Komnaty královské rodiny

Jenže za to, že jsem přežila může Cam a Wyatt. Já to tak nechtěla a proto jsem si vzala prášky. Nejsem silná.*V tomhle neustoupí. Prostě má svůj názor a Edward ho nezmění.* Nechme to být...*hlesne a potřese hlavou. Pak se spolu s ním dojde do komnaty a usměje si na něj.* Díky. *Poděkuje mu a posadí se na postel. Pak z nohou skopne podpatky a poděkuje mu za to, že tady s ní zůstal a taky za to, že tady pro ní byl, když nikdo jiný ne. Pak se na něj jen vděčně usměje.* Díky. Já jsem tady taky pro tebe. Kdykoliv. *Ještě jednou mu poděkuje a pak mu pevně oplatí objetí.* Potřebuju. *přizná a obličej mu zaboří do ramene.* To je v pohodě. Brečela jsem už dost. *Lehce se uchechtne.* Mám tě ráda, Edwarde. Vážně. *Zamumlá do jeho ramene a pak se odtáhne a pousměje se na něj. Obejmout opravdu potřebovala.*

Nenechám to být. Ty jsi silná. Kdybys nebyla a nechtěla dál žít, ty prášky by účinkovali daleko rychleji. Věř mi. *Pousměje se na ní a pak už se posadí vedle ní na postel do tureckého sedu.* Děkuju. Budu si to pamatovat. *Usměje se na ní a doufá, že si i ona bude pamatovat, že on tu pro ní vždycky je. Následně se k ní přisune a pevně jí obejme. Chce jí dát najevo, že tu pro ní opravdu je a že není sama. Je připravený se odtáhnout, kdyby dala najevo, že se jí to nelíbí, ale ona mu objetí oplatí, takže jí pevně stiskne a konejšivě pohladí po zádech.* Klidně můžeš křičet, nebo prostě jenom mluvit. Abys to ze sebe všechno dostala. Vyslechnu tě. *Nabídne se jí a pak se na ní pousměje a snaží se co nejlépe zamaskovat smutek ve svých očích.* Já tebe taky, Aless. /Ani nevíš, jak moc./ *Nejraději by jí to řekl, ale nechce jí ztratit. Takhle jí má aspoň jako kamarádku a ona toho navíc řeší teď tolik, že jeho city nejsou podstatné.*

Ty jsi hrozně tvrdohlavý.*potřese hlavou.* Ale já taky, takže mě nepřesvědčíš o opaku. *Dodá a pak s ním odejde do své komnaty. Řekne mu, že je tady taky pro něj, stejně jako on pro ni a myslí to zcela upřímně. Na Edwardovi ji hodně záleží a nechce ho ztratit.* Taky jsi to budu pamatovat. *Ujistí ho s lehkým úsměvem na tváři. Pak mu také oplatí objetí a obličej mu zaboří do ramene. S Edwardem se vždycky cítí líp a i dneska tomu tak je.* Věděla jsem, že mě nemá ráda a nikdy jsem nechápala proč, ale nikdy by mě nenapadlo, že je to proto, že jsem se narodila. Mám pocit, že naše rodina už ani není rodina. Možná pokrevně, ale to je všechno. Pak taky to s Colem a drogy... prostě je toho moc.*Řekne tiše a přitom ho stále pevně objímá. Pak řekne, že ho má ráda a myslí to upřímně, a když ji on řekne to samé, usměje se. Poté se od něj odtáhne a všimne si lehkého náznaku smutku v jeho očích.* Je všechno v pořádku? *Zeptá se ho a lehce se zamračí.*

*Potřese jenom krátce hlavou a potichu si povzdychne. Pro tentokrát to nechá být, ale jakmile bude příležitost, je odhodlaný dokázat jí, že to, co říká on, je pravda.* Dobře. *Usměje se na ní a pak jí pevně obejme a konejšivě jí pohladí po zádech.* Jsem si jistý, že si najdeš někoho, kdo pro tebe bude jako rodina. Kdo ti dá všechny ty pocity, které bys chtěla a které potřebuješ. S kým zapomeneš na všechno špatný. *Pousměje se na ní povzbudivě.* Kdykoliv budeš mít chuť si vzít zase drogy, nebo si nějak ublížit, nebo se budeš cítit špatně, přijď za mnou, ano? Nebo stačí napsat a já za tebou dojdu a pomůžu ti se odreagovat. *Slíbí jí.* Můžu tě naučit na tý motorce, jak jsem ti sliboval. Nebo třeba i surfovat, kdybys chtěla. *Pokrčí ramenem. Snaží se jí přivést na jiné myšlenky. Po jejích slovech se rychle snaží zamaskovat smutek v očích, ale očividně se mu to nepovede.* Jojo, všechno je v pohodě. *Přikývne rychle a rukou si prohrábne své delší vlasy. Rovnou si je i zastrčí za uši, aby mu nepadaly do očí.*

*řekne, že je tvrdohlavý, ale to ona taky, takže její názor nezmění. Kdyby byla dost silná, nepokusila by se zabít. Když to konečně nechá Edward být, vděčně se na něj usměje a pak mu oplatí pevné objetí.* Možná jednou.*pokrčí ramenem. Myslela si, že už někoho takového našla. S Colem měla přesně ten pocit, jakoby všechno špatný zmizelo. Jenže teď je pryč i on.* Nechci tě tím zatěžovat. Už tak stačí, že tady téměř denně oxiduje Wyatt a stará se více o nás, než o sebe. Nechci, abych přidělávala starosti i tobě a obtěžovala tě tím. *Řekne upřímně. Stačí, že Wyatt se více stará o ní, jak o sebe. Nechce Edwarda obírat o jeho volný čas a zatěžovat ho tím.* Nevěděla jsem, že surfuješ, ale oboje zní skvěle. *Usměje se. Všimne si, že se mu v očích mihl smutek, a tak se ho zeptá, jestli je všechno v pořádku a přitom se lehce zamračí.* Dobře, ale kdybys cokoliv potřeboval, tak jsem tady. *Ujistí ho a pak si všimne, jak si dá vlasy za ucho a uchechtne se.* Zachvilku budeš mít vlasy dlouhý jak holka. Asi ti zařídím nějakou komornou, aby tě začala česat na akce a atd. *Řekne pobaveně. Vždycky se jí jeho delší vlasy líbili.*

