Jedna z mnoha komnat paláce

*Tetování mu nikdy nevadila a ty, co má Navya se mu na ní neuvěřitelně líbí, takže má stále na tváři úsměv.* I kdyby se mi nelíbili, je to tvoje tělo ne? *Pousměje se na ni a když má tričko pryč, pohledem letmo sjede tem bok, ale jen tak narychlo, aby se nezdržoval tím, jestli je tam nějaká kapka krve nebo ne. Rty se radši věnuje jejomu hrudníku a semtam je přesune na její rameno a nezapomene dělat cestičky z malých flíčků. Jakmile ucítí, že mu rozepíná poklopec, vydechne a jemně ji skousne kůži na rameni. Ruce z jejích stehen přesune k lemu jejích kalhot, přičemž za ně lehce zatahá, než ji je taky stáhne pryč a hodí někam dál. Ruce jí zase přemístí na stehna, kde ji začne prsty kreslit různé obrazce.*

To sice ano, ale ráda bych, aby se moje tělo líbilo hlavně tobě. *Pousměje se a pak už mu sundá tričko. Postupně sjede rukama i k jeho poklopci, který rozepne a kalhoty mu sundá. Potichu zavrní, když ucítí, jak jí kousne na rameni. Nechá ho, aby stáhnul kalhoty on jí. Potichu se zasměje, když jí začne kreslit obrazce na stehnech.* Lechtáš. *Oznámí mu pobaveně a vezme jeho ruce a posune si je na boky. Sama se pak vrátí k jeho rozkroku, kde ho jemně pohladí a pak mu začne stahovat boxerky.*

A mně se líbí. To se neboj. *Usměje se na ni a následně už i on je bez trička a když ucítí, že mu rozepla poklopec, vydechne. Usměje se, když ji uslyší zavrnět a poté už jíbstáhne kalhoty dolů, protože mu tam prostě přékáží. Když se zasměje, nakloní hlavu na bok a poté se na ni pobaveně zazubí a začne ji lechtat úmyslně. Nejdřív na stehnech a potom přejde přes její tělo až ke krku. Když mu ruce přesune na její boky, usměje a opět vydechne, když ho pohladí po rozkroku. Spokojeně, ale zároveň nedočkavě zamručí, takže i jí začne stahovat kalhotky, protože momentálně mu tam strašně moc vadí.*

*Usměje se na něj, protože tímhle jí docela uklidnil a pak už mu sundá jak tričko, tak kalhoty a nechá jeho, aby jí udělal to stejné. Pak se potichu zasměje, když jí začne kreslit obrazce na stehnech, protože jí to lechtá. Potichu zaúpí, když vidí, jak se zazubil a pak se začne smát a trochu kroutit, když jí začne lechtat úmyslně, aby se dostala z dosahu jeho rukou. To se jí ale nepovede, takže se spokojí s tím, že vezme jeho ruce do svých a posune je na své boky, což je takové bezpečné území, kde tolik nechtivá není. Rozhodne se ho odreagovat tím, že rukou přejede po jeho rozkroku a usměje se, když slyší jeho zamručení. To je pro ní něco jako signál, po kterém mu boxerky stáhne a odhodí je někam do komnaty. Pak už ho nechá, aby sundal kalhotky on jí a u toho přitiskne své rty na ty jeho a vášnivě ho políbí.*

*Když ji začne kreslit prsty na stehnech různé obrazce, nenapadlo ho, že by ji to mohlo lechtat, ale když se dozví, že teda jo, zazubí se ni a gačne ji lechtat umýslně. U toho se usmívá a chvilku se nevzdává, než ji nakonec nechá, protože mu ruce přesune na boky a taky jeho pozornost odvede tím, že se dotkne jeho rozkroku. Jakmile jsou jeho boxerky pryč, neváhá a stáhne ji i kalhotky, přičemž ji položí na záda a skloní se nad ní a vášnivý polibek ji oplatí. Když se odtáhne, koukne se na ni rychlým pohledem jestli ji to nevadí nebo tak něco a spojí jejich jejich těla. Začne se pohybovat a u toho ji nezapomene věnovat hladové a zároveň zamilované polibky.*

