Jedna z mnoha komnat paláce

*Oznámí mu, o co tu jde a když slyší o vtipu, jen lehce povytáhne obočí. Nechá ho si to přečíst a během toho si položí hlavu na kolena. Díky tomu je ušetřena pohledu na jeho nahé přecházející tělo po komnatě. Pohled zvedne až když jí přinese prášek s vodou.* Děkuju. *Vezme si to od něj a prášek si rovnou zapije. Jenom doufá, že zabere co nejdřív.* Nechceš si něco oblíct? Nebo si vzít aspoň deku? *Nakrčí obočí. Nedá se říct, že by se ona sama styděla, to ne, ale není zvyklá se jen tak před někým promenádovat nahá a proto tu sedí zabalená v dece.* Já myslela, žes to chtěl zrušit. *Poznamená po jeho slovech a zase se podívá na papír.* Nejdřív musíme zjistit, jestli je to fakt ofiko. Třeba neměli oprávnění nebo tak něco a neplatí to. *Otočí papír na druhou stranu, jako kdyby tam měla být odpověď a pak se podívá na ten obleček pro mimina.* Já takovou hrůznost určitě nekupovala. *Zakoulí očima a vezme do ruky mobil, který jí zavibruje díky dalšímu oznámení. Když ho otevře, první co vidí je ta fotka ze včerejška.* Proč se nevzít teď, že? Ufon na cestě! Ufoni navždy! *Přečte popisek, který k té fotce napsala a pohledem začne přeskakovat mezi tím textem a oblečkem s motivem ufona.* Tak počkat. Jakej ufon na cestě, sakra? *Vyhrne nechápavě a stáhne z obočí v neblahý předtuše toho, že tohle bude jeden z nejhorších dnů v jejím životě.* Co je vůbec ÍTÍ. Mam nějaký upozornění v kalendáři. ÍTÍ - kino - Easton. *Zamračí se nad tím.*

*Podá Livie prášek a vodu a na její poděkování jen kývne hlavou.* Neříkej, že se stydíš po tom, c jsme si to rozdali v knihovně a včera očividně taky. *Poukáže na oblečení rozházené po jeho komnatě. Nicméně si vezme ze skříně boxerky, aby měl aspoň ty a padne zády na postel. Promne si zoufale obličej.* Chtěl, ale nedalo by se to. Na devadesát-devět procent bychom se stejně museli vzít.*Pokrčí rameny. Nedělal si velké naděje.* Není tam nějaký telefonní číslo třeba? *Zeptá se a podívá se na ni. Kdyby bylo, mohli by tma zavolat a zjistit, o co vlastně jde.* Já si taky nevzpomínám, že bych to bral. *Dívá se na obleček pro miminko a mračí se.* Ztiš si tooo. *Zaskučí, když zavibruje mobil. Je to pro něj teď strašně nepříjemný zvuk.* Cože? *Nechápavě se zeptá.*/Jakej ufon sakra? Co se to děje?/* Je ve stavu, kdy by slíbil, že už nikdy nebude pít, ale vzhledem k tomu, že je ženatý a to s Liviou, pít bude a pravděpodobně každej den, aby to přežil.* Jak mám vědět já, co znamená ÍTÍ V tvým mobilu? *Pak se ale zarazí.* Počkat, počkat, počkat. V mobilu mát ÍTÍ, což může být ET, o je mimozenšťan a t by vysvětloval ten obleček.. Máš tam moje jméno.. Bodyčka jsou pro děcka, jsi těhotná? *Podívá se na ni vyděšeně.* Ale to, co tam dělá to kino to fakt nevím. Jsme byli v kině, kde jsi zjistila, že jsi těhotná nebo co do háje? A není to nějak brzy, když jsme si to rozdali před pár dny? /Prosím ať není těhotná. Prosím, já ještě nechci být táta!/

Nestydim, ale nepotřebuju se tu promenádovat nahá. *Protočí očima a pak obrací list papíru, jestli jí to náhodou nenapoví, co teď dělat nebo tak.* Ne, neni tu nic. Jenom že jde o úřad tady v Midstonu. Proč tam vůbec pouští ožralý lidi? *Zamračí se a pak nad ním protočí očima, když zaskučí, ale vibrace přeci jen vypne.* Já nevim. Nevzpomínáš si na něco? *Podívá se na něj se vší nadějí, protože její hlava je naprosto prázdná, takže momentálně je může zachránit jenom ta jeho.* Cože? *Vypískne, když slyší o tom, že by měla být těhotná a sjede pohledem ke svýmu břichu. To ale vypadá úplně normálně jako každý jiný den.* Počkat, počkat. Jak jako ET je mimozemšťan. Běžně se kamarádíš s ufounama nebo co? *Zeptá se ho zmateně, protože vůbec nechápe, o čem to teď mluví.* Hele klid. Prostě... Z jednoho nechráněnýho sexu hned děcko neni. Furt je tu šance, že se nic neposralo. Podle mě o nic nepůjde a bude to v pohodě. A i kdyby ne, teď to nezjistíme. *Prohrábne si unaveně vlasy a nakonec si lehne zpátky do postele na záda vedle něj.* Co teď sakra? Jak jako oznámíme, že jsme se vzali? Zaslepila nás láska? Nemůžeme veřejnosti přiznat, že jsme se vzali ožralý, když máme eventuálně vládnout. Božeee. Brácha mě zabije. Nikdy odsud nevylezu. *Přikryje si obličej rovnou dekou.* Máme teď jakože fakt bydlet spolu nebo jak? *Dojde jí další aspekt, který ovlivňuje ta nehorázná blbost, jakou včera udělali a nechá zpod deky vykouknout jenom oči, aby se na něj mohla podívat a viděla jeho reakci.*

