Palácová pláž

*přijde na pláž jako poslední, ale myslí si, že k tomu má dost dobrý důvod vzhledem k tomu, jaké zásoby sebou nese.* Protože to nejlepší jsem já. Ale chápu, někomu tak pitomýmu jako jsi ty, tak očividná věc prostě nedojde. *pokračuje v nevinném popichování, protože to dělá prakticky pořád. Protočí očima nad slovy Austina a rovnou jim všem nalije panáka.* Tos měl říct dřív. Teď už to bohužel nejde. Takže nemel blbosti a pij. *vrazí mu panáka do ruky a nevinně zamrká.* Navíc Vee slíbila, že pít bude a vy dva jste dvojčata. Co ona slíbí, ty uděláš. *zazubí se na něj a přitom použije zkráceninu pro Nyveve, kterou právě vymyslela. Nyveve je moc dlouhé a Nyv zase moc obyčejné a říká jí tak skoro každý. Když pak začne Xavier mluvit o očumování Austina, bezděky sjede pohledem k jeho vypracovanému tělu. Musí uznat, že vypadá opravdu hodně dobře a ten výcvik se na něm podepsal.* /Je to tvůj bratr, nemůžeš ho očumovat./ *nakonec tedy odtrhne pohled od jeho vypracovaného těla a doufá, že to nešlo až tak moc vidět.* Ale pořád se červenáš často. *stojí si za svým.* Jsem v pohodě, jen jsem v noci moc dlouho koukala na seriály. *pokrčí rameny a pousměje. Samozřejmě je to lež, spala dost dlouho, ale její tělo si pořád moc energie nebere.*

Fakt nepochopim, co na tom chlastu tak vidíte. Akorát je člověk mimo, nic si nepamatuje a další den mu k tomu všemu přibyde ještě bolest hlavy a neschopnost se pohnout. Pousměje se, když vidí, jak je Magnus z pozornosti ostatních nadšený a hravě mrská ocasem.* Příště to řeknu, můžeme je někam vytáhnout společně. *Ujistí jí s úsměvem. Přemýšlí, kdy, proč a jak nastala ta změna, že jim Nyv dala šanci a baví se s nimi opravdu jako se sourozenci. Než se nadechne k nějakým protestům ohledně alkoholu při surfingu, už má sám panáka čehosi v ruce.* Nemelu blbosti a pít nebudu. *Zavrtí hlavou a protočí očima při zmínce o dvojčatech. Pořád na něj má vliv výchova od Daleyzy a jen tak to asi nepřestane. Nechce pít. Bojí se následků. Stejně jako ho celé dětství učili nenávidět lidi v paláci, tak mu taky vtloukali do hlavy, že alkoholici mezi rebely nemají co dělat. Co když se pak něco stane a jenom kvůli vlivu alkoholu člověk nebude moct včas a správně zareagovat? Mohla by kvůli tomu přijít o život spousta lidí. Podívá se na Nyneve trochu zoufalým pohledem.* Dvojčata neznamenají jedno tělo. Jestli vy chcete pít, fajn, kocovinu vám léčit nebudu, ale já pít nebudu. *Prohlásí rozhodně a trochu nervózně koukne na tekutinu v panáku, než jí vrátí Aideen.* Já se nebojim o sebe. Ale o všechny ty nevinný chlapy v paláci jo. *Uchechtne se a zacukají mu koutky rtů, když zachytí pohled své nejmladší sestřičky. I když ho to zároveň i trochu znervózní kvůli čerstvým jizvám, které na hrudníku má.* Fajn, klidně pijte. *Ustoupí nakonec a rezignovaně u toho rozhodí rukama. Starostlivě se zamračí, když se zaměří na stav Aideen.* To bys vypadala jinak. *Potřese hlavou po její lži.* Je rozdíl mezi únavou z nedostatku spánku a únavou z nedostatku energie, třeba kvůli zdravotním důvodům. *Vysvětlí.* Takže co se děje?

Já nejsem pitomej. Chovej úctu ke starším lidem, sestřičko. *Našpulí na ni nespokojeně rty, když ho nazve "pitomým".*Mně to chutná. A navíc se díky tomu i uvolním. Na rozdíl od Aideen dovedu poznat, kdy mám dost a kolik alkoholu si ještě můžu dopřát, pokud chci pít, ale nebýt opilý tak si to hlídám. *Pokrčí rameny. Tuhle se opil schválně, protože chtěl zapomenout na to, co se stalo a úplně se uvolnit. A i když ho druhý den pekelně bolela hlava tak toho nelituje. Sleduje jejich hádku ohledně toho zda Austin pít bude a nebo ne a sám tomu nechává volný průběh. Pokud to s nimi chce dneska přežít, měl by si aspoň jednoho panáka dát. Na nervy, protože ty teď bude mít na pochodu.* To je mi slovo do pranice, zazubí se, když jim Austin přece jen dovolí pít a od Aideen si vezme ten kelímek, který jí on vrátil a hned ho vypije.* Aideen, víš moc dobře, že tě nenecháme. Cítíš se špatně? Můžeme zůstat na břehu a jen si povídat. Zasurfovat si můžeme jít kdykoliv, ne?  *Podívá se po Austinovi a Nyneve. Jemu by nevadilo to odložit, dokud by se Aideen necítila lépe. Má o ni strach. Je to přece jen jeho mladší sestřička a ještě k tomu nemocná.* 

