Komnaty zahraničních hostů

Já taky ještě ne. *U ní je ale méně se čemu divit než u Timohyho. Moc se s ostatními lidmi nebaví, je taková uzavřenější, i když není právě se svým manželem. Kvůli tomu jak byla vychovávaná se spoléhá jen na sebe a na nikoho jiného. Nerada si taky nechává pomoct a nerada se svěřuje. To už ale stihl poznat. Přikývne.* Jo, klidně.. *Samotnou ji představí, že s tím souhlasí a vlastně se na to i upřímně moc těší. * Stejně to od tebe bylo hezký. *Stojí si za svým a pousměje se na něj.*/Je až moc hodný../*Na jednu stranu se jí to líbí ale na druhou.. měl by si dávat pozor, ještě by někdo mohl jeho dobroty zneužít. V tomhle se asi skvěle doplňují. * Tak skvěle zas ne. *Potřese nesouhlasně hlavou.*Taysa spíše než kvůli tomu, že i moje zpívání uklidňuje rychle usne, aby mě nemusela poslouchat. *Usměje se pobaveně.* Viď? No, co nám k tmu řekneš? *Přeběhne malé prsty po bříšku, načež se ona usměje.* Vážně nepodceňuju. Párkrát jsem to zkoušela. Buď padlo za oběť několik utěrek, které se mi podařilo nějak podpálit a nebo talíř, který jsem shodila a on se roztříštil.. Fakt v tomhle mi můžeš věřit, že falešnou skromností netrpím. *V kuchyni je vážně postrach. Kdyby měli vést válku stačilo by, aby do boje poslali ji s nějakým přenosným hořákem a kuchyňským náčiním.* Ale někdy spolu můžeme něco zkusit. Myslím, že ještě bych třeba dokázala rozválet těsto. Kdyby mi nespadl váleček na nohu nebo tak.

Třeba na ní narazíme na akci. Stejně si ale neumim Eastona představit s nějakou ženskou vedle něj. Jakože natrvalo. *Hlavně je ale zvědavý na to, jestli se ti dva vedle sebe nepozabíjejí, protože když viděl Eastonovo rozpoložení potom, co se s ní poprvé potkal, tak trochu to očekával.* Tak jo. *Pousměje se na ní. Nedokáže moc skrýt překvapení z toho, že s ním souhlasila, protože už jen to není moc obvyklé a natož ještě když jde o čas strávený spolu navíc.* A ty jsi stejně děsně paličatá. *Uchechtne se. Podle něj to nic nebylo. Spravil pár motorek, když už na těch svých neměl co dělat a měl volný čas. A zvládnul tím udělat i radost několika dalším lidem.* Možná nejsem hudebně nadanej, ale když slyším dobrý hlas, poznám to. *Namítne a pak se podívá na malou Taysu a usměje se, když vidí její úsměv.* Vidíš? Směje se. Má ráda, když jí zpíváš. *Přetlumočí jí výrazy Taysy.* Posoudím, až sám uvidím. Utěrky kdyžtak budu mít na starost já a jíst budeme z plastových talířů, ty jen tak nerozbiješ. *Poznamená pobaveně. Opět ho překvapí, když souhlasí s nápadem něco spolu zkusit uvařit dohromady, ale tentokrát to skryje lépe.* Myslím, že pod správným vedením toho zvládneš daleko víc. Ještě uvidíš. *Pokrčí rameny. Podle něj opravdu nebude v kuchyni tak marná, jak si myslí. Sklopí pohled k Tayse, která se trochu nespokojeně zavrtí a zamračí na něj.* Alee, tady někdo dostal hlad, když už se mluví o tom jídle? *Zeptá se jí pobaveně a pohladí jí po tvářičce.*

Upřímně.. taky ne. Kdybych před měsícem slyšela, že bude mít manželku a možná dítě na cestě.. Asi bych zavolala papežovi, že se stal naprostý zázrak a nebo už končí svět. *Jedna z těchto možností by to bylo na sto procent. Vidí jak je překvapený, že dobrovolně souhlasí s vidinou společného cvičení. Chce mu vážně dát šanci, chce aby byli aspoň přátelé. Dále to prostě nezajde, to ne. Je odhodlaná to nedovolit.* Ano, vážně jsem souhlasila ane, nejsem si vědoma toho, že by na mě někdo mířil zbraní a vyhrožoval mi, kdybych odmítla. *Řekne pobavena jeho výrazem.* O tom se dohadovat nebudu. *TO o sobě ví až moc dobře sama. Je dost tvrdohlavá, ale to je i Timothy, jako příklad stačí uvést to, že tak dlouho odmítal jít s tou nohou k doktorovi.* Možná to nezní jako mučení koťat, když zpívám, ale není to zase tak dobrý. *V tomhle ji o své pravdě nepřesvědčí.* Ta vždycky raději rychle usne, než aby mě nemusela poslouchat. Pohladí Taysu po ručičce.* Nevíš čeho všeho jsem schopná. Plastový talíře beztak strčím nějak moc blízko k troubě nebo sporáku a ony se zase roztečou. *Dokázala by zlikvidovat snad všechno.* Uvidíme. Taysu pro jistotu necháme oblečenou a v kočárku, abychom s ní mohli okamžitě utéct, kdybychom to tu popálili. /Ale nevím jak by nám byli vděční ostatní. Chudáci Schreave se museli stěhovat z jednoho paláce do druhého docela nedávno./*Koukne na hodiny.* To se jí nedivím. Je akorát čas ji nakrmit. Nakrmit a pak uspat. Snad to dneska půjde rychleji, co ty na to? *Koukne na Taysu, kterou si od Timothyho vezme. Kojit ji, když by ji držel on by nezvládla. Vezme si jako podporu polštář a svlékne si jedno ramínko. Pořád jí připadá dost divné ji takhle krmit, ale je to lepší než ze začátku.*

