Komnaty zahraničních hostů

Nějak si mc věříš, že bych tě nechal. *Protočí očima. Kdž začne mluvit o dědici, má co dělat, aby se neotočil a nešel pryč. Jeden jeho dědic už kidně mohl být, vytávření dětí se vybá od té doby, ale ví, že se od něj dědic očekává. Na to je ještě čas.. Třeba ta pět let. *Pokrčí rameny, aby bylo vidět, že je mu to úplně, ale úplně jedno.* Ale já se sveřit nechci. *Povzdechne si a pak s ejí už snaží přemluvit, že ji s drogama pomůže. Nechce, aby se zničila, aby ji drogy zabily.* Nebude mi to putna, jsi moje snoubenka. *Obrátí oči v sloup. Když na něj skočí překvapí ho to, stejně jako to, e ho vlastě začne přidušovat polštářem, vážně si toho váží, že on chce své snoubence pomoct, místo toho ona ho che zabít. Přes polštář sykne, když ho kopne, ale nebrání se. Beztak by to udělal ještě horší. Pořád není naštvaný, ale musí se dost hlídat.* Kdybys to vládla sama, nejsi teď v absťáku. Nedohaduj se se mnou, potřebuješ pomoc, jde to vidět. *Nakrčí obočí a jednou rukou si prohrábne vlasy, protože mu je tím poltšářem musela rozházet* Znovu závislá na někom jiným? Něko ti ublížil? *Odovodí si z toho automaticky, aniž by tušil, že je to vlatně pravda.* Nemusíš být na mě závislá, ale stejně se mě celý žviot nezbavíš, Neh mě ti pomoct. Prosím. Když ho znovu začne dusit polštářm, už se ho ze sebe odddělá sílou, protože potřebuje dýchat.* Ale dusit mě nemusíš.

*Pečlivě si ho prohlédne, než se téměř hravě usměje, v takovou chvíli jde stranou její obranný sarkasmus a jde víc poznat holka, kterou kdysi byla.* Mám své metody. *Mrkne na něj.* Pro mě za mě řekni veřejnosti, že jsi neplodný, no. *Protočí očima. Musí být vážně takový suchar? Děti sice neplánovala, ale i tak.* Jsem tvoje snoubenka jen na papíře, vzpomínáš? Jeden o druhého se vůbec nemusíme zajímat, je jen naše povinnost se vzít. *Částečně ho ocituje, aby ho vyprovokovala. Mnohem víc dá ale průchod vzteku, když ho znovu praští polštářem, který mu na pár vteřin nechá na obličeji, než se na něj zamračeně zase podívá.* To jen značí, že o tom nic nevíš. *Odsekne mu. Nemohla si s absťákem pomoc, někdy to prostě přišlo. A zatím si nic nevzala, ne? Takže to zvládala! Když si prohrábne vlasy, skoro ji to zamrzí. S těmi rozházenými mu to slušelo.* /Ah, co prosím?/ *Napomene se v duchu. Napne se, když zmíní, zda jí někdo ublížil. Kdyby mohl pohled zabíjet, tak už by měl za sebou pohřeb aspoň pětkrát.* No nejsi ty Sherlock? Lidi si ubližují, to není žádná novinka. Proč ale myslíš, že bych ti o tom cokoliv říkala? Tys mi neřekl ani pitomý důvod toho, proč tě bejvalá nechala. Což je další věc. Abych tě nechala mi pomáhat, tak bych ti musela věřit. Ale my dva si navzájem nevěříme, no ne? Vždyť sis myslel, že jsem ti něco dala do pití. *Za to prosím ho znovu přidusí, ačkoliv v ní hrkne, když jí polštář odstrčí. Na chvíli má pocit, že mu něco udělala a starostlivě se k němu nakloní.* /Dobrý, dejchá. A bohužel i mluví./ Možná mě to baví. *Odfrkne si posměšně. A kouká mu vzdorně do očí. Přesto její pohled o stupínek pookřeje, když ho prsty pohladí po tváři, téměř něžně. Palcem přejede po spodním rtu. Možná za to může to velké množství alkoholu, že cítí téměř nostalgii a chuť k pláči.* Kdysi bych ti věřila. *Potřese hlavou a odvrátí pohled. Narovná se.* Postarám se o sebe sama. A i kdybych si teď šla pro další dávku, stejně mě doopravdy nemůžeš zastavit. Tak to pusť z hlavy. *Poví již klidně, po předchozím zaváhání ani stopa. Až teď si lépe uvědomuje, že mu sedí v klíně a nepokojně se zavrtí.* /Fajn, to nepomohlo./ *Rychle z něj sleze, než si všimne, že jí do tváří stoupá horkost. Uměla svádět a flirtovat, ale trapné situace nezvládala moc dobře.*

Říct, že jsem neplodný by mi asi neprošlo, dědice mít musím. *Pokrčí rameny. Přál by si, aby byl neplodný, už by nemusel mít jedno dítě zabitý potratem. I když ví, že se to ještě ani dítěti nepodobalo, byl to jen nějaký shluk buněk, ale ty buňky byly z něj. Pořád ho to bolí.* Jsme snoubenci na papíře, ale to neznamená, že bych tě nechal někde chcípnout, sakra! *Zamračí se na ní a když do něj praští polštářem, jen nad tím protočí očima.* Ne, možná o tom nic nevím, ale tak mi můžeš pomoct, abych o tom něco věděl. POmož mi pochopit, čím si procházíš a já ti budu moct lépe pomoct. Nemůžu tě donutit, takže jesti nechceš, fajn. Ale abys toho pak nelitovala. *Podívá se ji upřene do očí. Když k něm starostlivě nakloní, nad tím se musí maličko a nepostřehnutelně usmát. Potom po jejím výbuchu, ale vybuchne taky a s tím, jak má teď myšlenky na minulost to z něj vyletí.* Fajn! Moje ex mě prostě poslala do prdele. Plánoval jsem ji požádat o ruku, aby zrušili zasnoubení s tebou, s ní jsem si ten život představoval. A ona mi pak dala košem, řekla, že je se mnou moc vše koplikovaný, že se mnou nechce být. A... To je jedno. *Rycle spolkne to, že potratila jejich dítě, to vědět nepotřebzuje. Pak ji upřeně sleduje, jak ho hladí po tváři a nevědomky se do její ruky opře a hned když si to uvedomí toho zalituje.* Kdysi bych ti věřil taky. *Odpoví ji stejně.* Fajn, kdybys sis to rozmyslela... Víš, kde mě najít. Můžu ti s tím pomoct. *Ani mu nevadí, že na ní sedí, ale uleví se mu, že pak může vstát. Vezme si do ruky ten dopis a beze slova odejde z místnosti, jen s jedním pohledem na ní upřeným. Pak odejde prostě pryč. A nevadí mu, že j nechal v jeho komnatě, nic důležtého tamstejně nemá.*

Myslela to spíš jako vtip, a tak jen mykne rameny.* Ale není to tvoje věc, proč se zajímáš?” *Odsekne mu nazpátek. Vážně to nechápe. Vždyť si ani tolik nerozuměli, ne? Kdyby někde umřela, akorát mu tím dá šanci na to pořídit si přijatelnější snoubenku. A někde, dost hluboko, ani nechtěla, aby ji musel vidět v tom nejhorším. Nezasloužil si to.* /Nejen on, nikdo./ *Nebylo to přeci tak, že by se o něj zajímala jakkoliv víc! Namáhavě polkne, ale tvrdohlavě mlčí. Štve ji svým odhodláním stát si za svou pravdou, ale zároveň si nepamatuje, kdy někdo naposledy projevil tak upřímnou starost o její osobu. Snad jen rodiče, ale těm s ní docházela trpělivost, proto ji taky zasnoubili. Trochu ji zarazí, když jí doopravdy řekne aspoň něco. A najednou neví, co říct, nikdy nebyla dobrá v utěšování.* Většina věcí, která za to stojí, je komplikovaná. *Zamumlá a pokrčí rameny. Víc z něj ani nemámí.* Já... měla jsem fakt špatný období. A byly tu věci, a taky lidi, na který jsem vážně chtěla zapomenout a nešlo to. Potkala jsem špatnou partu, jednou vzala a pomohlo to, člověk byl pak jako v extázi, ale zároveň nad ničím moc neuvažoval. A tak jsem vzala znovu. A pak už to šlo, a když jsem si uvědomila, že to za to nestojí, že to byla chyba, už prostě nešlo přestat. Takový věci neplánuješ. *Dostane ze sebe téměř bez dechu. Víc z ní rozhodně nedostane ani on, byla vyčerpaná ze svěření se i jen s tímhle. Když se jen nenápadně opře do jejího doteku, její rysy ve tváři trochu povolí. Na chvíli má dokonce chuť naklonit se a políbit ho na čelo, stulit se k němu do náruče. Ale svádí to na chvilkovou slabost způsobenou vypjatou situací.* Kdysi … byly jiné časy, viď? *Usměje se nevesele.* /A znovu nenastanou./ *Uvědomí si, jak blízko mu je a vzdálí se. Sleduje ho vstát a odejít, na jeho nabídku neodpoví. A pak už je pryč. To ji vážně nechal u něj v pokoji? Upřímně to tu trochu prošmejdila, nedozvěděla se nic moc nového, ale trochu jí to pomohlo pochopit ho. Způsob, jakým se oblékal, že byl celkem pořádkumilovný a organizovaný, ale stejně nechal kartáček ležet na umyvadle a nedal ho do kelímku. Což neměla ráda.* /To se bude muset naučit./ *Vzápětí by si nafackovala. Není to tak, že když se vezmou, budou mít společnou komnatu. Raději brzy pokoj opustí a vydá se k sobě. Kupodivu je jí o něco líp, ale stejně tráví noc se zimnicí a moc toho nenaspí.*