Ne možná. Určitě. Věř mi. *Usměje se na ní povzbudivě. Pak jí řekne, aby za ním kdykoliv přišla, když bude smutná nebo si bude chtít dát drogy.* Nezatěžuješ mě. Sám jsem ti to přece nabídl. *Pokrčí ramenem.* Zatěžuje mě spíš přihlížet tomu, jak jsi smutná. Rád bych ti nějak pomohl a viděl tě se usmívat. A jsem si jistý, že to je přesně ten důvod, proč se s tebou Wyatt snaží trávit víc času. Když uvidí, že už se neutápíš sama ve smutku zavřená tady v koutě, určitě se mu uleví a postará se i o sebe. *Pousměje se na ní a nabídne jí, že kromě ježdění na motorce, jí může naučit i surfovat.* Naučil jsem se to, když mi bylo patnáct. Je to skvělý na vyhnání myšlenek z hlavy. *Usměje se na ní a pak jí ujistí, že je všechno v pořádku.* Díky. *Poděkuje jí, i když ví, že jí neřekne důvod svého rozpoložení.* Mám v plánu to nechat trochu ostříhat. Ale líbí se mi mít je dlouhý aspoň uším. *Uchechtne se.* Aspoň ladim se svym lvíčetem. *Zasměje se.*

*povzdychne si a potřese hlavou, ale nijak už to nekomentuje. Nema náladu nai sílu na to se s ním o tomhle dohadovat.* Dobře, to máš asi pravdu. Když budu potřebovat, zajdu za tebou nebo ti napíšu. *Ujistí ho. Stále si ale stojí za tím názorem, že ho tím akorát zatěžuje. Ale na druhou stranu je v jeho společnosti ráda. Pak řekne, že nevěděla, že surfuje.* Aha, třeba mě to taky někdy naučíš. *Pokrčí rameny a pousměje se. Když ji ujistí, že je všechno v pořádku, ještě jednou mu řekne, že je tady pro něj, kdyby si třeba potřeboval promluvit. Pak okomentuje jeho vlasy, které se jí vždycky líbily.* Opovaž si je ostříhat víc, než k ušim!*varuje ho a pobaveně se usměje* Tvoje vlasy jsou skvělý a delší ti sluší víc, než krátké. *Řekne upřímně a pak se uchechtne.* Jo, ladite spolu hezky. Další důvod k tomu, aby sis je nestříhal. Pak nebudeš ladit se svým lvíčetem. *Také se zasměje. Doufá, že si Edward nenechá vlasy ostříhat nějak moc, protože se jí líbí, když je má delší.*

Platí. *Usměje se na ní a doufá, že to doopravdy splní a když bude potřebovat, ozve se.* Třeba. *Přikývne. Jemu by nevadilo jí to naučit. Naopak by s ní rád trávil co nejvíce času a tohle mu přijde jako dobrý způsob. Zasměje se po jejím důrazném varování ohledně stříhání vlasů.* Dobře, ostříhám jenom konečky. *Slíbí jí nakonec pobaveně.* Děkuju. *Usměje se na ní, když mu pochválí vlasy a ví, že po tomhle už si je na krátko neostříhá nikdy.* To je asi tak jedinej trochu rozumnej důvod, kterej zabral na mojí mámu. Tý se moje vlasy nelíbí a nejradši by mi je sama ostříhala. *Zasměje se a pohledem zaletí k hodinám. Už jenom to, že na ně kvůli tmě moc nevidí a nedokáže rozpoznat, kolik je hodin, značí, že docela dost.* Nejsi unavená? *Koukne na ní starostlivě.* Klidně tu s tebou zůstanu, jestli chceš. *Nabídne jí.*

*nakonec tedy řekne, že když bude něco potřebovat, zajde za ním nebo mu napíše.* Tak jo. *Kývne hlavou. Naučit se surfovat by jí nevadilo. Pak ho varuje, aby si nestříhal vlasy moc.* To bych ti doporučovala. *Zasměje se.* Není za co. *Pokrčí rameny.* Jestli ti je tvoje máma ostříhá, tak si ji podám. A je mi jedno, že je to tvoje máma. *Řekne důrazně a po několika dnech ji znovu pobaveně zajiskří v očích.* A promiň, že to říkám, ale jestli se jí tvoje vlasy nelíbí, tak by si měla pořídit brýle. *Uchechtne se. Ani si nevšimla, že už je tolik hodin a tma.* Celkem jo, ale stejně neusnu, takže..*pokrčí rameny a sklopí pohled. Už několik dní pořádně nespí, protože nemůže usnout díky pláči.* Klidně tady zůstaň, vadit mi to nebude. *Koukne na něj a pousměje se.*

*Rozhodne se si vlasy nestříhat, když se jí takhle líbí a zmíní i svou mámu, která s jeho vlasy moc spokojená není.* Dobře, to jsem na tebe zvědavý. *Zasměje se a má radost z toho, že vidí život v jejích očích.* Už delší dobu přemýšlím o tom, že bych jí brýle pořídil. *Přikývne s rádoby vážnou tváří, ale během toho mu cukají koutky rtů.* Nechceš to ani zkusit? Třeba usnout zvládneš... *Nakloní hlavu mírně na stranu a pak se natáhne pro deku a zakryje jí nohy. Pak jí natřese polštář a kývne k němu hlavou.* Zůstanu tu s tebou a dám na tebe pozor. Slibuju. *Pousměje se na ní.* Dobrou noc, Aless. *Popřeje jí.*

*Nevedela jestli ma po te veceri za Wyattem jit, ale nakonec se rozhodla pro to navstivit jej, kdyz uz s tim vlastne souhlasila. Jde pomalymi ktoky hodbai, dokud se nedostane pred dvere jeho komnaty, kde se jeste nekolirat nadechne a setre si nove slzy z oci a nasledne zaklepe na dvere komnaty Wyatta. Stoji a kouka se na spicky svych bot a ceka dokd se dere princovy komnatey neotevrou.* /Jestepred nekolika dny by me sem nedostali ani everem a ted? Jdu sem sama.../