To dítě mi ani nepřipomínej.. Jak znam Easta, jakmile bude potřeba vyměnit plínu, hodí ho nám. *Uchechtne se pobaveně. Teď si dělá srandu, ale kdo ví, jestli to tak skutečně nebude. Ne, že by svému bratru nevěřil, ale zná moc dobře jeho lásku ke svobodě. A dítě vám vezme daleko více svobody a volného času než manželství. Zvlášť v jeho případě, kdy jsou manželé prakticky jen na papíře, jak se sám vyjádřil.* Tak jsem něco divnýho přidal do toho jídla? Ale na mě to nijak neúčinkuje zatim. *Zeptá se hraně starostlivě a vážně, i když mu u toho cukají koutky rtů.* To je dobře, tu hádku bych vyhrál. *Zazubí se na ní, protože pravdou je, že ona prostě je paličatá a to hodně. Ten detail ohledně toho, že on taky se může momentálně přehlédnout.* Nevymlouvej mi to, stejně mě o tom nepřesvědčíš. *Varuje jí s pokrčením rameny, protože v tomhle případě akorát plýtvá dechem.* Spíš rychle usne, protože po celym dnu vyvádění kravinek a odposlouchávání našich rozhovorů je prostě vyčerpaná. *Namítne pobaveně. Určitě to nebude tím, jak jeho žena zpívá, tím si je jistý.* Přestaň. Katastrofizuješ. Nic takovýho se nestane. *Zakoulí trochu očima, protože v tomhle se určitě děsně podceňuje. Je si jistý, že zvládnou něco uvěřit bez katastrofy.* Spíš abys ty mohla utéct a já se to snažil zachránit. *Opraví jí pobaveně a pak pohladí malou po tvářičce, když vidí, jak se nespokojeně mračí a vrtí.* Kdyžtak jí pak uspim. *Nabídne se jí, když jí Taysu předává a sám se posune na posteli, aby se opíral o její čelo zády. Je pro něj pořád zvláštní být u Ash, když kojí, protože toho je přeci jen hodně vidět. Naštěstí tohle je jedna z věcí, které má po tátovi. Zní příběh svých rodičů a ví, že i když jeho máma provokovala, táta si dál nezaujatě četl. Největší sranda na tom je poslouchat verze každého zvlášť, protože se naprosto liší. Tuší, že až budou starší a zmatený, tak v příběhu bude figurovat i nějaké ufo. Sám ale udrží oči tam, kde má a radši zkontroluje zprávy na mobilu, jestli třeba v Angcii něco nehoří.* Jinak.... Jak jsi na tom se snášlivostí zimy a třeba lyžováním? *Zajímá se.* Slyšel jsem dneska takovej drb, že prý palác chystá pro všechny tady možnost vydat se až na tři týdny do lyžařskýho střediska královský rodiny, co je na severu Illey. Tak jestli to bude pravda, tak by mě zajímalo, jestli budeš chtít zůstat tady nebo jet. *Vysvětlí hned poté svůj dotaz.*

Budou bydlet v Belgii, ne? Pochybuju, že se mu za námi bude chtít pokaždé, co se to malé pokaká letět. By to skoro ani nestíhal. Očividně se bude muset naučit přebalovat. Měli bychom ho vždycky zavolat, aby trénoval na Tayse. By si to procvičoval a by se této povinnosti zbavili.. *Uchechtne se. Přijme jeho nabídku, že by si někdy mohli zajít společně zacvičit a on by ji naučil boxovat a když vidí jeho překvapený výraz ujistí je, že jí nikdo nevyhrožuje a ani na ni nemíří zbraní. Pobaveně se usměje nad jeho slovy.* O tom bychom se taky mohli dohadovat. *Zazubí se na něj. Jen tak by se taky nenechala.* A ty mě zase nepřesvědčíš o své pravdě. *Pokrčí rameny. Jsou oba dva strašně tvrdohlaví, až abnormálně.*/Nechci vidět jak bude tvrdohlavá Taysa../*Nebude projevovat takovou naivitu aby jen doufala, že nebude tvrdohlavá po nich.* Když myslíš. *Stejně si stojí za svým, ale dohadovat se se ním postrádá smysl. Každý z nich si bude myslet to svoje.* Ne, jsem jen realistka a znám se až moc dobře. Vím jak dokážu být v kuchyni nešikovná. Až si spolu jednou zavaříme, uvidíš jaká je to se mnou fuška. Vezme si od ně Taysu. Nepřekvapuje ji, že má hlad. Jsou to více jak tři hodiny od toho, co ji kojila naposledy.* Ráda usíná, když ji chováme s chodíme s ní po pokoji. A ty s tou nohou.. Neříkám, že bys jí nějak schválně ublížil, to ne, ale předtím ti taky nechtěně ujela berle. *Nechce aby se něco stalo jak jemu tak jí.* Můžeš jí po najezení dát říhnout, mě už dneska pozvracela.. *Navrhne mu s úsměvem.* Odnesla to moje bílá mikina. A to jsem měla i ručník, aby to když tak trefila na něj. *Není to poprvé. Už předtím měla jinou oblíbenou mikinu a Taysa jí pozvracela i tu. Neví, co proti tomu jak se obléká ta malá potvůrka má. Vezme si polštář, díky kterému se podepře a začne malou kojit. Podívá se na Timothyho, když zmíní lyžování a pak pokrčí rameny.* Ty jo.. na lyžích jsem nestála asi pět let? Možná více. Zima mi nijak nevadí a lyžování jsem měla ráda. Teda, teď si to budu muset trochu osvěžit, jinak se jak jak to ve filmech skutálím z hory dolů a budu v takový tý velký kouli. Pak bys mě ještě musel rozmrazovat fénem. *Usměje se, když si ten výjev představí.* Hlavně musíme zajistit dost teplýho oblečení malé. Sice tu něco máme, ale teplota se tu drží okolo deseti stupňů a na horách to bude o něčem úplně jiným. *Bude potřebovat teplejší oblečení.*

To sice jo, ale East je schopnej se s dítětem nastěhovat k nám a nebo nám jí rovnou poslat na výchovu dokud nebude umět mluvit, chodit, jíst a chodit na záchod. *Zasměje se. Nedivil by se, kdyby si z nich Easton udělal výchovný ústav.* Ale myslim, že někdy si budeme muset pozvat je oba, aby si to vyzkoušeli pod odbornym dohledem. *Poznamená pobaveně, protože podle něj je to jedině dobrej nápad. Kdyby pak belgický princ či princezna přišli k úhoně vinou vlastních rodičů, asi by to nikoho nepotěšilo.* Příště se pokusim ty jedy mírnit a nebo je zkoušet na někom jinym. *Ujistí jí pobaveně a u toho na ní mrkne. Samozřejmě, že žádné jedy netestuje, ale když už se baví normálně, tak mu snad nějaké to vtipkování projde.* Uvidím, že přeháníš. *Doplní její slova, protože tuší, že to proběhne úplně v pohodě a on nemá důvod se bát.* Fajn, klidně jí dám říhnout. Ale nezapomeň, že občas stačí, abych usnul sám a ona si ustele na mě. Žádný chození není potřeba. *Zasměje se, protože už několikrát Taysa spala na něm a byla v klidu celou noc.* Nojo.. Holt tě miluje a umí skvěle mířit. Až bude větší, naučíme jí s lukem, třeba v tom bude dobrá. *Zazubí se na Taysu, která nadšeně vypískne. Když pak začne Ash kojit, radši sklopí pohled k mobilu a zeptá se jí na hory.* Dobře. Fén napíšu na seznam věcí k zabalení. *Zasměje se.* Něco pro ní zařídim. I pro tebe. *Pousměje se na ní a snaží se ignorovat zavírající se oči, protože když se s Ash konečně baví normálně, nechce to kazit svou únavou.*

