Zábavný park

*Keď začula za sebou nejaký hlas otočila sa.* Pfff... neviem aké si mala ty detstvo, ale to moje mi nepripomína až tak veľmi. Áno, sem tam sa stalo, že sme nejaký park navštívili, ale nie často. *Zasmeje sa, no potom pozrie na dievča, v ktorom spozná jednu z princezien.* Prepáč, myslela som si, že si jedna z tých otravných kočiek, ktoré sledujú môj každý krok, len preto, aby sa so mnou mohli odfotiť. *Pokrúti hlavou, odkedy bola v Illey a túlala sa sama ulicami vždy na niekoho narazila.* Som Emmeline Saskia, ale stačí keď mi budeš hovoriť Emm. *Predstaví sa po chvíli, dnes mala dobrú náladu, tak sa rozhodla správať ako princezná.* A ty si? *Premeria si dievča od hlavy po päty, dúfajúc, že ju dokáže aj sama zaradiť.* /Nejaká princezná to bude, to je jasné, je fakt pekná. Ale teraz už len zistiť, ktorá princezná to je./ *Premýšľa, kam by dievča pred ňou mohla zaradiť.* Nechaj ma hádať. Si jedna z princezien na návšteve u kráľovskej rodiny, že áno? Hm ... podľa opálenia a celkovo podľa typu by som odhadovala južnú krajinu. Španielsko? Taliansko alebo nebodaj Grécko? Prosím, prosím povedz, že som sa trafila.  *Pozrie na dievča, dúfajúc, že ju zaradila do správnej krajiny.*

*Ví, že příští týden mají přijet holky ze Selekce, tudíž možná i Liu uvidí méně, když bude mít další povinnosti. Už jen proto navrhne, aby šli do parku spolu. Navíc se poprvé ukážou veřejně jako “pár”. A uvidí, jak jim to vůbec půjde. Sám si to upřímně asi neumí představit. Když k Lie dojde a pozdraví ji, pozvedne obočí.* Lodičky? To tě za chvíli budu muset nosit na zádech, až budeš nadávat, jak tě bolí nohy. *Odfrkne si pobaveně. Zkusí navázat na jejich běžnou přátelskou konverzaci. Jako by se jejich úlet v baru vůbec nestal. Budou to muset přestát. Sama řekla, že to bylo jen protože byli opilí. Za střízliva by ho nepolíbila, ačkoliv on by s tím neměl problém.* Aha, takže chceš, abych nejdřív jedl, než mě zatáhneš na nějakou šílenou atrakci. To mi nepřijde jako dobrý nápad. *Zaškubou mu koutky.* Tak jo, jdeme. Střelnice zní fajn. *Uměl střílet, jeho matka byla docela nadšenkyně, co se lovu týkalo. Naučila je s Kam střílet z pušky i z normální zbraně, kdyby náhodou. Na vteřinu zaváhá, než ji vezme za ruku. Není to poprvé, co se drží za ruce, ale tentokrát tím podpoří určité drby.* V pohodě? *Zeptá se zvědavě, než s ní vykročí do parku.* Na jakou zmrzlinu máš chuť? Víš, že je tu jedna s příchutí cukrová vata? Není to pak dvě v jednom? *Zeptá se, když zastaví u stánku s cukrovinkami.*

*Sice se mu moc na takovu akci nechce, ale děti tam dost chtějí, taže se nakonec přemohla a šel taky. Doufá ale, že tam nebude nikdo z jeho rodiny,to by se asi otočil a odešel. Už jen kvůli dětem hce mít dobrou a ničím nerušenou náladu. Štve ho, že pořád se jim nevede snaha o třetí dítě, postupně už ztrácí i naději, že se jim to někdy povede. Na sobě má černé kalhoty a šedou mikinu. Na ramenou mu sedí malý Hay, který odmítal jít po svých, takže si ho vzal na ramena, tudíž ho dří za nohy přidržuje ho.* Nebudeme tu moc dlouho, na děcka tam bude moc lidí. Navíc by měli jít brzo spát, Soph má školu. *Zkostantuje jen tak ke své manželce. Když dojdou k zábavního parku, rozhlédne se skepticky kolem sebe.* KAm půjdem? *Zeptá se Avy protože n vážně nví, kam jít.*

*Když k ní Daren přijde, nadšeně se usměje. J trochu divné ho vidět poprvé od té události v baru a když si ještě mají hrát na pár, aby podpořily nějaké drby a on měl na chvilku pokoj od myšlení na ženění.* Jinak jsem strašně maličká a trochu jsme se bála, aby mě pustili na některé atrakce, vzhledem k mé výšce. *Přizná pobaveně a pokrčí rameny.* Ale nosit ě nebudeš muset, neboj, zvládnu to. *Na plese je na nich taky celý večer, kdy v nich chodí, tančí a tak. Je na to zvyklá, i když preferuje normální tenisky. * Když se najíme hned, tak to do té chvíle, než než půjdeme na atrakci bude dobrý. Pak můžeme zajít na tu střelnici a chvilku se třeba jen tak procházet. Nadšeně se usměje, když s tím souhlasí a jakmile ji chytí za ruku, musí potlačit větší a spokojenější úsměv, který se dere na povrch.* Jo, v pohodě. *Ruku v ruce se s ním tedy vydá do parku.*/Jen se držíte za ruce, dělali jste to tak několikrát.. Zastav to splašené srdce no tak./*Je to poprvé od doby, kdy zjistila jak skvěle líbá, co se vidí a taky poprvé od té doby, co se jí nějak dotkl. Evidentně už jen tohle teď stačí k tomu, aby se jí rychleji rozbušilo srdce v hrudi.* Vážně? To ani nevím. Takže bychom mohli ochutnat tu. *Usměje se na něj a hned si to objedná u stánky, ke kterému přijdou. Zaplatí rychleji, než to stihne udělat Daren.*