Zaprvé, Vee zní dobře jako přezdívka a za druhé, nenuťme ho pít. Já si sama taky dám jen jednoho panáka, to je vše a více odmítám. *Podívá se na Aideen takovým pohledem po kterém jí musí být jasné, že to myslí smrtelně vážně. Nechce se opít do němoty.*/Z toho by měl Lucien ještě dobrej den a nebo by byl taky naštvaný.. Mu tam budu vyznávat lásku a ještě ho od sebe odeženu a pak se sama propadnu hanbou./Všichni moc dobře víme, že by jim pomoct šel, jsi takový. *Podívá se na Austina a pousměje se.* Už se prakticky nečervenám. Ani když jsi poukázala na ten cucflek tak jsem se nečervenala. *A ani teď to nedělá. Ano, dříve by se začervenala jen při zmínce, že někde na jejím těle by měl být cucflek. Ale teď se jí to líbí.*Aideen.. Už v té kavárně jsi poznala, že tě jen tak nenechám a jsem schopná se s tebou dohadovat dlouho. Nejsem slepá, nikdo nejsme a všichni tady vidíme, že v pořádku nejsi a není to tím, že by ses dívala moc dlouho na seriály v noci. *Založí si ruce na hrudi.* Takže to vyklop.*Jsou proti ní tři a všichni jsou připravení do ní hučet, dokud k nim nebude upřímná. Z tohohle s jen tak nevyvlékne.*

Hmm, ne, to asi nepůjde. *uchechtne se. Nikdy zrovna ke Xavierovi útcu nechovala a takhle to je teď i u Austina a Nyveve.* Třeba změníš názor. *nenechá se jen tak odbýt, nehledně na to, jak moc vážně se bude Nyv tvářit.* Já to taky umím poznat, jen to dělám minimálně. Lepší je nad tím nepřemýšlet a prostě se uvolnit. *pokrčí rameny. Když jde pít, tak většinou nepřemýšlí nad tím, jestli si dneska dá jenom dva panáky nebo tři. Prostě pije, dokud chce. Pak si chvilku přehazují kelímek, který nakonec vypije Xavier, takže si neodpustí otrávený pohled směrem k Austinovi.* Jsi hroznej suchar. *jenže i když se chová hrozně nudně občas.... nemůže popřít, že by jeho vypracované tělo nestálo za nějaké to zírání. Kdyby to nebyl její bratr, asi by se to už snažila svést někam jinam.* Červenala ses při zmínce o Lucienovi minule. A to jsem se tě jen zeptala, jak se má. *uchechtne se. Jenže pak se všichni začnou zajímat o její stav, což jí není moc příjemné, takže jí nějaký smích přejde.* Jsem v pohodě. Kdybych nebyla, tak sem nejdu, nebudu riskovat to, že bych skončila na týdny na ošetřovně. *založí si ruce na hrudi, ale to co řekne, je jedna velká lež. Vždyť takhle riskuje celý život.* Nemůžeme jít prostě surfovat? Proto jsme sem přišli, ne? *všechny je projede pohledem, načež se otočí na patě a zamíří raději do vody.*

Děkuju. Vee. *Pousměje se na ní vděčně a doplní její novou přezdívku, když slyší, že s ní nemá žádný problém a dokonce se jí i líbí.* Vždyť se dá uvolit jinak. Můžeš jít takhle k vodě, někam s mazlíčkem, do posilovny, kamkoliv do přírody. Všechno to tě odreaguje a zároveň ti to z dlouhodobýho hlediska leda tak prospěje. Kdežto tohle… odmítam ti jít na pohřeb ještě před krizí středního věku. *Upozorní jí. Snaží se do toho vnést aspoň trochu pobavení, ale pravda je, že nežertuje. Takhle to může dopadnout. Obzvlášť v jejím případě, kdy je nemocná.* Tak mě měj za suchara, ale aspoň se dožiju vnoučat. *Pokrčí rameny a radši uhne pohledem kamkoliv jinam. Nečekal, že zrovna tohle bude něco, co je bude tak rozdělovat a kvůli čemu se budou nejčastěji dohadovat. V jeho naivních představách o rodině nebyly žádné hádky, ale je mu jasné, že bez toho se to neobejde. Každopádně vždycky měl za to, že zrovna tahle část výchovy, kdy si nelibuje v alkoholu patří do té lepší části a ne, že to z něj bude dělat někoho nudného a tak podobně. A jako klasický chlap a starší bratr samozřejmě taky touží po nějakém tom uznání a ne zrovna nálepce sucharu. Nechá to ale být, když jim Aideen začne lhát. Musí nad tím protočit očima a založí si neústupně ruce na hrudi.* Známe tě. Ty budeš riskovat cokoliv jenom proto, abys nemusela v klidu sedět na zadku. *Opraví její tvrzení a nadzvedne jedno obočí, když zmíní surfování.* Surfování za pravdu. A nesnaž se lhát. U tebe ani nepotřebuju žádnej výcvik, abych poznal, že lžeš… *Upozorní a sjede jí trochu přísným pohledem, který mu ale nakonec zjihne.* Máme o tebe prostě starost. Nikdo z nás nechce, aby se ti něco stalo a jestli nám neřekneš, co se děje a pak se ti něco na tom surfu stane, tak už si to neodpustím. Řekni nám to, ať ti můžeme nějak pomoct. Nebo ať to aspoň víme a můžeme na to brát ohledy. Prosím.