*Uchechtne se a nakonec si obleče aspoň boxerky a svalí se do postele. Doufá, že prášek začne působit za chvilku a on nebude muset snášet pocit, jako by mu někdo vrtal v hlavě dlouho.* Tak koukni třeba na nějaký jejich stránky, tam musí být nějaký kontakt, ne? *Úlevně vydechne. když vypne vibryce.* Díky.. *Zamumlá. To mu ten pocit, jako by mu někdo vrtal v hlavě ještě umocňovalo.* Jen na to, že jsem šel do baru. Ale to bych odvodil i tak. *Pokusí se jednotlivé věci spojit a vyjde mu z toho, že by měla být Livia vtom. Usilovně se v duchu okamžitě začne modlit, aby to nebyla pravda.* ET mimozemšťan je film. To by vysvětlovalo kino.. Jsme tam mohli být na tom filmu. Pak jsme mohli třeba jít okolo obchodu a já viděl tohle a koupil to Tayse, nevím. *Napadne ho další možnost, jak to mohlo včera vypadat.* No i jeden nechráněný sex k tomu mohl stačit.. /Prosím ne, prosímm./ *Sleduje ji a potřese hlavou.* Jo, takže navždycky zůstaneš tady, v mý komnatě, nahá v posteli? No, to vlastně nezní až tak špatně.. Ale nevím. Říct, že jsme se opili asi není nejlepší. Ale na druhou stranu, po tom co jsi přidala na Illeagram, myslíš, že to nikomu nedojde? A co jinýho můžeme dělat? Máme si hrát na zamilovanej páreček? /To by nám ani nevydrželo, tak hodinu, dvě nanejvýš./ Já nevím.. Jsou manželé, co žijí odděleně, můžeme i my. *Pokrčí rameny.* Bože, já jsem fakt ženáč.. Máma mě zabije, že nebyla u svatby.. Bezva, jsem ženatej a bojím se vlastní matky.

Nojoo. *Zamručí a začne hledat na mobilu. Pak se ale zarazí a podívá na něj.* Tak hele, proč to mam zjišťovat já? Ty bys mohl taky hnout prstem. I mě je blbě a tohle určitě nebyl můj nápad. *Namítne se zamračením, ale stránky úřadu se jí už načtou, takže se nakonec obětuje a stejně je pročte. Samozřejmě že jedna z často kladených otázek je, jestli jsou všechny svazky závazné a není náhodou nějaký způsob, jak je zrušit.* Všechno je to oficiální. Jedinej způsob, jak se toho zbavit je klasickej rozvod. *Přetlumočí mu to a potlačí zoufalé zaúpění.* No to bych s tebou určitě šla na film o mimozemšťanovi. Ani nevim, že něco takovýho existuje a nemam potřebu sledovat dvě hodiny nějaký zelený divný mužíčky. *Ušklíbne se.* Já to vím. *Rozhodí trochu rukama, protože naprosto zazdil její pokus oba dva zklidnit. Jestli chce vyšilovat, klidně ze sebe pustí všechnu tu paniku, která se doteď odehrávala uvnitř ní.* Myslíš, že to nevim? Vim, že stačí i jeden nechráněnej sex. A taky moc dobře vim, že až budeme mít dítě, bude to vypadat tak, že ty si budeš dál žít svůj život, lítat po barech a blbnout s děvkama, zatimco já budu sedět u práce a sama se o dítě starat. Nechci být máma. Nikdy jsem dítě ani nedržela. Ale říkám ti, že je tu šance, že se nic nestalo, tak mě neser a nech mě se zklidnit. *Vychrlí ze sebe, ale stojí jí to všechnu energii, takže pak jenom padne na záda do postele a zahrabe do deky i svůj obličej.* Můžeme říct, že to byl vtip. Takový ty kecy, že jsme byli opilí maximálně láskou..slyšela jsem to v jednom filmu. Šlo prostě jenom o nadšení z toho, že se rovnou vezmeme a lidi to špatně pochopili. Nemusíme si na nic hrát. Prostě třeba na akce budeme chodit spolu, usmívat se a pak si najdeme klidně jinou zábavu. Zvládli jsme spolu v tý knihovně mluvit normálně. Tak se prostě můžeme snažit v tom pokračovat. *Pokrčí lehce rameny.* To by moc nepodporovalo asi tu naší historku.... Je to na tobě. Já tohle rozhodovat nechci. *Zavrtí rychle hlavou, ale hned potom zaskučí, protože se hned ozve kocovina.* Super, takže jsem vdaná za sraba, co se bojí vlastní matky. *Protočí mírně očima.* A ten prsten mě vážně točí. Větší kýč jsme vybrat nemohli. *Zamumlá nespokojeně a stáhne si ho z prstu. Nemá energii s nim dělat něco dalšího, takže ho prostě nechá válet někde na posteli a snaží se zahnat bolest hlavy.*

Protože ty máš v ruce mobil. Já ten svůj tady nikde nevidím. *Rozhlédne se kolem sebe a podívá se i na noční stolek, kde není.* Těžko říct, kam zmizel. A ty informace si jen tak z hlavy nevytáhnu. Poznamená to, co je očividné. Nemá v hlavě celou wikipedii.* Fakt skvělý.. *Řekne ironicky a zoufale si promne obličej.*/Jsem fakt ženáč.. Livia je moje manželka../*Pořád mu top připadá jako špatný vtip.*/Nebo spíše noční můra, ze který se probudím./*Schválně se štípne do paže, ale nepomůže to a on pořád zírá do toho stejného bílého stropu.* Je to jeden šedý mužíček a co já vím. Byli jsme opilý, to nám to nemyslelo a klidně jsme tam mohli jít. *Pokrčí rameny. V opilosti dělají lidi různý divný věci a kdo ví, co je mohlo napadnout?* A vzhledem k tomu, že jsme se v opilosti vzali, fakt by tě tak překvapilo a je pro tebe neuvěřitelný, že bychom šli do kina na film? *Zeptá se jí a podívá se na ni s nadzvednutým obočím.* Hele, nejsem zrovna úžasnej chlap a dítě teď fakt nechci, ale pokud už bychom nějaké svoje měli, staral bych se o něj. Zas takovej hajzl nejsem. *Zamračí se. Taysu, což je jeho neteř taky velice rád kdykoliv pohlídá. I když to je trochu jiné. Přece jen, když Taysa začne zlobit a nebo se pokaká, strčí ji Timothymu a Ash zpět. Poslouchá ji a pak pokrčí rameny.* Asi je to nejlepší možnost. *Uzná. Nic lepšího ho taky nenapadá.* Neříkala jsi, že tebe zabije zase tvůj bratr? *Odvětví a uchechtne se.* Jestli chceš, pak zajdeme do klenotnictví a koupím ti nějakej diamant nebo co si prostě vybereš, ale pro smilování boží, nech mě ještě chvilku ležet.

