Venkovní akce

*Na dnešní akci se rozhodla vydat, protože přeci jenom by měla dát najevo, že je naživu. Kdyby jí tu nikdo nevídal, určitě by napsali její mámě a to zrovna nepotřebuje. Proto má radši výlety do zemí, kde nemá tak blízké příbuzné jako tady. A ještě lepší by to bylo, kdyby byla někde, kde její snoubenec ne, protože denní dávky jídla, i když jde o zeleninu, jí pomalu ale jistě deptají. Teď už má na sobě ale plno vrstev teplého oblečení, aby neumrzla a jde do zahrad. Nechce být úplně ve středu dění, takže se pohybuje hlavně stranou. Když pak narazí na svého snoubence, nadzvedne mírně obočí.* Víš, že timhle se pomalu zabíjíš? *Ukáže směrem na cigaretu. Když on má takový zájem o její život, sama ho taky projeví.*

*Pomalu vycházel ze své komnaty a musel se přesvědčovat, aby se nevrátil zpět. Neměl náladu na akce, ale tentokrát mu jeho komnata přišla stísněná a stěny, v jejichž okolí trávil poslední dny ho skoro dusily. Musel se nějak odreagovat a táborák zněl jako mnohem lepší možnost než nějaké plesy, kde kolem sebe šlechtici jen poletoval jako supi. Byla to příhodnější varianta, kde budou všichni uvolněnější a nebudou přemýšlet jen nad politikou a svým vzhledem. Taky mu samozřejmě bylo jasné, že se tam objeví stůl s občerstvením, takže akce pro něj byla dobrou záminkou pro ukořistění dobrého alkoholického nápoje. Už se ani neostýchal před sebou schovávat, že poslední dobou k tomuto způsobu uvolnění tíhnu více než bylo zdrávo. Zrovna minul velké zrcadlo, které se nacházelo v jednom z několika sálů paláce. Na chvilku se zastavil a pořádně se prohlédl. Viděl před sebou mladého muže s rozcuchanými vlasy, který se nemohl chlubit zrovna nejpřívětivějším pohledem. Na sebe si vzal jednoduché černé kalhoty a bílé tričko, přes které si přehodil lehkou košilovou bundu, i když by ji možná ani nepotřeboval, protože chlad mu nikdy nedělal starosti. Když dorazil na určené místo všiml si, že pár hostů je již přítomných a táborák už taky hoří. Nakonec se jen s lehkým pousmáním vydal ke stolu s občerstvením, neboť zaregistroval svůj oblíbený nápoj. U stolu již někdo postával a jemu brzy došlo, že se jedná o korunního prince země, která ho teď bude po nějakou dobu hostit. Přišlo mu jako dobrý nápad prohodit s ním pár slov.* Dával bych si pozor, od zítřejšího dne by takové gesto noviny řešily ještě dva týdny. *Okomentoval jeho malé laškování s nedalekou služebnou a vzal si do ruky sklenici s whiskey. Lehce se napil a nechal si hořkou chuť chvíli rozplývat na jazyku, než polkl a v břiše se mu rozlilo příjemné teplo.*

*Je zvláštní jít takhle na akci s někým. Ještě k tomu se svým manželem. Doteď byla zvyklá přijít na akci a tam si najít nějaký objekt flirtování. Na sobě má džíny a teplý svetr, aby se během večera netřásla zimou. Nedokázala jen tak opustit podpatky, takže si místo obyčejných tenisek vzala aspoň kotníkové boty na klínku. Ráda je aspoň o něco málo vyšší. Z jedné její strany jde Easton a z druhé její mazlíček, bílý vlk Otsan. Zatím ho nechala ještě u ní v komnatě a každý den s ním tráví čas, aby měl Easton čas zpracovat to, že by s nimi v komnatě měl být vlk. I když to takhle zní docela nebezpečně, jde o děsného mazla, který si oblíbí každého, kdo ho podrbe.* Jo, super. Žádný příšery, žádnej sex, je jí skoro jedenáct, miluje Barbie. Pamatuju si to dobře? *Vydechne nervózně při představě toho, že by se dneska měla setkat s jeho malou sestrou.*

*nakonec usoudí že nejlepší bude přečkat nějaký ten čas mimo hlavní místo dění a pak se nenápadně vypařit. Zamíří tedy k jednomu ze stromů, o který se pohodlně opře a vytáhne cigaretu. Pak tam jen v tichosti stojí, dokud se neobjeví jeho snoubenka. Protočí očima a lehce se ušklíbne po jejich slovech.* Víš, že děláš naprosto to samý jen jiným způsobem? *zeptá se jí a mírně nakloní hlavu na stranu. Přednášku na jeho životní styl si poslechl už několikrát. Ať už od sestry nebo od rodičů. Ale nikdy je neposlouchal. Je mu jasné, že Maddie je v tomhle ohledu naprosto stejná.*Nezmrzneš tu?