*Naoko uraženě si odfrkne, když mu Aideen řekne, že chovat úctu k němu asi nepůjde.* Ale všechny ty věci dělám. Al občas chci dělat i tohle. Neopíjím se do němoty denně. Za dobu, co jsi tady jsem e opil jen jednou a to nedávno a neříkej, že to jsi mě nepochopil. *Řešit podvádění ve své Selekci vážně nepotřeboval.* My všichni se dožijeme vnoučat. Kouknu na našeho dědu, ten pije taky dost a stejně tak táta a oba dva jsou v pohodě. *Pokrčí rameny.* Na nás to prostě takový vliv nemá. *I když se mu teda moc nelíbí, že pije Aideen a to kvůli tomu, že je nemocná. Ale to je věc, do které se už odmítá plést, protože pak by se akorát pohádali a hádek je momentálně v jejich rodině dost. Kelímek, která jeho mladší sestra nabízela Austinovi nakonec vypije on.* To jsou pěkný kecy. *Zkonstatuje, když od Aideen slyší, že by neriskovala několikadenní pobyt na ošetřovně. Všichni ví, že svoje zdraví klidně dává v sázku a neděje se to zrovna málokdy.* Aideen o co jde? Dneska klidně můžeme být jen na břehu a nemusíme surfovat aby se ti nic nestalo. Všichni bychom si vyčítali, kdyby něco jo a to si můžeš být jistá, že pak bychom s tebou šli surfovat jen poté, co bys podstoupila kontrolu u doktora a ten řekl, že jsi v pořádku. /Pokud bychom s tebou ještě někdy surfovat šli../

Nemáš zač. *Pousměje se na Austina, když použije její novou přezdívku. Pravda je, že tak jí říká hodně lidí a jí to nevadí Ani jí nevadí, když jí volají celým jménem, ale tohle je taky hezký.* No tak Aideen.. Není suchar. A užít si to tu mžeme i bez alkoholu, ne? Proč ho vůbec toužíš tak moc opít? *Tohle vážně nechápe. Ona si už s ní dala jednu skleničku alkoholu v baru. To s ní ještě nic neudělalo a nepřišlo jí, že by byla nějak extra vtipnější a nebo se více bavila. Pohledy lidí tam okolo jí příjemné nebyl, na stole netancovala, ani nahlas nekřičela a s nikým neflirtovala. Tak o co jde?* /Kdybys věděla, co mě tehdy napadlo../*Den předtím, než se potkali mělo zrovna trochu.. rušnější noc.* Ale dneska jsem se už nečervenala. A za tu dobu v tý kavárně jsem se začervenala jen jednou a pak ti ty poznámky dokonce oplatila. *Taky se neplánuje vzdát a jak se zdá o tomhle tu budou diskutovat ještě dlouho. */A já se dneska chtěla ještě vrátit do komnaty./Přesně jak říká Austin, jen o tebe máme strach. Nechceme tě nijak vyšoupnout a zakazovat ti nic zbytečně, ale jsi strašně bledá a nic by se přece nestalo, kdybychom to surfování odložila třeba o pár dní. My tu budeme a pláž taky, tak o co jde? Není hlavní, že se spolu bavíme? *Povzdechne si, když se i tak vzdálí.* Tohle je asi marný. Můžeme tu buď dále stát a stěžovat si, jak je tvrdohlavá a nebo jít s ní a pokoušet se na ni dohlídnout.. *Otočí se a vydá se taky k vodě.* A nechceš si dneska třeba jen zaplavat? *Zkusí to na ni naposled.*

Ty seš hrozně pesimistickej. Nebudeme mít žádnej pohřeb před nějakou krizí středního věku. *protočí nad ním očima a pak ho nazve sucharem. Když ale uhne pohledem, začne se cítit trochu provinile* No tak Austíkuu, víš, že to nemyslím vážně. *omluvně se na něj usměje. Občas si ani neuvědomuje, co říká, ale většinu věcí vážně nemyslí.* Protože nepije. *vysvětlí stručně Nyveve. Pak se začne všemožně vymlouvat z toho, že jí není dobře. Lhát pro ní není až tak těžké, dělá to už nějakou tu dobu přeci, ale když jsou na ní tři.. je to náročnější.* Ne, ty mě neznáš. *probodne Austina pohledem. Trochu jí ujely nervy, ale hned si to uvědomí, takže jen zahanbeně sklopí pohled a trochu jí zrudnou tváře.* Promiň.. to sis nezasloužil. *zamumlá.* Ale já vám pravdu říkám, jen jsem toho moc nenaspala, nic mi není. *založí si ruce na hrudi a v duchu sama sebe proklíná. Pak už se otočí na patě s tím, že chce zamířit do vody, ale slyší něco o doktorovi, takže se zase prudce zastaví.* Ne. Tam nejdu v žádném případě. Na ošetřovnu ani na žádný podobný místo mě nedostanete. *řekne dost důrazně a doufá, že pochopili, že v tomhle je neoblomná. Na ošetřovnu nepáchne ani náhodou. Naposledy tam byla cca před měsícem a vracet se tam odmítá.* Fajn.. holčičí problémy, jasný? Tak to občas bývá, my holky si nežijeme v pohádce jako vy. *zkusí poslední výmluvu a při posledních slovech se podívá na své bratry. Pak už skutečně vleze konečně do té vody.* To je jedno. *zamumlá neurčitě směrem k Nyveve.*

No…. Fajn. Dobře. Dejme tomu, že to se dalo akceptovat. *Uzná nakonec trochu neochotně.* Nejsem pesimista. Mam starost. A…prostě asi jinej postoj ke všemu no… *Snaží se to nějak zaobalit, aniž by musel zmiňoval rebelskou výchovu. Když ho pak Aideen nazve sucharem, uhne pohledem. Pousměje se na Nyv, když se ho zastane a potřese hlavou.* V pohodě. *Pokrčí rameny nad její omluvou. Tolik jí ani nevyčítá, že ho chce opít. On zase na opak chce, aby pít přestala. Možná jsou blízcí příbuzní, ale co se alkoholu týče, vzdálenější by si být nemohli. Když si pak všimne, že Aideen není dobře, začne na ní jako ostatní starostlivě naléhat. Nejspíš je ale nejsnazším terčem jejího vzteku. Když slyší o tom, že jí nezná, je to jako kdyby vzala kýbl studený vody a ten na něj vylila, zatímco by spal. Dá to na sobě najevo, ale jenom tak, že ztuhne a v očích se mu usadí trochu zklamaný a provinilý pohled.* /Jasně… Jak sis taky mohl myslet, že teď to bude už jenom dobrý a oni tě bez problémů přijali?/ *Vyčte si hned v duchu.* Máš pravdu. *Zamumlá nakonec na Aideeinu omluvu a pak už se do jejich konverzace nijak nezapojuje. Místo toho radši sleduje písek, kterým palcem u nohy nakopává. Na zapojení do přestřelky zapomene úplně v momentě, kdy řeč přijde na ženské problémy, protože tohle téma je pro něj – jako pro každého jiného chlapa -, prostě absolutně mimo. Chvíli ještě stojí na břehu a pozoruje Aideen, jak šla do vody a pak je nakonec s menším povzdechem přejede pohledem.* Fajn, tak kdo chce jít první? *Zeptá se jich a kývne u toho hlavou ke svému surfu. Nejradši by se odsud zdekoval a nechal je si to užít samotný, protože má pocit, že akorát narušuje atmosféru, ale tuší, že to by mu neprošlo a nějaký promluvě do duše by se nevyhnul. Takže se radši rozhodne zůstat a zkusit je něco na surfu naučit.*

