.* Jenže já se už zamilovala, Darene.. Zamilovala jsme se a ten kluk mě nechce, chápeš to? A není to jen poblouznění, trvá to déle.. N-neřekla jsem ti to, protože mě bolí nad tím přemýšlet a nebo o tom jenom mluvit. *Doufá, že poté, co řekne tohle se jí nebude tak vyptávat.*/Čím dál více se zaplétám do té pavučiny lží.. Tohle neskončí dobře./*Povzdechne si.* Prostě jsem se zamilovala do jednoho kluka.. Byl to tady strážce, teď je už pryč. Nic více k tomu není potřeba dodat. /Už tak lží je dost, snad nebude chtít podrobnosti. /*Nechce si vymýšlet a ještě více mu lhát. Navíc v teď, když je u ní tak blízko se nedokáže soustředit. Něco mu nakecá a příště ani nebude vědět, co vlastně. * Darene, ale kuš.. Nic tě nezabije. Já to zvládnu, nebyla bych první a ani poslední, která by se vdala z povinnosti a byla v manželství bez lásky.. A my dva bychom si pořád psali a občas i vídali jako do teď. *Kdyby se přestěhovala do Evropy, tak by to možná bylo i častěji, když by k sobě byli blíže. Pohladí ho po tváři a když ji vybídne k tomu, aby přestala, zmateně se zamračí, ale poslechne ho. Skousne si nenápadně ret, když ji chytne za zápěstí a přidrží jí ho u země. Kdyby tak věděl, co s ní takhle dělá. Ani netušila, že se dokáže takhle moc ovládat, jelikož je vážně těžké se nepřitisknou více k němu a nepolíbit ho.* Ne. *Vydechne po chvilce, když je konečně schopná ze sebe něco dostat.* Já už se nikdy nezamiluju, nemůžu. Takže z lásky se nevdám. Takže se vdám kvůli politice a kvůli tomu, abych pomohla své zemi. Jediné, co ti mohu slíbit je to, že si nevezmu nějakého chuligána.

Jo, třeba. *Co jí na to má říct? Chápe, že si můžou rozumět, ale asi se nezamiluje během chvíle, než se budou muset vzít. A on se nedokázal "odmilovat", co se Lii týkalo. Zkoušel to a selhával pořád dokola. Ztratil naději, že se kdy bude cítit jinak. Její přiznání je jako nůž rovnou do srdce. Na tváři se mu objeví překvapený a raněný výraz, který nestihne včas srovnat.* /Jistěže ano. Co sis myslel? Že nikdy nebyla zamilovaná?/ *Ani na to chvíli nedokáže nic říct. Doufá, že si jeho bolest vyloží jako zklamání nad tím, že mu o tom tak dlouho neřekla.* To není to samé. *Dostane ze sebe a zavře oči. Momentálně nedokáže snést její dotek, a tak jí ruku přidrží u země.* Ne. Prostě ne. Není všem dnům konec, Lio. Ten kluk byl totální idiot, že tě nechtěl. Je to jím, ne tebou. A jednou můžeš potkat někoho, kdo ti převrátí život vzhůru nohama a bude pro tebe ten pravý. Nezahazuj to jen kvůli tomu, že ses zklamala. Víš, kolik kluků po tobě nejspíš touží? Zvlášť když dáš nějakou provokativní fotku na Illegram. *Neodpustí si rýpnutí.* Většina za to nestojí, ale jsou mezi nimi muži, co by tě vážně chtěli poznat, a s kterými bys mohla být šťastná. Jen kdybys jim dala šanci. *Ještě chvíli bojuje sám se sebou, než se zhluboka nadechne.* Tohle nedělám jako kamarád, jasný? Ale jako muž. A udělám to jen jednou, pak na to zapomeneme... *Varuje ji absolutně vážně, než se skloní a přistiskne rty na její krk. Prolíbá si cestičku až k jejímu uchu, nechá se obklopit její vůní.* Jsi krásná. *Lehce jí zuby sevře lalůček.* Jsi zábavná. *Váhu přesune na ruku, pod níž drží její zápěstí, aby ji tou volnou mohl pohladit po boku.* Chytrá. *Sjede s ní níže, prsty zavadí o nahou kůži u lemu šatů.* Sexy. *Rty přejede po lícní kosti až ke rtům.* Žádoucí. *Vydechne.* Nevezmeš si nějakého blbce, který to neocení. Protože ty dokážeš pomotat hlavu téměř kterémukoliv muži. To mi věř. Občas ani já... Nemáš tušení, co se mnou občas děláš. *Nebo možná měla. Dost jasně to ukázal jeho zkrat v baru. Chtěl ji. A mnohem víc než to. Miloval ji, ale to druhé za žádnou cenu nesměla vědět.*

