Komnaty zahraničních hostů

Ale takoví lidi jsou ti nejlepší. *uchechtne se. Jen málokdo vydrží jejich neustálé mluvení, ale když se takový člověk najde, je to jako dar z nebe. Což jí přivádí k myšlence že už ví, co bude dělat, až jí bude snoubenec štvát.* Robyn... to je dost neobvyklé jméno a aspoň dobře zapamatovatelné. Moc Robynů asi nebude, nebo snad, to by ulehčilo práci. *zapřemýšlí nahlas.* Hej! *okříkne jí, když jí přistane na ruce jogurt.* Pořád se chováš jak malý dítě. Chudák jogurt. *uchechtne se.* Ale chyběla bys mi, to je pravda. *doplní potom. Asi by po nějaké době taky odjela. S kým by pak totiž prodrbala a prokecala celé dny a noci? A koho by neustále otravovala se zkoušením nových úprav v nějakém receptu?* Já vím, dávám si vážně pozor, klid. *protočí očima, protože jí to řekla snad už po třetí. Ví, co dělá. A navíc opravdu nemá pocit, že by jí byl Felix schopný ublížit.* No já... j-jsem těhotná. V devátém týdnu. *odpoví jí po chvilce mlčení. Nikdo jiný to neví, ale musí uznat, že je fajn to říct konečně nahlas.* Prosím neříkej to nikomu, Nikdo to neví a nechci, aby to věděli. Aspoň... dokud to jde schovat.. *počítá s tím, že už se nebude moct tak dlouho schovávat a jednou pravda vyjde na světlo, ale teď to ještě nechce.*

Právě proto je nás tak málo. *Zazubí se na ní. Vedle ní si připadá jako kdyby se v ghettu nic neodehrálo a ona prostě navázala tam, kde přestala. Je to sice trochu nepřirozené, ale zároveň uklidňující.* Cože? Jakou práci? No tak, nech ho. Nezaslouží si výslech nebo tak. Cokoliv potřebuješ vědět jsem ti teď řekla. *Snaží se jí od toho odradit. Ne že by Robyna podceňovala, ale nepodceňuje ani pátrací schopnosti své sestry. A zároveň ví, že Robyn nebude nadšený, pokud bude Melinoe nějak pátrat okolo něj.* Je moje povinnost se chovat jako malý dítě. Ty jsi ta zodpovědná a já ta zábavná, víš? *Zakření se. Úsměv její tvář opustí, když jí Mel sdělí ty novinky. Překvapeně vykulí oči a zatěká pohledem po jejím obličeji, aby se ujistila, jestli to není nějaký vtip.* Jak..? Kdy...? Jak dlouho? Cože? *Dostane ze sebe zaraženě.* Mel, proč jsi mi to řekla až teď? Jak dlouho to víš? *Zavalí jí spoustou otázek a během čekání na odpovědi se to snaží nějak zpracovat.*

No to teda neřekla. Ale můžeš přidat... jakej je? Choval se k tobě hezky? Co všechno jste spolu dělali? *když už teda nechce výslech Robyna... aspoň bude výslech jí. Prozatím.* Takže jako říkáš, že nejsem zábavná? A jsme prostě jen nudná sestra. Ts, to ti neodpustím. *odfrkne si uraženě a dá si další čtvereček čokolády. Pak jí na základě její otázky řekne o tom, že je těhotná. Nikdo jiný to neví a nechtěla to nikomu říct, ale když se jí zeptala... měla pocit, že jí to říct musí. Nebo spíše že už to musí říct opravdu nahlas, Jakoby to teď bylo víc skutečné.* Jak ti snad nemusím vysvětlovat. *Zamumlá a protočí očima. Snad ví, jak dojde k těhotenství.* Zjistila jsem t těsně před odletem do Illey, ale nechtěla jsem to nikomu říkat, ani jsem nevěděla, jestli si to necham. Což nechápu, jak jsem nad tím vůbec mohla přemýšlet a díky bohu, že jsem to neudělala. *za těch několik týdnů si uvědomila, že své dítě miluje... nedokázala by se ho vzdát.* Jen to prosím nesmíš nikomu říct. Slib mi to. Nikdo jinej to neví, ani Johnny ne a on je tátou. A ten se to nedozví. *JOhnny je její ex přítel. Pohlédne na ni s prosbou v očích, protože nechce, aby se to všichni dozvěděli dříve, než ona bude připravená.*

*Zrudne jako jahoda, když se jí ptá na Robyna. Vzpomene si na to, jak jí donutil mu naplno říct, že chce aby jí opřel o zeď a ošukal.* Je dost tichej a pesimistickej, ale zároveň milej, poslouchá mě a stará se o mě. Než mě unesli, učil mě střilet z pistole. *Je těžké nezmínit, co se stalo v ghettu, protože tam spolu trávili celé dny a stalo se toho mezi nimi nejvíc. A zároveň kdyby jí řekla, že hned co se viděli podruhé, "učil" jí kouřit cigarety, nadšená určitě taky nebude.* Jedna z nás ta nudná být musí. *Pronese rádoby konejšivě.* Ne, to nemusíš. *Potvrdí, že ví, jak se dělají děti.* Nepovím, neboj. Slibuju. Ale... Nemá Johny právo to vědět? Že bude vlastně otcem.. *Nadzvedne mírně obočí. Neví, jak se na to dívá ona.* Neřeknu to nikomu, umim držet jazyk za zuby. *Ubezpečí jí ještě jednou a přibude jí tajemství, které musí držet.*

