Palácová pláž

*Dojde na pláž, kde si nejdřív sundá jenom boty, aby mohla cítit písek pod chodidly a poté se posadí na zem a přitáhne si kolena k bradě. Neví, jak dlouho tady sedí, než jí obejmou něčí ruce okolo břicha. Hned ale toho člověka pozná a s menším úsměvem na rtech se opře o jeho hruď.* Ani nevim. *Pokrčí jedním ramenem a pak se rozhlédne po pláži okolo sebe.* A ještě budou říkat, kolik věcí v zemi změnili. Kokoti zkurvený. *Uleví si, i když to zuřivost v ní stejně nijak nezklidní.* Všichni jejich už jsou zdraví. Všichni. A Romeo a ostatní.... *Nechá tu větu viset ve vzduchu a potřese hlavou.* Neměla jsem na to spojenectví kývat. Třeba bysme v ghettu byli v bezpečí a nikdo by se nemusel nakazit. Jestli se Romeovi něco stane..neodpustim si to.

*Hned jak dojde na pláž, pohledem vyhledá Arowen, za kterou hned taky zamíří a sedne si za ní. Když se rozhlédne kolem sebe, neodpustí si znechucený pohled, Jelikož i když má pláže rád, tohle mu přijde jen že si královští zvětšují ego. Překvapeně zamrká když ji uuslyší nadávat ale nic nenamítá.* Mění věci maximálně tady, v paláci. Kde toho mají víc než dost a na nižší kasty z vysoká serou, protože nejsou s němi v paláci. Začínám si. Myslet, že to u nich probíhá stylem: "Nenarodil si se v paláci, nemáš právo na luxus a pohodlí. " *Zavrčí a po jejích dalších slovech si přesedne tak, aby seděl před ní.* Neboj, doufám, že vědí, že si s náma, hlavně s tebou nemají co zahrávat. *Pousměje se na ni, přičemž ji poté chytne za ruce a povzbudivě se na ni usměje.* Vždyť je to rozšířený všude, mohl by se takhle nakazit kdokoliv. Nic se mu nestane, když ho nebudou chtít léčit nebo budou čekat dlouho, vadilo by se jim odměnit útokem? *Nakloní hlavu na bok a doufá, že by v brzké době útok mohl být možný. *

*Opře se o Roryho hruď, když jí obejme okolo břicha. Pak zanadává sprostě na královský. Pobaveně jí cuknou koutky nahoru, když si všimne, jak překvapeně zamrkal.* Jo, to nejspíš jo. *Přikývne a znechuceně se ušklíbne. Pak se na něj podívá, když si sedne před ní a starostlivě stáhne obočí. Dělá si o Romea opravdu starosti.* To mohl. Jenže oni nám slíbili, že vyléčí i naše lidi. Svý si vyléčili a naši tam furt leží. Plno z nich v umělým spánku. *Rozhodí jednou rukou a neovládne slzy, které se jí vženou do očí. Vždycky je ze začátku těhotenství hodně přecitlivělá. Už se nemůže dočkat druhého trimestru, kdy tahle přecitlivělost většinou o dost pomine. Když slyší o útoku, jeden koutek rtů jí cukne nahoru a mrkne na něj.* Neboj, budeš první, kdo o něm bude vědět. *Slíbí mu. Vlastně se rozhodla dát paláci posledních pár dnů.*

*Překvapí ho její sprostý nadavání, i když na to nemá co namítat, když je to vše pravda. Následně si sedne před ní a s povzdechem přikývne. * A s králem si mluvila? *Při slově 'král' se znechuceně zašklebí. Když vidí její slzy, přitáhne si ji k sobě v objetí. Po jejím mrknutí se na ní zahubí, ale poté starostlivě stáhne obočí. * Ale víš, že by si teď neměla vůbec na útoky ani myslet. *Obočí povytáhne a nasadí přísný pohled, kterým naznačuje, že jí je schopný zamknout v komnatě, aby se hlavně šetřila.* Zabít všechny královský ve spánku, by bylo jednoduší. *Uchechtne se, ale poté vstane a sundá ze sebe mikinu i rifle, aby byl jenom v plavkách, přičemž k ní natáhne ruku, aby jí pomohl na nohy.* Sice nechápu proč to tady mají, když to moře ani pláž vážně nenahradí, ale když tu jsme. *Pokrčí rameny a jednou rukou rozhodí k vodě. *