*Rozptýlí ho od lechtání tím, že ho pohladí po rozkroku a pak mu sundá boxerky a nechá ho, aby sundal její kalhotky. Vášnivě ho políbí a když se odtáhne, podívá se na něj rozhodnutým pohledem. Párkrát spolu ve Španělsku spali, takže tohle pro ní není nic zas tak nového. Krátce ještě sjede pohledem k jeho ráně a uklidní jí, že na obvazu nezahlédne žádnou krev. Pak už zavzdychá, když spojí jejich těla a rukama se mu začne hrabat ve vlasech. Občas ho za nějaký pramínek zatáhne a u toho mu oplácí polibky se stejnou vášní a láskou, jako jí líbá on.* Clavio.. *Zavzdychá jeho jméno a její vzdychání je čím dál tím hlasitější.*

*Když je rozptýlený od lechtání, oba dva mají zbývající kus oblečení dole, hodí po ní trochu tázavý pohled nebo spíš pohled, kterým se ujišťuje, že jí to nevadí. Sice už spolu párkrát spali, ale teď jí nechce do ničeho tlačit nebo tak něco potom, co se mezi něma stalo. Potom už ale na nic nečeká a jejich těla spojí a i hned se začne pohybovat, čím dál rychlejš. Každé její zavzdychání ho ještě více nakopne, aby zrychlil. Mezitím ji zasypává polibky a když cítí, že za chvíli dojde svého vrcholu, zatahá ji za spodní ret a když k tomi jeho vrcholu dojde, do polibku nahlas vydechne. Nebo aspoň tolik nahladx jak to polibek netlumí.*

*Vzdychá pořád hlasitěji s každým jeho dalším přírazem a cítí, jak je její vrchol čím dál tím blíž. Oplácí mu každý polibek se stejnou vášní. Vyvrcholí ve stejnou chvíli, jako on a hlasitě u toho zasténá. Pak už se snaží zklidnit svůj zrychlený dech a dá si za ucho jeden pramínek vlasů, který se jí připletl do očí.* Miluju tě. *Vydechne a pohladí ho po tváři. Krátce sjede pohledem k jeho ráně, aby se ujistila, že si tímhle nějak neublížil a pak se zase vrátí k pozorování jeho obličeje.* Teď bys měl ale doopravdy odpočívat. *Pousměje se na něj a rychle ho políbí.*

*Když ucítí, že se blíží ke svému vrcholu, začne přirážet ještě rychleji a když dojde ke svému vrcholu a nahlas vydechne. Usměje se, když uslyší i ji a potom už pomalu jejich těla rozpojí, přičemž se na ni usměje ještě víc. Lehne s vedle ní a zase nahne pro polibek.* Já tebe taky. *Poví ještě trochu zadýchaně, ale zároveň se zamilovaným úsměvem.* Vždyť tohle bylo dobrý odpočívání, ne? *Zazubí se na ni a pak se natáhne pro deku a oba dva přikryje.* Ale fajn, teď budu teda jenom ležet a ani se nehnu. *Uchechtne se a víc se k ní s úsměvem natiskne.*

*Dá si z očí vlasy, aby na něj viděla a pak mu oplatí polibek. Pohledem opět zkontroluje jeho ránu a pak se potichu zasměje.* Jo, to jo. *Přikývne.* Ale musíš na to být opatrný. *Podívá se důrazně na jeho ránu na boku, aby to pochopil a nic nenamítal a pak se usměje, když je přikryje. Trochu se do ní začínala dávat zima. Přitulí se k němu a pak přikývne.* Neboj, budu tu s tebou. *Zazubí se na něj a začne mu prstem kreslit kolečka na hrudi.*