*Tohle dohadování chce už utnout a proto mu řekne, že se už zamilovala. Konkrétně do něj, ale tohle navždy zůstane jejím tajemstvím. Nestojí jí za to mu to říct a poté ztratit jeho přátelství. Raději bude trpět, když ho bude pozorovat šťastného se svou ženou. Pořád věří, že se zamiluje a ožení se z lásky. Ne jako ona. Ona si už našla muže, kterého miluje nade všechno a kterého ani milovat nepřestane. Ví to, zkoušela to, jenže pokaždé, co si představí svou budoucnost, jakou by si přála, je v ní Daren. A že by si někdy vzala jeho? Na zázraky sice věří, ale až na tak velké nikoliv. Uhne od jeho pohledu a zadívá se někam neuričto za něj na oblohu.* /Nenadávej sám sobě../ Jenže tak stejné to může být u tebe, chápeš to? Sám odmítáš lásku, nechceš žádnou dívku ani poznat a pak mě poučuješ? Na tohle nemáš právo. Je to můj život, Darene. A jestli se rozhodnu, že si vezmu někoho jen proto, abych pomohla Illey a ani ho nebudu milovat, udělám to. Neplánuješ snad udělat ty to stejné až se vrátíš domů? *Když se s nikým nechce seznámit, hádá že prostě ukáže na jednu a vezme si ji, aniž by ji trochu vzal. Nebo jak jinak by si to představoval? Oženit se přece musí.* Na nějaké další muže kašlu. Nikoho jiného nechci. *Ví, že by mohla poznat několik milých mužů, ale nikdy k nikomu nebude cítit to, co k Darenovi. Je to beznadějné. Nechápavě pozvedne obočí, ale než se stihne zeptat, co chce udělat, ucítí jeho rty na svém krku. Neudrží se a ze rtů jí unikne sten.*/Bože ne.. Ještě to nějak pochopí, že ano?/*Asi je dost nelogické, se obávat, jestli se Daren nenaštve a nebude ji z něčeho podezírat když potichu spokojené zasténá, když se věnuje jejímu krku, když vlastně on tohle celé začal. Nevědomky se na něj natiskne a až když se trochu odtáhne, dokáže se zase plně soustředit nato, co říká.* Darene, já chápu, že pro mě chceš to nejlepší, protože jsem tvoje kamarádka.. Ale tohle je jenom moje rozhodnutí. A ty mi nemůžeš rozkazovat, koho si mám vzít, koho si nemám vzít.. Chci nějak pomoct. Co jiného mám dělat? Zamilovaná do toho kluka jsem už dlouho, snažila jsem se na něj zapomenout, seznamovat se s jinými, třeba tady na plese, jenže to nejde. Nemůžeš to pochopit, protože ses nikdy nezamiloval, ale neodkážu na něj zapomenout a otevřít srdce někomu jinému. *Odmlčí se.* Jsem dospělá, jen o rok mladší, než ty a dokážu dělat svá rozhodnutí. Tak je prosím respektuj.

Jenže ono to to samé není. Jsem korunní princ, musím se ženit. Nemám čas, ty jo. A nemůžu si vzít jen tak kdekoho, moje dítě bude jednou vládnou Africe, do manželství mi mluví úplně všichni. *Vysvětlí jí a začíná být už lehce podrážděný.* V zásadě jsem to usmlouval, že můžu podniknout tenhle "výlet do Illey", a pak si už prostě vyberu a nebudu to pořád odkládat. Nemám v zásadě čas se zamilovat, Lio. Musím vybírat rozumem a doufat, že to manželství nebude katastrofa. *Potřese hlavou.* Ty jsi tak zatraceně paličatá! *Postěžuje si důrazně, aniž by zvedl hlas. Možná právě kvůli tomu se rozhodne jí ukázat, co s muži dělá, jak snadno by si mohla někoho omotat kolem prstu, kdyby tomu dala šanci. Mohla by mít kohokoliv. Kdyby mu teď řekla, že chce jeho, padne jí k nohám, protože jeho srdce měla už dávno. Když zasténá, sám se zachvěje, jak ho ten upřímný zvuk zasáhne.* Lio... *Vydechne a vzpomene si, jak vtipkovala o tom, že jí nevadí hrubší zacházení a skousne jí lalůček, načež začít, jak se k němu přistiskne blíž. Stojí ho veškerou vůli přestat. Nejraději by pokračoval, nehledě na to, kde byli a kdo všechno by je mohl vidět.* /Prostě to pochop./ *Ale zdá se to marné. Jeho výraz citelně ochladne, tváří se téměř lhostejně.* Chápu to moc dobře. *Vyruší ji.* Vím, jaký je to být zamilovaný. Zdá se, že už si prostě dávno neříkáme všechno. *Odpoví jí a odtáhne se. Je mu najednou citelně chladněji, ani si neuvědomil, jak ho hřála její blízkosti. Jako vždy, když je naštvaný, zklamaný, nebo uražený, nekřičí, nehádá se. Jednoduše se stáhne do sebe a dokáže říct věci, které se zdají téměř kruté, aniž by u toho musel byť jen o oktávu zvýšit hlas.* Máš pravdu. Už se do toho nebudu plést. A ty se nepleť do mých citů nebo vztahů. *Dopije sklenku vína. Sedí teď od ní dost daleko, zvlášť v kontrastu s předchozím blízkostí. Bez nadšení uždibuje jídla a upíjí vína. Dobrá nálada ho kompletně přešla. Stejně jako nálada ke konverzaci.* Měli bysme jít. *Zkonstatuje po chvíli prostě. Ochladilo se a ačkoliv ho na ni momentálně bolí i co by jen pohlédnout, stále si nepřeje, aby třeba nastydla.*