*Trochu jí zarazil ton s jakým s ní princezna začala mluvit. Nevěděla zda je to jenom nějaká povýšená pizda, nebo si myslí že se k ní může chovat takhle. Nebyla nějak silná aby jí do očí řekla jak se jí to asi líbilo. Oddechla si až když zjistila že si jí princezna zřejmě spletla s nějakou otravnou faninkou.* Nevadí. Fanynek je všude dost a je snadné si s nimi někoho splést. Nemám ráda lidi co tě nahánějí jenom kvůli podpisu a myslí si že si něco víc než ostatní, jenom proto že si princezna. *Neměla ráda takové lidi. Nevěděli jaké je vyrůstat v královské rodině a že to rozhodně není pohádka.* Těší mě. Jsem Medea, ale hodně lidí to zkracuje na Mede. *Pousmála se na ní a vítr jí sfouknul její duhové vlasy na jednu stranu. Byla štíhlá jako tyčka, ale vypadala spíše jako obyčejná holka než princezna. Tetování, barvené vlasy, výrazné malování a spousty dalších věcí díky kterým nebyla vzorec pro princeznu.* Jo jsem tu ještě s mím bratrem na takové návštěva. /Spíše na léčebním pobytu./ *Jediný důvod proč tu byla byl ten že si chtěla odpočinout od pozornosti médií a psychicky se dát trochu do kupy.* Jo uhádla jsi. Jsem z Řecka. *Pousmála se.* Ty jsi z Holandska, nebo z Belgie? *Podívá se na ní tázavě*

*Na dnešní akci se vydá ráda. Miluje vidět děti takhle nadšené jako když se dozvěděly o tom, že bude akce v zábavním parku. Vcelku nedávno se bavili s Maxem o tom, že by tam s dětmi zašli, takže je to hezká shoda okolností. Na sobě má slušný kostýmek, i když prakticky všichni ostatní jdou oblečení neformálně. Taky by dala ráda přednost džínům a mikině, ale ví, že Max by s tím nesouhlasil. Takže se oblékla slušně, jak se na její postavení sluší, lehce se namalovala a upravila si vlasy. Soph drží po cestě za ruku a usmívá se, když vidí nadšeného Haye sedícího na ramenou jejího muže.* Jo, máš pravdu. *Přikývne, protože ví, že nic jiného než souhlas se od ní nečeká. Na jeho otázku odpoví rychle Soph, že chce na labutě, zatímco Hay chce na autíčka a vláček.* Labutě jsou nejblíž, tak můžeme tam a pak dojdeme k autíčkům a vláčku. *Navrhne ve snaze uspokojit přání obou dětí.*

*Súhlasne prikývla na slová Medei.* Tak to máš pravdu, sú na každom kroku a sú pekne otravné. Netuším odkiaľ vlastne vedia, že som princezná, veď väčšinu času tak ani nevyzerám. Snažím sa splynúť s okolím čo najviac to len ide, ale i tak si nájdu nejako ku mne cestu. Asi teda začnem chodiť do mesta s nejakou ochrankou alebo čo. *Povzdychne si, niektoré dievčatá boli naozaj otravné. Najmä ak sa začali vypytovať na princa tohto kráľovstva, o ktorom zatiaľ vedela len veľmi málo informácií.* Takže Medea. Teší ma, och, aby som nezabudla, máš absolútne dokonalé vlasy. Tak netypické pre princeznú, ale práve to sa mi na nich páči. Ale nemáš ich takto stále, však nie? *Rozosmeje sa, nevie si ju predstaviť s takými vlasmi v dlhých plesových róbach. Hoci ona sama mala oveľa radšej nohavice a kožu ako dlhé róby, bola predsa princezná, ktorá musela reprezentovať krajinu.* Tak čo ideme si túto akciu užiť ako sa patrí? Hurá na kolotoč! *Zvolá od radosti po chvíli, dúfajúc, že sa Medea ku nej pridá.* Áno, áno, Holandsko je moja rodná zem. Milujem to tam, ale jedného dňa by som sa chcela presťahovať do južnejšej krajiny k moru. Hm ... má tvoj brat nejaké dievča? *Opýta sa Medei so smiechom v hlase, vie, že to tak nechodí, že si môže uloviť ktoréhokoľvek princa, na ktorého si ukáže, ale prečo to nevyskúšať.* Len mi nepovedz, že je gay. *Mierne nadvihne ruku, aby naznačila, že by jej to nevadilo, veď nemá nič proti homosexuálom, ale podľa nej by to práve princovia nemali byť tej orientácie.*

*Pobaveně si odfrkne.* Nejsi zas až tak malá. Myslím, že minimum pro některé atrakce je 150 cm a zas až takový skřítek nejsi. *Poučí ji. On taky nepatří mezi nějaké extra vysoké muže, je spíš takový průměr. Když si Lia vezme lodičky, je skoro stejně vysoká jako on, i když pořád o pár centimetrů vede.* No jen aby. Moje náruč je ti vždycky otevřená. *Zaškubou mu koutky. Vlastně by mu vůbec nevadilo ji nosit na rukách.* Hmm, no dobře, ale případně jsi zodpovědná za to, až vrhnu. *Ušklíbne se. Doufá teda, že tak daleko to nedojde. Na druhou stranu Lia byla šílený nadšenec do adrenalinu. Kdo ví, co na něj vymyslí. Chytne ji za ruku, to přeci je napůl stále kamarádské gesto, ale jen to podpoří drby, co se o nich rozšířily. Spokojeně přikývne a proplete si s ní prsty.* Tak jo. *Nemůže popřít, že je mu příjemné ji držet za ruku. Jistě, ne tolik jako ji přitisknout ke zdi, ale člověk musel brát to, co se mu naskýtalo. Zahlédne zmrzlinu na stánku a všimne si i jedné, co nejspíš bude Lie chutnat. Sám si vezme slaný karamel. Chce zaplatit, ale Lia ho předběhne. Lehce se zamračí.* Ale no tak, příště platím já, je ti to jasné? *V tomhle byl celkem staromódní, vždy se snažil, aby on pozíval ji a ne naopak.* A na jakou atrakci by jsi tedy chtěla? *Zeptá se zvědavě.* Hmm, strašidelný zámek. *V očích se mu zlomyslně zablýskne, když si všimne strašidelného hradu. Na to, že Lia byla takový blázen, se k němu vždycky vyděšeně tiskla, když se koukali na horor. Ne, že by si stěžoval.*

