Palácová pláž

Jsi. Šílená. *Řekne důrazně a pobaveně ji zajiskří v očích. Na tváři se jí rozlije úsměv, když Polaris promluví ke svému bříšku.* Náhodou, tetu bys rozhodně poslouchat měl. Nenajdeš chytřejšího člověka, než jsem já. *Řekne sebevědomě.* Tohle prostě jíst nebudu, i kdybych čekala ty paterčata a měla 5× tak silný chutě. *stále si stojí za svým. Přijde ji to nechutné a jíst to nebude.* Taky to s ním mám těžký. Někdy je fakt otravnej. *Opáčí a uchechtne se.* Ale utopila bys mě ty! Ne ty hormony. Takže za to můžeš ty a nehádej se se mnou, stejně jsem tvrdohlavější. *V tomhle nepoleví a bude si myslet svoje stůj co stůj. Poté se svleče jen do plavek a oblečení složí na hromádku. Následně se jí zeptá, co si má představit pod pojmem těhotenský dort.* no mě rozhodně vyděsíte. *Oznámí ji pobaveně. Už teď ji děsí. Vydá se za Polaris do vody a navrhne ji další šílenou kombinaci jídel.* Aspoň něco ti přijde nechutný! Konečně. Už jsem si začínala myslet, že něco takovýho ani není.*vítězně se na ní zazubí a odplave kousek dál.*

Tohle nemá cenu se o tom s tebou dohadovat. Zeptej se Wyatta, ten ti řekne opak. *Pobaveně se na ni zašklebí a pak se zase zasměje.* No to víš že jo. Ty jsi naprosto nejchytřejší člověk. *Našpulí rty a pokýve hlavou.* Ještěže to co říkáš nevnímá. Asi. *Uchechtne a pak nad ní pobaveně zavrtí hlavou.* Aless, já to taky nechtěla jíst. Ale on mě donutil. A ty hormony. *Hlavou kývne ke svému bříšku, které jde vidět jen trošku. Pak zase nad ní pobaveně protočí očima.* Jo, jsi víc tvrdohlavější a u tebe za to můžou geny, u mě za to, že bych tě utopila hormony. *Pokrčí rameny a nad jejími slovy potřese hlavou.* Tebe vyděsí i ta nejmíň děsivá kombinace. *Uchechtne se a když jsou ve vodě, položí se na záda a nechá se nadnášet vodou.* Ale jablko s mlíkem nechutný není. *Připomene jí s úsměvem.*

Wyatta se ptát nebudu. Ten by byl na tvý straně. *Je jí jasné, za koho by se Wyatt postavil, takže to ani nebude zkoušet. Poté řekne, že je nejchytřejší člověk. Podle ní je to určitě pravda, ale zas tak chytrá není..* jo, jsem. Udělal jsem spouuustu chytrých rozhodnutí, kterých určitě teď nelituji. *Řekne ironicky a uchechtne se.* Ale mě do toho nikdo nedonutí. Je to nechutný a nechápu, jak to můžeš jíst. *Stále si stojí za svým. K tomu ji opravdu nikdo nedonutí. Pak se s ní dohaduje a nakonec jen přimhouří oči.* Fajn, vyhrála jsi. Ale poprvý a naposledy. Víckrát to nezažiješ. *Řekne vážným hlasem.* Ale právem!*brání se pobaveně a odplave kousek dál.* Bože přestaň s tím. *Zaúpí a potřese hlavou.* Máš už nějakou bližší představu o svatbě?*naváže raději na jiné téma.*

No vidíš. Právě že by byl na mě straně. *Zazubí se na ni s pokrčením ramen. Pak nad ní zavrtí hlavou a radši to dál nekomentuje.* Nechápeš to, protože nejsi těhotná. Až budeš těhotná, bhdeš to chápat. *Namítne a i ldyby se o toms ní stále dohadovala, bude si stát za tím a klidně by si vsadila, že za pár letbude těhotná vyjídat ledničku a dělat divný kombinace. Následně zamrká a koukne sena ni jak na blázna. Ty. Ty že jsi toto řekla. *Vydechne překvapeně, protože ji tohle nepřijde jako něco, co by nějaký tvrdohhlavý Schreave neřekl.* Ani ne. Chtěla bych maximálně, aby byla menší a nebylo tam moc lidí, ale hádám, že to nebude jednoduchý, když to bude svatna krále. *Uchechtne se a zase pokrčil rameny.* Jinak budu ráda, když tam budete vy a to mi jediný stačí, nijak víc si ji jinak nepředstavuji. *Uchechtne se a pousměje se na ni.* /Jen k oltáři budu muset jít sama, ale to nebude tak zadny překvapení, ne? To lidi určité normálně dělají/

