Venkovní akce

*Jelikož je dneska akce venku v zahradách, tak zvažovala, zda nevzít s sebou i Opaline do kočárku, ale jelikož dneska není její den a usnula krátce předtím, než měli vyrazit, tak ji nechala hlídat od komorné. Nechce ji brát do toho hluku, který tu bude. Staví se sem taky jen na skok, aby nemohl nikdo říct, že na svoje povinnosti, mezi které patří i navštěvování akcí kašle. Minulý týden na plese nebyla a tak to chce tento vynahradit. Na sebe si vzala letní světle modré šaty, které má teď dost ráda, jelikož vršek je na knoflíčky a dá se jednoduše rozpojit, když potřebuje nakrmit malou. Nehty má taky modré, aby to ladilo, oční stíny jsou pro změnu světlounce béžové, což jde zase k botám. Náušnice jsou zlaté s neopracovanými modrými kameny. Účes je poměrně jednoduchý, á jen vzadu udělaný menší cop, ale ne ze všech vlasů, jen z části. Na akci dojde přesně na čas, dojde si ke stolku s pitím, odkud si vezme jen mátovou vodu, její oblíbenou a postaví se kousek bokem. Sleduje ostatní hosty, kteří přicházejí a vybírá si svou budoucí oběť, kterou plánuje část večera otravovat. Jen doufá, že se sem nemá v plánu vydat Aaron. Ten by po té nehodě měl jen ležet a ani nemyslet na práci.*/Tvrdohlavej pitomec./

*Chce si dokázat, že je v pořádku a že akci zvládne. Patří to k jejím povinnostem a i přes okolnosti by je měla být schopná plnit. Lidi postupně zapomenou na to, co se jí stalo a bude jim vadit, že jí nikde nevidí. Ani se neptala Robyna, jestli půjde s ní, počítá s tím, že by mezi lidi moc nechtěl a ona ho k tomu nechce nutit. Na sebe si oblékne džíny a huňatý svetr, který skryje její vyhublou postavu a zahřeje jí a vydá se do zahrad paláce, kde se akce koná. Doufá, že dorazí třeba její sestra nebo někdo, s kým by se mohla dát do řeči, aniž by šlo o nějaký výslech ohledně jejího pobytu u rebelů.*

*Další akce v paláci, po delší době se na ni rozhodně jít podívat i ona. Poslední dobou na to neměla moc pomyšlení, ale teď je v dobré náladě, tak proč se tam nezajít podívat? Na sebe si vzala světle béžovou sukni, k tomu bílý top, který na sobě má květiny. Boty, co jsou dneska baleríny, jsou světlé. Líčení by řekla, že ke zbytku taky ladí, hlavně k halence a co se týče náušnic, ty jsou jen menší, s rubínem a nijak zajímavé. Naposledy se zkontroluje v zrcadle a vydá se do zahrad. Pravděpodobně tam nebude spát, raději dá přednost pohodlné posteli, kde taky ví že ji Daren snadněji najde, kdyby se ji rozhodl navštívit.. Poslední dobou se to děje docela často. Stali se z nich přátelé s výhodami, poté co zjistili, že jeden druhého chtějí. Užívá si to, i když je jí jasné, že později až tohle přestane bude to, že Darena uvidí s jinou dívkou, bolet ještě více.*/Ještě mám čas../*Aby zahnala tyto myšlenky, vezme si rovnou nějaký alkoholický nápoj, ani se nestará, co to je a rozhlédne se kolem.

*Nevynechala snad jedinou akci v paláci a rozhodně s tím dneska nebude začínat. Proto si na sebe vzala červené letí šaty, které jí přichystaly komorné. Kdyby plánovala v zahradách spát, zvolí asi něco pohodlnějšího, ale ona si chce užít pohodlné postele ve své komnatě. K těm šatům zvolila béžové boty, dokonce na menší podpatku. Ale jelikož je i tlustší, tak se jí na tom snadněji chodí, tento typ bot jí vůbec nevadí, naopak se jí líbí, ale ví, že třeba na ples a podobnou akci by to nebylo vhodné. Líčení i nehty jsou světlé, jak ej u ní ve zvyku a co se týče nějakých šperků, vzala si jen drobné náušnice. Šperky má ráda v minimalismu, stejně jako třeba makeup. Říká se, že méně je někdy více. Nádherný účes jí udělaly komorné, který jí z části vlasů udělaly cop a společně s dalšími pramínky ho obtočily okolo hlavy. Do zahrad dojde s úsměvem na tváři, jako vždycky, ten jí ale zamrzne při pohledu na prince Aarona. Nemyslela si, že t dneska bude. Samozřejmě slyšela, co se mu stalo při jedné schůzce.*/Měl autonehodu, je zraněný a leze sem? Blázen jeden./*Kdyby to byl nějaký její bližší kamarád, tak by k němu okamžitě přiběhla a vynadala mu ba dvě doby, ale k němu si takhle nedovolí přijít. Muže nad tím jen nesouhlasně potřást hlavou.*