*Na její souhlas jen přikývne a usměje se na Haye, který ho začne tahat za vlasy a snaží se h ovládat.* Od té ddoby co se Hay díval na tu vaříí krysu, nedá mi pokoj a chce aby mě ovládal. *Pronese ke své manželce lehce pobaveně a zakloní hlavu, aby viděl na Haye, který se na něj nadšeně usmívá.* Takže jdeme na labutě. *Pokýe hlavou a dojde k labutím, kde počká až to zastaví, aby mohli na jednu "labuť" nastoupit. Haye si posadí na klín a pevně ho drží a ještě se nahne aby pocuchal Sophii vlásky a pak se kukne na Avu.* Zajdeme za tím doktorem? *Nerozvádí proč, on určitě ví proč. Strach z dokotů přežije, třetí dítě chce a i kdy má samozřejmě sex rád, už ho ta snaha docela vyčeprává po psychické stránce. Napadlo ho, že by se mohl k Avě chovat lépe, že by to mohlo pomoct ale neví, jak na to.* Mohl bych ti pak jít třeba vystřelit růži? *Povytáhne nejistě jedno obočí.*

*Pobaveně se zasměje, když vidí Haye, jak tahá Maxe za vlasy.* Mnoo... Netuším, jestli je lepší tohle a nebo to, že od tý doby chce krysu chovat. *Zhodnotí pobaveně a to malý hned zareaguje tím, že začne tátovi slibovat, že nebude vůbec zlobit, když mu jí dovolí. Nakonec dojdou k labutím, kde se posadí vedle Maxe a Soph si usadí na klín. Sama se takhle už dlouho neusmívala, ale teď to nejde jinak, když vidí, jak děckám svítí oči nadšením z toho, že jsou doopravdy mimo palác a na kolotočíš. Až jí trochu mrzí v čem vyrůstají a že nikdy nebudou mít dětství jako ona v normálních poměrech. Ze zamyšlení jí probudí otázka Maxe, po které znejistí a uhne pohledem. Na odpověď si vezme chvilku a pak opatrně promluví.* Já.... bych možná trochu počkala.... mám..mám zpoždění. *Přizná potichu a zvedne k němu konečně pohled.* Ještě jsem si neudělala test, bojím se, že je to třeba jenom nervama, ale ... možná... možná se to povedlo. *Rozvine to trochu. V jejím hlase je znát naděje, ale zároveň i obavy. Překvapí jí jeho další otázka a to se promítne i v jejím pohledu.* Jasně, že mohl. *Stočí rty do úsměvu. Ještě nikdy jí nikdo růži nevystřelil, zná to jen z filmů a je to jedna z těch romantických věcí, o kterých vždycky snila.*

Hmm.. Ale to je teď už jedno, stěží poběžím do paláce, abych se přezula. A navíc jsem zvyklá v nich chodit. Na plese taky protančím celý večer. *Pokrčí rameny.* Dobře vědět, až budu líná, tak ti skočím na záda a můžeš mě nést tak, co ty na to? Sice náruč je taky dobrá, ale ze zad bych měla lepší výhled. *Uchechtne se. Asi by se mu už tolik nelíbilo, kdyby si z něj udělala osobního koníčka na celý večer. * Beru to na vědomí. *Zazubí se na něj. Ať si jen klidně vrhne, tenhle večer s ním jí nic nezkaz. Můžou zaútočit rebelové a pokud schytá deset kulek, pořád to bude skvělý. Ale nesmí se samozřejmě zranit Daren. Když ji chytne za ruku, cítí jak se jí rychle rozbuší srdce, ale snaží se nedávat nic najevo. Je hrozné, že s ní tolik udělá jen tohle to, dotek, který se dá ještě považovat za normální kamarádský. U stánku si objedná zmrzlinu a rychle ji i zaplatí, protože nechce, aby za ni celý večer pořád platil něco jen on. Ví jak to bere a často jí takhle něco pořizuje, ale ona má dostatek svých peněz, je přece princezna.* Nechci, aby jsi za mě platil všechno, to přece víš.. Ale dobře, příště je to na tobě. *Souhlasí s ním.* Pff.. ty mi to děláš schválně, co? *Odhadne, protože uvidí strašidelný zámek kousek od nich.* Ale pokud mě teda když tak vyneseš v náručí jako princ a zachráníš mě tak od všeho, co tam číhá, můžeme jít klidně tam. /Omdlít tam, aby mě musel vynést v náručí.. hmm../ Klidně se s tebou ale vsadím o cokoliv, že nebudu křičet.

No dobře. *Vzdává se. Přeci jen je hloupost, aby se teď běžela přezouvat a jemu by vážně nevadilo ji nosit.* Hele na to, že budeš líná, se to nevztahuje. To si hezky pošlapeš po svých. *Nesouhlasně zavrtí hlavou.* /K čemu jsem se to upsal./ *Přesto se cítí dobře, když se s ní může procházet a držet za ruku. Vážně to trochu připomíná rande. A je to zatraceně příjemný pocit. Trochu se zamračí, když zaplatí zmrzlinu, ale aspoň si prosadí, že příště platí on. Všimne si strašidelného zámku.* Ale tak, pak mě můžeš vytáhnout na nějakou příšernou horskou dráhu. *Ujistí ji a potáhne ji za ruku.* Samozřejmě že ano. A pokud dostaneš infarkt, ještě ti budu dávat umělý dýchání. *Zasměje se, jelikož to bere jako vtip. Ačkoliv by ji rád líbal, nerad by, aby to proběhlo zrovna takhle.* Jeee, předem vyhraná sázka, takové mám moc rád. *Popíchne ji a zamyslí se.* Tak o co se vsadíme? Co bys ráda vyhrála? *Pozvedne obočí a zvědavě se na ni zahledí. Přeci jen to navrhla ona. Věci, co by nejvíc chtěl on, tak stejně nezíská. Zaplatí za ně vstupné. Není to zámek s vozíky, člověk si to musí projít hezky pešky. Jde s ní dovnitř, kde samozřejmě tma narušovaná jen tlumeným světlem, aby navodilo atmosféru. Míjí strašidelné figuríny, do toho se všude ozývají různé strašidelné zvuky. Občas nečekaný výkřik. Vnímá, jak je Lia napjatá a musí se sám pro sebe usmívat. Odolává touze na ni sám bafnout. Jenže to se dostanou do rozšířené části chodby a propadne se pod nimi podlaha. Dopadnou do jakéhosi velkého nafukovacího polštáře. Překvapeně vyhekne. Tohle teda zaskočilo i jeho a to se považuje za někoho, koho nic jen tak nevyděsí. Kolem nich jsou plyšáci a gumové hračky v podobě hadů a krys, pavouků a další havěti. Tomu už se zasměje.* Laciný. Jsi v pohodě? Zeptá se Lii a přitáhne si ji k sobě. Kousek od nich vidí schody.*