*Jakmile z komorných vydolovala, v kolik je dneska akce a jaká, hned ji bylo jasné, že tam musí být. Sice by nejraději chtěla akci, kde by mohla mít šaty, protože na ty se strašně těší, ale nakonec přece jen dostala rozum a místo šatů si vzala oblečení, se který ji pomohly vybrat komorné, i když si stála za tím, že oni ji jen odkývou co je na tu akci vhodné. Takže má nakonec na sobě černé kalhoty s laclem a pod tím má bílou mikinu s kapucí, na které je potisk pozujícího jednorožce, i když ten jde vidět jen trochu. Boty má bílé a vlasy má spletené do dvou copů. Už jen jak teď běží z paláce, ty boty už moc bílé nevypadají, ale to i nevadí. Když uvidí oheň, usměje se ještě víc a pohledem hledá někoho, koho by znala. Jakmile ale uvidí svého bratra Eastona, zazubí se od ucha k uchu a rozeběhne se k němu Až potom si uvědomí i přítomnost nějaké blonďaté dívky, kterou nezná a nikdy ji neviděla, ale musí uznat, že je hezká a s jejím bráškou jí to sluší a že vypadá jako princezna barbie. Když k nim doběhne na ba dva se zazubí.* Čau Easte! *Vypískne a koukne se na tu neznámou dívku s nakrčený obočím.* East neříkal, že by měl nějakou jinou holku, takže seš ta jeo manželka? *Zeptá se a trošku stydlivě se na ni zazubí, jelikož si na nové lidi musí nejdřív zvyknout.*

*Postává u stolu s whisky, kde právě dopil již svou druhou sklenku. Chce si dnešek naposledy užít, než jeho domov budou okupovat účastnice, které přijedou během zítřka a nebo pozítří. Pomrkává po princeznách a nebo i jen služebných. Rád by se bavil s nějakou holkou a třeba si naposledy užil, ale nevypadá to moc nadějně. Když se vedle něj někdo objeví a promluví na něj, podívá se tím směrem. Uchechtne se.* Jsou zvyklí. Nemohl bych pít nikdy. Vždycky mají kecy a zítřkem se to nezmění.*Nevzdá se kvůli účastnicím pití, to rozhodně ne. Už tak jim bude muset obětovat svůj volný čas, kterého není zrovna hodně. To ho dost štve.* Jak se vám líbí v Illey? *Ví o koho se jedná, prince z Ruska a proto si chce udržovat zdvořilou konverzaci.*

*To, že má Livia vlka ho překvapilo, ale nevadí mu to. Vlastně se mu tenhle mazlíček líbí. Sám má leguána, Greena, ale na akci ho s sebou nevzal. Usměje se.* Ne, pamatuješ si to dobře a neboj, Mayven je hodná, neupálí tě na hranici.. /Teda snad../*Dojdou na místo a jak čeká, netrvá dlouho, dokud neuslyší hlas své sestry.* Ahoj May. *Usměje se na ni.* Ano, tohle je ona. Mayven, Livia. Livio, Mayven. *Představí je a rozhlédne se kolem.* Nechcete maršmeloun? *Zeptá se, aby tu nebylo takové ticho a oni jen tak nestáli a mohli si jít třeba sednout k ohni.*/Tohle je divný.. zachraňte mě někdo. Kde je bratr, když ho potřebuju?/*Viděl švagrovou, ale bratra ne.*/Snad ten výslech, který Mayven podrobí Liviu nebude tak hroznej nebo na tý hranici skončím já./*Podívá se na plápolající oheň.*

