Labyrint v zahradách paláce

*Pousměje se na ni a potom se už nenechá odradit a stále vyzvídá co ji trápí. Pak si povzdechne a přikývne.* Já tě chápu, taky bych to tak měl. Kdybych byl zasnoubený s nějakou ženskou, která by se mi fakf líbila, neovládl bych se. *Pokrčí rameny s až moc klidným výrazem na tváři.* Jo, on si myslí, že si s ním jen hraješ a nakonec spolu skončíte. Ale je tak natvrdlý, že to nechápe. To radši budu dělat cokoliv pro to, abych tě toho ušetřil. I kdybych ho měl třeba uškrtit. To by mi problém nedělalo. *Řekne stejně klidným tónem jako má výraz v obličeji.* Vrazil mu protože žárlil, to je jednoduchý. *Ušklíbne se a zavrtí nad tím hlavou.*

Není to, že se mi fakt líbí. Prostě... líbí. *Dá důraz na slovo "fakt", jako kdyby zrovna tohle jedno slůvko mělo zásadní vliv na význam té věty. Ale ona si tak aspoň nepřipadá tak blbě a jako nějaká poblázněná fiflena, co se zamilovala do svého snoubence, plánuje dokonalou svatbu, vymýšlí jména pro děti a má pocit, že žije v pohádce. Přitom jména pro děti ještě rozhodně nemá. Jenom ví, že jim nikdy nedá jméno, které měl nějaký její předek. Protože na vlastní kůži zjišťuje, jaké je to prokletí. Rozhodně ne pocta.* Mě taky ne. *Potřese hlavou, ale zároveň jí na jeho slovech něco zarazí a chvilku nad tím uvažuje.* Myslíš, že zlomený srdce by ho ujistilo o tom, že se mnou nikdy spokojený nebude a že to má zrušit? *Našpulí trochu rty, jak přemýšlí nad tím, co jí právě teď napadlo. Konkrétně jí k tomu inspirovala jeho slova "jen hraješ".* Proč by žárlil? Jasně, je furt otravně pozitivní a chce se poznávat a kamarádit, ale přece nemůže být tak blbej, aby se do mě zamiloval a kvůli tomu vrazil někomu, kdo se mnou tancuje a u toho na mě sahá.. *Protočí očima a potřese u toho hlavou.*

Vždyť je fo to stejný, jestli se ti líbí nebo fakt líbí. *Nechápavě zavrtí hlavou, on v tom prostě žádný rozdíl nevidí. On to bere tak, že s každou holkou se dá vyspat a třeba s tou která se mu líbí víc, se vyspí víckrát. Pak se na ni zase překvapeně otočí.* Jestli tě napadlo to co mě teď, víš že je to riskantní? Že je tady riziko, že se do něj zamiluješ? *Zavrčí potichu, protože tohle by rozhodně nechce, aby skončila s takovým tupcem jako je on.* Hádam, že on přesně takový je. Co ty víš, třeba tě bere jako jeho majetek a nechce aby na tebe někdo sahal kvůli tomu. *Pokrčí rameny a zašklebí se.* Já taky nechci, aby na tebe kdokoliv sahal, ale to je z čisté sourozenecké lásky, on to dělá z naivity. *Řekne klidně a u toho si potáhne z cigarety.*

Nelíbí se mi tolik, abych musela použít slovo fakt. Sakra....neměl by se mi líbit vůbec. Proč nemůže mít třetí oko, nebo nějaký slizký šupiny? *Zaúpí zoufale do jeho ramena a pak vzhlédne a po jeho otázkách zase pohled sklopí.* Byla bych opatrná. *Pokrčí letmo rameny, ale hlavou jí proběhne vzpomínka na jeho slova předtím, než ho políbila "Už ti nejsem tak lhostejný, co?". Moc dobře si uvědomuje, že je to hodně riskantní plán a že je dost možný, že by mu propadla. Protože ať už si hraje na jakoukoli tvrďačku, jakou holku by nedostalo to, když se kluk nenechá odradit, je pořád milý a nevzdává se toho, že jí chce poznat.* Nejsem ničí majetek. *Zavrčí a nelibě se nad tím zamračí a zašklebí, i když taková reakce je před Keenanem k ničemu a spíš by to potřeboval slyšet Dorian.* Ale ty taky moc dobře víš, že se o sebe umím postarat sama a nenecham na sebe sahat nijak moc. *Uculí se na něj.* U tebe mi ani ta starostlivost nevadí. U něj je to...divný, nepřirozený, zvláštní. Vždyť jsem na něj furt hnusná a tak.. *Zamračí se nad tím zmateně.*

