Jedna z mnoha komnat paláce

Ale kdyby náhodou později.*Nenechá se odbýt. Stejně na něm deku nechá a když jí dá prsty před rty, dá mu na ně polibek. Řekne, že nic nechce, je spokojená takhle, s ním v posteli a začne se ho ona ptá, jestli něco nechce on. Když se opraví, že chce jen ji, ujistí ho, že je jen jeho, zamilovaně se na něj usměje, nedokáže to ovládnout. Po tom, co ji ujistí, že ji nikomu nedá se k němu nakloní a znovu ho krátce políbí. Je strašně ráda, že je zasnoubili, i když právě kvůli jejich zasnoubení nedávno ještě utekla a odmítala věřit, že by spolu někdy mohli být šťastní. Když ji osloví "má budoucí královno", uvědomí si, že Bastien je vlastně korunní princ. Nikdy si to tak plně neuvědomila.*/Zvládnu být dobrou královnou?/*Trochu, dobře, docela hodně se toho bojí. Nerada by někoho zklamala. Užívá si jeho hlazení, po jejích teď už více suchých vlasech, je to přece jen nějáká doba, co vylezli z vany a už jsou v podstatě usušení.*Já taky.*Ujistí jej.*Ještě nikdy jsem nebyla v cizí zemi.*Řekne.*A vážně se těším, až mi Španělsko ukážeš. Určitě je tam nádherně.. Máš doma nějáká oblíbená místa?*Zeptá se zvědavě.*

Kdyby náhodou později, přikryl bych se sám. *Mrkne na ni, ale i tak je rád, že ho přikryla také. To, co říká je vážně pravda. Sám je tim překvapený. Jediný co chce, je vážně jen a jen ona. A alkohol. Ale to se snaží nedat najevo. Závislost na alkoholu nikdy nikomu nepřiznal, protože v jeho rodné zemi ho znají a nestarají se. Občas si nějaký ten bulvár přispěje, ale nikdo se nikdy přímo z očí do očí, proč ležel na lavičce před strip barem. Tady je rád, že ho nikdo nezná a moc rád by to kvůli Kasey vše zmírnil. Ted ji pořád sleduje milujícím pohledem, plným všech těch důkazů jak ji miluje. Nedokáže se dočkat, až bude po jeho boku stát jako královna.* A tonco nevidět budeš v jedne cizí zemi bydlet. *Nad její otázkou nakrčí obočí a s hlazením přejde na její záda.* /Bar, bar, bar, klub, klub, strip bar./ Naše jízdárna. Tam rád chodím. Stejně jako do stájí. A nejradši někdy rád jsem sám na vodě, na nějaké naší lodičce. *Pokrčí jednoduše rameny, jelikož moc míst oblíbených nemá.*

Už to neřešme..*Požádá ho. Ona se o něj chce starat, stejně jak se on stará o ní. Chce mu dokazovat, jak ho miluje a jak jí na něm záleží, i když to první ještě nahlas neřekla, i když si je tím jistá. Jediné, co chce je Bastien, všechno ostatní je jí jedno. Dívá se na něj, jde vidět, že je moc šťastná. Když ji nazve královnou, jako by si skutečně poprvé uvědomila, že se jí stane, až si ho vezme. Je z toho trochu nervózní, nebo možná více jak trochu. Řekne, že v cizí zemi ještě nebyla a i to je důvod, proč se do Španělska tak těší. Ale největší důvod je Bastien, protože pak bude už skutečně jen s ním.*Jo, s tebou.*Znovu ho pohladí po ruce. Zeptá se na jeho oblíbené místo ve Španělsku.*Jo, čekala jsem, že řekneš stáje.*Řekne.*Jsem zvědavá na ty koně.*Když se zmíní o lodičce, na které je rád sám, pousměje se.*A mě tam aspoň občas vezmeš? *Zeptá se jej.*Určitě se nějak domluvíme.*Mrkne na něj. Moc dobře vím, čím by ho uplatila.*