*Všimne si svého snoubence a toho, že kouří cigaretu a samozřejmě si neodpustí poznámku. Když on do ní může furt rýt kvůli tomu, co dělá ona, proč by ona měla mlčet, když jde o jeho životní styl?* Jo. A taky vim, že ty o tom skoro furt mluvíš a snažíš se mě přimět to změnit. Takže já taky nebudu jen tak mlčet. Do příště si připravim nějakou prezentaci s obrázkama o dopadech kouření. *Slíbí mu s nevinným úsměvem.* Snad ne. Zatim je mi docela dobře, taky jsem si vzala plno vrstev. *Pokrčí rameny a doufá, že si fakt zvládne udržet nějaké teplo i v průběhu večera.*

Dobře, budu ti věřit a doufat, že se za svojí skvělou ženu kdyžtak obětuješ. *Usměje se na něj a nevinně zamrká řasama.* Jinak.. Nevadí ti, kdyby byl Otsan u nás v komnatě? Nechtěla jsem ho ubytovávat hned, aby sis na něj mohl trochu zvyknout. *Přizná s menším úsměvem. Pravda je, že Otsan sám si docela Easta oblíbil. Během chvíle se u nich objeví malá holčička a podle toho, jak pozdraví Easta, tak pochopí, že to bude asi jeho očekávaná sestřička.* Jo, to jsem já. Ahoj. *Usměje se na sama trochu nervózně.* Máš hezkej svetr. Líbí se ti jednorožci? *Snaží se nějak začít konverzaci a je vděčná za pomoc od Eastona.* Já si nedám, ale k ohni si klidně sednout můžeme. *Součástí jejího, někdy až přehnaného, dbaní o vzhled je taky absence sladkýho a to hlavně večer, takže nepočítá s tím, že by si něco na dnešní akci dala.* Jinak jestli tu najdeš gumídky, tak ty jsou na ohni spolu s maršmelounama výborný. *Poradí malé Mayven.* /Mayven.. Hlavně to jméno nezapomeň../

*S Illejským princem dosud neměl moc možností se seznámit, ačkoli se již párkrát potkali. I tak by ho ale těžko nazval známým. Zdál se mu trochu ztracený v myšlenkách a ani se nedivil, že zvolil zrovna místo u alkoholu. Sám by chtěl chvilku klidu se sklenkou alkoholu před tak velkou událostí, jakou byla Selekce. Byl si jistý, že princův kalendář byl teď přeplnění k prasknutí a nikdo se nedokáže vyhnout aspoň malé úzkosti při pohledu na nekončící zástup nevyhnutelných povinností. Nad princovou odpovědí se zlehka pousmál a hravě přejel prstem po okraji skleničky. Poté svou pozornost zaměřil zpět na Xaviera.* Já měl na mysli něco trochu jiného, ale souhlasím, že alkohol také nepatří mezi věci, které dělají nejlepší dojem před médii. * Odpověděl, načež posledním lokem dopil svou sklenku a bez zaváhání jí vyměnil za další. Musel uznat, že i když na něj zdejší vodka neudělala vůbec dobrý dojem, značku whiskey si v paláci vybrat uměli. Při princově otázce se a něj zkoumavě zahleděl.* Jedná se o politickou nebo přátelskou otázku? *Poznamenal s nepatrnou dávkou sarkasmu a ihned na svou větu navázal.* Měl jsem již čest Vaší zemi párkrát navštívit a zatím si nemám na co ztěžovat. Dokonce i zdejší princ má dobrý výběr alkoholu.* Řekl a poukázal na skleničku v princově ruce, která byla identická s tou jeho.*

*protočí očima po jejích slovech o tom, že se tím zabíjí. Slyšel to už několikrát. A navíc ona dělá to samé.* To nemusíš. Já jsem si plně vědom toho, co to má za dopady atd. Slýchám o tom furt a nejsem blbej. *musí se uchechtnout nad jejím nevinným úsměvem. Po jejích slovech o tom, kolik si vzala vrstev ji pomalu sjede pohledem. Kdyby nevěděl, s čím se potýká, rozhodně by nic takového do ní neřekl, protože to oblečení to skvěle maskuje.* U ohně by ti mohlo být pak tepleji, ne? Nebo sem dovlečeme tu sprchu. *tentokrát se na ni nevinně zazubí on. Toho nápadu s přenosnou sprchou se jen tak nezabaví.*

