Komnaty královské rodiny

Kdybys to neudělala ty asi bych to brzo udělal já. *Zamumlá si spíš pro sebe. Tenkrát se vážně snažil držet, ale prostě nedovedl sledovat někoho jiného, jak s Nyv flirtuje. Možná to od něj bylo přehnaně majetnické, alespoň v tu chvíli určitě, ale nemohl si pomoci. Představa jí s někým jiným byla... nejen nepříjemná. Ale absolutně nepřijatelná. Zacukají mu koutky nad tím přiznáním.* Opravdu? U mě ho překonal Valentýn. *Usměje se naplno.* A jsem si jistý, že další skvělé večery přijdou. *Aby mu nakonec neobsadila celou top desítku. Samozřejmě že si v hlavě vedl seznam, měl rád ve věcech pořádek. Doopravdy jej nadchne, že začala uvažovat nad odjezdem. Ví, že to pro ni nebude lehké a chápe, že opustit rodinu... nebo spíš rodiny, musí být dost nereálná představa, ale už s ní ve své budoucnosti počítá. A pokud by si ji jednou měl vzít, nejspíše by to stejně takhle dopadlo. Jeho pohled zjihne, když mu tohle vypráví.* Nerad to přiznávám, ale Liv měla v něčem pravdu. Rozhodně jsem nikdy nebyl šťastnější než s tebou. *Byl to prostý fakt. Ani se tolik nesmál. Většinou byl upřímně zalezlý ve svých knihách a studiu a uvolnil se jen kolem svých sourozenců a rodiny. Potřese hlavou.* To, že mě občas štve, že nemyslíš více sama na sebe, ještě neznamená, že tu vlastnost neobdivuju. *Vyvrátí jí to. Miluje to na ní stejně jako nenávidí, protože na jednu stranu to doopravdy obdivuje, na tu druhou o ni má starost. Její jednání ve sprše ho dostane nepřipraveného. Očividně z ní udělal pěknou potvoru provokatérskou.* Vlastně jsem pizzu dlouho neměl. *Přizná se zamyšleně.* Jakou máš vlastně ráda? *Zeptá se zvědavě. Pořád je spousta maličkostí, které o ní netuší.* No, já myslím, že spousta dam by takovou situaci ocenila. *Rýpne si a zadusí smích.* Ale jinak souhlasím. A ty by sis měla nechat něco u mě. Trávíme jeden u druhého tolik času, že... *Zamyšleně na ni pohlédne.* Že by bylo skoro jednodušší mít společnou komnatu. *Podotkne. Bylo by jedno, zda by on přesunul věci k ní nebo ona k němu. Ale celkem by chápal, kdyby nechtěla podniknout takový oficiální krok. Byli spolu krátce a tenhle drb by se určitě roznesl rychle.* Mám dvě sestry, myslím že tvé dva bratry zvládnu levou zadní. *Ujistí ji s úsměvem a jde do pokoje, aby objednal pizzu. Počká, až přijde i ona, není si jistý, zda si nebude chtít vyfénovat vlasy. Lehne si do postele a tak trochu zírá do prázdna, ale u něj to není nic nezvyklé. Upřímně si prostě jen v hlavě třídí myšlenky.*

Divím se, že jsi to neudělal. *Přizná. Ten chlápek ale ihned jak se tam objevil Lucien pochopil, že tam nemá co dělat a zmizel. Pravděpodobně kdyby to táhl dále tak by měl už problém to přežít bez nějakého šrámu.* Valentýn.. To je pravda. Ahh.. S tebou je těžký vybrat jednu nelepší noc. Nejde to, vzdávám to. Jsou nejlepší všechny. *Uchechtne se. Pro ni je to ale pravda.* To určitě. *Už jen dnešek.. Tak nějak začala uvažovala nad tím, že by odjela s Lucienem do Belgie. Prvně by tam byla sama nebo přesněji by měla jen jeho a možná i s Liviou by se mohla bavit, ale nechtěla by ji zase tolik otravovat, ale nějak by se zorientovala. A i kdyby měla byt s ním v paláci nepřipadalo by jí to tak hrozný. Když je s ním nevadí jí snad nic. Jeho přítomnost je pro ni nejdůležitější a je jí jedno, jestli jsou v soukromí na horách, všem na očích v paláci.. Usměje se.