Jedna z mnoha komnat paláce

*Když se zeptá, jestli ho nechce představit rodičům, souhlasí. Nemá s tím problém. Zarazí ji, když se jí zeptá, jestli se za něj náhodou nestydí. Nevidí důvod, proč by měla a taky mu to hned řekne.*Nevidím důvod, proč by tě neměli mě chtít. Uvidí, že jsem s tebou šťastná a určitě s tím nebudou mít žádný problém.*Usměje se na něj zamilovaným úsměvem. Když jí sundá podprsenku, nechá ho, aby jí líbal na hrudi a občas jí kousnul do bradavky, což se jí líbí a dává to znát spokojenými vzdechy. Začne mu rozepínat pásek pak se nadzvedne, aby si kalhoty mohl sundat a pomůže mu se sundáváním jejích džín.*Nějaký nedočkavý..*Uchechtne se a už úplně si sundá své džíny, takže je jen v kalhotkách, které stejně taky budou brzy pryč.*

*Kdyby ho její rodina neměla ráda, asi by ho to možná mrzelo, ale stejně mu jde hlavně o Kasey, kterou by si unesl a na její rodinu kašlal. Doufá ale, že jsou stejne tak skvělí jako Kasey. A když je to její rodina, tak by měli být, ne?* I kdyby měli, může jim to být jedno, protože jsme zasnoubení. *Trošku se na ni zakření. Její rodinu by teda rád poznal co nejdříve, aby mohl naplánovat, kdy si nařídí letadlo zpátky domů. Poté se zase jejich konverzace přesune trošku víc jinak a už spíše moc nemluví, což mu vůbec nevadí. Musí ji pozvednout, aby si mohl stáhnou kalhoty a hned poté už je stahuje i jí.* To ti vadí? Já klidně na to půjdu pomalu. *Zazubí se na ni, ale není to něco, co by dokázal dodržet. Když ale Kasey zůstane jen v kalhotkách, napřed ji rukama pod kalhotky vnikne a různě ji tam začne hladit a lehtat a dělat vše možné, než ji je pomalu za chvíli stáhne. Teď je zas pro jistotu on jen v boxerkách a teď čeká on, co Kasey udělá.*

*Uchechtne se.*Jo, jsme zasnoubení. Já jsem jenom tvoje a ty můj a to nikdo už neovlivní.*Zazubí se na něj. Pak se od něj nechá líbat a poznamená, že je nějak nedočkavý. Potřese hlavou.*Nevadí.*Ujistí ho. Ona už je jen v kalhotkách a když jí začne hladit, spokojeně se soustředí jen na jeho ruce. Když je pak stáhne, podívá se zase na něj, prsty se mu zahákne o lem jeho boxerek, pak se nadzvedne, aby mu je stáhla, přitom se k němu nakloní, aby ho políbila, než ho pomalu s sebou stáhne na postel, kam si lehne a jen čeká, až jejich těla spojí v jedno.*

Přesně tak. Měli bychom za to zasnoubení jim poděkovat. *Uchechtne se. Dobře ví, že je zasnoubili kvůli politickým věcem, jen aby si našli obě dvě krajiny spojence, ale i tak je za to vděčný, protože bez toho by Kasey nepoznal a kdyby jo, choval by se určitě k ní stejně jako ke každé jiné. Možná váážně nedočkavý je, protože kdo by nebyl potom co o ní mohl přijít. Potom rukama vnikne do jejích kalhotek a hned potom i on už je bez boxerek. Nečeká dlouho a když už ho stáhne s sebou, hned po chvíli do ní opět vnikne a jejich těla spojí. Začne pomalu bokama narážet, mezitím co má zase ruce vedle ní a je sehlá aby ji mohl věnovat polibky. Smaozřejmě ji stále kontroluje jestli je v pořádku, ale už ne tolik, jako poprvé, ale stále ano.*