*Nudila se a bála se jít do města, vzhledem k tomu, že ji absťák poslední dobou zasáhl vždy náhle a nepřipravenou. Člověk by si myslel, že to jednou přestojí a bude klid. Jenže ono ne. Jeden měl vždy dojem, že už je u toho venku, jenže pak přišel stres, vzpomínka nebo jiný spouštěč, díky kterému se touha po droze, touha po uvolnění vrátila v plné síle. Napsala tudíž Axelovi, že se staví na ten plánovaný "pizza večer". Až na to, že doopravdy nese pizzu a ani se nesnažila působit svůdně. Vzala si pohodlné věci a to černé plátěné kraťásky, co jí dosahovaly sotva pod zadek a k tomu seprané černé triko s potiskem obrazu Výkřik od Edwarda Muncha, pod níž byl nápis "don't panic". Koupila ho kdysi Paulovi na začátku jejich vztahu na jednom koncertu, kam spolu vyrazili. Byla z něj ale asi víc nadšená než on, a když se rozešli, rozhodla si ho vzít zpět. Nejdřív upřímně uvažovala, že ho spálí, ale líbilo se jí a navíc na to neměla srdce. Připomínalo jí časy, kdy s Paulem teprve začínali, tu první lásku, naivní naděje a štěstí. Šlo poznat, že je jí trochu větší, ale ne o moc, Paul nebyl narozdíl třeba od Axela žádný kulturista, takže jí bylo jen volnější a lem dosahoval asi do půlky délky kraťásků. Vlasy měla smotané v chaotickém drdoli, s líčením se ani nenamáhala. V rukou balancovala onu krabici s pizzou, když klepala na Axelovi dveře. Až teď si všimla, že jí na prstech ulpělo trochu černého inkoustu. Zkusila totiž něco nového a místo škrábání svých básní do deníků a bloků je krasopisně vepisovala na plátno tuší, pohrávala si s kaligrafií a doplňovala je drobnými kresbami a ozdobnými prvky. Věděla, že asi ani tyhle obrazy nikomu neukáže, ale rozptylovalo ji to a díky tomu dokázala alespoň někdy doopravdy vypnout. Počká, až jí Axel otevře, anebo ji vyzve, aby vstoupila, každopádně dovnitř vejde, jako by jí to tu patřilo a nebyla tu tu poprvé. Ono vlastně většina komnat zahraničních hostů vypadala skoro stejně. A tak se nediví, že je stůl a postel na stejném místě jako u ní. Odloží ji na noční stolek, kdyby byl náhodou Axel jeden z těch háklivých na to, že v posteli se není.* Jídlo! *Prohlásí hrdě, jako by tu pizzi sama upekla a nenechala ji personál objednat z města. Nevěděla, kterou má rád, takže vybrala takovou, co měla každou čtvrtinu jinou, takže si snad vybere. Odfoukne si zatoulaný pramínek z tváře, rozčiloval ji tam už chvíli. Teprve teď se rozhlédne kolem.* Útulné. *Zhodnotí, i když jí nepřijde, že se tady Axel nějak extra zabydlel.* Doufám, že máš notebook, abychom mohli nějaký film vybrat a nespoléhat na to, co dávají v televizi. *Podotkne. Její se jí brát nechtěl a na jejím grafickém tabletu by se technicky vzato dalo něco pustit, ale bála se, že by si tam natáhla nějaké viry a celý si ho zasekala. Sedne si na jeho postel, nohu pokrčí a bradu si opře o koleno, zatímco se na něj zadívá s pozvednutým obočím, druhou nohu volně složenou vedle. Upřímně si přišla prostě pro rozptýlení. Ale filmem nepohrdla, a pizzu milovala na všechny způsoby. A když dojde na sex, no tak si taky stěžovat nebude. Aspoň spálí tu pizzu! Ne, že by si zrovna ona musela hlídat postavu se svým metabolismem, který začne spalovat snad ještě ve chvíli, kdy je jídlo na talíři.*

*Predtým ako prišla ku nemu veľmi vzácna návšteva sedel na svojom priestrannom balkóne v palácovej izbe. Vyhrieval sa na slnku a užíval si studenú limonádu, ktorá mu príjemne chladil telo. To neznesiteľné teplo v Midstone sa začalo prejavovať, a on rozhodne také praženie slnka nečakal. Vyvalený na balkóne so svojim notebookom práve končil rozhovor so svojou mamou, ktorá mu celá vystrašená potrebovala zavolať. Útok rebelov sa bohužiaľ dostal až do Grónska a jeho rodičia hlavne mama mala obavy o svojho syna. Našťastie na tom mieste nebol. A aj keby bol je si istý, že by nezutekal, ale čo si by pre tých ľudí spravil. Aj keď rozhodne by určite nemal šancu pred takou grupou rebelov, jeho tréning a jeho vojak vnútri by mu nedovolil len tak zutekať. To jeho mama práve vedela a možno, preto mu chcela prehovoriť do duše.  Na jej hlase počul šťastie a tiež úľavu keď jej povedal, že v záhradách nebol. Čo počul ostalo veľa zranených a tiež aj mŕtvych a práve predstava, že by znova videl tváre bez života, tak ako keď bojoval po bokoch svojich druhov. Aj ich životy videl vyhasnúť a tie obrazy má stále pred sebou veľmi živo. Mesiace síce plynuli, neuveriteľne rýchlo obrazy nebledli aj v snoch sa ich tváre k nemu stále približovali až ho nepríjemne trhlo. Na taký sen jeden z mnoha si spomenie keď s mamou dotelefonuje. Z úsmevom na tváry jej poslednýkrát zamával a tiež jej musel sľúbiť, že dá pozor na seba a rovnako tak, bude ochraňovať aj svoju snúbenicu. To vedel už dávno, že má robiť, ale nehodlá sa pri nej pohybovať, ako nejaký jej psík na zavolanie. To matka vedieť nemusí a tak keď konečne zaklapne notebook, aby sa mohol znova ponaťahovať. Tričkom sa neobťažoval dávať, cítil sa v ňom ako keby, má na sebe ďalšiu vrstvu kože alebo nebodaj nejaký kožuch. Preto, chodil po svojej izbe s odhalenou hruďou. V momente započuje zaklopkanie na dvere. Keďže vedel kto príde, pretože sa návšteva samotná ohlásila, svoje nočné mory, mamu v Grónsku a útok v paláci nechal uletieť preč, pretože dnu práve vstúpila Lucy. Ich zoznámenie by priradil k jednému k najlepšiemu zoznámeniu, aké kedy zažil a vidinu, že sex môže byť aj dnes ho potešila. Preto, sa na Lucy keď vstúpila dnu usmial. * Hovoríš, ako keby, som vo väzení a ty si bachar.* Povie stojaci uprostred svojej izby a prezerá si Lucy. Neubráni sa k úsmevu keď vidí pred sebou znova pred sebou. Musel uznať, že ak príde hocičom stále vyzerá upravená aj keď vlastne nie je.  Dlho na ňu hľadí a skoro by prepočul jej ďalšie slová.* Mmm notebok?* Spýta sa akoby to počul prvýkráťa.* Oh jasné idem po neho.* Prikývne a rýchlo vyjde späť na balkón odkiaľ ho vezme a beží späť k Lucy.* Kľudne sa rozvaľme na posteli.* Povie jej a kývne na ňu aby, sa posunula až k poduškám.* Čo by si si rada pustila?* Spýta sa jej so záujmom keď pobehuje okolo postele aby, našiel nabíjačku, ktorá sa kde si leží. Nájde ju na opačnej strane posteli kde sedela Lucy a zohne sa pod ňu, aby ju mohol  zobrať a nabiť notebook.* Nechám ti tú príležitosť vybrať film.* Oznámi jej veľavravne a ľahne si na posteľ pričom si napraví vankúše, aby si mohol sadnúť.* Veľmi veľa času som na pozeranie filmov nemal.* Povie je s úsmevom.* / Trávil som rok a pol v pustatine./* Doplní jej ešte k tomu a podá jej notebook, aby čo si našla zatiaľ, čo on ani nečaká a zoberie k sebe pizzu. Otvorí krabicu a zaiskria mu oči.* Dokonalé.* Zamumle a položí ju medzi nich.*