Protože je to chlap a aby se ti nelíbil, musel by mít maximálně něco jinýho v kalhotách? Co ty víš, třeba až uvidíš co tam má, odradí tě to. *S kyselým úšklebkem ji popíchne a pokrčí u toho rameny.* Opatrnost nestačí, Sisi. To by si nesměla mít žádný city, aby se ti něco takového nestalo. Nebo ho nikdy v životě už nevidět. *On sá lásku považuje za slabost a za věc, která je jen v životě zbytečná, protože každému ublíží. Takže to radši bere sám na sebe a dívkám ubližuje on, aby jim dal najevo, že nic jako láska neexistuje.* Já vím, ale vysvětli to tomu debilovi. *Ušklíbne se a musí odolat té chuti sednout na letadlo a letět někam fo háje nebo kde vlastně Dorian bydlí, aby mu mohl pomocí pěstí vysvětlit, že snaha o jeho sestru je prostě zbytečná.* To, že se o sebe umíš postarat na tom nic nemění. Pořád jsem starší a chránil bych tě i kdyby si to nepotřebovala. *Vysvětlí ji a zavrtí nad tím hlavou.* Nevím, je prostě až noc nechutně optimistický a život nebere takový, jaký je. Protože kdyby to tak bral, tak by se o tebe už nesnažil.

Ne všichni chlapy se mi líbí. Jenže on je nějakym debilnim zázrakem...prostě.... no prostě je fakt vymakanej a je vymakenej fakt sexy způsobem. *Vydechne s červenými tvářemi, které u ní za celý život viděl snad jen Keenan a to jen párkrát.* Vždyť..já nemam moc citů, to víš. *Nebo se o to minimálně snaží. Přede všemi, kromě svého dvojčete neukazuje žádné city a emoce. Takže těmi slovy se o tom snaží přesvědčit spíše sebe, než svého bratra.* Vysvětlim mu to hned, jak se vrátí. Dlužim mu pěstí už jenom za to, že mi říká princezno. Takže mu dam dvě. Aspoň bude mít oteklej obličej z obou stran. *Ušklíbne se. Doufá, že ho ten zlomenej nos, který mu zlomil ten strážce, se kterým na večírku tancovala, pořád dost bolí.* Jsi starší o tři minuty. *Uchechtne se.* Dívá se na svět jako malý dítě. A když jsem mu to řekla, nebo spíš napsala, tak opáčil, že nemá smysl se dívat na svět pořád jenom černě a tvářit se tak, že chce pozabíjet všechny okolo sebe. Nejspíš narážel na mě. *Pokrčí jedním ramenem.* /Já ale přece nechci pozabíjet všechny okolo sebe./ *Proběhne jí hlavou a trochu se nad tím zamračí, takže se jí mezi obočím udělá menší prohlubeň.*

*Když uvidí jak se červená, pobavens zvedne obočí a ukazováčkem ji dloubne do tváře.* Jseš si jistá, že t vážně zvládneš se do něj nezamilovat? Zatím mi přijde, že s tím bojuješ, ale začínáš prohrávat. *Poznamená a hlavou k ní kývmě, čímž chce poukázat na její červené tváře.* I ta troša trebat stačí. *Pokrčí rameny a následně se uchechtne.* A nemůžu mu vrazit i já? Kdzyz jsme mu vrazil před tím, nedal jsem do toho sílu, to jsme ještě čekal, že si dá pokoj a on je ještě víc otravnej. *Zavrčí podrážděným tónem jako když mluví o mouše, která nechce zmizet a otravuje mu život.* Ale pořád jsem starší. *Pokrčí rameny, přičemž se ušlíbne.* Tak zabijeme ho a už se tak tvářit nikdo nebude, protože svět bude mít o jednu otravnou muchu míň a ještě ná za to všichni budou děkovat a klanět se. Takovýhle muchy kazí životy. *Zavrčí potichu a típne zase u toho o lavičku vedle sebe cigaretu, kterou ootom zahodí někam před sebe.*