Nojo furt taky. *Protočí očima a pak už najde, že jejich manželství je opravdu platné a jediným řešením je klasickej rozvod. Ale vzhledem k tomu, že se stejně měli vzít, by byl ten asi ztráta času a nejspíš i důkaz naprosté ztráty rozumu.* V tomhle s tebou překvapivě souhlasim. *Prohlásí ne moc nadšeně a mobil nechá spadnout na postel, protože už z něj stejně nic dalšího nevyčte. Když pak slyší o tom kinu, podívá se na něj jako na debila.* Během kina bysme jedli nejspíš popcorn. Film trvá dvě hodiny. Fakt si myslíš, že bysme se ožrali, šli na film a za dvě hodiny byli schopný se jít vzít? Buď bysme aspoň trochu vystřízlivěli, nebo se dneska ráno probudili tam. Nebo někde, kam by nás vyhodili. Takže ne, fakt si nemyslim, že jsme šli do kina. *Možná není všeobecně chytrá, ale o střízlivění a doby, za jakou její tělo alkohol zpracovává, toho ví skutečně dost.* Dobře, promiň. Já prostě .. Neumim si představit ani jednoho z nás s miminem v náručí. *Přizná trochu zoufale.* To je něco jinýho. To bude vypadat spíš tak, že ze mě dostane záchvat smíchu a bude se smát do tý doby, než mi z toho praskne hlava. *Odpoví mu, protože zrovna naštvanej nejspíš nebude.* Nepotřebuju diamant. To si klidně vyberu něco ze svý šperkovnice a prostě to budu často nosit jako snubák. Nemusíš si dělat starosti. *Pokrčí rameny, protože ona opravdu na žádném prstenu od něj netrvá. Pak ale přeci jen zmlkne, protože i jí děsně bolí hlava a chvíli jen zoufale kouká do stěny. Absolutně nechápe, jak se něco takovýho mohlo stát. Na svojí svobodě si zakládala a milovala jí. A taky není zvyklá být s někým denně v tom smyslu, že bydlí v jedné komnatě. Její komnata bylo vždycky místo, kde mohla přestat maskovat emoce a být sama sebou, stejně jako třeba na ledě. A teď nemá ani jednu z těchhle možností. Než ale tohle její rozpoložení vyhraje nad jejím úsilím a ona se rozbrečí, podaří se jí ještě aspoň na chvilku usnout. Sice jí během spánku z očí pár slz vyteče, ale ona sama to nevnímá a vůbec o nich neví.*

Hele, tady v paláci je taky kino. Třeba jsme se ožrali, vzali se a šli sem si užít svatební noc ale zabloudili a skončili v kině, kde jsme se koukli na film. A pak nás někdo navedl sem, co já vím. *Pokrčí rameny. Takhle by to taky šlo vysvětlit.* V pohodě. Chápu tě, nechovám se zrovna nejlíp. *On sám by sebe ani jako dobrýho tátu neoznačil, ale snažil by se. A i když dítě nechce, kdyby už nějaký měli mít, nenechali by to jen na ní. Tak hroznej zase není.* Když nejdříve si budeš moct udělat ten těhotenskej test? Abychom věděli s jistotou, zda má smysl vůbec panikařit a nebo ne. *Do té doby je to jen, co by kdyby.* Hmm.. *Zamručí.*/Jak ais bude reagovat Timothy? Musím mu to říct?/ *Buď bude naštvaný nebo si z něj bude dělat srandu dokonce života. Jedna z těchto dvou věcí to bude stoprocentně. */Aspoň se nemusí zaobírat tím, jak to zasnoubení zrušit, už je jaksi pozdě.* Jak chceš. *Pokrčí rameny. Klidně by jí nějaký prsten koupil, kdyby chtěla. Nevadilo by mu to, peněz má přece jen dost. Požádá jí, aby ho ještě chvilku čekala a zírá do stropu. Prášek naštěstí po chvilce začne zabírat. Když se na ni znovu podívá, vidí ji jak spí. Nad čím se zamračí je fakt, že se jí kutály po tváří několik slz.*/To jsem jí až tak odpornej a nesnáší mě tak moc?/ *Povzdechne si. Ani neví proč, ale natáhne ruku a prsty jí jemně setře slzy z tváře. Otočí se čelem k ní a ještě ji více zakryje, aby jí náhodou nebyla zima. Musí uznat, že když se na ni takhle dívá a ona se nemračí a nebo ho nepošťuchuje a ani nenadává, je vážně hezká. Nechá ji být a potichu vezme mobil. Nejspíše by tuhle velkou novinku měl oznámit rodině..*

Fajn. Tak jsme možná byli v kině. Stejně to neřeší nic. *Pokrčí rameny. Ten detail, že bodyčko nejspíš koupili až po shlédnutí filmu vzhledem k tomu motivu a tady v paláci neví, kde by ho sehnali, si nechá pro sebe. Tím, že se budou šťourat v návštěvě kina nevyřeší na jejich situaci vůbec nic.* To ani já. *Přizná potichu. Je to pravda. Ani jeden z nich se neblíží představě ideálního prince nebo ideální princezny. Spíše se chovají jako naprosté opaky tohoto ideálu.* Netušim. Kouknu se. *Vezme zase mobil a zkusí to najít.* Nejdřív za 10 až 14 dní. Ale s tim, že kdyby to bylo negativní, stejně to není na 100%. *Řekne mu, co našla na internetu a mobil zase odloží.* /Takže teď jenom vnitřně vyšilovat dva týdny, než zjistim, jestli to mělo smysl nebo mam začít vyšilovat i nahlas../ Fakt nic nepotřebuju. Ani nechci, aby sis myslel, že mi musíš něco kupovat a tak. Nerada dostávam dárky. *Pokrčí rameny a v hlavě už se snaží vybavit si celou svojí šperkovnici a prsteny v ní, aby si předem nějaký vybrala. Stejně to ale nechá i tak na později, protože se jí podaří usnout a ve spánku naštěstí nic neřeší. Díky prášku se jí podaří usnout docela dost tvrdě, takže nijak nevnímá, že se jí Easton dotýká. Probudí se až během další půl hodiny, kdy rychle zamrká a trochu se zamračí nad tím, jak má zalepené oči. Prohrábne si je rukou a pak se podívá okolo sebe.* /Takže zlej sen to nebyl../ Jak ti je? *Zajímá se. Jestli mu je blbě, asi ty otázky, které musí vyřešit, ještě chvíli udrží v sobě a nebude je na něj hned sypat.*