*Absolutně nečeká, že jí Axel otevře bez trička. Na vteřinu se dokonce přestane soustředit na obří krabici pizzy, aby mohla obdivovat jeho široká ramena, vypracovanou hruď a břišní svaly. Byla taky jenom žena, a ačkoliv preferovala atletičtější typy, zase se přistihla u myšlenky, že jemu tenhle typ postavy náramně sedne. Skoro by přehodnotila plán věnovat se nejdříve pizze, jenže měla vážně hlad a teplá pizza byla nejlepší. Nechat jí vychladnout by byl hřích, který odmítala na seznam svých prohřešků přidat.* Byla bych ale ta nejvíc sexy bachařka v historii bachařů. Něco jako Slečna Drsňák! Viděl jsi ten film, že jo? Sexy ale vražedná. *Zhodnotí to nadšeně a přejde až k posteli.* Zírej na mě ještě dýl a vpálíš mi do týla díru. Oh, anebo že tys mi koukal na zadek. *Ohlédne se za ním podezřívavě, když odloží pizzu.* Přesně tak, notebook. *Odvětí trpělivě, ale již trochu pobaveně. Raději se posadí, než Axel sežene notebook a nabíječku k němu.* Skvěle! *Okamžitě toho využije a opře se do polštářů, nohy si pohodlně natáhne před sebe.* A víš co, Slečna Drsňák je fajn, aspoň se zasmějeme. *Pokrčí rameny a najde film online, načež ho pustí.* No jasně, místo toho jsi.. Co já vím, lovil velryby, bojoval s medvědy a sváděl rusalky? *Zeptá se zvědavě. Je rád, že dal pizzu mezi ně. Alespoň si tak zabrání po něm skočit, kdyby přišlo na nějaký impulz k tomu, aby ho začala líbat. Protože si moc dobře pamatovala, co ty rty a jazyk kromě mluvení umí za divy. Okamžitě si ukradne kousek syrové a s chutí se do něj pustí. Je jí celkem jedno, zda to Axel schvaluje nebo ne. Možná je zvyklý spíš na holky, co si v restauraci objednají salát. Nebo teda u nich spíš v divočině okusují keře či co. I když měla hlad, stejně je po třech kouscích plná.* Už nebudu. *Vydechne ztěžka a klesne hlouběji do polštářů. Spojí ruce nad hlavou, aby se protáhla, i když se jí tak tričko vyhrne a odhalí kousek břicha. Následně si ho ale srovná a pohlédne zvědavě na Axele.* Co za filmy vlastně vůbec znáš? *Otáže se ho a natočí se na bok. Má tak ještě mnohem lepší výhled na... něj. Hlavně ono ikonické V svažující se do kalhot.* /Skoro bych měla chuť ho nakreslit./ *A to se jí nestávalo často. Portréty a celkově anatomie jí moc nešla, raději ji zkoumala hezky ručně. Zakleje, jelikož se jí rozpadne drdol, ale nakonec si gumičku navleče na zápěstí. Uvnitř komnaty fungovala klimatizace, takže neměla pocit, že tak umírá vedrem jako venku.*

*Nechá Lucy vstúpiť do vnútra. Pričom si všimne, že Lucy obdivuje jeho svaly. Nie je mu to nepríjemné, práve naopak má rád keď si ho ženy obzerajú. Robí predsa len to isté. Obzrie si rýchlo Lucy a tá si sadne už na jeho posteľ. Už si tak trochu zvykol na jej drzosť. Prekrúti nad ňou oči, ale zároveň mu na tváry vyčarí úsmev.* Bacharky bývajú väčšinou, no neatraktívne.* Opatrne zvolí slová, pretože nechcel znieť neúctivo. Vie ako, sú ženy háklivé na to ak im niekto povie niečo o ich vzhľade. Okamžite na sociálnych sieťach vzniknú petície a statusy, kde odsudzujú mužov a ich spôsoby. A on zrovna nepotrebuje aby, mu niekto hovoril ako sa má správať k žene. Veľmi dobre ho to naučila mama a to mu stačí. Chová k ženám až posvätný obdiv, predsa len aj ich hlavné náboženstvo sú ženy samotné. A jedna nadpozemsky krásna tu sním aj sedí. O filme, ktorý spomína niečo vedel. Poznal ho len si presne nevedel spomenúť o čom to bolo. A tak na jej slová len prikývne, sám nevie či existuje film, ktorý bol jeho obľúbený. Filmy skrátka pozeral, ale rozhodne nie je typ, ktorý by celé dni leňošili a nechceli robiť nič. Práve naopak, ak by celé dni nič nerobil zbláznil by a na sedenie pri filmoch aj tak nemal nikdy poriadne čas. Predsa len Dáni okupovali ich zem a on rozhodne nemal čas sa zaoberať, čo za novinky vyšlo v kine. Vlastne kiná v Grónsku nie sú nejak obľúbené. Chodí tam naozaj málo ľudí a to zvyčajne len tí, čo žijú v hlavnom mieste. To je centrum všetkej zábavy.* Nie nelovil som veľryby.* Pokojne povie s pozdvihnutými kútikmi.* Zabíjať morské živočíchy mi je proti srsti.*Smutne si zamumle a očami sleduje zem.* / Zabíjal som ľudí./* Odpovie si sám sebe a potom už sa zvalí spoločne s Lucy rozvalí na posteli a pustia si film. Ten skoro vôbec nevnímal, pretože ako môže vnímať film keď má v posteli peknú ženu. Radšej by s ňou robil iné veci keď sa Lucy zdá pizze Axel sa jej ochotne podujme a zje ju napokon skoro celú. Odloží ju nabok a posunie sa bližšie ku Lucy. Hlavu položí na jej vankúš a tvár si položí takmer na miesto k jej plecu.* Nevidím cez teba.* Posťažuje si aj keď videl úplne perfektne. Jeho taktika bola úplne iná. Skrátka chcel byť jej blízkosti.*

Tak já bych byla výjimka. Každej vězen by po mně pokukoval. Vlastně bych byla tak slavbá, že by se muži nechávali zavřít jen proto, aby mě mohli okukovat z cely” *Zatrylkuje nadšeně, z jeho kritiky si nic nedělá. To by se musel snažit víc, aby se dotkl jejího ega. Své tělo se naučila respektovat takové, jaké bylo. Ne, že by neměla komplexy, ale rozhodně ne takové, aby ji rozhodily vtípky. Rozvalí se v jeho posteli a ráda se pustí do ještě teplé pizzy, zatímco se spustí film. Sýr na pizze je pořád rozteklý a hezky se táhne, jak to má ráda.* Kam to dáváš proboha. *Zamručí, sama s plným žaludkem, když Axel dojí poslední kus pizzy.* /No, z něčeho ty svaly život musí, hádám./ *Odfrkne si v duchu.* A co jsi teda dělal? *Zeptá se ho upřímně zvědavě. O politice moc nevěděla.* Jste s někým ve válce? *Svraští obočí.* Hmm, takže nejíš ryby? *Asi hloupá otázka, ale vážně ji to zajímalo, když projevil takovou nechuť k zabíjení mořských živočichů.* A co krevety? *Nedá se. Člověk by si u ní měl zvyknout, že se ne vždy soustředí na to důležité. Pak už se soustředí na film, alespoň do doby, než se Axel přisune blížl* Reálně jsem neměla ani píď svýho těla ve tvým záběru. *Zaremcá, ale pak ji něco napadne. Pán se snaží nenápadně přiblížit? Proč mu nedat lepší výhled na něco lepšího, než je film. Prsty si kreslí po stehně a jen lehce oddálí nohy od sebe* Je tu nějak teplo. *Podotkne. Venku byl děsný hic, ale v komnatě bylo vlastně celkem příjemně, ale i tak trochu zatřásla lemem trika, aby se ochladila a nechala ho schválně ležet tak, aby odhaloval bříško i s piercingem, který si z trucu nechala udělat po oznámení jejích rodičů ohledně toho, že ji zasnoubili. To už je pár měsíců, takže je zahojený a ona si ho oblíbila. Semkne rty, aby se nesmála. Vnímá, že mu pohled ubíhá směrem k ní. Rozepne si knoflík šortek i zip. Nemohla upřít to, že zde atmosféra houstla a cítila adrenalin i vzrušení z toho, že ji pozoruje. Zatraceně, mohla si dost dobře vybavit, jak si to rozdali v altánku a to nebyla vůbec špatná zkušenost. Ruka jí vklouzne pod lem kraťasků a kalhotek, aby mohla prsty v drobných kroužcích podporovat vlastní vzrušení, kterému vzpomínky na altánek jen pomáhaly. Jistěže šlo o jasnou provokaci. A byla k smrti zvědavá, jak Axel zareaguje. A její představivost jela na plné obrázky, což byl možná důvod, proč zjistila, že je vlhká.* Je zajímavější ten film... anebo já? *Zeptá se schválně, dýchá poněkud zrychleně, když se na něj podívá.*