*Jako souhlas ji políbí na spánek a přivře zase oči, když se nadechne vůně její vlasů. Je rád, že ji ma vedle sebe, takhle má pocit, že ji může chránit před čýmkoliv, dokonce i možnost př sebou. On sám neví, jaky bude král, nikdy mu tahle myšlenka až tak nevadila. Ta že je korunní princ a má se stát králem. Teď, když vi jak skvělou královnu bude mít, je si nejisty úplně na nejmenší kousíček. Poté ji řekne jeho oblíbená místa ve Španělsku, teda vážně ne všechny, hary si necha pro sebe.* Samozřejmě, že máme ty nejlepší koně. *Mrkne na ni s úsměvem.* Taky máme všude sídla, jedno jsem si tak nějak přívlastnil. Takový u malé vesničky. Neni to úplně sídlo, taková menší dřevěná vilka. Ale mám to tam taky rád. *Dopoví s pokrčením ramen a pak se uchechtne.* Tak když mi dáš nějakou záminku, proč bych tě tam měl vzít... Tak klidně. *Zase ji věnuje páe polibků na krku a když se odtáhne, má na tváři výraz uvědomění.* Jo a taky si myslím, že si tě ukradne má sestra. Zalíbíš si ji, i ona tebe. /Pokud ji o mně nenakecá takový věci, že se mě bude bát ještě více, než po našem prvním setkání./ *Celpuz dobu se mu zavírají už oči a teď i zazíve.* Nevadilo by ti... *Líně se protáhne a věnuje ji polibek na čelo.* ...kdybych si na chvíli zdříml? *Zazubí se na ni a hned jak zavře oči, tak usne i kdyby nechtěl. U toho pořád objímá rukou Kasey a je natočený směrem k ní.*

*Když se zmíní o koních, řekne, že je na ně zvědavá. Trochu o nich už Bastien básnil a je zvědavá, jací budou ve skutečnosti. Vážně se do Španělska těší, až bude jenom s ním, i když by to ještě před chvilkou nahlas nepřiznala, asi by si to nnepřiznala sama v duchu pro sebe.*Na ni jsem taky zvědavá.*Řekne, když se Bastien zmíní o dřevěné vilce. Doufá, že i tam ji vezme co nejdříve. Pak se usměje.*Myslím, že nějáká se určitě najde. Mrkne na něj a přitom si trochu skousne ret. Nadzvedne obočí.*Jo?Doufám, že máš pravdu a oblíbí si mě. Já věřím, že ji budu mít ráda./Snad se z nás stanou kamarádky./*Vážně v to doufá, protože by bylo fajn mít někoho ve Španělsku s kým by si mohla povídat, teda kromě Bastiena. Slyší, jak zazíve a pak vidí, jak se líně protáhne.*/Je roztomilý./Nevadilo, dobrou noc.*Políbí ho sama ještě jednou láskyplně na tvář. Zavře oči stejně jako on a po chvilce taky už usne.*

*Včera na plese, ještě předtím, než zaútočili rebelové se s Bastienem domluvili, že by se mohl přestěhovat k ní do komnaty. Jí se tento nápad moc líbil, a tak s ním souhlasila. Pak se ale objevili rebelové a v sále byl zmatek. Hodně jejích příbuzných je zraněných a ona se o ně bojí. I o Bastiena, který to schytal do nohy a hnedka jak se dostali do bezpečí, ošetřili ho doktoři. Ona byla celou tu dobu s ním. Co je pustili uprostřed noci, byli pro jistotu všichni odvedeni na ošetřovnu, kde je zkontrolovali, i ty nezraněné, jen aby se ujistili. Ona má jen trochu poškrábané ruce, jinak je v pořádku. Její ranky jsou malé, ani nepotřebovali zašít. Celou dobu byla jako na trní, kvůli svému snoubenci, nechce, aby ho něco bolelo. Teď čeká v komnatě, dokud nepřijde, jak se včera domluvili. Trochu tu poskládala všechny knížky, které se jí tu jen tak povalovaly. Přechází po místnosit, než se rozhodne jít na balkón, kde se zahledí do zahrad.*/Co když se rebelům příště podaří někoho i zabít? Co když se stane něco rodičům a nebo Ayperosovi? A co kdyby nepřežil Bastien?/*Včera ji to skutečně vyděsilo, protože představa, že by měla o něj a nebo i o někoho jiného přijít je strašná.*