Vidíš. *Zazubí se na bratra. Dlouhověkost je náhodou věc, kterou mají v rodině i s alkoholem. Jejich děda taky pije a je v pořádku. A taky ho dost potěší, když se s ním dále nedohaduje. Skvělý pocit pramenící z tohohle malého vítězství slovní přestřelky.* Austík.. Tahle přezdívka se mi líbí. I když to zní jako autista trochu. To vlastně tvý celý jméno. *Uchechtne se.* No tak lidi, tohle by stačilo. Nás baví pít a nevzdáme se toho, ale mohli bychom to zkusit omezit, to si přiznejme Aideen oba dva. A Austinovi to zase nechutná, tak proč ho nutit alkohol pít? Prostě my budeme tolerovat, že nepije a ty, že pijeme, ale pokusíme se to mírnit, jo? *Navrhne aspoň nějaký kompromis, protože tyhle dohady se mu nelíbí. Chtěl, aby to bylo trochu pohodovější odpoledne a moc to tam nevypadá.* Všichni víme, že je to lež. *Zamumlá, když si Aideen pořád stojí tvrdohlavě za tím, že jí nic není. Když jeho sestra zmíní ženské problémy, zarazí se.* Nějaká náladová rozhodně je. *Řekne si spíše pro sebe, i když to může slyšet i jeho bratr a povzdechne si.* Nenech si jí zkazit náladu. Aideen občas něco řekne a pak teprve přemýšlí, co to vlastně vypustila z pusy. Má tě ráda, ale nemá ráda, když někdo kecá do tohohle. To už bys mohl pochopil. Není to tak dávno, co jsme se i ohledně tohohle hádali my dva a ty ses nás snažil usmířit. *Připomene mu. * Tak já klidně půjdu. Už jsem na tom párkrát stál, tak aspoň holky vidí jak to dělá profík.

*Samotnou ji překvapí, že se zastane Austina, ale musí. Pořád nechápe, proč tolik záleží na tom, aby se napili alkoholu. Proč j to pro Aideen tak důležité? To je to nějaký příjímací rituál mezi Schreave? Dokud nevypijí aspoň litr alkoholu nikdy nebudou součástí rodiny? Připadá jí to takhle trochu jak nějaká sekta. * A proč vadí, že nepije? *Naléhá dál.* Vždyť bavit se můžeme i bez alkoholu. Třeba my dvě v kavárně jak jsme byly. *Připomene jí. Tam si to ona osobně dost užila a to si jen povídaly u obyčejného kafe a makronek. Začne se spolu s ní následně dohadovat o tom, jestli jí je dobře a nebo ne. Sice by to měla ona vědět nejlépe a taky ví jak se cítí, ale nechce si to přiznat. Ona by neměla problém si s nimi dneska jen povídat a ležet na lehátkách, vždyť by sem mohli jít zase kdykoliv jindy. Když jde směrem k vodě povzdechne si a podívá se na Austina. Upřímně? Je mu ho jí docela líto. Tohle si nezasloužil.* Jo.. jde vidět, že Aideen nemá taková filtr.. neber si to tak. *Pousměje se na něj povzbudivě. Musí se uchechtnout, když vidí jejich výrazy poté, co její sestra zmíní ženské problémy. Ví, že je to jen další výmluva, ale to jak se jejich bratři na to tváří je k nezaplacení.* Ty vaše obličeje.. Sakra, že já jsem si to nevyfotila. /Pitomci../*Pobaveně potřese hlavou a vydá se za Aideen.* My tě vážně nechceme v ničem omezovat. Jen se o tebe bojíme. Kdyby kdokoliv z nás na tom byl jako ty, taky bys es nebála? A upřímně. *Podívá se na ni s nadzvednutým obočím. Nerada ji vidí smutnou tak ji obejme.* Klidně můžeme na surf, ale kdyby něco, tak nám to prosím řekni, jo? Vždyť spolu konečně vycházíme, přece e to nesmí zničit tím, že by se ti něco stalo.