*zamračí se, když uvidí to, jak zrudla a její odpovědi nevěří. Proč by se tak červenala, když je Robyn "Tichý a pesimistický"?* A kvůli střílení z pistole tak rudneš? Není to spíše něco jako že tě učil v posteli? *přimhouří oči a probodne jí pohledem.* Co spolu máte? A nelži mi, jinak ho najdu a dostanu to z něj třeba v mučírně. *řekne to smrtelné vážně, protože to taky vážně myslí. Bude se muset na toho Robyna podívat.* Nemusí. *Porotčí uraženě očima* Aspoň že tak... *zamumlá a lehce se uchechtne. Díky bohu že jí to nemusí vysvětlovat.* No.. možná, ale nebude to vědět. Prostě se řekne, že to je třeba Felixovo, protože se prostě jeden večer sjel, nějak nám to ujelo a stalo se. Nebo já nevím... měla bych to říct Johnnymu? *naposledy s ním mluvila těsně před odletem do Illey. Zjistila, že je těhotná, zavolala mu, aby mu řekla, že to nebude fungovat a zavěsila. Bylo to možná trochu sobecké, ale špatné to mezi nimi bylo už od toho, co se dozvěděla o tom zasnoubení. Tohle už byla jen třešnička na dortu.*

Emmm.. *Zarazí se a snaží se koukat kamkoliv jinam, jenom ne na svou sestru, když zodpovídá její otázky.* No.. Něco málo mi ukázal. Ale furt jsem panna! *Ani neví, proč to vlastně říkala, takže se plácne hned do čela.* Prostě... To je jedno, je hodnej. Nic velkýho se nestane, chtěl počkat. A teď je na směně. *Pokrčí rameny a snaží se z toho nějak vybruslit.* Do mučírny ho netahej. Je strážce, on to tam umí skvěle. /A i v tý, co mají v ghettu./ Podle mě by to měl vědět. Má na to právo. A Felix s tím souhlasí? Nebo mu neřekneš pravdu a jenom tuhle lež, že je to fakt jeho? *Nadzvedne obočí, protože to jí přijde hodně nefér ke všem zúčastněným a v případě jejího snoubence vlastně i nezúčastněným technicky vzato.*

*povytáhne obočí, když vidí, jak se zarazí a nakonec se lehce zasměje, když se začne bránit, že je panna.* Dobře, nechci vědět, co ti ukázal. Hlavně ale ochranu, nezapomeň na ochranu. *uchechtne se. Zrovna ona v tomhle moc zodpovědná nebyla a nechce, aby si z ní Anais brala příklad.* Jasně, nic velkýho se nestane... a nepřijdeš zítra těhotná a se zásnubním prstenem, že ne? Protože jestli jo, tak tě prvně přetrhnu vejpůl, pak přetrhnu Robyna a nakonec ti možná pomůžu vybrat svatební šaty a jméno pro miminko. *nevinně se na ni zazubí. V momentálním rozpoložení by toho schopná byla.* Takže tě mučil? *plácne otázku, která jí přijde absurdní o čemž svědčí i její ironické uchechtnutí.* Felix.. to neví. Ale asi se to bude muset dozvědět. Aspoň tu pravdivou verzi, protože nalhávat někomu, že jsem s ním spala, když jsem s ním nespala je.. trochu moc. A nechtěla jsem s tím vyrukovat hned na začátku. *zabodne pohled do klína a natáhne se po čokoládě.* To je jedno, tím se netrap. Já to nějak vyřeším a ty se mezitím dáš do pohody.

Z nás dvou jsem já ta víc poučená o ochraně. *Kývne hlavou k jejímu břichu a u toho má na tváři pobavený úsměv. Převrátí očima, když slyší ty výhružky, kterými jí zasype.* Nikoho trhat nebudeš a už vůbec ne jeho. Zítra těžko přijdu těhotná, když má dneska noční a navíc to nějakou dobu i trvá zjistit. A se zásnubním prstenem taky těžko přijdu..Robyn na takový věci neni. *Potřese hlavou. Jí samotnou to mrzí, ale zároveň i bez toho je Robyn jejím splněním snu o šťastném konci. Zároveň si u toho začne rukou hrát s přívěskem kotěte, který se jí houpe na krku a který jí Robyn daroval. Zůstane mlčet po otázce ohledně mučení a naskáčou jí rudé fleky i na krku.* Bez komentáře. *Zareaguje nakonec.* Jo, to chápu. Ale měl by to zjistit co nejdřív. Stejně to dlouho nebudeš moct tajit. *Pousměje se na ní povzbudivě.* Budu se tím trápit, chci ti pomoct. Jsem tu pro tebe.