*Nechtěl vůbec na ošetřovnu, radši by to přežil bez nějaké pomoci od doktorů. Včera se neuvěřitelně bál o Kasey, jak se mu braceli vzpomínky na dětství, bylo to ještě horší. Samozřejmě je rád, že se jeho snoubence nic nestalo. Teď už pomalu kulhá směrem ke komnatě Kasey, kde se domluvili, že bude spát i on. Doktoři mu ošetřili všechny rány. Ránu na noze, díky které teď kulhá, ale berle odmítl. Nic takového nikdy nemusel, podle něj tím jen ukazuje na slabost, což on nedokáže. Zašili mu taky bodnou ránu na boku, která naštěstí nebyla moc hluboká. Připadá si jalo mrzák, který nedokáže ujít ani jeden správný a silný krok. Vynutil si i nějaké prášky, které si spíš vzal kvůli náhradě drog, než proto, aby mu ztišili bolest nebo jeho vynervování. Jakmile dojde až ke komnatě, vejde dovnitř. Uvidí otevřené dveře na balkon, tak jde tam, kde spatří Kasey.* Zlato, jsi v pořádku? *Zeptá se jí starostlivě a koukne se stejným směrem jako ona, poté se zaměří na ni.* /Nedokázal bych žít s tím, že jsem ji neochránil. Jako Sarayu. Radši bych zemřel, než aby se jí něco stalo. A přesto včera mohl. Jsem k ničemu, když nedokážu ani chránit lidi, co miluju./

*Postává na balkóně a dívá se do zahrad. Přemýšlí o tom, co se stalo včera. Jí se naštěstí nic nestalo, díky Bastienovi, ale trápí se kvůli jeho zraněním a kvůli zbytku své rodiny. Na sobě má modré džíny a bílé tílko. Vlasy má rozpuštěné. Teď se dívá před sebe, ani moc nevnímá, dokud na ni někdo nepromluví. Otočí se a uvidí svého snoubence, se kterým se včera domluvili, že bude pár dní u ní.*Ahoj.*Pozdraví ho a pak přikývne.*Já jsem v pořádku.*Ujistí ho.*Díky tobě.*Dodá potom a pak ho vezme za ruku a vede jej do komnaty. Nezastaví se, dokud ho neposadí na postel.*Ty bys měl odpočívat. Kvůli noze.*Řekne starostlivě a sedne si vedle něj.*Jak je tobě? Bolí tě to moc?*Podívá se na jeho nohu a pak zase na Bastiena.*

*Dojde až do komnaty jeho snoubenky, ale dojde tam o hodně pomaleji, než by chtěl. Chtěl být u ni co nejdřív, jakoby ji mohlo cokoliv ohrozit, když tam nebude a nebude ji hlídat a chránit před nebezpečím okolního světa. Jakmile dojde až na balkon, ustaraně se otočí na Kasey a sleduje ji. Když řekne, že je v pořádku diky němu, začne vrtět nesouhlasně hlavou a v tváři se mu mihne nesouhlasný, skoro až kamenný pohled.* Ne, diky tomu, že mě zranili, se mohlo stát něco i tobě. Nechránil jsem tě dostatečně. *Když ho odvede k posteli a posadí ho, nesouhlasně zamručí.* Nemusím odpočívat, njc mi není. *Zamumlá a natáhne se pro její ruku, aby ji mohl sevřít v té své.* Nebolí to vůbec, dali mi prášky. Necítím to. *Pokrčí rameny jednoduše. Vzal si ještě léky s sebou, i když o tom, už lékaři nevědí.* Víš, včera jsem se o tebe bál. *Začne potichu a dívá se na jejich spojené ruce.* Nemám dobré zkušenosti s tímhle typem lidí. U nás, ve Španělsku, je něco takového taky. Když jsem byl malý, mě a mou sestru unesli. Mně nic neudělali, jí ale jo. Mě propustili i dříve, jenže ji si tam nechali ještě déle a ublížili ji. *Zvládá o tom mluvit jen díky těm několika práškům, které si vzal navíc, který jakoby tlumí i jrho bolest vevnitř, jebo pocity.*