*omluví se Austinovi za to, že ho nazvala sucharem, i když jí tak stále v nějakých chvílích přijde a uchechtne se, když tentokrát Xavier nazve Austina autistou.* Asi to s náma budeš mít těžký. *už teď to s nimi musí mít dost náročný.* Protože když je člověk opilej, tak dělá věci, který by střízlivej neudělal. Jo, můžeme se bavit i bez alkoholu, ale jednou za čas to přeci nikomu neublíží. Ale to je jendo. *Pak už se ale začne bránit a všem se snaží namluvit, že je v pořádku, i když není. Už nějakou tu dobu je dost unavená, není jí dobře, nebo krvácí z nosu. Moc dobře ví, proč se to děje.. ale odmítá to přiznat a natož to přiznat někomu dalšímu. S leukémií se chce poprat sama a nikoho s tím nebude zatěžovat. Trochu se ale neovládne a vyjede po AUstinovi, čehož hned lituje, takže se mu omluví a sklopí pohled.* Vážně mě to mrzí. Znáš mě.. znáš lidi od pohledu, protože do nich vidíš. Stejně jako máma nebo Vee. *upřímně? Nikdy nechápala, jak to někdo jen tak dokáže. Nakonec se vymluví na ženské problémy, protože to je výmluva, která funguje vždycky. Nebo aspoň co se chlapů týče. Ale nechá si ujít jejich skvostné výrazy a zamíří k vodě. Proto sem taky přišli přeci.* Bála bych se.. *uzná potichu.* Ale já vím co dělám, vážně, nechci vám přidělávat problémy. *pokrčí rameny. Celkem tušila, že Nyv jen tak neobelstí nějakou výmluvou na ženské problémy. Trochu jí překvapí, když jí obejme, ale objetí jí oplatí. S nyveve se takhle baví sice je chvilku... ale ten pocit sestry je k nezaplacení.* Nic se mi nestane, vážně. *pousměje se, jak nejvíce přesvědčivě to dokáže.*

Díky. To člověka fakt potěší. *Uchechtne se, když jeho jméno připodobní k autistovi. Ale je pravda, že už několikrát ho napadlo, jak by ho asi pojmenovali rodiče, kdyby vyrůstal s nimi. Nikdy ale ještě nesebral odvahu k tomu se jich na to zeptat.* Já to s váma někdy měl jednoduchý? *Nadzvedne obočí a pobaveně se uchechtne. Zatím má pocit, že z nich tak akorát předčasně zešediví. Když pak Xavier navrhne kompromis ohledně alkoholu, zvedne ruce do vzduchu na znamení, že se vzdává.* Dělejte si co chcete. *Poznamená nakonec, i když u toho musí zadržet povzdychnutí. I on má nějakou hranici, a právě jí dosáhl. Nechce se s nimi věčně dohadovat a pochopil, že v tomhle se věčně dohadovat budou. A ač se mu to nelíbí a má o ně starost, protože už pár lidí viděl uchlastat se k smrti, tak si to radši nechá pro sebe a bude se snažit všechen alkohol ignorovat. Když po něm pak Aideen vyjede, zůstane ztuhle stát. Zvolila přesně ta správná slova, kterýma ho zasáhla, jak nejlíp mohla. Po její omluvě potřese hlavou, protože ví, že měla pravdu. Jak by si mohl myslet, že po té chvíli, kterou tady je, je bude znát? Vždyť za pár dnů to bude teprve měsíc od toho, co přijel do paláce.* To je v pohodě, fakt. Neřeš to. *Ujistí jí po její další omluvě. To, že má něco společného s mámou a svým dvojčetem ho potěší, ale moc mu to náladu nezvedne. Akorát se tu cítí jako nějaký přebývající článek, který by tu být ani nemusel. Vždyť jim akorát kazí chlastačku a příjemně strávený čas. Když na něj pak promluví Xavier i Nyv, pousměje se na ně.* Jsem v pohodě, vážně. *Řekne přesvědčivě.* /Měla pravdu. A ta sice bolí, ale zoceluje…/ *Promítnou se mu v hlavě slova Daleyzy. A protože ví, že odchod by mu nevyšel, radši se rovnou zeptá, kdo chce jít na surf jako první.* Profík? Tak to bych měl jít jezdit já, ne? *Zareaguje s pobaveným úsměvem na jeho slova, i když není tak uvolněný, jako byl ještě před tou hádkou o stavu Aideen a vydá se k surfu, který hodí do vody nedaleko břehu, aby sám dosáhl a mohl Xavierovi pomoct držet balanc.* Vyskoč si na něj a chvíli jenom pádluj podél břehu. Zvykni si na to, jak surf reaguje na tvoje pohyby a na pohyby moře. Až si budeš myslet, že sis zvyknul, postavíš se. Budu tě chvíli držet, abys nabral balanc, pak tě pustim a po chvíli do tebe strčim, abys kousek jel. *Vysvětlí mu trochu, co bude náplní jejich „tréninku“ a kývne k prknu hlavou, aby si na něj vyskočil.*

Jasně, že musí. *Zazubí se na Austina. Ale jeho jméno vážně připomíná autistu! Proti tomu nemůže nic říct. Naštěstí taky neříká, no.* Hele, když spíme tak jsme docela zlatíčka.. A teď nemyslím, že když spíme jako když máme sex, ale když vážně spíme. *Trochu se do toho zamotá, ale co už. Ohledně alkoholu navrhne kompromis. * Tohle říkám já, když jsme naštvanej.. No tak Austine. My se nechceme hádat. Jen jak my tebe nebudeme nutit pít, ty nás prostě nenuť přestat. Stejně tě neposlechneme.. *Pokrčí rameny.* A říká se, že zakázaný ovoce nejlépe chutná. Čím více nám to budeš zakazovat tím více ten alkohol budeme chtít. *Pokrčí rameny.*Možná do lidí vidíš, ale vlastní emoce taky neskrýváš a poznal by, že to není v pohodě i člověk jak já. Aideen tě má vážně ráda, Austine, stejně jako já, rodiče, Via.. Jen vážně nemá tne filtr. *Pousměje se na svého bratra povzbudivě. Když se zmíní ty ženský problém, přestane poslouchat a raději se rychle vydá k vodě, kde se přihlásí jako první dobrovolník, který by šel na prkno.* Ehh.. Tak druhý největší profík tady, no.. *Austinovi nemůže konkurovat. Poslouchá ho pečlivě, když mu vysvětluje, co udělají a přikývne.* Dobře, jdeme na to.. *Vyskočí si na surf a chvilku jen pádluje. Pot se opatrně postaví a je jen rád, že se mu netřesou nohy. Když do něj strčí a chvilku jede radostně se usměje, moc dlouho to ale netrvá, protože mu podjede noha a on skončí ve vodě. Vynoří se o chvilku později.* Mám osobní rekord v čase jak dlouho jsem se tam udržel.* Nic si z toho, že spadnul nedělá.*