*Usměje se na něj.*Jo to bychom měli.. Asi bychom byli první, co by s tím poděkováním přišli.*Poznamená Je vážně ráda, že je zasnoubili a má chuť z to jít Keenanovi poděkovat, protože kdyby to neudělal, asi by se s Bastienem neseznámila a nebo ano, nedala mu po tom prvním setkání šanci, protože by k tomu neměla důvod. Takhle měla, protože díky jejich zasnoubení s ním měla strávit zbytek života a je ráda, že to takhle dopadlo. Když vnikne do jejích kalhotek, soustředí se na ty příjemné pocity, které díky tomu má. Sama mu sundá boxerky a stáhne ho s sebou na postel, kde si lehne na záda a čeká, až jejich těla spojí. Když se tak stane, spokojeně vydechne. Vychází mu svými boky vstříc a oplácí polibky. Líbí se jí to snad ještě více, než poprvé. Po chvilce dosáhne svého vrcholu.*Bastiene..*Zasténá přitom jeho jméno a pak se snaží uklidnit svůj dech. Odrhne si pramínek vlasů z tváře a s úsměvem se podívá na něj.*

Myslím si že jo. Ale tak jednou je něco poprvé. *Mrkne na ni s menším úsměvem. Vzpomene si na sestru jeho dědy, která původně taky byla korunní princeznou a bya zasnoubená, ale k jejímu štěstí se zasnoubení zrušilo. Vzpomíná si i na to, že jeho děda jeho matku nezasnoubil a ani jeho matka by nezasnoubila ho, kdyby nebylo jeho otce, který za zasnoubením stál. Dřív ho za to neměl rád o něco víc, ale teď mu je za to přece jen vděčný. Poté už je bez boxerek i on a on je přerušen v hlazení Kasey a vůbec mu to nevadí, jelikož hed poté do ní vnikne a jejich těla spojí. Její povzdechy ho pobouzí vpřed a nutí ho, aby ještě přidal. Když pronese jeho jméno, skloní se a hladově a vášnivě ji políbí. Za chvilku dojde svého vyvrcholení i on a najednou si ani nevšimne, že jak se nehlídal, byl hladový a ještě k tomu, jak mu prášky tlumily bolest, že jeho stehy se rozjely a z rany mu zase teče krev. Nevěřicně si povzdechne, ale i tak si nenechá tím kazit zábavu a ještě nějakou tu chvilku jejich těla nechá spojená, ale už s pohybem pomalí. Jakmile se zastaví, jejich těla rozpojí a rychle se natáhne pro další prášek na bolest, jen aby předešel tomu, že by přestaly fungovat. A taky si sedne tak, aby to nebylo vidět. Ještě stále má dech zrychlený, ale na Kasey se usmívá.* Doufám, že se ti to líbilo stejně jako poprvé. *Usměje se na ni a prostě dělá že se nic neděje, to mu jde nejlépe.*

*Usměje se na něj. Vážně je teď ráda za to, že je zasnoubili. Nedokáže si představit, že by si měla vzít někoho jiného než Bastiena. Ví, že nikdy nebude milovat nikoho tak moc, jako jeho. Pak už je jak on tak ona bez oblečení a on do ní konečně vnikne. Vychází mu svou pánví vstříc a když dosáhne svého vrcholu, hlasitě zasténá jeho jméno. Oplatí mu hladový a vášnivý polibek. Poté se snaží zklidnit svůj splašený dech. Dívá se na něj s úsměvem. Počká, než jejich těla rozpojí a pak si lehne na jeden bok, čelem k Bastienovi, přitom se podpírá rukou. Vidí, jak se natáhne pro prášek, stáhne lehkou přikrývku z postele, kterou si obtočí kolem těla, aby tu nechodila nahá a přejde ke stolku, kde je ve džbánu voda. Nalije mu do jedné skleničky.*Ať ho můžeš zapít.*Podá mu sklenici vodu.*Líbilo se mi to snad ještě více. Po každý si říkám, že snad každý polibek od tebe je lepší jak ten předchozí.*Usměje se na něj. Sedne si vedle něj a všimne i krve na jeho boku a jeho uvolněných stehů.*Bastiene, musí na ošetřovnu..*Řekne a podívá se mu starostlivě do očí.*