*Otočí se na Batsiena a starostlivě si ho prohlédne. Včera se o něj strašně moc bála. Nechce o něj přijít. Miluje ho a když zjistila, že je zraněný, měla tak velký strach jako jindy. Včera se jí nic nestalo jen díky němu, to jí nikdo nevymluví. Řekne mu, že je v pořádku.*Děláš si legraci?*Zeptá se poté a potřese hlavou.*Chránil si mě dostatečně, tak moc jak jen to šlo.*Nesouhlasí s ním.*Nic se mi nestalo a to jen díky tobě. Protože jsi mě ochránil.*Nechce, aby si něco vyčítal, když ani není co. Navíc i kdyby se jí něco stalo, nemohl by to ovlivnit. Ale jí se vážně nic nestalo, kromě pár škrábánců, o kterých ani neví, kde je vzala. Dotáhne ho k posteli, kam ho posadí a sedne si vedle něj.*Ale musíš odpočívat.*Namítne.*Měl by sis lehnout a nenamáhat se.*Rovnou by ho chtěla donutit si lehnout, ale on ji vezme za ruku, tak se rozhodne, že s tím chvilku počká. Jemně mu ruku stiskne.*To je dobře..*Vydechne, když jí řekne, že ho to nebolí. Dívá se přímo nad něj, nespouští z něj oči.*Já jsem se taky o tebe bála. Strašně moc Tak jako ještě o nikoho.*Zašeptá. Pak poslouchá a lehce se zamračí.*Dáváš si to snad za vinu?*Zeptá se ho.*Nemohl jsi nic udělat Bastiene.*Volnou ruku mu položí na tvář, aby se na ni podíval. Pak se k němu skloní a políbí ho.*Nic si nevyčítej.*Zašeptá, když se odtáhne.*

*Dobelhá se až ke Kasey na balkon. Nesouhlasí s tim, že ji zachránil, měla jen štěstí, že se jí nic nestalo a on sám měl zas smůlu. Je rád, ale že to štěstí měla a teď nemusí třeba ležet na ošetřovně.* Snažil jsem se tě chránit, ale měla si štěstí. Já za nic nemůžu. Měl jsem tě chránit lépe. *On si to nikdy nedokáže přiznat, protože to má v sobě už nějak blbě zakořeněné a cokoliv, co se týká ochrany někoho, hned má blbé skončení, i kdyby zachránil třeba všechny, našel by si něco, co by to vyvrátilo. Poté si teda sedne a chytne ruku Kasey, kterou svírá pevně.* Vždyť se nenamáhám. *Ušklíbne se a nohou zahýbe, aby dal najevo, že ho to nebolí. Maličko prikyvne a zase nasadí kamenný výraz, aby skryl ve svém obličeji bolest z těch vzpomínek.* Jo, protože jsem to měl být já komu měli ublížit. Ale vzali si ji, i když jsem to měl být já. Ja vyvázl, ji ublížili, neříkej, že to nezní jako něco, za co mužů já, co je moje vina. *Zavrčí potichu a jakmile ho přinutí, aby se na Kasey podíval, kamenný výraz mu trošku povadne. Polibek jí oplatí, ale když mu řekne, aby si nic nevyčítal, zavrtí mlčky hlavou v nesouhlasu.*