*Pri jej slovách sa zaškerí. Musel uznať, že má pravdu. Rozhodne by bola najviac sexy bacharka, akú svet videl a rozhodne by sa nechal kvôli nej  nechal zatknúť aj on. Také priznanie by nedal najavo len tak, nemá rád keď ľudia vedia, čo prežíva vo vnútri. Preto, hovorí naozaj málo a všetky slová vopred zváži, aby nemuseli byť vyvolané otázky a on na nemusel odpovedať.* Toľko očí na tebe tak by si to páčilo?* Spýta sa jej s úškrnom na tváry keď si práve do úst dáva tretí kúsok pizze a sleduje obrazovku kde sa im práve hrá film. Po pritom je pizzu a sám seba pristihne, ako sleduje krásku vedľa neho. Ktorý blázon by sa hral, že ju nevidí a pozerá skutočnosti film? Ktorý, podstate už ani nevníma, pretože jeho film je ona. Pri jej otázke sa zamrví a pozrie sa jej do očí.* Už nie sme vo vojne, ale boli sme dlhé roky s Dánmi.* Odpovie jej a jej otázka v ňom znovu prinúti myslieť na smrť a aj nad tým, že ju sám spôsobil. A potom sa mu v mysli vynorí spomienka na jeho drahú. Teda minulú lásku, ktorú musel opustiť kvôli svojej krajine a tomu, že jej prisahal slúžiť. Kráľovská rodina v Grónsku nie je taká ako všade na svete. Nie sú len pozlátko, ale bojovníci za svoj ľud  , ktorý svojím ochrancom výhradne verili. A zároveň ich obviňovali, ak ich stíhalo nejaké nešťastie. Pri spomienke na svoj domov Axel znova otvorí priehradku, ktorá zároveň smútila za svojou prekrásnou ľadovom krajinou a zároveň sa tešil že, už nikdy nezažije toľko zimy. Časť tej zimy navždy ostane v ňom aj keď sa bude nachádzať v tej najteplejšej časti zeme. Otázke o rybách sa usmeje.* Keď som bol doma musel som. Síce u nás robia hotové delikatesy z rýb mne ich bolo ľúto.* Odvetí jej na jej otázku a zje posledný kúsok pizze a to už sa pritúli ku Lucy. S výhovorkou, že cez ňu nič nevidí. Skutočnosti ju chcel vyprovokovať, pretože rozhodne netúžil pozerať s ňou iba film. Chcel si jej telo znovu podmaniť, a tak je rád za to, že to sama pochopila. Prevráti sa na chrbát aby na ňu videl a ruku, ktorá mu spočinula na jej tričku sa razom skryje pod jej tričkom. A spokojným pohľadom sleduje, čo robí. Trochu bol v šoku čo sama robí, ale to mu nedovolilo sa zastaviť. Rukou hladká jej prsia, nakloní sa ku nej bližšie aby, sa perami dotkol perami jej krku. Ktorý začne najprv pomaly a potom rýchlejšie bozkávať pričom ju stále hladí po krivkách jej tela. Druhou rukou skĺzne tej jej ktorou sa hľadí a prstami ju hľadí. Zrazu sa diabolsky usmeje nad jej otázkou.* Čo myslíš?* Hlesne a prstom prechádza po jej brušku s ukazovákom.*

Hmm všechny asi ne. Ale kdybys mezi nima byl třeba ty, klidně bych se nechala očumovat. *Pokrčí bezstarostně rameny. Tenhle scénář stejně nehrozil. Raději se věnuje pizze a trochu i filmu, ale víc její pozornosti má Axel.* Oh... *Vydechne a zavrtí se. A ona si má vzít korunního prince Dánska. Tak to asi v budoucnu moc kamarádi nebudou, ať už Axel má skončit, kde chce. Pochybovala, že by Dánsku kdy odpustil, válka je jednoduše ošklivá věc. Asi by se měla o dění ve světě zajímat víc. Ale vždycky myslela, že si vezme někoho dle svého uvážení, ne že ji rodiče zasnoubí, a co hůř, tak aby se stala královnou. Nehodila se na to. Své povinnosti si plnila, ale bavily ji spíše vnitřní záležitosti státu než celosvětová politika.* Ty jsi vegetarián nebo tak? *Zamračí se lehce nechápavě.* /Anebo se to vztahuje jen na mořský potvory?/ *Když se k ní Pan Nenápadka přiblíží, v duchu si pobaveně odfrkne. Chce ho ale trochu provokovat, jelikož si je jistá, že ji pozoruje. Je zvědavá na tom jak Axel zareaguje, když se před ním začne sama sebe dotýkat. Dech se jí zadrhne, když on sám vklouzne rukou pod tričko a věnuje se jejím prsům. Byla fakt ráda, že si nevzala podprsenku a tohle se nemuselo zdržovat. Ochotně se prohne v zádech, sama se mu podbízela, aby pokračoval. Tiše vzdychne, když ji začne líbat na krku, přičemž má na chvíli pocit, že kdyby takhle pokračovali, vážně by se mohla udělat sama s jeho vypomocí. Jenže on ji zarazí, díky čemuž na něj nespokojeně pohlédne. A když jí pak začne kreslit prstem po břiše, má chuť mu vynadat, proč nedělá víc.* Máš dojem, že bys to svedl líp? *Zeptá se nakonec s vyzývavým úšklebkem. Stáhne si kraťásky z boků a skopne je z postele, takže zůstane jen v tričku a krajkových kalhotkách. Vezme ho za zápěstí a navede jeho ruku do jejího klína.* Takhle vlhká jsem kvůli tobě. *Zamumlá provokativně. Věděla, jak jo vždy vyjádření vyvedlo z míry, když takové věci říkala nahlas a na rovinu. Nahla se k němu, aby mu zašeptala do ucha.* A taky se nemůžu dočkat, až v sobě zas ucítím tvýho ptáka. *Lehce mu skousne lalůček a možná si mohl všimnout, že v jejím tónu byla i špetka pobavení. Což asi neměla dělat, utahovat si z něj, jenže taková už ona byla. A zvlášť potom, co jí vyprávěl o tom, jak jsou v Grónsku ženy krotké, ji bavilo ho pohoršovat. Natáhne ruku, kterou pro změna položí do klína ona jemu a pohladí ho přes kalhoty. Nemusel si ji získávat, chtěla to a dávala to dost jasně najevo. Vyhovovalo jí, jak to mezi nimi je. Tohle něco jako kamarádství s výhodami. Kéž by byl její snoubenec on, to by pak bylo snadné. Ale ne, ona musela vyfasovat Matta, který ji mátl a znejisťoval. A nejspíš taky v skrytu duše nenáviděl. Ne, nemohla to zasnoubení naplnit, nebyla tak hrozná, aby ho k sobě uvázala na zbytek života a taky si své svobody vážila. Bylo by to pro všechny nejlepší. Jenže teď na Matta myslet nechce, touží jen vnímat tyhle dobré pocity a zapomenout na všechno kromě potěšení. A proto Axela políbí, nejprve hravě a zlehka, ale brzy své polibky stupňuje, jak žádostivost přebírá kontrolu.*

* Usmiaty sleduje Lucy a sám si ju predstavuje, ako stojí v kde vo väznici, ako nejaká sexi bohyňa pomsty. Taká predstava sa mu páči, ale nevadí mu ani predstava, že tu bude vedľa neho skrátka veľmi páčila. Nestáva sa mu často, že pri ňom v jeho izbe leží nejaká dáma alebo skôr žena ako je Lucy. Istým spôsobom sa mu páčila, ale sám si nevedel predstaviť, že by sa do nej niekedy naozaj zamiloval. Vedel, že má snúbenca a tiež, že má snúbenicu. A on sa nehodlal nikdy vzdať sľubu, čo dal svojej matke. Nesklame ju a Angcia bude ich silný spojenec proti strašným Dánom. Ako malý o nich počúval strašidelné povesti, ktoré o nich hovorili, ako o monštrách, ktoré požierajú ich ľud. Zakliali ich zem a ona sa stala navždy kusom ľadovca. Nad jej otázkou len skrátka neisto pokýval hlavou. Sám nevedel čo, presne je a sám nevie kam patrí. Poslednú dobu má skrátka v hlave totálny zmätok a sám nevie, čo to vlastne stvára. Preto, je celkom rád, že tu je sním Lucy môže sa konečne odreagovať. Svoje bozky na jej krku presmeruje nižšie a vášnivo sa venuje jej prsiam a potom späť k jej ústam. Jej jemné vzdychy ho povzbudzujú k tomu aby, pokračoval a veru sám by mal problém. Nedočkavý po pritom ako si dáva Lucy dole šortky.  Dá jej dole jej tričko a hodí kam si preč. Ani sa neobťažuje pozrieť kam to vlastne letí a znova sa obráti k Lucy. Tá už pred ním je takmer celá nahá. V nohaviciach začína mať poriadne tesno a k tomu mu pomáha aj samotná Lucy, keď mu ruku položí do jej rozkroku. Zamyslený sa pozrie na ňu a už má prsty v nej. Najprv sa len pomaly pohybuje, no potom pridá na tempe. Ohne sa k jej rozkroku a jazykom začne ju začne dráždiť. Síce si ju príliš pred pripravovať nemusel. Rád sa s ňou hral a počúval jej vzdychy. Dovádzal ju do šialenstva a taktiež aj sám seba, a tak po chvíli ju nechá nech obšťastní zase ona jeho.* Nemusela si nosiť ani tú pizzu. Stačilo len seba.* Riekne jej keď sa ku nej nakloní a ona ho dychtivo pobozká. Rukami jej prejde po krivkách jej tela a tento krát ju vyhupne na seba. Dá si dole šortky a slipy, a tak ostáva len Lucy v nohavičkách.* Toto je oveľa lepšie ako film.* Povie keď si sadne a posadí si ju do lona, aby ju mohol mať o čo si bližšie seba. Rukami jej prechádza po stehnách a ruka mu znova zablúdi k jej rozkroku, ktorý končekmi prstou začne dráždiť. Potom už nečaká a vnikne do Lucy. Nechá nech sa ona pohybuje na ňom a po pritom ju za boky ťahá k sebe.*