To neznamená, že se tím poučením budeš řídit. *uchechtne se. Musí ale uznat, že má pravdu.* To si myslí teď a potom si před tebou stejně klekne. *řekne to, jakoby to byla naprosto jasná věc a protočí očima. Vůbec by se nedivila. kdyby to tak bylo.* To je on něj? *kývne k tomu přívěsku, se kterým si pohrává a následně se jí zeptá na mučení. Po její reakci vykulí oči a zaskočí jí sousto zeleniny, co akorát jedla.* Takže nejsi panna a mučil tě! Dělali jste to přímo v mučírně? Fuj, to nemáš žádný vychování, mladá dámo? *naoko pohoršeně nad ní zavrtí hlavou a napije se vody.* Já vím, už teď je mi všechno těsný.. proč nemůžou být těhotní chlapi? JE to nefér. *zaúpí. Sice to dítě miluje, ale už teď je to dost náročné, kort když je na to sama. Nechce si ani představit jaké to bude za pár měsíců.* Děkuju. Mám tě ráda. *pousměje se na ní a natáhne se, aby jí mohla znovu obejmout.* Dávej na sebe pozor a nechoď sama nikam ven prosím. Nechci, aby se to muselo stát znovu. *poprosí jí tiše, načež se odtáhne.*

Znamená. Budu. *Brání se se smíchem.* Neklekne, fakt ne. Nemá vůbec rád pozornost, nezvládnul by všechno to, co přináší trvalej vztah se mnou, zásnuby a tak. Už jsme o tom mluvili.. Je to složitý. *Zamračí se trochu, protože jí to trápí. Chce s ním být po zbytek života, ale s Robynovo povahou...je to děsně komplikované.* Jo, je. Říká mi koťátko, dal mi ho ten den, co mě našel. *Poupraví to trochu, aby neprozradila, kdo doopravdy Robyn je a taky nezmíní, že se přezdívka odvynula od "mazlíčka", což se jí moc nelíbí. Občas mu to ale stále uteče a řekne jí tak.* Cože? Ne. Vždyť říkám, že jsme nic moc nedělali....prostě...to je jedno, je to komplikovaný a neni to tvoje řeč. *Snaží se to rychle zakecat, protože se do toho zamotávají celkem dost.* Chlapi mají zase jiný věci... Ale tak Feliovi ukradni oblečení. A rovnou to využij jako příležitost mu to všechno říct. *Navrhne.* Já tebe taky, Mel. *Usměje se dojatě a oplatí jí objetí.* Neboj se, budu opatrná a nikam chodit nebudu. *Stejně by jí Robyn nepustil.* Nechceš tady přespat? Pochopim, když ne, v pohodě, ale... Robyn je pryč a já..sama se docela bojim.

A beztak ne. *stojí si pobaveně za svým.* Aha, tak to chápu. Ale... pokud tě opravdu miluje, což předpokládám že ano, tak by měl překousnout tohle všechno. *pokrčí rameny. I ona měla veřejný vztah s Johnnym, který trval dost dlouho a bylo to dost náročné, ale pořád to bylo krásné.* Takže koťátko... *zamumlá pobaveně a zaculí se na ni. Ta přezdívka už nějakou dobu v jejich rodině koluje. Třeba u rodičů.* Řeč? Pokud myslíš věc, tak to teda rozhodně je moje věc. *opraví jí.* Jsi moje malá sestřička a chci vědět, s kým se stýkáš a co s kým máš. Jenom nějaký detaily můžeš vynechat. Tak jak to teda je? Mluvíš pátý přes devátý. *vytáhne z ní nějakou rozumnou odpověď, která jí uklidní. Nějak se jí to nepozdává. Má pocit, že každou chvilku něco Anais vynechá, pak to omylem zmíní a snaží se to zamluvit. Ale ona je hodně zvědavá a tvrdohlavá, takže se prostě k pravdě nějak dopátrá.* Nemůžu mu jen tak vzít oblečení a ani nechci. Prostě se na všech akcích ukážu v teplácích a v mikině. A ty mě z toho pak nějak omluvíš. *zazubí se na ni a pak jí opět obejme. Je dost přecitlivělá.* Díky. *opravdu nechce, aby se jí opět něco přihodilo.* Jasně, ráda tu přespím. Bude to fajn po všech těch probdělých nocích. *pousměje se.* Chceš kouknout na nějakej film nebo drbat dál?