*Potřese lehce hlavou.*Když se rozhořely ty závěsy.. Úplně jsem zamrzla na místě. Ty jsi mě probral z toho transu a donutil mě utíkat. Takže zásluhu na tom máš.*Usměje se na něj. Sedne si vedle něj a drží jej za ruku. Podívá se pak na jeho nohu.*Prostě budeš odpočívat a já se o tebe postarám.*Řekne neoblomně.*Nedělej, že by ti snad nějak vadilo jen ležet v posteli, se mnou.*Zatváří se jako naprostý nevinný andílek. Pak se dozví, co se stalo, když byl malý a hned řekne, že to nebyla jeho vina.*Ale oni ti ublížili..*Řekne.*Udělali to takhle schválně. Protože jim určitě bylo jasné, že si to budeš vyčítat a to je to horší. Kdyby ti ublížili fyzicky, místo ní, rány by se zahojili, to věděli, ale ten pocit, který máš díky tomu, že ublížili jí, tam bude už asi napořád..*Povzdechne si.*/Bude ho to dlouho hlodat v mysli../*Povzdechne si znovu. To, že zavrčel nijak nekomentuje. Přinutí ho, aby se na ni podíval. Políbí ho a pousměje se.*Jsi strašný tvrdohlavec, víš to?*Zeptá se ho pobaveně.*jde vidět, že ti na setře moc záleží. Ona ti to určitě nevyčítá. Musí vědět, že kdybys mohl, vzal bys to na sebe.

To je jenom výmluva. *Zamumlá a sám si pořád myslí, že ji nezachránil a ví, že pokud to nastane příště, že ji bude chránit lépe, aby na sobě neměla ani škrábanec. Poté už sedí vedle ní na posteli s její rukou v té jeho.* Tak fajn, ale nebudeš se o mě starat pořád, protože nejsem nemohoucí. A budeme spolu jenom ležet a ty se nebudeš starat taky a odpočívat budeš tak, jo? *Poví trošku pobaveným tónem, potom se odhodlá ji to říct co se stalo, když byl malý, ale nesouhlasí s tím, co Kasey říká. Ví, že to byla jeho vina, právě on měl svou sestru bránit více, aby ji třeba ani neunesli. On za to může, že ji ublížili a nikdo mu to nevymluví. Na to co řekne Lasey něco je a on pokrčí rameny.* Ale neměl jsem dovolit, aby si ji vzali. Kdybych to nedovolil, neměl bych takový pocit. *Povzdechne si a rukou si promne obličej.* Tuším, že to máme dědičné. *Pokrčí rameny a ušklíbne se. Následně zase přikývne.* Snad. /Nebo mě taky v mysli může nenávidět za to, že jsem ji nezachránil./ *Poté se posune více dozadu a sedne si tak, aby měl natáhle nohy. Poklepe si na volné místo na posteli vedle sebe, aby si pak Kasey mohl posadit na klín tak, aby k sobě byli čelem.*

*Povzdechne si.*Je nějáká možnost jak tě přesvědčím o opaku? Nějáký způsob jak to udělat?*Zeptá se ho. Vážně nechce, aby si to vyčítal, když nemá co. Nerada ho vidí takhle. Sklesle a je zklamaný sám sebou. Řekne, že se o něj postará a pak se usměje.*Dobře, dobře.. Budeme spolu ležet v posteli a odpočívat oba dva.*Svolí. Pak poslouchá, cos se mu stalo, když byl malý. Nemůže za to a snaží se ho o tom přesvědčit, ale on je vážně strašně tvrdohlavý. Pak si zase povzdechne.*Kdybys měl možnost je zastavit, určitě bys to udělal. Ale očividně to prostě nešlo.*Pak poznamená, že jeho sestra přece musí vědět, že nechtěl, aby se jí něco stalo a musí ho mít ráda.*Určitě ano.*Řekne povzbudivě a stiskne mu ruku. Usměje se na něj, když se posune více do středu postele, tak se posune k němu a pak si sedne na jeho klín, ruce mu dá za krk, přitom se mu dívá do očí.