*Nějaké otravné fanynky neměl rád snad žádný člen královské rodiny a ani jedna z dívek v tomhle nebyla výjimkou* To říká spousta lidí. Občas si je nabarvím na nějakou jinou barvu než je moje přírodní blond. Je fajn si zkoušet jak člověk vypadá s různými vizážemi a mě baví experimentovat. *Pousměje se. Barvení vlasů, tetování, líčení, malby a změna vzhledu na extravaganci byla to co jí bavilo nejvíce. Ráda by si otevřela svůj salon krásy, ale jako princezna nemohla.* Nemám je tak pořád. Jenom občas. *S úsměvem pokrčí rameny.* Nesnažím se kvůli tomu čouhat z davu. /To už čouhám jako princezna./ Jak jinak než na kolotoč. *S úsměvem se posadí k ní. Dnes měla celkem dobrou náladu a netrápila jí tak moc velká deprese. Možná proto že si před akcí vzala více prášků.* Já bych asi nemohla žít někde kde je v zimě méně jak 10 stupňů. Jsem na teplo až moc navyklá. *Neuměla si představit že by se provdala někam do Norska nebo tak.* Můj bratr zatím nikoho nemá. A nevím jestli hledá. *Pokrčí rameny. Její otázka jí trošku zaskočí, ale nějak dál nad tím nepřemýšlí.* Minimálně se tak nechová. *Pozasměje se.* Ne není. A co ty? Máš nějaké sourozence? *Podívá se na ní a kolotoč pomalu dojíždí.*

To máš jednoznačne pravdu. Tiež by som to chcela niekedy vyskúšať. Čo myslíš, pristala by mi taká ružová, modrá alebo zelená? *Opýta sa Medei na rovinu, už dlhšie premýšľa, že by si prefarbila vlasy, no vie, že s tým by jej rodičia na 100% nesúhlasili. Na druhej strane však nechcela tak veľmi rebelovať, stačilo, že sa premávala na motorkách ako nejaký najväčší galgan, pila, občas užívala i drogy. Už sa dosť nesprávala ako princezná, no aspoň na pár hodín si chcela vyskúšať, aké by to bolo mať inú farbu vlasov.* /Tak to je dobre, že nikoho nemá, o toho by som sa mohla teda pokúsiť./ *Povie si sama pre seba, keď vidí ako kolotoč zastavuje, posunie sa pár metrov bližšie k nemu, aby mohli nasadnúť, ak by sa chceli povoziť.* No áno, mám súrodencov. Vlastnú sestru a nevlastného brata. Obaja starší, takže som taký ten najmladší člen rodiny, čo má úplne všetko na čo si ukáže. *Zasmeje sa.* A aj to využívam, hoci rodičia vždy so mňa chceli mať to poslušné dievčatko, no čo už, nejako som sa im vymkla spod kontroly. Čo už, som už raz proste taká. *Stále sa smeje, akoby si aj pred touto cestou dala nejaké posilnenie vo forme drog.*

No taaak.. /Ono jen v podstatě stačí předstírat, že mě bolí nohy, i když jen budu unavená./*Není tak hloupá, aby svou teorii řekla nahlas, ještě by jí pak nevěřil a už by to vážně nešlo, ale stejně toho asi ani nevyužije. Rychle zaplatí svou zmrzlinu, ale jelikož ví jaký je a že nejraději platí on souhlasí s tím, že příští to zaplatí. Moc se jí to nelíbí, ale nechce se s ním dneska dohadovat.* Jo, to zní dobře a budu mít srandu z toho jak budeš zelenej. *Zazubí se na něj. n si zase svý užije, když se k němu bude vystrašeně tisknout ve strašidelným zámku, kam ji chce odtáhnout teď.* Jak jsi šlechetný, že mě tam nenecháš jen tak ležet. *Uchechtne se. Sakra, kdyby se dal infarkt naplánovat tak, aby vnímala ještě to jak ji dává umělé dýchání a taky to přežila, měla by ho v jednom kuse. Časem by se mu to už asi zdálo trochu zvláštní, ale třeba by to nějak zakecala.* /Nejlepší by bylo to, abys mě do smrti líbal tak jak v tom baru a klidně i něco více../*Proběhne jí hlavou hned, co se jí zeptá na to, co by ráda vyhrála.* Hmm.. podle ě by ti slušely třeba blond vlasy. Takže barvení plus nějakou fotečku? *Je nepravděpodobné, že křičet nebude, takže tohle riskuje vážně málo.* Co by sis za výhru přál ty? *Zeptá se ho na oplátku, když s ním vstupuje dovnitř. Ostražitě se rozhlíží kolem sebe. Zatím se jí to teda nezdá tak hrozné, dokud se pod nimi nepropadne podlaha, to už zakřičí, jak překvapením tak i leknutím a Daren vyhrává sázku. Dá si ruku na místo, kde má srdce a zkouší to vydýchat.* Jo, jsem v pořádku. *Ujistí ho rychle. Moc v pořádku teda není, ale pořád jí nemusí oživovat.*

