Komnaty zahraničních hostů

*jen co otevře dveře a vyjde nějaká dívka do něj narazí. Vůbec to nečekal a proto se tolik vylekal, ale pořád on na zem nespadl. Když se ho dívka zeptá podívá se na ni*Samozřejmě a vy?*prohlídne si ji*

*Dneska jí už skončili povinnosti a protože jde právě z komnaty korunního prince Grónska, se kterým zde právě je jako jeho osobní komorná, míří rovnou do své komnaty a už se těší na měkkou postel. Ježe té se nejspíše jen tak nedočká, když do někoho vrazí. Ihned se začne omlouvat a je jen ráda, že ho nesrazila k zemi, že to ustál.*Díky bohu.. Jsem tu třeít den a už bych rozpoutala ještě válku..*Vejde si rukou do vlasů, takže si ještě více povolí drdol.*Ano jsem a ještě jednou se vám moc omlouvám.*Usměje se na dotyčného a sklopí pohled. Moc se lidem do očí nedívá, těm výše postaveným, což hádá že bude i on, když má v tomhle křídle komnatu, by ani neměla. A navíc se stydí, každé oko má jiné a je díky tomu terčem různých posměšků.*

*zasměje se*Takhle to neberte. Byla to nehoda, nic víc. Nepotřebujete třeba s něčím pomoct? Zrovna jsem si vybalil věci a teď nemám co dělat. Sestra má dost práce a můj rádce si chtěl odpočinout. *podívá se na ni*

*Je jí to co se stalo vážně líto. Ale je rád,a že si nijak neublížil, že nespadnul. Kdyby skončila na zemi ona bylo by jí to jedno, ale kdyby on, bylo by to horší. Uleví se jí taky, že to očividně nebere tak vážně, když se i zasměje a ona se pousměje také.*To je od vás moc laskavé, děkuji, ale dneska jsem již skončila. *Zdvořile odmítne jeho pomoc.*Pokud ale chcete, nebránila bych se menší procházce, třeba jen tady po chodbách.*Kývně směrem do chodeb. ví, že jako komorná by měla těm s tituly vyhovět a pokud se nudí, třeba ho takhle zabavit.*

*nadšeně přikývne*Moc rád *usměje se na ni *Jak se jmenujete?*začal tou typickou fází. Jméno je totiž hodně důležité, jak každý ví. Ačkoliv on se představoval vždy jen křestním, protože se často do příjmení zamotá *

*Pokud che společnost, nejspíše by mu měla vyhovět, takže aspoň navrhne menší procházku a společně s ním se tedy dá do chůze. Přitom se dívá před sebe a čeká, než on začne rozhovor. Pokud na ni nemluví, měla by správně mlčet.*Hollis. Hollis Christie. *Řekne mu své celé jméno.*A vy jste?*Oplatí mu otázku. Stačí jí, aby jí řek své příjmení a něco se jí rozhodně vybaví. Musela se naučit jména různých královských rodů a nejlépe i jejich současných příslušníků. *Jak se vám zatím líbí v Illey? I když vzhledem k tomu, že jste říkal, že jste si právě vybalil, jste toho nejspíše tolik neviděl, tipuji správně?

Tipujete správně, zatím jsem nikde nebyl. Každopádně mé jméno je Li-Wei, příjmením Ngamchaweng *usměje se, když poprvé nezakoktá nebo nezkazí výslovnost. *To příjmení je těžké na vyslovení a i na zapamatování, takže se nikdo nebude zlobit, když to řeknete blbě

*Představí se mu jménem i příjmením a zeptá se, s kým má tu čest ona.*Těší mě, Vaše Výsosti./Princ ČÍny../*Spojí si to v hlavě se zemí, odkud rod Ngamchaweng pochází. Pousměje se.*Li-Wei Ngamchaweng.*Řekne napoprvé, skutečně dobře.*Lidé, kteří pracují v paláci by se měli naučit aspoň základy a to jsou jména rodů a jejich současní příslušníci, alespoň ty nejhlavnější tedy, král, královna a jejich děti. A taky výslovnosti. Takhle to aspoň chodí u nás.*Není jednoduché dostat místo v paláci, jako komorná v Grónsku. Odkud pochází. Navíc jelikož je osobní komorná korunního prince, často se setkává s dalšími korunními, ale už také i králi a královnami. Musí se aspoň tohle naučit a taky samozřejmě etiketu.*/Kdybychom se měli učit všechny../*To by bylo rozhodně těžší. Navíc tito ani moc nejezdí na zahraniční cesty, to je většinou král, královna a jejich děti. Ne žádné sestřenice a bratranci, ještě ideálně ze druhého kolene.*