*Když jí dloubne do tváře, vydechne mu do tváře vzduch, který zadržovala a sklopí krátce pohled.* Tím chceš říct, že jsem se do něj zamilovala? *Zeptá se ho nevěřícně a pak si odfrkne.* Nic neprohrávám. Nic k němu necítim. Maximálně tak nenávist. *Opáčí důrazně a zamračí se nad tím, že ho vůbec napadlo, že by k němu mohla něco cítit.* To jo. K nenávisti. K ničemu víc. *Odpoví daleko rychleji, než je u ní normální.* Jo, můžeš. Připravíme mu uvítací výbor. *Zazubí se na něj.* Nojonojo. Budeš mít dřív šediny. *Zazubí se na něj.* To by se mi sice líbilo, ale nadšením ostatních si nejsem až tak jistá. *Uchechtne se.* Ale... Kdybych byla královnou tady.... Nemohla bych odjet do Dánska. Ne? *Zauvažuje nahlas.*

*Když mu do tváře vydechne vzduch, zašklebí se na ni.* Nic takového nechci říct, chci jen říct, že pokud s ním budeš trávit více času, je to více a více pravděpodobnější.* Fajn, tak k němu cítíš jen nenávist. Tím líp. A jak to teda vyřešiš? Postaráš se o jeho zničený srdíčko? *Zeptá s ejí s povytaženým obočím, přičemž se poté uchechtne.* Zmlátíme ho tak, že ho jeho vlastní rodiče nepoznají. Rozmazleného, vzorného, slušného, poslušného synáčka. *Na tváři se mu opět vykouzlí úškleb. Následně protočí očima.* Jo, o tři minuty zešedivím dřív. *Pobaveně protočí očima, ale jeji další slova mu z tváře vymaže stopy po jakékoliv emoci. Jediná, které a tam zůstane je čiré zmatené překvapení.* To chceš zabít královnu a vzít si Wyatta a nebo svrhnout krále i královnu a korunu si prostě vzít? *Zeptá se jí s tázávým výrazem na tváři.*

Čím víc času s ním budu trávit, tím více ho budu nenávidět a nechápat, neboj. *Ujistí ho s menším úsměvem, aby ho přesvědčila, že to myslí vážně.* /Čim víc se o mě bude starat a dávat mi najevo, že mě chce poznat a nepřijdu mu jako ten nejhorší člověk pod sluncem... tim horší bude ho nepolíbit pokaždý, když otevře ty svoje nádherný rty../ *Proběhne jí hlavou daleko pravdivější tvrzení, než to, které řekla nahlas.* /To přece neni možný do háje. Prostě je pěknej. To je všechno. Tim končíme. Budu si ho představovat s třetim okem a šupinama a budu v cajku. Nic k němu necítim a nikdy ani nebudu./ *Odmítne si přiznat, že její předchozí myšlenka by opravdu mohla znamenat, že ke svému snoubenci začíná něco cítit. Odmítá to přiznat biť jenom v duchu.* Třeba. Prostě budu milá, necham ho se bezmezně zamilovat a pak ho necham sledovat, jak se líbám s jinym, nebo tak. *Pokrčí rameny.* O menší problém u rodičů jsem se mu už postarala. Teda pokud mi říkal pravdu. Náš příklad dokonalosti si prý nechal udělat tetování podél celý páteře. Trochu jsem ho k tomu nakopla. *Zazubí se na svého brášku.* Ale o zmlácení se taky ráda postarám. A tebe k tomu taky přizvu, neboj. *Mrkne na něj.* Furt to bude dřív. *Uchechtne se a následně zapřemýšlí nahlas a bez jakékoliv emoce ve tváři se podívá na Keenana.* No... Stačilo by donutit Wyatta, aby se vzdal koruny a pak se zbavit Jace. A nebo donutit Jace, aby se koruny vzdal v můj prospěch. Stejně jí určitě ani nechce. *Pokrčí rameny.*