*Hned potom, co ukončí večeři, odejde z jídelny a jde rovnou do své komnaty. Jakmile tam dojde, sundá si z hlavy kapuci s rohem svého overalu a nechá jí spadnout na ramena. Nakonec se rozhodne, že tohohle stupidního oblečku, kterým chtěl potěšit Polaris a uvolnit atmosféru v jídelně má dost, takže ho ze sebe sundá, přehodí ho přes židli a na sebe si natáhne tmavě modré džíny a černé triko. Nestihne ani nijak zvlášť přecházet po komnatě a na dveře už někdo zaklepe. Trochu se bál, aby se na něj Nova nevykašlala, ale když pomalu otevře dveře, zjistí, že přeci jen přišla.* Pojď dál. *Otevře dveře dokořán a nechá jí vejít. Pak je zase zavře. Nakloní hlavu mírně na bok, když si všimne, že má oči zase mokré a pak k ní přejde a stáhne jí do objetí.* Jsem tady pro tebe, dobře? *Zašeptá jí do vlasů a pak kývne hlavou ke své posteli a dojde k ní s Novou v náručí. Posadí se na ní a upře na ní tázavý a starostlivý pohled.* Co se stalo? *Zeptá se konečně a pozorně poslouchá její odpověď.*

*Po chvilce vahani, ze by Wyattovi poslala vzkaz prez soukromy chat Illeagramu, ze neprijde si nakonec rozmyslela a tak nyni stoji prededvermi jeho komnaty a zaklpe na ne. Pohled sklopi ke svym cernym botum na podpatku a vyckava, nez se dvere otevrou a hned jak se tak stane, zvedne k nemu pohled a po jeho vyvani, aby vesla dal vejde a promne si levou pazi. a snazi se polknout ten velky knedlik, ktery v krku ma a jakmile si ji Wyatt vtahne do obeti, nejak neprotestuje.* Dekuji... Za to, ze me vyslechnes. Jenom... Ty ani nikdo odsud za tohle nemuzete, ze je dnesek proste... Tak citlivym, pro me. *Potom , kdyz jsou na jeho posteli, setresi dalsi slzy a potom koukne na nej a znocu si setre slzy.* Ja vim, ze nikdo z vas neovlivnil na jake datum ta vecere adne a ja jsem tam prisla jen proto, aby si lidi nemysleli, ze si nejak nectim vasi pohostinnosti. *Krouti hlavou.* Ale, prave tohle datum ma pro mne vyznam. * Kouka se na Wyatta a skousne si spodni ret.* Jde o to, ze dneska je to presne rok... Dnes maji sve rvni smrtroci a proste to porad boli chapes? Je to jen rok, co se vse zacalo hroutit Wyatte. *Sklopi hlavu.* Mi rodice sakra... Proc oni? Nikomu nikdy nic neudelali a snazili se jak jenom mhli, abychom se my s Craidgem meli dobre.... *Vstane a zacne pochodovat po komnate sem a tam.* a potom nejaky opily idiot, co vlezl za volant totalne znicil jednu rodinu. Kdyby jim aspon pomohl byli by tady, ale on ujel... Ujel! Nechal je trpet! *Zvysi hlas a nejradeji by do neceho prastila.* Kde je sakra spravedlnost?! *Potom se zastavi a koukne na wyatta.* Nechci te timhle zatezovat a neni rto tvoje vec, ale jen jsem chtela, abys vedel, ze tentokrat za nic nemuzes.

*Jakmile Nova zaklepe na jeho dveře, otevře jí a nechá jí vejít dovnitř. Jakmile vidí, že má zase čerstvě mokré oči, stáhne si jí do objetí a pevně jí obejme. Během toho jí začne konejšivě hladit po zádech.* Nemáš vůbec za co. *Pousměje se, protože to opravdu pro něj není nic velkého a během posledních pár týdnů si toho vyslechl opravdu dost, takže se z něj stal dosti dobrý posluchač. Posadí se s ní na postel a zeptá se jí, co se tedy stalo. Pak poslouchá její slova a u toho stáhne starostlivě obočí, takže se mu spojí v prakticky jednu čáru a na čele se mu udělají dva ďolíčky. Sleduje jí, jak vstane a když zvýší hlas, zvedne se taky a postaví se před ní. Položí jí ruce opatrně na ramena a pohledem vyhledá její oči.* Rád bych řekl, že to bude dobré, ale v týhle situaci se to moc říct nedá... *Zašeptá.* Ale chci, abys věděla, že jsem tady pro tebe. Vždycky, nejen dneska. Kdykoliv za mnou můžeš přijít, nebo mi napsat a já za tebou přijdu. Dobře? *Povytáhne mírně jeden koutek rtů.* Je mi moc líto, čím jsi si musela projít. A věř mi, že tě obdivuju za to, jak jsi silná. *Řekne jí upřímně.* Tentokrát? *Nezadrží tiché uchechtnutí.* Jestli si chceš do něčeho praštit, nebo to ze sebe nějak vybít, můžu ti ukázat jedno z tajemství, které moje komnata skrývá. *Pousměje se na ní povzbudivě a lehce na ní mrkne.*

*Jakmile se dvere jeho komnaty otevrou a on ji pozve dal, vejde a nasledne se od nej tentokrat necha obejmout, rotoze dnesek je pro ni docela tezkym dnem, co se jeji psychiky tyce. Potrebuje citit, ze dnes neni sama Nakonec s nim sedi na jeho posteli a proste mu rekne, co je duvedom jejich dnesnich slz.* Nejsem zase az tak naivni, ze bych verila tomu, ze se vse zlepsi, protoze v tehle situaci to skutecne nejde, ale bolest je proste silna, protoze pred rokem v tuhle dobu uz... nebyli. *Zatrese hlavou, ale stejne se dalsi slzy linou dal po jejim obliceji. Momentalne je rada za to, ze se nevidi neke v nejakem odrazu, protoze usi vypadat strasne. Nakonec v navalu vsteku vstae a zacne pochodovat sem a tam dokud ji Wyatt nezastavi a ona ese diva svyma uslzenym ocima do tech jeho a posloucha jeho slova.* Ja musim byt silna Wyatte, protoze, kdyz bych nebyla, tak by nase rodina skoncila nejspis pod mostem. Zijeme sice v dva plus kk, ale najemne je stejne vysoke a kolikrat se rozhodujeme jestli se spis najime, nebo zaplatime ucty, abychom neskoncili bez elektriny, nebo vody. *Zakrouti hlavou.* Pracujici jsem jen ja a Nat ma materskou a mebyt tohohle... *Vaydechne a potom jen nadzvedne jedno oboci.* Vyjmencne za to nemuzes ty., alevsadim se, ze to nebude na dlouho. **Jemne se uchechtne a potom jen kouka.* Hrajes si na tajemnou komnatu jo? Odhal sva tajemsvi. *Uchechte se zase a potom nakloni hlavu na stranu.* Jelikoz jsi byl fialovy uz dost, tak se nad tebou sliuji a vztek na toho, ktereho do dneska nechytili a neododili za to, co udelal si vybiju jinak, ale stacil by i panak na uklidneni, ale zse nechci, aby sis myslel, ze nejak nasavam, nebo tak *Pokrci jednim ramenem.*