Nedoufáš ty dokonce, že těhotná budu, abysme v tom byli spolu a tys byla tetička? *Zasměje se, když si stále stojí na svém, jako kdyby jiná možnost ani neexistovala a ona s tím byla náramně spokojená. Že by fakt chtěla být tetou a chtěla po ní dítě? Ona si na něj rozhodně nepřijde připravená, nezvládla by se o něj postarat a radši si ani nepředstavuje reakci Robyna, kdyby s tím vyrukovala a řekla mu o tom, že by chtěla případně miminko. Nejspíš by ani nemrkla a už by jí poslal do háje.* Jo, to asi jo. Ale na druhou stranu.. Neměla bych já být schopná se titulu vzdát kvůli němu ze stejný pohnutky? *Pokrčí rameny. Nad tím taky přemýšlela. Ale chyběla by jí hrozně rodina. Navíc své povinnosti má vcelku ráda a nechce je hodit na někoho jiného.* Nojo, já vim. Netušim, jak ho to napadlo, když to byla i přezdívka rodičů. *Uchechtne se. Jejich táta se nerozpakoval tak říkat jejich mámě i před nimi, takže obě dvě o tom ví moc dobře.* Jaj, tak jsem se přeřekla. *Převrátí očima.* Protože jsem sama zmatená a je toho prostě hodně. A já nejsem malá holka, mam svojí hlavu. Nestačí ti vědět, že jsem s ním šťastná? *Nadzvedne lehce obočí a tim se snaží odbočit od toho, jak mluví páté přes deváté. Ono to ani jinak snad nejde v jejich situaci.* Omluvim? Ne. A šaty si tu můžeš nechat ušít na míru každej týden, plesy budou nejvíc v pohodě, jde spíš o tohle normální nošení. Nabídla bych ti svoje oblečení, ale to by sis moc nepomohla. A Felix ti určitě něco daruje, když ho poprosíš, nemusíš nic krást. Navíc bude mít oblečení spoustu určitě. *Pokrčí rameny. Ona byla drobnější jak Mel, takže její oblečení by bylo k ničemu a to teď v ghettu dost zhubla, takže kdyby měla oblečení na míru, bude ještě o velikost menší.* Měla by ses pořádně vyspat. *Zamračí se starostlivě.* Hmm.. Máš nějaký zajímavý drby? *Zeptá se zvědavě, když to sama naznačila a u toho se pohodlněji uvelebí na posteli a začne dojídat jogurt, který si předtim vzala.*

Tos řekla ty, ne já! *brání se hned pobaveně. Zrovna takhle to nemyslela... ale možná by to nemuselo být tak špatný.* A ty by ses vzdala titulu? *to jí trochu překvapilo. Nikdy jí nepřišlo, že by to měla v plánu.* Asi jo, měla.. ale zároveň vzdát se titulu je o dost náročnější proces. Spíš byste měli najít nějaký kompromis. *v tomhle se těžko hledá kompromis. pokud on je takhle neoblomný, ale měl by trochu zvolnit, pokud pro něj Anais opravdu něco znamená.* Možná si to zjišťoval, ať ví, na co tě sbalit. *uchechtne se.* Hmmm, počej, zamyslím se.. *zahraje zamyšlený výraz* Ne, nestačí. Co když ti ublíží? KDyž ti ublíží, budu mučit já jeho. Co kdybys mi ho představila? Ať aspoň vím, jak vypadá. *navrhne. Když jí ho nepředstaví, najde si ho sama, což o to, ale usnadnilo by to dost práce.* Viděli jsme se dvakrát, bylo by divný mu vybrat skříň. *stojí si za svým.* Spim dost. *převrátí očima. Vlastně spí minimálně, ale nemůže to hned tak uznat.* Daphne porodila, má holčičku. *jsou nějak příbuzné... jejich máma je sestřenicí dědy nebo táty Daphne? Už vlastně pořádně neví. Ale ví, že rodina jsou.* A Avyanna měla nějaký falešný těhotenství nebo co. Doufam, že to nemam taky. *uchechtne se. Sice na ošetřovně byla, ale když to slyšela, dost jí to vykolejilo.* Strejda Xavier a myslim snoubenec Daph se poprali a jsou nějaký blbý vztahy se španělskem. To je asi tak všechno zajímavýho. A ještě někdo rodil mám pocit, ale už zas nevím jméno, těhotná je tu každá druhá očividně. *uchechtne se a také si pohodlněji lehne, načež se natáhne po okurkách.*

Ale ty si to myslíš! *Brání se se smíchem, když to výslovně nerozporuje.* Já...nevim. Svoje povinnosti mam ráda, nechci je házet na někoho z vás. Ale zase nechci být z jeho pohledu sobec. Když on by se měl vzdát něčeho kvůli citům ke mě, neměla bych se já taky něčeho vzdát ze stejnýho důvodu? V tomhle se moc kompromis nedá najít.. *Pokrčí bezradně rameny.* Neublíží, vážně. Jo, představit vás můžu, to by klidně šlo. Ale to je všechno. Žádnej výslech ani výhružky, jasný? *Nadzvedne obočí. Trochu se bojí povahy své sesty vedle tý Robynovy.* Tak si nech něco ušít. *Pokrčí rameny, protože neví, co jiného jí teda poradit. Vyslechne si, co zmeškala a u toho nadzvedne vysoko obočí.* Tyvado, toho je docela dost. Takže po mě chceš, abych držela krok s dobou a taky se nechala zbouchnout? *Uchechtne se, ale dost unaveně už. Přeci jen už je večer a ona moc nejí, takže energie nemá nijak moc.* Díky, Mel. Za všechno. Mam tě ráda. *Usměje se na svou sestru, než se jí pak během chvíle povede usnout.*

Neee. *tentorkát se musí bránit ona. Už dlouho se takhle nezasmála.* Mrzí mě to. Máte to komplikovaný. *smutně se na ní pousměje. Doufá ale, že to spolu nějak vyřeší. Měli by, pokud mezi nimi je něco opravdového.* To ti slíbit nemůžu a to moc dobře víš, nicméně je super, že nás seznámíš. *zazubí se na ní a už si v duchu sestavuje seznam otázek, které mu pak položí. Následně jí řekne všechny drby, na které si vzpomene.* A z paláce bude školka. I když třeba taková armáda těhotných by mohla zastrašit rebely. *zapřemýšlí nahlas, ale samozřejmě to nemyslí vážně, o čemž svědčí taky její pobavený úsměv na tváři.* Taky tě mám ráda. *pousměje se na ni a oak potichu odloží jídlo na stolek, načež si znovu vzele do postele a během chvilky taky usnu.*

