Zahrady paláce

*Potřese hlavou.*Vždyť v hrobce jich bylo málo. A nemyslím si, že i oni měli nějak extra čisté ruce a hodně obvazů a tak. Sama jsem pomáhala jedné dívce, vtáhla jsem jí kulku z boku a obvazy jsme nesehnaly, bylo jich moc málo, takže jsem jako obvaz použila nakonec až svůj župan. *Pokrčí rameny. Pak odpoví na její otázku, jak se jí líbí v paláci. Jí se tu líbí dost. Prozkoumává zahrady a uličky, které našla v zahradách Navštívila lázně, kde se dokonale odreagovala. Ale i tělocvičnu, kde pravidelně cvičí. Nesmí vypadnout ze cviku. Chodí tam na dvě hodiny minimálně každý den. Je pro její povolání důležité, aby byla ve formě.*Jo, to je. Mám občas strach, abych tu něco nerozbila nebo tak.*Uchechtne se.*Už jen po chodbách chodím tak moc opatrně, abych nic neshodila.*Bojí se, protože kdyby se něco stalo, asi by to nebylo příjemné řešit. Pak přikývne.*Jo, zdá se milý.*Nadzvedne pak obočí.*Nevhodně?*Zeptá se nechápavě a tak ji požádá, aby jí to vysvětlila blíže, pokud může. Přikývne. Je ráda, že to i Tallulah vidí stejně. Pak navrhne opékání.*Klidně ti něco opeču, co chceš?*Zeptá se jí ochotně a pak obě dvě věci přichystá a vrátí se k ní. Ráda jí něco opeče, ví, že ona by teď nemohla.*

*po chvíli jí omrzí hrát druhé housle a vydá se pryč. Zastaví se u stolu s občerstvením. Rozhlédne se co všechno na něm je. Vezme si jeden čokoládový bonbon a sleduje prince s Topsy. Když spolu mluvili o tom že by ji měl dát své oblečení myslela že oba žertují. Teď si ale princ stáhl i kalhoty*/ nečekala jsem že ho některá z nás svlíkne tak rychle/*při pohledu na něj jí stoupne horko do tváří a tak odvrátí zrak*

*po jejích slovech kývne hlavou.* Dobře, příště za tebou přijdu. *souhlasí s ní, i když pro něj bude lepší to řešit u boxovacího pytle.* Za tohle mi děkovat nemusíš.*usměje se a pak povytáhne obočí.* Flirtuješ se mnou? *popíchne ji.* A s těma fotkama přestávat nemusíš. Alespoň podle mě. *zazubí se na ni. Pak se jí zeptá na Clavia. Nerad vidí, že se kvůli svému bratrovi Chrysane trápí a mrzí ho, že si nerozumí.* To je mi líto. *řekne upřímně a povzdechne si.* Třeba se to jednou spraví. *povzbudivě ji vezme za ruku a stiskne jí a pousměje se.* Se sestrou jsme se taky dost hádali, ale asi nikdy ne tak, že by ten druhý ztratil o sourozeneckej vztah zájem. *pousměje se nad tou vzpomínkou.* Byla hrozně hádavá a dokud nebylo po jejím, tak to nevzdala. Občas to bylo vážně náročný, ale vždycky jsme se po pár dnech usmířili. Asi tak, jak to u dvojčat chodí. Hádali jsme se pořád, ale na tom druhém nám vždy záleželo víc, než na sobě. *potřese hlavou. Nikdy si neodpustí to, co udělal.*

Nevěřím, žes to udělal. *Ozve se od ohně, zatímco jí princ dává jeho kalhoty, a zasměje se, ale neodtrhává pohled od plamene. Až po chvíli, co už jsou párky nějak tmavé, vezme bonbony a píchne je dopředu, do doláku, který jí tam zůstal. Chvilku enchá, aby se roztekl, a pak vidlici vezme zpátky do klána. Postaví ji mezi ji a prince a pak se zazubí na kalhoty, v rychlosti se pro ně natáhne a dá si je přes šaty. Takže vypadá opravdu k popukání. Sedne si zase zpátky a dívá se na párky, které chvilku chladnou, a když už jich má očividně dost, usměje se na prince.* Já jsem to říkala. *Pokrčí s úsměvem rameny a pak se na prince zase podívá, tentokrát zamyšleně. Nic ale neříká, jako by přemýšlela, co mu řekne, ale pak se jen malinko usměje, pokýve hlavou a vrátí pohled zase k ohni.* Nechápu, jak to dokážeš. Vždycky, když u tebe nikdo není, se tváříš děsně zamyšleně, jako bys ani nikoho nevnímal, a pak ve zlomku sekundy se z tebe stane tohle. *Uchechtne se a ukáže na polonahého prince.* Vezmi si, už by to mohlo být k jídlu. *Pobídne ho.*