*Na ránu během toho jejich odpočívání trošku zapomněl, takže je rád, že na ni není ani kapka krve, jelikož kdyby se s tím cokoliv stalo, asi by to stejně přes prášky, co mu dali necítil.* Vždyť jsem opatrný, co nejvíc bych mohl. *Usměje se na ni a zase si ji s úsměvem rpohlédne. Poté je oba dva zakryje, jelikož přece jen není zrovna nejtepleji, i když jsou vevnitř.* To jsem rád, protože bych tě taky nikam nepustil. *Pokrčí s úsměvem rameny a spokojeně se usměje, když mu na hrudi začne kreslit kolečka.* Jsem neuvěřitelně rád, že jsem tě tady našel. *Zamumlá spokojeně, přičemž si potichu zívne a na Nav se hned potom zazubí.* To ty prášky. *Vysvětlí s úsměvem na tváří ajednou rukou ji obejme.* Nevadilo by ti, kdybych si chvilku zdříml? *Usměje se na ni a možná by i na její odpověď čekal, ale únava způsobená těmi prášky ho přemůže dřív, takže začne spokojeně oddechovat.*

No jo, no jo. *Protočí mírně očima, ale pořád se u toho usmívá. Pak se k němu přitulí, když je přikryje a začne mu na hrudi kreslit kolečka.* A já jsem hrozně ráda, že jsem se na tu vyhlídku tehdy vypravila. *Odpoví mu se zamilovaným úsměvem a podívá se na něj, když slyší, jak zývnul.* V pohodě, chápu. *Přikývne a dá mu pusu na tvář.* Dobrou noc, lásko. *Zamumlá a pak ho poslouchá, jak klidně oddechuje. Cítí na sobě, že je docela unavená, ale nedokáže usnout. V hlavě má pořád všechno to, co se odehrálo od doby, co odjela ze Španělska. Konkrétně se jí pořád v myšlenkách objevuje, že díky rebelům zabila několik lidí. Nesnáší se za to. Opatrně vyzklouzne z jeho náručí, protože ví, že se jí teď nepodaří usnout a hodí na sebe Claviovo tričko, které najde na podlaze a vypadá na ní jako šaty. Navíc jako bonus voní po její lásce. Sedne si do křesla u okna, aby mohla sledovat zahrady a sem tam zaletí pohledem i ke spícímu Claviovi.*

*Jasper dodělává papíry, takže je v komnatě zatím sama. Před chvilkou dojedla zmrzlinu teď má jen okurky, které přes těhotenství taky ráda a dost často konzumuje. Na sobě má šedé šortky a černé tričko. Vlasy jen tak rozpuštěné a s makeupem se dneska neobtěžovala, většinu dne byla stejně tady. Stavila se v kuchyni a knihovně, odkud si vzala knihu, kterou právě čte. Dostala se už do poloviny. Co jiného má taky dělat, když je její manžel pryč? Kdyby tu byl, jen tak v klidu by ji nejspíše nenechal..*

*Charity řekl, že potřebuje dodělat nějaké papíry, i když to byla taková menší lež. Teda...papírů je v jeho pracovně plno, ale na dnešní odpoledne si vymyslel trochu jiný program. Projížděl na internetu pár stránek s návrhy na dárek pro svojí milovanou ženu, protože poslední dobou se jí moc nestíhal věnovat. Jenže při prohlížení narazil na inzerát na prodej malého roztomilého prasátka a nějak si myslel, že by to Char mohlo nadchnout, protože je to naprosto kouzelný tvoreček. Takže se dneska odpoledne vydal do města to prasátko pořídit. Teď už se vrací zpátky do komnaty a v ruce nese menší přepravku, ve které právě malé prasátko je. Když vejde do komnaty, přepravku má za zády, aby jí Charity neviděla.* Mám pro tebe překvapení. *Poinformuje jí s nadšeným úsměvem.* Hádej, co to je. *Řekne jí nejdřív a u toho se na ní široce usmívá. Z toho zvířete má radost jako malé dítě o Vánocích. Jenže po pár vteřinách se najednou za jeho zády ozve zachrochtání, na které zareaguje jen nevinným zazubením a čeká na reakci své ženy.*