*Dále se v tom zda byli nebo nebyli v kině neštourá a nechá to být. Mají i důležitější věci, než tohle o kterých by se měli bavit.* Když se na to podíváš takhle, jsme si vlastně dost podobní. *Oba dva se neradi svěřují, mají románky na jednu noc, chodí do baru, užívají si.. V tomhle si dost rozumí.* Dobře.. Tak si ten test můžeš udělat za týden a pak za další to zkusit znovu a uvidíme. Do té doby, než to nebudeme vědět na sto procent asi nemá smysl panikařit a zkusíme se prvně vyrovnat s tím, že jsme manželé. /Tohle je divný. Tak zatraceně divný./ Pokud v tom nebudeš, tak dobrý. A pokud budeš.. Jednou bychom stejně museli mít dítě a nějak se to zvládne. Dítě měli i mladší, než jsme my. Pomohl bych ti, najmuli bychom chůvy.. *Pokrčí rameny. Nějak by se to zvládlo.* Dobře, jak chceš. *Když nechce, prsten jí tedy nekoupí. To s těmi dárky má blbý, stejně jí je bude dávat. Teda ne tak moc, jak třeba dává jeho bratr jeho manželce dárky, ale na Vánoce, narozeniny a tak jí je dávat bude. To je slušnost. Když usne, nechá ji spát a protože vidí jak jí po tváři tečou slzy, lehce jí je z tváře setře. Udělá to opatrně tak, aby ji nevzbudil a nakonec vezme mobil. Rozhodl se prvně napsat rodičům. V Angcii by mělo teď být odpoledne. Jak čekal, jsou z toho dost překvapení. Kdo by taky nebyl. I přes zprávy cítí, že jsou i trochu zklamaní. Štve ho to, ale s tím už zkrátka nic neudělá. Podívá se zase na Liviu.* Čekal bych, že budeš spát dýl, klidně si ještě zdřímni. *Pokrčí rameny.* Prášek mi už zabral, takže to ujde. Napsal jsem to rodičům, mám tě pozdravovat a prý se moc těší, až tě poznají.. Radím ti dobře, vezmi nohy na ramena. *Promne si obličej. Ví, že by to měl dát vědět ještě Timothymu, ale moc se mu nechce. Je to jeho starší bratr a zvlášť před ním nerad ukazuje nějaké chyby, které provdel.*

Jo, to máš pravdu. *Pokýve hlavou. Sama si toho všimla. Akorát neví, jestli je vzájemná podobnost zrovna v tomhle spojuje nebo naopak víc rozděluje.* No.. Jistě to budeme vědět za nějakých čtrnáct dní.. Však víš...holčičí věci. A do tý doby.. jak jsi řekl. *Poškrábe se trochu na zátylku a potlačí chuť se schoulit do klubíčka a rozbrečet se zoufalostí. Nechápe, co se to s jejím životem děje. Má pocit, že od doby, co překročila hranice Belgie to jde prostě jenom z kopce a ona netuší, co s tím má dělat. Najednou se jí život otáčí jak chce.* Jo, to zní rozumně. *Uzná. Nějak ani nemá energii se pozastavit nad tím, jak hodně s ním teď souhlasí. Musí ale uznat, že má dobré nápady a působí daleko klidněji, než jak se ona cítí, i když se to snaží nedávat najevo. Pak už si krátce zdřímne a když se probudí, promne si oči.* To je dobrý, už bych asi neusla. *Zamručí pořád trochu rozespale a nadzvedne se na loktech.* Počkej, počkej. Moc informací po probuzení.. Cože? *Zamračí se trochu a přehraje si jeho slova znova v hlavě.* Ty koukam jdeš většinou rovnou naproti katastrofě, co? *Zeptá se ho s povytaženým obočím* Až to zjistí moji rodiče, čeká nás tornádo. *Poznamená a podívá se na příchozí zprávy na mobilu.* Jo aha.... Už jim to došlo. Sakra. *Vyškrábe se do sedu, aby pro ní bylo snazší jim odpovídat a pokouší se jim to nějak vysvětlit.* Tak jo... V čí komnatě zůstaneme? Chceš se stěhovat ty, nebo mam já? *Podívá se pak na něj, protože tohle by měli asi vyřešit co nejdřív.*

Jo.. chápu. *Přikývne a nechá to být. Jak řekl, do tý doby se nemá smysl stresovat, když nic neví na sto procent. Třeba těhotná není. Pokud je, stejně už s tím taky nic neudělají. Na dítě se ještě necítí, ale rozhodně by ji neposílal na potrat, kdyby už. Ujistí ji, že kdyby dítě vážně čekala, pomohl by jí a nakonec jí nechá si chvilku zdřímnou, přičemž to, co se stalo napíše jeho rodičům, které to dost překvapí.*/Hlavně ať tátu nechytne infarkt, ten je už taky v pokročilým věku../ Všechno nasvědčuje opaku. *Pousměje se, protože vidí jak má ještě zalepené oči a rozespalý hlas.* Napal jsem to, co se stalo mým rodičům. Museli se to dozvědět. Mám tě od mojí mámy pozdravovat a sám ti doporučuju, aby ses připravovala pomalu na výslech, až ji poznáš.. Neboj, k židli tě snad nepřiváže a ani i asi nebude svítit baterkou do obličeje. *Říká asi a snad, protože si vážně není jistý, čeho všeho je jeho matka schopná.* Jednou by se to stejně dozvěděli. *Zopakuje s pokrčením ramen. Když ona odepisuje svým rodičům, dokončí konverzaci s těmi svými a najede na zprávy s Timothym, ale jen se na ně dívá a nic nepíše.* Moje komnata je ke všemu nejspíše blíž. *Ví, že ta její je až v další chodbě.* Takže z tohohle hlediska by bylo logičtější, kdybys šla ty sem, ale jak chceš, klidně se přestěhujujá k tobě, pokud je ti to v tvé komnatě nějak pohodlnější. *Jemu je to víceméně jedno.*