Hrozný, co? *Uchechtne se, když slyší, že ho bude muset nechat být, protože nechce přijít o vůni jeho košil.* Budu neboj. V kontaktu jsem s ním nebyl. Kdyby jo, nejsem teď tady, ale preventivně na ošetřovně. *Stiskne jí ruku a pak jí políbí na čelo.* Neboj se, lásko. *Snaží se jí uklidnit a pak sám ukáže trochu toho strachu, který cítí ohledně toho, kolik toho má v práci.* Pořád by mohlo být hůř. Vzhledem k tomu, že se teď pozastavily obchody mezi zeměma a tak, tak není tolik papírů. *Pokrčí letmo rameny a pak už dostane tu vyhlášenou delikatesu, kterou ochutná a musí uznat, že je to výborný. Usměje se na ní, když vidí, jak jí to taky chutná.* Nech si to, rád tě vidím takhle spokojenou. *Odpoví jí s úsměvem a pak jí oplatí polibek.* Jsi daleko sladší jak nějaká čokoláda. *Zhodnotí.* Co takhle se vrátit do komnaty? *Navrhne.* Ale jestli si chceš ještě něco dát, tak klidně. *Ujistí jí hned, že klidně počká.*

Dobře. *Kapituluje nakonec, protože uzná, že už se nemá smysl dohadovat a že se mu omluvila dost. I když jí to ale pořád mrzí a jen tak si to nepřestane vyčítat.* To asi jo. Ale měla jsem poznat tvůj hlas a ne tě hned chtít zneškodnit. Jako kdyby se sem jen tak dostal rebel a chtěl si se mnou pokecat předtím, než mě zabije, aniž by si ho všimli strážci. *Namítne zase, protože jeho vina to nebyla ani v nejmenším.* Fakt to nebolí? *Musí se ještě jednou ujistit a pak potřese pobaveně hlavou, když si z ní utahuje kvůli dotáhnutí na parket.* Nedělej ze mě násilníka. *Zasměje se a pak už dojdou ke stolu s občerstvením, kde si nedokáže vybrat, co si dá. Drcne do něj loktem, když si jí dobírá a uchechtne se, když vidí, jak vyklopí málem svůj talíř. Sama se pak nakonec rozhodne vzít si na talíř pár jednohubek.* To je jen na tobě. *Zazubí se na něj a pohledem pak vyhledá nesympatickou osobu, na kterou má vyklopit šlehačku.* Hlavní u takovýhle žertů ale je, aby tě u toho nikdo neviděl a tady je až moc očí. Ale zkusím si ho vyhlídnout někde v paláci. *Zazubí se jako nějaká tajná agentka, která právě plánuje ukradnutí národního pokladu.*

Věř nebo ne, ale udělal. *Zasměje se a rozhodí u toho rukama. Zůstane tím pádem sedět u ohně jenom v boxerkách a je vážně rád, že oheň hřeje a oni nejsou momentálně někde na antarktidě. Sleduje oheň, kde se právě dělá mistrovské dílo, které z ingrediencí Topsa vytvořila a pak nakonec neochotně uzná, že je dobrá.* Nojo, jednou jsi něco vyhrála. *Zasměje se a potřese hlavou. To, že nerad prohrává se jednoduše nezapře.* Příště budu mít pravdu zase já. *Prohlásí rozhodně a pobaveně se na ní podívá, když si natáhne jeho oblečení.* Klidně si to nech, nemusíš mi to vracet. A řekl bych, že jsi první účastnice Selekce v historii, která okradla prince o oblečení takhle veřejně. *Zasměje se a pak nadzvedne obočí, když vidí její zamyšlený pohled. Po jejích slovech lehce pousměje a odvrátí pohled k ohni.* Roky a roky praxe. *Pronese s tichým povzdechem a pak se podívá na chladnoucí jídlo a přikývne. Sice má pořád z toho všeho co se děje stažený žaludek, ale v její přítomnosti se přeci jen trochu uvolnil. Vezme si talíř a na něj si z napichováku stáhne jeden párek.* Díky. *Pousměje se na ní a pak si do toho kousne a upřímně ho překvapí, jak dobré to je.* Je to fakt skvělý. *Řekne jí s obdivným pohledem, když sousto spolkne.* Máš vážně talent co se vaření týče.