*Čeká na Jaspera, až se vrátí po dodělání všech papírů. Ví, že toho má poslední dny dost, snaží se co nejvíce pomáhat jejich synovci, poté, co Sawyer zemřel.. A chápe to. Ona se snaží být s Keenanem a občas zajde k Thylane, která ale pořád nemluví. To ji docela trápí. To, co řekl včera Eathen možná nebylo příjemné, ale byla to pravda. Měla by se vzpamatovat. Pořád má pět dětí, které mu potřebuje. Na druhou stran neví, jak by to ona zvládala bez Jaspera a nechce si to ani představit. Když uslyší otevírání dveří, otočí se a usměje, když vidí svého manžela. Postřehne jeho úsměv a zbystří. Zná to.*Co jsi udělal?*Zeptá se ho rovnou.*Jaký překvapení?*Její hlas zní dost nervózně, taky ona nervózní je.*Nejsem si jistá, jestli to vůbec chci vědět. *A má i pravdu. Za chvilku uslyší zachrochtání a zarazí se. Chvilku mlčí a pak se podívá na Jaspera pohledem, jestli to myslí vážně. Nevěří, že jo a doufá, že je to jen vtip.*Ty jsi pořídil prase? /Tím mi chce něco naznačit?/

*Když uviděl to prasátko, byl si jistý, že to je to, co hledal. Jeho dokonalý dárek pro Charity. Proto taky rovnou vyrazil do města ho koupit do té paní, která ho prodávala. Ona sama nechápala, na co princ potřebuje prase, ale když viděla jeho nadšený, když si prasátko poprvé pochoval, už se na nic nevyptávala. S prasátkem v přepravce dojde až do komnaty, kde přepravku schová za zády a Charity oznámí, že má překvápko a ať hádá, co to je. U toho se samozřejmě nadšeně usmívá a v očích má nadšené jiskřičky, jako malé dítě o Vánocích nebo narozeninách.* Koupil jsem nám dárek. *Odpoví jí na její otázku.* Hádej. *Zazubí se na ní.* Jasně, že chceš. Jmenuj nějakej dárek ode mě, co tě nakonec nepotěšil. *Vyzve jí a pak se za jeho zády ozve zachrochtání a on se na svou ženu nevinně zazubí.* Prasátko. *Opraví jí důrazně a ukáže jí přepravku, kterou položí na postel, otevře a nechá malé prasátko vyjít ven.* Koukej na něj. Jak je sladkej. *Zašišlá na prasátko a prstem mu cvrkne o dolní ret a pak se zazubí na Charity.* Jmenuje se Play Station. Když mi nedovolíš pojmenovat tak toho upírka. *Kývne hlavou k jejímu břichu a pak jí ho položí do klína.* Vždyť je naprosto dokonalej. *Brání svůj dárek a prasátko si Charity očmuchá a pak se spokojeně v jejím klíně uvelebí.* A líbíš se mu. *Přidá jako jeden z možných důkazů, proč si ho nechat.* Jo... no a ... pro jistotu... *Vytáhne z kapsy od kalhot černou sametovou krabičku, kterou před Charity otevře a daruje jí tak prstýnek, jak je jeho zvykem, když nějak svou ženu naštve.*
https://i.pinimg.com/564x/24/33/53/243353dda6eaf114b932ec37d9523104.jpg
No taaak. Prosíím. Necháme si hoo. *Zamrká na ní jako neviňátko a koukne nadšeně na Play Stationa.*

*V klidu si čte, dokud se v komnatě neobjeví její manžel. Výraz, který má ji vyděsí, za těch dvacet let ho už zná dost dobře a proto se ho na rovinu zeptá, co udělal a docela se bojí odpovědi.*Jaký dárek?*Nakoukne nedůvěřivě za něj.*Řekni mi to.*Není si jistá, jestli to vůbec chce vědět, což mu taky řekne.*No..takhle to jmenovat je těžký, ale ten tvůj výraz mě dost děsí.*Když se ozve zachrochtání za jeho zády, zarazí se. Nevěří tomu, že by opravdu koupil prase. Pozoruje ho zmateně, jak pokládá přepravku na postel a otevírá ji. Následně skutečně vyjde malé prasátko, na které se dívá jako na nějáké zjevení.*/Jemu přeskočilo../*Pořád ho jen beze slova sleduje, než jí dá to prase do klína a ono se tam uvelebí a spokojeně zavře oči.*Jo.. to je fakt super.*Vydá ze sebe a sleduje to stvoření ve svém klíně. Pak se podívá na prstýnek, který se jí líbí, jako každý od něj.*Děkuju..*Potřese nad tím hlavou a zase se podívá na to prase. Opatrně nadzvedne ruku a pohladí ho po hlavičce.*Proč jsi nekoupil třeba štěně?*Zeptá se a podívá se na něj. Následně si povzdechne.*Dobře.. Necháme si Play Stationa. *Upřímně jí to prasátko přijde docela milé, ale to nahlas neřekne, chce mu to nechat trochu sežrat, tímhle ji dost šokoval.*A jsi si jistý, že je to jen to menší prasátko a nevyroste v obra, že ano?