*Pokýve hlaovu.* Jo, to si asi dovedu dost dobře představit. *Uchechtne se.* Ale třeba to nějak zachrání Livia. Ji neznáme a nevíme jak se k rodičovství staví ona.* Ví akorát tak jak vypadá podle Illeagramu, jinak nic. A nemůžeš se podívat na člověka a říct, že bude dobrý rodič a ten ne. Upřímně? Kdyby se podívala na Timothyho taky by neřekla, že by byl dobrý táta. Stačí aby člověk na chvilku viděl jeho dokonale vypracovanou hruď a nechápal by, jak by se během cvičení zvládal starat o dítě a hned si myslel, že ho zanedbává. V duchu se zarazí nad tím, že se jí na mysl vůbec dostal obrázek dokonale vypracované hrudi jejího manžela.* To jo. Udělat si popcorn, lehnou na postel a sledovat je. Lepší než nějaká komedie.*Usměje se pobaveně.* Jo, to bych ti byla vděčná. *Řekne pobaveně, když jí Timothy slíbí, že příště bude jedy zkoušet na někom jiném.* Každý si stejně budeme myslet to voje, ať už se budeme dohadovat jakkoliv dlouho. Nemá to smysl. *Pokrčí rameny. Oba dva jsou strašně tvrdohlaví na to, aby ustoupili.* To je pravda. Tak to ji klidně můžeš zkusit uspat i tak. *Pokrčí rameny. Nahlas by to nepřiznala, ale výhled na to, jak Taysa spinká na Timothym jí připadal děsně roztomilý.* Takže pak jako na mě bude mířit s lukem, jo? No tak díky. *Naoko uraženě si odfrkne, ale koutky jí pobaveně cukají. Začne malou kojit a odpoví mu na otázku ohledně hor.* Jo, pro jistotu. Nebo by ještě teoreticky šla udělat taková hranice na pálení čarodějnic a tak ten kus ledu, kde bych byla přivázat. Ale to bys to pak musel včas uhasit. *Dělá, že nad tím vážně přemýšlí.* Pro mě nemusíš. Kouknu se sama. Spíše abys toho taky měl ty. *Podívá se na něj, protože tak nějak tuší, že jeho skříň nebude zrovna plná teplého oblečení. Podívá se na Taysu, která vytuhla a usměje se obaveně.* Bezva, usnula u kojení. Nevím, jestli nebrat jako urážku, ž ji už moje prsa neberou.. *Zažertuje. Upraví se a pak se i s malou zvedne. Opatrně ji položí do postýlky a pak se vrátí zpět na postel, kam si lehne.* Klidně už můžeme jít spát, jsi unavený.

Jo, uvidíme. Easton to s Taysou umí. Aspoň co se chování týče. Tak snad to nedopadne tak katastrofálně. *Zadoufá nahlas. Přeci jen Easton nevypadá jako někdo, kdo by měl k dětem nějaké city, ale vždy, když je okolo Taysy, tak pookřeje a úplně se změní.* Někdy to naplánujem. Chci taky vidět, jak jim to jako páru funguje. Jestli je to tak, jak říkal East, tak to bude taky docela sranda. *Poznamená. Chce se se švagrovou poznat a jestli se to má spojit i s výchovným výcvikem a sledováním nového manželského páru, bude to ještě zábavnější.* Zkusím najít nějaký normální koření. *Slíbí jí nakonec místo těch jedů a pak neochotně přikývne. To, že se budou dohadovat nejspíše dokud budou dýchat je pravda.* Co na to říkáš, princezno? Budeš spát zase u tatínka? *Zeptá se malý a ta si trochu otráveně odfrkne.* Tak teď jsem se urazil. *Poznamená naoko raněně. Ale holt s pohodlností postýlky asi soupeřit úplně pořád nemůže.* Ne na tebe. Naučim jí to až bude větší a bude chápat, že má mířit třeba jenom na otravný rádce a ne na rodiče nebo případný sourozence. *Zasměje se a pak jí ujistí, že na hory s sebou vezme i fén, aby jí kdyžtak z ledové koule mohl zachránit.* Nevim, jestli zrovna tohle budeme riskovat. Přece jenom nejsem profesionální hasič a co kdybych to blbě odhadl. *Uchechtne se.* Dobře, ale kdybys chtěla, zařídim u komorných, aby ti ušily něco na míru. A Tayse taky. *Pousměje se na ní.* Já toho zas tolik nepotřebuju. *Pokrčí rameny. Je přeci jen chlap, ten tohle tolik neřeší.* Je to holka, nediv se. Ta se maximálně těší na to, až bude mít svoje vlastní. A jestli chceš odbornej chlapskej názor.... z toho, co jsem viděl, jsou tvoje prsa dost slušný. *Pronese s pobaveným úsměvem, zatímco se mu zavírají oči. Nebýt už trochu mimo z únavy, tohle by asi z pusy nevypustil.* Hmmmmm, dobrou. *Zamručí nakonec, protože už jí ani tolik nevnímá a jenom se ze sedu sveze do lehu a vytuhne. A je mu jedno, že má na sobě kalhoty od obleku, košili a omylem usnul na Ashině straně postele.*