Ale vždyť já se taky nevdám hned.. Vezmu si někoho, kdo bude milý a se kterým si budu rozumět. *Nechápe, co ho tak štve. Jo, jsou to kamarádi od dětství a on ji chce jen chránit, ale vždyť ona sama je dospělá a může se rozhodnout, kdy a koho si vezme, ne?* Třeba si aspoň s některou bude z části rozumět.. Vím, že nemáš čas, ale vzít třeba tři na večeři a popovídat si s nimi mezi dvěma očima by nebylo na dlouho. /Prakticky jen na tři dny../ Stejně jako ty. *On je snad ještě tvrdohlavější než ona a to je už co říct. Líbí se jí jak ukazuje, co dělá s ostatními muži, jen je problém, že ona nikdy nebude chtít dělat tyhle věci s kýmkoliv jiným, než s ním. Bavila se s jinými, ale vždycky je v hlavě srovnává s Darenem a nikdy se s nikým tak dobře jako s ním nebavila. Zasténá a přitiskne se na něj. Díky tomu jak jí skousne ušní lalůček, musí potlačit další spokojený sten, který se jí dere ze rtů. Jenže ani tímhle ji nepřesvědčí, k tomu, aby se pokusila si najít někoho jiného, spíše naopak. Akorát jí ukázal jaké by to bylo s ní a utvrdil ji v tom, že není šance, že by s ní kterýkoliv jiný chlap dokázal udělat to, co s ní dělá on.*Ty ses zamiloval? *Zeptá se zaraženě.* Promiň, to jsem nevěděla. *Nechtěla ho tím, co řekla nijak ranit. Neměla o tom tušení. Stejně jako on o ní.* Darene.. ale vždyť tohle není to samé. Já ti nezakazuju se oženit, chápeš? Ne jako ty mě se vdát. Jen chci, aby sis vzal někoho, s kým si budeš rozumět, nevěděla jsem, že jsi se zamiloval, jinak bych to neříkala. Já ti to teď řekla a ty jsi pořád pokračoval v tom jak si někoho jiné, koho budu milovat najdu, jenže já nemůžu. *Podle sebe je teď v právu ona. Potřese hlavu a vstane. Víno do sebe rychle kopne a dá věci bez řečí do košíku. Poté vstane, opráší se a i ten košík vezme, když ho sem nesl Daren, tak ho odnese zase ona. Bez řečí se vydá pryč, momentálně není v náladě, kdy by chtěla pokračovat v konverzaci s ním nebo kýmkoliv jiným.*

*Těžko by jí vysvětlil, že závidí tomu muži, kterého si jednou vezme a vlastně nechce, aby si někoho brala. A zároveň to, že ji miluje natolik, aby si přál, aby si vzala jen muže, který k ní bude cítit něco takhle silného a upřímného a ona k němu. Představa, že si vezme někoho kvůli politice a bude v životě jen... spokojená, je pro něj jednoduše bolestivá.* Však jo, ale láska to asi nebudu. *Ušklíbne se. Z pár setkání člověk nezjistí, zda jde o lásku jeho života.* /Trefa./ *Ale to jí nepřizná. Oba byli hrozně tvrdohlaví. Tahle konfrontace byla asi nevyhnutelná. Zkouší všechno, ale Lia si tvrdošíjně stojí za svým a on akorát zůstane se zoufalou touhou ji políbit, dokud oba nezapomenou na svět kolem. Jelikož realita byla momentálně … no, dost na hovno. Okamžitě lituje, že se jí přiznal ohledně toho, že je zamilovaný, a tak se jen beze slova odtáhne.* Nech toho, Lio. Já ti taky nezakazuju, aby ses vdala. Taky jsem nejdřív netušil, že už jsi zamilovaná. A pak jsem se ti jen snažil vysvětlit, že se člověk může zamilovat víckrát. I já bych se možná mohl zamilovat znova. /I když dost pochybuju./ Ale jednoduše na to nemám čas. Ty jsi to prostě jen vzdala. *Ačkoliv se hádají a on jí říká ošklivé věci, jeho tón je klidný, téměř stoický.* Tak to prostě nech být... *Už se o tom nehodlá bavit, jen mlčí a dopíjí víno. Poté spolu s ní sklidí a jelikož ona popadne košík, vezme aspoň deku. Štve ho, jak tenhle večer skončil. A nesnáší být s Liou pohádaný. Ale zároveň se s ní teď nedokáže normálně bavit. Vždycky se stáhl do sebe, když se cítil raněný nebo naštvaný a bylo tomu i teď. Nejspíš kolem sebe teď budou chvíli chodit po špičkách. Ale věděl, že to nevydrží dlouho. Nedokázal se na ni zlobit. Jen by si přál, aby věci byly jinak.*