Jedna z mnoha komnat paláce

*Potřese nad tím hlavou a raději se dále nevyptává. Neví, čím ji mohli naštvat prsa. */Si myslí, že je má malý? Mně se líbí.. Teda aspoň dle soudě toho, co jsem viděl skrz mikinu nebo tričko, ani moc velký ani moc malý, akorát./*Když ho pochválí za ty palačinky trochu jí osvětlí, jak to v kuchyni během toho, co tam byl vypadalo. Byla to jedním slovem katastrofa.* Jo, tři hodiny, příště to snad bude lepší. *Uchechtne se.*/Budu muset dělat jen palačinky, ty už mám trochu natrénovaný./Chtěl jsem tě potěšit. A docela mě to bavilo.*Pokrčí rameny.* Jsem v pohodě. Fakt mě nic nebolí. *Ujistí jí. Když usylší o ultrazvuku, pohladí jí po břiše a nadšeně se u toho usmívá, při pomyšlení na to, že za chvilku toho drobka konečně uvidí a to, že tam je se snad bude zdát o něco skutečnější. Všimne si toho, že Angel jaksi někde pozapomněla podprsenku a její "výbava" se o něco zvětšila. Neviněn se usměje, když jej cvrkne do rtu a na prst jí vtiskne polibek.*Ale stejně.. By možná nebylo od věci dát najevo všem, kteří to třeba náhodou ještě neví, že jsi zasnoubená, ne? *Pohladí ji po tváři a skloní se k ní, aby ji políbil. * Záleží mi na tobě Ang. I když se známe jen chvilku, nějak si nedovedu to, že bych měl být bez tebe už představit. *Přizná jí a doufá, že ji tím nevyděsí. Pak vytáhne z kapsy jednu krabičku, kterou jí podá.*To je po tebe. *Doufá, že ji tím skutečně potěší.*

Phíšte buheme vafit sfolu. *Zahuhlá pře sousto a usměje se na něj. Ráda bude vařit s nějakým parťákem, protože její rodina si akorát střílí z toho, že něco podpálí, kromě Eady a tu nechce pořád otravovat, takže by je aspoň mohla střídat a zatěžovat jednoho a potom zase druhého.* Je to od tebe vážně milý. Děkuju. *Odpoví mu konečně už s prázdnou pusou, protože konečně dokousala obrovské poslední sousto z palačinky, kterou si dala. Pak už pobaveně nadzvedne obočí, když vidí, kam směřuje jeho pohled a nakonec do cvrkne do rtu a ujistí ho, že podprsenky bude nosit, až sežene nějaký který jí budou sedět. Když pak slyší jeho otázku, moc nechápe, kam tím míří, takže trochu zmateně stáhne obočí a u toho ho pozorně sleduje, aby jí neuniklo ani jedno jeho gesto, které by jí mohlo nějak napovědět. Když se jí k skloní, sama se postaví na špičky, aby ta vzdálenost mezi jejich rty zmizela rychleji. Potom už mu oplatí polibek. Nemůže se toho nabažit a nejradši by se od něj neodtahovala vůbec, ale přeci jen to jednou přijde, což bylo tak nějak jasné.* Taky si to bez tebe už nedovedu představit. *Přizná a pak se zvědavě podívá na tu krabičku, která jí skončí v rukou a otevře jí. Její nadšení ale opadne, když tam uvidí rajče.* To vážně? *Nadzvedne obočí a neví, jestli se smát nebo začít brečet.* Nečekáš, že tohle budu nosit, že ne? *Zeptá se ho s nadzvednutým obočím, ale snaží se co nejvíce mírnit tón hlasu, aby mu nějak extra neublížila.*

Vaflit? *Snažil se odhadovat, co říká, ale tomuhle moc nerozuměl.*Jako vafle jsem ještě teda nedělal, ale můžeme je zkusit.*Ujistí ji a kdyby už ted mu řekla, že na ně má chuť, asi by se fakt zvedl a šel s ní do kuchyně.*Nemáš zač. Jsme rád, že ti to chutná. *Usměje se potěšeně. Z tohohle asi udělá nějakou tradici. Že třeba jednou nebo dvakrát týdně něco zkusí ukuchtit a přinést jí to. Pohladí ji po břiše, když zjistí, že brzy půjdou na ultrazvuk, kde toho prcka, který se v ní schovává uvidí a pak ej zaujme ještě něco. Sice je slušnější, než většina ostatních chlapů, pořád je to chlap a to, že nemá podprsenku na něj zapůsobí. Musí se donutit odtrhnout zrak .Prohodí, že ais bude žárlit, pokud bude chodit bez ní a i když jej ujistí, že si dá jinou, tohle mu přesně nahrálo do karet, jelikož ro ni už pár ní má překvapení. Vytáhne jednu krabičku, ve které se schovává prsten s rajčetem a nechá jí to otevřít, přičemž zvědavě pozoruje jej reakci. Musí se zasmát nad tím, jak se tváří. * Ne, neboj, nečekám. *Ujistí ji.*A dříve, než mě zabiješ.. *Vytáhne druhou krabičku, kde je už normální prstýnek s větším modrým kamenem, který vzal schválně, jelikož ona má modré oči a s několika diamanty. Zase jí krabičku podá a počká než ji otevře.*Pokud se ti nelíbí i tento, můžeme jej samozřejmě vyměnit.