Jo, věci, kterých později lituje. Vždyť je to tak měsíc a něco, co se oženil ten princ Easton s Livií, když se opili.. *Psali o tom v Illea news, byl z toho dost velký poprask.*/Ještě se opiju a požádám o ruku Luciena.. Ten by byl taky ideálně na mol a souhlasil. Ráno bychom se probudili s nápisem na zádech "just married"../*Má tohle v rodině, jasně, že se bojí, aby se to nepřeneslo i na ně dva.* Upřímně? Pokud by před pár dny Aideen řekla, že má něco společného s Austinem a nebo jejich biologickou matkou, přešla by to. Vlastně se to stalo v tý kavárně, ale teď ji to docela potěší.* Nejsi.. Poznali jsme to oba dva, tak aspoň nelži jako Aideen. Nemáme dost starostí s ní? *Nadzvedne obočí a podívá se na Austina. Pak si povzdechne a vydá se právě ke své sestře, kterou i obejme, protože se jí nelíbí jak smutná je.* Spíše nám starosti přiděláváš takhle, když nám ani neřekneš pravdu. Sourozenci jsou tady od toho, aby se podrželi v těch těžších situacích přece.. Nebudu tě k tomu dále nutit, ale pokud budeš se nám budeš chtít svěřit, nebo jen mě stačí kdykoliv napsat, jo? Klidně uprostřed noci. *Pousměje se na ni.*Dobře.. *Vydechne. Pořád ne úplně přesvědčivě, ale nechá to být. Usměje se, když sem přijdou i jejich bratři a i když jde prvně Xavier pozorně poslouchá, co budou dělat. Sama zatím vejde trochu dále do vody, kde se může aspoň po ramena ponořit, ale není tak daleko, aby neslyšela, co si povídají a případně jim nemohla odpovědět.*

*protočí nad Nyveve očima.* Tvrdohlavče.. *tvrdohlavá jsou holt všichni no.* To asi ne.. ale jsme ti nejlepší sourozenci. *zazubí se na Ausitna.* A to co říká Xavier platí i pro tebe. Nebudeme vás nutit opíjet se, ale vy nás nebudete nutit abstinovat. Mrzí jí to, jak vyjela po Austinovi. Ví, že to od ní nebylo fét a asi by se měla začít trochu krotit. Pozná na něm, že není v pohodě, ale možná bude lepší to nechat teď být, už se dohadují tak dost. Promluvit si o tom mohou i potom. Oplatí Nyveve objetí a je vážně ráda, že má konečně ségru, o které vždycky snila. Samozřejmě že Xavier byl vždycky skvělý sourozenec.. ale mít sestru je přeci jen něco jiného. Stejně jako pro něj mít bratra.* Ale jen bych vám ty starosti zhoršila.. a díky. Tosamý platí mimochodem i pro tebe. I když máš v noci jiný aktivity... ale kdyby něco, kdykoliv napiš. *neodolá popíchnutí ohledně jejích "nočních aktivit", které jsou většinou dost hlasité. Pak už se všichni nakonec dostanou do té vody a Xavier se začne pokoušet naučit se surfovat.*Dámy a pánové, právě sledujeme smrt Xaviera na vlastní oči. To se jen tak nevidí. *uchechtne se a jen ho pobaveně sleduje. Pak se zasměje, když spadne.*

No právě. Jenže začínám mít pocit, že vy nespíte nikdy. Víš, co se říká? Že zlo nikdy nespí? *Zazubí se na Xaviera, aby pochopil, že za to zlo označil právě hlavně jeho.* Jenže to, že to říkáš ty, když jsi naštvanej u mě nic neznamená. Nejsem naštvanej. Souhlasím. Klidně si dál pijte, já vás už do ničeho nebudu nutit. *Pokrčí rameny. Nemá moc energii se o tom dohadovat dál, a právě jim odsouhlasil to, co sami chtěli, ne? Neměli by to spíš bez keců přijmout? To, co Aideen řekla, ho ranilo, a ne zrovna málo. Snaží se to na sobě nedat znát, ale z reakce Xaviera a Nyneve usuzuje, že se mu to moc nepodařilo.* Právě. Máte dost starostí s ní, tak mě neřešte. Budu v pohodě. Měla vlastně i pravdu. Za měsíc se lidi nepoznají zas tolik. Vím, že jí nejsem úplně proti srsti. *Pousměje se na oba co nejvíc uvěřitelně a radši se vydá k vodě, aby to mohli nechat plavat. Pak už vysvětlí Xavierovi, co po něm bude chtít na prkně a pečlivě ho sleduje, když si na surfu stoupá. Chvíli mu pomáhá držet balanc a pak ho pustí. Nakonec ho jemně popostrčí, ale vlastně jenom tak, že se sotva hne. Ze břehu by to dost možná někdo ani nepoznal. Ale na rozhození rovnováhy to bohatě stačí.* Neříkal jsi, že jsi na tom už stál? *Zeptá se ho pobaveně, když slyší, že tohle byl rekord a uchechtne se po slovech Aideen.* Zkus to ještě jednou. Měj nohy víc od sebe, abys snadněji udržel rovnováhu. Vyrovnávej vlny, mysli na to, jak prkno reaguje na vlnky. Je to vlastně jednoduchá fyzika. *Pobídne ho, aby to zkusil znovu a po chvíli se otočí na holky.* Která z vás teď? *Nadzvedne obočí. Chce, aby si to zkusili všichni a zároveň tu nechce být do večera, takže každý se na prkně sveze nejspíš jenom chvíli. Každopádně je připravený, že kdyby je to začalo bavit, klidně je to bude učit dál.*