Taky bys mohla zkusit hádat. *Postěžuje si a pak jí vyzve, aby jmenovala nějaký jeho dárek, který se jí nelíbil.* Mám radost. A ty budeš mít taky. *Prohlásí přesvědčeně a pak už dojde s nadšeným úsměvem k posteli a otevře přepravku, ze které vyleze malé roztomilé prasátko. Cvrkne mu prstem a pusu a pak ho nechá uvelebit se u Charity v klíně.* Tak vidíš. *Zablýskne se mu nadšení v očích, protože je z prasátka opravdu nadšený asi tak, jako když se dozvěděl, že budou mít dvojčata, když byla Charity poprvé těhotná a pak si děti poprvé pochoval. Možná je to začátek krize středního věku, nebo mu vážně hráblo, když přišel o mámu a teď i o bráchu, ale jednoduše je po dlouhé době opravdu nadšený a to díky tomuhle růžovému uzlíčku roztomilosti. Nakonec ještě vytáhne prstýnek, který koupil jen tak pro jistotu a podá jí ho.* Není za co. *Lehne si vedle ní a podrbe Play Stationa za uchem.* Protože to je běžný a když to vyroste, moc roztomilý neni. *Pokrčí rameny a po její další otázce se opět nevinně usměje.* No... Šance na to, že se to pokazí a ono vyroste je asi jedna ku pěti. *Oznámí jí opatrně a u toho se podrbe na zátylku.* Ale ten prstýnek jsem vybral krásnej, že? *Snaží se rychle odvézt téma hovoru pryč, kdyby jí ten poměr vystrašil.*

*Chce vědět o co jde a skutečně se bojí. Zná Jaspera a občas se bojí, co vymyslí příště. Řekne, že je těžké teď jmenovat dárek, co by se jí od něj nelíbil. To, že má on radost ji potěší a pousměje se. Ví, že to teď měl lehé a pokud ho ta věc tak potěšila.. Doufá, že nebude tak hrozná. Vidí po dlouhé době jeho upřímný úsměv. Když zjistí, že jde o prasátko. udiveně se dívá, jak ho vypustí na jejich postel a to stvoření se pak uvelebí v jejím klíně. Prvně se trochu zdráhá, ale nakonec to prasátko pohladí a podívá se na Jaspera. Vidí, jak je nadšený a prostě nemůže dovolit, aby to prasátko dal teď pryč. Taky jí přijde docela roztomilé. Ale hlavně je z toho nadšený on. Poděkuje za prstýnek, který si navleče na prst. Pořád nosí snubní a občas vytáhne ze své "sbírky" ještě nějáký, dneska má tento nový. Svolí k tomu aby si to prasátko nechali a když si lehne vedle ní, nakloní se, aby ho krátce políbila a pak zase pohladila Play Stationa.*Některá plemena jsou.*Doufá, že tohle prasátko nevyroste a zeptá se pro ujištění jeho, jestli si je tím jistý.*Jedna ku pěti? Jestli vyroste bude potřeba ho hlídat, aby ho ještě neporazili..*Povzdechne si.*Jo ten prstýnek je nádherný. Máš dobrá vkus. *Ví, o co se snaží, odvést téma rozhovoru jinam, ale ani jí to nevadí.*Za ty roky jsi před krachem zachránil asi dost zlatnictví.*Řekne pobaveně. Play Stationa vezme ze svého klína a položí na postel. Taky si lehne na bok, takže teď je prastáko mezi ní a Jasperem a pohledem zkoumá okolí. Ona ho s menším úsměvem pozoruje. Dobře.. možná to skutečně není tak špatný dárek. Je roztomilý.