*Pobaveně nad ní pokroutí hlavou. Stejně by jí nic neodmítl.* Na mě nepoznáš, že jsem zelenej, výhoda tmavé pleti. *Zazubí se vesele. Možná tak leda trochu zbledne, ale jinak může být rád, ani červenání by na něm člověk nepoznal. To je něco, co se hrozně líbí Kam.* To bych neudělal, když je tu tolik lidí, je povinností poskytnout první pomoc, ještě bych šel sedět, kdybych ti ji neposkytl. Zděšeně na ni pohlédne.* Ty jsi teda zlá. Ale fajn. *Je si celkem jistý, že vyhraje.* Já si schovám přání. *Nevinně zamrká. Dělá to u sázek často. Vyhraje přání a pak si někdy později, až něco chce anebo potřebuje, ho vybere a ona dopředu nikdy neví, o co jde. Zaplatí a jdou dovnitř. Není ho lehké vyděsit, má v sobě jakýsi neotřesitelný klid, takže tyhle atrakce mu přijdou spíše zábavné, hororové filmy bere spíše jako komedie. Když se propadnou, lekne se i on. Tohle je teda novinka. Čekal nějaké molitanové kostky, ale je to spíš měkký nafukovací pytel. Musí se zasmát, když vidí Liin výraz. Pokusí se zvednout, ale povrch polštáře se vzdouvá a propadá podle rozložení váhy. Nečeká to a v zásadě se svalí na Liu, ačkoliv se mu podaří dlaní zapřít někde vedle, i tak se bojí, že jí něco udělal.* Promiň, jsi v pohodě. *Panicky na ni pohlédne. Cítí ji oproti sobě a namáhavě polkne, když se zkusí trochu nadzvednout.* No, jestli nás teď někdo uvidí, ještě budou pomluvy, že jsme se muchlovali ve strašidelném domě. *Zažertuje, načež se překulí vedle ní, ale tím ji stáhne ke svému boku, jelikož je těžší.* A zase ahoj. *Povzdechne si.* Fajn, asi budeme musel oba naráz postupovat ke schodům, tím se pytel bude s námi snižovat a nebude to s námi házet, že? *Navrhne a natočí se k ní. Je překvapivě blízko.* /Začínám mít tenhle zámek fakt rád./

*Barvila si vlasy protože jí bavilo experimentovat a zkoušet jiné barvy a celkově nové věci a změnit si vzhled. Její matka jí to povolovala a otec se o ně nikdy příliš nestaral takže jemu to bylo jedno. Akorát média měla keci a občas někdo v paláci.* Možná spíš růžová. Když zelená chytne špatný odstín člověk vypadá jako vodník, nebo nějaká mořská chaluha. *Pozasměje se.* Jednou mi to takhle dopadlo. *Tenkrát jí bylo 12 a nevěděla jak se pořádně barví vlasy.* Vypadala jsem jako řasa na sushi. *Pozasměje se. Už tenkrát měla problémy ale ne tak velké jako ted.* Já jsem taky mladší, ale mám je z obyčejné rodiny takže jsme di vždycky museli všechno zasloužit. *Pousměje se na ní. Sice v poslední době to nebylo u Medei pravidlo. Všichni by pro ní udělali všechno aby na tom byla lépe.* Jo výhody mladších sourozenců. *Pousměje se.* Navíc máš větší svobodu, když nedědíš trůn. *V životě by nechtěla být korunní princezna. Stačilo jí být princezna-* No nic je docela pozdě. Půjdu už spát. Měla jsem toho dneska moc. *Pousmála se a odešla do paláce.*

Sakra taky pravda. *Uchechtne se. Tohle si jaksi neuvědomila.* Tak to děkuju. Ale dobrý vědět, že bys mě zachránil jen kvůli tomu, že je zde moc očitých svědků na to, abys mě jen tak nechal. *Pobaveně do něj šťouchne loktem. Ví, že si dělá jen legraci, vždyť před chvilkou říkal, že jí klidně ponese v náručí, pokud jí budou bolet nohy.* Já nejsem zlá.. Třeba bys na novou barvu vlasů přilákal pozornost některé sličné slečny. *Uchechtne se. Pokud ano, byla by jasná jedna věc a to ta, že ta dívka nemá vkus. Daren s blond vlasy by byl k smíchu.* Hmm.. Si to pak vybereš v tu nejnevhodnější chvíli jak tě znám. Jen doufám, že mi neřekneš, až si na si na hlavu nasadím nějaký dortík na plese.. A taky doufám, že jsem ti teď tím nedala nápad. *Usměje se na něj pobaveně. Napadne ji několik úkolů, které by s radostí splnila, ale že jí dá byť jediný z toho, který jí napadl, je nepravděpodobné. To spíše zítra najde na svém balkoně sněhuláka, který tanči na Despacito. Když dojdou do strašidelného domu, zprvu to zvládá, teda do doby, než se pod nimi propadně podlaha. To zakřičí a Daren tak vyhraje sázku, ale aby byla upřímná, tak je jí to v tu chvíli jedno. Má na práci důležitější věci jako například rozdýchávání infarktu. Snaží se sama zvednout, moč jí to teda nejde a když se na ni svalí Daren, musí jen nehybně ležet. Cítí jeho tělo na svém a na své tváři taky jeho teplý dech. Jejich obličeje od sebe nejsou zrovna vzdálené, bylo by až moc lehké překonat onu malou mezeru mezi nimi a políbit ho..*/Zlá Olympia! Ani na to nemysli!/ Jsem v pohodě. *Přisvědčí a moc se snaží, aby její hlas zněl nějak normálně.* Aspoň to podpoří naši malou lež o tom, že spolu chodíme. To potřebujeme, ne? *Když mluvila s Kamari, musela uznat, že měla pravdu o tom, že se lidem asi bude zdát divné, pokud se na veřejnosti třeba nepolíbí a aby podpořili tu lež, že spolu chodí měli by o sobě nejspíše roznášet drby sami. Asi se o tom sama zmíní jen tak mimochodem komorné.*Ahoj. *Usměje se pobaveně.*Dva dospělí lidé a ani se nedokážeme zvednout. Teda čekala jsem, že na tohle přijde až mi bude třeba osmdesát a ne dvacet.. O tom, že mi není přesně dvacet pomlč, jsem pořád mladá. *Když je nervózní jako třeba teď vzhledem k jeho blízkosti má tendenci mluvit rychle a pořád, což se teď jasně projevuje.* Asi ano.. *Přikývne.* Takže jdeme na to? *Nějak se k tomu nemá, když ho má takhle nadosah.*

No jasne, ružová farba by bola úplne, že topka, aj keď by sa k nej asi ťažko kombinovali šaty, ale tak čo už, nejako by som si s tým poradila. Dik za radu, možno to niekedy vyskúšam. *Povie smerom k Medei, naozaj sa jej nápad páčil.* Och, určite by som si to nerobila sama, najala by som si tú najlepšiu vlasovú stylistku a kaderníčku v jednom, čo v našej zemi máme. *Zasmeje sa, keď počuje jej slová o zelenej farbe.* Tak to jednoznačne, kebyže som korunná musím sa správať vzorne. Ja ale môžem byť ten rebel. Ale zoznámiš ma niekedy s bratom, všakže? Alebo si ho nájdem sama ... hm ... no jasne, nájdem si ho sama. *Kývne rukou. Keď však Medea povie, že už je neskoro, nadvihne obočie.* Ale veď noc je ešte veľmi mladá, nie je neskoro. Ale jasne, rešpektujem. Ja tu ešte ostanem a užijem si nejaké kolotoče, cukrovú vatu a vystrieľam si zopár plyšákov na strelnici. *Povie Medei, no potom sa už od nej oddelí.*