Prý nemá čas. To mi řekli jeho poskoci. *Ušklíbne se nenávistně a pak se od něj nechá obejmout a přitulí se k němu.* Nechci ztratit další dítě. *Poznamená potichu do jeho ramene a když pak Rory zmíní útok, mrkne na něj. Po jeho slovech převrátí očima.* Neboj, budu v pořádku. Nic se mi nestane. Slibuju. *Vezme ho za ruku, kterou stiskne a koukne na něj neústupným pohledem, kterým říká, že žádný zamykání v komnatě se konat nebude.* Všichni mají před komnatama strážce. Stihli bysme jednu komnatu a pak by nás odtáhli a nejspíš i popravili. Při útoku máme moment překvapení, rozptýlení. Více lidí pro zranění najednou. Strážci odtahávají ostatní do bezpečí a nestíhají moc pronásledovat nás nebo nás všechny pozavírat. *Vysvětlí mu, proč po nocích nevraždí královský během toho, co spí. Pak už nadzvedne obočí, když se z ničeho nic zvedne. Rychle ale pochopí, když si začne sundavat mikinu a rifle a pak si od něj nechá pomoct na nohy a sama se svlékne do plavek, takže její těhotenské břicho, které se pomalu rýsuje a už teď je dost znát, už nic neschovává.* Jdeme. *Zazubí se na něj a pak se vydá k vodě.*

Nemá čas. Snaží se snad s královnou o dalšího královskýho spratka? *Povytáhne obočí a znechuceně zavrtí hlavou.* Neztratíš. Máme ještě další tři krásný děti, který nikdy neztratíme. *U toho jí položí ruku na břicho, přičemž se se hned, aby jí na něj mohl políbit.* Nikdy nevíš, co se stane. Obzvlášť ne tady. *Zamumlá starostlivě a pak zmíní povraždění královských ve spánku, což by se mu taky dost líbilo.* Chápu, velitelskou. Řekl jsem ti někdy, jaksi nádherná, když plánuješ útoky? *Usměje se na ni zamilovaně a hned to doprovodí zazubením se. Následně se zvedne a shodí že sebe oblečení a upře pohled na její těhotenské bříško.* Roste rychle. *Pronese s menším úsměvem na rtech a hned jí následuje do vody, kam napřed vejde trochu nedůvěřivě, jelikož přece jen je to v paláci a kdo ví, jestli to místo vody není nějaká vraždící tekutina? Tady by se nedivil ničemu.* Na pravý moře to nemá, ale až tak hrozný to není. *Uchechtne se, přičemž se na ni zahubí a šplíchne na ni vodu.*

Je to dost možný. Jenom doufám, že ho potratí, protože dalšího Schreave spratka už by svět nezvládl. Stačí, že dalšího čeká křepelka Jaspera. *Zašklebí se znechuceně a pak se na něj pousměje.* To doufám. *Když jí políbí na břicho, zamilovaně se usměje a prohrábne mu vlasy.* Za pár týdnů už se zvýší šance, že zase dostaneš pěstí. *Poznamená pobaveně, když si vzpomene, jak Eris projevila svému tátovi lásku chvilku předtím, než se narodila. Pak už mu vysvětlí, proč nechodí po nocích po komnatách královských a nevraždí je ve spánku.* Ne, ale často mi říkáš, že jsem nádherná. *Usměje se na něj zamilovaně nazpátek a pak už se postaví a sundá si oblečení. Po jeho slovech si pohladí břicho a přikývne.* A děsí mě to stejně jako poprvé. *Poznamená a daleko radši by byla, kdyby patřila mezi ty ženské, na kterých je těhotenství vidět až v polovině druhého trimestru.* Za dva týdny budu už v druhym trimestru. Hrozně rychle to letí. *Poznamená, protože už teď si pomalu přestává vidět na nohy a pak už dojde do vody, která je k jejímu překvapení dost příjemná.* To není. Aspoň napodobeninu pláže zvládli docela obstojně. Narozdíl od vedení a zlepšení země. *Poznamená s dalším nenávistným úšklebkem a dojde do vody do větší hloubky, aby jí voda byla po ramena.*