Snad ne. Když hlídá Taysu tak je to v pohodě. *Párkrát ho přitom viděla a nebylo to tak zlý, naopak. Uchechtne se.* Vážně to bude chtít popcorn, pití a celej den volno, abychom tom mohli sledovat ale. *Při tomhle se nebude chtít nechat ničím rozhazovat a vyrušovat. Řekne, že dohadování se okolo toho nemá vůbec smysl, protože si oba dva budou myslet to svoje. Usměje se pobaveně.* Tak malá a už tak drze se k nám chová. To je hrůza. *Řekne a potřese hlavou, ale musí zadržovat pobavený úsměv.*/Nevím, co se jí nelíbí, spát v náručí Timothyho musí být nádherný../*Proběhne jí hlavou a když se tak stane, na chvilku se zarazí.*/Ne, zlá Ash! Na takový věci myslet nesmíš./*To držení si odstupu bude zřejmě těžší, než si myslela. * Dobře, tak s tím souhlasím. Ona bude mířit na rádce a ty na všechny její nápadníky, který bude mít jako větší, ne? *Odhadne, že jej napadlo i tohle. Domluvili se , že ji nezasnoubí, tak se tomu snaží věřit, ale.. nevěří.* Musíme do tý kuchyně dříve než se pojede na ty hory, abys měl v hašení praxi. *Uchechtne se. Tam si to hezky natrénuje, během jednoho vaření s ní i několikrát.* To je v pohodě vážně. *Ujistí ho. Chce si oblečení vybrat sama. Ráda si oblečení vybírá, je to přece jen ženská.* Jasně, nepotřebuješ a pak budeš mít věčně u nosu rampouch. Moje oblečení ti fakt nebude, kdybys potřeboval půjčit. Maximálně tak šála nebo čepice. *Když si ho přestaví ve své bundě zadržuje smích. Ona je drobounká a o dost menší jak on, on má dost svalů a je vyšší. To by prostě nešlo. Když malá usne u kojení prohodí, že asi bude uražená, že jí její prsa nějak neberou.* Tak díky.. *Uchechtne se, když í pochválí prsa. Malou dá do postýlky a řekne mu, aby šel raději spát. Vidí, že je unavený.* Dobrou. *Popřeje mu. Když vidí jak prakticky hned usnul, musí se pousmát. Leží vedle něj a chvilku se na něj dívá jak spí, což může být dost strašidelné, ale ji osobně spíše děsí to, že v duchu říká, jak je takhle roztomilý. Po chvilce se jí taky začnou ale klížit oči a ona usne.*

*Dneska je to něco málo přes týden, co spolu s Eastonem spali. A vzhledem k tomu, že má už teď dvoudenní zpoždění měsíčků, tak je prakticky jeden velký uzlíček nervů. Už včera se vydala do města, kde si koupila hned tři těhotenské testy. Jenom doufá, že je to planý poplach a nikdo jí v tom městě nezahlédl. Ví, jak umí být novináři dotěrní a zrovna tohle by nejspíš způsobilo obrovský poprask. Už jenom to, že se s Eastonem vzali byla dost velká událost. To dokazuje i jen hádka s Lucienem. S tím se ještě od té doby nebavila a ani to nemá v plánu. Pochybuje, že tentokrát by se k ní choval jinak. Od toho, co se pohádali moc dobře nespí, ale naštěstí to skvěle maskuje vrstvou korektoru, takže si toho mohl všimnout maximálně její manžel vždycky ráno po probuzení, než se zamkla v koupelně, aby ze sebe udělala člověka. A to i ve dny, kdy nevyšla z komnaty. Proto doufá, že zpoždění by mohlo být způsobené třeba i stresem. Včera se neodhodlala udělat si ty testy, ale dneska už si dodala odvahu. Nemůže čekat do doby, než jí naroste břicho. Chce vědět, jestli má vyšilování smysl a nebo bude moct aspoň o něco klidněji dnes v noci spát. Zamkne se v koupelně, kde rozbalí první test ... a ten vyjde negativně. Ví, že to nic neznamená, ale i tak se v ní rozhoří plamínek naděje. Ten je ale naprosto zadupaný do země po tom, co zbylé dva testy ukážou pozitivní výsledek.* To ne. *Hlesne a sveze se po zdi do sedu na zem a kolena si přitáhne k bradě. Položí si na ně hlavu a snaží se potlačit slzy zoufalství. Neumí si představit sama sebe jako mámu s dítětem v ruce.*

*Rozhodl se překvapit Liviu. Ví jak je poslední dobou v háji z toho, že by měla být mámou. Možná ani těhotná není, to ještě neví. Ale za pár dní by se to možná dozvědět mohli. Nicméně, u bratra si půjčil svou neteř. Livia se s ní ještě neseznámila a on jí chce dokázat, že i kdyby těhotná byla, bylo by to v pořádku. Bude u ní a pomůže jí. Sám se ještě role otce dost bojí, ale byli by na to dva a má nějaký zkušenosti z toho jak se stará o malou Taysu.* Dneska poznáš svou novou tetičku. No ano, zlatíčko. *Políbí malou na hlavičku. Má ji moc ráda. Na sobě má černé džíny a šedou mikinu. Stavil se do města, kde malé koupil bodýčko "I love my aunt.". * Možná z tebe bude prvně nervózní, ale neboj, ona si na tebe zvykne a určitě s jí budeš líbit. Ty se líbíš všem, princezno. *Usměje se na malou, načež ona výskne. Vejde do komnaty, kde se svítí, ale Liviu nevidí. Uvidí ale vycházející světlo zpod dveří do koupelny, takže k nim přejde a zaklepe.* Liv? Jsi tam? *Zeptá se jí.* Jestli jo, pojď ven, chci ti někoho ukázat. *Už jen z jeho hlasu jde znát nadšení.*

*Sedí na zemi s hlavou položenou na kolenou a snaží se přesvědčit samu sebe, že všechno tohle je jenom nějaký zlý sen. Že spí u sebe v komnatě v Belgii a celé tohle se jí zdá. Že se nikdy do Illey ještě nevydala a teprve jí to čeká, takže jí její hlava zásobuje veškerými hororovými scénáři jenom dovede. Jenže když se štípne a zvedne hlavu, pořád sedí na podlaze v komnatě v Illey, kterou sdílí s Eastonem, okolo ní jsou stále pozitivní těhotenské testy a během chvíle se za dveřmi ozve Eastonův hlas. Nakrčí obočí, když slyší nadšení z jeho hlasu, ale nakonec se zhluboka nadechne a přejde ke dveřím. V ruce žmoulá jeden z pozitivních testů, který by mu nejspíš měla ukázat. Má jedině právo to vědět a ona by to před ním stejně moc dlouho nemohla schovávat. Sice je dobrá v maskování emocí, ale něco takového je moc i na ní. Jakmile ale otevře dveře a uvidí tam Eastona s děckem, má pocit, že nejen, že se neprobudila z noční můry, ale že se ocitla ještě v horší. Vykulí oči a rychle zase zabouchne dveře, o které se opře zády a snaží se to rozdýchat.* To je mimino. *Dostane ze sebe vysoko posazeným hlasem a rychle potřese hlavou.* /Tohle neni možný. Já se chci probudit, prosím./ *Oči jí trochu zvlhnou, jak se o ní pokouší pláč a ona se snaží hlavně dýchat, protože má pocit, že to s ní za chvíli sekne.*