* Nechceš to zopakovat? Ráda bych si to nahrála. Zaprvé mě strašně těší to slyšet a samozřejmě to cítím stejně a za druhé mám pocit, že mi nikdo neuvěří, že jsi někdy přiznal, že Livia měla v něčem pravdu. *Pobaveně se na něj usměje. Tohle se vážně často nestává a je to zcela výjimečná situace. Nemůže se divit, že to bere jako velkou věc. Skoro by ho podezírala, že se někde totálně zlil, ale to by snad z něj ten alkohol cítila a ona necítí nic.* Díky. Vážně mě těší, že mě takhle vidíš. *Vše, co o ní řekl ji moc potěšilo, to na ní jde vidět, podle toho velkého šťastného úsměvu. I když.. Pořád by si stála za tím, že by se mohla najít holka, která by pro Luciena mohla být lepší. Která by si ho víc zasloužila.*/Nebo můžu já zkusit být lepší, chodit s ním ven a vážně se vykašlat na lidi, kteří nás pozorují. / Kormě těch na kterých jsou mořské plody asi všechny. Nejoblíbenější nejspíše.. Quatro Formaggi a Prosciutto. Taková klasika. *Pokrčí rameny.* Co ty? *Nechce si objednat něco, co by chutnalo jen jí. Ona by si dala i jiný druh, který by chutnal více jemu. Sice třeba taky nemusí ananas, ale kdyby jí řekl, že ho má rád, snědla by to. Nemusí ho tam mít, ale kdyby tam byl, tak by nad tím neohrnula nos.* Jo a pak by se asi projevila moje žárlivost, kdyby tě okukovaly nápadně a nebo ještě nabízely, že tě zahřejí.. *Uchechtne se.*/Vyškrábání očí to jistí./ *Překvapeně nadzvedne obočí.* A ty bys chtěl společnou komnatu? *Znají se dva měsíce, to není tak dlouho, ale i jeho sestra ž delší dobu je se svým manželem.. Vždyť ti dva se vzali asi po dvou týdnech, co se znali, ať jim dají pokoj, kdyby se teď sestěhovali.* Jace je můj otec. Xavier se nezmiňoval, jestli na tebe chce udělat nálet. *Musí si rychle vyfénovat vlasy, i když to dneska trochu odbyde. Jsou na dotek ještě trochu vlhké, ale aspoň.* Chlapi to fakt mají lehčí, já se tu musím fénovat dlouho, ty vlasy nemám ještě ani úplně suchý.. Ale aspoň nevypadám jako vodník.

/Já vlastně taky./ *Ale už v tu chvíli mu přišlo, že to neprávem přehání. I když kdyby ten chlap pokračoval, asi by mu zařídil nějakou nehodu.* Tak to mě těší! Měl bych zapracovat na tom, aby i tahle byla nezapomenutelná. *Zasměje se. Vyhovovalo mu, když spolu měly takový obyčejný večer, povídali si, dali si večeři, váleli se v posteli a koukali na film. Myslel si, že to bude považovat za ztrátu času, ale všechno to nutkání něco dělat se v její přítomnosti uklidnilo. S ní jako s jedinou dokázal existovat v přítomný moment. Nepřemýšlet nad minulostí, přehnaně nehloubat nad budoucností. Ne, na to byla přítomnost až příliš dobrá. Například teď, když v zásadě navrhla, že by s ním do Belgie přeci jen odjela* Hahaha, opovaž se jí to říct. *Zamračí se.* Jinak to budu mít na talíři pořád. *Sice by to bylo ohledně faktu, který mu nevadí, ale přeci jen si je téměř jistý, že by to vytahovala snad pokaždé, co by se viděli.* Kéž by ses tak taky viděla. *Potlačí povzdech. Kdyby jen tušila, jak ji vidí on, už by o sobě nemohla pochybovat. Sám těžko zvládl identifikovat ty pocity, které v něm vyvolával prostý pohled na ni.* Dobře. *Přikývne.* Jakákoliv sýrová je dobrá volba. *Pousměje se, takže objednávka je jasná.