*Zvedne jeden prst na znamení, ať chvilinku počká a urychlí kousání, aby mu mohla odpovědět s prázdnou pusou.* Myslela jsem vařit, ale klidně můžeme zkusit vafle. To asi nebude nijak extra těžký. *Pokrčí rameny.* Jestli teda chceš. *Dodá rychle, protože nechce nic plánovat bez toho, aniž by se jemu do toho chtělo, nebo měl aspoň právo do toho něco říct. Když se jí pak do rukou dostane krabička, oči jí září štěstím, které ale pohasne, jakmile vidí to rajče. Nevěří, že to myslel vážně a opravdu to nehodlá nosit na ruce jako důkaz toho, že je zasnoubená. Spíše by to byl důkaz, že si bere naprostého blázna. Pak ale uvidí druhou krabičku a trochu podezřívavě se zamračí. Bojí se, že tam na ní čeká třeba jahoda, borůvka, nebo něco podobného, aby mohla mít na ruce rovnou salát. Místo toho ale po otevření krabičky rozevře oči úžasem, protože prsten, který v ní vidí, se jí zdá naprosto dokonalý.* Opovaž se. Je naprosto dokonalej. *Vydechne obdivně a opatrně přejede prstem po těch diamantech. Pak k němu zvedne pohled a v očích má slzy dojetí.* Tos přece nemusel. *Řekne mu, ale díky těm všem emocím to zní spíš jako nějaké vyjíknutí.*

*Do teď nějak dokázal pochopit, co mu říká, ale jedno slovíčko mu není jasné. Odhadl z toho, že bude chtít vafle a hned ji ujistí ji, že pokud je bude chtít, příště jí přinese ty. Zamlkne a čeká, než dojí sousto, aby mu osvětlila, co mu vlastně říkala.*Ahaa.. *Uchechtne se.*Klidně spolu jí vařit můžeme.*Přikývne. Vzpomíná si moc dobře, co mu psal Jace o jejím vaření, ale když tam budou oba dva a on někam schová hasičák, snad by se nic nemuselo stát, ne? *Klidně můžeme udělat i ty vafle. Mě osobně docela chutnají a asi nebudou tak těžký, takže to společně určitě zvládneme. /A to mám být král? Když ani nevím, jestli zvládnu udělat vafle a palačinky jsem dělal tři hodiny? Lituju Polsko./*Dá jí krabičku s prstýnkem, asi jiným, než jaký očekávala. Musí si z ní udělat trochu legraci, ale než jej stihne něčím přetáhnout, nejspíše tím talířem, i když na něm jsou ještě palačinky, takže by jej třeba neobětovala, ale nakonec vytáhne ještě jednu krabičku, kde je už normální prsten, který pro ni vybral. *Jsem rád, že se ti líbí. *Řekne upřímně. Kdyby tomu bylo jinak, klidně by jej zašel i s ní vyměnit, aby si mohla i ona vybrat, co by se jí líbilo. * Já vím, jenže jsem chtěl. Pro nás oba je to dost těžký.. Ani jeden z nás původně z tohohle zasnoubení nebyl nadšený, koneckonců ho za nás dohodl někdo úplně jiný, což by to tak být podle mě nemělo. Chtěl jsem prostě.. Něco udělat aspoň z části správně, chápeš? *Pousměje se na ni. Trochu se do toho zamotal, ale ona snad chápe, co tím myslel.*

*Osvětlí mu, co předtím vlastně říkala a pak samozřejmě dodá, že záleží na něm, jestli to podniknou, nebo ne.* Třeba stáhneme tvůj rekord tří hodin aspoň o dvacet minut. *Usměje se pobaveně.* Tak jo. Najdu nějaký recept. Mohli bysme je zkusit třeba po tom ultrazvuku, jestli nebudeš mít práci nebo tak. *Navrhne s úsměvem, který ale opadne, když uvidí první prstýnek, který jí daroval. Chvíli přemýšlí, jestli ho na místě neuškrtit, nebo třeba jenom nezařvat a vyhodit ho s komnaty. A za ním vyhodit i ten prstýnek, ale nakonec se zvládne ovládnout do doby, než dostane druhou krabičku, kde je ten nejkrásnější prsten, jaký kdy viděla. Hned se jí zmocní těhotenské nálady a hormony a ona je z toho všeho celá naměkko.* Je to úžasný. Ty jsi úžasný. Miluju tě. *Vypadne z ní, aniž by to předem nějak promyslela a když si uvědomí, co řekla a že na tohle pro něj může být ještě brzo, sklopí radši zrak k tomu prstýnku, který si navlékne na prsteníček a u toho se snaží nezrůžovět v tváři.*