*Zamyšleně se podívá na zem pod jeho nohama a zavrtí hlavou.* Ne. Asi ne. Stojím si za svým. *Zavrtí opět hlavou. Nikdonmu to nikdy z hlavy nedostame, cokoliv si umane, mu nikdo nerozmluví, dokáže si to rozmluvit jen on sám. Poté se na Kasey pousměje a přikývne.* Přesně tak. Nemáš tušení, co vše se dá dělat při odpočívání. *Spiklenecky na ni mrkne. U téma ho a jeho sestry, když byli malí, je taky neoblomný.* Určitě to šlo, jen jsem to nezkoušel, dostal jsem strach a kvůli podělanými strachu, jsem ohrozil mou sestru. *Zavrtí hlavou a musí si hlavu vložit do dlaní, aby se trochu uklidnil. Nechce dostat jeden z jeho výkyvů nálad. I když prášky, kterých si vzal více než by měl mu to tlumí. Jen maličko přikyvuje a když se přesune k němu a dá ruce za jeho krk, usměje se na ni a chytne ja za boky.* Vážně chceš odpočívat? *Zamrmle ne moc nadšeně, ale v očích má zase vše různé jiskřičky.*

*Povzdechne si.*/S prý, že Schreave jsou ti nejvíce tvrdohlaví../*Pomyslí si. Podle ní na Bastiena nemá snad nikdo z nich. Pak nakonec řekne, že budou společně odpočívat a usměje se.*Ty snad pořád myslíš jen na to jedno, co?*Zeptá se tiše. Pak zjistí, co se stalo, když byl malý. Nechce, aby si to dával za vinu, ale stejně ho asi nedokáže přesvědčit o tom, že za nic nemůže a udělal maximum, jak si myslí ona.*Podle mě jsi udělal, co jsi jen mohl, ale asi tě o tom nepřesvědčím..*Rozhodne se o tom už dále nebavit. Stejně jak on si i ona bude myslet svoje. Když se posadí dále, přesune se k němu a pak se usadí na jeho klíně. Ruce mu přitom dá za krk a s menším úsměvem se mu dívá do očí.*Hmm.. Podle toho, co bys chtěl dělat jinak..*Hraje nechápavou. Přitom má v očích neposedné jiskřičky a i její úsměv musí vypovídat o tom, že moc dobře ví, na co myslel. Ale přece je to malý andílek, tak to hnedka nahlas nepřizná.*

*Většinou když si něco vzal do hlavy, ať to bylo něco špatného, dobrého, něco co ubližuje mu samotného, nikdo mi to nedokázal vymluvit. Na to je vážně moc tvrdohlavý, takže jediný co by mu pohlo, kdyby si přiznal on sám, že žádnou vinu nenese.* Jsem chlap. A máš pravdu, myslím na to jedno pořád. Ale úplně pořád. *Ušklíbne se a úšlebek mu na tváři zůstane do te doby, než začnou řešit, co se stalo když byl malý.* Ne, nepřesvědčích. *Zamumlá potichu a poté už má na tváři menší úsměv, když na něm Kasey sedí a ruce má kolem jeho krku.* Neříkej, že ti to musím připomenout. Moc se mi nechce.*Zavrtí pobaveně hlavou a nakonec se k ní sehne a věnuje jí pár polibků na krk. Úplně zapomíná na zašitý bok, jak ho nebolí, takže doufá, že se mu to třeba nerozjede, jak ho doktoři varovali.* Už sis vzpomněla? *Zeptá se ji, když se od jejího krku, na kterém zase zanechal barevné flíčky, odtáhne.*

*Pobaveně se usměje a raději to nad čím pořád přemýšlí už nekomentuje. Kdyby si to ona představovala, pravděpodobně by byla pořád červená. Když si vzpomene na tu invaze Bastiena do její vany má pocit, jako by se místnost oteplila o nějákých padesát stupňů, jaké je jí horko. Pak se baví o tom, co se stalo jemu a jeho sestře v dětství a ona si povzdechne. Nejspíš ho přesvědčit nezvládne.*/Jeho sestra mu určitě odpustila.. Jen by si měl odpustit i on sám./*Pak si sedne na jeho klín a dá mu ruce za krk. Naoko nechápavě se zeptá, co by ještě mohli dělat kromě odpočívání. Zakloní hlavu a spokojeně se usmívá. Po chvíli se zase podívá na něj.*Zase mi komorné budou muset maskovat flíčky..*Zašeptá. Sama se k němu pak skloní a políbí ho, více vášnivěji, než předtím a rukama přejde po jeho hrudi. Pak vjede jednou rukou i pod jeho tričko, které trochu vyhrne nahoru. Přitom se samozřejmě tváří jako andílek.*