*Kempování má ráda a navíc v tomto počasí se to hodí. Horka obecně nemá moc ráda, ale to proto, že v nich nežila a je i v odporné zimě schopná chodit jen v mikině a kraťasech. Ale protože není zvyklá na lidi tady, ještě stále, oblékne si slabší zapínací černou mikinu, pod kterou má tílko, protože v tričku už by se vařila jako humr ve vroucí vodě. Dále zvolí své oblíbené džínové třičtvrťáky, které si dovezla do paláce z domova a k tomu si vzala černé conversky, které na sobě neměla ode dne před odletem. Hrozně jí chybí mít takové boty, sice nenosí jinak vysoké podpatky, ale už ji to leze krkem a bolí ji z toho nohy. I tak je ale za tuto zkušenost vděčná a připadá si jako princezna z pohádky, kdykoliv jde na nějaký ples, co se tu koná. Ale podobné akce ji dovolují nosit něco, v čem se cítí opravdu úžasně a cítí z toho vůni domova. A jelikož se jedná o takovou neformální akci, nenamaluje se ani nějak neřeší účes. Naopak, nechá si vlasy rozpuštěné, vezme si i brýle a podobně jako na akci u bazénu i knihu. Kdyby to bylo na ní, přehodí si přes hlavu i kapuci, ale to ji nepřijde zdvořilé. Nikam nespěchá, ale i tak dorazí mezi prvními.* Dobrý podvečer, Vaše výsosti. *Pozdraví ho stejně tiše jako vždy a zadívá se kolem. Všimne si Daphné, které zamává a dojde k Purity.* Ahojky, jak se máš? Od poslední akce jsme se neviděli… Ehm, slyšela si ten drb? *Začervená se a pohledem ještě jednou sjede k princi.* /Ach jo, zranil se a ještě tu je… Snad to tedy nebylo nic vážného, ale měl by odpočívat. A musel to být hlavně šok./

*Vydá se do zahrad, kde se koná dnešní akce, docela počítá s tím, že by zde mohla i přespat. V komnatě spí každou noc a tohle by mohla být legrace, ne? Tak nějak doufá, že by zde hlavně mohla potkat Asciana a bavit se s ním, případně s ním spát i ve stanu. Ale skutečně jen spát! Co se týče oblečení, má šortky ve žluté barvě, někdo by ji možná popsal jako hořčicovou. Top je bílý a nezakrývá jí celé břicho, kousek ho jde vidět. Nikdy nebyla na odhalující a vyzývavé kousky, ale tenhle se jí líbil. Na nohách má bílé tenisky. Oční stíny jsou žluté a stejně tak i nehty, které jsou ale zároveň i trochu třpytivé. Co se týče vlasů, ty má v takovém culíku, docela oybčejném.*

*Postává jen tak bokem od ostatních a pozoruje to tady. Všimne si i prince Aarona, který by podle ní tady neměl vůbec být a jen ležet na ošetřovně poté, co se mu stalo. Nelíbí se jí jak si zahrává se zdravím, ale co mu ona může říct? Nic. Z myšlenek na to jak je občas princ hloupý jí vytrhne Artemis, díky které se jí na rtech znovu objeví úsměv, který předtím na chvilku zmizel.* Ahoj, jo mám se dobře. *Odpoví jí.* Jak se máš ty, *Zeptá se následně na oplátku ona jí. Na další položený dotaz přikývne.*Prvně jsem to viděla na Illeagramu a poté za mnou přišly komorné, které mi to ještě potvrdily. *Povzdechne si.*Podle mě je hlavně hloupost, že tu vůbec je. Měl by odpočívat, když nebude na jedné akci, svět se přece nezboří. Chápu, že nechce zanedbávat svoje povinnosti, ale stejně. *Potřese nad tím hlavou.*