Tak jenom doufat, že ho potratí ona. Už tak mají všechny Schreave větve moc děcek a jenom ta představa, že ty Schreave děcka budou mít děcka je hnusná. *Zamumlá a když zmíní, že může zase dostat pěstí, nahodí na oko zoufalý výraz a povzdechne si.* Za pár týdnů se k tobě ani nepřiblížím, jestli budeš po sestře, prtě malý. *Řekne směrem k jejímu břichu a zasměje se.* Budu ti to říkat do té doby, dokud budu moct mluvit. *Mrkne na ni se zamilovaným úsměvem.* Nemusí tě to děsit. Co nejdřív, až budou všichni od nás vyléčení, odsud vypadneme, daleko od stresu a budeš se pohybovat maximálně po ghettu. *Poví vážným hlasem a poté ji už následuje do vody.* Tak jasný, že vládnutí nemůžou zvládat, když dělaj tyhle vymoženosti. *Zavrčí potichu, ale radši nad tím zavrtí hlavou a dojde za ní do hloubky, přičemž ji položí ruce na boky.* Tak moc tě miluju, že to nejde ani vyjádřit slovně. *Zamumlá zamilovaně, přičemž se ji chvíli dívá do očí. Poté trochu poodstoupí a začne na ni cákat vodu. *

Někdo by je měl minimálně vykastrovat, když ne rovnou zabít. *Ušklíbne se a pak Rorymu připomene, jak od jejich nejmladší dcery dostal pěstí chvilku předtím, než se narodila. Jeho reakci se zasměje.* Takže se budeš držet dál i ode mě? To je nefér. Já ho neovládam. *Našpulí nespokojeně spodní ret, i když musí přemáhat cukající koutky, aby byl její nespokojený výraz uvěřitelný.* Miluju tě. *Usměje se na něj zamilovaně a natáhne se k němu pro polibek.* I v ghettu mě bude děsit, jak to břicho rychle roste, zlato. *Uchechtne se a pak už vejde do vody do hloubky, aby jí byla voda po ramena.* Jednou bude koruna naše, neboj. *Usměje se na něj povzbudivě.* Budeš úžasný král. *Pronese přesvědčeně, protože on by podle ní byl daleko lepším králem, než nějakej pitomej Schreave. Když ucítí jeho ruce na svých bocích, opře se o jeho hruď a spokojeně se usměje.* Já vím. Protože k tobě cítím úplně to stejné. *Zareaguje na jeho slova a když na ní začne cákat, potichu vyjekne a začne mu to oplácet.* Tohle je nefér. Nečekala jsem to. *Zasměje se, když na něj dál cáká.*

To by bylo úplně, ale úplně nejlepší. Sice lepší je to zabití, ale s jejich vykastrováním bych se taky spokojil. *Uchehctne se a poté na ni mrkne a zavrtí hlavou.* Neboj, od tebe se držet dál nebudu. Udělám to tak, abych nepřibližoval obličej k tomuhle drobkovi. *Pohladí ji znovu po břiše, přičemž se na ni zamilovaně usměje. Do polibku se usměje a následně pohledem přejede na její bříško.* Miláčku, zvládla jsi to třikrát, zvládneš to po čtvrté. *Nevinně se na ni zazubí a poté nakloní hlavu na bok.* Rebel jdnou králem? Tp zní jako název nějaké tragikomedie. *Uchechtne se se, ale potom ji pohladí hřbetem ruky po vlasech a přikývne.* Ty bys byla úžasnou královnou. *Pronese vážně, ale v očích má zamilované jiskřičky. Položí ji ruce na boky a využije toho, že se nedívá, přičemž hned po ní začne cákat vodu.* To byl účel, zlato. Přece bych na tebe nemohl začít cákat, když bys to čekala. *Zasmje se a stále ji oplácí cákání.* Na to, že mi táhne na padesát teď určitě vypadám jako malý dítě. *Uchechtne se a taky se nad tím zašklebí.*

Zkusím to nějak vymyslet. Museli bysme všechny nějak postupně unést z akcí a rychle je vykastrovat. *Zauvažuje nahlas, protože se jí to zdí jako dobrý nálad, který rozhodně stojí za zvážení.* Dobře, s tím tak nějak souhlasím. Hlavně, že tě budu mít u sebe. *Prohrábne mu rukou vlasy a zamilovaně se na něj usměje.* Hlavně, když u toho budeš se mnou. *Pousměje se, protože bez něj by to rozhodně nezvládla.* Nebo splněný sen a skvělá budoucnost pro tuhle zemi. *Opáčí s menším nadšením v očích, protože kdyby doopravdy svrhli královskou rodinu a oni dva byli královským párem, splnilo by se jí to, za čím jde celý její život.* Budeme skvělý královský pár. *Je si jistá, že jednou svého cíle dosáhne. Pak už jsou spolu ve vodě a jakmile na ní začne cákat, oplácí mu to.* Stejně je to nefér. *Postěžuje si se smíchem a po jeho dalších slovech se pousměje.* Tak trochu. Ale jsem si jistá, že jiné věci i přes svůj věk zvládáš stále dokonale. *Zamžiká na něj obočím a ruce mu dá okolo krku. Pak se vytáhne na špičky a políbí ho.*