*Uchechtne se.* Já nejsem žádný zloo. *Protáhne to a našpulí naoko ublíženě rty. To, že vypadá jako malé uražené dítě teď ignoruje. Je od Austina mladší, může si to dovolit. Austinova fráze "dělejte si co chcete" ho zrovna nepřesvědčí o tom, že se nějak dohodli na tom kompromisu. Vážně se pokouší pití alkoholu omezit a na horách to jen jednou přehnal. A mohl se mu někdo divit po tom, co se tam stalo?* No dobře.. Už to nechám být.*Asi nemá smysl se o tom s ním dohadovat.* To, že máme starosti s ní přece neznamená, že nebudeme řešit i tebe. Kdybychom měli starosti s Aideen a pak se něco stalo mě, neříkej mi, že by ses o mě nezajímal a vykašlal se na mě. *Pochybuje, že by to Austin udělal. Spíše by se jim snažil oběma nějak rychle pomoct. Vydá se k jejich sestrám k vodě, kde se nabídne jako první oběť na vyzkoušení surfování. Sice hned po chvilce spadne, ale nijak ho to netrápí.* Jo a taky že stál, ale nikdy jsem neřekl jak dlouho. *Zazubí se na svého bratra.* Smůla sestřičko. Já vím, že asi budeš zklamaná, ale pořád dýchám. Nicméně, kdyby náhodou, na umělý dýchání mi sem přivolejte buď Honey a nebo Christophine, jo? *Uchechtne se. Kdyby nedýchal, asi by byl vděčný za kohokoliv.. Nicméně si na prkno vleze ještě jednou a tentokrát se na něm udrží ještě o poznání déle a sleze z něj i nějak normálně.* Zlepšuju se rychle. Stačí pár lekcí a budeme si moct dát nějaký závod, Austine, bacha na mě. *Dneska oplývá nějak extra velkým sebevědomým.*

Přesně tak. To, že máme starosti o Aideen neznamená, že se nebudeme starat i o tebe. Sourozenci jsou tu od toho, aby se podrželi navzájem, nehledě na svoje další starosti. *Pokrčí rameny. Ona se s Aideen a stejně tak i jimi baví kratší dobu, než Austin, ale už poznala, že Aideen občas chybí takový filtr a nebo prvně věcí řekne a až pak o nich přemýšlí. A stejně tak tomu bylo i v tomhle případě. Přejde ke své sestře, kterou obejme a když jí to objetí oplatí, pousměje se. Je za ni dost ráda. Předtím měla jen dva mladší bratry a sestru půlroční. Mít takhle starou sestru je pro ni novinkou.* Kdyby něco napíšu. *Uchechtne se.*/Až mi teda Lucien rozváže ruce../ Ty umíš vážně člověka podpořit, Aideen. *Okomentuje její slova na smrt Xaviera. Když ten sjede podruhý a Austin se zeptá jich, která půjde jako další, podívá se po Aideen.*Já klidně půjdu, ale pokud chceš jít první, můžeš, je mi to jedno. *pokrčí rameny. Klidně ještě počká a mezitím si bude jen tak užívat vody. Tohle se jí líbí. Pláž se stala asi jejím novým nejoblíbenějším místem. I když o ní samozřejmě věděla, moc sem nechodila. Ani nebylo moc času, když ještě pracovala jako komorná a často si schválně brala více práce, aby měla více peněz..*

*vidí, že Austin úplně v pohodě není, ale už se dohadovali dost, takže tohle nechá na příště. Mrzí jí to, co řekla a štve jí, že se nedokáže trochu uhlídat. Chce s tím ale něco udělat. Oplatí Nyveve objetí, za které je vděčná a stejně tak i za to, že má jí. Ale tohle si chce vyřešit sama. I když její řešení problémů není zrovna vyhovující. O tom může co dokazovat taky její životní styl. Vším tím pitím a chozením ven se snaží všem ukázat, že nějakou leukemii zvládá dobře a nic jí není. A tímto se to snaží namluvit i sobě. Už tak s přijde, že je dost velký problém pro ostatní, nechce to ještě zhoršovat.* Já vím, jsem v tom skvělá. *zazubí se na Nyv a následně protočí očima nad slovy Xaviera.* A co třeba tamtu žšnskou? *kývne k trochu silnější paní, která prochází kousek od pláže. Vypadá to na nějakou zahraniční diplomatku, která vypadá, že má okolo padesáti let.* Nebo chceš nějakou zrůdu s čtyřma očima? nevinně se na brášku zazubí.* Jen běž, chci tě sledovat ještě se všemi končetinami v celku. *uchechtne se a nechá jít Nyv první.*

Nevykašlal bych se na tebe, to ne. Ale mě se přece nic nestalo. Děkuju vám. Jste skvělí vážně. *Podařilo se jim zvednout mu aspoň trochu náladu a jeho rozpoložení je dost podobné tomu jako když sem přišel. Ale i tak mu nejspíš ta slova Aideen budou nějakou dobu hlodat v hlavě. Podle něj měla pravdu. A akorát se mu vrátil pocit, že sem nepatří a ani nikdy nezapadne. Ale rozhodne se to teď neřešit a místo toho se snaží Xaviera navést, jak si správně stoupnout na surfu.* No… Tos neříkal. Ale při tom, jak rychle jsi spadnul, tak mam pocit, že doteď jsi na něm musel maximálně klečet, jestli tohle byl rekord. *Uchechtne se a pak mu surf podrží, aby si na něj mohl zase vlézt.* Nepřemýšlej nad Christophine, dokud nebudeš aspoň od pasu dolu ve vodě. *Protočí nad ním očima s pobaveným úsměvem, protože jeho erekci opravdu vidět nepotřebuje. Obdivně se na něj podívá, když zvládne nespadnout.* Stačí pár stovek lekcí a možná budeš prvních třicet vteřin závodu stačit, bráško. *Opraví pobaveně jeho tvrzení a pak se podívá na holky, která z nich půjde první.* Takže jako u Xaviera. Chvíli pádlovat, pak se postavit, stát a kousek jet. Snaž se vnímat reakci surfu na vodu a pak při vstávání se trochu rozkroč. *Pomůže jí na surf a jednou rukou přidržuje nejdřív jí a druhou samotné prkno.*