*Kdyby nemyslel na tu nedmu věc, asi by se z těch myšlenek zbláznil. A vždy aby nemyslel na ty špatné věci, si vzpomene na tu jednu věc, na Kasey nebo na alkohol. A cítí se hned lépe. I teď u toho jak řeší, co se stalo jeho sestře a jemu, mu pomáhá to, že Kasey je po jeho boku. Ne to jediná, komu to takhle řekl, z těch lidí, co nejsou jeho rodina. A u Kasey má důvěru, že ji může říct vážně vše. Když už se o tom nebaví a Kasey sedií na jeho klíně, už má na tváři úsměv. Začne ji gase vytvářet barevné flíčky na krku. Pobaveně se ušklíbne a nevěřícně se na Kasey podívá.* Tak si je nemaskuj, nech to tak. *Pronese pobaveně. Jakmile ho Kasey začne líbat více vášnivěji, do polibku se usměje. Je rád, že se taky jednou za čas odváže. Když mu trošku vyhrne tričko, s pobaveným úsměvem se na Kasey koukne.* Kasey, Kasey... Ty ses mi nějak rozjela. *Pokroutí na oko káravě hlavou, ale hnedka se zas nakloní k ní a vášnivý polibek ji oplatí, u čehož ji rukama zajede také pod tričko, kde ji začne hladit po hrudníku.*

*Když sedí na Bastienově klíně tváří se jako naprostý andílek, který neví o čem mluví. Když jí líbá a krku zakloní hlavu, aby měl lepší přístup a spokojeně se usmívá. Pka poznamená, že si je zase bude muset zamaskovat a nebo jí je teda bude maskovat komorná.*Uviděl by je Ayperos a asi se zbláznil a nebo bych od něj pořád slyšela vtípky.. Táta to nevím, ale mamka by pravděpodobně říkala, že se konečně dočká vnoučat..*Zasměje se.*/Děti mají ještě čas./*Pak ho sama políbí více vášnivěji a pak mu vyhrne tričko. Odtáhne se od něj, aby mu viděla do očí.*Já jo? Já jsem úplný andílek..*Zamrká řasama. Pak mu začne oplácet polibek a usměje se do něj, když jí rukou zajede pod tričko a začne jí hladit na hrudníku. Ona mu tričko vyhrne ještě více, než mu ho přetáhne přes hlavu.*

*Díky Kasey teď na všechno zapimene, na vše co řešili před tím a vnímá jen její sladkou vůni. Dělá ji jeden barevný flíček za druhým. Pobaveneu se ušklíbne a povzdechne si, taky pobaveně.* Par vtípků by ti neuškodilo. A mamce by si řekla, že jo, dočká, žr na nich pracujeme. *Mrkne na ni úplně nevinně on s úsměvem na rtech. Nedokáže se teď sám sobě představit jako otec. Vůbec neví, jak se děti vychovávají. Ale zase na druhou stranu děti chce a nevadilo by mi, kdyby je měli teď, jen by nebyl připravený a postupně jak by rostly, musel by je zavírat nekam do klícek.* Ten největší andílek. *Zavrtí hlavou a i on jí rukama vjede pos tričko a začne ji hladit po hrudníku, u toho ji věnuje polibky. Poté se odtáhne, aby mu mohla stáhnout tričko přes hlavu a on to stejné, udělá s tričkem Kasey hned poté.*