*Aby se Livia trochu seznámila s dětmi půjčí si na pohlídání svou neteř. Je napapaná i přebalená, takže by to mělo být v pořádku. Stejně ji tak za hodinku nebo dvě dá Timotyhmu a Ash zpět. Je už navečer, takže ji pak asi půjdou uspávat, jak odhaduje. Neví, kdy ji přesně uspávají, ale okolo té deváté hodiny by to mělo být ideální, ne? Se nakonec beztak dozví, že je to úplně jinak.*/Jestli Liv bude těhotná, budu muset bráchu pořádně vyzpovídat../*Už si sám sebe představuje jak sedí jako žáček s brejličkama v lavici a jeho bratr má přednášku o tom jak s starat o dítě.*/Tak stejně by ta horší část byla na Livii../ *Dode i s malou do komnaty a zaklepe tam na dveře od koupelny. Usměje se na ni nadšeně, ale když mu zabouchne dveře před nose zarazí se. Taysa vydá překvapený zvuk, jako by se ptala "O co tu jde? Já chtěla od tety pomazlit!" * To je moje a teď i tvoje neteř. *Vysvětlí jí přes dveře.* Neboj, je tu jen na chvilku.. Myslel jsem, že by ses na ni mohla podívat a zkusit si ji třeba podržet.. Vím jak jsi vylekaná z představy, že bys mohla být těhotná a nic o miminku nevědět. Tak jsem si řekl, že by bylo dobrý, kdybychom to brali postupně. Jeden den na chvilku držet, pak na chvilku déle, další den přebalit a tak.. *Doufal, že postupně překoná svůj strach z toho.* Promiň.. odnesu ji pryč. *Povzdechne si a otočí se směrem ke dveřím. Když je to Liv tolik proti srsti, nebude ji do ničeho nutit.* Tak to u tety asi nevyšlo malinká..

*Když uvidí v náruči Eastona mimino, zase rychle zabouchne dveře a opře se o ně zády, zatímco se snaží ten šok vydýchat. Normálně by asi reagovala trochu vystrašeně, ale aspoň zpovzdálí by si malou prohlédla. Ale vzhledem k tomu, co se právě dozvěděla jde o dost špatnou shodu náhod. Poslouchá vysvětlení Eastona a sama nijak nereaguje. Jenom sleduje svůj odraz v zrcadle, kde se vidí vyděšená úplně stejně, jak se také i cítí. Když ale slyší, jak si její manžel povzdychne, odhodlá se pomalu otevřít dveře.* Ne, počkej. *Zastaví ho, ale zůstane stát na prahu dveří. Skousne si dolní ret a trhaně se nadechne.* Já... Něco bys měl vědět. *Začne opatrně a sklopí pohled ke svým rukám, kde stále žmoulá pozitivní test.* Za nějakých devět měsíců budeme mít taky jedno. *Oznámí mu tišším hlasem a opatrně na něj přesune pohled při čekání na jeho reakci. Zároveň se podívá na svou neteř v jeho náručí a nahlas polkne při představě, že za chvíli bude život nějakého dítěte záviset na ní a nebudou žádní jiní rodiče, kterým by ideálně dítě mohli vrátit na přebalení a postarání se.*

*Vysvětlí jí jak to bral. Jen jí chtěl pomoct pomalu překonat strach e staráním se o dítě. Pokud jedno čekají, bude se na to muset připravit. I když je to možná dost předčasné na to myslet... Na druhou strnu někdy mít dítě budou muset a proč nevyužít toho, dokud jsou tady v Illey a je jim po ruce Taysa? Pak budou v Belgii a s Timothym a Ash se tolik vídat nemohou, aby si na miminko mohla Livia zvyknout. Nakonec se ale poraženecky otočí a chce se vydat malou vrátit svému bratrovi. Mrzí ho, že to nevyšlo, ale nebude ji do toho nutit. Zastaví se u dveří a pomalu se na ni otočí. Malá Taysa svoje očka zvědavě kulí na Liv. Nadzvedne obočí a pak mu pohled padne na těhotenský test. Spojí si v hlavě proč je tak roztěkaná.* Takže jsi.. těhotná. *Odhadne a podívá se jí do očí. Nadechne se, vydechne a přikývne.* No.. dobře.*Chvilku tam jen tak stojí a zpracovávaná to. I když udělal to s Taysou sám pochyboval, že by byla jeho manželka opravdu těhotné hned po tom, co si to spolu poprvé rozdali.*/Očividně mám dobrej kanón no../*Nakonec k Liv pomalu přejde a pousměje se. Jednou rukou, kterou nedrží Taysu jí opatrně šáhne na břicho.* Jednou bychom ho museli mít. Teď.. Můžeš si na tu představu pomalu zvykat s Taysou. A pokud bys chtěla, mohl bych požádat Ash, jestli by s tebou nepromluvila. Timothy a ona se taky vzali bez lásky a museli mít dítě. Taky se toho prvně docela bála, bylo to na ni vidět, takže tvým pocitům rozumí velice dobře. *Řekne a chvilku mlčí.* Zvládneme to. Budu tu pro tebe a můžeme si najmout klidně i tucet chův, které nám s tím pomohou. *Uchechtne se.* Jedna z výhod toho být urozený. *Malé Tayse se očividně nelíbí, že jí nikdo moc nevěnuje pozornost, tak zavýskne a když se na ni podívá vidí, jak natahuje ručičku k Liv a dívá se na ni s vykulenýma zvědavýma očkama a bezzubým úsměvem. Uchechtne se.* Tohle si budu brát osobně. Když poprvé viděla mě, pokakal se mi v náručí a mračila se. A ty sis ji ještě ani nepochovala a už se usmívá.