Fajn. Aspoň víš, jaký to je, když do tebe někdo furt něco hustí, takže bys toho sám mohl nechat. Jinak už vim, že se můžu chovat stejně, protože ani tvůj životní styl není nijak ukázkový. *Pokrčí rameny, protože ze sebe nenechá udělat jen nějakou oběť, co bude snášet jeho mindráky. Taky se umí bránit a dovede být dost otravná.* Proč vůbec kouříš? *Zajímá se. Slyšela, že to snižuje pocit hladu, ale nikdy to sama nezkoušela.* Nechci být úplně hodně v centru dění. Zdejší královská rodina je dost blízká s tou mojí. Král je vlastně strejda. Nepotřebuju, aby nějak volali mámě nebo tak. *Přizná.* A na sprchu zapomeň. *Zakoulí očima nad tím, že si to pamatuje.*

*Uchechtne se.* Aha. No od zítřka ta druhá věc taky přestane. Budu se soustředit výhradně na účastnice. *Než je dostane do postele všechny bude to chvilku trvat. Zvlášť s tou jednou, která je dokonce pokřtěná, co ví. */Ta ještě spíše než ke mě do postele bude chtít jít do kláštera../*Nejspíše to bude výzva, ale tu rád příjímá. Aby konverzace nestála, zeptá se ho, jak se mu v Illey líbí.* No, můžete to brát z části od obojího.*Pokrčí rameny a podívá se na něj. Do teď sledoval jednu z dívek, které jsou u ohně.*Jsem rád, že se vám tu líbí.*Tohle jasně řekne ze slušnosti. Pak mlčí. Neví, co říct, protože s chlapi se moc nebaví. Většinou vyhledává ženskou pozornost, ty si získává. Nebude tu balit chlapa a mluvit o politice dneska nechce. Chce si to tu užít. Ale zároveň ví, že nemůže zůstat jen tak zticha.* Řekněte.. Jaký máte názor na Selekci? Občas mi připadá, že jsem jediný, komu se to zdá jako pitomost. /Hledat si manželku před celým národem.. Fakt skvělý./*Nemluvě o tom, že on nikoho nechce.*

Nenechám toho, koťátko. A ty do mě můžeš hustit jak chceš. *pokrčí rameny a uchechtne se. Tyhle přednášky zvládá skvěle ignorovat, takže jen ať si do jen něco hustí.* Protože chci. *odpoví s nezájmem. Prostě ho to k tomu vždycky táhlo.. stejně jako k alkoholu a nezávazným návštěvám na jednu noc. Je to lepší než povinnosti.* Aha. *hlesne. Ví, že jsou jejich rodiny spojené. Má pocit, že už se o tom jednou zmínila.* Ale stejně tu nikdo od nich není, ne? Jen tam ten se Selekcí. *nenamáhá se vzpomenout si na jméno korunního prince Illey.* Ale prooč? Je to úžasnej nápad. *zeprá se naoko dotčeně, když mu řekne, aby na tu sprchu zapomněl, ale na tváři se mu objeví sotva postřehnutelný pobavený úsměv.*

*Rozhodne se vyrazit na akci, přece jen ji je deset, takže žádný dozor nepotřebuje, proto se ta rozeběhne úplně sama, ale doufá, že tam bude jeden z jejích bratrů. A taky když tam doběhne, svého bratra uvidí a to bratra Easta, rozeběhne se k němu, ale po chvíli zpomalí, jelikož spatří dívku, kterou nezná. Když tam doběhne, koukne se na oba dva a Livii si prohlédne s přihmouřenýma očima.* Livia. *Zopakuje potichu její jméno a ještě si ji jednou prohlédne.* Seš hezká. *Poví ji upřímně a když uslyší o maršmelounech, rozzáří se a přikývne.* Jo, ale lepšejší jsou poníci, ale jednorožci taky ujdou. *Pokýve hlavou a když ji poradí o gumídcích, nad tím nakrčí nos.* Vždyť to musí být úplně rozteklýý. *Vyplázne jazyk na představou rozteklých gumídků a radši si doskočí pro maršmelouny, které nabodne na tyč a sedne si s tím k ohni, přičemž se u toho otočí k Liv.* Líbí se ti můj bratr: Budete bydlet u nás nebo u vás? A kdy budete mít mimčo? *Nadšeně na ni vysype otázky, až úplně zapomene na maršmelouny, které akorát začaly černat, takže je rychle z ohně vytáhne.*