*O Axelovi v romantickém slova smyslu nepřemýšlela. Navíc stejně na lásku tak nějak přestala věřit. Věděla tak, že Matta jen uvrtá do mizerného manželství a sebe zrovna tak, vzhledem k tomu, že jí momentálně více vyhovovaly takové úlety jako třeba nyní. Musela to prostě nějak překazit. Ale mezitím si pro jistotu užije vlastní svobody.* Cool. *Zhodnotí to.* Já mám až moc lasagne na to, abych se vzdala masa. *Zkoušela i nějaké vegetariánské, ale přišlo jí to jako barbarství vůbec nechutnaly správně! Ne, že by jí vadila konverzace o jídle, ale mnohem víc jí vyhovovalo, když si Axel udělal dezert z ní. Tiše zasténá, když ji poslechne a zaboří do ní prsty. Lehce přizvedne boky, aby mu s tím vypomohla a mele lepší přístup. Vjede mu prsty do vlasů, nehty jemně škrábne na zátylku a zaboří hlavu do polštáře, když se rozhodne trochu vzdálit od její hrudi více na jih a připomene jí, jak šikovná má ústa.* Sakra. *Nevědomky se snažila odsunout, ta slast byla intenzivní, téměř příliš. Lehce ho zatahá za vlasy, aby ho přiměla přestat a naklonit se nad ni pro polibek, v němž promítne hodně ze své nedočkavosti a touhy. Nevadí jí, že ochutná sama sebe, v zásadě to dělal věci ještě více vzrušujícíma. Rukou vklouzne pod jeho kalhoty a obemkne ho rukou, aby mu mohla vrátit předchozí dráždění. Nezdá se ale, že by to potřebovali, on je pod jejím dotek tvrdý a připravený a ona je vlhká, jak už zjistil.* Fandím si hodně, ale s pizzou bych se nikdy neporovnávala. *To byl z jejího pohledu vedle lasagní nejvíc božský pokrm. No, na zdravé ji zrovna neužilo, ale s jejím metabolismem si to mohla dovolit. Navíc teď určitě hodně kalorií spálí. Absolutně jí nevadí, když je přetočí a ona skončí nad ním. Má tak skvělý výhled na jeho vypracovaný hrudník a taky na jeho tvář a ta taky jsem nebyla na dívání nepříjemná.* Ten film je klasika. *Pousměje se škádlivě. Nezdržuje se tím, že by svlékala kalhotky, prostě odhrne látku bokem a klesne na něj. Spokojeně vydechne, když ji naplní. V téhle pozici je v ní dost hluboko, ale trochu bolesti klidně vítala, když následovala podobná rozkoš. Začne se pohybovat a tempo se brzy nedá považovat za pomalé. Kdyby to chtěla něžně, najde si vztah, nebo se pokusí sblížit se svým snoubencem. Tohle bylo jen o sexu, který jim oběma přinese potěšení i rozptýlení. Nedokáže zadržet slastné vzdychání, když do ní pravidelně proniká a jejich těla se střetávají. Pro tohle si dneska přišla a byla ráda, že je to stejně příjemné jako minule. Ale ani teď nezabrání mírné provokaci, když zastane v pohybu. Cítila, jak dychtivě bořil prsty do jejích boků a přitahoval si ji blíž, a teď schválně jen dráždivě zakrouží boky. Cítí, že se kolem něj stahuje těsněji a napětí v jejím těle, především podbřišku, si žádá uvolnění. Možná chtěla ten okamžik prostě oddálit, vychutnat si ještě na chvíli tenhle sex bez výčitek. A taky ho vyprovokovat k tomu, aby ztratil i zbytek kontroly.*

*Tu v paláci pozná len Lucy. Teda stretol sa pri vodopáde aj s jeho budúcou ženou, má pocit akoby to bolo pred stovkami rokov. Nemôže povedať, že sa mu nepáčila. Práve naopak pri ich stretnutí sa mu veľmi páčila a nemohol z nej odtrhnúť zrak. Rovnako, tak aj pri Lucy. Fyzicky ho priťahovala, ale city v tom nenachádzal ani trochu. Teda jasné, že si ju vážil a mal je istým spôsobom aj rád, lenže jeho zasnúbenie s Taysou. A samozrejme ešte tu bola jeho drahá matka. Ako by si mohol dovoliť znova milovať inú? Nemôže to spraviť už žiadnej okrem Tayse. Preto, Lucy berie ako milé rozptýlenie, ktoré prišlo až pred jeho dvere. A on si nemôže predsa len ani trochu sťažovať ani na pizzu a ani na spoločnosť.* Pizza bola dobrá, ale sex je lepší.* Zašepká jej do ucha a nakloní sa ku nej, aby ju mohol znova pobozkať, o čo si naliehavejšie a vášnivejšie. Pri sexe Axel stráca svoj vojenský výcvik. Stane sa skrátka nachvíľu len Axelom. Obyčajným mužom, ktorý nikdy nepohrdne krásnou ženou ak sa mu váľa po posteli. Jej hlasné stonanie mu robí dobre. To ho núti ešte na tempe pridávať a sem-tam  zase spomaliť. Nechce sa tak rýchlo spraviť, no Lucy a jej pohyby na ňom ho vzrušujú až príliš. Pri jej pohyboch na ňom slastne vzdychne a núti zrýchliť tempo.* Oh Lucy.* Vzdychne jej meno a obsypáva ju bozkami na krku a všade kde dosiahne. Mal blízko k vrcholu a práve, preto sa rozhodol, že zmeniť polohu aspoň nachvíľu odiali jeho vrchol. Lucy položí päť na matrac a nachvíľu sa venuje len jej prsiam a celému je telu. Chce tak získať čas a užiť si ju znova už druhýkrát. Vojde do nej  a jeho tempo bolo najprv pomalé a postupne začal pridávať. Jej telo teraz bolo v jeho moci a mohol si s ním robiť, čo chcel. Práve pod touto myšlienkou svoje tempo zvýšil, o čo si viac.  Bol blízko svojho vrcholu, ale stále sa chcel z Lucy ešte hrať.  Svoje vzdychy tlmí pravidelnými útokmi na Lucynine pery. Z ich telesnej blízkosti mu na chrbte začína padať po chrbte padať dolu pot, ale teplo mu nezabráni k tomu, aby sa priblížil k svojmu vrcholu.* Chcem aby, sme urobili spolu.* Hlesne do priestoru medzi nimi. Znel to skoro, ako rozkaz než prosba, no rád by bol keby v tej istej sekunde Lucy pocítila tú blaženosť, ktorá sa mu rozleje po celom tele.

*Ochraptěle se zasměje, když jí Axel zašeptá ta slova do ucha. Musela s ním souhlasit. Ačkoliv pizzu milovala, ten pocit, když do ní vstoupil, se dal srovnat s prvním zakousnutím se do onoho pokrmu. Jenže tady se slast stupňovala a přebíjela tak všechno ostatní. Dovolí si na chvíli vypnout, hodit za hlavu všechny starosti a soustředit se jen na to, jak moc momentálně chtěla tohohle muže. Perfektně ji vyplňoval a s každý přírazem musela sama sebe krotit v tom, aby nahlas nesténala, přesto se jí nepodařilo zadržet všechny vzdechy a lapání po dechu, když zasáhl citlivé místo uvnitř ní a přiblížil ji tak o něco blíž vrcholu. Byla však v posteli vždycky hravá, a tak neodolala, aby schválně zastala a jen zakroužila boky v provokaci potom, aby převzal otěže on. Ochotně zakloní hlavu, aby měl lepší přístup k jejímu krku a zachvěje se, když vysloví její jméno jako tichou modlitbu. Milovala, co s ním prováděla. Axel občas působil jaksi chladně, nepřístupně, ačkoliv byl vždy zdvořilý. Jako by byl myšlenkami jinde. Ale při sexu ho vášeň pohltila stejně jako ji a ačkoliv jediné, co mezi nimi bylo, byl náznak sympatií, jakéhosi přátelství, a pak už jen primitivní touha, bylo tohle spojení dokonale uspokojující. Poskočí ji srdce, když ji bez varování složí pod sebe, ale následně se nespokojeně zamračí, když z ní vystoupí. Jeho rty a ruce na jejím těle, hlavně na nyní citlivých ňadrech, jsou sice vzrušující, ale nutí ji sebou nedočkavě šít a plytce dýchat.* Zatraceně, Axeli... Vrať se do mě. *Postěžuje si téměř bez dechu, ale naštěstí se díky tomu dočká odměny.* /Oh, ano.../ *Prohne se v zádech a natiskne tak svou hruď k té jeho. Oba jsou zpocení a jejich těla se o sebe díky tomu třou o to snáze a rozkoš se díky tomu hromadí o to jistěji a rychleji. Tentokrát už nahlas zasténá, když přidá na tempu a jeho přírazy jsou nyní tvrdší a ráznější. Sevře ho stehny v pase a dlaněmi přejde z jeho ramenou na záda, kde bezmocně zaryje nehty. Byla tak blízko! Cítila, jak se kolem jeho chlouby stahuje čím dál těsněji a horkost v jejím těle působila téměř, jako by měla horečku. Jeho rty občas utlumí tu agónii a hlavně ztlumí její slastné sténání, které už nedokáže ovládat. Nedokáže mu odpovědět, protože při těch slovech se napne, v rozkoši mu znovu zatne nehty do masa a tentokrát nejspíše zanechává i nějaký škrábanec, protože napětí v jejím těle dosáhlo maxima. Slast si razí cestu do celého jejího těla, když se kolem něj definitivně sevře a dosáhne vrcholu. Lehce se chvěje, když extáze nepolevuje a matně vnímá, jak se Axel udělá spolu s ní, což z ní vymámí další spokojený sten zakončený litanií jeho jména, kterou opakuje, dokud vlna neodezní a ona se uvolní v jeho náruči. Stále trochu lapá po dechu a na rtech jí vytane úsměv.* Sakra... vážně jsme se nemuseli zdržovat tou pizzou. *Svůdně se pousměje. Chodidlem ho pohladí po lýtku. Stále je v ní a ten pocit není vůbec k zahození, zvlášť když k němu natiskne boky a všimne si v jeho výrazu, že by možná uvažoval o dalším kole. Sama pro sebe se v duchu zasměje a lehkým tlakem dlaně mu dá najevo, že by jí mohl dát prostor. Trochu zabolí, když z ní vystoupí, dnes byl přeci jen více neurvalý, ale jí to vůbec nevadí. Protáhne se a zamyšleně se na něj zadívá.* Je fakt škoda, že nejsi můj snoubenec. Vycházíme spolu, sex je skvělej, skoro by nám to mohlo i klapat. *Možná by z toho nebyla láska jako trám, ale klidný život dost možná. Ale ani Axela by nechtěla připoutat k někomu, jako je ona. Zasloužil si víc.* Ale my se vídat v budoucnu nebudeme. Já... beru si korunního prince Dánska. *Čeká od něj nějakou nevoli, a tak ji to nepřekvapí.* Ne, že bych měla na výběr, ale vídat dánskou královnu asi chtít nebudeš. *Povzdechne si.* I když nebudeš v Grónsku, ale... kde to vlastně skončíš? *Pořád vlastně nevěděla, kdo bude jeho nastávající.*