Jen aby. *Zavrčí potichu. Chce pro svou sestru to nejlepší a je si jistý, že její snoubenec z Dánska pro ni nejlepší rozhodně není, takže by byl schopný udelat vše, aby se do něj nezamilovala.* Myslíš, že to neprokoukne? Že si s ní jen hraješ? *Ušklíbne se, ale následně nas tím zavrtí hlavou.* Dobře, na tohle si odpovím sám. Nedojde mu to, protože je už tak moc natvrdlej. *Po jejích slovech má co dělat, aby nevyprskl smíchy, ale nakonec to nahradí jen úšklebkem.* Stává se nám z něho menší rebel. *Poví ironicky, přičemž se uchechtne.* Ještě abys mě k tomu nepozvala. *Obejme ni jednou rukou a přitáhne si ji k sobě blíže. Když zače mluvit o koruně nakrčí obočí a nakloní hlavu na bok.* Víš, že to není ale až tak špatný plán? Stejně neumí vládnout a lidi jsou jen nespokojení. Ty bys byla úžasnou královnou. *Poví upřímně a zároveň trošku obdivně, jelikož obdivuje svou sestru za to, že ji tohle vůbec napadlo."

Nevěříš mi? *Nadzvedne obočí, když slyší jeho zavrčení a po jeho otázce pokrčí rameny.* Udělala bych to chytře. Nevrhla bych se mu hned okolo krku a celýho ho obsypala polibky, nejsem pitomá. *Protočí očima a pak se zasměje.* Taky pravda. *Uzná. On by to bral jako super úspěch a že je to jenom hra by ho nenapadlo.* Nojo... Mám na lidi skvělý vliv. *Zazubí se.* /Jenom doufam, že mu to udělali hezky. Bude to vypadat naprosto úžasně, jestli to dělal někdo, kdo to umí./ *Promítne si v hlavě Dorianovy záda.* Vždyť víš, že tebe pozvu prakticky ke všemu. *Usměje se na něj a přitulí se k němu, když jí obejme.* Jo, já vím. Oni nevidí plno možných řešení a všichni se akorát tak trápí. Já bych měla na hlavě korunu a postarala se o lidi tady a nemusela si vzít Doriana. Dvě mouchy jednou ranou. *Pokrčí jemně rameny a přemýšlí nad tím, jak donutit Wyatta, aby se vzdal koruny.*

Jasně, že ti věřím, ale bojím se o tebe. To je vše. *Zamumlá a pokrčí u toho rameny. Samozřejmě, že své sestře věří, ale zároveň se o ní bojí a ví, jak je láska hnusná a zrádná věc a že pokud by jí podlehla, ublížilo by jí to.* Fajn, tak fajn. Hrej si sním jak chceš. *Rozhodí rukama jako známku souhlasu a trochu i té rezignace.* Úžasný vliv. *Zašklebí se pobaveně a po jejích dalších slovech se na ni pousměje.* Já vím. Ale pořád je tam to slovo skoro. *Zasměje se a když zmíní ten její plán, jak se zbavit zasnoubení, zamyšleně nakrčí obočí.* Jak ho chceš donutit se vzdát koruny? Víš, že ti se vším rád pomůžu, ale napřed musím vědět jak ti s tím pomoct. *Aby pommohl své sestře, šel by i klidně přes mrtvoly.*

Notak, Kee. Neboj se. Už jsem velká holka a zvládnu to. Mam svoje srdce pod kontrolou. *Usměje se na něj a stiskne mu ruku. Sama tomu moc nevěří, ale chce se o tom dál přesvědčovat. Třeba když si to bude pořád opakovat, opravdu tomu začne věřit a bude to pro ní snazší.* /Jestli ne, jsem silně v prdeli./ Jako kdybys mi to mohl zakázat. *Zazubí se na něj.* Pamatuješ, jak jsi mi vždycky kradl panenky? Opovaž se mu ukrást tuhle. *Uchechtne se.* /Asi nejhezčí Ken, jakýho jsem kdy viděla./ No tak... Kdybych si to s někym rozdávala, tak k tomu tě rozhodně nepozvu. Proto je tam to slovo "skoro". *Uchechtne se a zároveň zašklebí.* To nevim. Zas tak rychle plány nevymýšlim. *Potřese hlavou.* Prostě je musíme přesvědčit, že já bych byla pro zemi nejlepší možnou královnou a mohla pomoct ihned, kdyby mě korunovali. *Pokrčí rameny.* Bylo by hodně spojit se s rebely? *Zauvažuje znovu nahlas.*