*Poslední dobou moc nevycházela z komnaty. Nebo spíše prakticky vůbec. Trávila čas s dětmi v komnatě a ve chvílích, kdy věděla, že skoro nikoho nepotká se občas vydala do kuchyně něco upéct. Pořád se vzpamatovává z toho, že vlastně těhotná není a nebyla. Hrozně jí to mrzí, že tím zkazila Maxovi tu radost, kterou měl a o kterou jedinou jí šlo. Povyrostlé břicho jí splasklo a nevolnosti ustoupili. Pořád na tom není dobře psychicky, ale fyzicky už je zase v pořádku. Psychice pomáhají pravidelné návštěvy psychiatra a prášky, které dostala. Přijde si šíleně provinile, proto se ani neukazovala nikomu na očích. Jenže už dlouho nemůže kašlat na svůj titul a na skutečnost, že na akce chodit musí. A Max chtěl vždycky dokonalou princeznu za manželku. Takže se dneska upravila, vzala si na sebe kostýmek i přesto, že jde o táborák a spolu s Maxem i dětmi se vydá do zahrad. Děti jsou nadšené z vidiny stanování a celý den nemluvily o ničem jiném. Zvládá se díky jejich nadšení i uvěřitelně usmívat.* Chcete si opéct maršmelouny? *Zeptá se jich a aniž by se obtěžovaly děcka s odpovědí rozběhnou se ke stolům s občerstvením, kde najdou klacky a maršmelouny. Každý vezme o jeden navíc a přiběhnou zpátky s tím, jestli si s taťkou dají taky, takže Ava na něj tázavě pohlédne, jestli má sladké takhle večer dovolené.*

*Usměje se na svou kamarádku, když jí vidí, je opravdu ráda, že ji tu vidí, je takový její záchranný bod, když nemá chuť se s ostatními moc interagovat. A je moc ráda, že její kamarádka má dobrou náladu.* Ale jo, jde to. Jsem ráda, že můžu vypadat tak to hrozně a nikoho to nezajímá. *Zazubí se a pohledem zabloudí k sedícímu princi.* Toto jsem sice úplně nemyslela, ale taky myslím, že si měl odpočinout. Zaprvé ho musí vše bolet a za druhé to musel být šok. Ale na druhou stranu, zase to tak trochu potvrzuje to, že je v pořádku, nebo tedy, relativně v pořádku. *Zamyslí se nad tím a trochu se zamračí. Její brácha je stejný, ona ostatně taky. Když si nějak ublíží, nezastaví je to a dělají věci normálně jako by se jim nic nestalo.* /Ale neměl by tu být dlouho, už takto udělal více, než dost./ Přečetla si ty knihy, co jsem ti půjčila z knihovny? Jak se ti líbili? *Zeptá se a pohledem zůstane na ohni, jenž ji láká jako světlo můru. Až začne být zima, což úplně nepocítí, určitě se půjde posadit k ohni.*

*Moc na akce nechodil poslední dobou, ale rozhodl se to napravit, takže dneska jako celá rodina jdou na akci. Doufá, že tu ebude nikdo z jeho rodiny, což doufá zybtečně, ale i tak. Když tu budou, doufá, že se hned nerozhodnou jít unýst jeho děti. Je citlivý na to, aby se jeho děti stýkali s jeho rodinou. Vždycky se bál, že by mohli jeho dětem jeho rodina říct nějaké věci o něm, které by špatné, Nebo by jim vnutily jiné různé názory. Byl v tomhle ohledu strašně paranoidní. Na sobě má černé kalhoty, černé tričko a šedou mikinu. Nesnažil se o to, aby vypadal jako dokonalý princ, tím není už od malička, jejic malou rodinu vždy reprezentovala jeho manželka, proto si zakládal, aby ona chodila dobře oblečená. Jakmile dojdou namísto, sedne si a musí se pobaveně ušklíbnout nad děckama.* Pár maršmelounů neuškodí. *Poví Avě. Snaží se k ní chovat lépe, protože si stále dává za vinu její falešné těhotenství.* Dávejte u toho ohně bacha, Soph, dávej bacha na Haye. *Zaúkoluje své děcka a zase se otočí k Avě.* Jak ti je? Tady mezi lidma? *Zeptá se jí, ale pohled má ostražitě upřený na děti, nechtěl by, aby měl grilovanou dceru nebo syna.*

*Zasměje se. *Co to plácáš prosím tě? Vždyť vypadáš skvěle. *Vždycky tak vypadá. Podle ní je Artemis snad tou nejkrásnější dívkou v Selekci. Takový andílek s blond vlasy a krásnými oči. *No jo, máš pravdu. Měl autonehodu, to není jen tak. Vždyť bychom snad všichni pochopili, kdyby se dneska nedostavil a odpočíval. Nestojí to za nějaké jeho zdravotní komplikace. Když pak stráví kvůli tomu týden na ošetřovane, taky mu to neublíží. *Bere svoje povinnosti vážně a nechce je zanedbávat, to chápe, ale dneska to až přehání. Přikývne. * Ano, přečetla jsem si je. Líbily se mi všechny dost. Byly zajímavé a jsem ráda, tě jsem se díky nim dozvěděla i něco dalšího. *Usměje se na ni.* Čteš teď znovu něco zajímavého? Já zatím do knihovny nezašla, ale plánuju to, tak jestli nemáš tipy. *Je ráda, že tu našla stejného knihomola, kterým je i ona. * Plánuješ tu dneska přespávat?