Nápodobně. *Uculí se na něj, protože ona jeho přednášky taky nijak moc neposlouchá. Zná je nazpaměť a zvládla by je odkecat sama.* To neni odpoveď. Ptam se, protože mě to vážně zajímá. Já ti taky řekla spoustu věcí o sobě. Je to jedině fér. Navíc jsem sama přemýšlela, že bych to zkusila. *Pokrčí rameny a pak mu řekne, proč úplně nechce být ve středu pozornosti.* Ne, asi ne. Ale nic se tu neutají, takže radši se nebudu tlačit do středu pozornosti. Zvládnu to, jsem spokojená tady. *Odpoví mu a pak mu řekne, aby na tu sprchu zapomněl.* Neni to úžasnej nápad. Před nikym se nesvlíkám a to zahrnuje i tebe. Navíc pochybuju, že bych se ti líbila. *Ušklíbne se mírně a radši stočí pohled někam bokem, aby se nemusela dívat na něj.*

*odpověď na to, proč kouří, ani pořádně neví. Prostě se to děje. Jednou začala už nepřestal, neví proč. Po tom co řekne, že přemýšlela, že by to zkusila, podívá se na ni tvrdým pohledem. Už chce zase začít štěkat rozkazy, ale vzpomene si na jejich dohodu, takže se trochu zklidní.*Nedělej to. Akorát ti to ublíží. *pokusí se to říct tak, aby to vyznělo spíše jako prosba než nějaký rozkaz.* A já nevim proč. Prostě jsem začal a bylo to. *pokrčí rameny.* Jak chceš. *zamumlá, protože ji do toho nechce nijak nutit.* To nemůžeš vědět. /kdyby trochu přibrala a vynikly její křivky a nevypadala jako duch, tak by za něco stála/ *prolétne mu hlavou a bezděky si jí tak představí.*

Skvělou ženu? A tu vidíš kde? *Jako by se rozhlédne kolem sebe. Jen ji škádlí, což naznačuje pobavený úsměv na jeho tváři.*Samozřejmě, že nevadilo. Líbí se mi a myslím, že ani on mě nechce sežrat.*Co? *Podrbe vlka za ušima.*/Pokud tě k tomu tvoje panička nenavede../*Dojdou na místo a u nich se brzy objeví Mayven. Jendu té druhé představí.* Ještě jsi to neochutnala. Já to teda zkusím.*Vezme více maršmelounů a dá na ně i ty gumoví medvídky, chce to ochutnat. Sedne si k ohni vedle Livie.*/Ok, co bude jednodušší, probodnout ji tím klackem a nebo ji upálit? /*Zeptá se sám sebe, když Mayven začne jak čekal Liviu zpovídat.* Pff.. Jak bych se jí nemohl líbit? To jako naznačuješ, že jsem hnusnej? Teď jsi mi zlomila srdce May.. *Otře si hranou slzu z oka. Chce to tu nějak odlehčovat, protžoe ví, jak z toho byla Livia nervózní. Ochutná jeden maršmeloun a uznale pokýve hlavou.* Je to fakt dobrý. *Nabídne i Liv. *Aspoň jeden. *Zašeptá jí do ucha. Už pochopil, že moc dbe o svůj vzhled, ale tohle jí nijak neublíží.* Udělej to pro svýho milovanýho manžela. *Zazubí se na ni.*

Všechno dobré jednou skončí. *Poznamenal jenom. Princ vypadal, že si pozornost dívek velmi užíval, takže by řekl, že pro něj přítomnost třiceti pěti dívek, které se mu budou plazit u nohou nebude tak nepříjemná, ačkoli se Xavier netvářil dvakrát nadšeně. Ani se mu nedivil, taková věc musí být únavná a pokud je tu někdo, s kým by si nechtěl vyměnit místo, je to právě mladík, stojící proti němu. Když pohlédnul směrem, kde si právě princ něco zaujatě prohlížel, spatřil dívku, která postávala u plápolajícího ohně. V duchu nad ním zavrtěl hlavou.* /Jen jestli si bude schopný vybrat jen jednu./* Pomyslel si. Princ nejspíše brzy zlomí spoustu srdcí. Nemohl si nevšimnout ticha, které se mezi nimi rozlehlo, ale to ho teď nijak netrápilo. Postával dál u stolu a spokojeně upíjel ze skleničky, zatímco so prohlížel zákusky a hledal, co by mohl ochutnat. Tak trochu čekal, že princ s omluvou odejde a zanechá ho u stolu samotného, takže na něj pohlédl s lehkým překvapením v jeho tmavě hnědých očích, když se ho princ s malou zdráhavostí optal na názor ohledně Selekce. V jeho úsměvu se odrazil malý soucit smíchaný s pohrdáním, které nebylo mířené na prince, ten si to ale mohl vyložit jinak.* Jako pitomost mi spíše připadá doufat, že si princ může najít někoho, s kým se vezme z lásky. Doufám jen, že v sobě takovou naivitu nemáte, pro Vaše dobro.* Odpověděl mu sice trochu krutě, ale upřímně. Byla to jedna z rad, které by býval chtěl říct svému mladšímu já. Pak si ale vzpomněl na svůj nedávný rozhovor s dívkou, kterou potkal v paláci. * Na druhou stranu, máte výhodu nad jinými princi, že Vám byl poskytnut tak velký výběr. Možná narazíte na někoho, s kým to bude aspoň snesitelné. * Pokrčil lehce rameny a upil ze sklenky s alkoholem.*