I kdybych spala, stejně by mi to energii nijak nedodalo, takže ztráta času. *Zkonstatuje a pak ho zastaví, protože když je rozespalá, musí na ní pomalu a ne rovnou vyrukovat s tchýní a tchánem.* /To zní naprosto příšerně./ Jo... No.. Taky jí pozdravuj. *Zareaguje pořád trochu zmateně.* Ale myslim, že jí zvládnu. Pár katastrof už jsem přežila. Každopádně si neumim představit jak to, že tvoje máma je podle tvých slov tak aktivní a děsivá, když ty jsi ....... no.. úplně jinej. *Chvíli se snaží najít slova, jakými to vyjádřit a u toho trochu zamává rukou ve vzduchu, i když jí to nijak moc nepomůže.* Jo, to sice jo. Ale občas je lepší počkat, než ta bouřka přijde, než jet za bleskama. *Pokrčí rameny a pak už se to sama snaží nějak vysvětlit svým rodičům a v jejím případě přišla ta bouře sama k ní.* Stejně je to jenom komnata. Nijak na tom nezáleží, kde je mi to pohodlnější. Přestěhuju se já. *Rozhodne nakonec a potlačí povzdych.* /Domov to stejně neni, takže je to prašť jak uhoď. A i tady i tam se mnou bude on./ *Radši se pomalu vysouká z postele a najde tady svoje oblečení, které si na sebe obleče, aby tu nemusela být nahá jenom pod dekou. Nějak má chuť přecházet dokola, jako kdyby jí to mělo pomoct jejich situaci vyřešit.* /Jak nás to sakra napadlo? Už nikdy nebudu pít. Jestli teda vůbec příští rok pít budu moct... Do prdele. Jakože mam být rok bez chlastu, vdaná za Eastona a ještě nosit to debilní těhotenský oblečení?/ Jestli jsem fakt těhotná a příští rok nebudu moct pít, nebudeš pít ani ty. Je to i tvoje dítě, měl bys být se mnou za jedno a taky přinést oběti. *Vyhrkne po chvíli přecházení dokola.*

Jak chceš. *Nutit do spánku ji nebude. Hned jí řekne o svých rodičích a hlavně máme a po jejím komentáři k tomu se zasměje.* Tohle je o level výš, než na co můžeš být zvyklá. Uvidíš sama. *Je mu jasný, že jakmile se s jeho mámou pozná zavalí ji otázkama na to kolik by chtěld ětí jak spolu s ním vychází a tak.* No.. v tomhle ohledu jsem naštěstí zrovna po tátovi. Po mamce mám zálibu v chození do klubů, ale jinak jsem po otci. /Naštěstí./ Kdybych jim to neřekl sám a oni to zjistili později, byli by zklamaní a naštvaní ještě více. Znám je, vždy to tak bylo, když jsem něco provedl. *Nikdy nebyl zrovna zlatíčko no.. Zamyslí si nad tím, do jaké komnaty by se měli přestěhovat. Podle něj by bylo logičtější, kdyby do jeho, protože ta to má ke všemu blíže.*Jak chceš. *Jemu by taky nevadilo jít k ní. Je pro něj ale divná myšlenka, že od teď do zbytek svýho života bude v komnatě jen s jednou ženskou a to s ní.*/Ty další románky si budu muset vodit někam jinam../ Cože? To jsme s nedomluvili! Budu klidně rok sám přebalovat, ale neber mi chlast! *Vykulí na ni oči, když vysloví tenhle svůj požadavek.* A navíc, když jsem opilej mám dobrou náladu a ta bude potřeba aspoň u jednoho z nás, pokud to spolu máme přežít. /A ještě ty těhotenský nálady bych měl trpět bez alkoholu? Já měl jít na vasektomii../

Fajn, to jsem teda zvědavá. Bacha, aby nakonec neutekla s křikem ona. *Uculí se jako andílek a pak si poslechne, co má po jakém z rodičů a pokýve hlavou.* Aha.. Takže tvůj táta je taky takovej mručoun, co buď někoho prokovuje a nebo se mračí? *Zajímá se, protože podle ní přesně takový Easton je. Nepamatuje si, že by ho viděla upřímně se usmát. Nebo se minimálně nikdy neusmál na ní, ale je pravda, že neměl nijak moc důvodů to dělat.* Jo, to chápu. To jsem měla podobně, když jsem byla malá. *Od určitého věku se ale začala stavět proti autoritám a veškeré průsery si řešila sama. Nerada s tím chodila za někým dalším. Autority neuznávala a sourozence nechtěla otravovat a zatěžovat.* Ale tys mi ho klidně s těma podělanýma spermiema vzal a ani ses neptal. *Založí si ruce na hrudi a nespokojeně se zamračí.* Jasně. Aspoň že ty budeš vychechtanej, miláčku. Tvoje štěstí je to jediný na čem mi záleží. *Řekne s obrovskou dávkou ironie a u toho se zašklebí. To, že se jí začalo dělat už vážně dobře je jednoduše poznat.*

*Uchechtne se.* Teď budu znít jako hroznej syn, ale.. zasloužila by si to. *Jeho máma taky často vyslýchala. Považovalo se za zázrak, když si třeba vzal do postele nějakou holku více než dvakrát, tak se v ní asi vždy probudila naděje, že by se konečně mohl usadit, proto ty výslechy.*/Splnil se ti sen, mami../*No podle toho jak a co spali za zprávy jeho rodiče, spíše skoro chytli infarkt.* To j tvůj názor na mě? Hezký. *Pobaveně se pousměje.* Spíše je až přehnaně vážný a proto jako bručoun může působit. Když byl král nějak jsem to chápal ale je pravda, že když teď vládne můj bratr, je to lepší, ale pořád je trochu vážnější. Mračení mám teda asi po něm. A provokování spíše po obou. *Jeho rodiče se často popichují.* No, já jsem mladší a proto mě z části pořád vidí jako dítě. A zkus jim vysvětlit, že to už nejsem, i když jsem dospělej, je mi jasný, že mamka mě při setkání obejme a řekne mi "Ahoj zlatíčko"../Jako bych byl ve věku Mayven../ *Povzdechne si.* Já myslel, že bereš antikoncepci. Každá holka, se kterou jsem se kdy vyspal ji brala, každá. Jak mám vědět, že patříš mezi to jedno procento, který ji nebere? A než stihneš argumentovat tím, že jsem mít kondom.. Jen tak je po kapse fakt nenosím a v knihovně se po zemi v balíčkách taky neválej. Já si tam šel jen pro knihu, nečekal jsem, že si to tam s tebou rozdám. A nedomlouvali jsme se, že dokud nebudeme vědět na to procent, že jsi v tom, nebudeme se s tím stresovat? *Zeptá se jí jen tak mimochodem.*Když piji jsem i mnohem příjemnější. Takže bych k tobě byl taky milejší..