*Když zjistí, že s ním chtěla jít vařit a ani tak o vafle nešlo, souhlasí s tím, ale hned si vzpomene, že ho o jejím kuchařském umění varoval už její bratr. Pro jistotu asi vezme hasící přistroj.*/A měl bych nechat jeden dát ke kuchyni v Polsku../*To mu úplně vypadlo z hlavy, ale teď to připíše ve své mysli na seznam nejdůležitějších věcí, které jsou potřeba zařídit. *Můžeme tam zajít i po tom ultrazvuku. Práci když tak udělám den předem. *Nebo aspoň její část, aby toho pak nebylo moc. Dá jí prstýnek, prvně ten, který symbolizuje její přezdívku, kterou jí dal při jejich prvním setkání a druhý prstýnek, to je už normální, zásnubní. Když řekne, že ho miluje, prvně se zarazí, ale pak se jeho obličej rozzáří. Upřímně si svůj život bez Angel nedovede představit. Je to jen pár týdnů, co se znají, ale za tu dobu si ho dokázala dokonale omotat kolem prstu. Lehce ji za bradu nadzvedne, aby se na něj podívala, protože ona raději sklopila zrak, když si uvědomila, co řekla. Když se na něj podívá, skloní se k ní, aby jí zase políbil, přičemž si ji k sobě o něco více přitáhne a odtáhne se od ní až kvůli nutné potřebě kyslíku. V takovýchto chvílích se mu dýchání zdá jako ta největší pitomost na světě. * Taky tě miluju, Ang. Kdyby ne.. tohle bych nedělal. *Poukáže na to všechno, co už pro ni udělal a v čemž rozhodně bude pokračovat, zvlášť teď. *

Klidně ti s ní pomůžu. *Nabídne se mu, protože nechce, aby toho pak měl najednou moc. Pak už z ní vypadne, že ho miluje, ale jakmile jí dojde, co vlastně řekla, sklopí pohled a radši se soustředí na nasazení prstýnku na prst, ze kterého ho odmítá sundat. Dál se jím ale kochat nemůže, protože jí Cassius nazvedne obličej a ona se podívá na něj. Uleví se jí, když vidí jeho výraz, který není plný zděšení, jak očekávala. Při polibku mu omotá ruce okolo krku a vrací mu ho s láskou a něhou. Stejně jako předtím by se nejradši vůbec neodtahovala, ale bohužel potřeba kyslíku se po chvilce projeví a ona je nucená odtáhnout od něj rty a nadechnout se. Když pak ale slyší ta slova, je ráda, že se odtáhla a on to mohl říct, protože se jí uvnitř hrudi rozlije obrovská úleva a ona ho jednoduše samým štěstím obejme.* Dnešek nemohl být lepší. *Poznamená šťastně.* A teď si dam ještě jednu palačinku. *Zazubí se na něj a natáhne se po druhé palačince, tentokrát s Nutellou.* Vem si taky a klidně se posaď. *Vybídne ho, když jí dojde, že tu zatim stojí u stolku, kam talíře s palačinkama položil a sama se vydá k posteli, na které se uvelebí a začne ukusovat z palačinky.* Jsou fakt výborný. Akorát než jsi přišel, tak jsem dostala šílenou chuť na sladký. *Řekne mu mezi sousty a ani si nevšimne, že si svým nadšením pojídáním umazala pusu od Nutelly, jako nějaké malé dítě.*

Kdybych to nezvládal, řeknu ti, dobře? *Pousměje se na ni. Chce to udělat sám, aby se zbytečně nepřepínala, ona musí hlavně odpočívat, ale ví, že kdyby tohle řekl, začali by se o tom dohadovat. Zarazí jej, když od ní slyší, že ho miluje, ale díky tomu, že ona to řekne takhle nahlas si uvědomí, že on vlastně cítí to stejné k ní. Jinak by pro ni všechno tohle nedělal. Nadzvedne jí obličej, aby se na něj podívala a následně ji políbí. Přitáhne si ji k sobě blíže, tak moc, že mezi nimi není snad žádný volný prostor. Nerad se odtáhne, ale bohužel musí dýchat, takže to nakonec udělá. Oplatí jí objetí, bradou se opře o její hlavu a ještě předtím jí políbí do vlasů.*Nemohl. Ty konečně jíš, dozvěděli jsme se, že za chvilku uvidíme prcka, poté co jsem ti dal ten první prstýnek jsi mě nezabila a samozřejmě taky tohle.. *Zazubí se na ni.* Sněz je klidně všechny zlato. Kdyby náhodou, mohu se pro něco ještě do kuchyně stavit. *Vzhledem k tomu, kolik je hodin, dnes by další palačinky asi udělat už nestihl, jelikož ty první dělal vážně dlouho. Vezme si taky jednu palačinku a sedne si k ní na postel.* Asi mám nějaký šestý smysl. *Uchechtne se, když vidí, jak má upatlanou pusu.* Nemusíš si dávat na obličej nutellu, sladká jsi i tak. *Vezme kapesník, aby ji utřel a znovu se nahne pro kratší polibek. Pak si sedne za ni a přitáhne si ji více k sobě, aby seděla mezi jeho nohama a mohla se opírat o jeho hruď zády. Začne si natáčet jeden pramínek jejích vlasů na prst a tak si hraje. * Tvoje pomoc Justicovi asi zafungovala dobře, co? Slyšel jsem nějaké drby. Jen co je na tom pravdy?