*Rozhodně mu nepřijde normální chování to, co dělá. Ta holka si musí léčit nějaký komplexy, jinak to nevidí. Tole ho ale naštve. Možná může být "suchar" ale nebude se omlouvat za to, že se tomuhle nezasmál a hned o nějaké extázi shcválně nesáhl. Takový prostě je. Jediné co dělá je to, že pije a ví, kde má svou mezi. Naučil se pít ak, aby se napil akorát a neopil se. To se snaží dodržet i dnes.* Jo, pila jsi z ní taky, ale nedivil bych se, kdyby právě proto tam něco takovýho bylo. *Opáčí a už se natahuj pro flašku s alkoholem. Pak to prostě otočí a odejde do komnaty, kde se svalí na poste. Hned poto se ale skočí ještě převlét, takže do postele skončí jen v boxerkách a červené mikině,s flaškou ruce. Kyž má náladu na hovno, ještě se ničí tak, že si čte poslední dopis od jeho bejvalky, který mu napsalo hned potom, co se spolu rozešli. Takže i teď ho drží v druhé ruce a čte si ho a u toho musí rozmrkávat slzy, ale jelikož má v krvi už nějaký ten alkohol, drží se dobře.*

*Nechápala, co má za problém. Vždyť si dělala jen legraci! Tvářil se na tu sklenku, jako by byla otrávená či co. Proč by něco takového sakra dělala? Byla snad blbá blondýnka? Že by mu něco takového provedla všem na očích? Zdrogovat někoho byl trestný čin, natož ho zabít a ta sklenka byla prokazatelně její. Kdyby se ho chtěla zbavit, udělá to jinak. Měla právo být uražená. Všechno to v ní vřelo. Následovala ho ze sálu, ale nakonec se zarazila a zapadla k sobě do komnaty. Naštvaně se odstrojila a přetáhla si přes sebe saténovou noční košili. Dýchalo se jí těžce. Touha dát si heroin byla nejsilnější za poslední dva týdny. Celá se třásla a musela se přemáhat, aby nepopadla peníze a nejela do města si najít dealera. Místo toho si vztek rozhodne vybít na osobě, která si ho zaslouží. Je příhodné, že mají komnaty celkem blízko u sebe, ale zase ne nápadně. Jako by se někdo nemohl rozhodnout, zda se spíš budou chtít zabít nebo si nakonec budou chtít být blízko. Jak diplomatické. Ne už tolik to, jak rozrazí dveře a zabouchne je za sebou.* Měl by sis zamykat. To jen mezi námi. *Když je v ráži, není s ní řeč. A momentálně s ní cloumá absťák, je jí na hovno a on potřebuje... potřebuje něco. Křičet. Ublížit si... Pohled jí padne na flašku, kterou mu v zásadě vytrhne. Už se mu vecpala do pokoje, tak nač hrát slušnou. Odpije pořádný hlt, i když se jí z toho skoro rozslzí oči.* /Bože, tos popadl fakt pitomou flašku./ *Ani vkus na alkohol neměl. Ona byla spíš typ na víno. Při něm se poezie psala nejlíp.* Vypadáš jak troska. *Poví mu upřímně a bradou kývne k dopisu.* Kdo ti vyrval srdce, že nad tím bulíš? *Myslí to v zásadě ironicky, ani netušila, jak moc byla blízko. Oči jí trochu těkaly a prsty nesoustředěně klepala o sklo lahve. Nevnímala moc chlad, ačkoliv měla husí kůži, vzhledem k tomu, že měla jen onu noční košili, ale na návaly horka a zimy byla při absťáku zvyklá. Však on tu taky seděl jen v mikině a boxerkách. Díky čemuž mohla kriticky kouknout do jeho klína.* Hmm. *Zamručí jen, což může znamenat cokoliv.*

*Dost ho to naštve, nechápe, proč nemá jeho snoubenka nějaký normální chování, proč se nechová jak dospělá holka a proč se chová jako malé rozmazlené dítě, které potřebuje jen pozornost. Pozornost ať od něj nečeká, ne s tímhle chováním. Proto zmizí do komnaty, jen v boxerkách a mikině a s flaškou v ruce, s tím, že si začne číst dopis od jeho ex. Jakmile ale někdo rozrazí dveře a ten někdo je jeho snoubenka, probodne ji pohledem a dopis hned složí a začne ji stále probodávat pohledem. Nechá aby mu vzala flašku, stejně už má dost, víc odmítá pít.* Tya tom nejsi o moc líp. *Zhodnotí její stav když si ji do detailu prolédne, nevypadá podle jeho názoru moc dobře, ale nemyslí si, že by se mu chtěla svěřovat.* Nebulím. *Protočí nad ní oči a pak si lépe sedne a po jejím zhodnocení jeho rozktoku se natáhne pro tepláky a vezme si na sebe tepláky. Není chlap, o by se potřeboval nějak vystavovat.* Potřebuješ něco? Přišla si mi vytíčat všechno možný? *Zeptá se ji s povytaženým obočím, ale pak začne dávat pozor víc na její chování a na to, jak klepe na flašku a přihmouří oči.* Jsi v pohodě? *Zeptá se jí, výdycky býval starostlivý a navíc se snaží zase jeho vtek trochu zregulovat a zmírnit.*

