Ošetřovna 2

*Potřese nad tím hlavou.* Zlato, nechej to být. *Nechtěl, aby se Coreymu něco stalo, vždyť ani nevěděl, co by tím mohl získat, obešel by se i bez koruny a jediné za co je skutečně vděčný je jeho manželka a samozřejmě děti. Ale o tom ho nejspíš nepřesvědčí a nemá smysl se s ním o tom dohadovat a plýtvat tak časem. Sedne si na židli a přijme zdvořile čaj, třebaže ho moc nemá rád, pár loků přežije. No.. Vlastně nepřežije, ale o tom nemá zdání.**Přijdeme zítra oba dva a vše ti řekneme. *Souhlasí. Nelibí se mu představa, že by sem Angel šla sama. Přece jen ví, co jí Corey dělal a že se nechoval nejlépe, takže tu raději bude sedět, mlčet a nechá je mluvit jen sám, než aby tu pro svou manželku nebyl, kdyby to bylo potřeba. * Ano, půjdu. *Chce si s Maddie taky promluvit, rozhodně mají o čem. Zvedne se ze židle a chytí Angel za ruku.* Uvidíme se zítra. *Rozloučí se s Coreym a poté se se svou manželkou vydá z ošetřovny pryč.*