*Axel už odjakživa bol tichý, ale za to u mužov jeho jednotke mal rešpekt.  Nikto si nedovolil si z neho robiť srandu, pretože so svojimi mužmi rád trávil čas. A možno práve, preto ho ešte viac zranilo keď pomaly o každého z nich prichádzal. Akoby tým stráca aj ďalšiu časť svojej duše, ktorá už bez tak stratila viac. A to len kvôli hlúpej vojne medzi dvomi národmi, ktoré sa nevedia dohodnúť. Dobre si uvedomoval, že vojna je zbytočná, ale bola potrebná. Grónčania sa chceli osamostatniť byť konečne kráľovstvom, ktoré si zaslúži od iných obdiv a rešpekt. A on tento ich sen naplnil. Vyhnal Dánov z jeho domova a nikdy sa už nevrátia. Lenže aj pocit víťazstva raz príde, a tak ako on stratil svojich druhov v boji, rovnako tak stratil niekto svojho druha na druhej strane. Aj on zabil. Nie raz ani dvakrát na svedomí ma veľa obetí a aj keď si opakuje, že musel zabíjať aby prežil. Aký život to vlastne žije? Čo ho tu vlastne drží? To sám ešte nevie. Ale je rád že, išiel do Illey pretože, teraz by určite nebol s Lucy jeho izbe a neužíval si aspoň nachvíľu to šťastie, ktoré mu práve prúdi v tele. A ktoré, prúdi v tele vďaka tomu, že ich telá sú v túto chvíľu v jedno. Užíva si ten pocit keď sa blíži už svojmu vrcholu. Lucyne slová úplne ignoruje. Teraz sa dokáže sústrediť len na ich dych a tlkot srdca, ktoré mu azda vyskočí z hrude. O malú chvíľu jeho telo prejde známa energia a on sa konečne k svojmu vrcholu dostane. Zloží sa na Lucy a chvíľu nemo leží. Ticho preruší len jej hlas a on sa na ňu pozrie s úsmevom na perách.* Aspoň bol dezert.* Mrkne na ňu a potom sa zosunie vedľa nej. Stále omámený z toho úžasného pocitu. Otočí sa na bok oproti Lucy a hľadí na ňu. Tak  trochu uvažoval či nedajú druhé kolo. Rozhodne by sa poteší, ak by povedala áno. Úvahy ale, preruší jej hlas.* Kiežby bol všetko tak jednoduché.* Hlesne tentokrát frustrovane. Jednoznačne by bol rád, ak jeho snúbenica bola Lucy. Lenže, svet a ani vola jeho bohov iná a tiež vôľa jeho matky. Ďalšie slová ho zarazia a tentokrát si si dokonca aj sadne.* Oni sú príčinou kvôli, ktorej som bol takmer 10 rokov ľadovej pustatine. Uprostred ničoho. Ťažko sa niečo také odpúšťa, ale nepriateľ je tiež len človek. A tak ako, Dáni zabíjali Grónčanov aj ja som zabíjal Dánov.* Mykne plecami a znovu mu prejde po chrbte mráz. Chytí Lucy za ruku a pozrie sa jej do očí.* A tebe by som to nezazlieval nemáš s tým nič spoločné a navyše aj tak si vezmem korunnú princeznú Angcie.  Už nebudem grónsky princ.* Mykne ramenami a pozerá sa na Lucy. Trochu mu tým pokazila náladu, ale nič čo by nedokázal pre dýchať. Na dánske územie stúpiť ako grónsky princ mal zakázané. Ako kráľ manžel, budúcej kráľovnej Angcie to podniknúť môže aj keď už nikdy ku ním nenájde cestu. Zanevrel nad tými ľudmi, lenže Lucy za to viniť nemôže.*

*Opravdu se udělali téměř ve stejnou chvíli. Sotva tak vnímá, když se na ni položí, jeho tíha není nevítaná, spíše naopak, díky ní si alespoň trochu uvědomuje okolí. Až po chvíli se chce pořádně nadechnout, jak slast v jejím těle pomalu odeznívá, a tak do něj zatlačí, aby mu naznačila, že by bylo fajn, kdyby jí dal trochu prostoru.* Miluju dezerty. *Zamumlá si spíše sama pro sebe a prohrábne si rozcuchané vlasy. Odmítá se starat o to, ze musí vypadat strašně, když je momentálně velmi spokojená.* Jo, kéž by. *Tentokrát v sobs její úsměv nenese jen škádlivý podtón ale i trochu melanchonie. Doopravdy by byly věci jednoduší, kdyby byl Axel její snoubenec. Snad by mu dokázala vysvětlit, že stojí maximálně o vztah, který měli. Nějaké přátelství a skvělý sex. S Mattem... To bylo složitější. Pocitově i fyzicky.* Válka musí být něco hrozného. *Uzná.* Některé události si z tebe prostě něco vezmou a už to nikdy nezískáš zpět. *Ne, že by chtěla porovnávat jeho a svoje utrpení. Ale bolest byla nakonec vždy jen bolestí a ta si z lidí uměla ukrojit velký kus z různých důvodů. Zarazí ji, když ji Axel chytne za ruku. Vnitřně jí to otřese, protože tohle gesto bylo příliš intimní, co se pocitů týkalo. Rozhodně překračovalo meze kamarádů s výhodami. A tak namáhavě polkne a nejistě se na něj zadívá. Na vteřinu přijde úleva, když řekne, že jí nic nezazlívá. Znamenalo by to, že můžou být přáteli i dál. Ale pak jí dojde zbytek té věty.* Korunní princeznu? *Dostane ze sebe a žaludek se jí sevře úzkostí.* /Panebože./ Ty si bereš Taysu. *Vytrhne ruku z jeho sevření, jako by se popálila. Na vteřinu nedokáže kontrolovat svůj výraz, a tak se v něm objeví všechny emoce, které prožívá. Panika, úzkost, znechucení nad sebou samou i stopa zoufalství. Co to do háje provedla?* Je to moje sestřenice. *Zachraptí.* Její otec je brácha mého táty. *Vysvětlí ještě dodatečně. Taysa byla dobrá duše. Vůbec se nepodobala ani na jednu z trojčat. Dokonce i Elke, která byla většinou celkem vzorná byla oproti Tayse příliš divoká. Pokud si někdo nezasloužil, co provedla, byla to Taysa.* /Sakra práce./ *Srovná svůj výraz a odvrátí pohled. Rozhodně nechce, aby poznal, že je jí do breku. Začne v rychlosti sbírat své oblečení, které na sebe navleče.* Promiň. Musím jít. *Rozhodně tu nedokáže zůstat už ani vteřinu. Kdyby nebyla hloupá, zjistila by si, čí je Axel snoubenec. Nebo kdyby se více zajímala o politiku. Nebo svou rodinu. Kdyby jednoduše nezanevřela na celý svět a nechovala se jako nevyspělá kráva. Měla pocit, že ji to ponížení a vina rozdrásají zaživa. A tak udělala to, co vždycky, našla si, jak tomu uniknout. V zásadě utekla z Axelovi komnaty a po rychlém převlečení u sebe pokoji se vydala do města.*