*Nikdy tak moc nemiloval nikoho jako ji, protože nikdy nikojo nechtěl. Stačilo mu povyražení na noc a byl spokojený. Tohle je úplně něco jinýho, než to, na co byl zvyklý. Jenže zjistil, že milovat někoho se mu líbí a je rád, že je to právě Kasey. Poté jsou už oba bez oblečení a těla mají spojená. Je spokojený, když už ví, že se o Kasey nemusí tak moc bát a že je v pořádku. I tak se semtam na ni ale koukne. Když poté dojde k vrcholu, nevšjmne si, že mu krvácí ten bok. To až po chvíli kdy jejich těla rozpojí, i když se mu ten pocit, že nejsou jedno tělo nelíbí. Mlčky si vezme prášek na bolest a usměje se na Kasey, když mu podá vodu.* Děkuki, miláčku. *Prášek zapije a nakonec vypije celou sklenici vody. Poté si zpět sedne na postel.* To jsem rád, taky se vždycky snažím. *Zazubí se na ni a když si všimne jeho boku, potichu zakleje.* To nic není, fakt. Nepotřebuju na ošetřovnu. Jsem v pořádku. *Podívá se na twn bok a nejradši by se teď na místě odstřelil za to, že Kasey přidělává starosti. Ale na ošetřovnu ho bude muset odtáhnout, jelikož tam vážně jít nechce.* /A co jim asi řeknu? Víte, rozdával jsem si to se svoji snoubenkou, protože ji neskutečně moc miluju, ale ta rána překáží v našem vztahu, tak jsem se ni rozhodl ignorovat a ona se mi pomstila./

*Líbí se jí to stejně jako poprvé, možná i více. Dojde vrcholu stejně jak on a pak se na něj s úsměvem dívá. Když se Bastien posadí a natáhne se po léku, sedne si taky, omotá kolem sebe lehkou bílou přikrývku a nalije mu vodu do sklenice, aby mu ji i následně mohla podat.*Nemáš zač.*Řekne mu s úsměvem. Ujistí ho, že se jí to líbilo, možná ještě více než předtím.*Doufám, že se to líbilo i tobě.*Mrkne na něj. Pak si všimne jeho krvácejícího boku. Zamračí se nad tím a řekne, že musí na ošetřovnu.*No to teda je, musíš si to nechat ošetřit.*Řekne neústupně.*Nechci, aby se ti to ještě nějak zhoršilo. Pak by sis musel dlouho poležet na ošetřovně, takhle ti to jen zase zašijí a půjdeme zpátky do pokoje.*Pohladí ho po tváři, aby se na ni podíval a políbí ho.*Přece tam zajdeš aspoň kvůli mě..*Usměje se na něm, stoupne si a najde své spodní prádlo, přikrývku dá zase na postel a obleče si ho. Pka si všimne oblečení Bastiena, které mu podá.*Sice se mi takhle líbíš, ale procházet se takhle po paláci asi není úplně vhodné..*Zazubí se na něj. Najde své džíny, které jsou pohozené na zemi a i tílko, pak se zase otočí na něj.*Chceš pomoci?*Zeptá se ho.*/Aspoň s tričkem, kdyby ho moc bolel ten bok../*Podívá se zase na jeho zranění a starostlivě nakrčí obočí.*

