Zábavný park

*Schválně nakrčí obočí a zase hlavu zakloní, aby viděl na Haye, který je na jeho ramenou a pobaveně se na něj zašlebí.* Ne, žádná krysa, ťulpasi. Maxiálně až budeš starší, až ti bude tak deset, to si ještě chvilu počkáš. *Usměje se na něj co nejvíc mile ale zároveň přísně to dokáže.* /Teď by ten křeček nebo krysa skončil tak maximálně v mikrovlnce nebo zajetý plastovým autíčkem./ *Poté už všihni sedí na labutích, on na klíně má Haye, který se rzhodl sedět tak, že se lavou opírá o Avu, nad čím mus pobaveně vrtět hlavou. Když ale Ava mlčí, nakrčí obočí a lehce se zamračí. Jakmile to ze sebe dostane, nachvíli se tváří jak malé dítě o Vánocích, ale pak to zas vyprchá, protože si uvědomí, že to vážně může být jen těma nervama. Ale pokusí se o nějaký menší podpůrná úsměv, což i toto je u něj úplná výjimka.* Třeba se to vydařilo. *Řekne ji jednoduše. Když kolotoč zastaví, vydá se ke střelnici, aby tam teda vytřelil růži své manželce. Jakmile ji vystřelí červenou růži, podá ji ji, nev jak se tvářit ani o říct, le naštěstí ho zachrání děti, když ho hay začne tahat za nohavici a Soph se začne tvářit nakrkle, že chtěj taky, takže obou dvoum se pokusí vystřelit nějakou hračku. Hayovi plyšáka a Soph panenku.* Vy nenecháte jednou jen něco mamince, že? CO musí mít ona musíte mít i vy. *Pronese pobaveně.* Posldní atrakce a půjdeme, uličníci. *Očkem se koukne na AVu jestli neprotestuje a vydá se k autíčkám.*

*Láskyplně se usměje na Haye, který si o ní opře hlavu a začne ho hladit ve vláskách. Soph mezitím pevně drží, aby nepřepadla, protože se nadšeně kouká všude okolo. Pak už ze sebe dostane pravdu o tom, že má zpoždění měsíčků a jim se mohlo podařit zadělat na dítě po dlouhých měsících snažení. Usměje se, když vidí, jak se Max najednou rozzáří. Nejradši by ho takhle vídala pořád, ale takhle ho viděla jenom, když otěhotněla předtím a nebo když je s dětmi. Jen tak se na ní takhle nepodíval nikdy. Ani když šla k oltáři při svatbě pokud si dobře vzpomíná.* Udělám si test a uvidíme. Můžu klidně ještě dneska večer.. *Navrhne. Zařídí se podle toho, jak rychle chce zjistit výsledek on. Když labutě zastaví, vystoupí z ní a nechá se dovést ze střelnici. Překvapí jí, když vážně dostane do rukou růži.* Děkuju. *Usměje se šťastně a možná až trochu dojatě, ale to hned zamaskuje tím, že sklopí pohled k dětem, které chtějí vystřelit taky něco. Přidřepne si k nim a Soph cvrkne lehce růží do nosu.* Máte toho oba dva daleko víc, zlatíčka. *Zareaguje potichu na Maxova slova směrem k nim. Oba dva jí obejmou a pak obejmou i Maxe, když jim vystřelí hračky. Mají toho daleko víc. Mají Maxovu lásku, jeho úsměvy a přízeň a to je něco, po čem ona touží jak jen to jde. Neprotestuje proti tomu, že půjdou už jen na jednu atrakci, vydá spolu s dětmi a Maxem k autíčkám. Cestou ještě děti začnou prosit o cukrovou vatu, kterou by si dala i ona sama, ale nechce pokoušet trpělivost svého manžela. Místo toho se na něj tázavě podívá, jestli jí dovolí dětem.*

*Už by strašně chtěl, aby to konečně vyšlo, protož třetí dítě chce snad ještě víc, když den o dne dne vidí, jak jejih děti rosotou. A chce aby si ho co nejvíc lid pamatovalo jako hodýho člověka a ne jako člověka, který je večně chladný a nepříjemný i na vlastní manželku. I když betak děti taky zklame, tudíž si musí užívt doby, kdy ještě ani moc nechapou.* Jak chceš ty, nebudu tě nutit. Jestli si cheš být jistější, klidně můžeme počkat. *Pokrčí rameny. Klidně by s ní trávil v postelu celou dnešní noc, jen aby její otěhotnění mělo ješě větší šanci. Avě vystřlí kytku a potom i hračky svým dětem. Dětem ukrovou vatu koupí a koukne se na svou manželku.* Chceš taky? Myslim, že ti to nuškodí. *Nečeká na její souhlas, prostě ji cukrovu vatu koupí. Pak si nasedne do autíčka a HAy si vezme na klín a čeká, jestli Soph půjde s Avou. Je rád, že se HAy nadšeně usmívá. Když ale vyjdou z auta, už usíná, tudíž si ho vezme do náruče, kde mu pomalu usíná.* Půjdeme? *Zeptá se Avy, ae tady na souhlas nečeká a vydá se k autu, kde na ni počká.*

No.. Asi bych počkala třeba aspoň do zítra. *Dneska by to bylo pro její nervy moc rychle. Potřebuje se chvíli sžít s tím, kdy bude znát výsledek. Bojí se, že to bude negativní a ona akorát Maxe zklame. Takže i chce, aby se on psychicky připravil. Pousměje se, když děti dostanou cukrovou vatu a nadšeně za ní taťkovi děkujou. Sama už se chystá namítnout, že nechce, že se obejde bez toho. Od doby, co se snaží otěhotnět si dává větší pozor na to, co jí a jí hlavně zdravě díky čemuž něco zhubla, ale pořád není na váze, na které byla před otěhotněním se Soph. Ráda by ho potěšila tím, že zhubne co nejvíc.* Děkuju. *Usměje se na něj vděčně, když cukrovou vatu taky dostane a pustí se do ní.* Chceš ochutnat? *Nabídne mu aspoň, když si sám nedal. Původně plánovala, že na autíčka nepůjde a nechá děti, aby si to užili a tátou, ale Soph jí prosí se psíma očkama, aby šla taky, takže s ní nastoupí do jednoho. Sama má nohu na pedálu, protože ona by tam nedosáhla, má Soph na klíně a nechává jí řídit. Samozřejmě je největší sranda nabourat co nejvíc tátu s bráchou.* Jo, půjdeme. *Přikývne pak, když vidí, jak Hay začal usínat, i když na její souhlas on nečeká a vyjde za ním směrem k autu, do kterého se pak posadí a nechá Maxe řídit. V paláci pak uloží děti do postýlek a dá jim dobrou noc. Stejně oba usínali už v autě.*