*Z prasátka je opravdu nadšený a nad tím, že je to dosti neobvyklé a možná i trochu nenormální, se nepozastavuje. Dá Charity i prstýnek, který pro ní pořídil a pousměje se, když vidí, jak si ho navlékla na prst a doplnila tak snubní prsten.* Sluší ti. *Usměje se na ní a oplatí jí polibek.* Většina ale ne. A já hledal dárek pro tebe, kterým bych ti vynahradil, že jsem se ti poslední dobu tolik nevěnoval a narazil na Play Stationa. Tak jsem ho jel dneska pořídit. Když budu pracovat, máš společnost, než se narodí upírek. Potom budete mít společnost oba dva. *Zazubí se na ní a pohladí jí po břiše.* Kdy už ho uvidíme na ultrazvuku? *Zeptá se jí natěšeně, protože sám to nedokáže spočítat.* Neboj, nenechám je ho porazit. Od teď je to můj kámoš. *Ví, že Sawyera nenahradí a ani se o to nesnaží, ale jednoduše potřebuje aspoň nějakého kamaráda a na vysedávání po barech a poznávání náhodných týpků s tím, že si třeba s nějakým sedne a budou z nich nejlepší kamarádi, si připadá dosti starý.* To zachránil. Taky se od doby, co jsme spolu, otevřelo pět nových. *Uchechtne se.* Snažím se je prostřídávat. *Uchechtne se a rozzáří se, když slyší, že Play Station je roztomilý.* Tak vidíš! Říkal jsem, že se ti bude líbit. *Zazubí se na ní a políbí jí.* Miluju tě. Jsi ta nejlepší a nejtrpělivější ženská pod sluncem. *Pohladí jí po boku.*

*Vezme prstýnek z krabičky a navlékne si ho taky na ruku. Nepřetržitě nosí jejich snubní prstýnek a teď ho doplnila tímhle.*/Asi ani nebyl potřeba.. play Station je roztomilá./*Děkuju.*Usměje se na něj a když si lehne vedle ní, políbí ho.*Lásko.. Poslední dobou se toho stalo hodně a já ti nic nevyčítám. Chápu to. *Kvůli tomu, že trávil čas s tátou a snažil se vyrovnat se smrtí bratra se jí nemusí omlouvat a dávat jí kvůli tomu na usmířenou dárky.*Jo, bude to milá společnost. Viď?*Na prasátko dokonce zažvatlá.*Teď jsem tak v sedmém týdnů. Chodí se v třináctém, což znamená že ještě šest týdnů si budeš muset počkat.. Asi předposlední týden srpna bychom tam měli zajít.*Ještě mají na to čas.*Ale jestli chceš.. Vzala by nás i dříve. V osmém se tam taky můžeme stavit, aby se ujistil, jestli je všechno v pořádku. *U třináctého týdne je to ale přece jen větší prohlídka ale i v osmém se tam chodí. Pak z legrace řekne, že budou muset hlídat, aby ho neporazili, pokud vyroste. Když bude pořád takhle maličkej a nevyroste, nikdo Play Stationa neporazí, ale kdyby jen přece vyrostl, moli by si ho splést.*Snad vážně nevyroste.*Velký prase by si nenechala ležet v posteli. Z legrace řekne, že za dobu jejich manželství zachránil od krachu spoustu zlatnictví. Má už dost velkou sbírku prstýnků. Uchechtne se nad tím, že je prostřídává.*Jsi neuvěřitelnej.*Potřese nad ním hlavou. Nakonec přece jen přizná, že to prasátko je roztomilé a líbí se jí.*Jo, ale jestli vyroste, nadšená nebudu.*Oplatí mu polibek, do kterého se usměje.*Já tebe taky. Trpělivá jsem dost, ale nejlepší bych neřekla.*Položí mu ruku na tu jeho, která ji hladí po boku.*To ty jsi úžasný. Pořád se mě snažíš potěšit, rozveselit. Kupuješ dárky, i když nemusíš. Asi je obře, že jsem se naučila je přijímat..*Prvně neslavila narozeniny, teda své a nemusela moc dárky, ale během jejich manželství se to dost změnilo. Musela si zvyknout, protože on jí pořád něco dává, i když mu říká, že nic nechce a nepotřebuje, je hlavně šťastná, když může být s ním.*