*Jakmile jsou jejich těla rozpojena, snaží se toho boku nevšímat, jen si vezme prášek, který by ani nezapíjel, kdyby mu Kasey vodu nenabídla.* Líbilo. *Zazubí se na ni a jaknile si toho boku všmne, zaskuhrá.* Nemusíme tam jít vůbec, bude to v pohodě. Nic to není, jen trošku teče krev, to se stává. *Mávne nad tím rukou, jelikož vážně na ostřovnu nechce. Nemá rád doktory a ty jejich chytré řeči. Její polibek oplatí a i když poté co mu dá jeho oblečení se stále mehne z místa.* Já nikam nejdu, takže se oblíkat nemusím. A myslíš, že by to těm lidem vadilo, kdyby mě uviděli nahého? *Mrkne na ni a sleduje ji jak se obléká. Nakonec se aspoň natáhne po boxerkách a když si jen úspěšně natáhne zase si sedne a jen Kasey sleduje.* /Ta by byla odhodlaná mě tam dotáhnout i násilím. Ale vždyť to přes ty prášky necítím a nic to není. To samo nějak sroste./ * Nakonec si s povzdechnutím obleče triko, na kterém se hned utvoří malinký červený flíček.* Fakt tam musím? Já tam nechci. /A když zůstane tady, můžu jít jinam než tam, to je nápad. Ale jak ji přesvědčit, aby se mnou nechodila?/ Nemusíš se mnou chodit, ty můžeš ležet a mezitím si třeba číst, já to tam nějak přežiju. *Pokrčí rameny a mezitím si poraženecky natáhne rifle.* Aspoň kdybych si to oblečení brát nemusel. *Zamumlá směrem k ní a stále sedí na posteli, jak se mu tam vůbec nechce.*

*Doufá, že se to Bastienovi líbilo stejně jako jí a když jí to potvrdí, usměje se na něj. Řekne, že musí na ošetřovnu a v tomhle si bude stát za svým a prostě ho tam dotáhne, i když nebude chtít sebevíc.*Jo, jasně stává.*Zamrmlá a protočí nad ním očima. Políbí jej a podá mu jeho oblečení, poté se sama začne oblékat.*Ano jdeš, takže se oblečeš*Řekne tvrdohlavě.*Dalším asi ne. Ale mě by vadilo, kdyby tě tak viděly. Ještě by na tebe něco zkusily a já je pak musela nechat zavřít do žaláře.*Usměje se jako andílek. Doobléká se a spokojeně se usměje, když vidí i jeho, jak se oblékne.*Jo musíš tam jít. Aspoň kvůli mě, lásko. Nechci, aby se ti to nějak zhoršilo. *Pak se uchechtne.*/Chová se jako malé dítě../*Pomyslí si pobaveně.*S tím nepočítej, jdu s tebou./Neutečeš jinam./*Přejde k němu, vezme ho za ruku, tak co, můžeme jít? A ne, nevyvlékneš se z toho.*Sladce se na něj usměje.*Čím dřív tam půjdeme, tím dříve tě ošetří a tím dříve se vrátíme společně sem, do komnaty, kde z tebe moc ráda to oblečení zase sundám.

*Doktory nemá v lásce už jen kvůli tomu, že se starají o to, kdy a kde k různým zranění přišel. Radši by se tomu vážně vyhl a zůstal nahý, přičemž by zas sundal oblečení i z Kasey.* Ale to všechno dává smysl! Ja  bych se nemusel oblékat, takže by ani nehrozilo, že si někdo něco na mě zkusí. A ještě by si užívali svého života. *Zamumlá a očkem se na ten bok koukne, přičemž se začne docela dost nerad oblékat.* Já to zvládnu sám. *Zamumlá i když ví, že když se bude snažit jakkoliv, stejně Kasey nepovolí a nevyjde mu to utéct pryč od ošetřovny.* Co mám jinýho dělat? *Opět zamumlá a vstane, Kasey políbí a pak ji chytne za ruku a vydá se ke dveřím.* Ale zase když mě znovu toho oblečení zbaviš, už to tak hrozne nebude. *Když otevře dveře, ještě se rozhodne, že chvilku bude zdržovat, a tak se k ní opět nakloní a zase ji hladově políbí a nevypadá to, že by se chtěl odtáhnout a tak ji pořád věnuje polibky, přičemž se pořád tváři úplně jakoby se nic nedělo, jakoby právě teď neměli  namířeno na ošetřovnu.* /Vždyť se to samo zatáhne, moc vyšiluje./