Dobre. *Prikývne tiež.* /Tak to by sme mali./ *Pomyslel si spokojne.* Ale prosím ťa. *Kývol rukou.* Odkiaľ môžeš poznať tak dobre môj hlas, keď sa nepoznáme ani tak dobre? *Argumentuje.* A čo ty vieš, rebel by sa možno chcel porozprávať s takou prekrásnou slečnou pred tým, ako zaútočí. *Zalichotí jej. Potom pokrúti hlavou.* Naozaj to nebolí. *Uistí ju, aj keď to nie je tak úplne pravda, ale nechce, aby si niečo kvôli nemu vyčítala.* Ty robíš násilníka sama zo seba. *Doberá si ju aj naďalej, pretože tuší, že si to nezoberie až tak veľmi k srdcu.* Ale vtedy to je najzábavnejšie - keď je pri tom čo najviac divákov. *Oponuje s iskričkami šibalstva v očiach.* A aj na chodbách je celkom dosť zvedavých očí a uší. /Viac, ako by som si niekedy želal./ *Oponuje a hodí si do úst jednohubku so šunkou a syrom.*

Ty nerad prohráváš? *Zazubí se na prince, když jí řekne tohle, a jen se uchechtne.* Takže vím, co musím udělat. Porazit tě v tolika věcěch, kolik zvládnu. Chci vidět, jak tě to po pár kolech přestane bavit. *Usměje se na něj nevinně a mrkne, načež si sama z vidlice vezme jeden párek a zakousne se do něj.* Nečekala bych, že se mi to až tak povede. *Zasměje se a podívá se na prince, pak na párek a pak zase na něj.* Příště jsi mi k tomu ale mohl sehnat teda i nějaké koření, aby to tomu dodalo tu správnou chuť. Anebo i další zeleninu, tohle jsou ty nejjednodušší kousky, se kterými se učí vařit i děti. *Ušklíbne se a když začne mluvit o oblečení, přikývne.* Už jen čekám, kdo to rozhlásí do novin, protože jestli to někdo udělá, budu nechvalně proslulá. Už vidím ten titulek: "Princ Wyatt podlehl kouzlu mladé kuchařky a odhodlal se zahřát při její společnosti, aby srovnal své dokonalé tělo s prasetem a přesvědčil ji tak, že jídlo není to jediné, co ji má zajímat." *Pak se ale rozesměje, až se za břicho popadá, až jí málem párek vypadne z ruky. Když je zase v klidu a princ jí odvětí jen roky praxe, zvedne k němu oči.* Chceš o tom mluvit? Nebo si mám zase zahrát na šaška? *Mile se na něj usměje.*

*Namítne, že měla jeho hlas poznat a pak musí trochu neochotně přikývnout.* No jo, dobře. Ale většinou mam dobrou paměť, co se obličejů, jmen a hlasů týče. *Nedokáže jen tak uznat, že její vina to nebyla ani trochu. Pak se na něj usměje, když jí zalichotí.* Nepřeháněj, zas tak krásná nejsem. *Rozhlédne se rychle po všech přítomných a hned najde pohledem pár dívek, které jí připadají daleko krásnější.* Dobře, budu dělat, že ti to věřím. *Přimhouří mírně oči.* No dobře, máš mě. Jsem ten největší násilník v paláci. *Odfrkne si, jako kdyby bylo hrozně nefér, že to prokoukl a pak jí zacukají koutky rtů a pobaveně se na něj podívá.* To sice ano, ale taky je u toho plno lidí, co tě odsoudí jako nevyspělýho jedince, který si vůbec neváží svého titulu a někdo by mu ten titul měl odebrat. *Odpoví s trochou pobavení v hlase, ale zároveň je z toho slyšet, že s tím má své zkušenosti.* Pravda, ale ne, když to dobře vychytáš. *Zazubí se na něj a sama sní jednu z jednohubek, které má na talíři.*