*Rozhodla se naravit to, že byla asi jen tak na polovině akcí, co zatím byly, takže dneska rozhdoně jde. Navíc taborák a přespání ve stanech by mohla být zábava. Na sobě má kraťasy a tílko a přes to ještě přehoz aby jí kdyžtak nebyla zima. Je ráda, že k táboráku nemusí v šatech, stejně jako nemusela v šateh do tělocičny. Ze začátku si totiž myslela, že je budou nutit nosit šaty úplně všude. Když dojde na místo a uvidí tam někde v dálce prince Aarona, má chuť mu jít mu vrazit, že je po autohavárii a ještě leze na akci, ale hádá, že by se mu i tak nerozsvítilo. Rozhlédne se kolem a nakonec si dojde opéct si maršmelouny, které si potom dá na tácek a společně s tím si jde sdnout někam na zem na deku, odkud sleduj dění na akci.*

*Na Maxe se pousměje, když svolí s pár maršmelouny, protože tuhle pochoutku má dost ráda. Připomíná jí to její obyčejné dětství, kdy se nemusela snažit být dokonalá a byla prostě jenom dcerou pekaře. A teď, nějakých patnáct let později, má manžela a dvě děti, je princeznou, má spoustu povinností a snaží se být dokonalá a její obyčejná rodina se s ní nebaví, protože se kvůli Maxovi vzdala jejich rodinné tradice díky které měla pekařství podědit a vézt. Pro Maxe se vzdala skutečně hodně věcí. Nikdy by si ale nedovolila mu to předhazovat. Miluje ho a udělala všechno dobrovolně. Sleduje děti u ohně, které nejspíš ani nechápou, na jakém místě to žijí a co je v budoucnu čeká díky jejich titulům a přitom kontroluje, jak blízko ohni jsou. Podívá se na Maxe, když na ní promluví.* Už to bylo lepší, ale zvládnu to. Dokud o tom nikdo nebude se mnou mluvit a nebo mě na mých očích pomlouvat, budu v pohodě. *Ujistí ho. Právě soucitné a posměšné pohledy spolu s drby byly důvodem toho, že nevycházela z komnaty. Akorát podporovaly její ostudné pocity.* Jak je tobě? *Zajímá se i o něj, protože ví, že zpráva o jejím falešném těhotenství ho dost zasáhla, protože se na dítě těšil. Během chvilky děti přiběhnou s maršmelouny na klacících a Hayden začne svým máchat Maxovi před obličejem a nadšeně hlásat, že má i pro něj a že je kuchař jak maminka. Povede se mu maršmelouny sklepat na talířek a než ho někdo zastaví, kydne na celý talíř vrstvu kečupu a s tím to strčí Maxovi před obličej. Sám má na tváři vyčkávaný pohled, když čeká, jak tátovi bude jeho vylepšení chutnat. Mezitím Soph sundá maršmelouny z klacíku bez kečupu, takže se do nich spolu s Avou pustí a s pobaveným úsměvem čekají, jak Maxovi bude chutnat.*

Ehm no… *Prohlédne si svoje oblečení a pak to Puritino. Je jasné, že ta krásná tu není ona, ale Purity. Ty šaty ji sluší, ty vlasy vypadají dokonale a celkově budí dojem, že dokáže vypadat překrásně za každé situace, zatímco ona za každé možné situace vypadá jako normální holka, která tam nemá co dělat. Ale dresscode byl dobrovolný a tak nějak počítala, že k táboráku se nijak strojit nemusí. A ať už v paláci, nebo mimo něj, byl táborák vždy taková normální akce, kde se lidé bavili a bylo jedno, kdo jsou. Na jednom takovém byla se sestrou, a i když se nezapojila do konverzací a stála opodál, ta atmosféra byla úžasná. Dokud se nezačali házet flašky s alkoholem do ohně, ale to se nepočítá.* To rozhodně ne, ale tak, na akci jsem ho viděla jen jednou, třeba se chtěl nakonec taky jen pobavit, jen mu to úplně nevyšlo… Ale měl by na sebe trochu myslet, takto se pak ani nedožije konce selekce a to by byla škoda. Pro něj sice možná ne, ale pro nás ostatní, co o něj máme alespoň menší starost, tak jo. *Podívá se Purity do očí a je jí jasné, že i ona má o něj strach, proto takové věci říká. Nemusí ho milovat, aby se o něj báli, přeci jen jsou obě starostlivé a kdyby tu teď byla Niamh, strachovali by se i o ní. Ale o té Temi doufá, že byla o něco zodpovědnější a zůstala v posteli, nebo na ošetřovně.* To jsem moc ráda, já jsem to využila ke studiu do školy a i trochu k dovzdělání a jsem ráda, že to sedlo i tobě na takové normálnější čtení. Já teď čtu, no… *Zadívá se na bichli, kterou má v ruce a stydlivě se zazubí.* Mám dekameron. Hrozně mě lákalo si to přečíst a teď mám k tomu čas, dokud mě zase nechytne učení se. Máš nějakou vyhlídnutou, až se rozhoupeš tam jít?