Vážně? Proč když teda nechceš, abych to dělala já, tak to děláš sám? Nechceš, aby mě to ublížilo, ale je ti jedno, že to ubližuje tobě? *Podívá se na něj trochu nechápavě, protože to fakt nechápe a zároveň se ho snaží navést k tomu, aby sám přestal bez použití přednášek.* Pomáhá ti to nějak? *Už spoustykrát slyšela, že to lidem pomáhá třeba se stresem nebo tak, tak by ráda znala jeho důvod. Nevěří, že kouří prostě jen tak.* Jsem o tom dost silně přesvědčená. *Opáčí, protože nevěří, že by se mu nějak líbila. Nedívá se na ní tak. Spíš je pro něj prostě otravná snoubenka a magor, co nejí a nějak se připletl do jeho potřeby starat se o lidi okolo.*

Hmm.. *Zamručí. Holky má rád, užívá si jejich pozornost, ale chce je jen na jednu noc. Teď si má najít manželku, což je úplně něco inýho. Bude to někdo, s kým má strávit zbytek života. Dost nad tím přemýšlel a nejspíše to vezme logicky. Žádný city do toho plést nehodlá. Jsou pro něj důležité tři věci - inteligence, smysl pro humor a když bude sexy taky mu to vadit nebude. Nechce nějakou pitomou blondýnu, co se hned urazí a proto ten smysl pro humor. Když tam bude víc takovejch, které budou tohle splňovat, nejspíše si vybere tu s největšíma prsama no. Chvilku mlčí, než se druhého prince zeptá na jeho názor na Selekci. Uchechtne se.* To fakt ne. Snad všichni moji příbuzní se z lásky vzali, ale nejsme jako oni. I když tvrdí opak na nějaké zamilované gesta mě neužije. Cokoliv co udělá pro účastnice bude vyloženě z povinnosti.* To sice ano, ale kolik mi to zabere času. Randit před celou zemí, obětovat tolik svýho času./Vybírání dárků pro ně.. Za ani ne měsíc je Valentýn, božeee, co jsem komu udělal?/Takže vy byste raději Selekci než dohodnuté zasnoubení?

Tsss. Necham ho, aby tě sežral, jestli nepřestaneš. *Ušklíbne se a kývne hlavou směrem k Otsanovi, který k nim akorát vzhlédne a vyplázne jazyk v takovém vlčím úsměvu, čímž docela zkazí její výhružnou pointu.* Ne, bohužel k mé smůle si tě oblíbil. Ještěže to neni nic nezvyklýho, takže nejsem až tolik uražená. *Pronese pobaveně a pak už se seznámí s Mayven a snaží se nic nějak nezkazit, aby z ní malá sestřička jejího manžela neměla nějaké noční můry.* Děkuju. To ty taky. *Usměje se na ní a pochválí jí svetr.* Poníci jsou taky skvělý. *Pokýve hlavou.* /To je prostě malej kůň, ne?/ *Pokusí se jí poradit vylepšení maršmelounu, což moc nevyjde, takže se trochu nervózně poškrábe na zátylku.* To jsou ty maršmelouny trochu přece taky. Ne? Jakože.. Já to nikdy nezkusila, jenom vim, že ségra to vždycky jedla s gumídkama a hrozně jí to chutnalo. *Snaží se to nějak zakecat. Pak už si sedne k ohni a malinko vytřeští oči po přívalu otázek od May.* No... Jasně, že se mi líbí. Vždyť je hezkej. Nebo ty si myslíš, že nemáš hezkýho bráchu? *Pousměje se a doufá, že chvilku bude mluvit ona.* Bydlet budeme asi u nás v Belgii. Mám tam hodně práce. A mimčo... no... možná docela brzo. *Odpoví váhavě. Když pak Easton uzná, že je maršmeloun s gumídky dobrý, pousměje se na něj.* Ne, já na to ani nemam chuť. *Potřese hlavou a omluvně se pousměje, když slyší slova o milovaném manželovi.* Já tohle prostě nemůžu.