*Musí se nad tím zasmát*Ještě se ti do toho dostane infekce a nebo něco podobného a to přece nechceš riskovat..*Je neústupná. Kdyby se na něj některá holka vrhla, asi by jí shodila ze schodů nebo tak a zrovna se jí nechce vraždit, takže chce, aby se i oblékl. Nabídne mu pomoc a po jeho odpovědi, že to zvládne sám, jen přikývne a sama se obleče. Upřímně taky nerada. Nejraději by zůstala v posteli s ním, ale nebude riskovat jeho zdraví a navíc ta rána mu krvácí a ona se zrovna nepotřebuje válet v zakrvavené posteli. Pak se pousměje, chytne ho za ruku a vydá se ke dveřím za účelem konečně vyjít směr ošetřovna. On ji ale ještě zastaví. Upřímně jí to ani trochu nevadí. Oplatí mu hladový polibek a přitom se nechá trochu unést a dá mu ruce za krk, aby si ho přitáhla ještě více. Jak jemu tak ani jí se nechce moc odtahovat, ale nakonec to udělá.*Až se vrátíme z ošetřovny v tomhle můžeme zase pokračovat. *Vyvede ho z komnaty a zavře za nimi dveře.*A musím říct, že zdržovat a odvádět pozornost umíš skvěle.*Dodá s uchechtnutím a poté se konečně spolu s Bastienem na Ošetřovnu, aby ho mohli ošetřit.*

Klidně to budu riskovat. *Zamumlá potichu a stále se netváří na to, že by měl nekam jít, jelikož by tam vážně radši nešel. A taky se nemá moc do toho oblékání, lépe mu je nahému, vedle Kasey. Tak jak do téhle doby odpočívali, to se mu líbilo. Nakonec se ale obleče, tu ránu pořád ignoruje, protože když ji necítí, jde to snadno. Poté se už s ni vydá ke dveřím, ale tam se ji ještě rozhodne zastavit a hladově ji věnovat nějaké ty polibky. Když už mu položí ruce kolem krku, na chvíli si myslí, že by mohl mít pokoj a zase by se mohli vrátit do postele, kde by se mi to líbilo více.* Ale jestli mi řeknou, žr mám třeba ten bok šetřit, nebudeš je poslouchat jo? *Mrkne na ni.* A samozřejmě, že v tom budeme pokračovat. Přímo tady, kde jsme skončili. *Políbí ji na tvář a pak se teda vydají i prori jeho vlasrniz vůli na ošetřovnu.*

*Ví, že Jasper má za chvilku přijít, nebo v to aspoň doufá, a tak se podle svého malého plánu zavřela v koupelně, kam ví, že jí jen tak nevleze, minimálně ne bez zaklepání. Chce se prvně nachystat a pak se mu až ukáže.*/Tohle možná bude trochu divné.. A vůbec se to nepodobá na můj styl./*Celou dobu si je tím pořád tak trochu nejistá, moc si v tomhle ohledu nevěří. Teď už nachystaná sedí na vaně a dívá se před sebe. Přitom si pořád nervózně mne ruce.*/Jak mě tohle vážně napadlo?/*Nevěří, že ona by udělala něco podobného. Vážně se změnila a to díky Jasperovi. Znovu si stoupne a podívá se na sebe do velkého zrcadla. Rozpuštěné šaty a ten černý obleček, který se jí zdá poněkud nepohodlný.*/No, jestli to půjde jak doufám, brzy skončí na zemi./*Pomyslí si.*