Aha*Kývne. Chápe to, ale zvládne tolerovat to, že to někdo vysloví špatně. Hlavně když je to taková hatmatilka jako čínština. Zamyslí se. *Popravdě ani má sestra to někdy nezvládne vyslovit a to má jít na trůn.

*U nich se musela naučit jména rodů a přiřadit je k jejich zemi. Možná je to tím, že je osobní komorná, takže se spíše počítá s tím, že potká někoho výše postaveného. Osobně jí to vůbec nevadí, že to umí. Pobaveně se usměje.*Skutečně?*Zdá se jí divné, že ni korunní princezna nedokáže vyslovit své příjmení. Ani se jí to nezdá nejlepší, ale raději nic neříká a nechává si svůj názor pro sebe.*

Skutečně, ale brzo se bude vdávat. Takže si myslím, že to moc nevadí. Tím ale nenaznačuji, že by se za tohle neměla stydět. *vysvětlí. Je to skutečně pravda, moc dobře ho neumí vyslovit. Kdyby to neuměl Min, který ani na veřejnosti nevystupuje, pochopil by to, ale čínská korunní princezna už je něco jiného. *

*Přikývne.*Hádám, z politických důvodů?*Ví, že se tohle často stává. Lidé z královských rodin se často není kvůli sňatkové politice. Ale občas se stane také zázrak a jeden do druhého se zamilují.*Chápu. Je to skutečně těžké příjmení, takový jazykolam, nemá se za co stydět.*Pousměje se.*Všimne si, že je už docela pozdě, hodiny okolo kterých zrovna totiž odbijí půlnoc.*Omlouvám se, ale už budu muset jít. /Jinak zítra nevstanu z postele../Ráda jsem vás poznala, Vaše Výsosti.*Udělá elegantní pukrle., na které předtím úplně zapomněla.*Na shledanou.*Naposledy se na něj usměje a poté se otočí a odejde do své komnaty.*

*Je sice možná devět hodin, ale ona ještě dodělává svou práci. Momentálně utírá prach na poličkách a přerovnává těch pár knih, které tu jsou. Na sobě má černé šaty, které v práci nosíš vždycky. Jsou jednoduché, prostě, dlouhé ke kolenům a s tři-čtvrtečním rukávem. Vlasy má stáhlé do vysokého drdolu. Líčení jen jemné, skoro neznatelné a v uších jen malé náušnice. */Jak se mají asi doma? Co teď dělají?/*Při vzpomínce na své sourozence s začne zpívat, ukolébavku, kterou zpívá vždycky jim, když jdou spát. Zpívá jen před nimi a nebo, když je sama, jako teď. Vůbec si neuvědomuje riziko toho, že sem její zaměstnavatel může kdykoliv přijít.*

*před nějakou chvíli se vrátil do své komnaty a na sobě má svůj oblek. Doma budu obleky prakticky každý den, takže je na ně zvyklý a nosívá je i zde v Illeyi, kde by je nosit nemusel. Jen tady nenosí kravaty, jak je tomu u nich doma. Sedí na své posteli a pár knoflíků u krku na už rozeplych a tak mu jde vidět kousek hrudníku. Vlasy má rozcuchané a v ruce drží skleničku whiskey. Napije se a skleničku odloží na stolek nedaleko postele a zvedne se. Chce si jít ven zakouřit, nebo na balkóny a tak otevře dveře své komnaty a zrovna v ten moment se srazí s Hollis. Svou osobní komornou, kterou si s sebou sem přivezl.* Příště se líp koukej kam jdeš. Myslel jsem, že máš jen problém s barvou oči a ne se zrakem. *Neodpustí si poznámku jako vždy a potom se ramenem opře o zavřené dveře své kimnaty.* Už jsi skončila s drhbutim podlah? V pokoji mám pár talířů a sklenic, které bys měla odnýst. *Řekne jí a sjede si ji pohledem.*