Já vím, že to chápeš. Ale i tak ti chci udělat radost a vynahradit ti to. *Pokrčí rameny a usměje se, když slyší, jak na Play Stationa žvatlá.* Rozumíte si skvěle. *Zazubí se na ní a nedočkavě se zeptá, kdy toho upírka konečně uvidí. Jakmile slyší o šesti týdnech, vykulí oči a je trochu zklamaný. Těší se, až svého čtvrtého potomka uvidí a šest týdnů mu přijde jako hrozně dlouhá doba.* Jasně, že chci. *Usměje se, když slyší, že tam můžou jít už v osmém týdnu.* I kdyby vyrostlo, tak bude kouzelný. *Koukne zase na prasátko a pohladí ho po hlavičce.* Ale skutečnej. *Ujistí jí s úsměvem.* To už si na něj ale zvykneš a zamiluješ si ho. A po pár letech ho můžu zase předat buď Eathenovi nebo tomu upírovi, jako Wellsovi Boswella. *Pokrčí rameny nad tím, jak skvěle to má vymyšlené.* Pro mě jsi ta nejlepší, Char. *Políbí jí.* To rozhodně dobře je. A smyslem mého života je dělat tě šťastnou. *Usměje se na ní zamilovaně.*

*Řekne mu, že chápe, proč sní teď moc nebyl. Bylo to pro něj těžké, musel se vyrovnat se smrtí Sawyera a snažil se tu být pro svého tátu. Taky trochu zapomínal na sebe. Ona se ho snažila nutit odpočívat, protože vidí, že na tom není ještě teď nejlépe, předtím skoro nespal, teď to hlídá ona, aby více odpočíval. Nechce, aby se mu ještě něco stalo.*Já vím, že mi chceš udělat radost ale i tak. Stačilo by mi kdybys tu byl se mnou v komnatě.. a trochu si odpočinul..*Mrkne na něj. Většinu času, když jsou spolu a "odpočívají" dělají ve skutečnosti něco úplně jiného. Pak se nemá divit, že i teď, skoro ve čtyřiceti je těhotná. Na prasátko zažvatlá.*Myslí, že si rozumět budeme i nadále.*Podrbe Play Stationa. Spočítá, v kolikátým týdnu asi teď je a kdy mohou nejdříve jít na ultrazvuk.*Tak půjdeme už v osmém. To je za týden, maximálně dva To už zvládneš.*Vždycky byl nedočkavý. Když čekala Wellse a Tessu a i u Eatena. Kdykoliv mohli jít na ultrazvuk, Jasper se choval jako malé dítě o Vánocích.*To bude. Je moc roztomilý.*Přitaká.*Jo.*Usměje se na něj.*Už jsem si ho zamilovala teď. Viď? Jsi totiž moc rozkošný.*Promluví směrem k prasátku, které podrbe.*To je dobrý nápad.*Řekne. Líbí se jí, že by si až bud větší vzalo to prasátko další jejich dítě, které čeká a nebo Eathen. Podle ní zase přehání. Možná je dost trpělivá.. Dobře, je trpělivá, ale nejlepší.. to by o sobě neřekla. Usměje se a oplatí mu polibek.*A pro mě jsi nejlepší ty. Dokonalý. I když si to to sobě taky nejspíše nemyslíš.*Usměje se na něj zamilovaně.*Miluju tě, tak moc jako nikoho jiného. Upřímně si nedovedu a ani nechci představit, jak by můj život vypadal bez tebe.*Potřese nad tím hlavou.*/Kdybychom se nedali dohromady.. Pravděpodobně bych si musela vzít tamtoho chlapa./*Už ani neví, jak se jmenoval. Ale nikdy by s ním nebyla šťastná. To může být jen s Jasperem.*