*Po jeho konstatování přikývne a radši sklopí pohled, protože teď se mu do očí podívat nedokáže. Neví proč, protože přeci jen tohle není něco, co by pokazila sama, svůj podíl na tom mají oba. Ale sama pořád ten fakt zpracovává. Zvedne pohled až když zaregistruje, že k ní jde blíž. Sama si jednu ruku položí na břicho a zhluboka se nadechne.* Já... nechci je nijak otravovat. Prostě ... potřebuju se s tim smířit a .. a tak. *Nikdy nebyla dobrá ve vyjadřování vlastních pocitů a v týhle situaci je to pro ní ještě horší, protože uvnitř ní se toho odehrává hrozně moc.* Takže nebudu mít šanci mu ublížit? *Podívá se na něj s trochou nadějí v očích.* Ale... Co když to ze sebe ani nedokážu dostat? Vždyť... do háje, vždyť budu vypadat jako mrož? *Začne vyšilovat a vjede si nervózně rukou do vlasů.* Jo, to jo. *Přikývne nakonec a pak se vystrašeně podívá na Taysu, která vydá nějaký zvuk a vykulí oči, když vidí, že malá kouká na ní, usmívá se a natahuje k ní ručičku.* Co mam dělat? *Zeptá se ho trochu přiškrceně, protože netuší, co má teď dělat. Ale nějak nedokáže očima uhnout od pohledy Taysy, jako kdyby jí nějak hypnotizovala.*

*To, že je vážně těhotná ho překvapí, ale zvládá ten fakt zpracovat lépe jak ona. Přece jen on už má Taysu, což sice není jeho dcera, ale neteř ale i tak, často se o ni stará. */No, kdybych to dítě v sobě musel devět měsíců nosit a pak dostat ven, třeba bych taky reagoval jinak./*Přejde k ní blíž a pomalu jí položí ruku na břicho, po kterém ji lehce pohladí.*/Vážně je tam moje dítě../ Neotravovala bys. Zrovna Ash by to řekla asi narovinu, že o tom nechce mluvit. Zkusím se jí zeptat a pak ti řeknu, jo? Nemusela bys za ní jít hned, ale jen kdybys potřebovala. Hodně věcí by ti o těhotenství taky řekla. Má to krátce za sebou.*Malé Tayse je něco málo přes měsíc. Byly to krásné Vánoce no.*Neublížíš mu. Tím jsem si stoprocentně jistý, bude v pořádku. A máme tu ten testovací subjekt, takže to zvládneme určitě bravurně. *Podívá se na Taysu.* Nebudeš vypadat jak mrož. Budeš takovej roztomilej kolébající se tučňák.. *Zazubí se na ni. Uchechtne se, když vidí jak je Taysa nadšená z Livie.* Líbíš se jí a chtěla by za tebou. Pokud ji ale chovat nechceš, chápu.. Mohl bych ji třeba dát na postel a oba dva bychom si k ní lehli z jednoho boku. *Navrhne tohle. Nechává rozhodnutí na ní. Je to přece jen poprvé, co Taysu vidí a ví, že je teď pořád dost šokovaná z toho, že za devět měsíců budou mít takový jeden uzlíček taky.*

/To je tam vážně nějaká koule, která jakože vznikla z nás dvou?/ *Zatěká trochu pohledem mezi Eastonem a svým břichem. Nedokáže se s tím srovnat a nějak to zpracovat. Nějak nedokáže ani pochopit, že je to opravdu reálné. Neumí si představit, že uvnitř ní opravdu něco roste.* Jo, no.... Asi by to možná tak špatný nebylo. Děkuju. *Uzná nakonec a pak mu i poděkuje, protože tohle by pro ní dělat vůbec nemusel.* Fajn. Takže neublížim našemu dítěti díky tomu, že něco zmrvim u cizího? *Povytáhne vyděšeně obočí. I když "subjekt" je zrovna dost citově nezabarvený slovo, který by byla ona schopná se svým vztahem k dětem, použít.* Tučňák?! *Vyjekne jako kdyby jí právě teď oznámil, že zítra nastane konec světa a nebo že zrušili výrobu kompletně všech makeupů. Zrovna tohle jí nijak moc neuklidnilo a slovo "roztomilej" je v té větě pro něj úplně nepodstatné. Pak už ale hypnotizovaně kouká na malou Taysu, která se na ní usmívá a natahuje k ní ručičku.* Em... Jak... to funguje? *Ukáže na malou prstem a trochu ztuhne, když jí za ten prst chytne ručičkou. Když to ale zpracuje, během pár vteřin je schopná Tayse úsměv opětovat a malinko se uvolnit.*

*Navrhne, že by si mohla promluvit s Ash, což je jeho a teď vlastně i její švagrová Pořád si musí připomínat, že jsou už manželé. Teď ještě k tomu přibyla další věc a to je tak, že bude otec.* Neděkuj. Vím, že tě to děsí, mě docela taky, ale přece jen.. Mám Taysu a tak nějak vím co očekávat. T to máš horší. /Ona to dítě v sobě bude devět měsíců nosit./ *Teď ještě více děkuje Bohu za to, že je chlap.* Nic jí neuděláš. Budu s tebou a řeknu ti co a jak. Nepodceňuj se tak a hlavně se zkus uklidnit. Nádech a výdech.. Taky jsem se bál, když jsme si malou poprvé pochoval a to byla ještě menší. Když jsem ji držel, skoro jsem o ní nevěděl. *Uchechtne se. Řekne jí, že nebude mrož, ale roztomilej tučňák.* No, švagrová se s břichem tak trochu při chůzi kolébala, tak jsem tomu v duchu říkal tučňák. *Přizná jí pobaveně.* Ale budeš vypadat fakt roztomile. *Ujistí jí znovu. A protože nechce umřít, raději se ani nezmiňuje o to, že se bude muset vzdát lodiček, bude jí denně špatně a nemůže teď pít přes rok asi alkohol.* /Ale prý se ženský zvětší prsa, když je těhotná../*Na to se docela těší. Ne, že by je teď měla Liv nějak malý. Když se ho zeptá, jak to funguje, pootočí malou.* Ále.. tady vzadu má baterky, musíš je měnit jednou za měsíc. Musíš občas promazat olejem klouby, aby se to nezaseklo něco jako panty na dveřích..*Ukáže na Taysyno koleno a nepodaří se mu zadržet smích.*Pojď, posaď se.* Vyzve ji k tomu, aby si sedla.* Ruce dej takhle..*Když je má připravené, pomalu jí do náručí položí Taysu.* Jo a. bacha na vlasy, ráda za ně tahá.