*Nabídne se, že příště může přijít za ní, aby to vyřešili spolu a nemusel nutně mlátit do boxovacího pytle. Je ráda, že to přijme a potěšeně se usměje.*Flirtuju? Jen tím, že jsem řekla, že taky nevypadáš nejhůř? Vždyť to děláš to stejný u mě. Takže to jen oplácím.*Pokrčí rameny. Jen tak neuzná, že by s tím nějak flirtovala.*Nemusím?*Zeptá se škádlivě a skloní se blízko k němu, k jeho obličeji.*Rád bys mě tak viděl i naživo? Nejen na fotkách?*Schválně ho provokuje ještě více se k němu přiblíží, jako by jej chtěla políbit, ale zarazí se.*O tom si rozhodně zatím můžeš nechat jen zdát. Možná někdy ve vzdálené budoucnosti, pokud tohle vyjde.*Zazubí se na něj a rychle se obličejem odtáhne, aby ji sám nemohl políbit. Řekne mu, jaký vztah mezi sebou má vztah se svým bratrem.*Na to si člověk po čase.. zvykne. Je to jedno *Mávne nad tím rukou.*Nemyslím si, ale díky.*Pousměje se na něj a oplatí mu stisknutí ruky. Poslouchá, jak mluví o své sestře, která zmizela a o které jí říkal už v komnatě.*Je mi skutečně moc líto, co se stalo.*Vydechne.*Ale pořád je tu naděje.. Třeba tu někde je. Nevzdávej to. Nemáš důkaz na to, že by byla.. mrtvá. Takhle můžeš pořád doufat.*Pousměje se na něj.*A až budeš král, zase můžeš obnovit hledání po ní.

To, že máš dobrú pamäť ešte neznamená, že sa môžeš zmýliť alebo nespoznať môj hlas. *Oponoval jej aj naďalej. Ona jednoducho za nič nemohla, bola to celé jeho chyba, tak prečo to nedokáže pochopiť a hľadá dôvody ako to zvaliť na seba? Nešlo mu to do hlavy.* Vďaka svojim prekrásnym vlasom vynikáš v dave a aj medzi inými dievčatami. *Povedala a myslel to smrteľne vážne. Zo žartu ju poťahal za jeden prameň ryšavých vlasov. Potom naoko vážne prikývol.* To teda si. Nepoznám nikoho, kto by mal násilnejšie sklony ako ty. *Žmurkol na ňu, aby jej naznačil, že len žartuje a nemyslí to vážne. Potom pokrčí ramenami.* Koho zaujíma, čo si o ňom iný ľudia myslia? *Jeho teda určite nie, aj keď by malo, pretože oredsa len raz zdedí trón po svojom otcovi.* Tak to aby som sa pred tebou mal na pozore. *Uškrnie sa.*

Nevím, kdo tady minule sdílel fotku nahoře bez jako první, takže flirtovat si začala rozhodně ty. *zazubí se na ní. Pak chce něco namítnout, ale Chrysane se k němu přiblíží, a tak jen otevře pusu, a zase ji zavře. Zvedne automaticky ruku, a obejme Chrysane kolem pasu. Než stihne něco říct, ona se odtáhne, a tak si naoko uraženě odfrkne.* Tohle je od tebe dost hnusný, víš? Takhle provokovat. *Řekne a stáhne svou ruku zpátky. Pak si všimne svých marsmellownů, které se trochu spálily.* Vidíš co děláš? Právě se mi to díky tobě spálilo! *Řekne uraženě, ale v očích mu pobaveně zajiskří a spálené marshmellowny dá bokem. Pak si vyslechne, jak je to mezi ní a Claviem. Řekne, že se to třeba jednou mezi nimi spraví a povzbudivě ji stiskne ruku. Pak ji řekne něco málo o tom, jaký byl jeho vztah se sestrou a lehce se přitom usmívá.* Jsou to tři roky, Chrys. Ta šance, že by byla naživu je příliš malá. Musel by to být zázrak.*pokrčí rameny.* Kdybych byl tenkrát při sobě a nedovolil bych, aby odešla sama, tak by ještě byla naživu...*potřese hlavou.*