Jen aby. *Povzdeche si a stisknutí ruky jí opětuje, přičemž se na ní pousměje.* Kdybych nevěděl, že je to zbytečný, tak jo. Snažil byh se ti to zakázat. *Uchechtne se a následně se nad tou vzpomínkou zašklebí.* Kradl jsem ti je, abych jim mohl rvat hlavy a stříhat vlasy. A kdy mi nešla urvat hlava, tak jsem zkoušel řvát něco jinačího, jako je třeba ruka. Takže bych ti tuhle klidně ukradl, aby jí mohl udělat to stejné. *Zazubí se na ni a pokrčí rameny.* K tomu bych rozhodně ani pozvat nechtěl, Sisi. Takže máš jediný štěstí, že to slovo "skoro" tam je právě kvůli tomuhle.* S rebely? Mně sobně rebelové nevadí, nepřijdou mi jako zrůdy. A myslím, že pokud bys jim něco nabídla za pomoc, že by na to třeba i přistopili. *Pokrčí rameny a přihmouří u toho oči. Teď kdyby je někdo poslouchal, asi by si myslel, že se zbláznili, když teď plánují něco takového proti své vlastní rodině.*

*Pousměje se na něj nazpátek a nijak to už nekomentuje. Nejí si jistá, jestli by její další slova dokázala vyznít tak přesvědčivě, protože svou důvěru v sebe má dost zahlodanou pochybnostmi.* /Jak těžký ale může být se do někoho nezamilovat? Prostě si řeknu, že nechci a je to. Že?/ To si ho vem rovnou do tý mučírny. A přines mi tam popcorn. *Zazubí se na něj.* /Bože... Bez vlasů a ruky by nevypadal snad ani jako on. Dokázal by mu vůbec Keenan urvat tu jeho vymakanou ruku?/ *Zauvažuje v duchu. Nechce svého bratra podceňovat, ale zase viděla Dorianovy svaly v celé jejich kráse.* Však neboj, já bych taky nechtěla vidět, jak tady odpaňuješ padesátou komornou. *Uchechtne se a nad tou představou se znechuceně zašklebí.* Kdybych jim slíbila výhody a zrušení kast, pokud by mě dosadili na trůn... Mohlo by to vyjít. A já bych byla volná a nemusela nikam odjet, ani si nikoho brát. *Pokrčí rameny. Stejně jí kasty přijdou jako naprostá ujetina a novodobý způsob otroctví, takže by jí nedělalo problém je zrušit. Zároveň se ale při těch slovech rozhlédne okolo sebe, jestli tu náhodou neslídí někdo, kdo tu nemá co dělat.*

*Při té představě jak panenkám rval kousky těla, protože ho to prostez bavilo se musí ušklíbnout. Stejně tak při představě jak by trhal ruku Dorianovi, což by mu vubect nevadilo.* Jasný, bude i popcorn. *Uchechtne se a po jejích slovech protočí očima.* To mi připomíná, že bych zas mohl nějakou do té komnaty dokopat. *Zamyšleně nakrčí obočí a když začnou plánovat jak zajistit Brikssi korunu, na tváři má ledově klidný pohled.* To by mohlo jít. Nějaký nápady jak zkontaktovat rebely? Kromě toho jít rovnou do jejich schovky nebo se nechat unést na útoku. *Neuvědomuje si, jestli se s nějakým rebelem baví, maximálně se někdo vyspal s nějakou rebelkou, ale to je taky něco jiného než je zkontaktovat, aby pomohli svrhnout krále.*

V tom případě jsem spokojená a dělej si s nim co chceš. A kdybys mi k tomu sehnal i čokoládu, byl bys ten nejlepší brácha na světě. To jsi sice i tak, ale s čokoládou bys byl ještě lepší. *Zazubí se na něj a pohladí u toho po hlavě pandu, která se jmenuje právě po její oblíbené sladkosti. Ta se jí hned začne tulit k noze, což jí na tváři vykouzlí úsměv.* Zas? Myslíš po.....tříhodinový pauze? Bože, nechápu, jak to tak dlouho bez sexu vydržíš.. *Řekne sakrasticky se sladkým úsměvem a pak se krátce zasměje.* Jejich schovku bych nejspíš nenašla a nechat se jen tak unést při útoku taky asi úplně nepůjde, zvlášť, když nevim, kdy zase zaútočí. Ale možná by stačilo jít za drbama.. Luxury bar se prý rebely hemží pořád, obzvlášť v noci. Třeba bych tam na někoho, kdo by se mnou chtěl mluvit, narazila. *Pokrčí rameny.*