*Už dokončuje svou práci, přitom si zpívá písničku, kterou uspává svoje mladší sourozence. Tu písničku zpívala i její máma jí, ale ta tu už není, tak se toho u jejích sourozenců ujala ona. Zrovna se otočí, protože už to má hotové, ale s někým se srazí. Dojde jí, kdo to asi bude, kdo jiný by tu asi měl taky být, že?*Omlouvám se, Vaše Výsosti.*Omluví se princi a dívá se přitom do země. Urážku, která je na ni mířená samozřejmě slyší taky a zabolí jí to stejně, jako vždycky. Nedokázala si proti tomu vypěstovat hroší kůži.*Jistě, hned je odnesu.*Odpoví pohotově. Protáhne se okolo něj, aby mohla vejít do jeho komnaty a podívat se po špinavém nádobí, které je třeba odnést.*

*Zatím se tady slušné nudí, aledoufa, že to snad bude brzy lepší a najde se tady někdo pro zabavení. Dopije poslední hkt whiskey , kterou na ve skleničce a potom. Se rozhodne jít si na balkon zakouřit, ale sotva otevře dveře, srazí se se svou osobní komornou* /Hmmm na tebe jsem kurva mákem zapomnel./ *Pomyslí Sia poro. Si neodpustí urazku mířenou na její barvu očí a lehce se išklibme. Opřený o dveře své komnaty ji ještě zaukoluje a tím ji dostane do své komnaty a jakmile je komorná v jeho komnatě, otočí se a také dovnitř a zavře za sebou dveře a nakonec i zamkne.* Hele klidně to teď nech být. Nedáš do něco k pití? Whiskey? *Jde je stolu na kterém je jehi sklenka a vedle ní láhev s jantarovozlatavou barvou.* Pilasvto někdy? *Zeptá se jí a nalije do své sklenky a potom jde ke své komorné a natáhne k ji ruku se sklenkou.* Pij. *Řekne jí spis příkazem a sleduje ji pohledem.*

*Když se srazí s princem, rychle se mu omluví a v duchu na sebe sama zanadává. Jeho další ne moc hezká poznámka o barvě jejích očích jí zabolí. Sice už tu pracuje delší dobu, ale na tohle si pořád nezvykla. Uvažovala několikrát i o výpovědi, ale jako za tuhle práci má dost peněz, osobně si myslí, že jsou i zasloužené, vzhledem k tomu všemu, co snáší. A její rodina to potřebuje. A kdykoliv, kdy se chce už proti jeho slovům odradit, vzpomene si na ně a to ji přiměje zatnout zuby a nic neříkat, případně se za to, co vůbec není její vina omluví. Pojde kolem něj, do jeho komnaty, kde chce vzít špinavé nádobí a poté jej odnést od kuchyně, ale vtom ji princ zarazí. Nelíbí se jí ani za mák,když uslyší cvaknutí zámku a jeho další otázka ji překvapí.*Ehm.. nemyslím si, že je to dobrý nápad.*Snaží se nějak zdvořile odmítnout. Alkohol měla jen párkrát, většinou jen na akcích, jako přípitek, který si vezme jen ze zdvořilosti. Většinou je to nějaké šampaňské, nic jiného asi ani nepila, z alkoholu.*Nepila.*Odpoví mu popravdě. Vhledem k tomu, že to, že se má napít nebyla ani nabídka, ale příkaz, sklenku si vezme a trochu se té tekutiny napije. Nijak jí nechutná, ale snaží se to nedávat najevo.*/Musím to vypít celý? Co tím sleduje?/*Není si jistá, co říct a nebo udělat. Mluvit by vlastně ani neměla, do doby, než ji vyzve, takže mlčí a dívá se všude možně, jen ne na něj. Během toho, co skenuje pohledem místnost najde i dva talíře a skleničku. Možná je to divné, ale její největší přání momentálně je, aby to mohla vzít a odnést do kuchyně a umýt, protože pak by mohla vypadnout odtud.*