*Fakt bude muset zrovna s ním strávit zbytek života? Vždyť absolutně neměl smysl pro humor a neshody řešil tím, že sebral flašku a odešel! Ne, že by se jí tím zbavil, byla tvrdohlavá. A taky nutně potřebovala společnost, jinak by asi utekla do města.* Já jsem hezká a sexy troska. *Zhodnotí to a odpije si pořádně z lahve, kterou mu sebrala.* V tom je velký rozdíl. /A tohle je hnus./ *Zhodnotí v duchu alkohol.* Jasně. *Protočí očima.* Takhle napuchlý a krvavý oči máš kvůli marihuaně či heroinu, co? *Zhodnotí to ironicky. Sama to dost dobře znala. Zaškubou jí koutky, když si jde obléct tepláky, ale dobře u toho sleduje i to, kam dává dopis.* Tak nějak, je to momentálně moje nejmilejší zábava. *Utrousí suše s další notnou dávkou sarkasmu.* A nemusel ses oblíkat, nebyl to tak špatný výhled. *Podotkne a nepřítomně u toho klepe prsty o flašku.* Co? *Téměř překvapeně se na něj podívá. Kdy naposledy se jí někdo na tohle zeptal? Doma si dost rychle zvykli na to, jak se chová a naučili se ignorovat náznaky toho, že by snad byla v nepořádku. Ani nechtěla, aby někdo viděl, že není v pořádku. Radši ať si myslí, že dělá ubohý životní volby, než aby věděli, jak moc to doopravdy posrala. Jak moc všechny zklamala. Proč je jí zatraceně po jedné otázce tak do breku? Zase uhne pohledem.* Jo. *Odpoví tiše. Tohle fakt nechtěla. A tak udělá to, co umí nejlíp. Než aby nechala někoho se k ní dostat, radši ho vytočí. Bleskově se přesune po posteli a popadne dopis, aby očima vyhledala alespoň podpis, než jí ho sebere.* Od koho je? Milenka? Bývalá láska? *Zeptá se urychleně, když rozpozná ženský rukopis a jméno.* Proto tu depkaříš? *Skoro s ním soucítí. Nebyla na tom o nic líp, že? Ale potřebovala ho rozzlobit, aby se o ni přestal starat. A možná aby ji nenáviděl, zasloužila by si to. Kéž by tu měla heroin. Kéž by to všechno nebolelo.* Takže vážně zlomené srdíčko? *Dívá se mu do očí, téměř vyzývavě. Mohl by ji praštit. To by si rozhodně zasloužila a díky bolesti by touha po droze možná i ustoupila. Skousne si ret, aby zakryla, že se jí chvěje.*

Hezká a sexy troska? Od kdy se trosky dělí na hezký a nehezký? Troska jako troska. *Uchechtne se a zavrtí nad ní hlavou. Chtěl by mít svlj klid, vždyť ona je i horší v chování než jeho sestra, chová s ejako malá a to jsou stejně staří. Nechápe, u kterého z nich je ten problém.* Nemám krvavý oči ani opuchlý, božee. *Protočí nad ní očima, zaímco si jde pro tepláky.* Právě ten výhled byc ti jen tak nedopřál, nebudu tady ležet, aby ses mi dvala mezi nohy, smůla. *opět protočí očim, jelikož u ní to jnak nejde. Nabývá povitu, že po rvním setkání s ní začne asi šilhat nebo mu oči vyskočí z důlků.* Co, co? Ptám se se jestli jsi v pohodě, protoze mi tak neprijdes. *Zopakuje starostliě. ale když mu vezme ten spi, zamračí se. Je mu jasné, že ji něo je, na to už opačné pohlaví znal dobře. Navíc sám, se snaží když mu něco odvádět od toho pozornost, jen ona si vybrala horší možnos jak to udělat. Ten dopi ji rychle vezme, ale povzdechne si. Je to jeho snoubenka.. Proč vůbec zatajvat? Navíc je trošku v náladě.* Bývla přítelkně, stačí? *Povzdechne si.* Prostě to nevyšlo, plánoval jsem ji poždat o ruku, ale ona to viděla jinak. *To, že šla na potrat s děckem, které bylo jeho radši ni zmiňovat nebude.* Řekni mi, co je tobě, nemysli si, že to nepoznám. *Pokusí se na ní nebýt naštvaný, navíc je tak starosltivý, že prostě se bude ptát dál.*