Toho kastrování se ujmeš sama? Protože já jejich královský klenoty vidět nechci. *Uchechtne se a poté na ni mrkne.* Vždycky mě budeš mít u sebe, nikdy neodejdu, neboj. *Usměje se na ni a skloní se k ní pro kratší polibek.* A nebo. To zní asi lépe. A rozhodně bychom vládli lépe než ty královský hovada. *Uchechtne se, jelikož to vážně nezní jako úplně špatný nápad.* A nebudou se mít dobře jen vyšší kasty, ale i ty nižší a nikdo nebude muset žít na ulici a hladovět. *Má co dělat aby to nezavrčel se vší tou nenávistí, co cítí ke královské rodině.* Není to nefér, nebuď uražená. *Pobaveně na ni mrkne a lehce jí štípne do tváře. Poté trošku povytáhne obočí a nakloní hlavu na bok.* Chceš se jít o těch věcěch jít přesvědit do komnaty? Protože i tímhle jsem si přes svůj věk jistý a budu i když mi bude třeba sedmdesát. *Uchechtne se a polibek ji oplatí.*

Já už jich pár viděla, takže to nějak zvládnu. *Uchechtne se a potlačí chuť se otřást nad vzpomínkou na to, že spala jak se Sawyerem, tak s Jasperem na začátku minulé Selekce předtím, než zjistila, že je jejich sestřenice.* Nebojím. Taky tě neopustím. Miluju tě. *Oplatí mu polibek.* Daleko lépe. *Přitaká.* Žádný dítě nebude jen tak pohozený na ulici. Bude postaráno o všechny. *Tohle jí na celý posraný Illee štve nejvíc. To, jak se jedná s lidma, co se narodili do nízké kasty nebo tam skončili, protože je rodiče odhodili na ulici jako kus hadru. Pak už mu řekne, že to, jak na ní cákal je rozhodně nefér a zasměje se, když jí štípne do tváře, i když se snaží na něj zamračit.* Nejsem uražená. *Brání se a vyplázne na něj jazyk. Pak mu dá ruce okolo krku a zamžiká na něj obočím.* Jasně, že jo. Jdeme. *Zazubí se na něj a políbí ho. Když se od něj pak kvůli potřebě kyslíku odtáhne, vydá se zpátky k pláži, kde si vezme svoje věci a počká na něj, aby se spolu mohli vydat do komnaty.*

*Na to, že už jich pár viděla nic neříká, jenom se zašklebí, protože se mu nelíbí představa na to, že by někdy kdykoliv měla mít něco s královskými. * Já tebe taky, Ar. *Usměje se na ni a pak při kývne.* I kdybychom se o ty děti měli starat sami. Což nepochopím nikdy, proč jsou děti na ulicích, když oni mají tak obří palác. *Zamumlá, ale poté se radši snaží soustředit na jiné myšlenky a to také tím, že na ni cáka vodu. Poté se musíme zasmát, když vidí jak vyplázne jazyk a pobaveně za vrtíhlavou.* Teď jako malé dítě vypadáš ty. *Pobaveně se uchechtne a když se odtáhne, potichu zamručí, ale hned vydá za ní z vody, aby si on mohl vzít své věci.* Moc dlouho jsme tu nepobyl. *Pobaveně se rozhledne kolem sebe, ale i tak je pro něj myšlenka na postel v komnatě příjemnější než tahle pláž. S úsměvem ji vezme za ruku a pak se s ní vydá do komnaty.*