To jako fakt? *Uchechtne se a potřese nad ním hlavou. Nijak to nerozmazává a radši víc vědět nechce. Co je mezi ním a jeho rodiči není její věc a nemá potřebu se do toho montovat.* Nikdy se neusmíváš. Nebo jsem tě aspoň neviděla se upřímně usmát. Jakej jinej názor bych na tebe měla mít? *Zeptá se ho a pak si poslechne o jeho tátovi a pokýve hlavou.* /Takže to má prostě v genech../ Aha. *Je to možná divná reakce, ale sama nevěděla vůbec co na to říct. Ona sama o svojí rodině nerada mluví, protože jí to nutí projevit emoce. Je divný mluvit o někom, koho máte nadevšechno rádi a emoce u toho neprojevit. Takže nijak nepřidá do konverzace jak je to u nich doma a jací jsou její rodiče.* Já jim nic vysvětlovat nebudu, to si vyřiď sám. Zlatíčko. *Zakření se na něj a když pak slyší o antikoncepci, protočí očima.* Každej chlap, se kterym jsem spala já měl zase kondom. Je to úplně ten stejnej argument. Navíc je to i bezpečnější. Před různýma sračkama. A po antikoncepci se dělaj beďary a někdy i přibírá. Mam důvod, proč jí neberu. *Ušklíbne se nad představou toho, jak by vypadala, kdyby antikoncepci brala.* /To by všechny chlapy akorát tak odradilo.. Možná to funguje právě timhle způsobem../ *Zauvažuje, ale nechá to plavat a radši si poslechne další skvělý výžblept od svého manžela, nad kterým musí převrátit očima.* Úžasný. *Zkonstatuje už zase bez energie a dost odevzdaně.* /Takže to, jestli na mě někdy bude aspoň trochu milej bude záležet od vypitých promilí.. A teď ani nemůžu říct, že je to chyba rodičů, protože mě s nim zasnoubili.. Posrala jsem si to sama../ Já.. Radši si zajdu pro pár věcí. Potřebuju se dát trochu dokupy. *Zažene rychle svoje rozpoložení, aby nebylo vidět na její tváři a vyklouzne z jeho komnaty, aby si mohla dojít aspoň pro kartáček na zuby a další potřebné věci.*

Jo. *Uchechtne se.* Ve zkratce, taky jsem občas čelil jejím výslechům. *Neví ani, jestli ji to zajímá, ale chce jí to prostě vysvětlit.* Není to nic osobního k tobě. Neusmívám se moc ani na ostatní. Ale máš pravdu no. Jinej názor na mě ohledně tohohle mít ani nemůžeš. *Dá jí za pravdu. Už po několikáté se během dneška na něčem shodnout.*/Tenhle den už nemůže být divnější./Hmm.. *Na to o antikoncepci zareaguje už jen takhle. Stejně je to jedno už. Pokud si to někdy v budoucnu zase rozdají, bude myslet na kondom. Teď zbývá se jen modlit, aby fat nebyla Livia těhotná.* Hele.. Tohle manželství nebude procházka růžovou zahradou. Snažím a budu se snažit k tobě chovat mileji. Teď taky v sobě nic nemám. Možná je to ještě z toho včerejška nebo fakt nevím. Ale i v knihovně jsme si docela rozuměli.. Nějak to půjde. *Nechce, aby se tím zase nějak moc trápila.*/Bože Eastone..Vzpamatuj se chlape./*Nepřipadá si jako by to byl on. Přikývne.*Kdybys chtěla pomoct, klidně napiš.. *Řekne jí, když už ale vyjde z komnaty. Neví, jestli ho slyšela. Klidně by i vstal a šel s ní, ale odhaduje, že potřebuje nějaký čas osamotě, stejně jako on. Chvilku leží, než se zvedne, trochu tu to uklidí a uvolní jí dost místa na její věci, které si přinese. Ještě jí rychle napíše zprávu o tom, že bude v posilovně. Neplánuje se jí vždy svěřovat s tím, kde je a kam jde, ale teď o uzná za vhodný nápad, aby věděla, že sem může bezpečně jít a ubytovat se a on jí tu nebude zaclánět.*

*Timothy ještě v komnatě není, hádá, že si teď vynahrazuje tu absenci posilovny, která nebyla na horách a nechápe ho. Vypadá dokonale, proč to tak hrotí? Ale ví, že je to i jeho koníček, takže ho nechá být. Potřebuje se taky odreagovat. Malá Taysa už spinká, naštěstí, ale Thony ještě pořád ne. Spali oba dva cestou sem a jelikož je Thony už přece jen větší, chce potřebuje spinkat o něco méně jak Taysa. Zdříml si jen na chvilku, naštěstí v té chvilce s stihla osprchovat, teď je v tmavě modrém pyžamu, které se skládá z šortek a tílka a hlídá toho raubíře. Taky si na obličej dala masku, zelenou. Na horách na to trochu zapomínala a dost tam její pokožka trpěla, kvůli té zimě. */Jak, že mě to Timothy nazval, když mě takhle viděl naposledy? Shrekem?/*Vzpomene si na to a uchechtne se. To tady ještě nebyl Thony. Taysa z ní tehdy byla docela zaražená, ale tomu malému to vůbec nevadí a naopak se pobaveně směje, když se na ni podívá. Leží s ním na posteli a ukazuje mu obrázky z knížky o zvířatech, kde jsou i krátké příběhy.* Co ty mrňousi.. Víš jak dělá třeba pes? Jak dělá pejsek? Baf baf dělá. *Thony se nadšeně usměje a zkomoleně "baf baf" udělá taky.* Kdyby tě ještě takhle bavilo se naučit říkat "táta". *Usměje se na něj pobaveně.*Ale jinak jsi šikovnej kluk. *Pohladí ho po vláskách, kam ho i políbí.*