*Nudí se a to dost, takže když na chodbě narazí do své komorne, o trošku se mu zvedne nálada a dokonce úplně zapomene na to, že si původně chtěl jít zapálit a raději svou komornou poctí svou poznámkou ohledně jejich oči, jako pokaždé. Když ji podle pro těch pár kusů nádobí, protože přeci jen za tohle ji platí, rozmyslí si to a nakonec se vrátí do své komnaty, kde zavře dveře a zamkne je. Následně se rozejde je stolu , kde má whiskey, kterou balené do sklenky a potom se i s ní vydá ke své komorné.* Co není dobrej nápad? To že tady se mnou jsi? *Uchechtne se a potom ji přikáže, aby se napila Whiskey a pobaveně sleduje, jak poslechla.* Bavi mne, že poslechnes každé moje slovo. *Řekne a sedne si na svou postel a upře na ni pohled.* Je to už nějaký čas, co jsi zamestnana, jako komorná a děláš svou práci dobře. *Išklibme se.* /Asi jediná na kterou je spoleh, že mě nepošle doprdele, když po jí něco chci i po skončení její šichty./ *Potom sáhne sám po láhví whiskey a nápoje se z celého a potom whiskey zas odloží.* Zasloužila by sis vyšší plat. Jako jediná děláš poctivě to co náš a nevykecáváš se, jako ty ostatní bolbky. *Ušklíbne se a potom po jí mrskne pohledem.* Zvykla sis už tady? *Zajímá se a pohledné zase na ní* /Hm ty kozy jsou pravé. Pohybují, že by ona šla na plastiku. Zkurvený stejnokroje.... Jak asi vypadá bez ní? Dělá si to? Je to ženská má svý potřeby../ *kývne hkavou, aby se posadila do křesla naproti postele*

*Znervózní jí to, že je v jeho komnatě zamkne. A nenápadně i polkne. Když jí nabídne pití, řekne, že to není dobrý nápad.*N-ne tak jsem to nemyslela.*Ujistí ho rychle.*Ale nezdá se mi jako dobrý nápad tu pít..*Vysvětlí mu. Vezme si od něj skleničku s whisky a trochu se z ní napije, když jí to přikáže. Pokrčí rameny.*Poslouchá vás více lidí na slovo.*Přece jen je to princ.*Ehmm.. Děkuji.*Řekne trochu rozpačitě. Není zvyklá, že by ji chválil, takže ani neví, jak na to zareagovat.*/Aby to taky nemyslel ironicky../Snažím se.*Přikývne. Vidina vyššího platu ji potěší. Ví, že pak by se měla její rodina zase o něco lépe.*/Nedělej si velké naděje, beztak ti nepřidá../*Říká v hlavě jeden pesimistický hlas.*Ano, zvykla. Co se týče mých povinností, vlastně se to nijak neliší od toho, co dělám Grónsku.*Uklízí a donáší mu jídlo, případně si ještě vyslechne pár jeho poznámek. Nic jinýho. Váhavě se posadí do křesla, naproti posteli. *Omlouvám se.. Ale proč jsem tady? Pochopte mě, nikdy jste moji společnost nevyhledával, naopak..*Snaží se to podat co nejvíce zdvořile. Nechce ho naštvat.*

*Když je zamkne v jeho komnatě, prokáže své komorné, aby se napila Whiskey že skleničky že které pil předtím on sám. Spokojeně se pousmeje, když vidi, že se skutečně napila a sám si sedne na kraj sve postele a potom jo oznámí, že ji přidá na platu.* Zaslouzisbdi to jako jediná z těch líných pipin, co u nás doma zaměstnávané. *Řekne ji a potom se napije z láhve a naznačí ji, aby si sedla naproti. Po jeJich slovech jen pokrčí rameny.* Vše je jednou poprvé barevnoocko. *Potom si ji prohlíží a jeho myšlenky jej nutí zamyslet se nad dívkou ve stejnokroji a rozhodně jeho myšlenky nejsou nevinný. Představa ji v posteli se sukní od uniformy vyhrnutou a rukou v jejím klíně nenechává jeho mysl a klín chladnymi.* )Nevěřím, že je až tak nevinná... A rád bych ji takhle jednou viděl... Mmm./ * Postaví se a pár kroky přijde k ní pozorující její tvář.* To s tou barevnosti oči je u vás dědičný?