*Poslechne si, co se děje je mu jí opravdu líto. Neví moc, jak jí pomoci, protože tohle nezažil a neumí si to ani představit. Pak jí řekne, že jí obdivuje za to, jak je silná.* Ne, ty nemusíš být silná, Novo. To není povinnost. Ty jsi si mohla vybrat být slabá. Zhroutit se z toho a nechat všechno být. Vinit celý svět z toho, co se stalo a zatrpknout. Nakonec se třeba i přidat k rebelům, kvůli střeše nad hlavou a útočit na palác kvůli tomu, že bys nás nenáviděla za to, že jsou kasty. Ale ty sis vybrala být silná, udělat všechno pro svou rodinu a co nejvíce jí pomoct. A to je něco obdivuhodného, Novo. *Řekne jí upřímně, protože s jejími slovy naprosto nesouhlasí. Palci jí jemně setře slzy.* Jo, holt umím všechny skvěle štvát. *Uchechtne se a krátce potřese hlavou. Uchechtnutím schoval tu pravdu, která se v jeho slovech skrývá. Protože má opravdu pocit, že jediné, co dokáže, je všechno zkazit.* Nesmíš to ale nikomu říct. *Sjede jí naoko přísným pohledem.* Neříkej dvakrát. *Zasměje se a u toho se mu lehce otřesou ramena. Vytáhne z kapsy džín mobil a rychle na něm něco naťuká. Pak vzhlédne a pohledem najde protilehlou stěnu pokoje, kde je knihovna, která se odsune a odkryje dveře.* Občas je fajn se schovat na místě, o kterém nikdo neví. Podařilo se mi ho utajit i před rodiči. *Zazubí se na ní potěšeně a pak s ní dojde ke tajným dveřím a otevře je. Nechá jí vejít a dveře za nimi zavře. Není to nijak luxusní místnost, spíše připomíná betonový bunkr, který osvětluje ze stropu jedna žárovka. Více světla pochází z osvětleného baru, který nabízí nejrůznější druhy alkoholu. Vedle baru se nachází jedna menší pohovka. Také jsou tu bubny a v neposlední řadě i boxovací pytel.* Můžeš si vybrat, čím se chceš odreagovat. *Pokrčí rameny a krátce místnost přejede pohledem, než se podívá zvědavě na ní.*

*Jakmile je u nej v komnate a sedi edle nej na jeho posteli, ekne mu nakonec , co je duvodem jejich dnesnich slz.Koukne e na nej, kdyz ji rekne ze ji obdivuje a ona jen se smozrejnosti v hlase rekne, ze ona proste silna byt musi a po jeho slovech se na nej kouka jen se zvednutym obocim.* A mela jsem sna vse nechat jen na Nat? To bych nezvladla. *Pokrci rameny.* Nkdo neika, ze jsem se nehroutila po nocich a v situacich , kdy mne nikdo nevidel, ale vim, ze pred nimi musim byt silna. *Pokrci jen raeny.* /Sla jsem i sem hlavne kvuli penez, nez kvuli tobe smotnemu./ *Pomysli si, ale neekne nic potom ji rekne, ze vi o tom, jak vztek ze sebe dosat a ona se pousmeje snad za dnesni den poprve uprimne.* Nikomu? neboj se. Z ucastnic nenam zasnou poradne a z tve ridiny znam jen tebe takze nemej obavy, ze bych to hned bezel nekomu vykvakt... No, pokud me nejak nenastves. *Doda a potom jen sleduje, co delaaa nakonec jen uskoci, kdyz vidi, ze se pred nimi nedaleko rozestupuje knihovna.* Bradavice.. magie... Harry Potter je tvuj nejlesi kamos? Dal ti tuhle vymozenost *Popichuje jej pobavene a potom jde nim a zastavi se kousek od vchodu do tajemne misnosti a nez vejde koukne se na nej oes rameno.* Hle neni to jen nejaka finta? Nechas me vejit ako prvni a potom ten vchod zavres a zabetonujes a tak se jedne z ucastnic spolehlive bavis? *Neodpusi si poznamku, ale nakonec vejde a jakmile se za nimi dvere zabrou, mirne nejsisti.* /Fajn, Jsem nekde v nejakem prostoru s korunnim princem Illei.. Kdyby me chtel zamordovat nikdo to nebude vedet.. Zakope tady nekde moje ostatky?/ *Pokracue s nim do dby, dokud se nerozsviti svetla a ona nespatri mistnost, kde je dokonce bar. Jen s otevrenou pusou kouka kolem a potom na Wyatta.* Fajn. Cekla jsem vsechno, ze me tady nekde zakopes a tak, ale tohle... Pani. *Jde pomalu k baru.* Jak jsi sem dostal privod elektriny? Tady se schovavas o schuzkas s nami a opijis se do bezvedomi? *Koukne na nej a potom , kdyz ji da vybrat, Zamysli se.* Myslim, ze si nejprve dam neco na posilnenou a potom mozna vyuziju i ten boxovaci pytel. *Poskrabe se na zatylku a potom k nemu zvedne pohled.* Das si taky, nebo me nechas v tomhle samotnou? *Nakloni hlavu na stranu.* Pockat... *Zarazi se.* Kde mas barmana? *Koukne se za bar, ale nikoho nevidi.*