*Hned po příjezdu do Midstonu šel dodělat papíry, které se mu během pobytu na horách nahromadily. Snažil se tam nějakou práci udělat, ale zároveň si to chtěl co nejvíc užít. Jak hory samotné tak třeba i jenom sledovat, jak si to užívá Ash a Thony. Prokousal se dost velkou částí papírů, než na to prakticky přestal vidět, a rozhodl se jít do tělocvičny. Na horách možná lyžoval a sem tam běhal, ale chybělo mu posilování. A protože se k tomu dostane po dlouhé době a dost se do toho zažere, ani si nevšimne hodin, dokud se nejde napít a nezjistí, že je skoro půlnoc. O čase stráveném tady svědčí i propocené tričko a vlhké vlasy. Takže si pobere svoje věci a vydá se zpátky do komnaty, kam vejde potichu a očekává, že děti budou spát. Nakonec ale vidí, že spinká jenom malá Taysa a Thonymu místo toho svítí oči jak žárovičky.* No ahoj, špunte. Táta se vrátil. *Zazubí se na něj a rozcuchá mu vlasy, když malý zatleská a pak se natáhne k Ash, od které si ukradne polibek.* Promiň, ztratil jsem pojem o čase. Jak jste si užili odpoledne? *Zajímá se zvědavě a pousměje se, když vidí, že k němu Thony natahuje ručky s knížkou, jako kdyby chtěl přečíst pohádku.* Tatínek si skočí do sprchy, aby tě neuspal jeho smrad a pak ti přečte pohádku a ty půjdeš spinkat. Domluveno? *Nastaví mu ruku, do které ho Thony plácne na znamení souhlasu.* Za chviličku jsem tady. *Líbne rychle Ash do vlasů, než zapadne do koupelny.*

*Taysa naštěstí spinká, i když se docela bojí, aby ji s Thonym nevzbudili. Ona svůj hlas krotí a mluví potichu, ale Thony bohužel ne. Přece jen je to dítě, nechápe to a a ona mu to ani nijak nevyčítá to ne. Je s malým na posteli, kde mu ukazuje knížku se zvířátky a když přijde Timothy, usměje se na něj.* Ahoj. *Oplatí mu polibek.* To je mi jasný, v posilovně. *Usměje se pobaveně.*Čekala jsem, že si to budeš chtít vynahradit. No a docela dobře. Děti byly vyspinkané a úplně zlaté. Hlavně samozřejmě tenhle náš princ. *Kývne hlavou k Thonymu, který k Timothymu natahuje ručičky s knížkou.* Ale tak je to vždycky. Zázrak by byl, kdyby nějak zlobil. A tohle neber jako výzvu. *Cvrnkne malého do nosu.* Plané sliby. Taky jsem říkala, že přečteme jeden, maximálně dva příběhy a jsme na čísle pět a koukej na něj. *Uchechtne se.* Dobře. *Usměje se na Timothyho, který zapadne do koupelny. Lehne si na bok, tak se s ní malý rozhodne udělat osobní opěrku, posadí se a opře si záda o ní, přičemž jí nadšeně ukazuje další zvíře.* To je kravička, víš jak dělá? Bů, bů. *Předvedeme mu to. Trochu se zarazí, když na ni pak ukáže prstem a řekne "máma". Podívá se po Timothym, který tu už je.* Dobře, ten klučina se nám pěkně vybarvuje. To co mělo být? *Podívá se na Malého, který se na ni jen neviněn zubí. Pobaveně nad tím potřese hlavou.*

*Ukradne si od Ash polibek a omluví se jí, že jde tak pozdě. Pousměje se nad tím, jak ho zná a jak jí hned dojde, kde byl.* Hory jsou dobrý kardio, ale chybělo mi posilování. *Pokrčí rameny s pobaveným úsměvem.* Naše děti a že byly zlatý? Tyjo, to mi přijde jako naprostej zázrak. *Koukne rádoby překvapeně na Thonyho, kterého to rozesměje. Jejich děti jsou zlatíčka vždycky, takže spíše zázrak by byl kdyby nějak zlobili. Pousměje se nad tím, jak k němu Thony natahuje knížku a slíbí mu, že mu nějakou pohádku přečte, až se vrátí ze sprchy.* Nepodceňuj moje uspávací schopnosti. *Zazubí se na Ash a pak už zapadne do koupelny a co nejrychleji se osprchuje. Teplá voda ho tolik neláká, když vedle má svou milovanou manželku a Thonyho. Vrátí se akorát ve chvíli, kdy se Ash snaží Thonymu ukázat, jak dělá kráva a on ukáže na ní. To to nevydrží a vyprskne smíchy. Jenže smích ho přejde, když se Thony s pobaveným úsměvem otočí na něj, ukáže na něj prstíkem a zachrochtá.* Tak fajn. Zvířátek ses dneska naučil dost. *Rozhodne nakonec a potřese nad ním pobaveně hlavou. Radši vytáhne pohádkovou knížku s auty, kde snad nějaké urážení rodičů nehrozí a malého položí do postýlky.* Zvířátka budou zase zítra špunte. A jestli chceš, aby ho uběhlo rychleji, tak zavřeš očka a usneš. Co ty na to? *Nevypadá to, že by to s malým nějak hlo. Jenom si ručkama chytne palce u nohou a zvědavě ho pozoruje.* Neexistuje něco, čeho bysme mu dali napít a ono by ho to uspalo? *Koukne pobaveně na Ash, zatímco malého přikryje a pak si sedne k postýlce a dá se do čtení pohádky o autech. Nějakým zázrakem během toho Thony opravdu oči zavře a začne pochrupovat.* Dobrou noc, zlatíčko. *Líbne ho na čelo a s vítězným zazubením se koukne na Ash.* Říkal jsem, abys mě nepodceňovala.