Protože už tak si ubližuješ dost. A o mě se nemusíš starat. *kdyby začala ještě i kouřit, oddělala by se úplně.* Jo, celkem jo. Je to fajn odreagování. *pokrčí rameny.* Ale pro tebe by to nebylo fajn. *připomene jí, protože za tímhle si stát bude.* To jsi o hodně věcech a většinou je to dost silně špatné přesvědčení. *protočí očima.* Ale když to chceš tak slyšet, tak jo, líbila, kdybys trochu přibrala a více vynikla. Takhle jsi prostě.. já nevím, taková nijaká. Schováváš se pod oblečení a je mi jasný, že jsi jen kost a kůže. Navíc když jsou holky hladný, tak jsou nepříjemný. *řekne s hranou lhostejností.*

*Potlačil touhu potočit oči nad jeho poznámkou o zamilovaných příbuzných, kteří mají jistě dokonalé manželství, jako z titulní strany novin.* Láska v královských rodinách? To je tak pomíjivá věc, navíc, nikdo neví, co se děje za zavřenými dveřmi.* Neodpustil si lehce jedovatou poznámku na konci, ale pak se pomalu nadechl a uklidnil své emoce. Nechtěl tu teď ztropit žádnou scénu. * Nepřináší to nic jiného než zklamání.* Přisvědčil princovým slovům a souhlasně pokýval hlavou, když mu Xavier potvrdil, že jeho mysl skutečně není zastíněna mylnými představami o ideálním partnerovi.* /Od toho jsou pohádky./ Řekl si v duchu a dopil druhou sklenku nahořklého nápoje. Pomalu točil sklenkou v ruce a sledoval, jak se v ní točí malé kousky ledu, zatímco si vyslechl princovu stížnost. Musel mu dát za pravdu. Už jen když přijede jeden host na návštěvu, ztrácí hostitel mnoho drahocenného času, což zrovna nebyla věc, kterou by se mohli princové běžně chlubit. Ale když do zámku přijede celý dav nápadnic, které budou umírat jen po jednom slůvku, natož schůzce a princ je povinen věnovat se všem? To byl skoro nezvladatelný úkol.* Doufám, že jste připraven obětovat pár hodin spánku. Jen doufejte, že se vám jedna z dívek nevloupá do komnaty.* Poznamenal, ale nakonec se jen samolibě podíval princi do očí.* I když nemyslím si, že by vám zrovna taková věc dělala velké problémy. * Svá slova zakončil ťuknutím skleničky o stůl, které bylo možná trochu hlasitější než bylo potřeba. Maličko si z prince utahoval, ale nemyslel si, že by to mohl vzít špatně. A kdyby ano, stejně měl v plánu se brzy vrátit zpět do paláce. Navíc, na nějaký rozhovor s ním, Xavier zítra sotva pomyslí.*

To ty o mě taky nemusíš a stejně to děláš. *Namítne s pokrčením rameny. Proč ona by nemohla a on může?* Proč? Mě se taky hodí odreagování. Hele... Jenom ze zajímavosti.. Máš po tom menší hlad? *Kývne hlavou k cigaretě v jeho ruce. To je jediná věc, která jí na tom snad skutečně zajímá a proč s tim chce začít.* To si nemyslim. Jenom ty musíš věčně nesouhlasit se vším, co řeknu nebo co si myslim. *Pokrčí rameny. Takhle jí to přijde. Když pak slyší o přibírání, nedokáže se ubránit úšklebku.* Nejsem jenom kost a kůže. *Brání se zamračeně, protože ona se tak jednoduše nevidí.* Nemůžu přibrat. *Zamumlá si spíše sama pro sebe.*