*jak se dozvěděla o té bouračce, začala vyšilovat. Na ošetřovnu jí nikdo nepustil a nikdo jí ani nic moc neřekl. Jenom ví, že Aaron i ta dívka jsou živí. I když co si budem... víc jí zajímá Aaron. Normálně by ani na tuhle akci spíše nešla, ale dneska tu jde už jen kvůli němu. Doufá, že se tu od někoho něco doví a třeba se jí podaří i dostat na ošetřovnu. Taky jí napadlo, že by tu mohl být, což by jí nepřekvapilo, pokud nemá nějak závažné zranění, ale taky by ji to trochu naštvalo, protože má sakra odpočívat, ne? Ví, že toho není ale schopný, což se jí potvrdí i v momentě, kdy dojde na místo konání akce a hned ho zahlédne, jak tam sedí polámaný na lavičce.* /Mozek snad nechal v tom autě ne? Má být na ošetřovně.../ *pomyslí si a v tmavě modrých šortkách, černém tílku a červené lehké bundě si to zamíří za ním.* Dobrý večer, princi. Můžu se k vám přidat? *řekne, jen aby se neřeklo, že je nezdvořilá. Na jeho odpověď ale nečeká a hned si sedne.* Co tu děláš pro boha? Proč nejsi na ošetřovně? Vždyť ses úplně pomátl, ne? Tu ležíš rozlámaný na kousíčky jak nějaký lego, který se někdo snažil neúspěšně postavit, pitomče jeden! Naboural ses pro boha, máš odpočívat. Tvoji inteligenci nikdy nepochopim a vždycky jí budu obdivovat, ale tyhle chvilky zatmění mysli fakt nenávidím. *vyjede po tišším hlasem, aby zbytečně nikdo neposlouchal, ale během chvilky se jí v očích objeví starost.* Jak ti je? CHtěla jsem na ošetřovnu, ale nikdo mě tam nepustil. Co všechno se ti stalo? *starostlivě se zamračí a sjede jeho mizerný vzhled pohledem.* Jak k tomu vůbec došlo?

*Pozvedbe obočí. *No co? Jsi krásná, vypadáš skvěle a je jedno, co nás na době. Dresscode byl dobrovolný, já v létě ráda nosím šaty, cítím se v nich komfortně, ale že ty sue vzala tohle přece nevadí. *Pokrčí lehce rameny. * Jo, měl vy na sebe více myslet. Kdybych mohla, hned bych k němu šla a odtáhla ho do komnaty. *Odfrkne si, ale když si uvědomí, jaký dvojsmysl to může naznačovat, zčervená. * Proto, aby si odpočinul, jasný? *Dodá s důrazným výrazem na obličeji, který jasné říká, že by si z ní neměla utahovat. Stejně si z toho asi Artemis nic dělat nebude, zná ji dost dobře na to, aby věděla, že i Moucha je nebezpečnejsi, než ona. Ta vám vletí do krku a vy se udusí tě, za to oba by se ani to krku nevešla, takže není se čeho bát. * Snad je v pořádku i Niamh. O ní jsem tolik neslyšela.. *Vetsina lidí řešila jen prince, což je u části i pochopitelné, ale i o tu dívku by se měli lidé zajímat. *Musela jsi teď dodělavat ještě nějaké věci do školy, nebo už máš volno? *Zeptá se ji se zvědavě nakloněno hlavou. Sama skončila se základním vzděláním, šesti a nižší mohou být rádi, že mají aspoň to. Ale pokračovala v samostudiu právě čtením knížek. Až odjede z paláce, plánuje si dálkově dodělat i vyšší vzdělání. Je třetí, budou se mít dobře, takže si to v klidu bude moct dovolit. Těší se na to, až se něco nového naučí. *O Dekameronu jsem slyšela, pak mi určitě děj recenzi. *Řekne ji s úsměvem. * No já poslední dobou četla právě spíše ty odborné knihy učebnice avšak, takže jsem přemýšlela, že bych si půjčila spíše nějaký román a trochu se od reagovala. Ale žádnou specifickou na mysli nemám.