* Ale nesnáším olivy. *Dodá. Ani neví proč, jednou je zkusil a vlastně nechutnali až tak zle, jak si myslel, ačkoliv by si je jen tak nedal. Ale jako dítě je doopravdy nenáviděl a dodnes mu prostý pohled na ně tak trochu kazil chuť na jídlo celkově.* Oh, a jak přesně by se projevila tvoje žárlivost? *Optá se zvědavě. Vlastně ji snad ještě neviděl žárlit. Skoro by ani nevěřil, že je toho schopna s tím, jak se ke všem chová mile a zdvořile. Nebo si minimálně nebyl jist, zda by to dala najevo.* Ano? Když bys chtěla ty. *Zmateně zamrká. Vždyť by to jinak nenavrhoval, no ne?* Spoustu věcí by to usnadnilo. *Dodá. Nemuseli by si oba posouvat věci. Nestalo by se jak jednou, že si nechal notebook ve svém pokoji, a pak málem zaspal důležitý videohovor a musel přebíhat přes půl chaty na horách. Zamyslel se nad tím a odpovídal na další větu automaticky, za což si vzápětí vynadá, protože se díky tomu zásadně sekl ve jménech.* Myslím, že nemít toho Xavier tolik se Selekcí, určitě se do mě pustí taky. *Ušklíbne se.* Ne, že by do nás komukoliv z nich něco bylo. Když se budou moct vyptávat, prostě řeknu, že ke mně patříš tak jako tak, a ublížit ti určitě nemám v úmyslu. Už jen protože to udělat, tak to od nich schytám. /Ačkoliv se bránit umím, tři na jednoho jsou dost přesila./ *Nechá ji si alespoň částečně vysušit vlasy a pousměje se nad jejím remcáním. Raději ji stáhne na postel hned jak se dostatečně přiblíží a přitáhne si ji do náruče.* Vypadáš dokonale. *Ujistí ji stále s úsměvem.* A krásně voníš. *Dodá. Spokojeně se vrátí tam, kde v koupelně přestal a políbí jí v ohbí ramene a krku. Polibky se však přesouvá podél hrdla až k uchu.* Máme tak půl hodiny, než nám pizzu donesou. *Podotkne a lehce jí skousne lalůček.* Nějaké nápady na to, jak se zabavit? *Dobírá si ji.*

Úžasná je už pro mě teď. I když později se to hodnocení ještě možná zvýší. *Zazubí se na něj. Vážně by jen stěží vybrala jednu nejlepší noc s ním, všechny jsou pro ni nejlepší. Dovede si s ním představit být v Belgii. Naopak si skoro nedovede představit být v Illey bez něj. Sice by si tam musela na hodně věcí zvyknout a seznámit se se spoustou lidí, což taky není věc, kterou zrovna miluje, ale zvládlo by se to. * Tak nic no.. I když.. Mám na tebe aspoň páku, pokud mě naštveš. Ale sakra i s tím videem by to bylo lepší. *Uchechtne se. To, že souhlasil s Liviou jí jen tak nikdo neuvěří.* Když jsem s tebou připadám si tak. Dost mi v tom pomáháš. *Vážně si s ním připadá nádherná, když se na ni tak dívá a dotýká se jí. I vtipná, když se jí podaří ho rozesmát.* Jo, sýrovou musí mít rád snad každý. /Pokud ne.. co je to za člověka?/ Olivy mi nevadí, ale zase je tam vyloženě nepotřebuju. Asi jako třeba ananas. Ne, že bych to milovala, ale pizzu s ananasem bych ani snědla. Nestavím se ani na stranu barikády, že na pizzu nepatří a ani na tu druhou, která tvrdí, že jo. *Ohledně tohohle jsou rozporuplné názory, ale podle ní by se měli obě dvě strany spojit proti většímu zlu.. Jahodě na pizze. Ano i tohle se začalo přidávat na sýrovou pizzu.* Vyškrábání očí to jistí.. *Prohodí jen tam mimoděk.* Ne, asi bych je odstrčila, přede všema si sedla na tvůj klín a vášnivě tě políbila, aby pochopili, že jsi zadaný a to se mnou. Obejde se to i bez násilí. *Pokrčí rameny a pobaveně se usměje.