Ty možná ne, ale je plno lidí, co by to prostě vzdalo, na všechno se vykašlalo a bylo jim jedno, jak zbytek jejich rodiny trpí. *Pokrčí jedním ramenem a pak se na ní pousměje. Nakonec uzná, že by jí mohl ukázat jedno z tajemství své komnaty a pomocí mobilu otevře tajné dveře, které se skrývají za knihovnou.* Dobře, odteď tě štvát nebudu. *Uchechtne se a po jejím popichování ohledně Bradavic se zasměje.* Nemáš ani představu o tom, kolik tajných chodeb a místností je po celém paláci. *Zavrtí pobaveně hlavou a pak jí nechá vejít první a protočí očima po její otázce.* Věř mi, kdybych chtěl nějakou účastnici zabetonovat, ty bys byla asi tak čtvrtá nebo pátá v pořadí. *Zazubí se na ní a pak už jde za ní do své tajné místnosti, kde rozsvítí a odhalí její vnitřek.* Jo, páni. *Přikývne s pobaveným úsměvem a pak se zasměje a zavrtí hlavou.* Moc času tu netrávím. Hlavně poslední dobou. Potřebuju být k nalezení, kdyby něco a těžko se pak vysvětluje, když na půl dne zmizíš, nenajde tě třicet služebných a pak se najednou vynoříš zpoza knihovny. Ale občas je to fajn jako nejrychlejší prostředek k uklidnění. *Pokrčí rameny a znovu opíše celou místnost pohledem a pak ukáže na jeden širší kabel, který jde ze stěny za nimi, kde je i vchod z jeho komnaty.* Na televizi, která je z druhé strany, nekoukám, takže stačilo ten kabel provlíknout dirkou ve stěně a zapojit ho tady. Pak jsem použil i pár rozdělovačů proudu. A támhle z druhé strany... *Ukáže na kabel, který do místnosti vede z protilehlé stěny.* Je ujednání s mým bratránkem Wellsem. Ten zase nepotřebuje jednu lampičku. *Vysvětlí jí přívod elektriky do místnosti.* Dám si s tebou. *Přikývne a když vidí, jak se zarazila ohledně barmana, zasměje se, dojde k baru a vytáhne dvě skleničky a pak i shaker, který je vlastně něco jako sklenice, akorát ze dvou částí, aby se v něm drink dobře promíchal.* Řekni si o jakýkoliv drink a já ti ho připravím. *Pokrčí rameny a s úsměvem na ní kouká.* Taky jedna z věcí, který o mě nikdo moc neví. Výletama do barů jsem se hodně naučil.

*Poslechne si jeho slova anakonec nakloni halvu lehce na stranu.* Nejsem ten tip cloveka, co se vzdava snadno. *Rekne mu a jemne naspuli spodni ret.* Vzdat se je u me v mem seznamu az na poslednim miste a to hlavne vzdat se neceho, co by pomohlo me odine. *Rekne mu popravde a jakmile od nej slysi, ze ji neco ukaze anasledne jen sleduje, jak nihovna, co byla nedalko nich zmizela a objevil se v mistnosti dalsi vchod do dalsiho prostoru jen si o nej rypne, ze si pripada opravdu, jako v bradavicich a nasledne si do nej jeste rypne ohledne toho, ze je tahle mistnst jiste jen lecka a nakonec ji tam necha a necha to zazdit. Tomuhle by se ani nedivila.* Az na patem miste jsem? Cim jsem si tohle zaslouzila? Myslela jsem, ze jsem tvuj uhlavni nepritel, co se ucastnic Selekce tyce. Kricela jsem na tebe a nazvala jsem te ignorantem. *Uchechtne se.* Ale uprimne, jsem rada, ze jsem se dokazala vysplhat aspon an to pate misto v rade na jistou Selekcni smrt. *Zakrouti nad tim s jemnym usmevem hlavou a nasledne jej nasleduje dal a kdyz vidi, co ona mistnost skryva jen prekvapene zamrka. Necekala, ze zde ma neco jako soukromy bar a posilovnu v jednom.* /Vlastne se divim, ze se tady jeste necemu divim./ *Zeptala se ho, kde bere elektrinu a kouka se tim smerem , kterym ji ukazuje a jedine, co chape je, ze jsou to kabely a zdrojem elektriny tedy je jeho nepouzovatelna televize a jedna lampicka jeho bratrance. Kyvne hlavou.* eeeh jo... proste betes energii tim, ze ji krades ze dvou nepouzivatelnych zdroju. *Zkonstatuje a zalozi si ucena hrudi.* Jak te vlastne tohle napadlo? Jak dlouho tohle tajemstvi mas? Nemyslim si, ze nejak dlouho, protoze to vyhlizi celkem.... nove? *Nadzvedne jedno oboci a zase mistnost projede pohledem.* Sicemas pravdu, ze nevim, kolik codem je pod a po celem palaci, ale tohle je celkem dobra schovavacka. *Potom si poslechne, jak casto ady je a otoci se k nemu zady a celem k baru.* To je fak, asi by to pro sechny byl sok, ze te uvidi naliteho. Jako by to nemeli na ocich denne. *Popichne jej a potom se jen ivi, kde ma barmana a kdyz vidi, jak jde za bar on, ona pristoupi k pultu a opre se lokty o nej a prekvapene s usmevem sleduje prince.* Pani.. Drink od smotneho korunniho prince Wyatta? Zvladnes i Dream Dream? *nadzvedne jedno oboci a ocima sleduje jeho tvar.** Naucily te vylety do baru i neco jinyho? *Zepta se.* Teisis se na to, az zde jednou budes takhle pripravovat nejaky drink sve manzelce, kdyz si budete chtit odfrknoutod kralovani? *Zepta se ho a sleduje jej pri michani jejiho drinku.*