Je to tak moc vidět? *Zasměje se a pak přimhouří oči.* Nenechám tě vyhrát. Tohle bylo výjimečně, takže si na to moc nezvykej. *Uchechtne se a pak si vezme jeden párek, který ochutná a musí zhodnotit, že se jí to vážně povedlo.* Ve vaření se nevyznám, takže můžeš být ráda, že jsem přinesl tohle a ne mech. *Zasměje se.* Koření a zeleninu si pak ulov v kuchyni až mi uvaříš něco tam. *Mrkne na ní a pak už potřese pobaveně hlavou, když navrhne titulek a zasměje se s ní.* Jo, přesně tak nějak to dopadne. *Přikývne, protože ten titulek si dokáže představit a ani by se nedivil, kdyby byl v křoví nějaký novinář a takhle ho vyfotil. Pak ale jeho úsměv trochu uvadne, když se baví o tom, jak se chová ve společnosti a když si myslí, že se nikdo nedívá.* To je v pohodě, ale děkuju. *Pousměje se na ní. Neumí se svěřovat a nemá ani tu potřebu. Nechce se cítit zranitelný.* Vlastně už asi půjdu. V noci jsem moc nespal. Každopádně tohle *pozvedne trochu talířek s tím, co připravila* si beru s sebou a moc děkuju za dnešní společnost. Dobrou noc. *Rozloučí se s ní a pak se zvedne od ohně a vydá se zpátky do paláce jenom ve svých boxerkách. Musí se usmívat, když vidí reakci služebnictva, které ho míjí.*

Paličáku. *Ušklíbne se pobaveně, když jí stejně dál oponuje a nechce se vzdát.* Myslíš, že jsou tak krásný? *Nadzvedne mírně obočí a pousměje.* Od přírody je mám blonďatý. *Přizná. Vlastně ani neví, proč mu to řekla, ale řekla. Pobaveně se na něj usměje, když jí zatahá za pramen vlasů a podívá se mu do očí. Pak se ale dostanou k tomu, jaký je násilník.* Jo, všichni - třeste se. *Zatváří se naoko vražedně, ale hned se pak usměje, protože prostě úsměv zadržet nedokáže.* No.. Když si tohle o tobě myslí rádci, kteří mají tu moc zničit ti život například zasnoubením a posláním tě do cizí země, kterou neznáš, tak.. *Nechá tu větu nedokončenou a pokrčí rameny.* Jo, to asi jo. *Zazubí se na něj a pak sní další jednohubku.* Už jsem docela unavená, takže si půjdu lehnout. Ale děkuju za dnešní společnost, Noahu. Jsi fajn. *Usměje se na něj a odloží svůj talířek stranou.* Dobrou noc. *Popřeje mu a následně se s úsměvem na tváři vydá zpátky do paláce.*

Som tvrdohlavý od prírody, zvykaj si. *Varuje ju.* /A taktiež skoro vždy musím mať posledné slovo./ *Dodá v duchu, ale nahlas si to neprizná. Potom zdvihne obočie v náznaku prekvapenia.* Hmmm... mne sa páčia aj takéto. *Odpovie a pustí jej pramienok vlasov, ktorý žmolil medzi prstami. Nikdy nechápal potrebu žien farbiť si vlasy a bol rád, že Lotte nemá podobné sklony.* Už sa trasiem. *Pokračoval v ich slovnej hre. Potom sa chytil za hruď a vytiahol si zo srdca imaginárny šíp.* Och, len to nie! Len zasnúbenie nie! *Uvedomil si, že herectvo ho celkom baví. Ale chápal, čo tým chcela povedať. Politické sobáše nepodporovala a rozhodol sa, že svoje deti do ničoho takého nikdy nútiť nebude.* Dobrú noc. *Odpovie.* Na to, že máš násilnícke a agresívne sklony si tiež celkom fajn.* Neodpustí si poslednú poznámku a rozlúči sa s ňou. Doje tanier naložený jedlom a tiež sa vráti do paláca.*