Dobře. *Přikývne, i když to není úplně odpověď v jakou doufala, protože spíše doufala, že mu bude moct pomoci a on na to nebude sám. Tuší, že i kdyby toho měl tolik, že u toho bude sedět celou noc, stejně by jí neřekl a pak ještě tvrdil, jak se skvěle vyspal. Pak už z nich obou vypadnou vyznání lásky. Pro ní by tenhle den nemohl být lepší.* Děláš, jako kdybych předtím nejedla vůbec. *Uchechtne se a potřese nad ním hlavou.* Všechny nesnim ani náhodou, to by se do mě nevešlo, i kdybych byla dvojnásobná. *Zasměje se a to, že jí oslovil "zlato" jí příjemně zahřeje na hrudi.* Nic dalšího už nepotřebuju, jsem spokojená. *Ujistí ho, protože teď ho od sebe nechce pustit ani na krok a navíc další jídlo opravdu nepotřebuje. Přeci jen v ní je pořád zakořeněný tak nějak ten strach z toho, že neprojde dveřmi, takže se neplánuje nijak přejídat.* /Jenom ještě jednu../ *Ty palačinky jí hrozně chutnají, což samozřejmě její sebeovládání spíše podkopává, protože za chvíli má v sobě už druhou palačinku, tentokrát s Nutelou.* Jo, to nejspíše jo. *Pokýve pobaveně hlavou a když slyší jeho další slova, nechápavě nazvedne obočí, než se k ní nakloní s kapesníkem a jí dojde, že se nejspíš umazala, jak malý dítě.* Dobře, příště si udělám pleťovou masku z něčeho jinýho. *Zasměje se a oplatí mu polibek. Pak se spokojeně opře o jeho hruď a začne si hrát s prsty na jeho ruce, kterou si nehraje s jejími vlasy.* Zafungovala výborně. Ta žádost o ruku byl výmysl, ale vyznání lásky proběhlo a bonboniéru měl prý taky. Docela se v něm probudil romantik. *Zhodnotí pobaveně.*

*Řekne, že když bude potřebovat pomoct dá jí vědět, ale stejně se to pokusí udělat aspoň z té větší části sám, protože podle něj musí Angel teď hlavně odpočívat, jak sama říkala minule, je v té nejrizikovější části těhotenství. Navzájem si přiznají, co k sobě cítí a ona si uvědomí, jak moc se mu vlastně ulevilo, když to řekl nahlas.*Jedlas jen minimálně. Rozhodně ne tak moc, jak bys měla. A miminko potřebuje dostatek jídla, aby se správně vyvíjelo a nebyly tu žádné zbytečné komplikace. *Pohladí jí po bříšku.*Kdybys ale chtěla cokoliv tak řekni, jo? Rád ti to přinesu nebo to zařídím, pro tebe cokoliv princezno. *Usměje se na ni. Poznamená, že má nejspíše nějaký šestý smysl, díky kterému asi věděl, co jí má dneska připravit. Vezme kapesník, jelikož podle něj je Angel sladká dost na to, aby si nemusela opatlávat celý obličej nutellou.* Ani to nepotřebuješ, jsi už tak nádherná, dokonalá. *Políbí ji, tentokrát jen krátce a usadí se tak, aby se ona mohla opírat o jeho hruď.* Jednou rukou is hraje s jejímu vlasy a druhou nechá jí.*Tak to za chvilku bude určitě i ta žádost. *Usměje se.*A co Jace? *O tom nic neslyšel.*

*Přijde jí, jako kdyby si myslel, že měsíc držela hladovku a po jeho slovech protočí očima.* Jedla jsem sice o něco málo míň, ale furt jsem jedla. *Namítne s trochu staženým obočím, ale to, jak jí pohladí po břiše jí aspoň trochu uklidní, takže nemá potřebu se dál hádat a zvyšovat hlas, jako měla v plánu předtím.* Řeknu neboj, ale teď chci být hlavně se svým snoubencem. *Usměje se na něj a pak si od něj nechá utřít zakydanou pusu a trochu zčervená, když jí dojde, že tohle by princezna jako ona neměla dělat ani v pěti letech, natož jako dospělá.* A ty přeháníš. *Namítne, když jí řekne, jak je nádherná a dokonalá. Sice se sebou možná jakž takž spokojená je a nepopírá, že není nejošklivější, ale tohle jí už přijde jako zveličování. Pak už se opře o jeho hruď a začne si hrát s prsty na jeho ruce.* Jo, nejspíš jo. Eady už spamuje náš rodinnej chat fotkama prstýnků a je z toho všeho děsně nadšená. Hrozně se už těší na svatby. *Usměje se pobaveně, protože i přes ty zprávy jde cítit její nadšení.* Ten...Přiznal si, co k tý holce cítí. Asi to tak nějak řekl i jí, ale podle toho, co jsem slyšela, tak to vyznání nejspíš zaniklo během toho, co ze sebe oba dva rvali oblečení a pak spolu spali. *Odpoví pobaveně.* Ale taky to neni daleko. Za chvíli budou mít svatbu oba a ještě budou nadávat, že to podle nich bude za dlouho a nebudou se moct dočkat. *Tím si je docela dost jistá.*