*Dlouho nevěděla, co dělat a ležet jen tak v komnatě se jí nechtělo, protože i to ji už teď leze na nervy a to je teprve na začátku těhotenství, takže se bojí, že postupem času jí Wyatt vylézání ven zatrhne úplně. Teď míří k palácovým plážím, kde ještě nikdy nebyla, byla jen v lázních a u bazénu, proto se ji zachtělo i sem. Na sobě modré volné šaty, pod kterými má plavky. Přes rameno má ručník a deku a v ruce drží knížku. Když k pláži dojde, musí se nad tou nádherou usmát. Poté přejde blíže k vodě a položí si na zem deku, na kterou si poté i sedne, přičemž ze sebe sundá šaty a položí je vedle sebe. Když si na deku lekhne, pohled upře na své bříško, které když se na něj člověk více zaměří už trošku povyrostlé je, ale z dálky nic vidět není. Poté si vezme knížku a dá se do čtení.*

*už od rána stojí její nálada dost za nic. Ani neví vlastně proč. Možná proto, že dopoledne mluvila s Wyattem o tom, jak nemůže klidně spát atd. a trochu ji to vzalo. Už jí nebavilo jen sedět v komnatě a hledět do stropu nebo projíždět Illeagram, takže zamířila ven. Dlouho se jen nepřítomně procházela po paláci se sluchátkama v uších a nechala se unášet hudbou. Hudba je její láska, která ji vždy pomůže. Nakonec ji napadlo, že by mohla zamířit na pláž. Jako malá to tam milovala a často se tam schovávala rodičům, chůvám a sourozencům. Prostě všem. Je to její malé útočiště. Na sobě má černé džínové šortky a světle růžový top. Vlasy má jen tak volně rozpuštěné a make-up jen lehký, skoro nepostřehnutelný. Jakmile dojde na pláž, všimne si Polaris. To ji hned zvedne náladu, protože je v její společnosti ráda.* Ahoj skoro-švagrová. *Pozdraví ji s úsměvem. Těší se, až bude moct to "skoro" vynechat.* Jak se máš? Co ten prcek.. je všechno v pohodě?

*Hned jak dojde na pláž, hodí si deku na zem, na kterou si i po chvíli lehne. Poté si otevře knížku a začne si číst, ale moc dlouho to netrvá, protože knížku položí na deku vedle sebe a ruce si položí na bříško, které ji začne zajímat víc, než ta knížka. Když uslyší už dost známy hlas, pousměje se a zvedne se do sedu.* /Teď se ještě zvednu lehce, ale až budu z břicha jeden velkej kopec, už to tak moc lehký nebude./*Uchechtne se v duchu a poté se radši otočí na Aless.* Ahoj Aless. *Pozdraví ji s úsměvem a po jeji otázce přikývne.* Mám se skvěle. Jinak to ani nejde. A prcek se má taky dobře. Teda měl by, ale doktoři říkali, že je vše v pohodě, tak by to v pohodě být mělo. *Usměje se na ni a znovu si ruce položí na bříško a pousměje se.* Jak se máš ty? *Zeptá se ji s pozvednutým obočím, jelikož to co psala ráno do chatu ji neuniklo.*

*napadne ji, že by ji mohla mizernou náladu spravit palácová pláž. Nechtěla jít ani za Edwradem, což znamená, že to muselo být opravdu vážný. Normálně by s ním nejraději trávila každou volnou chvilku. Vždy to na pláži měla ráda a schovávala se tam před světem. V uších má sluchátka, protože se tak vždycky odřízne od okolního světa a hudba je její láska. Jakmile uvidí polaris, schová sluchátka do zadní kapsy šortek, kde má i mobil. S úsměvem ji pozdraví a pousměje se, když vidí, jak má ruce položené na bříšku.* Určitě bude všechno v pořádku. *Ujistí ji a posadí se na deku vedle ní.* Mám se dobře. *Pokrčí rameny. Sice moc nespí, ale jinak se má opravdu dobře. Je s Edwradem, nehádají se v rodině a je šťastná. Absťák kvůli drogám ji sice dává dost zabrat, ale nějak to zvládá.* Takže tě ještě Wyatt pouští ven z komnaty? Važ si toho. Jak ho tak znám, tak tě brzo připoutá k posteli a nepustí tě nikam. *Uchechtne se. Zná svého bratra a ví, že by toho byl schopný.*