*Když jsou na místě u ohně, rozhlédne se kolem sebe, sice si všimne své rodiny, překvapí ho, kolik lidí z jeho rodiny tu je, ale snaží se dělat, že tam nejsou, protože jakmile by je zbystřila děcka, asi by je od nich jen tak neodtáhl. Radši sleduje děcka u ohně, nerad by je z toho ohně vytahoval a ví, že dokážou být divocí, takže by se ani nedivil, kdyby tam skončily.* Neboj, nikomu bych nedovolil, aby se před tebou o tom zmínili a i nebo kdyby tě pomlouvali. Dost možná by to ani nepřežili. *Pokrčí rameny , jako by se snad nebavil o tom, že by někomu vrazil, ale jako by se bavil o počasí. Pro něj je to skoro jedno a to samé.* Já jsem v pohodě, hlavně když jsi v pohodě ty. *Toto je jeh verze toho, že mu na ní záleží. On neřekne, že ji miluje nebo, že mu na ní záleží, on to zpravidla vždycky do něčeho zaobalí. Když uvidí, co nese Hay a co Soph, koukne se na Avu bezmocným výrazem, kterým vol o pomoc.* Hayi, víš, že sladký se většinou nejí se slaným? Kečup se většinou dává na buřty, ty malej blázne. *Řekne to ale s menším úsměvem na tváři, i když vnitřně trpí nad tím, že to bude muset sníst, ale chce svému synovi udělat radost.* Neuděláš ještě jeden mamince? Maminka má málo a dala by si ještě. *Poví a zluboka se nadechne a hodí do sebe maršmelon s kečupem a u toho se zašklebí.* He ho dobhý. *Zamumlá s plnou pusou, jelikož se to do sebe snaží natlačit, směrem k Hayovi Pak sleduje nadšenýho Haye, jak jde dělat další porci Avě.* Z tohodle se nevykroutíš, tohle nebudu jíst jen já. *Uchechtne se a sleduje jak Hay přiběně a dává i Avě.*

*Jelikož se jí zdá, že by se na dnešní akci mohla pobavit, rozhodne se na ní jít. Oblékne si černé volnější džíny, které si utáhne páskem, protože i když si toho nijak nevšimla, poslední dny něco zhubla, kvůli jejímu častému cvičení a zdravému jídlu, které si ještě dává v malých porcích. Jenže když si jejího zatím ne drastického úbytku na váze nevšimne, je to v pořádku. K džínům si vezme černý top a přes sebe sk ještě přehodí volnou černo bílou kostičkovanou košili, aby ji nebyla zima. Když dojde k táboráku, prohrábne si své dlouhé vlasy a rozhlédne se po někom z rodiny. Když uvidí Aarona, pomalu se k němu rozejde, aby mu mohla vyčíst to, že tu vůbec je místo toho, aby odpočíval. Avšak místo toho do někoho vrazí, přesněji do jedné z účastnic.* Sakra, omlouvám se. *Omluví se rychle a podívá se na dívku, kterou si zrovna pamatuje.* Nejsi ty Lyonesse? Bratr měl s tebou nedávno schůzku, že? *Usměje se a natáhne k dívce ruku.* Já jsem Claudia, mimochodem, Aaronova sestra. *Představí se.* Ty děláš ten wrestling, že jo? Dala jsi bráškovi alespoň co proto, když jsi měla příležitost? *Optá se, přičemž ji zacukají koutky úst.*

*míří pozdě, protože se k tomu rozhodl na poslední chvíli. Ani tam jít nechtěl, ale pak zahlédl z okna její blonďatý ohon a hned měl jasno. Dneska na akci určitě půjde. A chce se jí i náležitě užít. Hodil na sebe v rychlosti jen džíny, bílé triko a károvanou košili a vyrazil ven. Předtím byl ještě ve sprše, takže má vlasy stále lehce vlhké, ale to ho až tolik netrápí. Najde Celest stát kousek bokem od všech lidí a zezadu zamíří k ní. Lehce se k ní nahne, aby měl rty až u jejího ucha.* Nazdar, Popelko. *zašeptá potichu a líbne jí na tvář. Po tom posledním polibku se jeho touhy vůbec neutišili. Právě naopak - jen jsou teď mnohem silnější a skoro se to nedá vydržet.* Jak se máš?