Dobře, dobře, prostě si hodlám ohlídat to, abys jedla pořádně a všechno tak bylo v pořádku. *I proto jí si bude vařit sám, když to očividně docela umí a jí to chutná. Diví se, že to tak je, ale samozřejmě je rád.* To se dá snadno splnit, dneska se už od tebe nehnu ani na krok. *Uměje se na ni. Následně jí utře pusu kterou měla od nutelly. Zdálo se mu to roztomilé, ale nechce riskovat, že dostane talířem po hlavě, takže to raději neřekne nahlas.*Nepřeháním. Pro mě jsi ta nejkrásnější dívka na světě, jsi úžasná a mnohem více. *Přitáhne si ji k sobě a začne si hrát s jejími vlasy, jejichž vůni naprosto miluje jako ostatně ji celou.* Takže až se bude blížit naše svatba, tebe zaspamuje fotkama šatů a mě smokingů? *Nadzvedne pobaveně obočí.*/Ale docela lituju Justice s Jacem.. I když Jace si to možná trochu zasloužil za tu ránu do nosu.. Karma je zdarma. /*I když to, co dělá jeho sestra je asi až moc.* Takže to svazování a odtáhnutí do kostela jak jsme plánovali asi nakonec nebude nutný, co? Škoda! Já se na to tooolik těšil. *Schválně to protáhne.*Jasně, před Selekcí je děsila představa toho, že by se měli ženit a za chvilku budou netrpělivě čekat u oltáře a bude je děsit představ, že si to jejich snoubenka rozmyslí a žádná svatba nebude. Nebo budou to ráno před svatbou v depresi z pupínku, co se jim udělá na tváři a ty jim to budeš ještě muset maskovat.

Takže mi budeš nosit palačinky častěji? *Zeptá se a nadějí v hlase, protože jí opravdu chutnaly a určitě na ně bude mít teď chuť docela často. Když pak slyší, že se od ní nehne ani na krok, spokojeně se usměje a na posteli se pak opře o jeho hruď a užívá si to, jak si hraje s jejími vlasy.* Máš štěstí, že se momentálně nechci nijak dohadovat. *Poznamená pobaveně, když si stejně stojí na svém ohledně toho, že je nejkrásnější a tak dále.* Netušim, jestli bude mít potřebu spamovat tebe se smokingama, ale mě už několik šatů naposílala. *Zasměje se.* No.. Kdo ví. Třeba dostanou nějakej záchvat typu, jak všem ubližujou, nejsou pro ně dost dobrý a budou chtít zdrhnout, v tom případě budeme mít v pohotovosti provazy. V naší rodině je běžný totiž i tohle. *Pokrčí pobaveně rameny, protože je možné prakticky všechno.* Řekla bych, že zrovna Justice má svojí makeup sadu a zamaskoval by si ho klidně sám. *Poznamená se smíchem.* Taky mě děsila představa svatby a teď už se nemůžu dočkat. *Řekne upřímně a s úsměvem na tváři k němu vzhlédne, aby mu viděla do očí.*

Jasně, že budu. Nic jinýho zatím sám neumím, takže ti je budu dělat pořád, až se jich přejíš a nebudeš je chtít už ani vidět. *Uchechtne se.*/Pak mi ten talíř plný palačinek už určitě na hlavě přistane a ani prstýnek mě nezachrání.*Zázrak. *Usměje se pobaveně, když od ní slyší, že se dneska nemá chuť dohadovat, protože na tohle má ona chuť snad vždycky. Stejně i kdyby se dohadovali, každý z nich by si na konci pořád myslel to svoje. On, že je nádherná a ona, že není. * Jako když mě spamovat smokingama nebude, asi mi to moc vadit taky nebude, takže ji nijak navádět nemusíš, jo? Myslím, že si oblečení ještě vybrat sám zvládnu, není mi pět, abych si vzal modrý kalhoty se zelenou košilí na to hnědý sako a tak /To ať si spíše uhlídají svoje bratry./Pod jejich komnaty by se měli postavit stráže, kdyby se náhodou rozhodli svázat povlečení a po něm se spustit dolů a zdrhnout jak to bývá ve filmech. *Pobaveně se usměje, když si to představí.* Cože? Justice má makeup? *Zeptá se zároveň zmateně a pobaveně.* Já taky. Těším se až tě uvidím jak ke mě jdeš uličkou a pak už budeš jenom moje.