*Ruce si položí na bříško, které sjede pohledem a musí se pousmát. Sice ji štve, že za chvíli bude mít problém se i zvednout a taky to, že sama neví co vše v kuchyni zkombinuje a poté i sní, ale je šťastná. Tka jako nikdy v životě nebyla. Když uslyší Aless, usměje se se na ni a na dece se posadí.* Snad jo. Ale už chci abych byla aspoň v osmym měsíci, už na mě pomalu ale jistě lezou ty chutě. *Postěžune si a snaží se tvářit ublíženě a zároveň vážně, ale koutky úst ji škubou do úsměvu.* Vážně? *Zeptá se jí starostlivě a potom se uchechtne.* Víš jakej je problém jít třeba jen na chodbu? Už když přijel potom co se dozvěděl, že jsem těhotná, mi řekl, jak budu skori celej den ležet v posteli a odpočívat. Ale vycházky mi povolil. Ale bojím se, že až každým měsícem mi ty vycházky bude zkracovat a poté mě vážně až do porodu přiváže k posteli. *Zasměje se a musí nad tím zavrtět hlavou.* A co ty? Plánujete s Edwardem nějaký prťavý uzlíčky? *Nevinně se na ni zazubí a zamrká.*

*narazí na Polaris, takže schová sluchátka a zvedne se jí nálada. Má ji ráda a vždycky se v její přítomnosti baví.* Jo..cos to říkala minule? Špagety s čokoládou? Ještě si k tomu vem okurky a zmrzlinu nebo třeba nějakej sýr a máš skvělý nechutný jídlo. *Řekne pobaveně. Vážně ji přijde dost nechutný to, co Polaris a Camille jí. Protočí očima po její další otázce.* Jo, vážně. Vidíš? Směju se jak měsíček na hnoji, jsem šťastná a nic mi nechybí. *Usměje se na ní co nejšťastnějším úsměvem dokáže.* To se boj. Je toho vážně schopnej. Kdyžtak tě přijdu zachránit. *Řekne vážným hlasem, ale koutky úst ji přitom zacukají.* Bože je mi 16. Nechci ještě děti. Někdy později samozřejmě ano, ale ne teď.*zaúpí a potřese hlavou. Opravdu nemá děti v blízké budoucnosti v plánu.* nejvíc těhotných bláznivých ženských už je to až moc. *Uchechtne se.*

Špagety s čokoládou a Nutellou. Je to dobrý, až nebudu těhotná, dám si to možná s kakaem. *Našpulí u toho zamyšleně rty a pak si s úsměvem vzpimene na další kombinaci.* Už jsme zkoušela i jabko s mlékem, ale to už tak dobrý nebylo. Ale tomu malýmu to asi chutnalo, když jsem an to dostala chuť. *Pobaveně se uchechtne a poté se na ni pousměje.* Jen aby. *Pokrčí rameny, přičemž na ni poté prosebně zamrká.* Jo, prosím. To by bylo nejlepší. Já vím, že má starosti a bojí se, aby se ani jednomu z nás nic nestalo, ale s takovou mě za chvíli nenechá jít samotnou ani na záchod. *Povzdechne si a mimoděk si zase položil ruku na bříško. Zvykla si ho jakoby chránit, když o něm mluví a ani neví proč, ale dává to za vinu těhotenským hormonům.* Ale jednou je mít budeš. A to teprve se bude muset palác obrnit vším možným. *Popíchne ji s úsměvem a po jejích dalších slovech protočí očima.* Jak jako bláznivých? Dávej bacha na moje nálady, nikdy nevíš, kdy tě za tohle utopím. *Uchechtne se a pak se zase zazubí.* Myslíš, že je dobrý nápad dát pak na mou a Wyattovu svatbu dort pro těhotný? *Vzpomene se na nápad, se kterým tak nějak přišla Camille a přijde ji to jako dobrý nápad, ale zároveň vtipný a komický nápad.*

Jsi šílená. *Oznámí ji a uchechtne se. Po její další kombinaci jídla se jí udělá špatně a ošije se.* Fuj, přestaň. Tohle je fakt nechutný. *Řekne s dávkou nechutnosti. Tohle je opravdu moc. Poté ji ujistí, že je opravdu v pohodě a vykouzlí co nejšťastnější úsměv. Když ji stále nevěří, obrátí oči v sloup.* Na záchod by tě snad mohl nechat jít samotnou. Kdyžtak ho prostě seřvi nebo mu jednu ubal, to zabere. *Poradí ji pobaveně. Poté řekne, že rozhodně v blízké budoucnosti nechce mít děti. Je jí teprve šestnáct.* Tss já jsem zlato.*usměje se jako andílek a ignoruje ten fakt, že má piercing, tetování, o kterým nikdo pravděpodobně neví, jela v drogách a zdrhala z paláce na celý dny i noci. To není zas tak důležitý. Aspoň podle ní.* Mě bys neutopila! To bys mi nemohla udělat. *Brání se naoko dotčeně.* Jo, to by bylo vtipný. Jen ho dejte daleko ode mě, protože si nechci zkazit pohled na jídlo. *Uchechtne se.* Jakej by sis tak představovala?*zajímá se a přemýšlí, jestli to vůbec chce vědět.*