A přesně proto se ho nebudu ptát. Raději zajdu za Edwardem. Ten by po menším přesvědčování mohl být na mý straně. *zapřemýšlí nahlas.* Nebudu to chápat a přestaň se se mnou hádat! *založí si ruce na hrdi a odfrkne si. Pobaveně ji ale zacukají koutky, protože tomu nedokáže zabránit. Následně uzná, že pravdu má ona a dále se s ní nedohaduje. Nezapomene ji ale oznámit, že víckrát se tohle opakovat nebude. Po její reakci jen otráveně protočí očima.* /Neměla jsem to dělat../ *pomyslí si, ale už se stalo. Projednou ji snad nezabije, když odhodí svoji tvrdohlavost stranou.* S tím nepočítej. Taky bych to chtěla takhle, ale bohužel, to se asi nestane. *pokrčí rameny. Jediná možnost je vzít se tajně, bez oficiálního ohlášení.* Co rodiče nebo rodinu? Ty tam nechceš? *všimne si, že nezmínila svou rodinu. Nepamatuje si, že by někdy o rodině mluvila.*

Takhle to ale nefunguje. *Namítne se smíchem a zavrtí u toho pobaveně hlavou. Poté ji překvapí, když svoji tvrdohlavost na chvilku odhodí a i hned na to musí něčí říct, protože by to nemohla nechat bez nějaké poznámky.* Jo, to asi ne. Ale i tak se těším, lidi ne lidi. *Usměje, ale po její otázce ji usmev trochu zvadne a pokrčil u toho rameny.* S rodinou nemám nejlepší vztah. Matka mě nenávidí, protože jsme ji nahoře zničila kariéru modelky a poté jsem se sama modelkou nechtěla stát. Od té doby mi předhazuje, jaké jsem zklamání. Tátu jsme nikdy nepoznala, protože podle ní, byl z nízké kasty a mou matku si nezasloužil. No a můj nevlastní táta mě taky nesnese. Jediní kdo mě z mě rodiny snese, jsou moji sourozenci, dvojčata. *Poví to skoro na jeden nádech a pokrčí u toho rameny, jakoby právě nemluvila o něčem takovém.*

Funguje. *uchechtne se. Doufá, že Edward by na její straně opravdu byl a když ne, tak ho jednoduše přesvědčí. Poté udělá něco, co by od ní asi nikdo nečekal. Ani ona sama by to nikdy nečekala. Pro jednou nechá ustoupit svou tvrdohlavost stranou a uzná, že pravdu má Polaris. Protočí očima nad její reakcí. Ona by asi reagovala stejně, kdyby tohle udělal některý z jejích sourozenců. Akorát by hned poté začala skákat radostí do stropu, jak se říká, protože by pravdu měla ona. Naváže na téma svatby, která čeká Polaris s Wyattem. Nepamatuje si, že by někdy mluvila o své rodině, a tak se jí na to zeptá.* Aha, to mě vážně mrzí. Promiň, neměla jsem to vytahovat.. *sklopí pohled.* Vím, jaké to je, být pro všechny jen zklamání. Nikdy jsem se v paláci necítila jako doma. Táta měl moc práce, máma se o nás nezajímala. Wyatt měl svoje holky na jednu noc, Stef přítelkyni, Cam zdrhla na dva roky a Rhia mě nenávidí. Proto jsem začala utíkat do města, brát drogy a dělat všechno proto, abych ostatní nějak vytočila. *přizná. Není na to zrovna pyšná. Za poslední rok udělala opravdu spoustu hloupých rozhodnutí, kterých teď lituje* Až teď, když jsem si přiznala, co cítím k Edwardovi, tak mám pocit, že palác je můj domov a ne jen obrovská budova, kde přežívám.*zamilovaně se pousměje. Opravdu až s ním našla svůj domov.*