*Povedlo se jí udělat další kolosální chybu. Jako by její život za poslední rok už tak nebyl jedna velká sbírka špatných rozhodnutí. Tentokrát vydržela vážně celkem dlouho. Skoro tři měsíce čistá. Jenže pak zjistila, že Axel je snoubenec Taysy. Která mrcha by spala se snoubencem své sestřenice? Jasně, asi mezi nima nebyla žádná oslnivá láska vzhledem k tomu, že šlo o domluvené manželství, ale i tak. Mohla si to zjistit, ale místo toho si dělala, co chtěla a kašlala na následky. Nakonec to byla vina a znechucení ze sebe samé, co ji donutilo vyhledat dealera. V zásadě strávila několik dní v příjemném deliriu. Jenže pak se chytla v baru s jedním idiotem, co si moc dovoloval a nebýt ochranky, nejspíš by to dopadlo mnohem hůř. Tvář měla nateklou, pod okem se rýsoval náznak podlitiny, jak ji ten opilec udeřil. Nebylo těžké uvědomit si, že byla ubohá, když účinky drog pomalu odeznívali. Sama se uvěznila v tomhle mizerném životě plném mizerných rozhodnutí. A dokud měla aspoň trochu síly, musela se pokusit vymanit. Měla na sobě kraťase a tílko, boty ztratila cestou? Nemohla si to vybavit, jen že v taxíku už svoje sandálky neměla. Nejspíš i vypadala, že má za sebou těžkou noc, nebo několik, ale odhodlaně zaklepala na Mattovi dveře, jinak by si to ještě mohla stihnout rozmyslet.*

*Dneska ni moc nedělal. Teda dělal papíry, ale to je tak vše, takže aby se nenudil rozhodl se, že si zajde do tělocvičny potrénovat s mečem a hned otom do bázenu. Proto teďje v komnatě s mokrými vlasy, které má účesné dozadu, takže vyadají ulízle. Na sobě má jen mokré plavky a mokrou košili, ale nehce být úplně nahý, i když je v komnatě sám, proto si jako první začne svlékat plavky a natáhne na sebe boxerky. Poté si sundá košili a vše odhodí do koupelny na zem, vždyť je chla, uklidí to poté, i když si zakládá na pořádku, dneska na to nemá sílu, protože se docela vyčerpal. Zrovna když bere do ruk tepláky, někdo zaklepe na dveře, takže je položí vedle sebe aniž by s uvědoil, že jde jen v boxerkách, jde otevřít. Překvaeně povytáhne obočí, když uvidí jeho snoubenku. Nemá ani místo na stud, protože spatří její oblíčej, který vpadá jako by ji někdo pořádně zbil jako spráskaného psa na ulici, taže jen otevře dveře,a by mohla vstoupit.* Co se ti stalo? *Zeptá se j starostlivě, nejde o to, že je to jeho snoubenka, je starostliý ke všem.*

*Když Matt otevře a ona na něm spočine pohledem, vydá ze sebe zvuk podobný zalapání po dechu, když vám někdo vrazí loket do bránice. Vždyť byl zatraceně skoro nahý! Snad poprvé od jejich setkání zrudla ona a odvrátila pohled. Matt byl její typ, narozdíl od Axela, který byl spíše stavěný jako kulturista, měl Matt postavu plavce. Široká ramena a vyrýsované svaly, ale štíhlý a atletický. A ona sem vážně nepřišla pro to, aby přemýšlela nad tím, jak moc by ráda by tu odhalenou hruď zmapovala rukama. Možná i jazykem.* /Jsi sakra ještě pořádně high./ *Jeden z důvodu, proč se k Mattovi od začátku nechovala zrovna dobře, byl ten, že jí připomínal Paula. I on byl její typ a vyklubal se z něj hajzl. Musela doufat, že u Matta tomu bude jinak. Neměla kam jinam jít. Se zamumlaným díky prošla kolem něj, když ustoupil, aby mohla vejít. Ze srdce jí padla část tíhy. Pořád tak nějak věřila, že ji odmítne. Téměř nepřítomně si zvedla prsty k tváři po jeho dotazu, ale zarazila se včas. I teď cítila tupé bolestné tepání, nepomůže tomu, když si na to bude šahat.* To nic není, můžu si za to sama. *Pokrčí rameny. Ona se sjela a skončila v baru, kde na ni dotíral ten týpek. Bylo jedno, že byla dostatečně při smyslech, aby se bránila, ale byla to její rozhodnutí, která ji tam dostala. Nejspíš si tu facku zasloužila.* Měl jsi pravdu. *Což se neříkalo snadno.* Potřebuju pomoc. *Zorničky měla stále rozšířené, ale heroin se pomalu vyplavoval ze systému a ona si nemohla dovolit vzít si znovu, přestože už teď cítila potřebu.* Já... nechci jít za někým z rodiny. *Zavrtí hlavou. Nechtěla, aby o tomhle jejím největším selhání věděli, stačilo, že už teď na ni koukali skrz prsty kvůli tomu, jak změnila chování po rozchodu.* Udělala jsem kravinu. A pak kvůli tomu zase vzala, což byla ještě větší kravina, ale... *Promne si spánky.* Chci z toho ven. Takhle prostě dál nemůžu, nemůžu, nemůžu. *Odolá nutkání vjet si prsty do vlasů, jenže pocity a vjemy jsou díky zostření smyslů stále intenzivní.* Sehnala jsem si jednu věc, používá se na rychlý detox, ale je to... celkem brutální záležitost. Musí se mnou někdo být. *Zamumlá. Cítila se poníženě. Nechtěla ho žádat o pomoc a věděla, že vypadá politováníhodně. Ale bylo jí jedno, jestli z ní bude znechucený, potřebovala to.* Pomůžeš mi, a já zruším to zasnoubení. Z mé strany. Žádná válka nebude a vaši se do ní určitě nepohrnou. Stejně šlo jen o zlepšení obchodu. *Byla druhorozená a Dánsko bylo Belgii blízko. Svazek by zlepšit vztahy a zjednodušil obchodní jednání, ale nešlo o nic nenahraditelného.* Udělám cokoli... V rámci možností. *Dodá raději.* Potřebuji jen jeden den. A nikdo to nesmí vědět.

*Nějak si euvědomí, že nemá na sobě téměř nic. Má na sobě puze boxerky a k tom ještě lehce mokrou hruď a vlasy. Když uslyší Lucyino něco ako zalapání po dechu, dojde mu to až potom, ale potom ho spíše zaujme její obličej, než to, že na sobě nic nemá.* Nechceš na to led nebo tak něco? *Zeptá se jí a až poté dojde k položeným teplákům, které na sebe nataáhne a ještě na sebe navleče tílko. Pak se na ni znovu koukne. Po jejích dalších slovech mu obočí vyletí bůh ví kam, pomalu až ke kořínkům vlasů, jelikož by vážně nečekal, že za ním přijde zrovna s tímhle. S tím, že potřebuje pomoc. Nejraději by jí vmetl do obličeje, že měl pravdu, ale neudělá to. Jen přikývne a posadí se na postel, zatímco ji stále sleduje a poslouchá ji.* Pomůžu ti. Jen mi řekni, o to je za detox, protože se mi to, že je to brutální moc nelíbí. Ale je to tvoje volba, hlavně, že ses rozhodla s tím něco dělat. *Svraští obočí, jelikož to slovo "brutální" se mu moc nezamlouvá. Ale nenutil by ji do něčeh jiného, je rád, že za ním přišla, než aby se drogou nechala zabít.* Rodiče nebudou rádi, že to někdo ruší. Nevím, jak by to z jejich strany doadlo. Řekl bych, že moc dobře ne. *Zkoušel to několikrát, ale rodiče mu pokaždé řekl, že je to v politickém směru důležité a že i oni byli zasnoubení a vydrželi to a zamilovali se do sebe.* Můžeš tady zůstat jak dlouho chceš. Nebudu nikam docázet, zůstanu tady se mnou. Můžu sát klidně v křesle nebo prostě někde jinde. *Je mu fuk, kde bude spát. Může někomu pomoct a o to mu jde. Je mu jedno, že je t jeh nepříjemná snoubenka. Pomoc si podle něj zaslouží víceméně každý, i když se do bordelu dostal kcůli sobě samotnému.*