*Zatím jen tak sama postává dále od ostatních a s nikým jiným rozhovor nezačíná. Čeká tu hlavní na to, zda se tu objeví Ascian. Po jejich posledním setkáním v tělocvičně na něj myslí denně, snad každou minutu ji přijde na mysl. Sice na něj čeká, ale když se ocitne u ní, lekne se a nadskočí. Přišel k ní za jejími zády, takže ho neviděla. Chytí se na místě na hrudi, kde má srdce a otočí se na něj. * Způsobíš mi infarkt. *Uchechtne se. * Ale jinak že ráda vidím, můj okouzlující princi. *Pozdraví ho už s úsměvem na tváři. * Docela to šlo. Ale dost jsem poslední dobou přemýšlela nad jedním člověkem, na kterém mi začalo dost záležet. *Hádá, že mu dojde o kom mluví, o něm samém. Přistoupí blíže k němu. * A mimochodem, ten polibek mi nestačil. *Stoupne si na špičky a ukradne si další polibek, který sama trochu prohloubí.* Jak ses vůbec měl ty?

*Zaregistruje pohledy své rodiny, ale i ostatních lidí, kteří nejspíš nechápou, co tu dělá. On vlastně taky ne, protože zatím tu sedí sám. Ale povinnost má odškrtnutou, to je pro něj to nejhlavnější. V hlavě se zaobírá prací, výpočty, takže vlastně aspoň v myšlenkách v práci pokračuje minimálně do doby, než se u něj objeví Alyana. To samozřejmě hned zpozorní a podívá se na ní.* Dobrý večer, lady. Klidně se posaďte. A můžete mi tykat. *Nabídne jí, aby se neřeklo. Stejně o nic nejde, několik dívek už mu tyká a ona to stejně dělá už poslední minimálně rok. Nějakou přednášku čekal, takže její následné tiché hudrování ho nepřekvapí a ani nijak nepohorší nebo nenaštve.* Nepomáhl, jsem v kuse a ne jako lego a být na akcích je moje povinnost, proto tu jsem. Není to zatmění mysli, navíc o tom ví i moji rodiče, je to součástí kompromisu, že zítra nedostanu žádnou práci. *Snaží se jí to nějak vysvětlit a obhájit se.* Jsem v pořádku. Verdikt zní zlomený zápěstí, naražená žebra, výron kotníku a pár podlitin. Budu v pořádku, neboj se. *Ujistí jí s úsměvem.* Na ošetřovnu dneska pustili prakticky jenom moje rodiče. Ale mohla jsi klidně i napsat. *Žádná zpráva mu od ní ale nedošla a on jí to nevyčítá.* Do cesty z ničeho nic vběhla srnka, snažil jsem se to strhnout na stranu, ale narazil jsem do ní bokem a auto skončilo prakticky našrot. *Ne, že by to pro něj bylo nějak moc důležité, to auto mu skoro nevadí. Prostředky na nové má bez problémů a je to jenom kus harampádí, důležité je, že jsou s Niamh oba v bezpečí.*

*Vezme si maršmelpuny, které si opeče a sedne si na zem na deku, kde je sní a mezitím i sledue dění na akci, potom ale vtsane, protože ji to přestane bavit to sezení a rozhodne se, že si půjde dát něco na pítí. Dojde ke stolku, kde si veze nějaký už namíchaný drink a zase se s ním rozhodne jít si sednou, jenže se chvíli zastaví a kouká se do ohně, který ji přijde strašně hezký a baví ji to se na něj koukat. Probere ji až náraz, kdy do ní někdo nrazí. Už si chytá kousavou a zlou poznámku, když v té osobě ale pozná princeznu, sestru Aarona, je ráda, že neřekla něco dřív.* Dobrý den, Výsosti.To je v pohodě. *Usměje se na ni.* Jo, jsem Lyonesse a jo, měl se mnou schůzku v pátek. *Odpoví ji pobaveně a její ruku přijme a potře si s ní.* Já jem Lyonese, ale to už víš.. Teda víte... *Opraví se, jelikož neví, jestli ji to vadí nebo ne.* Jo, jsem wrestlerka. A úkazala jsem mu jen jeden chvat, hodila jsem ho na zem. Víc se dokázal zmrzačit sám. *Uchechtne se.*