A to je to, co se mi na tobě líbí a za co tě obdivuju. *Pousměje se na ní lehce a pak už jí ukáže tajemství své komnaty. Při vstupu jí ujistí, že kdyby měl v plánu zabít nějaké účastnice, ona by jako první na řadu rozhodně nešla. To tu jsou daleko větší adeptky, které ho deptají.* Ne, věř mi, že jsou tu adeptky, co mě deptají a urážejí daleko víc, než ty. Snad se přes to přeneseš. *Smutně se na ní usměje, jako kdyby jí oznamoval děsně smutnou zprávu, nebo malému dítěti říkal, že mu dneska nekoupí lízátko.* Šla jsi do paláce s tím, dostat se na první místo v příčce holek na odstřel? *Zasměje se.* To mi vážně lichotí. *Potřese pobaveně hlavou a pak už jí dovede do své tajné místnosti a odhalí jí její vnitřek. Během toho jí i vysvětlí, jak sem dostal elektriku.* Přesně tak. *Přikývne po jejím konstatování.* Asi dva roky. Bar je tu rok. Čím jsem byl starším, tím víc po mě samozřejmě chtěli. A bohužel na všechna místa v paláci se dá dostat, protože se o nich ví. Postupně mi začaly docházet možnosti, kam se zašít a věděl jsem, že původně měla být mezi mnou a bratránkovou komnatou ještě jedna, ale nakonec tady nezbylo tolik místa, tak tu nechali menší nevyužitou škvíru. Tak jsem si pohrál s pár papíry, obvolal pár lidí a natajno si to tu nechal zařídit. *Pokrčí rameny.* Jo, to je. Moje nejoblíbenější. *Objede místnost spokojeným a i hrdým pohledem a pak se zasměje.* Hele, už tolik nepiju. I když by mi nevadilo se občas dostat do toho stavu, kdy člověk nic nevnímá, hlavně problémy, tak vím, že pak je to akorát horší. *Pokrčí jedním ramenem a pak už se vydá k baru a odhalí jí další své tajemství, které se týká toho, že drinky umí namíchat sám.* Jasně. *Přikývne a začne vytahovat alkohol a ostatní ingredience. Během míchání drinku si poslechne její další otázku a zablýskne se mu v očích.* Jo, naučil. Jenže u toho bys musela být nahá a já nepotřebuju dostat další pěstí. *Pronese pobaveně a pak mu úsměv trochu povadne po její další otázce a radši sklopí pohled k shakeru.* Nejdřív si musím nějakou manželku najít. Pak můžu přemýšlet nad tím, na co se těším. *Zamumlá potichu a nalije jí drink do skleničky, kterou před ní pak položí na bar.* /Stejně mě žádná z nich nebude chtít. Stejně tak, jako mě lid nechce za krále a mají mě za totálního idiota. A stejně tak, jako jsem pro holky nejhorší brácha na světě a pro rodiče nejhorší syn./ *Proběhne mu hlavou, ale rychle to zamaskuje. Dneska je to ona, kdo má nějaké problémy a on jí chce podržet a ne strhávat pozornost na sebe.* Dobrou chuť. *Popřeje jí s úsměvem a sám si nalije panáka whiskey.*

*POSLECHNE SI JEHO DALSI SLOVA A KYVNE HLAVOU.* tAK..ASI DEKUJUJU? *rEKNE NAKONEC OHLEDNE TOHO, ZE SI JI ZA TO, ZE SE JEN TAK NEVZDAVA CENI.* /jE TO DIVNY, ALE FAJN./ Ale nekdy mam dny, kdy si rikam, ze ta snaha nema cenu, a ze stejne jednoho dne vse, co chci a ceho chci dosahnout spadne , jako by nekdo foukl do domku z karet, ale zivo je plny nastrah a vyzev, ktere osud vsem nachysta a nikdy neni vse rizove a jednotvarne, protoze jinak by byl zivot nuda. *Pokrci jednim ramenem.* Nekdo ma vse na, co si jen vzpomene a druhy ma jen s bidou na jednu vec a musi se rozhodnout, jak s tim nalozit, co nejrozumeni. Takhle to je. *Potom s nim jde do jeho tajne komnaty a lehce si odfrkne po jeho slovech.* No tak s tim se jen tak nesmirim! Já chci byt aspon v jedne veci prvni a kdyz te nemuzu milovat chci byt prvni aspon v tom, dko te uzdepta. *Zasmeje se a jde s nim a potom si odkasle.* Asi mi nereknes jmena tech ctyrpredemnou hm? Vis jak, abych vedela jak eee nenapadne se jich zbavit. *Usmeje se na nej, jako neinnatko, ale jeji jiskry v ocich rikaji, ze to mysli v zertu a potom uz jenobdivuje jeho tajny koutek a zajima se jak sem distal elektrinu a poslehne si to a nasledn se zatvari zamyslne a koukne na Wyartta.* Ha! Zadna skulinka... Ja jsem na to prisla, protoze jsem nejvic detektivni eso v Angeles! *Zatvari se vitezne.* Jen se priznej, ze jsi mas jeste jednoho bratra a ted nemyslim Stefana, ale myslim tve dvojce! *Zasmeje se nakonec.* Jmenuje se Wyat s jednim r a je mozne , ze jsi to prave ty a ten pravy Wyatt je nekde ve meste. *Cukaji ji koutky, ale snazi se nesmat. Potom uz si opre lokry o pult baru a poslechne si, jak dlouho ruhl mistnustku ma a kouka se zase kolem.* Ale je to fajn. Me by treba nikdy nenapadlo tenhle prostor nejak nevyuzit. *Uzna a potom na nej koukne.* Takze jsem mela pravdu jsi ten lepsi Wytt s jednim t. *Zazubi se na nej pobavene a potom si hrbetem ruky prejede po tvarich.* Musim ted vypadat jako nejaky sychopat, kdyz se usmeju a vsadim se, ze moje ocni liceni je roztekle a zachle na me tvari a moje oci jsou rude a natekla.. *Vydechne a potom mu rekne, jaky drink by si dala a zvedave sleduje jeho ruce, ale potom, co ji rekne, kdyz se jej zepta na otazku ohledne too, ze by ji zajimalo, co vsechno se jeste v barech naucil a usklibne se.* Tak takhle ty balis holky? Svlekni se a jdeme na vec? Nedivim se, ze te dalsi ctyri neberou na milost. *Pronese s pobavenim v hlase.* Taky jsem te nenavidela too je fakt, ale zjistuju, ze jsi celkem v pohoe typek... nekdy. *Zvedne ukazovacek, aby vedel, ze to neni stopricentni a potom uz se jej zepta na dalsi otazku a poslechne si jeho slova.* To, ze mas v Selekci par holek, co te nemusi, nebo te nejk otravuji, nebo, co ja vim, tak to neznamena, ze ta prava polovicka pro eebe mezi nimi neni vubec. Jen ji ted nevidis, ale jednou ji urcite uvidis. *Mrkne na nej a usmeje se nasledne se napije z drinku, ktery ji pripravil a spokojene se usmeje.* Jen otevri poradne oci, pozorne naslouchej, co ti rikame.. rikaji a zjistis, ze mate spolecne zajmy a bavi vas stejne veci. Diky otevrenym ocim si vsimnes krasneho usmevu, ktery ti rozbusi srce a tim si reknes, ze je to presne ten usmev ktery chces vidat vzdy, kdyz ji uvids. *Pousmeje se napije se.* Zjistis, ze i nasloucha a je zde pro tebe v jakekoliv situaci, jako ty pro ni a jeji slova te povzbudi i v momentech, kdy jsi na dne. Bude mit dobre napady k tomu, aby zlepsovala chod Illei a bude naslouchat lidu. Tuhle divku hledej Boruvko. Ona tam je stejne, jako tam byla tva babicka pro tveho dedu a stejne, jako tam byla i tva mama pro tveho tatu je tam i tva vyvolena. *Mrkne na nej povzbudive a potom zvedne sklenu s drinkem.* A mimochodem jsi fakt dobry barman. Kdyby te kralovani nebavilo, tak se ziv barmanstvim. *Uchechne se a potom zvedne pohled nahoru a nasledne koukne na drink ve sve ruce.* Na vas mami a tati. *Zasepta a zase se napije.* No, a jak se mas jinak ty? *Zajima se a upre na nej svuj pohled.* Nic te netrapi?