Tak víš co, proč se jinak namáhat. *Snaží se tvářit vážně, ale škubou mu koutky. Oběma je jasné, že kdyby se jí reálně něco stalo, tak je bez sebe starostí a obavami. Nejspíš by kvůli tomu předčasně zešedivěl. Vždyť ji ani nenechá lézt bez jištění, i kdyby mu tvrdila, že terén sebelépe zná.* Nebo cirkusové skupiny. *Ušklíbne se a zakroutí hlavou. Podle něj ale moc neriskuje a vždycky by se mohl zase rychle nechat obarvit zpět. Nebo klidně oholit dohola, hlavně aby nebyl blond.* Oba víme, že umím být ještě třikrát tak zlomyslný. *Zasměje se. Jistě, nikdy by neudělal nic, co by jí bylo až moc nepříjemné, ale občas ji skrze přání dokázal dostat do trapné situace. A že si těch přání uměl nasbírat. Lia se strašně ráda sázela a to i když neměla moc velkou šanci na výhru. Pro ni to byla jednoduše zábava. Naproti tomu on bral jako zábavu procházku strašidelným domem, což jí naopak asi cuchalo nervy. Ale díky té zpropadené podlaze alespoň vyhraje sázku. Navíc se mu podaří na ni svalit. Chvíli se bojí, zda jí neublížil, ale pak musí ocenit blízkost, ke které je situace dohnala.* To bych se musel snažit víc. Možná takhle. *Položí jí ruku na bok, což považuje za neutrální území a schová jí tvář do ohbí krku a ramene. Rty jemně škrtne o hebkou kůži na krku.* /Darene.../ *Varuje sám sebe v duchu.* To by vypadalo mnohem přesvědčivěji jako muchlování. *Poví žertovně a doufá, že je jeho tón v pořádku.* Ale tobě pořád blázní tep. *Toho si nemůže nevšimnout.* Dostaneme tě odsud, nerad tě vidím takhle vyděšenou. *Nečekal, že ji to až takhle sebere. Pokusí se odtáhnout, ale omylem tak převáží misku vah a ona se mu stejně skutálí k boku.* No jo, jsme nemožní. *Uzná pobaveně.* Ale ty už jsi stará. *Popíchne ji.* Skoro v důchodu, řekl bych. A ženy dospívají rychleji, chápeš. Takže i rychleji stárnou. *Dodá, aby to neobrátila proti němu.* Jo, asi jo. *Ale nechce se mu. Je příjemné, když vedle něj leží.* Tak pojďme. *Potlačí povzdech a spolu se jim podaří dostat se ke schodkům, po kterých se dostanou zase na pevnou zem a můžou pokračovat. Zbytek cesty je už krátký. Pár lekaček a strašidelné figuríny. Klasika. Za chvíli jsou již na denním světle, načež si on dá radši zpátky sluneční brejle, jelikož je to po tom šeru trochu šok.* Tak teď můžeš vybrat ty. Jako odměnu, žes to zvládla. *Vybídne ji.*

*Uchechtne se nad tím a nechá to být. Bude jen doufat, že ho ještě nepřestala bavit natolik, aby mu bylo ukradené, že tu bojuje s infarktem a prohrává.* No to je taky možnost a tam bys třeba poznal milou dívku, která tam taky vystupuje. Nebo při vystoupení by jsi ji zahlédnul v davu a ona tě dočista učarovala. *Nepotlačí úšklebek. Pro ni je nad tou představou znepokojený, ale pro Darena určitě bude působit tak neurčitě pobaveně. Teda doufá, že jen kvůli němu nepojme žádné podezření.*To vím, ale pořád doufám, že budeš myslet i na to, že já pak s tou potupou budu muset žít do konce života a že si v tu chvíli vzpomeneš, že jsem ti leckdy s něčím pomohla a jak jsem na tebe milá a rozhodneš se být mírnější. *Zamrká jako naprostý andílek, ke kterému má teda dost daleko. V domě hrůzy se na ni svalí a ona ho hned ujistí že je v pořádku. Je více než v pořádku. I když se bojí hororů a strašidelný dům není nic pro ni, teď by klidně v něm zůstala do konce života, přesně takhle. Jako vždycky, když je nervózní začne mluvit a zmíní, že to podpoří i jejich tvrzení o tom, že jsou spolu. Pozvedne obočí nad jeho slovy a když jí dá následně ruku na bok a tvář schová do ohbí krku a ramene, po těle se jí vytvoří husí kůže, jen těžko způsobená teplotou. Výhoda je, že zvládne potlačit vzdech, ale bohužel už neovládne zrychlený tep. Za ten nemůže tenhle strašidelný dům, i když si to myslí.* A co bych měla udělat já? Možná vjet ruku do vlasů.. *Lehce mu tam jí vjede.* Jako bych si tě chtěla přidržet u sebe a pobídnout tě v tom, abys pokračoval? *Zeptá se ho, docela potichu. Sama si myslí, že on to udělal z legrace a doufá, že pochopí tak i její gesto, přestože je to ve skutečnosti pobídka.* Jo, souhlasím. /Jo, ten tep je kvůli Strašidelnému domu.. Určitě ano../*Naopak by se nejraději ještě zdržela, protože se z toho najednou stala její nejoblíbenější atrakce, kdo ví proč. * Ale to se přece dámě neříká! A jsme mladší jak ty. Se máte teda vy mužský čím chlubit, že dospíváte pomaleji. *Odfrkne si. Nevypadá nijak uraženě, přestože se tak snaží z legrace působit. Na tváři jí hraje pobavený úsměv. Konečně se dostanou ke schodům a po pár lekačkách, kdy jen trochu nadskočí a přitiskne se k Darenovi, ale nezakřičí, se dostanou ven.* Tak teď to Ruské kolo? Výhled už by mohl být nádherný.