Nejsem šílená, jsem těhotná. *Namítne pobaveně a nevinně pokrčí rameny.* Až jednou budeš těhotná, nechutný ti to nebude připadat. *Uchechtne se a následně se musí bránit chuti protočit očima, když je protočí ona.* To zas ne. Chudák, nechci mít zmrzačenýho ani seřvanýho snoubence. Já ho chápu. *Pousměje se a se zamilovaným úsměvem si upraví prstýnek na ruce.* Největší zlato. *Přitaká pobaveně a musí nad tím zavrtět hlavou.* Já ne, ale ty hormony jo. Už chápu ten skvělej pocit vymlouvání se na těhotenství, protože aspoň když udelam nějakou blbost, můžu to na to svést. *Zasměje se a pak se zazubí.* Což mi připomíná, nechceš jít do vody? *Kývne hlavou směrem k vodě, když si uvědomí, že tady leží v plavkách.* Já nevím, Can navrhovala okurky. Pak možná čokoládu. Zmrzlinu. Jabma. A nějak to splácat dohromady. Nebo udělat je om talíře a dát je do pater. *Pokrčí u toho rameny a nevinně se na no zazubí.*

Těhotná a šílená. *Dodá pobaveně a uchechtne se. Nechápe, jak může jíst jablko a k tomu mléko. To je podle ní opravdu nejhorší kombinace, kterou kdy slyšela.* /Horší jak Cam../ Tohle mi nikdy chutnat nebude. *Řekne pevným hlasem. Tohle nikdy nechutná. Ani v těhotenství. Snaží se ji přesvědčit, že je opravdu v pořádku a tak se na ní šťastně usměje. Když ji to Polaris stále nevěří, protočí očima. Neunikne ji, že ona udělá to samé.* vždyť mu to neuškodí. Ale když s tím máš takovej problém, tak to mile ráda provedu za tebe. *Zamrká na ní jako andílek.* Přesně tak. Nikdo mě nemůže překonat. *Zazubí se na ní, když souhlasí, že je zlato, i když je jí jasné, že je to ironie.* /Ale vždyť já andílek jsem./*pomyslí si a poté se brání, protože nestojí o utopení.* Ale ty hormony jsou v tobě, takže za to můžeš ty. *Odvětí pobaveně.* Klidně. *Pokrčí rameny a zvedne se. Poté si zuje boty a svlékne si šortky a top. Ma na sobě obyčejné černé bikiny.* S takovou ty hosty vyděsíte. *Uchechtne se poté, když ji řekne, jaký těhotenský dort má na mysli. Následně zamíří do vody.* A třeba polít karamelem to nechcete? A ještě posypat nějakým kořením?

Nejsme šílená. Těhotenství je šílený. Ne já. *Protočí nad tím pobaveně očima.* Vůbec tetu neposlouchej, já šílená nejsem. *Pronese směrem ke svému bříšku a pobaveně ji u toho škubou koutky rtů v úsměvu a nakonec ve smíchu.* To si řekneme, až budeš těhotná. *Zazubí se na ni a poté se zase zasměje.* Ne, nikomu neuškodí, když mu vlepíš a seřveš ho. Chudák. Musí to mít s tebou těžký. *Uchechtne se, přičemž má na tváři široký úsměv.* Já jsem si ty hromony nevybrala, takže ne, nemůžu za to. *Stojí si dál tvrdohlavě za svém a jen tak neplánuje říct opak. Zase se na ni zazubí a vstane, přičemž si z ruky stáhne gumičku, kterou si rychle vlasy sváže do copu a drdolu. Poté se vydá do vody, kde čeká na Aless.* Nevyděsíme. Všichni si musí zvykat. *Uchechtne se a po jejich slovech se znechuceně zašklebí.* Ten karanel možná, ale s tím kořením... To je nechutný i na mě.