*Vidina vyššího platu ji samozřejmě potěší, koho by nepotěšila? navíc ví, že její rodině by to pomohlo a měli by se zase o něco lépe. A o to jí jde, zajistit co nejlépe svou rodinu. A zatím se nemají skutečně nejhůře,ale ráda by, aby se měli více, než jen "dobře". Ale aby svým sourozencům mohla třeba občas koupit hračku, ne jen na narozeniny, Vánoce a tak, ale i jen tak, prostě, když by se jim něco líbilo. Nelíbí se jí, jak o ostatních služebných princ mluví. Ví, že své povinnosti plní. Ale nechtějí pracovat přesčasy, jak většinou ona a když mají po konci směny, už další práci nedělají, což je pochopitelný, ale ona to raději udělá, než aby se s někým dostala do křížku a ještě přišla o práci. */Navíc to očividně přináší i ovoce. Sedne si naproti němu a dívá se většinu času někam do země. Po chvilce se odváží promluvit i bez jeho vyzvání a zeptat se, proč tu momentálně je. Navíc se zamčenými dveřmi, to ji dost znepokojuje. Když se princ postaví, postaví se hned taky. Neměla by sedět, když on stojí. Na jeho otázku zavrtí hlavou.*Ne Výsosti. Je to získaná heterochromie.*Může být i vrozená, ale ona ji získala poté, co si jako miminko poranilo jedno oko. Udělala to jedna nešikovná sestřička v nemocnici, poté, co se narodila. Takže teď má jedno oko barevné po tátovi a jedno po mamce.*

*Kouká se na ni a jeho mysl rozhodně není čistá* /Vždyť je to jen obyčejná služka a neměl bych přemýšlet nad tím, jestli si dělá dobře nebo ne... Ježiš... Kolik jsem toho vypil, že mi přijde na mysl to jak si někdo jako ona dělá dobře?/ *Potom jen vstane a jde k ní a zeptá se jí na její vadu, kterou má. Poslouchá její odpověď a nakonec jen kývne hlavou.* Zažalovali tu sestru vaší? Přeci jen je její vina, že seš teď... Divná. *Řekne jí a stàle na ní kouká.* Nesere těchto? Že každý kdo si toho všimne tě má za vadnou? /Včetně mě./ *Potom zvedne ruku a jeden pramen volných vlasů ji dá za ucho a potom jeho prsty přejedou přez její spodní celist.* Ale i to, že máš takovou vadu... Na roztomilostí ti to neubira. *Zamumlam a palcem Poláška její spodní ret.* /Kurva co dělám?! Už končím s chlastem dneska... Ale... Kurva.../ Jen je škoda, že znám jen tvůj obličej. * Potom ruku odtahne.* Nachystej mi koupel. Bez bublin. *Řekne jí nakonec a otočí se k ní zády a svlékne si sako, které pohodí na postel a následuje.jej i košile.*

*Vstane, když vstane i on a přejde k ní. Dívá se střídavě na něj a střídavě do země. Když mluví, snaží se taky znít klidně, i když klidná není ani trochu. Nechápe,o co tu pořádně jde. Nikdy si s ní nechtěl takhle povídat a nikdy se snad o ni takhle nezajímal.*Ta sestra jim sama nabídla nějaké odškodnění, když ji žalovat nebudou. Navíc, na obě dvě oči vidím stejně dobře, takže by to stejně nemělo moc smysl. Tohle nic zas tak vážného není.*Občas se to stane, zřídka, ale přece jen. Když jí zase řekne, že je divná, snaží se to moc nevnímat.*/Každý ne../*Opraví ho v duchu, ale nahlas si to nedovolí říct. V Illey se s pár lidmi seznámila a ti jsou k ní milí. Byl to i jeden další princ, Číny a choval se k ní až překvapivě mile a rovnocenně. Tohle vše si ale nechá pro sebe.*Občas ano. Ale na druhou stranu, je to dost vzácné, má to jen pár lidí a je to něco, čím se zase liším od davu. *Řekne mu sama, jak to vnímá. To, že jí zastrčí pramen vlasů za ucho ji překvapí a vzhlédne k němu. Neví, kolik toho přesně měl, ale je jí jasné, že asi hodně, protože na tohle musí být fakt dos ožralej. Když jí prsty přejde přes dolní čelist a polaská jí rty, skoro nedýchá. Trochu se i začervená. Pochopila jeho narážku, na to, že je škoda, že zná jen její obličej. Přikývne a rychle se vydá do koupelny, vděčná, že se aspoň na chvilku dostane dále od něj a snad si jak on tak i ona pročistí myšlenky. Nachystá pro něj ručník a mýdla, všechno jak má být. Vodu napustí ne příliš teplou, ale ani studenou, přesně akorát.*