Musíš se mi pořád snažit někoho dohodit? Co když už jsem si vybral? *Odpoví jí bez rozmýšlení, jelikož i když to Lia myslí z legrace, trochu ho to dráždí. Není jednoduché slýchat od ní, jak by ho hned s někým párovala a vtlačila ho do manželství podobně jako rodiče. Jediný vztah, o který by doopravdy upřímně stál, by byl s ní. A to mít nemůže. Tudíž přemýšlí nad manželství čistě z politického hlediska a chce u toho zůstat. Žertovně se pousměje, aby bylo jasné, že to myslel z legrace, i když tomu tak nebylo.* Tak to se uvidí. *Mrkne na ni. Určitě by jí neprovedl nic moc zlého, ale rád ji uváděl do rozpaků či případně provokoval. Celý ten incident v domě hrůzy považuje za nejlepší část dne. Nečeká však, že se Lia do jeho hry zapojí.* Přesně tak... *Zašeptá jí do ucha téměř svůdně. Následně se však odtahuje, než začne mít těsno v kalhotách a prozradí se. Svede to na její zrychlený tep, který pořád plaší z toho leknutí způsobeného pádem. Aneb to si myslí on. Konečně se posbírají a on se vrátí ke škádlení, jako by se nic nestalo.* Na druhou stranu my stárneme do krásy. Jsme jako víno. Čím starší, tím lepší, to se všeobecně ví. *Zaškubou mu koutky. Stejně jí tu uraženost nevěří. Trochu ho překvapí, že hned vybrala ruské kolo, ale přikývne a znovu ji chytne za ruku. Nemůže si to přeci nechat ujít. Dojdou až ke kolu, kterým se park pyšní a on schválně rychle zaplatí, než ji napadne to udělat místo něj a nevinně se na ni pousměje.* Madam, váš kočár... *Podrží jí otevřené dvířka od jejich kabiny. Výšky mu naštěstí problém nedělají, přeci jen rád šplhá. A výhled je odsud vážně hezký. A ta romantická atmosféra je něco, co mu skoro drásá nervy. Trochu to narušuje pár před nimi, který se ohlížel. Možná je poznali, ale on je zvyklý na to, že se občas někdo pozorněji podívá a začne si šuškat. Zkazit si tím náladu vážně nenechá.* Že je to pořád baví. *Zhodnotí to jen a poté mlčí. Nějak se mu ani nechce mluvit. Je mu fajn právě takhle, potichu a s Liou po boku. Ale je tu nahoře už celkem chladno, to cítí i on. A Lia toho na sobě má upřímně ještě o něco míň než on. Všimne si husí kůže a tak ji k sobě přitáhne a začne jí třít paže.* Jsi úplně promrzlá, měla sis vzít něco přes sebe. *Pokárá ji. Hlavně ruce má jako z ledu, a tak si je pozvedne k ústům a zlehka je zahřívá vlastním dechem. Neodolá a políbí ji na každý kloub prstů. Může to svést na to, že dělá divadlo těm dvěma zvědavcům vepředu.* Příště si vezmu bundu já, abych ti ji když tak mohl půjčit. *Občas ho štve, jak je lehkovážná i ohledně svého zdraví. Starostlivost k němu přirozeně patří.*

Promiň, myslím to spíše jen z legrace. *Pousměje se na něj.* A ty sis už vybral? *Pozvedne obočí. Tohle je pro ni teda novinka. Čekala by, že pokud by si už někoho vybral psal si s některou dívkou a zamiloval se, řekl by jí to. Přece jen jsou to kamarádi, ti nejlepší.* Raději nebudu ani přemýšlet nad tím, co vše by tě mohlo napadnout, nebo se nakonec raději zavřu do konce svých dní u sebe v komnatě a nikdy nevylezu. *Protože kdo ví, kdy by se rozhodl to přání si vybrat. Ví, že Daren to, co se stane v domě hrůzy bere pouze jako nějakou hru, takže by to neměla dělat, protože pro ni je to teda více, ale nedokáže tomu zabránit. Stejně jako lehkému přitisknutí se k němu. Namáhavě polkne. V ústech má teď nějak sucho.*/Sakra, kdyby věděl, co mi způsobil../*Husí kůže po celém těle, rozechvělé nohy na které se jen tak tak postaví, sucho v ústech a zrychlený tep.. Je vděčná za to, že jsou na čerstvém vzduchu a ona se může zhluboka nadechnout. Lepší by bylo, aby jí někdo polil hlavou studenou vodou, aby se více vzpamatovala. Navrhne aspoň Ruské kolo, pokud se tam bude cítit trapně, přece pořád z tama může skočit, že ano.* Děkuji, můj rytíři. *Zazubí se na něj a vleze si do kabinky. Všimne si páru který se na ně zvědavě párkrát otočí, ale jen to přejde s pokrčením ramen.* Pro ně je zážitek, že potkali někoho z královské rodiny. I když tady jde spíše pro tebe, já už tolik důležitá nejsem. *On je tady ten korunní a ne ona. Zima jí sice je, ale nesoustředí se na to. Učaroval jí ten krásný výhled na okolí. Až Daren jí to připomene a když si ji přitáhne blíže k sobě pousměje se na něj.* Že by jsi ty na tom byl o tolik lépe, abys mohl poučovat se říct nedá. *Podotkne pobaveně.* Děkuju. /Hlavně ať si myslí, že ty růžové tváře mám z chladu../*Ve skutečnosti to způsobilo to, když políbil každý kloub prstu u jejich rukou.* Příště si bundu vezmeme oba, aby nebyla zima ani jednomu z nás. A vůbec, ukaž mi tvoje ruce. *Vezme je do svých, které jsou o něco drobnějších a párkrát na ně dýchne teplý dech. Chce ho taky zahřát, je pro ni důležitější, aby byl v pořádku on, než ona sama. Ona si klidně odleží na ošetřovně zápal plic, ale teď si vyčítá, že táhla Darena na Ruské kolo a tak je mu ještě větší zima.*Pěkně jsi podcenil počasí v Illey. *Je zde dost teplo už teď, ale na Afriku, odkud on přijel to pořád nemá.*