*Uchechtne se.*Strašný.*Uzná ironicky, ale pak se k němu natáhne a políbí ho. Začne se o něj bát, když se dozví, že se v paláci objevil prví nakažený.*No.. aspoň tak.*Zamyslí se nad tím.*Korunní princ Francie je snoubence tvé sestřenice, ne?*Není si jistá proto se ho raději zeptá. Jemně se usměje, když ji políbí na čelo.*Bojím se. Miluju tě a nechci, aby se ti něco stalo. Kdyby něco.. Okamžitě mi řekni, ano? Chci vědět, co s tebou je. Klidně i uprostřed noci mě nechej zavolat a já hned přiběhnu.*Chce po něm, aby jí tohle slíbil.*Tak si aspoň odpočineš.*Zazubí se na něj. Když pak ochutná to o čem mu básnila včera a sám uzná, že je to výborný zazubí se na něj.*Klidně si dej, já udělám klidně další.*Políbí ho a pak se usměje.*Zrovna to jsem ti chtěla taky říct.*Přizná pobaveně.*Už bych šla do komnaty. Jak jsem slíbila, tam si můžu sundat i tu mikinu a dneska si ji nenasadit.*Mrkne na něj, zvedne se a proplete si s ním prsty, protože s ním chce jít do paláce do komnaty ruku v ruce.*

*Uchechtne se.*Nemusel jsi na to reagovat. Nikdo tě k tomu nenutil.*Pokrčí lehce rameny.*Já neflirtuju. Jen tě moc ráda provokuju A když někoho provokuješ, hned s ním neflirtuješ přece. *Brání se tomu ihned. Pak se k němu přiblíží a rozhodne se ho zase trochu provokovat. Když cítí, jak jí položil ruce na boky a chytl ji za pas, popravdě má chuť skutečně jejich rty spojit a neodtahovat se, jak měla v plánu, ale nakonec to přece jen udělá a odtáhne se. Samozřejmě se tváří jako úplný andílek, který nic přece neudělal a je úplně svatý. Uchechtne se, když vidí spálené marsmellowns.*Opékáš si je sám. Máš si je hlídat.*Uchechtne se znovu. Řekne, jak je to mezi ní a Claviem a následně, že je pořád naděje, že jednoho dne se jeho sestra objeví živá.*Ale občas se zázraky dějí. Občas. Není lepší než se celý život trápit a být v depce doufat, že tu někde být může?*Nadzvedne obočí.*Nemůžeš za to..*Potřese hlavou a chytne ho za ruku, kterou mu taky stiskne, jak on předtím jí.*

To, že jsem reagoval nemění nic na tom, že jsi začala ty. *Povytáhne obočí. Proti tomu nemůže Chrysane nic namítat.* Vážně? Já bych řekl, že určitě flirtuješ.*stojí si za svým a pobaveně se při tom usmívá. Když se k němu pak Chrysane přiblíží, obejme ji rukou kolem pasu, takže si ji ještě trochu přitáhne. Chce jejich rty spojit, ale Chrysane se odtáhne, takže se jen na kratičký moment o její rty otře těmi svými. Pak svou ruku zase stáhne a řekne, že tohle je od ní dost hnusný. Poté si všimne svých spálených marshmellow a obviní z toho Chrysane.* Hlídal bych si je, kdyby si mě nerozptylovala.*uchechtne se a dá spálené Marshmallow bokem. Když mu pak řekne u svém vztahu s Claviem, začne mluvit o sestře.* Přesně jak říkáš - občas. Tři roky ji někde drží v zajetí. Pokud vůbec. Taky ji někdo mohl zabít hned ten den, co zmizela. Hledali ji tak dlouho a nenašli vůbec nic. *Stojí si za svým. Naději už ztratil hodně dávno.* Můžu, je to moje chyba. Měl jsem ji zastavit. Nic by se jí nestalo. *Potřese hlavou. Tohle mu nikdo nevymluví. Vždycky se z toho vinil a vždycky bude. Také ji chytne za ruku a stiskne ji.* To je jedno, nebavme se o tom...*ukončí to* Chceš donést něco k jídlu, nebo pití?