Asi nemáš zač. *Pousměje se na ní.* Každý máme lepší a horší dny. Každý to chce někdy vzdát. Důležitý je to neudělat. *Pokrčí jedním ramenem a pak se zasměje, když slyší, že se nesmíří s tím, být pátá.* Krásný cíl. *Uchechtne se.* /Takhle nejspíš budou přemýšlet i ostatní.../ *Povzdychne si v duchu.* No, tak to ti rozhodně neřeknu. *Zavrtí hlavou s pobaveným úsměvem a pak jí vysvětlí, jak jeho tajné místo vzniklo.* Mít dvojče, co by vypadalo stejně jako já, by bylo skvělý. *Zamyslí se a pokýve u toho hlavou.* Když jsi zoufalá z paláce už sedmnáct let, napadne tě plno věcí. *Pokrčí rameny.* Bohužel, žádné dvojče nemám. *Uchechtne se a pak se sehne a z baru vytáhne pár ubrousků, které jí podá, aby si s nimi mohla utřít tváře.* Není to nejhorší. *Ujistí jí s úsměvem na rtech a pak jí pobaveně odpoví na otázku týkající se toho, co dalšího se po barech naučil.* Ne, holky balím jinak. Ale pochybuju, že na tebe by to platilo, protože jsi řekla, že mě nemůžeš milovat. Takže je lepší mluvit na rovinu, jako mezi přáteli, ne? *Nadzvedne mírně obočí.* Tak tedy děkuju. Od naprostého debila a ignoranta je to velký pokrok. *Zareaguje na její slova naoko vážně, ale pak mu začnou cukat koutky rtů. Začne jí míchat drink a u toho radši sklopí pohled ke svým rukám, když mluví o jeho manželství.* Jo, třeba jo. *Pokrčí rameny a po jejích dalších slovech k ní zvedne pohled.* Hledám. Díky. *Pousměje se na ní a pak se zasměje, když ocení jeho barmanské schopnosti.* Bohužel, i kdyby mě kralování nebavilo, tak u něj budu muset zůstat. Ale tenhle koníček mi určitě vydrží. *Přejede pohledem bar a pak se smutně pousměje, když slyší, co zašeptala.* Vždycky může být líp. Ale jsem v pohodě. Nedělej si o mě starosti. *Usměje se na ní a kopne do sebe panáka whiskey.* Jestli chceš, dneska můžeš klidně přespat u mě, pokud tak budeš klidnější. *Nabídne jí ve snaze odvést pozornost od své osoby.*

*Pousmeje se jemne nad jeho slovy a potomjen kyvne hlavou.* Takhle to je. *Porom mu rekne , ze se nesmiri s patym mistem a zasmeje se.* Ten nejlepsi. Kdyz uz nebudu prvni v tvym srci s cimz nepocitam, tak aspon hci byt prvni na blacklistu ucastnic, co te vytaceji. *Zatvari se odhodlane, ale koutky rtu ji cukaji. potom uz se jen pokousi vylouit z nej jmena divek, ktere jsou a po jeho odpovedi jen zakrouti hlavou.* Pravda , radeji si to nech pro sebe. *Rekne nakonec a dal se v to nerype a potom uz jen posloucha jak jeho misto vlastne vzniklo a ona mu rekne scou teoriii a nakonec se zasmeje.* Bylo by to zvlastni narazit na tebe nekde dvakat. Uz jen ty sam o sobe jsi unikat. *Rekne nakonec a potom uz si od nej vezme kapesnik s jemnym smichem.*a Milosrdna lez je stale lzi. *Vyplazne na nej spicku jazyka a snazi se, aby dostala z tvari makeup, ktery se ji roztekl po tvarich diky jejim slzam.* Jo, vypadala jsem i hur to je fakt. *Kyvne hlavou a vzpomene si kolikrat domu prisla spinava od hliny, kdyz pracuje na farme. Potom si poslechne jeho slpova ohledne toho, jak bali holky a kdyz slysi jeho slova nadzvedne oboci.* Aspon jsem to zkusila, ale kdyz to podle tene nebude nic pro me a nezabralo by to pak okay .*Uchechtne se s pokrcenim ramen a otom se na nej zazubi.* No nemas zac. Nazory se meni. *Potom jen sleduje, jak micha jeji drink a jakmile sklenka prisane pred ni, hned ocutna a je mile prekvapena a rekne mu, ze ta jeho vyvolena mezi temi divkami je jen ji musi najit.* Verim, ze ji najdes brzy a budes strastny. *Usmeje se na nej.* Na svatbe vam pdju za druzicku. *Mrkne na nej.* /Pokud tady vydrzim no. Detail./ *Potom mu pochvali jeho barmanske schopnosti a zasmeje se.* Nahodou kral barmanem to tady jeste nebylo hele. *Zasmeje se pobavene a potom si poslechne jeho nabidku a malem se udusi, rotoze zrovna pila.* C-Co? spat tady? u tebe? Zase? Nechci, aby byly nejake kecy , ze mezi nami neco je... Pridelavat ti dalsi starosti Wyatte. *Krouti hlavou a potom vytahne telefon a natuka na nem neco a potom jej polozi na pult a zacne hrat hudba a s usmevem koukne na Wyatta za pultem.* Vzpomen si na me az tohle jednou pustis, nebo sam zazpivas te, ktera si ziska tve srdce a tvou lasku. Ty slova budou pravda. *Potom si vezme drink do ruky a popojde kousek dal k boxovacimu pytli a ani ji nedojde, ze se lehce pohupuje do rytmu pisnicky.*