*Věděl, že si z něj jen utahuje, ale bylo únavné pořád poslouchat o tom, že si má někoho najít. A od ní to logicky bolelo dvojnásob.* /To jsem neměl říkat./ *Teď bude působit zvláštně, když bude popírat nebo mlžit, říkali si přeci všechno. Rozhodne se tedy pro částečnou pravdu.* Myslel jsem, že jo. Ale ona to nebrala stejně. *Pokrčí rameny.* /A pořád to stejně nebere./ V tom případě nad tím určitě nepřemýšlej. *Zasměje se. Kdyby tušila, co by si nejraději přál, tak už zdrhne tuplem. Většinou to mělo cosi dočinění s její blízkostí a s těmi sladkými rty. Nemůže být víc ráda za to, co se stalo v strašidelném domě, ale taky ho to zanechalo lehce otřeseného. Nikdy si nezvykne ne to být jí až tak blízko. Nakonec je tudíž chladný večerní vzduch, zvlášť vysoko na kole, skvělý na pročištění myšlenek.* Já myslím, že koukají spíše na tebe, ty jsi tu známější. Pochybuju, že znají všechny členy královských zahraničních rodin. Ale tebe určitě. *Oponuje jí. Všimne si, že má husí kůži a pokusí se ji zahřát.* Mně není taková zima, co tobě. *Oponuje jí.* Není zač. *Pousměje se a políbí ji na klouby rukou. Překvapeně zamrká, když se role obrátí a ona v těch svých drobných dlaních zkouší zahřát ty jeho.* To není tak docela pravda. V Africe je to takhle v přírodě často. Přes den je velké horko, ale v noci prudce klesnou teploty. A máma nás často brala kempovat. Zvykneš si. *Zavrtí hlavou. Jak jen by si ji přál zahřát mnohem efektivněji. Vsadil by se, že by jí přestalo být tak chladno, kdyby se rozpálila podobně jako v tom baru.* /Aaa zatraceně, myšlenky se zase stáčí špatným směrem./ *Vynadá si. Místo toho jemně vyprostí ruce z těch jejích a obejme ji kolem ramen, ať ji hřeje aspoň trochu, než dokončí jízdu.* Ještě jsem ti slíbil střelnici, viď? *Zeptá se a táhne ji tam rovnou, jelikož nedaleko kola je jedna super děsivě vyhlížející horská dráha a infarkt takhle navečer vážně nepotřebuje. Střelnice je rozhodně jeho nejsilnější atrakce. Máma byla vážně nadšenec nejen do kempování, ale i lovu, takže s Kam oba umějí dost dobře střílet.* Takže... *Není troškař. Medvěd je možná trochu ohraný, ale zas asi to nejlepší, co tady mají. Všichni ostatní plyšáci jsou malí a hračky ona asi nepotřebuje.* /Třicet šest špejlí? Pche./ *To zvládne levou zadní. Zaplatí si předpokládaný počet ran a doplácet musí jen jednou. Když se totiž uklidní a opře o pult, zamíří, a střílí klidně a metodicky, mine jen dvakrát. A jelikož na jedno zaplacení má tři rány, dovystřelí si k medvědovi i jednu drobnou růžovou papírovou růži.* Úplně jsem nedomyslel, jak to teď všude potáhneme. *Zamračí se, když dostane bílého medvěda, který je pomalu velký jako Lia, i proto jí ho ještě nedává, co kdyby na těch lodičkách spadla?* Možná bychom mohli jít domů, hm? Vrátit se sem můžeme později, ještě tu pár měsíců pobudu. *Navrhne jí a předá jí zatím alespoň růži.*

Aha, tak to je mi líto. *Tu holku nechápe. Co by ona dala za to, aby k ní Daren cítil něco více než přátelství. Vždyť je skvělej. Strašně mil, pozorný a starostlivý. Člověk se s ním i dost zasměje a může si být jistý, že kdyby něco, tak on by mu pomohl. Je všechno, co by si kterákoliv dívka mohla přát.* No, al teď se hlavně dost mluví o všech hostech a jako svobodný korunní princ, jsi jedním z nejčastěji zmiňovaných. Média toho využívají, protože to zajímá většinu ženských, takže jsi více vidět, než já, aspoň v tuhle chvíli. *Pokrčí rameny.* Ale to je jedno, křičet na ně, abych se jich zeptala jak to je nehodlám. Takhle se můžeme jen bezcílně dohadovat a pravdu nikdy nezjistíme. *Pokrčí rameny. Než dělat tohle, to si raději bude užívat ten výhled a pak teda jeho dotek, kterým se jí snaží zahřát.* Možná je ti zima méně, ale je ti taky. *Chce o taky zahřát, takže se jejich role obrátí. * No jo, no joo, ale stejně máš ledové ruce, tak mi ti je nechej taky trochu zahřát. *Stejně mu je jen tak nepustí. Usměje se a ani nenamítá, když jí obejme okolo ramen. Neodolá a hlavu si položí na jeho rameno a v tichosti se dívá do města. Musí si užít tyhle jejich malé chvilky, protože moc jich už nebude. Brzy se toho hodně změní. Snad ani se nenadějí a už se znovu budou loučit na letišti, on odjede do Afriky, kde se ožení a stane se králem a ona bude pořád tady, pokračovat ve svém životě a každý den se sama sebe ptát, jaké by to bylo, kdyby mu řekla co cítí a kdyby cítil i to samé. Z těchto poměrně depresivních myšlenek ji vytrhne až když se kolo zastaví a oni musí vystoupit.* Jo, líbil. Jsem zvědavá, kolik toho mineš. *Popíchne ho. Ví, že je dobrý střelec, ale je jeho kamaráda a tou je proto, aby si z něj dělala legrácky. Zatleská mu, když vyhraje růži a velkého medvěda.* Ts ts ts.. že by ses zhoršil? Já si myslím, že naposledy jsi netrefil jen jednu. To už stárneš, ale to bude dobrý. *Poplácá ho po zádech, aby ho "utěšila".* Jo, klidně můžeme. *Jsou tu už docela dlouho a lidí je tu taky méně, musí být dost pozdě. Vezme si od něj růži.* Děkuji. *Poděkuje mu za ni a poté se s ním vydá k paláci. Výhled z ruského kola byl nádherný, zmrzlina byla skvělá a i z medvěda má radost, plánuje si ho dát do postele, aby se měla ke komu přitulit, ale stejně se jí na večeru nejvíce asi líbil ten Strašidelný dům.*