Pochybuje, že taková fáze někdy nastane, tohle budu moct jíst furt. *Prohlásí rozhodně a pak mu řekne, že nemá náladu na dohadování, když si stále stojí na svém ohledně toho, jak je nádherná. Na to je momentálně až moc šťastná a spokojená a nechce si to kazit.* Není to žádnej zázrak. Není zas tak neobvyklý, že se nechci hádat. Prostě si odmítám kazit tenhle den. *Pokrčí rameny.* Neboj, spíš je všechny odrazuju od toho, aby tě jakkoli spamovali. Kluky od toho, aby tě spamovali výhrůžkama a Eady začnu odrazovat od toho, aby projížděla všechny varianty obleků. *Ujistí ho, protože opravdu nepotřebuje, aby o něj její sourozenci jevili až takový zájem.* Ale kdyby ses přece jen nemohl rozhodnout nebo tak, já ti klidně pomůžu. *Nabídne mu s milým úsměvem.* To není špatný nápad. Nějaký strážce seženu. Ale až zítra, dneska se odsud odmítám hnout. *Zazubí se na něj. Přeci jen nebude utíkat od svého snoubence, kterého miluje, jenom kvůli tomu, aby pojistila, že si její bráchové neposerou štěstí svojí vlastní blbostí.* Nevím to jistě, ale u něj je možný všechno. A v komnatě taky prakticky všechno má. V některých koutech už možná vzniká novej život, takže bych se ani nedivila, kdyby tam nějakej ten makeup byl. *Zasměje se. Všichni v jejich rodině moc dobře ví, jak zakramařenou má Justice komnatu. To bude nejspíše důvodem, proč jí Chels nikdy neuvidí a až budou manželé, tak se ubytují v nějaké jiné. Do té jeho totiž na úklid budou muset povolat pyrotechniky.* V tu dobu se spíš budu kutálet nebo minimálně chodit jako tučňák. *Zasměje se, když slyší o tom, jak půjde uličkou a stiskne mu ruku, se kterou si doteď hrála.* Ale už se taky těšim, až budeš jenom můj. *Usměje se na něj.*

I když mě vzbudíš ve tři ráno, klidně ti je půjdu udělat. *Zazubí se na ni. Těší ho, že jí to tak chutná a svoje slova myslí vážně. Co slyšel, těhotné ženské se vzbudí klidě i uprostřed noci s chutí na palačinky s ančovičkami a nebo na jinou podobnou šílenost.*Já bych právě řekl, že to dohadování se mnou je spíše jaksi tvůj koníček, děláš to často a ráda. No, já taky.. *Uzná, že i on se s ní dohaduje, protože jinak by to proti němu použila ona sama a je lepší, když to přizná rovnou. Taky je to pravda.*Já to zvládnu, lásko. I výhružky tvých bratrů i spamování od tvé sestry. Všichni to myslí dobře. Tvoji bratři jen chtějí, abys byla v pořádku. /A už mě tím snad tolik spamovat nebudou. /*Myslí si, že si to už celkem všechno vyříkali. Slíbil jim, že se o Angel postará a svoje slovo hodlá dodržet. A ani jí neplánuje ublížit, naopak bude dělat všechno, co je v jeho silách, aby ji ochránil především co se naskytne. * Nenosí to smůlu? Nebo to je jen u šatů pro nevěstu? *O tohle se předtím moc nezajímal, takže neví. Uchechtne se nad tou představou že by Angel vážně sehnala strážce a postavila je pod okna svých bratrů.*/Pokud to fakt udělá, snad neřekne, kdo jí ten nápad vnukl./ Novej život? Ok, víc potřebovat vědět nebudu muset.*Je to chlap, taky nemá vždycky dokonale uklizeno, ale nic mu v komnatě neplesnivý a nezačalo se to hýbat. * V tom případě budeš ten nejrkásnější tučňák na světě. *Zazubí se na ni. Oplatí jí stisknutí ruky.* Jenom váš, paní Piotrowski.