To jen já, protože jsem hezká za každý situace. *Vysvětlí mu ochotně.* /Když myslíš./ *Ona si taky může myslet zase svoje.* Tak by sis mohl sundat mikinu a koukala bych zase jinam. *Nevrhne s nevinným uculením. Pak ji ale ohromí tím, když se začne vyptávat. Hůř, upřímně starostlivým tónem. Nejraději by ho poslala do háje, jenže z ní vypadne jen přiblblé “co”?* Nic mi není. *Odsekne rychle a pokusí se odvést pozornost tím, že mu ukradne dopis.* Hmm, proč bývalá? *Teď je pro změnu upřímně zvědavá ona.* /Nebyla na suchary?/ *Pomyslí si ironicky. Ale nebyla zas až tak blbá. O vztazích něco věděla.* Tak to hádám byla její blbost. *Pokrčí rameny.* Alespoň to tak vyznívá. Ale ten dopis jsem nestihla dočíst, takže nemůžu soudit. *Odpije si z lahve a po chvilce váhání mu ji nabídne, pokud chce utišit nervy. Jí to od absťáku aspoň trochu pomáhá.* Nech toho. Nemáš důvod se starat. *Tvrdohlavě pozvedne bradu. Pak ji ale něco napadne. On zasnoubení rušit nechce, povinnosti a blá blá blá. Ale kdyby jen tušil, jak moc na houby partii sehnal, možná by změnil názor.* Ale fajn, jak chceš. Mám na hovno den, a taky jsem poslední dávku heroinu měla asi přeeed třema týdnama? S absťákem je to tak, čím víc se máš na houby, tím spíš tě zasáhne. Ale pokud bys měl náhodou nějaký v kapse, bude mi hned přímo parádně. *Vysvětlí mu a dokonce se pokřiveně pousměje. Jasně, kdyby byla smažka, asi se netrápí tím, že by se snažila po několik týdnů zůstat čistá a radši byla tady, než aby se sjela někde ve městě, ale co on o drogách ví? Doufala, že teda nic moc.* /Zvuk svatebních zvonů utichá, jak příjemné!/

Nebudu ti kazit iluze. *Uchechtne se a pokrčí rameny. Musí uznat, že hezká vážně je, ale že by ji musel zvedt ego? To asi ne. Od toho tady není.* To se mi nechce, to by mi byla moc zyba, promiň. *Protočí nad ní očima, ale tentokrát pobaveně.* Jasný. *Přikývne lavou. Nevěří ji vůbec nic, ale ta co už, nutit ji do toho nebude, když mu to bude chtít říct řekne mu to. A i kdyby mu to nechtěla říct, nutit ji nemůže a prostě ani nebude* Protože jsme se rozešli? To je docela jednoduchý vysvětlení. *Uchechtne se. Nebud ejí říkat, že se na něho vykašlala, protože s ním nechtěl strávit život jen kvůli jeh titulu, protože jak řekla, bylo by to s ním jen sloitý a ona chtěla jednoduhý život. Co si zjistil, má nějakého přítele, což ho bolí ještě víc. Aspoň to dítě si mohla nechat, staral by se o něj, ale chápe ji, že by to pro ni bylo těžéké, vsihni by si o ní mluvili, všechna média a on její čin repsketuje, ale mrzí ho to.* Nebyla to ničí blbost. *Pořád mu na ní záleží, stále se bude o í starat. Flašku odmítne, zavrtí nad tím hlavou. Ale potom, co dál uslyší toho teď lituje. Vážně mu museli najít drogově závislou snoubenku? Nemohli mu dát nějakou jinou z těch trojčat, která nebude problémová? Ale zároveň to není hajzl, sice ho štve, ale je to jeho snoubenka. A nebude to zasnoubení rušot jen kvůli tomuto, protože tím neohorzí jeho zemi. Radši se jí pokusí pomoct.* Fajn... Takže je tdy otázka... Chceš v těch drogách pokračovat nebo se nsažíš bý čistá? *Odpoví ji s klidem v hlase i ve tváři.*

*Těžko by jí mohl srazit ego, a tak si jen pobaveně odfrkne.* Zahřála bych tě. *Navrhne dvojznačně, ačkoliv se pořád tváři jako nevinnost sama. Nemohla mu upírat, že byl atraktivní. Vlastně ta fyzická část jejich možného manželství ji trápila asi nejmíň. Lehce se zamračí.* Já taky odkopla bejvalýho, ale jednoduchý vysvětlení by to fakt nemělo, tak na mě nehraj habaďůru. *Možná byla blond, ale zas ne totálně vypatlaná. Očividně si oba dva chtěli strážit svá tajemství. * Tak co to bylo? *Zkusí to znova, jelikož se tak lehce nevzdává. Raději si odpije. Zase je kvůli němu podrážděná. Opravdu se spolu nezvládnou ani normálně bavit? Nemělo to cenu. Musela se ho zbavit a jedna věc ji napadala hned zkraje, když se tak ptal. Jenže reakce není, jakou očekávala. Místo vítězoslávy v ní vzkypí vztek. Popadne polštář a mrští mu ho do ksichtu. Matt může být rád, že to nebyla ta flaška.* A co kdybych chtěla pokračovat?! *Rozhodí rukama a praští lahví o stůl, když ji tam postaví. Klekne si na kolena, díky čemuž jsou celkem v podobné výšce, vzhledem k tomu, že ona je na posteli a on stojí.* Přestaň předstírat starost. Nestojím o tom. Vlastně mi někoho připomínáš. Vždycky se každý ptá a stará, jen když mu to může něco vynést. *Odfrkne si.* Zruš to zasnoubení. Nechceš mě, já nechci tebe. *Jenže ona nemůže, uvrtali jí rodiče.* Belgie vám za to žádnou válku nevyhlásí, stejně je tohle jen pitomá tradice, anebo tě zasnoubí s nějakou jinou, která nebude přítěž. A bude to. *Bodne ho prstem do hrudi.* Tak to zruš. *Ignorovala, že se jí chvěje ret a svět se tak trochu točí. Alkohol alespoň otupoval touhu po droze.* Nikdy jsem nechtěla pokračovat, vlastně ani pořádně začít. *Odpoví mu nakonec na jeho dotaz upřímně a promne si čelo.* Prostě jsem... to je šumák. Dělám dost blbých rozhodnutí, tak to prostě je. Ty nemusíš. Tak udělej jedno dobré za nás za oba. *Procedí skrze zuby.*