*Právě se vrací z jedné porady, které se musel účastnit, když je jeho táta pořád mimo a zatím to nevypadá, že by se to mělo v blízké době změnit. A podobně je na tom jeho máma. Teď už se tím ale nechce trápit, protože míří za Charity do komnaty, kde doufá, že se jim povede posunout se dál. Zatím to nikdy nevycházelo. V pátek po plesu bylo Edelynne klasicky špatně a chtěla spát u nich v komnatě a v sobotu byl dlouho do noci v pracovně u papírů, které mu jeden z rádců přinesl s tím, že je to neodkladné. Vejde do komnaty a rozhlédne se po ní, aby zjistil, kde Charity je. Když jí tu nevidí, všimne si, že se v koupelně svítí a přejde k ní. Krátce zaklepe na dveře.* Jsem tady, zlato. *Oznámí jí s úsměvem a pak se vydá ke skříni a začne si rozepínat košili, aby si mohl vzít daleko pohodlnější tričko.*

*Zdá se jí, jako by v té koupelně byla zavřená už několik hodin, přitom to může být jen několik minut. Ale čas tu utíká strašně pomalu. Nervózně čeká, než přijde Jasper a přitom se pořád dívá do zrcadla a kritizuje svůj vzhled, jako vždycky se jí prostě nic nelíbí. Prohrábne si rukou vlasy, čímž se jí zase několik pramínků dostane do obličeje. Nad tím otráveně zamručí a rychle si je dává z obličeje pryč. Uslyší zaklepání na dveře a následně i hlas Jasper,a kvůli kterému tohle všechno udělala.*/Nádech, výdech.. Hlavně se nečervenat.. nebo se červenat minimálně./*Jde ke dveřím, které otevře a vejde do komnaty.S nervózním úsměvem si všimne, jeho u skříně.*Ahoj.*Dostane ze sebe. Ví, že k tomu chtěla něco říct, ale dlouho ze sebe nemůže nic dostat. Jen tam tak nervózně stojí a dívá se na něj.*Ehm.. rozhodla jsem se vzít na sebe něco mnohem míň pohodlnějšího, co myslíš?*Zeptá se jej.*

*Dojde do komnaty a všimne si, že Charity je v koupelně. Zaklepe na dveře a řekne jí, že je tady. Pak přejde ke skříni, kde si začne rozepínat knoflíky na košili, protože košile jsou hrozně nepohodlné. Proto byl tak rád, že na maškarní si vymyslel kostým, kde košile nebyla nutná. Jakmile za sebou uslyší Charity, vykouzlí mu to úsměv na tváři. Otočí se, aby na ní viděl a když si všimne jejího oblečení, jeho oči i ústa se pootevřou úžasem a on celý ztuhne. Ruce se mu zastaví na jednom z posledních knoflíků a kalhoty mu okamžitě začnou být těsnější.* /Ona se na něco ptala? Asi ptala, co? Na co že se to ptala? Bože, vypadá dokonale./ *Tohle od Charity nikdy nečekal. Jako by před ním nestála ta nesmělá dívka, která vždycky začala blekotat, když na ní promluvil.* /Ty taky nejsi stejnej./ *Připomene si.* /Asi bych měl něco říct../ *Pořád se nemůže přinutit k pohybu. Po chvíli se mu povede spustit ruce podél těla a přinutit nohy, aby udělaly těch pár kroků, co je dělí.* Já myslím, že jsem našel nový div světa. *Vydechne a jemně jí pohladí po tváři.*

*Je z toho vážně dost nervózní. Sama sobě spíše připadá směšná než nějak přitažlivá a pořád zvažuje to, že by se měla převléci zase zpět a tohle někam schovat. Od těchto myšlenek ji ale vytrhne zaklepání na dveře od koupelny a hlas Jaspera, kvůli kterému to právě dělá. Nadechne a vydechne, aby se zklidnila a pak otevře dveře. Vidí ho, jak si rozepíná košili a když si jen vzpomene na jeho skvěle vypracovanou hruď, tváře se jí lehce zbarví do červena. Zeptá se ho, co myslí, když se na ni tak dívá. Začne být ještě více nervózní, protože dost dlouho jen mlčí.*/Tohle byl špatný nápad měla bych se jít převléct. Co mě to napadlo?/*V duchu začne nadávat a už se něco o tom, že se půjde převléci chystá říct i nahlas, ale zastaví jí právě Jasper, který přistoupí k ní a pohladí ji po tváři.*/Zase přehání./*Neříká o tom nic nahlas, protože by se akorát začali dohadovat a tohle tady už několikrát bylo.*Takže se ti to líbí? J-já přemýšlela jestli se nejít převléct nebo tak, když jsi tak dlouho mlčel..*Řekne potichu. Pohled jí sklouzne k jeho košili, která je prakticky rozeplá a pak se zase podívá na něj. Sice udělala tohle, ale nemá na to, aby udělala první krok. Doufala, že s tím začne Jasper.*