Ve tři ráno tě rozhodně budit nebudu. *Potřese hlavou, protože už před pár dny si slíbila, že o spánek ho okrádat nebude. Každý den dělá nějaké papíry, stará se o ní, za několik měsíců k tomu přibude i starost o dítě a aspoň v noci si zaslouží odpočinout v klidu a tichu.* Koníček to je spíš když se mi daří nějakou tu hádku vyhrát, což je s tebou občas dost složitý, takže je to pak spíš o nervy. Ale to je jedno, prostě se dneska dohadovat nechci. *Uchechtne se.* Lepší by bylo, kdybys to zvládat nemusel vůbec. Jsou to šílený paličáci a občas vůbec nemyslí. Což jsi vlastně viděl na tom plese. Bolí tě pořád ten nos, nebo je to už lepší? *Zeptá se starostlivě, protože si pořád vyčítá, že to mohla Jacovi říct nějak jinak, aby měl víc času na uvažování a Cassius nebyl tak blízko. A to ani netuší, že proběhl nějaký nálet obou jejích bratrů na Casse přes chat.* U obleku pro ženicha jsem o tom neslyšela a o nevěstě se říká, že smůlu přináší, když uvidíš nevěstu v šatech, ne? Na samotný oblečení se to nevztahuje. Aspoň tak jsem si to vždycky vysvětlovala. *Ne, že by se tím nějak extra zajímala, ale měla jedno období v dětství, kdy si pořád hrála na nevěstu, plánovala svatbu a pak se jí snažila sama nějak uspořádat a snila o tom, jak si bere někoho naprosto dokonalého. A teď jí přijde, jako kdyby se tohle všechno snění stalo skutečností.* A naštěstí tam taky nikdy nebudeš muset vejít. *Zasměje se.* Jo... Naučit se pořádně a správně vyslovit to příjmení mi asi taky zabere dost času. *Poznamená pobaveně, protože jí to přijde jako děsný jazykolam.*

Kdyby se něco dělo, klidně mě ve tři ráno vzbuď. *Stejně by se to nejspíše dozvěděl.*Protože mám dobrý argumenty. Třeba to s tím, že budeš potřebovat pomoc se starání o miminko. *Zazubí se na ni. Taky rád vyhrává a že vyhrál tu slovní přestřelku jej potěšilo.*Te noc je už v pohodě. *Občas ho to trochu zabolí, ale nic co by nepřežil to není. Nechce jí přidělávat starosti, proto jí to nepřizná. Navíc to vážně nic není. Neví jak je to se svatebními Šaty a nebo smokingy, ta pověra na svatbách. Nějak si myslel, že to platí pro obě strany, ale očividně ne.* Abych se přiznal o svatbu a nebo svatební tradice jsme se do teď moc extra nezajímal, takže nevím. *Uchechtne se. Který chlap asi taky přemítá o tom, jakej bude jeho šťastný den? Nebo oni o tom přemýšlí, když najdou tu pravou, jako on teď ale ne jako holky, ty o tom sní snad celý život.* Naštěstí.. *Uchechtne se. Kdo ví, co by na něj v komnatě Justice zaútočilo, kdyby tam náhodou šel. I když sám to nemá zapotřebí.* Věřím ti, že to zvládneš. *Jemu osobně to nepřijde až tak těžší. Existují těžší příjmení. Pokud se má podívat na příklad na nějaký jiný zahraniční rod, může zmínit ten z Číny a nebo Egypta. Ti mají teprve těžký příjmení, které by ani nezvládl napsat.* Nejsi už unavená? *Zeptá se sám trochu ospalý hlasem, je už trochu pozdě a jemu se začínají zavírat oči.*

Neboj, kdyby se dělo něco neodkladnýho, vzbudim tě. *Slíbí mu a zároveň se snaží nedávat takový důraz na slovo "nedokladnýho", aby to tam co nejvíce schovala. Samozřejmě, že její chutě a hlad ve tři ráno jsou zanedbatelné. Ale kdyby se něco dělo s dítětem a ona měla třeba i křeče v břiše, které nejsou dobré znamení, určitě by ho vzbudila.* Neprovokuj. *Ušklíbne se, když jí připomene tu hádku, kterou absolvovali posledně a kterou on na plné čáře vyhrál.* My teda s Eady v jednu dobu věčně plánovaly imaginární svatby a tak, ale vždycky to bylo jenom snění, který se neomazovalo realitou. Teď už bych určitě nechtěla dort s jednorožcem například. *Zasměje se, když si vzpomene na jednu věc, bez které se její dětské svatby neobešly.* Jednou snad jo. Byl by trapas, kdyby ne. *Uchechtne se. Bude se snažit to trénovat. Stejně jako celkově polštinu, kterou se pomalinku snaží pomocí slovníku osvojit.* Docela jo. *Přikývne po jeho otázce a uvědomí si, že už jí nějakou chvíli dělá problém po mrknutí nenechat zavřené oči. Natáhne se pro peřinu, kterou je oba přikryje a sama se do ní zachumlá a pak se přitulí k němu a během pár vteřin začne klidně oddychovat.*

Podobným stylem jsou vybaveny všechny komnaty v paláci, akorát královská rodina je má zařízené trochu více podle sebe a má v ní osobní věci. V každé komnatě je velká postel s hodně polštáři, aby každému bylo pohodlně a je její součástí i koupelna s menším šatníkem. Na zdi nechybí velká televize, díky které si momentální obyvatel pokoje může krátit čas.