Jsi smutný a rozpolcený, to stačí. *Pokrčí rameny.* Nemáš zač. *Pousměje s . Je to jeho bratr, podpoří ho kdykoliv bude potřeba. Vleze na surfovací prkno, a kterém sice prvně po chvilce jízdy spadne, ale je rád, že se tam vůbec chvilku udržel.* Ale já na prknu vážně už párkrát stál. *A udržel se tam skutečně méně času, než teď. Austin je očividně dobrý učitel. Slyší slova Aideen ohledně jeho smrti a odolá touze na ni ukázat prostředníček. Nepotřebuje působit ještě více jako nějaké děcko.* No taaak. Chris Christophine a nebo Honey. Některou z nich mi přiveďte, nebo si raději zůstanu v bezvědomí. *Našpulí rty. Jako by vážně mohl ovlivnit po jakém umělém dýchání se probudí a po kterém ne. No kdyby to mohl ovládat bylo by to super. Omdlít ve společnosti nějaké nádherné dívky na rande.. Snažil by se omezovat to jak moc by toho zneužíval.*Hmm.. Máš pravdu. *Když si ji bude představovat v plavkách tak to jeho klidu asi moc nepomůže. Občas má ale vážně chuť zajít k ní do komnaty. Obzvlášť po jejich poslední schůzce. Když na prkno vleze Nyneve doplave k Aideen. Nejraději by se jí znovu zeptal, jestli je v pohodě, ale jen mlčí a pozoruje je.* Až půjdeš na řadu ty, asi se vsadím po kolika vteřinách spadneš. *Prohodí po chvilce s pobaveným úsměvem. Je až dojemné jak moc jí věří, že?*

*Poznamená, že Aideen je vážně v tom povzbuzování skvělá. Dá do toho notnou dávku ironie, protože to, co řekla nebylo ani trochu povzbuzující, ale uchechtne se nad tím, jak si z toho ta holka nic nedělá a bere to s úsměvem.* Spíše mě chceš obětovat, abych zemřela jako první.. Budu tě chodit strašit, pokud mě budeš mít na svědomí, Aideen. *Snaží se znít vážně, až tak jako kdyby ji to mělo vyděsit, ale jde na ní dost vidět, že si dělá legraci. Hlavně ji teda prozrází její cukají koutky od pobavení. Ale bez dalších zbytečných řečí se vydá k prknu.* Jo.. to snad dám. *Vleze si na něj a chvilku jen pádluje, než se pomalu postaví a jak řekl i rozkročí. Když do ní šťouchne, aby jela sama, co ji překvapí je fakt, že nespadne a nadšeně se usměje.* Ha! Zkus tohle překonat, Aideen. *Podívá se na svou sestru, která ji takhle předhodila jako oběť, dost vyzývavým pohledem.* Jsem věděla, že moje jméno nemůže nadarmo znamená "Paní jezera" I když tohle není jezero.. chápeme se. Prostě voda. *Trochu se do oho zamotá, ale je tak nadšená, že nespadla, že si z toho nedělá hlavu.*

*nechá jít Nyv první, nevadí jí to a navíc aspoň ještě nějakou tu chvilku bude mít všechny kosti pohromadě.* Furt lepší, než kdyby mě měl strašit Xavier nebo Austin. *uchechtne se. Opravdu by raději Nyv než ty dva. V tomhle ohledu je pořád ona ta nevinnější.* Chris Christophine? To už sis jí i přejmenoval? *neodolá pobavenému popíchnutí.* Tak si klidně vsaď, ale prohraješ. *uchechtne se, i když tomu vlastně až tolik nevěří.* To si piš, že to překonam. *zazubí se na Nyveve a musí se pobaveně usmát nad jejím nadšením.* Mý jméno by mělo znamenat Little fire. To celkem sedí. *no... nezkrotný živel rozhodně je, takže to sedí. Doplave k Austinovi, protože teď už přišla řada na ní.* Ušetřím tě té práce.. pádlovat, postavit se, jet. To zvládnu. *zazubí se na Austina. Už to slyšela dvakrát, pochopila o co jde. Vyleze si tedy na to prkno a udělá to samé jako její sourozenci před chvílí. Celkem jí udiví, když jakž takž najde rovnováhu a už chce vítězně něco zakřičet, ale v tom si všimne kapky krve, která jí dopadne na paži. Hned si rukou sáhne pod nos, protože takhle krvácí dost často a když uvidí, že se to děje i teď, zpanikaří, protože tohle je přesně to, co nechtěla, aby ostatní věděli. Od toho útoku, kdy unesli Nyv a tátu se to totiž dost zhoršilo, hlavně protože jí tenkrát bodli do paže. Ale přede všemi to tajila a donutila to utajit s nějakými podmínkami i doktory, aby to nikdo nevěděl. Takže je už prakticky měsíc v prvním stádiu, což znamená, že by hlavně měla žít zdravě, což ale nedělá. Pokusí se to krvácení všemožně zakrýt, ale díky tomu ztratí rovnováhu a ze surfu spadne. Hlavou se přitom udeří o hranu a i když to není nějak moc velká rána, i ta jí začne krvácet, protože krvácí prakticky z každé malé ranky díky její nemoci. A pak už díky únavě a vyčerpání a taky té ráně všechno začne vnímat jen vzdáleně, až nakonec nevnímá vůbec nic.*