*Uchechtne se.*Ale nenutila jsem tě reagovat.*Brání se znovu.*Tak v tom případě ale flirtuješ i ty.*Taky má na tváři pobavený úsměv. Pak se k němu nakloní a když ji obejme rukou okolo pasu, sama má chuť ho neškádlit a nechat ho, aby spojil jejich rty. Sama ty své lehce pootevře a pohledem hypnotizuje ty jeho. Nestihne se odtáhnout včas, takže se skutečně na chvilku jejich rty setkají. Zatváří se jako andílek a pak se zasměje nad spálenými marsmellowns.*Neměl ses nechat rozptýlit.*Namítne a pobaveně se na něj zazubí. Chvilku se baví o jejím bratrovi a pak zmíní i sestru Zaydena, o které se on rozpovídá a ona ho moc ráda poslouchá.*No jo..*Vydechne.*Na tohle asi nikdy nebudeme mít stejný názor.*Pokrčí lehce rameny. Nechce, aby se trápil a lehce se nad tím zamračí. Povzbudivě mu stiskne ruku.*Ne, nebyla. No tak.. Zaydene. Sám po mě chceš, abych si hodně věcí nedávala za vinu a sám si vyčítáš tohle.. Nemůžeš za to přece. To aby se člověk bál vůbec vyjít někam ven. Nemohl jsi to tušit. Do té doby se snad nic nestalo, ne?*Zeptá se.*Netrap se kvůli tomu. Pak přikývne a tohle téma ukončí.*Ne, díky, ale já jsem v pohodě.*Nechce pít. Vezme si i poslední marsmellow.*

Já nereagoval na tebe, ale na to, jaký bylo počasí. *Uchechtne se, i když to není tak úplně pravda.* Proti tomu nic nemůžu říct. *Zazubí se na ní. Když se k němu pak nakloní, obejme ji rukou kolem pasu. Chce přerušit i tu malou mezeru mezi nimi, ale Chrysane se odtáhne, a tak se jen rty jen lehce otře o ty její. Pak na ní svede to, že se mu spálili marshmellowny.* To se ti řekne...*protočí očima a uchechtne se. Pak se chvíli baví o Claviovi a on zmíní i jeho sestru.* To asi ne..*uzná a povzdychne si. Pak řekne, že je to jeho chyba. Jeho názor nikdo nezmění.* Ne, to nestalo, ale i tak. Měl jsem ji v tom zabránit. Věděl jsem o tom, že jde pryč a kdybych byl při sobě a zatrhnul ji to, tak by byla naživu. Je to moje vina. *Tvrdohlavě si stojí za svým.* Jenže já ti to říkám, protože za nic nemůžeš. Ale u mě je to jiný...*dodá a pak už to ukončí. Nechce se o tom více bavit. Nabídne jí, jestli chce něco na pití a kývne hlavou.* Dobře tak chceš už jít, nebo tady ještě zůstat?

*Uchechtne se.*Jasně.. *Řekne hlasem, kterým mu naznačuje, že mu rozhodně nevěří. Pak se k němu nakloní, aby ho poškádlila a když se jen lehce otřou o sebe jejich rty, spokojeně krátce přivře oči, ale pak se stejně odtáhne. Chvilku se baví o tom, kdo může za jeho spálené marsmellowns a pak o Claviovi a následně i o sestře Zaydena, která se dva roky pohřešuje.*Není to tvoje vina.*Vydechne.*Jenomže ty za tohle taky nemůžeš. Nemohl jsi vědět, že se něco stane.*Snaží se ho o tom přesvědčit. Pak řekne, že nechce nic k pití.*Už asi půjdu.*Zvedne se k odchodu.*Dokud nemáš důkaz na to, že je tvoje sestra mrtvá.. pořád tu může někde být. A to, že zmizela tvoje vina.*Skloní se k němu.*Neměl by jsi si to vyčítat.*Podívá se na jeho rty a sama je tentokrát spojí, ale jen krátce. Pak se pousměje a vydá se do paláce.*

*V komnatě se opět nudila. Což je pro ní samozřejmě to nejhorší mučení, které existuje. Takže na sebe hodila černé triko, modré džíny s dírami na kolenou a okolo pasu si omotala kostkovanou košili. Je to její klasický styl, který má radši, než kdejaké sukně a šaty. Své zrzavé vlasy si nechala rozpuštěné na zádech a do uší si strčila sluchátka zapojená do mobilu s hlasitou taneční hudbou, která je nabitá stejnou energií, jakou srší ona sama. Vydá se procházku chodbami, při které spíš poskakuje a občas se hýbne do melodie hudby a pusu otevírá do slov písničky ve svých oblíbených částech. Jakmile zmerčí vstup do zahrady, neváhá ani chvilku a vydá se do nich. Samozřejmě začne poskakovat mezi záhony různými cestičkami zahrad a po chvíli se zastaví a začne tancovat do rytmu, když začne hrát její úplně nejoblíbenější písnička.*