O tom bych se dohadovala, ale další dohadování s tebou nepřežiju. *Pronese pobaveně a poté je už překvapená Aless, která snad poprvé za tu dobu co se s ní baví, od něčeho ustoupila. Ještě ji radši zamává rukou před obličejem a cákne na ni teochu vody, aby se ujistila, že to není sen a je to skutečná Aless.* Někdo tě vyměnil? *Zeptá se pobaveně. Když se zeptá na její rodinu, v pohodě jí řekne, jak se věci s její rodinou mají.* V pohodě. Nevadí mi to. *Pousměje se na ni a pak se její úsměv změní spíše v posmutnělý.* To mi je líto.
*Rekne upřímně, ale trochu se pozastaví nad tím, co říkala o Wyattovi a trochu žárlivě nakrčí obočí.* Ale je dobře, že Edwarda máš a jste spolu. A pak až budeš mít teda věk, bude se palác stěhovat až budete mít děti. Radši. *Zazubí se na na ni a rozhlédne se kolem sebe.* Už je docela pozdě, nevadí ti, když už půjdu? Ještě jsem se měla zastavit na ošetřovně, abych já i doktoři měli klidnej spánek po ujištění, že je vše v pohodě. A taky hlavně Wyatt. *Uchechtne se a z vody přejde na pevnou zem, kde se osuší a přetáhne na sebe šaty. Pak si vezme věci a na Aless zamává.* Ráda jsem tě viděla, ahoj, Aless. *Usměje se na ni a následně odejde pryč.*

*vítězně se na ni zazubí, když už se s ní dále nedohaduje. Následně udělá něco, co by nikdo nečekal a ani ona. Ustoupí a uzná, že Polaris má pravdu a vyhrála. Když na ni cákne trochu vody, cákne na ní taky, protože to rozhodně nenechá jen tak. To by už opravdu nebyla ona.* Hahaha. Vtipný. *řekne ironicky a znovu protočí očima. Neodolá ale menšímu uchechtnutí. Poté se jí zeptá na její rodinu a hned toho lituje. Neměla to vytahovat. Nevěděla, jak to u Polaris vypadá. Řekne, že se v paláci nikdy necítila jako doma, až když si přiznala, co cítí k Edwradovi.* Tss moje děti budou andílek, protože mají být po kom andílek. A spíše před vašimi dětmi by jsme se měli schovat. *uchechtne se.* Vůbec ne, stejně už taky za chvíli půjdu.*usměje se.*Všchno je určitě v pohodě. *řekne mile* Taky jsem tě ráda viděla, ahoj.*také ji zamává. Poté zůstane ještě chvíli ve vodě, ale není tam moc dlouho, protože ji začne být zima. Přejde tedy po chvíli zpět na břeh, kde se také osuší a obleče a následně se vydá zpět do paláce./

Tyhle prostory, které se nacházejí na venkovních pozemcích paláce, jsou poměrně novinkou. Nadkrytý prosklený komplex vznikl před dvěma lety z dálky působí spíše, jako ohromný skleník, ale zdání klame. Uvnitř se nachází velká písčitá pláž s velkou vodní plochou, Umělá sopka, která chrlí oheň každou hodinu, spousta umělých skalek, rostliny, palmy a přistroj na tvorbu umělých vln, kdyby si snad někdo toužil zasurfovat. Vnitřní teplota je vždy okolo třiceti stupňů a teplota vody se pohybuje kolem osmadvaceti stupňů. Střecha komplexu je zatahovací, takže když je slunečné počasí není zastřešení potřeba, ale za deštivých dnů se pláž zastřeší a nikomu nic nebrání v tom, aby i tak na pláži mohl pobývat.

Leah včera přijela společně se svým bratrem do paláce, a tak se dneska rozhodla, že se půjde odreagovat a zaplavat si. Oblékla si velmi jednoduché černé plavky a na ně bílé šaty. Do ruky si vzala růžovou osušku a vydala se směrem k palácové pláži. Ta chvilku tam přijde a osušku rozloží někde uprostřed pláže. Šaty si svlékne, položí je na zem a vydá se k vod. Rozhlédne se k sobě a jako první ji zaujmou ty velké palmy a sopka. Chvíli se na ně jen tak dívá a prohlízí si je, ale potom pomalu vleze do vody s úsměvem na tváři. Plave ráda a patří to mezi její nejvetší koníčky. *