Jo, to chápu. I když bys podle mě vůbec nemusel posilovat, vypadáš dokonale. *Zazubí se na něj. To jak dokonale vypadá už stihla dost dobře prozkoumat. Skoro každý večer to spolu prozkoumávají. * Sci-fi, že? *Rozhodne se to překvapení hrát s ním. * Miluju jak, ho dokážeš takhle jednoduše rozesmát. *Usměje se na ty dva. Přijde ji to naprosto kouzelné. Timothy je prostě úžasný táta. Sliby, chyby jak říká, Tonyho se pokouším už taky uspat dost dlouho a pořád nic. * Uspíš ho během deseti minut a budu té mít za kouzelníka. *Ale nedivila by se, kdyby se mu to podařilo. S dětmi to prostě umí. Malému ukazuje dále obrázky a zaráží se u kravičky, kterou Tony sice předvede bravurně, ale ukáže prstíkem na ni. Podívá se na svého manžela, který už skončil se sprchou a toho ho rozesměje. Vezme polštář a hodí ho po něm, ale pak se sama zasměje. Snaží se ale potichu, protože tu přece jen ještě mají Taysu. *Karma je zdarma. *Konstatuje, když Thony zachrochtá a ukáže na svého tátu.* Aspoň jsme se dozvěděli, co si o nás ten prcek myslí. Malého políbí na hlavičku na dobrou noc, než ho Timothy vezme do jeho postýlky. * Na nějaké vyjednávání je ještě malý. *Usměje se pobaveně. * Jasně, budeme dopovat práškama na spaní našeho ročního syna. Bohužel tohle fakt nejde. A tady s tím se začínám obávat cesty domu. Beztak prospí celou cestu letadlem a pak bude trvat, než si zvykne na nový spací režim. *Už když sem přijeli jen s Taysou tak to bylo hrozný. A to ona je menší a spinká déle. Leží na posteli a z tama pozoruje ty dva s velkým úsměvem na rtech. Rada se takhle dívá na Timothyho s nějakým jejich dítětem. * Jsi prisze kouzelník a nepatříš do paláce, ale do Bradavic.

To možná, ale když posilovat nebudu, tak to všechno půjde do kopru. Navíc vždycky může být líp. *On by sám sebe dokonalým nenazval. Vidí na sobě spoustu nedokonalostí, ale protože sám ví, jak má potřebu dokazovat Ash, že nedokonalosti, které na sobě vidí ona, jsou vlastně perfektní a on je miluje, sám nic nezmiňuje, aby neodstartoval kolo přesvědčovací hádky co se jeho těla týče.* Zázrak normálně. Volam papežovi. *Pokýve naoko nevěřícně hlavou.* Vždyť ty ho taky dokážeš snadno rozesmát. On je prostě skvělý dítě. *Pokrčí rameny a pohladí Thonyho po hlavičce.* Výzva přijata. *Mrkne na Ash, protože Thonyho do deseti minut už párkrát uspal, takže doufá, že se mu to povede i dneska. Rozesměje se, když Thony prakticky svým způsobem nazve Ash krávou a zachytí polštář, který po něm hodila. Jenže smích ho přejde, když si sám vyslouží nálepku prasete. Po Ashině konstatování po ní nazpátek hodí ten polštář.* Mělo nám být jasný, že za tou andělskou tvářičkou se skrývá ďábel. *Zavrtí rádoby zklamaně hlavou a pak malého vezme a uloží ho od postýlky.* Nekaž mi to. Třeba je na svůj věk inteligentní a pochopí to. *Uchechtne se, když slyší, že na vyjednávání je Thony malý.* Naštěstí pak minimálně půl roku zůstaneme doma, pokud do toho nic neskočí. Další zahraniční návštěvy máme domluvený až potom. Snad si během pár dnů oba navyknou. *Koukne se ještě na malou Taysu, která spokojeně podřimuje v postýlce a pak Thonymu začne číst pohádku, kterou ho uspí.* To zas ne. Patřím sem, protože ty jsi tu ty a já patřim k tobě. *Usměje se na ní a dojde k ní, aby jí mohl políbit.* Budeš chtít taky pohádku na dobrou noc, nebo si tě mam uspat jinak? *Zeptá se s pobaveným úsměvem a u toho jí začne líbat na krku.*

Ale nemusíš to zase tak přehánět. Je skoro půlnoc. *Poukáže na ten fakt jak dlouho tam byl.* Ale taky bych si zacvičila. Příště řekni až tam půjdeš a asi půjdu s tebou. Chyběl mi na horách rotoped. *I když taky měla dost pohybu, chce si zacvičit pořádně zase v posilovně tady. Začne hrát s ním to, že ani nemůže uvěřit, že dneska byly děti hodné. Dělá jako by to byli raubíři, ale... Jsou o snad ty nejzlatější děti, které kdy viděla.* Jo, to dokážu, ale pozorovat tebe s ním je ještě lepší. *Usměje se na něj zamilovaně. Líbí se jí vidět ty dva spolu. Sice není Thony jejich biologický syn, ale jako by byl a je skvělý vidět ho takhle s Timothym.*Budu ti to stopovat.*Někdo by si myslel, že si dělají legraci, ale vážně na to hodlá vzít mobil a v něm stopky. Když vidí jak jejího manžela rozesmálo to, že ji Thony v podstatě nazval krávou hodí po něm polštářem. Ale jemu se to vrátí teda lépe, protože na něj Thony ukáže a zachrochtá. Polštář taky chytí a uchechtne se.* Jo, to mělo. Ale chápu ho.. Je až moc hodný, občas si to musí prostě vynahradit. *Políbí malého na hlavičku, než ho Timothy vezme a jak slíbila na svém mobilu zapne stopky, když ho začne uspávat. Zvedne ruky na znamení, že se vzdává, když jí řekne, aby mu to nekazila s tím popřením toho, že by pochopil ten malý to vyjednávání.* Aspoň, že tak. Za chvilku už bude sám cupitat. *Děti normálně začínají chodit okolo svého třináctého až patnáctého měsíce.* A jsem dost zvědavá jak bude v létě už cupitat doma zahradama. *Jen si ho představí s Timothym, který ho honí a oba se smějí a nad tou představou se skrop roztaje.* Devět minut.. Zázrak, vážně. *Vypne stopky a odloží mobil pryč.* To je pravda. *Oplatí mu polibek, do kterého se pousměje.* Hmm.. I když se mi líbí jak předčítáš dětem, asi znáš odpověď, ne? *Stáhne ho k sobě na postel, kde se přetočí tak, aby byla nad ním. Pomalu ho začne líbat přes hruď, až se dostane k jeho krku.*