*Zvedne se asleduje, jak se ona zbedla taky a ma, co delat, aby s enezacal smat. Prijde mu neskutecne vtipne, jak udela vse tak moc zpravne. Pochybuje, ze by Hollis nekdy udelala neco sparne, ale jeho mysl si ji predstavuje jen ve spatnych situacich, jako ne naprikla d obrazek toho, jak si sama dela dobre ruznyma pomuckama, ale i svou vlastni rukou. Poslechne si jeji slova a jen kyvne hlavou.* Jo, jina to fakt jsi. *Souhlasi s ni a pozom uz ani sam nevi, co dela, protoze ji d prame vlasu za ucho a jeho ruka si vlastne dela , co chce. Pripisuje to za vinu alkoholu, ale taky si uvedomuje, ze jeho klin na tohle reaguje jinak. Nevinnost a jeho zvraceny myslenky na tuhle divku, ktera se nejspis boji mu rict i to, aby sel do prdele, ze by nejradeji sla po narocnem dni spat a radeji je tady s im v zamcene komnate jej zacala bavit. Nakonec se od ni odtahne a prikazem ji rekne, aby mu sla nachysstat vani s koupeli a mezzitim se v pokoji svleka. Nezapmene vsak pohledem zabloudit na divcino pozadi a skousne si spodni ret.* /Kurva v tyhle debilni sukni nejde poradne nic videt./ *Zakleje v duchu a kdyz si rozepina kalhoty jen se usmeje a necha si je rpzepnute a dojde do koupelny, kde se opre ramenem o futra a sleduje svou komornou, jak mu chysta koupel. Sleduje ji a jakmile se ona sohne a nahne pres vanu, aby zastavila vodu, nevaha a jde za ni a chytne do rukou jeji boky a sam lehce otre svuj rozkrok o jeji boky.* Vykoupes se dnes se mnou. Ber to, jako rozkaz, Hollis. *S jejim jmenem si pohraje na jazyku a otom se od ni odtahne.* Ta uniforma pujde dolu. Ted. *Rekne rozhodne a zalozi si ruce na hrudi a divku nespousti z oci.*

*Štve ji, že má každé oko jiné. Hlavně kvůli tomu, že mnoho lidí si jí kvůli tomu utahuj, jako třeba i Christofferson. Ale zase se tím liší od jiných. Tohle nemá každý. Zaraženě ho sleduje, jak jí dá pramen vlasů, který se jí musel uvolnit z drdolu za ucho a dokonce jí prsty jemně přejede po spodní čelisti a rtech. Je ráda, že ji zaúkoluje tím, aby mu připravila vanu, protože poté jí už většinou nechá jít. Projde okolo něj do velké prostorné koupelny, kde vše připraví a poté do vany napustí vodu, teplotně tak akorát. Neohlédne se na prince ani jednou, ale má pocit, jako by ji sledoval, z čehož je docela nervózní. Ale snaží se zachovat chladnou hlavu a pracovat o něco nepatrně rychleji, než obvykle. Sáhne po kohoutku, aby zastavila proud vody a než se stačí narovnat, ucítí ruky na svých bocích. Vzhledem k tomu, že krmě jí je tu jen jeden další člověk ví, o koho se jedná, ale i tak ztuhne na místě.*C-cože?/Přeslechla jsem se, že ano? Bože, kolik toho vypil?/*Otočí se pomalu na něj. Nic nedělá jen se na něj dívá. */Klíč nechal v zámku, ne? Mohla bych odejít.. tohle nejde./*Začne v duchu docela panikařit, ale nezmůže se prakticky na nic.*