*Fillip sa po dlhom dní rozhodol odreagovať na palacovej plaži. V komnate si na seba dal čierne plavky a modrú košeľu aby nechodil s odhalenym telom. Prešiel caz palác. Jeho oči sa zastavili v záhradách kde videl malého chlapca len sa usmial a pokračoval ďalej v ceste. Keď bol on malý tiež sa veľmi rád hral na rytiera. Za mával naňho a keď si ho chlapec všimol odkyval mu tiež. Usmial sa naňho a pokračoval v ceste. Prišiel na pláž a tričko si dal dole. Všimol si neďaleko položené veci, podľa všetkého patrili dáme. Nejak im nevenoval pozornosť. Pozrel sa okolo na miesto kde sa nachádzal. Dve vysoké palmy medzi skalami boli doslova slasť pre oči. O niečo za nimi z ďalšej skaly vyhrkol vodopád. Kvapky vody zo skál padali dole kde sa spájali s ostatnou vodou. Vo vode uvidel osobu, ktorej pravdepodobne patrili aj veci na deke. Po chvíli sa aj Fillip rozhodol že sa namočí a tak vošiel do vody, kde začal plávať. Síce to nikdy nepatrilo k jeho koníčkom no vedel plávat. Predsa nie je nič lepšie ako odreagovať sa pri plávaní.*

*Vyjde si na pláž a věci si nechá položené na písku. Vleze do vody a začne plavat. Zanedlouho uvidí dalšího člověka, který právě přišel. Všimla si, že si položil věci nedaleko od její deky a poté vlezl do vody. Protože už jí začala chybět komunikace s ostatními, tak mu z dálky zamávala a pomalu plavala za ním. Neví kdo to je, protože je celkem daleko. Ale je si jistá, že pokud je z nějaké královské rodiny, tak ho pozná. Když k němu připlave blíž, pozná v něm prince z Ruska, ale není si vůbec jistá.* Ahoj, neruším? *Postaví se ve vodě na nohy a usměje se na něj.*

*Prišiel na pláž a prezrel si to tu. Vliezol do vody a začal plávať. Po chvíli naňho začala dievčina mávať. Od mával jej s trochou neistoty no aj napriek tomu so sebaistym úsmevom. Keď sa však začne približovať postaví sa na nohy a sleduje ju. Voda mu siaha do polovice hrudníka takže mu nad vodou vidno vypracované telo na ktoré je právom hrdý. Dlhé dni v posilovni spravili svoje. Ked ho dievčina pozdraví usmeje sa.* Ahoj, nie netušíte. Naopak. *Usmeje sa a prezrie si jej tvár.* Som Fillip Grigory Vasiljev. Z Ruska. Môžem vediet vaše meno? *Zvolil vykanie. Nevedel aké má postavenie a naviac bola to dáma takže vykanie bola najvhodnejšia alternatíva.*

*Když si všimne někoho dalšího ve vodě, tak se mu rozhodne zamávat a plave směrem k němu. Když jí zamává zpět usměje se. U něj se postaví ve vodě, která ji sahá tak nějak k pasu a pozdravího. Zeptá se ho, jestli neruší a jeho odpověď ji jenom potěší. Mokré kudrnaté zrzavé vlasy si přehodí rukama za záda, aby se ji všude nepletly. Když se ji představí, tak se na něj podívá.* Já jsem Leah Autumn Monpezat. *Usměje se na něj a podá mu ruku. Potom se zamyslí a navrhne tykání, protože to má mnohem radši.* Nebudeme si tykat? *Usměje se na něj.*

*Sleduje ako sa dievčina približuje a usmeje sa.* Teší ma. *Usmeje sa no nepodá jej ruku. Nebolo by dva krát príjemné dotýkať sa niekoho s mokrou rukou. Do hlavy sa mu zaryje jej meno a dúfa, že ho nezabudne. Keď navrhne tykanie usmeje sa. Vlastne mu odľahlo.* Fajn. *Usmeje sa.* Čo ťa priviedlo do Illey? *Pozrel na ňu a spýtal sa aby reč nestala.*

*Připlave k němu a představí se. Když mu podá ruku a on jí ne, nic neřekne a s úsměvem ji zase stáhne dolů. Potom mu navrhne tykání a je ráda, že to neodmítl. Vykání ji není zrovna příjemné, i když by na to měla být zvyklá. Nad jeho otázkou se skoro ani nezamyslí a s úsměvem na tváři mu odpoví.* Přijeli jsme s bratrem, navštívit Illeu. A když tu je i Selekce, tak nám to přišlo jako skvělá příležitost. *Shrne to do pár vět a podívá se na něj.* A tebe? *Zeptá se ho na to samé.*