Já vůbec nevim, jak to funguje. Nevim o tom nic kromě toho, že to trvá devět měsíců, nemůžu během nich chlastat a pak ho ze sebe musim dostat ven. Nevim, co se uvnitř mě děje. Vždyť je to celý děsně šílený. *Prohrábne si rukou vlasy a pak oběma rukama zatřese, aby uvolnila trochu napětí. Je z toho všeho děsně nervózní a ani si neuvědomuje, že se celá třese.* Ale ty na to máš očividně buňky. Prostě ti to jde. Zato já jsem střevo. Umim to jenom s motorama v autech a motorkách. A nebo s hokejkou. A ona nevypadá ani jako jedna z těch věcí. *Namítne, protože pořád dost silně vyšiluje. Ví, že se jí snaží uklidnit, ale pochybuje, že v týhle situaci to je vůbec možný. Obzvlášť, když pak slyší o tom, že bude vypadat jako tučňák.* Jak mam vypadat roztomile, když budu mít místo břicha balon a nenavlíknu na sebe žádný svoje oblečení?! *Už jenom z představy, že by nezapla svoje džíny se jí ježí všechny vlasy a teď má před sebou vyhlídku, že bude mnohonásobně větší. Zeptá se, jak funguje to chování mimin, ale asi se blbě vyjádří a protočí očima, když slyší o baterkách. Nakonec jí to ale rozesměje a jemně ho praští do ramene. Ale samozřejmě na té straně, kde nemá prcka.* Jsi idiot. *Poinformuje ho pobaveně. Každopádně jestli jí chtěl odreagovat a pomoct jí se uvolnit, zabralo to skutečně skvěle. Nakonec se podle jeho instrukcí posadí a nastaví ruce. Když jí v náručí nakonec opravdu přistane malá Taysa, překvapeně vydechne. Nikdy nečekala, že bude držet v rukou takhle dítě. Bojí se jakkoliv pohnout, aby jí něco neudělala, takže zase docela ztuhne, ale překvapivě je daleko klidnější než předtím. Jenom fascinovaně sleduje mimino ve svém náručí a povytáhne koutky rtů do úsměvu.*

Vše se dozvíš. Já něco vím ale taky ne všechno. Můžeme spolu třeba něco přečíst. Jak už víš, rád čtu, tak ti budu předčítat po večerech. /Taková romantika../*Uchechtne se v duchu, když si představí jak jí při svíčkách čte, co se bude dít s jejím tělem při porodu tří a půl kilového dítěte, co měří přes půl metru. Natáhne se a pohladí ji jemně po paži, vidí jak se třese.* Bude to dobrý, vážně. Budeš mít u sebe mě, tvoje rodiče a i sourozence. A klidně u tebe zařídíme celý tým zdravotníků, co tě bude hlídat dvacet-čtyři hodin denně a odpovídat ti na případné dotazy. *Usměje se pobaveně. Při představě, že by u nich v komnatě bylo po devět měsíců ještě deset doktorů se musí smát, ale kdyby díky tomu měla být Liv méně nervózní, asi by na to přistoupil.* Piplání se v autech, opravování motorky a tak je dost těžký. Stejně tak je to u dítěte. Ale když dodržíš návod a tak, tak to půjde. Taky ses motorky nenaučila opravovat za den. A když jsem já poprvý držel Taysu a měl jsem ji přebalovat.. Brácha se mi do teď směje, když to vybavuje. *Ušklíbne se za to, jak si z něj bratr dělá dobrý den.*Budeš sice větší, ale bude v tobě miminko. To je to nejrksánější, co může být, ne? Třeba to bude syn, který bude jak já nosit vousy a ty budeš nadávat, že vypadá jak dřevorubec a nebo holčička, kterou budeš až bude větší učit líčit. *Usměje se na ni. Když se zeptá jak miminka funguje začne ji s hraně vážným výrazem popisovat, kde jsou baterky a jak často musí olejovat klouby.. Než se tedy rozesměje a ještě více, když jej praští a nazve jej idiotem.* Jo, to jsem párkrát už slyšel. *Zazubí se na ni. Pobídne ji, aby se posadila a pak jí dá do náruče Taysu. Sedne si vedle ní, aby ji mohl vzít, kdyby něco. Malá nadšeně zavýskne a začne natahovat ruky k vlasům Liv.* Bacha na ni, ráda za ně tahá. *Uchechtne se a sleduj, jak se Taysa usmívá.* Vidíš, líbíš se jí. I to jak ji držíš, je naprosto spokojená. *Jeho neteř je takové zlatíčko. Když nepotřebuje papat tak nebrečí a je to spokojené dítě, které se na svět jen zubí.*

Ty po mě fakt chceš, abych četla? *Nakrčí zmateně obočí, protože její nelibost ke čtení a různým bichlím se rozhodně nemění. To si radši najde nějaký videa, kde jí to člověk normálně řekne, než aby musela něco číst. A nebo si poslechne přednášku od Ashe. Ani si neuvědomuje, že se třese, dokud jí nepohladí po paži. Podívá se mu do očí a je si jistá tím, že v jejím pohledu je vidět dost dobře, jak je z toho všeho vyděšená.* Nechci okolo sebe žádnou karavanu. Čas, kdy jsem sama si užívam. *Namítne. Poslední dobou se ale začíná cítit docela dobře i vedle něj, což je také jedna z věcí, které jí dost děsí.* Jenže ona je živá. Když se něco posere na motoru, tak se prostě koupí novej. *Namítne a podívá se u toho na Taysu, která se rozhodně jen tak opravit nebo nahradit nedá. Vyšiluje při představě toho, jak bude vypadat během těhotenství a i po něm, protože co slyšela, tak je prý normální, že se při těhotenství přibírá víc, než jen čistá váha dítěte. Když si ale představí malého Eastona, jak běhá okolo, ta představa jí přijde dost roztomilá a pousměje se nad ní. Moc jí to na klidu nepřidá, ale o něco málo je klidnější. Daleko víc se ale uvolní, když jí pak rozesměje ohledně baterek v miminu a olejování kloubů.* To uslyšíš ještě hodněkrát. *Ujistí ho pobaveně a pak už se posadí a nechá si od něj do náruče vložit Taysu. Vlasy si přehodí přes rameno na záda, aby na ně malá nedosáhla a dál jí udiveně sleduje, jako kdyby čekala, kdy se z ní vyklube nějakej ufoun nebo se klidně i rozplyne. Celý jí to přijde neskutečný, takže tak nějak čeká cokoliv.* Je rozkošná. *Vydechne nakonec s úsměvem a odváží se jí rukou lehce pohladit po tvářičce.* Tohle je šílený. *Zkonstatuje.* Já fakt držim mimino.