*Dojde do komnaty a zaklepe na dveře koupelny, aby Charity věděla, že už je tady, než se vydá ke skříni a začne si sundavat košili. Když se za ním ozve hlas jeho lásky, otočí se k ní čelem a celý ztuhne, protože nic takového absolutně nečekal. Vlastně ani neví, na co se ho ptala. Nakonec ale po chvíli přinutí nohy k pohybu a vydá se k ní. Jemně jí pohladí po tváři a vydechne, že našel další div světa. Protože tak to doopravdy je. Tak jí doopravdy vnímá.* Oněměl jsem tvojí krásou, lásko. *Pousměje se a skloní se k ní, aby mohl natisknout svoje rty na její čelo.* Vypadáš dokonale. A nemysli si, že přeháním. *Rukou sjede po její tváři až k její klíční kosti a pak přes hrudník až na její bok a na druhý bok jí položí druhou ruku. Pak už konečně natiskne svoje rty na ty její v hladovém polibku plném touhy. Přitáhne si jí k sobě blíž a pak začne pomalu couvat k jejich posteli.*

*Když tak dlouho Jasper nereaguje, chce se jít převléknout, ale když pa přijde blíže k ní a pohladí ji po tváři, celkem ji tím uklidní. Když řekne, že našel další div světa, pomyslí si něco o tom, že zase přehání, ale nahlas to neříká. Stejně by se s ní akorát dohadoval a tím si dnešek nechce kazit. Poznamená, že přemýšlela jestli by se neměla jít převléci, když tak dlouho mlčel a po jeho dalších slovech se pousměje. Po jeho slovech, kdy řekne, ať si nemyslí, že přehání, se v duchu pro sebe uchechtne. Přesně to si myslí, ale znovu nahlas nic neříká. Nechá ho, aby ruku sjel přes její hrudník až na její boky. Přitom pohledem pořád těká z jeho tváře na jeho hrudník, ze kterého se jí nedaří pořádně odtrhnout zrak. Oplatí mu polibek, který se dost podobá těm polibkům na ošetřovně. Natiskne se více na něj, když si ji k sobě více přitáhne a spolu s ním jde pomalu k té velké posteli. Ví, ež tohle se na ni vůbec nepodobá, ale všechno teď hodí za hlavu a rozhodne se na to nemyslet. Proč taky? Jsou lepší věci, které teď může dělat.*

*Dlouho nereaguje, protože je naprosto přikovaný k místu díky tomu, co právě vidí před sebou. Nebo spíš díky tomu, co má Charity na sobě. Nakonec k ní přejde a pohladí jí po tváři. Moc dobře ví, že si bude myslet, že přehání, takže jí rovnou řekne, aby si to nemyslela. Neplánuje se dneska dohadovat a taky nechce, aby se Charity pořád shazovala. Ať už nahlas nebo vnitřně. Rukou přejede přes její hrudník až na bok, za který si jí přitáhne blíž a pak jí začne hladově líbat a couvat s ní k posteli. Nakonec jí chytne pod zadkem, nadzvedne jí a její nohy si omotá okolo těla. Dojde k posteli, na kterou jí na záda položí a u její hlavy se podpírá rukama, aby na ní neležel celou svou vahou. Rty sjede k jejímu krku.* Sice v tom prádle vypadáš dokonale, ale sundáme ho, dobře?