*Usmieva sa na Leah. Potom sa jej spýta prečo je v Illey a počúva. Keď príde otázka naňho usmeje sa a začne odpovedať. * Poslal ma sem kamarát. Ako odreagovanie od problémov.*Povie a prezrie si ju.* Ako sa ti tu zatiaľ páči? *Nadhodí ďalšiu otázku keďže ona mu v rozhovore moc nepomáha.*

*Odpoví mu jednoduše na jeho otázku a následně se ho zeptá na to samé. Poslouchá ho, a pak přikývne.* Jo, člověk si občas potřebuje odpočinout. *Zhodnotí a usměje se. Nad jeho další otázkou se na chvilku zamyslí a potom pokrčí rameny.* Je to tu pěkné. Jiné než u nás v paláci no. * Zasměje se a spadlý pramínek vlasů si pravou rukou dá za záda.* Proč jsem si zapomněla gumičku. *Prohodí trochu ztlumeným hlasem a trochu se zasměje.* Co rád děláš, když máš volný čas? *Podívá se na něj zvědavě a polloží mu takovou tu klasickou seznamovací otázku.*

*Počúva ju.* To áno. *Prikyvne.* To je jasne každá krajina má niečo to svoje. Prepáč ale nejak som nepostrehol z kadiaľ si? *Spýta sa síce vie, že by to mal vedieť no nepotrpi si na to. *Keď začne hovoriť o gumicke len sa usmeje.* /Nechápem načo majú také dlhé vlasy. Všetky tie úpravy s nimi ved by ma porazilo./ Fu.. No venujem sa baletu a boxu. A ty? *Usmeje sa. Nijak sa nad tým nepozastavi.*

*Počúva ju.* To áno. *Prikyvne.* To je jasne každá krajina má niečo to svoje. Prepáč ale nejak som nepostrehol z kadiaľ si? *Spýta sa síce vie, že by to mal vedieť no nepotrpi si na to. *Keď začne hovoriť o gumicke len sa usmeje.* /Nechápem načo majú také dlhé vlasy. Všetky tie úpravy s nimi ved by ma porazilo./ Fu.. No venujem sa baletu a boxu. A ty? *Usmeje sa. Nijak sa nad tým nepozastavi.*

*Řekne, že každý člověk si někdy musí odpočinout. Když souhlasí, tak také přikývne. Odpoví mu, že se jí tu líbí.* Jsem ze Swandwey. *Hned zareaguje a její úsměv na tváři stále nemizí. Potom se ho ze zvědavosti zeptá, co ho baví. Na jeho odpověď přikývne.* Zajímavé koníčky. *Posoudí.* Já ráda plavu a občas i čtu. *Odpoví mu na tu stejnou otázku a rozhlédne se kolem po vodě, když zmíní plavání. Jinak by sem ani nešla a procházela by se asi někde v zahradách.*

*Usmeje sa.* To je pravda. Napríklad ja som sa plávaniu nikdy nevenoval ale ako odreagovanie to je fajn. Plávala si aj súťažne? *Toto ho naozaj zaujalo keďže jeho sesternica závodne plávala. Pamätal si ako chodil na jej tréningy a zopár krát bol aj na súťaži.*

*Prozradí mu svoje koníčky a když povídá o plavání, pozorně poslouchá. Potom zavrtí hlavou na odpověď.* Byla jsem se podívat na pár soutěžích, ale osobně plavu jenom pro zábavu. Jakoby, ani jsem o tom nějak nepřemýšlela, povinností mám dost i tak. *Zhrne svůj názor a potom se zasměje. Kdo ví, možná by ji to ani závodně nebavilo.Zkoušet to ani nehodlá.*

*Počúva ju.* Jaj, a chceš to niekedy skúsiť? Alebo sa tomu radšej vyhnes? *Zaujíma sa ďalej a pozrie sa na ňu. Pritom sa pozrie na hodinky ktoré ma na ruke celú dobu.* Oh, prepáč musím si ešte niečo vybaviť môžem ta niekedy pozvať na koláč? Nechcem sa chváliť ale robím úžasné koláče. *Zasmeje sa a vyjde z vody. * Rad som ta spoznal Leah. Maj sa. *Usmial sa a odišiel do svojej komnaty.*