Tak to se budeš muset hodně snažit. *Zasměje se, protože k dívkám, které ho v Selekci deptají nejvíc, se zatím vůbec nepřiblížila. Když pak slyší její teorii o tom, že má dvojče, přijde mu to jako super myšlenka. Kdyby byl dvojitej, určitě by mu to ušetřilo spoustu práce.* Unikát? Doufám, že jen v dobrém. *Nadzvedne přísně jedno obočí, aby jí naznačil, že negativní odpověď na tuto otázku nebere. Přitom mu ale zacukají koutky rtů v pobaveném úsměvu.* Můžu tě ujistit, že i jako opuchlý ti to sluší. *Zasměje se.* Aspoň jsi to zkusila? Chceš snad, abych se tě pokusil svést? *Zamžiká obočím a opře se o bar lokty, aby se k ní mohl nahnout o kousek blíž. Pak už jí namíchá drink, o který si řekne a sám si dá panáka whiskey, který v něm hned zahučí.* Aspoň jeden z nás tomu zvládá věřit. *Pousměje se na ní a když slyší, že půjde za družičku, zasměje se.* Můžeš klidně nést prstýnky. *Zazubí se na ní jako na malé dítě a očekává úměrnou reakci.* Řekl bych, že už vyčnívám dostatečně. Jsem první, kdo do paláce nastěhoval rebely. To mi stačí. *Poškrábe se na zátylku a pak jí nabídne, že tady může klidně spát.* Věř mi, že všech starostí je tohle ta nejmenší. Nepřiděláš mi žádný. Kdyby jo, nenabídl bych ti to. *Pokrčí rameny a pak jí tázavě sleduje, když začne něco ťukat na mobilu a pak se zaposlouchá do písničky.* Je krásná. *Uzná a vydá se zpoza baru k ní.* Buď si ruce omotej touhle páskou, nebo si vem rukavice, ať si nezničíš ruce, pokud do toho chceš bušit. *Ukáže na poličku vedle, kde jsou jak rukavice, tak páska.* A pak už se jenom postav, dej dopředu pravou nohu, zpevni se a dej co největší možnou ránu. *Navede jí a ještě si dojde pro jednoho panáka whiskey, se kterým se posadí na gauč nedaleko boxovacího pytle. Jakmile si sedne, začnou mu těžknout víčka, protože pro dnešek toho má už skutečně dost. Nějak se dostane do polohy v leže a na gauči se mu podaří usnout.*

Vynasnazim se udelat poto maximum. *Mrkne na nej a nasledne se zasmeje a pak uz mu jen rekne svou teorii o tom, ze ma urcite nekde dvojce a u toho ji cukaji koutky rtu a nakonec rekne, ze i on sam je unikatem sam o obe a potom na nej koukne a predstira, ze si svou odpoved dukladne promysli.* No.. jasne jak jinak by to melo byzt mysleno? Ale.... stejne bys mohl byt mene tvrdohlavy jedinec. Urcite mas tvrdou palici , jako skalu. *Pokrci rameny a potom uz si od nej vezme kapesnicek a zacne si utirat stopy po makeupu a nad jeho slovy jen prevrati ocima.* Kolikata jsem, ktere jsi tohle nekdy rekl? * Nadzvedne zvedave oboci a potom se jej zepta jestli se v barech krome michani drinku naucil i neco jineho a kdyz ji odpovi odpovi mu, ze to aspon zkusila a potom mu zira do oci a zamrka a poslechne si jeho slova a nasledne sama pokrci jednu ruku a svym palcem se dotkne jeho brady a nasledne spodniho rtu.* No jo zkusila, ale z tebe neco vydolovat je old tezka vec boruvko. *Pohladi jemne jeho spodni ret a nasledne se sama nahne blize k nemu, ale po chvilce zase tvar od nej odtahne* Jestli chci, abys me svadel? No, pokud si na tohle troufnes, tak neco nekdy zkusit muzes, ale nedokazu ti zaucit uspech. Jen tak neco me do kolen nedostane Schreave. Zatim mas jen velke kecy, ale podkam si sz na ciny. *Pokrci s pobavenym usmevem rameny.* /Pohybuju, ze neco zkusi zrovna na me. To radeji skoci z okna, nebo si najde jinou obet./ *Pomysli si a nasledne se napije drinku ktery ji on sam namichal a musi uznat, ze je to opravdu skvele. Potom mu rekne, ze na jeho svatbe mu pujde z druzicku a po jeho sovech se zasmeje.* To mi az tak veris, ze bys mi nechal tak dulezitou cinnost, jako je prinest na tacku dva prsteny? Taky ti tim acem muzu omylem preletet po hlave a poprat vam stasne manzelstvi az na veky a potom zdrhnout do zaoadu slunce. *Uchechtne se a potom jen zakrouti hlavou.* Pustil jsi je sem, protoze te.. Vas k tomu dohnal sejny zamer Wyatte a to jen, aby jste nasli protilek, ktery zabrani tomu viru se dale sirit a zabijet nevinne lidi. Virus si nevybira jestli nakazi nekoho z prvni, nebo druhe, nebo sme kasty.. V tomhle jsme vsichni spolu a tak i vy a rebelove uite v tomhle tahnout za jeden provaz a myslim, ze by lide nemeli odsuzovat za to, ze jsi je pustil do palace a snazite se jim zachranit zadky. *Pokrci rameny.* Meli by drzet klapacky a podporovat vas v tom, ze se snazite timhle spojenectvim zabranit pandemii a uplne vir znicit. Meli by si uvedomit, ze vase pomoc muze treba zachranit i miliony zivotu v cizich zemich, kde se vir uz taky dostal. *Rekne mu svuj nazor a potom uz mu je zapne jednu pisnicku a sama s drinkem v ruce se odebere smerem k bytli a o chvilce uslysi za sebou zase Wyattuv hlas a nasledne dopije drink a odnese sklenku na bar a je tam, kam rikal a vezme si jedny rukavice, zuje si sve boty na podpatku a postavi se tak , jak ji rekl a parkrat si do pytle bouchne.* Pani je to fakt...... fajn..* Rekne po chvilce, ale zarazi se, kdyz vidi, ze Wyatt uz ji stejne nevnima, protoze usnul. Uchechtne se a nakonec vrati rukavice na puvodni misto a vezme si do ruky sv boty a presune se k pohovce.* /Ty si vklidu usnes a , co ja tady? ani nevim, jestli se odsud dostanu sam, nebo je zase zapotrebi ten obladac.../ *Pomysli si, ale rozhodne se ho nebudit a nechat ho spat. Nakonec do nej strci, aby ho pousnula dal a na sedacce se tak udelal aspon mly prostor a ona si tak lehne vedle nej, takze lezi zady k nemu.* Tak asi dobrou... Vysosti. *Pousmeje se a chvili jen lezi, nez nakonec jeji vicka taky ztezknou a ona usne vedle nej na pohovce v jeho tajne mistnosti.*