*Od doby, co se dozvedel, ze v tehle zemi propukla nejaka nakaza virem je opatrny a parkticky neopousti svou komnau a do komnaty nepustinikoho, kdo by so nevydesimfikoval ruce.* /Nehodlam zemrit v tehle dire, kam me poslali nasi jen proto, abych dohlidl na Alexis a taky, abych upevnil vztahy s Illleou./ *Probleskne mu hlavou. Nyni se vsak po delsi dobe odhodlal jit se provetrat do zahrad, kde nejspis nikdo infekcni nebude, kdyz se stmiva. Na sobe ma cerne oleceni, tricko, kalhoty s dirami na kolenou a stehnech, cerne boty a cenou kozenou bundu. Sve dloue blond vlasy ma sepnute do drdolu a mezi prsty leve ruky ma zapalenou ciharetu. Prochazi se palacem, dokud nenajde cestu do zahrad a rozejde se jednou z ulicek.* /Kurva ten zastanej virus muze bejt vsude ve vzduhu./*Neduvrive se kouka kolem sebe, kdyz vdechne nikotinovy dym a nasledne jej vydechne. jde zrovna jednou ulickou, dokud nenarazi na hybajici se siluetu zeny a jakmile je blize u ni dojde mu, ze je to jeho vlastni sestra Alexis.* /No jasne, zase zabrana do hudby. Klasika. Kdyz neprudi, nebi nedela prusery, dela prave tohle./ *Usklibne se pro sebe anasledne jde tak, aby ji obesel, takze jde skrze travnik a jakmile je pred ni da si cigaretu mezi rty a zane napodobpvat jeji pohyby. a pobavene u toho zvedne oboci.*

*Začne si hledat nějakou zábavu, takže si nasadí sluchátka do uší a vydá se energetickým krokem po chodbách. Nakonec dojde do zahrad a do uší jí začne hrát její oblíbená písnička, takže se v procházce zastaví a začne tancovat do rytmu hudby a otevírat pusy do textu písničky, jako kdyby sama stála na podiu a pod ní byl plný stadion díváků skandující její jméno. Do tancování se klasicky naprosto zabere a ponoří, takže když písnička skončí a ona otevře oči, čímž se vrátí aspoň trochu do reality a uvidí svého bratra naproti ní, vyjekne a odskočí od něj o dobrý metr. Zprudka vydechne, jak se snaží zklidnit splašený tlukot srdce a vytáhne si sluchátka z uší.* Sakra, Illo. Chceš mi způsobit infarkt? *Vyčte mu za použití zkráceniny jeho jména, kterou si sama vymyslela a nikdy jí nepřestane používat, zatímco pořád vydýchává menší zástavu srdce a pak zase přejde blíž k němu.* Noah měl aspoň tolik slušnosti, že se mi snažil něco říct, i když jsem ho neslyšela. *Zamumlá a pak jí dojde, že o něm svému bratrovi ještě neříkala.* To je belgický princ, kterýho jsem tu potkala. Je fakt milej a je s nim zábava. Dokonce mě ani nezabil, když jsem ho vzala klackem po hlavě. Omylem samozřejmě. *Brání se hned a pak jí dojde, že se zase nějak moc rozkecala, klasicky a že potřebuje mezi větami taky dýchat, takže na chvíli zmlkne.* Jak se vůbec máš? Už jsi tu potkal nějakou holku? *Zajímá se hned s jiskřičkami v očích a zamračí se, když vidí cigaretu mezi jeho prsty.* Fakt? Zase? Vždyť víš jakej je to humus. A že si tim akorát ničíš zdraví. A nechci být rozhodně korunní princezna a vládnout Rusku, mam ráda svojí volnost a možnost si kdykoliv někam vyjet, takže to si hezky nech. *Zazubí se na něj svým typickým energetickým úsměvem.*