Když řekneš, že chceš čokoládu, trvá mi si uvědomit, jestli myslíš svou pandu nebo jídlo. Vážně si ji musela pojmenovat po jídle? *Protočí nad tím očima a protočí je ještě jednou, když uslyší její slova na to, že by mohl nějakou komornou zase dostrkat do komnaty.* Je to tak den, sestřičko. A po takové pauze si přece odměnu zasloužím. *Oplatí ji přeslazený úsměv, ale když se začnou bavit o rebelech, nasadí ledově klidný pohled.* Fajn, ale samotnou tě tam nepustím. Stačí říct, kdy tam chceš jít a půjdu tam s tebou, žádný takový nápady, že bys tam šla sama. *Řekne neústuoným hlasem, protože by ji tam samotnou rozhodně nepustil. Ví, že se umí bránit, ale pořád tady mluví o tom, že půjde přímo za rebely.* To budou mít rodiče radost. *Zašklebí se nad tím a pokrčí rameny. Ne že by to nějak vadilo.* Víš, že ti se vším pomůžu, Sisi. *Poví s menším úsměvem na rtech, aby ji podpořil.*

Teď zrovna mluvim o jídle. *Protočí očima.* Tuhle Čokoládu mam u sebe vždycky skoro, takže tu bych po tobě ani nechtěla. *Uchechtne se.* A jméno je to perfektní. I jí se líbí. Vidíš, jak je spokojená? *Zazubí se na něj a pak si posadí Čokoládu na klín a začne jí drbat na hlavě.* Páni. To je fakt douho. Jsi si jistej, že to ještě chvilku bez sexu vydržíš, nebo odsud teď zdrhneš? *Zasměje se.* Sama bych byla míň nápadná. A nebude to působit tak, jakože se jich bojim. Navíc nechci, abys kvůli mě riskoval. *Koukne na něj vážně.* Jo, to jo. Ale mě jsou u prdele. Za tohle všechno můžou oni. Je to jejich vina. *Pokrčí rameny.* Já vim, Kee. Jenom nechci, abys to kdyžtak odnesl se mnou. *Moc dobře si uvědomuje, jak by to dopadlo, kdyby někdo na tenhle její plán přišel.*

To mi taky došlo. *Uchechtne se a na pandu se koukne pobaveným pohledem.* Sisi... Žádný tvoje zvíře nemá normální jméno. *Pronese pobaveným hlasem a všechny její zvířata přejede pohledem.* Asi za chvíli zdrhnu, jinak to mujz rozkrok nepřežije. *Pronese sarkasticky a zašklebí se.* Tak budu poblíž tebe, ne u tebe. Buď tam budu s tebou nebo tě tam nepustím. *Nasadí vážný a neústupný pohled, přičemž vysune obočí nahoru.* Já vím a kvůli tomu za to zaplatí oni a koruna bude tvoje. *Pokrčí rameny a poté zase protočí očima.* Je mi to jendo, jestli to odnesu s tebou, jsi moje sestra, kterou budu chránit i kdybych mě to měo stát život, sakra! Takže na mě nezkoušej, že v tom budeš sama. *Zavrčí neústupně a schválně si založí ruce na hrudi, aby dal najebox že rozhodně ustupovat nebude.*

*Když slyší o nenormálnosti jmen jejích mazlíčků, zamračí se a přitulí k sobě Čokoládu ještě blíž a dá jí pusu na hlavičku, jako kdyby jí chtěla utěšit po vyslechnutí něčeho takového. Ví, že tomu její panda nerozuměla, ale i tak.. Co kdyby?* Mám je ráda a jmenujou se po věcech, který mam ráda taky. Sladký jídlo a hudba. A pak Xbox a toho mam po tátovi.* Tak to utíkej. Sice tě miluju, ale tvůj rozkrok zachraňovat nehodlam, bráško. *Zasměje se a zároveň se ušklíbne.* No tak, Kee. *Protočí očima.* Jestli máme něco po rodičích, tak tvrdohlavost. *Poznamená. Občas má pocit, jako kdyby ani nebyla dítě svých rodičů.* Mě by koruna slušela. *Zazubí se na něj.* A mě je zase jedno, jestli to odnesu já sama, ale jestli by se mi něco stalo...chtěla bych, aby tu po mě něco zůstalo. Aby se někdo postaral o mý zvířata. A hlavně, aby svět nepřišel o tebe, Kee. *Řekne mu mírně a jemně stáhne obočí nad představou toho, co by se jejímu bráškovi mohlo stát.*