No tak, násilí nic neřeší, to přece víš. Není potřeba někomu ubližovat, natož ho zabíjet. *Prohlásí pevným hlasem, protože tohle myslí smrtelně vážně a nechápe, jak o tom může Max mluvit tak v klidu. Ona sama by nebyla schopná ublížit ani mouše, patří mezi ty lidi, kteří se nikdy nezvládli postavit ani šikanátorům, když šlo třeba během školní docházky o její nedokonalou postavu. Místo toho si nechala srát na hlavu a doma si pobrečela, když byla sama. Usměje se na něj po jeho dalších slovech, které jí zahřejou na hrudi a opravdu jí udělají radost. Rovnou si to hezky uloží do paměti mezi nejhezčí věci, které jí kdy řekl a pak už začne vnímat děti, které přiběhnou se svým kulinářským uměním.* Třeba to bude nový kulinářský zázrak a ty jsi první, kdo ho ochutná. *Zastane se Haydena se zazubením. Úsměv jí ale zamrzne, když Max zmíní, že má Hayden udělat podobnou pochoutku i jí.* Ne, broučku, maminka má dost. Jsem úplně plná. Ale někdy mi něco uvaříš v kuchyni, ano? *Snaží se to rychle nějak zakecat, ale syn jako kdyby jí neposlouchal a sleduje nadšeně Maxe, který se odváží to opravdu ochutnat. Sama sleduje jeho výraz s pobaveným úsměvem. Nakonec ale porce skončí i u ní a mírně se zašklebí.* Zrádče. *Zašeptá pobaveně směrem ke svému manželovi a odváží se vzít si jeden maršmeloun dát do pusy a sníst. Co nejvíce se snaží nesoustředit na chuť na jazyku a ovládne zašklebení.* Je to výborný, zlato. Jsi šikovný. Ale víc už vážně sníst nezvládnu. *Omluvně se na něj usměje a pohladí ho po hlavičce.* Zítra bys se mnou mohl upéct sušenky, co ty na to? *Snaží se mu nějak vynahradit, že toho nesní víc.*

*po tom polibku už jen horko těžko dokáže myslet jasně a všude vidí prakticky jen Celest a myslí taky jen na ni. Už ho taky dost frustruje to neustále čekání, takže se rozhodl dát věci trochu do pohybu. Taky zamířil i mimo jiné na dnešní akci. Hned zamířil k ní a využil toho, že ho neviděla, takže se k ní přikradl zezadu* To ne, to není v plánu. Kdybych ti chtěl způsobit infarkt, tak udělám něco jinýho. *uchechtne se.* Tvůj okouzlující princ tě taky velmi ráda vidí. *zazubí se na ni. O tom, že ji rád vidí svědčí už jenom jeho zrychlený tep.* Ahaa, tak to muselo být dost náročné vzhledem k tomu, že už jsi ho nějakou dobu neviděla. *zamumlá s pobaveným a zároveň potěšeným úsměvem na rtech. S tím samým úsměvem jí oplatí i ten polibek, přičemž jí ruce položí na boky, aby si ji ještě trochu více přitáhl.* Chybělas mi. *zamumlá, což bere jako odpověď na její otázku. To snad dost svědčí o tom, jak se měl.* Co že tady stojíš tak sama?

*Když uvidí na akci svého bratra, trkne v ní a už se za ním rozejde, avšak udělá jen pár kroků a vrazí do dívky, kterou následně pozná a dojde ji, že je to jedna z účastnic selekce jejího bratra. Samozřejmě se rychle omluví.* Neudělala jsem ti něco, nebo tak? *Pochybuje, že by ji něco udělala pouhým nárazem, ale pro jistotu se zeptat musí. Poté se jí i rovnou zeptá, zdali ona je ta, s kterou měl Aaron nedávno schůzku a zdali i ona dělá ten wrestling. Sama pro sebe se usměje, když ji Lya potvrdí, že říká pravdu. Nabídne ji rovnou ruku a představí se ji, hned jak si s ní rukou potřese, si ji dá zase zpátky k tělu. Každopádně zaslechne, jak ji vyká, což se jí nelíbí, proto se rozhodne ozvat.* Prosím, neříkej mi Výsosti a tykej mi, jsem prostě Claudia, etiketu odstrč stranou. Sama jsem ji trochu odsunula a hned jsem ti začala tykat, za to promiň, někdy se na tu etiketu tolik neohlížím, přestože bych měla. *Uchechtne se, je až moc zbrklá. Vážně doufá, že si teď nevysloužila moc špatný obrázek vůči své osobě.* Děláš wrestling odmalička, že jsi v tom tak dobrá? *Optá se s upřímným zájmem.* A odpusť mi tuhle otazku, ale zeptat se tě musím.. Líbí se ti Aaron?