Ne. Nechceš si vzít nějaký oblečení? *Odpoví mu. Jeho starostlivost ji zahřeje u srdce, jenže má pocit, že si to nezaslouží. Uleví se jí, že se doopravdy oblékl, i když se mu tílko lepí k mokré hrudi a jejímu soustředění takové věci vážně nepomáhají. Vlastně tak nějak očekává, že se jí vysměje, že měl pravdu, ale on to neudělá, za což je mu absurdně vděčná.* /Nebuď svatý, Matte./ *Pak si připadá ještě hůř za svou snahu nemít ho ráda. Nepříliš šťastně, ale pro ni typicky se pousměje.* Máte o mě strach, pane Dokonalý? *Pozvedne lehce obočí a vytáhne si z kapsy lahvičku a drobnou injekční stříkačku. Většinou i heroin si aplikovala rozehřátý do těla právě injekcí.* Je to nejrychlejší cesta, zrychlí ti to metabolismus, ale taky zhorší příznaky absťáku. V tom je ale i ten efekt, když to přečkáš, většina lidí alespoň nějakou dobu vážně nebere, protože jim bylo tak zle, že si vytvoří podvědomou averzi. *Nebude zmiňovat, že z toho bude blouznit, mít horečky a slabší srdce by klidně mohlo vynechat.* Měli by to respektovat a být rádi, že ses zbavil narkomanky. *Podotkne a posadí se na postel notný kus od něj, aby nabrala látku a zatla zuby, když si ji vpravila do svalu na stehně. Na tuhle bolest byla zvyklá, téměř to s ní nehlo.* Zasloužíš si víc. *Pokrčí prostě rameny. Pro jednou byla upřímná, ale opakovat to nehodlala.* Nebudeš spát v křesle. Místa na posteli je přece dost. *Podotkne nechápavě. Když budou každý spát na své půlce, bude mezi nimi stále tuna místa. Žaludek jí klesne uvědoměním, že je mu vážně odporná, ale co čekala?* Jen... mě nesmíš pustit ven, jasný? Ani mi dovolit si něco obstarat. *Vyndá si z mobilu sim kartu a podá mu ji.* Je jedno, jak moc budu prosit nebo co budu zkoušet, jak zle na tom budu. Slib mi to, Matte. *Doufala, že vyslovením jeho jména a svým úpěnlivým pohledem dá dostatečně najevo, jak vážně to myslí, a jak důležité to je.*

Vždyť už jdu na to. *Protočí očima, ale ještě nezapomene po ní loupnout pohledem. Ne, že by rád rovkoval holky, nepatřří k tomu typu chlapů. Ale když už za ním přišla a jsou v jeho komnatě, přece nebude dělat nějakou velkou vědu z toho. Navéc už ho vděla jen v boxerkách a mikině, žádná velká změna až na tu mikinu. Je ale líný se utřít, takže si tílko natáhne na mokrou hruď.* Ne, jen nemám rád pohřby, takže radši zabráním jednomu pohřbu než abych na ten tvůj musel. *Protočí nad ní očima a zarkoutí nad tím hlavou. Když idí co vytáhne, neřijde mu to úplně fajn cesta.* Nechceš radši zkusit normálně si nic nepíchat? Zůstat prostě střízlivá a v absťáku a dostávat se z absťáku? *Poví zamračeně, ale než stihne něco uěat, ona si to už vrazí do hrudi, takže toho moc nestihne udělat.* Tý narkomanky se musíš zbavit ty, dostat ji ze sebe, ne já. *Pokrčí rameny a přikývne.* Fajn, budeme ležet na jedné posteli. *Pak má co dělat, aby ji neobjal. Přijde mu jako ztracené štěně v dešti, které je zraěné a nikdy se na sto procent neuzdraví a už napořád bue nějak rozbité. On ale hcce, aby tohle štěně, co je před ním se uzdravilo a udělá cokoliv, aby ji v tom pomohl.* Nikam tě nepustím, nebudu od tebe ani odcházet. Zůstanu tady s tebou jak dlouho bude potřeba. *Pokusí se na ní pousmát, ale i tak má strach, že něco pokazí a že svůj slib nedodrží. Vezme si od ní sim kartu a pak ji schová do šuplíku mezi jeho boxerky, tam hrabat nebude, ne? U toho po ní hodí jeho tričko.* Nechceš se oblíct do něečeho pohodlnějšího? *PAk neodolá a jemně ji vezme ruce do těch jeho a palcem ji pohladí po hřbetu ruky.*

Takže bys mi na pohřeb šel, aaw, já věděla, že pro mě máš slabost. *Podotkne. Za humor schovává přetrvávající nervozitu.* Ne. *Odpoví mu a píchne si injekci. Protře si volavé místo na stehně a podívá se na něj.* /Kurva fix, vezmi si i mikinu./ *Raději se soustředí na jeho obličej.* Zkoušela jsem to. Už několikrát. A nefungovalo to. Musím to zkusit jinak. *Snažila se znít víc statečně a přesvědčeně, než se cítila. Přeci jen už si to vzala.* Jo, a když to nezvládnu, budeš s ní zaseklej do konce života. /Pokud mě to nezabije dřív./ Věř nebo ne, ale to nepřeju nikomu. *Ne, když kvůli tomu sama sebe nesnášela.* Dobře. *Přikývne.* Já... se dopředu omlouvám. Za všechno. Nevím, jaký to bude, asi se moc nevyspíš, a tak... *Pokrčí rameny a raději mu dá sim kartu.* Měl bys asi radši i zamknout. *Nekouká se, kam schová kartu a klíč, nechce to vědět. Překvapeně zamrká, když po ní hodí triko.* Uh, asi? *Sotva své oblečení vnímala, ale ležet v riflových kraťáskách asi nebude nic moc. Zvedne se z postele a bez větších rozpaků se stáhne kraťasy i sundá tričko. Zbaví se podprsenky a přetáhne si triko přes hlavu. Je jí samozřejmě trochu větší, ale voní příjemně. Vlastně podobně jako Matt. A kupodivu to není nepříjemné. Až poté se k němu otočí, do té doby stála zády, nemusela se předvádět, i když se nestyděla. Zadrhne se jí dech v hrdle, když vezme její ruce do svých. Naskočí jí husí kůže při tom jemném pohlazení. Zavře oči a byť nerada, vymaní se a jde si sednout do postele.* Nemusíš tohle dělat, nedlužíš mi útěchu. *Dostane ze sebe. Nějak nedokázala uvěřit tomu, že by se jí chtěl dotknout z jiného důvodu než prosté lítosti. Už teď začíná cítit následky látky vpravené do těla. Schoulí se do klubíčka na své straně postele a přitáhne si k tělu deku. A po chvíli ji zase odkopá. Pere se s návaly horka a zimy, ale není to nic oproti bolesti, které se jí začne rozlévat do svalů. Je to jako při běžném absťáku, jen silnější. Má pocit, že jí každá buňka v těle žhne a pálí. Nikdy si nepřála víc to zastavit. A věděla, že co jí pomůže, ji taky pomalu zabíjí. Ztěžka dýchá. Kéž by usnula, ale bylo naivní myslet si, že to zvládne. Má pocit, jako by se s absťákem prala hodiny. Chce se jí brečet. Křičet. Nevědomky si zarývá nehty do masa, díky čemuž si poškrábe paže, ale tahle bolest ji alespoň rozptyluje od té hlavní, a též od spalující touhy. Drží se. Nějakou dobu. Než se zvedne s pocitem, že bude zvracet, ale přitom se jí nenavaluje, jen je jí bytostně zle.* Tohle byl blbej nápad. *Zachraptí. Potřebovala dávku. Pak jí bude líp. Třeba to později zkusí jinak. Tohle jí určitě nepomůže. Bolelo to až příliš. Chce se vydat ke dveřím, ale je zamčeno. Proč se jí tak motá hlava.* Kams dal klíče? *Zeptá se Matta podrážděně.* Nemůžeš mě tady držet. *Na to, že ho přesně o to prosila předtím teď nedokáže myslet. Ví jen, že musí pryč.*

Nešel. Ještě bych si to rozmyslel. Maximálně bych ti tam poslal kytku. *POkrčí rameny, ale koukne se na ní pohledem, kterým říká, ať ani nezkouší umírat. Nechtěl by jí mít na krku, její smrt, ale taky by celkově nechtěl, aby umřela. Stejně by mu našli jinou snoubenku. Pak ji poslouchá a s povzdechem přikývne. Nakonec si vezme její sim kartu a následně i zamkne a klíč dá na stejné místo, jako dal před chvílí simkartu. Pak po ní hodí jeho tričko, ať se jí leží, sedí líp. Když se začne převlíkat, rychle se otočí, aby se na ní nedíval, takže raději sleduje zeď.* /jedu do Illey, abych se tu seznámil se snoubenkou a končí to tak, že ji pomáhám od drog. Pohybuju, že je to vše, tady se vždycky stávají ty nejhorší a nejdivnější věci, aspoň podle rodičů./ Nedávám ti žádnou útěchu, chcii ti prostě pomoct. Sám od sebe, vždyť jsem ti to nabídl. Jen sleduje, jak se z jeho ruk vymaní a pak si sedne na postel tak, aby na ní viděl. Když uvidí jak se ji začne zhoršovat stav, starostlivě stáhne obočí až se mu mezi obočím udělá rýha. Rychle vezme její ruce a pevně je sevře, aby neměla šanci se škrábat dál. Jenže když pak vstane, chvíli ji jen sleduje z postele. Jakmile se na něj začne osočovat, že nemá právo ji tady držet, vstane a vezme si ji do náruče, kde ji pevně sevře, aby neměla šanci vyskočit z jeho rukou.* Můžu tě ady držet, protože si to sama chtěla a chci ti pomoct. Já vím, že to není nic příjemného, že ti je zle, ale to vydržíš. Zvládneš to. *Společně s ní v náruči si jde sednou na postel a položí ji vedle něj a sedne si tak, aby na ni viděl, načež dá ruku na tu její, aby si ji kdyžtak mohl přtáhnout zpátky, kdby chtěla vstát.*