*Nejradši by spala dál, ale z poklidného podřimování jí probudí bodavá bolest hlavy. Nechápe, odkud se bere, ale donutí jí otevřít trochu oči, zašklebit se a vyčerpaně zaúpět. Nedokáže si vysvětlit, proč je v tomhle stavu, ale vzhledem k tomu, že kocovin už zažila nespočet, hned pochopí původce její bolesti. Problém ale nastává při vzpomínání na včerejší den, kdy si nedokáže vybavit vůbec nic. Pamatuje si akorát ráno, kdy se probrala a šla se projít do města. Donutí se pořádně otevřít oči a musí se hned posadit, aby scenérii před sebou viděla z větší dálky. To, že se jí přitom zamotá hlava se snaží potlačit. První čeho si všimne je Easton, se kterým je v posteli a hned další věc, kterou si uvědomí je, že je nahá. Rychle se natáhne aspoň po dece, protože kde je její oblečení teď netuší. Na mobilu jí bliká několik příchozích zpráv, které obsahují hlavně liky a komentáře u fotky na Illeagramu, kterou netuší, kde pořídila a ani sama nechápe ten popisek. Zároveň nepobírá, kde se jí na prstu vzal ten příšernej prsten. Až potom, když se rozhlédne po komnatě a uzná, že bude asi jejího snoubence, protože její vypadá jinak a není plná pánského oblečení, si všimne nějakého bodyčka a kusu papíru. Ten jí prozradí, že prsten na její ruce je snubní a ona si Eastona včera právoplatně vzala za manžela.* No do prdele.

*Klidně spí, teda až do doby, než u něj někdo zanadává a začne se vrtět na posteli. Nikdy nebyl tvrdej spáč, takže se probudí a přetočí se na záda. Do teď spal na břiše. Otevře oči a zarazí se, když tu uvidí Liviu.* Co děláš v mý komnatě? *Zeptá se zmateně.* Sakra.. a proč mě tak bolí hlava? *Zeptá se a posadí se. Promne si obličej. Taky si všimne, že je nahej, ale nijak ho to netankuje. Ucítí něco divnýho na svým prstu, podívá se na ruku a zkamení.* Co to do háje je za obludnost? *Zeptá se a snaží se prstýnek z prstu sundat. Moc mu to nejde. Prstýnek je dětský, pro malý holčičky a tak tak si ho předtím dal na špičku malíčku, ale teď s nějak posunul a nechce dolů.* Sakra, co s tím mám teď dělat? *Podívá se na Liviu a zamračí se, když uvidí nějaký bodyčko, papír a prsten na její ruce.* O co tu jde? *Zeptá se zmateně.*

*Pohledem skenuje už poněkolikáté papír, kterej má v rukou a nemůže tomu uvěřit.* /To je jenom nějakej prank, ne? Nemůže to být pravý. Nemůže to jakože fakt platit. Do háje jak tyhle věci fungujou?/ *Z vyšilování jí vyruší hlas jejího - teď už nejspíše -, manžela, ke kterému uhne pohledem a v jejích očích je dál nevěřícnost a nechápavost.* Já nevim. *Hlesne potichu jako odpověď na jeho otázku a tu druhou ohledně jeho hlavy nechá bez odpovědi. Nejspíš jemu samotnému dojde, že včera dost pil. Pak už jenom čeká, kdy si všimne toho papíru a do tý doby ho jenom sleduje a není schopná mu nijak na jeho dotazy odpovědět. Pak mu strčí papír do ruky.* Jsme manželé. *Oznámí mu krátce, co papír sděluje.* Včera jsme se nejspíš nějak opili a vzali se. Ale to bodyčko nechápu. *Prohrábne si zoufale vlasy.* Máš tu nějaký prášky na bolest hlavy? *Zaúpí pak, protože se to nedá vydržet a hlavu si položí vyčerpaně na kolena.* Tohle je prostě v prdeli. *Zkonstatuje, protože vůbec neví, co má teď dělat.*

*Když se někdo začne vrtět na posteli a promluví, probudí se. Nespokojeně zamručí, protože by rád ještě spal, ale je jasné, že ho ta osoba nenechá. Čeká, že na jeho posteli objeví nějakou holku, protože si matně vzpomíná, že šel do baru. Holka to sice je, ale co ho překvapí je, že se jedná o jeho snoubenku, Liviu. Zeptá se, o co tu jde a sedne si na posteli. Hlava mu třeští.*/Jsme to trochu přehnal no../*Pak ji zavalí několika otázkama a nakonec zírá na to bodyčko pro miminko.*/Jsem koupil Tayse nebo co?/*Nevzpomíná i, že by byl v nějakým obchodě pro děti. Po jejích slovech se zasměje. * Jo, skvělej vtip.. Počkat. *Zarazí se, když vidí její vážný obličej. Pak jí rychle vezme papír z ruky a začne číst.* Ty vole, ty vole... *Stoupne si a začne přecházet po komnatě. To, že je pořád nahý ignoruje.* Jo.. *Dojde do koupelny a přinese jí prášek i se sklenicí vody. Sám si taky dá a posadí se na postel. Mlčí a zírá do zdi, než se uchechtne.* No.. stejně bychom se vzali. Aspoň se to obešlo bez těch otravných věcí okolo. *Je to chlap, nikdy by ho nezajímalo vybírání květin a dalších dekorací. Vezme bodyčko a podívá se na něj.* Nepamatuju si, že bych ho pořídil neteři.