Teď tu s tebou jsem, ležím vedle tebe a bavím se s tebou, přičemž odpočívám. Takže splněno, ne? *Zazubí se na ní.* Ale klidně můžeme odpočívat i jinak, jestli po tom tvé srdce a ... ostatní části tvého těla touží. *Usměje se na ní a s láskou jí políbí.* To jsem rád. A to jsi mě s ním chtěla vyhodit, když zachrochtal. *Zasměje se, protože to na ní poznal.* Dobře, to tolik není. *Uzná nakonec. Vždycky se hrozně těšil. Dokud ten ultrazvuk neviděl, nikdy nedokázal pořádně uvěřit tomu, že opravdu nějaký malý stvořeníčko stvořené z něj a jeho skvělé ženy, doopravdy v jejím břiše je. Ona na sobě mohla cítit nějaké změny, nebo možná dokonce i toho upírka, ale on měl jedině ultrazvuky, dokud nezačalo kopat. Což ví, že bude za dost dlouho.* Ani nevíš, jakou mám radost. Připravoval jsem se na spaní na gauči. *Uchechtne se a musí se pobaveně usmát, když Play Station jako odpověď na Charitiny slova zachrochtá.* Já mám pouze dobré nápady. *Opáčí pobaveně a políbí jí.* Nemyslím. Protože ty by sis zasloužila někoho, kdo tě nebude tolik stresovat jako já a s kým si užiješ i pár dnů klidu. *Zasměje se. Moc dobře ví, že Charity se s ním nenudí a moc věcí jí neusnadňuje, ale i tak jí miluje celým svým srdcem.* Bez tebe můj život nemá smysl. Bez tebe bych tu už nebyl. *Zkonstatuje s pokrčením rameny, protože je to pravda.*

*Uchechtne se a přikývne.*Ano, splněno.*Pak se ještě usměje.*Tohle mi dneska bohatě stačí, myslím. Taky bychom si mohli občas dát pauzu.. Nevím, proč se ještě s naší výkonností v posteli divím, že jsem zase otěhotněla.*Řekne, že si s Paly Stationem budou rozumět určitě i nadále. zdá se jí milý a roztomilý.*Jo, to chtěla.*Přizná.*Ale teď jsem ráda. *Nakonec řekne, že na první ultrazvuk mohou jí asi za týden nebo dva. Ví, že se na to Jasper těšil a nebude ničemu vadit, když tam půjdou takhle brzo. Už se taky těší. Až uvidí Jasperův nadšený obličej poté, co uvidí své čtvrté dítě, až začnekopat a on ji bude hladit po břiše a nebo až si to miminko poprvé pochovají.*Dneska tě spaní na gauči mine. Výjimečně.*Uchechtne se.*A i kdyby.. Většinou když máš spát na gauči, po chvilce skončíš s mnou v posteli.*Pokrčí rameny jako neviňátko. Jasper prostě ví, jak na ni.*Pouze dobré nápady? O tom bych se dohadovala. Na poslední Silvestr jsi docela !oslavoval" *Naznačí uvozovky. Prostě se opil, docela dost.*A za dobrá nápad jsi uznal, že by bylo super v bazén chovat velryby, hlavně malý velrybátko, myslím, že jsi ho chtěl pojmenovat Vavřinec. A na otázku, "kde bychom se tedy koupali" jsi odpovídal, že ve Starý fontáně je místa dost. A o hodinu později jsem tě tam skutečně našla jen v boxerkách, jak jsi tam cákal okolo sebe vodu ven a stěžoval si, že nemáš gumovou kachničku do vody a bublinky./On se fakt mentálním věkem zasekl někde v deseti letech../*Oplatí mu ale polibek.*Ty jsi pro mě dokonalý, Jaspere. Občas mám chuť tě uškrtit, ale neuvěřitelně moc tě miluju. A aspoň se s tebou nikdy nenudím. *usměje se na něj.*