*Řekne, proč si je musí zamaskovat a pak se uchechtne.*Pár vtípků.. jde vidět, že neznáš mého bratra.*Uchechtne s.*/Nebyla by s ním rozumná řeč../*Pak zmíní i mámu a po jeho komentáři k ní, potřese lehce hlavou. Děti chce, ale neví jak je na tom Bastien, navíc mají ještě dost času na ně. Když naoko pohoršeně řekne, že se nějak rozjela, zatváří se jako andílek a řekne, že jím přece je.*A navíc.. Snad ti to nevadí?*Zeptá se ho pobaveně. Následně mu sundá tričko a když i on jí, zakrývá ji jen černá podprsenka. Pohladí ho po hrudi a přitom si ho pozorně prohlíží. Čeká, co udělá on.*

*Na tváři se mu zrodí úšklebek a v očích se mu odrazí nápad, který ho právě napadne.* A co kdyby si mě s ním seznámila? Třeba jako s tvými rodiči? Bylo by to tak špatný? Nebo by ses za mě styděla? *Zeptá se ji pobaveně a u toho jí věnuje polibek na čelo. Dneska mu zrovna jako andílek nepřijde, ale nemá si na co stěžovat. To je přesně to, co chtěl. Aby se taky trochu odvázala.* No, co bys řekla ty? Vadí nebo nevadí? *Zazubí se na ni a když si oba dva sundají tričko, na tváři má menší spokonený úsměv. Když je ona před ním jen v podprsence, prostě ho na mysli hodlá jen ten jeden pohyb, který by teď měl udělat. A to taky udělá, podprsenku jí trochu nešikovně rozepne, ale rozepne. V očích má hravé jiskřičky, úplně zapomíná na teď hlavně na ten bok, i když ho nebolí, pořád se mu může rozjet, zašitý to má čerstvě. Aleni tak se ke Kasey nahne a začne ji na hrudníku dávat polibky, sem tam ji kousne třeba do bradavky.*

*Nadzvedne obočí, když vidí jeho úšklebek.*Klidně tě s nimi někdy seznámím.*Řekne mu s úsměvem.*Proč bych se za tebe měla stydět?*Zeptá se a potřese hlavou.*Nestyděla bych se a nestydím se.*Ujistí ho ještě. Pak se zeptá, jestli mu snad vadí, že se dneska nechová úplně jako andílek.*Asi nevadí..*Uchechtne se.*Když spokojeně spolupracuješ.*Zazubí se na něj. Pak mu sundá tričko a dovolí mu, aby zase on sundal to její a je před ním jenom v podprsence. Pohladí ho po hrudí a čeká, co udělá on. Když jí rozepne podprsenku, sama mu pomůže mu ji sundat. Když jí líbá na hrudníku, spokojeně se usmívá a když jí občas skousne bradavku, vydechne. Sjede mu rukama po nahé hrudi, až k jeho kalhotám. Nakloní se k němu a políbí ho, mezitím, co mu rozepne pásek.*

*Jakmile mu řekne, že je klidně někdy seznámí, najednou neví, jestli je to ten nejlepší nápad.* /Ale tak budoucí rodinu bych asi měl poznat, co? I když... Co když mě odmítnou? To mu bych se nedivil. A pak třeba požádají, aby se to zasnoubení zrušilo. Ale to by i už vadilo... Takže je to vážně spávný nápad?/ *Na chvíli se zatváří zamyšleně a myšlenkami někde jinde, než by teď při společnosti Kasey měl být.* No já nevím? Třeba nejsem ten typ, který by pro tebe tvojí rodiče chtěli. *Zašklebí se na ni. I kdyby ho nevzali, Kasey by hned stejně unesl do Španělska. když už jsou jen oba dva v tričku, rohodne se jí sundat i podprsenku a hned ji začne líbat na hrudníku s občasným kousnutím. jakmile mu začne rozepínat pásek, pomůže jí také a nadzvedne ji, aby si je mohl sundat. Hned poté začne sundávat kalhoty i Kasey, občas rukou jen taky zajede k jejím kalhotkám, ale hlavně se jí snaží ty rifle sundat.*