Jo, to nadání na úžasný jména si zdědila po něm. Asi si pořídím třeba co já vím... Leoparda a pojmenuju ho Sex. *Zašklebí se na ní a pokrčí u toho rameny.* Ani nevím, jak by si můj rozktok chtěla zachránit. Můj rozkrok akutně zachrání jen nějaká komorná. I když to nemusí být jen komorná, i strážkyně se třeba najdou. *Uchechtne se a následně protočí očima a pevně zatne čelist.* Sakra, Sisi. Nedokážeš pochopit, že tě má moc rád na to, abych tě do něčeho takového pustil samotnou? A pokud se má něco stát, tak ať se to stane i mě. A už se i tomhle se mnou nedohaduj. Buď v tom budu s tebou nebo udělám vše proto aby jsi zůstala v komnatě na prdeli a nic nedělala. *Zavrčí a přejede ji neústupným pohledem, ve kterém je ale i starostlivost.* Pochopilas to? Chci tam pro tebe být. /Abych všechno schytal já a ty z toho vyvázla živá a v pohodě. Mé sestřičce se prostě nic nestane./

U tebe bych se tomu nedivila. *Odpoví mu, když jí přejde počáteční nával smíchu, kterým se málem zadusí.* Strážkyně? Nebojíš se, že tě zastřelí nebo ti vrazí, když zjistí, že jsou ti stejně drahý jako rohožka? *Zeptá se ho pobaveně. Kdyby se nějaký povedlo cokoliv udělat jejímu bráškovi, postarala by se o to, aby to dotyčná nepřežila ve zdraví.* A já tě mam zase moc ráda na to, abych riskovala tvůj krk, Kee. *Namítne stejně neústupně a rozmáchne u toho rukou.* Opovaž se mi ke komnatě postavit stráže a hlídat mě. To si vyprošuju. *Zavrčí nespokojeně.* /Postaram se o to sama./ Fajn. Půjdeme spolu. Pozítří? *Zeptá se ho s rezignovaným povzdechem, který je ale jen dobře zahraný a u toho dopije poslední lok z lahve.* /Teď může být klidnej a já tam půjdu hned zítra sama./ *Proběhne jí hlavou její plán. Štve jí, že Keenanovi lže, ale chrání ho tím. Sere na to, že je mladší. Vždycky bude své dvojče chránit.* Já už půjdu. Mam chuť ještě na jednu flašku a tu tady nemam. A ty bys měl zachránit svůj rozkrok. *Pousměje se na něj a nechá Xboxe, aby se jí zavěsil okolo krku, zatímco Čokoládu posadí na záda Noty, kterou si k sobě přivolá. Její mazlíčci jsou na cestování v téhle formaci zvyklí.* Mám tě ráda, Kee. /Ať se mi stane cokoliv./ *Obejme ho na rozloučenou a pak se vydá z labyrintu zpátky do své komnaty.*

Fajn, pořídím si leoparda Sexíka. *Uchechtne se, ale myslí to vážně. Sice ví, že se vude muset asi opít, aby si ho fakt pořídil, ale ví, že si ho pořídí.* Ne, navíc je to aspoň trochu dobrodružný a akční. *Zazubí se na ni a pokrčí u toho rameny.* Budu tam stát klidně u té komnaty sám. *Zavrčí tvrdohlavě, jelikož se mu fakt nelíbí, že by u něčeho takového neměl být a nehlídal by svou sestřičku.* Mám ti věřit? Fajn.... Ale opovaž se to nedodržetnebo na mě něco zahrát a vážně ti tu komnatu budu hlídat sám. *Zamumlá a musí zavrtí nad ní hlavou.* Závidím těm, kteří nemají tvrdohlavýho sourozence. *Povzdechne si, přičemž se na ni poté pousměje.* Taky tě mám rád, Sisi. *Zamává jí a poté po chvíli sám odejde z labyrintu do komnaty, aby se koukl na svého domácího mazlíčka a pak odejde zase do města.*