*Uvažuje nad tím, že odběhne do koupelny, kde se plánuje zamčít a rychle se zase převlíct, protože vidí, jak Jasper nereaguje a ona začíná být více a více nervózní Tohle udělala kvůli němu a doufala, že se mu to bude líbit, ale on nic nedělá, z čehož je zmatená. Když ale přijde k ní a pohladí ji, uklidní jí to a ona se na něj usměje. Zná ho a ví, že kdyby namítala o tom, že není žádný div světa, dohadoval by se s ní o tom a to teď nechce. Mají lepší věci, co mohou společně dělat. I tak si ale vnitřně myslí, že prostě přehání. Začne mu oplácet hladové polibky a jde pomalu k posteli. Omotá si nohy kolem jeho těla. Má strach, aby si neublížil, ví, že byl po předminulém plese zraněný a ona není žádné peříčko, ale on ji brzy položí na postel, za což je hlavně kvůli jemu ráda. Dívá se mu do očí, když se podpírá u její hlavy. Trochu zakloní hlavu, aby měl lepší přístup k jejímu krku.*Jo.*Vydechne a dá mu tím povolení k sundání toho, co má na sobě. Sjede rukama po jeho hrudi až k poslednímu knoflíčku, jeho košile, který rozepne, aby mu mohla košili sundat. Když vidí jeho celou nahou hruď, skousne si lehce ret. Přitom ho studuje pohledem a občas ho i lehce rukou pohladí. Jede očima výš a výš, dokud její pohled zase neskončí na jeho tváři.*

*Omotá si její nohy okolo svého těla, když s ní začne couvat k posteli a rukama jí drží pod zadkem, který jí prsty hladí. Položí jí na záda na postel a podpírá se rukama u její hlavy. Podívá se jí do očí a pak jí začne líbat na krku. Řekne jí, že v tom prádle vypadá sice dokonale, ale radši by ho sundal a po jejím svolení se pousměje, vydechne do její pokožky a pak jí prádlo rozepne a začne jí ho stahovat. Jakmile ho sundá dohodí ho někam na postel vedle nich.* Ale schovej ho. Ještě se bude hodit. *Zamumlá do pokožky na jejím krku, kde jí pak jemně kousne a udělá jí tam menší flíček. Nechá jí, aby mu sundala košili a pak se pousměje, když vidí její pohled a cítí její lehký dotyk.* Jsem celý jenom tvůj. *Zašeptá a pak se jí podívá do očí a rukou přejede k jejímu podbřišku.* Jsi si jistá, že to chceš? *Zeptá se jí.*

*Když ji drží pod zadkem a nese k posteli bojí se, aby si nijak neublížil, ale protože ji brzy položí na postel, nic neříká a nechá ho být. Když se drží na rukách nad ní, podívá se mu krátce do očí a pak zakloní hlavu, aby jí mohl líbat na krku a měl k tomu ještě lepší přístup. Když řekne, že v tom vypadá dokonale, trochu se začervená, ale souhlasí v tom sundání toho prádla. Momentálně jí to začíná připadat jako ta nejzbytečnější věc na tomhle světě. Nechá ho, aby ho jí sundal a po jeho slovech se pousměje.*Neboj, schovám ho.*Ujistí ho a spokojeně vydechne,když jí i kousne na krku. Ví, že zítra zase bude mít na krku flíček a možná ne jeden, ale víc, ale teď se o to nestará. Pak si to prostě nějak zamaskuje. Rozepne poslední knoflíček jeho košile a sundá mu ji, aby se mohla pokochat nad jeho hrudí, jako na tom plese. Lehce ho i hladí a pak se podívá zase do jeho očí a po jeho slovech se spokojeně usměje.*A já zase jenom tvoje.*Řekne a sama se natáhne, aby ho políbila. Když se odtáhne a slyší jeho otázku, přikývne.*Ano chci.*Ujistí ho.*Miluju tě a chci to.*Už o tom nepochybuje.*