No.. Já ti budu raději předčítat. tvým tempem jak rychle bys četla by naše dítě bylo v pubertě až by ses s tím přelouskala. *Uchechtne se. Říct "naše dítě" je pro něj méně zvláštní než by čekal, kdyby měl být upřímný. Vid na ní dost dobře, jak je vyděšená Ani to nemusí říct v jejích očích, když se tak třese. Pohladí ji lehce po paži, aby ji uklidnil.* Dobře, dobře. Já jen kdyby náhodou. *Pokrčí rameny.* Nic jí neuděláš. Jsem tu s tebou, budu tu s tebou, když budeš chovat Taysu. Já nebo třeba Ash, kdyby sis s ní šla promluvit. Nebudeš na ni sama, neboj. A ani za devět měsíců na naše dítě. Budeš mít mě a svoje rodinu. *I dost dalších lidí, které by mohli najmout, aby jim pomáhali. Začne si dělat legraci a popisuje jí, kde jsou na dítěti baterky. Protože když se zeptá "jak to funguje" zní to jako by mluvila o nějakým stroji, hračce než o živém dítěti.* Jo, od tebe tak.. stokrát? Denně. *Zasměje se když ho bouchne do ramene. Pak jí dá Taysu do náruče a sleduje ji. Kdyby se cokoliv stalo nebo se na to nějak netvářila, zase by si malou vzal k sobě. Musí se usmát.* A zvládáš to skvěle. *Ujistí ji. Malá se už nemá po čem natahovat, když schovala Livia vlasy, takže jí dá jeho prst. Ten je oproti její maličké ručičce straně velký. Dokáže ho objat drobnou ručičkou a prohlížet si ho. Zkoumá ho jako b to byla ta nejvíce zajímavá věc na světě.* Dobrý, jak malým dětem stačí úplná blbost zabaví se, co? *Zeptá se jí pobaveně, když Taysa tak zaujatě studuje jeho prst.*

Pfff. *Odfrkne si naoko uraženě a převrátí mírně očima. Ale zároveň uzná, že má nejspíš pravdu a zatímco on to řekl pobaveně, mnozí ostatní by to mysleli vážně, protože jí mají jenom za blbou blondýnu.* Děkuju, že se tak staráš, vážně si toho vážim. Já se prostě potřebuju nějak srovnat, víš? Prostě to zpracovat a vůbec si uvědomit, že se to doopravdy děje. *Vysvětlí, protože zatímco ona tady vyšiluje, on působí dost klidně. A neví, jestli jí to uklidňuje nebo stresuje ještě víc.* Svojí rodinu asi těžko. Po tomhle se mnou Lucien už nikdy nepromluví. Se na mě ani nepodívá. Když se na mě tak řval jenom kvůli tý svatbě, tak teď..... Já mu to nemůžu říct. *Zavrtí rychle hlavou. Sama si ale moc dobře uvědomuje, že donekonečna mu to tajit nedokáže. Za nějaký čas jí prozradí břicho a i kdyby utajila to, dětský pláč utají poté těžko.* Minimálně. *Přikývne a zazubí se u toho na něj. Dokazováním mu, že je idiot nebude nikdy šetřit. Pak už má v náruči Taysu a nakonec se odhodlá jí pohladit po tvářičce. Nakonec musí uznat, že je rozkošná. Jí by asi podlehl úplně každý. Na chvilku odhodí svojí masku, co má většinou na obličeji a široce se na ní usměje.* Spíš zajímavý. Pro nás je tohle něco normálního a pro ně úplně novej svět, i když si to sami neuvědomujou a pochybuju, že si to budou pamatovat. Teda..Já si nepamatuju, jaký to bylo, když jsem byla miminem. *Pokrčí rameny. Až teprve teď si všimne nápisu na bodyčku a překvapeně vzhlédne k Eastonovi.* Do toho jsi jí oblíkl ty? *Zeptá se ho se zaskočeným úsměvem a během toho jí přes rameno opět spadají vlasy směrem k malé, takže se po nich může bez problémů natáhnout. Nijak to ale neřeší, klidně ať si s nimi hraje.*

Jo, já tě chápu. Kdybych nebyl už strejda.. Asi bych to taky bral jinak a teď bych seděl v baru a opíjel se nebo bych byl na ošetřovně poté, co bych dostal infarkt no..* Přizná a prohrábne si rukou vlasy, díky čemuž se mu rozcuchají. Sice je v duchu pořád dost nervózní, protože hlídat na chvilku Taysu a mít sám dítě, který vychováváš j něco jinýho, ale snaží se být klidný, kvůli Livii. Stačí, když jeden z nich dost vyšiluje a ona na to má zkrátka větší právo.* Musíš mu to říct.. Stěží si nepozná břicha a pak, že budeš mít v rukách dítě, které ti bude říkat mami. *Usměje se.* Snad to.. pochopí. Dej mu prostě čas, ano? Stejně bychom dítě mít museli, tak co? Zvládneme t a i tvůj bratr to určitě pochopí. /Musím si s ním promluvit./ *Chce to nějak urovnat. Ví, že to co udělali byla pitomost, ale nemůže kvůli tomu už nikdy nemluvit se sestrou přece.. Museli by se vzít tak jako tak. Sedne si vedle Livie a sleduje ji jak chová Taysu. Když ji pohladí, musí se usmát. Společně mu přijdou roztomilé. A rád svou manželku vidí se takhle usmívat.* Jo, já taky ne. *Uchechtne se, To si asi nepamatuje nikdo. Tea, nesetkal se osobně nikdy s člověkem, který by mu řekl vzpomínky z doby, kdy měl měsíc. Na její otázku přikývne. Upřímně? Za tu dobu, co se spolu baví úplně na to bodyčko zapomněl.* Jo, dneska jsem kvůli tomu byl ještě ve městě. *Přitom si vzpomene na to bodyčko, které koupili oni dva, v den kdy se tak opili a vzali.*/Hmm.. první kousek pro tu malou fazolku, která se zatím schovává u Liive už máme./