Nepotřebuju, vzal bych si kdytak v nejhorším přípdě deku. Nebo bych se prostě nevyslékal, jednoduché. *Pokýve hlavou a dál ji trochu zvědavě sleduje. něčím mu přijde sašně zajímává, i tím chováním, ale to chování mu vě velké většině přijde hrozné, podle něj se chová jako jenom rozmazlené dítě. Což ho rozčiluje.* A proč bych ti to měl říkat? Nevidím logiku tom, proč bych ti o tom měl říkat. *Povzdechne si a přivře oči, aby načerpal energii. Jjeí další otázku o tom ignoruje, necítí se na to, aby ji říkal celý jeho backstory.* Kdybys chtěa pokračovat, tak bych se ti to snažil vymluvit. *Snaží se stále luvit klidně, ale bojí se, že mu to nevyjde, ale zatím se drží. Sedne si vedle ní a po jejích dalších slovech se zamračí.* Nepředstírám nic, zajíám se. Co by mi to asi tak mělo vynést? Tohle mi nevynese vůbe nic. Vyneslo by mi to, kdybych se o tebe nestaral a nechal tě se třeba pedávkovat, protože bych aspoň neměl snoubenku. Ne, takový nejsem. Zasnoubení rušit nebudu.*Poví rozhdoně, jeho rodiče by na to stejně nepřistoupili. Pobaveně se pousměje, když ho bodne prstem do hrudi.* Udělám jedno skvělý rozhodnutí. Pomůžu ti s tím. Začneme od znova, zapomeneme na to, že jsme začali blbě já ti pomůžu s drogama, budu tě hlídat, aby si náhodou na to nesáhla, budu se ti snažit pomáhat zvládat absťáky. *Myslí to vážně, nechce, aby se takhle trápila.*

Nejhorší případ deka, já jsem ten lepší případ. A klidně bych tě vysvlékla já, když je to pro tebe moc namáhavé. *Skousne si zamyšleně ret. Možná to bylo tím, jak jí tvrdil, že na úlety není.* Stejně se jednou očekává, že porodím dědice... *Ušklíbne se.* Hádám, že víš, jak se dělají děti, takže jednou spolu budeme muset spát. *Podotkne čistě proto, aby ho popíchla.* Nejde o logiku. Občas člověku pomůže se trochu svěřit. *Ale chtěla mu vlastně pomáhat?* /Ne./ *Takže bylo dobře, že tu backstory neznala. On o ní taky nic netušil.* Vymluvil bys mi leda hovno. *Zakleje nahlas. Štve ji, že se zajímá. Bylo by snazší ho nesnášet, kdyby se na ni vykašlal. Plus by jí to ušetřilo starosti.* Tak to tak nech. Po mně ti může být putna. *Ujistí ho.* Zruš ho. *Zamračí se. Klidně se s ním pohádá, což dokazuje i to, jak ho bodne do hrudi. Jenže on se jen usmívá. Svým návrhem jí znovu vyrazí dech. Jeho výraz působí tak vstřícně, starostlivě a nadějně... až musí doopravdy vzít znovu polštář a připlácnout mu ho na tvář. V zásadě po něm při tom skočí a srazí ho do postele. A možná ho kopla kolenem.* /Bylo to břicho? Bok? Stehno?/ *No co už. Ale pak dá aspoň trochu pozor a zaboří je obě do matrace místo do jeho svalů, i když mu tím skončí v klíně. Oddálí trochu polštář jen proto, aby podmračeně zjistila, že pořád není naštvaný.* Nechci tvou pomoc. Zvládnu to sama. *Nikdo jiný o její závislosti stejně nevěděl, až na hrstku přátel a dealery, že jo...* Takže si svou pomoc nech. I svou šlechetnost. Už nikdy nehodlám být znova závislá na někom jiným. *Odsekne mu tvrdošíjně rovnou do tváře, která je díky momentální pozici celkem blízko. Ale to, že na něm sedí ji očividně zas tak moc netrápí. Bylo jí jedno, že sama nemá šanci to zvládnout. Kdyby ho nechala jí pomoc, musela by pustit ven znova tu holku, co si nechávala ubližovat. A to nesmí. Ani kvůli takovým hezkým očím. Prsty už zase šmátrala po polštáři, jelikož zírat do nich ji trochu znejisťovalo a jeho případné lehké přidušení to určitě utlumí.*