* /No, kdyby jim to nedocvaklo, asi bych se na ně vrhla. / Ane, že mě teď budeš schválně nutit žárlit. Bože.. Už si to jen představím na akci.. Na nějakém plese z nás chytnou ještě stoleté hraběnky infarkty.. *Uchechtne se. Lidi v sále by asi nepodplatil, aby odešli a nechal jim soukromí. Všichni tma mají peněz jako želez. Když teda pomineme sloužící.* No.. Mně se to zdá vlastně jako docela dobrý nápad. Stejně většinu dne trávíme spolu. A máš pravdu, dost věcí by to usnadnilo. Nemusel bys přebíhat sem a tak kvůli práci. *O tom skoro zmeškaném videohovoru ví.* Když bys vyřizoval něco důležitého, nepletla bych se ti do toho a klidně bych si mezitím skočila třeba do knihovny. Kdyby ses potřeboval moc soustředit. *Pokrčí rameny. Nějak by to šlo. A aspoň by zjistili, jak jim to klape takhle. Kdyby odjela do Belgie, taky by tam byli převážně oni dva.* Jo, to je asi pravda. *Nedivila by se, kdyby Xavier i tak ale plánoval na Luciena nálet.* To, že se ke mě chováš úžasně a já jsem šťastná jsem se jim pokoušela už vysvětlovat, ale ti tvrdohlavci si to nenechají vysvětlit. *Odfrkne si. Vysuší si vlasy a vrátí se do pokoje, kde začne na tohle remcat. Nenamítá, když si ji Lucien přitáhne do náruče.* Děkuju. *Usměje se.*Teď mimochodem voníme stejně.* Použila svoje mýdlo, jeho tady nebylo a je to škoda, že z něj necítí tu jeho normální obvyklou vůni. Lehce zakloní hlavu a spokojeně vzdychne když ji začne Lucien líbat a prolíbá si cestičku od jejího krku až k uchu.* Ty moc dobře víš, na co myslím. *Pootočí hlavu, aby ho mohla políbit na rty.* Nabízí se asi tři možnosti.. Buď si mě teď hned můžeš vzít nebo si můžeme povídat a nebo se začít dohadovat kdo teda vybere film, já říkám, že můžeš ty je mi to jedno. *Uchechtne se.* Která z těch možností se líbí nejvíce tobě? *Přece jen, on z nich dvou má raději mít kontrolu v tom vztahu, tak mu ji dopřává.*

/Pokusím se./ *Usměje se, ale úsměv mu přeci jen zakolísá.* Tak to je teda podpásovka. Jestli to uděláš, řeknu Livii, že by sis s ní ráda udělala holčičí večer. *Postraší ji na oplátku.* V tom případě v tom budu pokračovat. *Ujistí ji. Nejde o to, že by jí chtěl svůj názor vnucovat, ale podle něj se dost podceňovala. Jenže pro něj byla výjimečná. Chtěl by, aby alespoň to chápala a nepochybovala o tom. Přemýšlel o tom totiž hodně. Jak jinak taky. Ačkoliv to ona vědět vážně nemusí, porovnával ji s čirou logikou s jinými ženami, snažil se přijít na to, proč zrovna ona na něj má takový vliv. A došel jednoduše k názoru, že tuhle správnou kombinaci u žádné jiné ženy nenalezne. S žádnou z nich se necítil stejně.* Tak to jsme na tom s ananasem podobně. *Uzná. Rád vaří a občas vyzkouší kombinaci sladkého a slaného. Zrovna ananas na pizze není jeho nejoblíbenější, ale nepovažuje ji ani za špatnou. Její poznámce se musí zasmát.* /A ty ses mi snažila namluvit, že jsi andílek./ Hmm, ale možná by to nebylo na škodu. Políbím tě uprostřed parketu a budu mít jistotu, že každý muž bude vědět, ke komu patříš a žádná ženská si netroufne na mě. Vyřešeno. /Dvě mouchy jednou ranou./ *Přestože znal i ty vlezlé typy, co se nevzdávaly jen tak. Zcela upřímně se zeširoka usměje.* Tak fajn. Jen se dohodneme, kdo se přestěhuje kam. *Jemu nevadí si nechat přenést věci sem. Její komnata je o trochu větší a taky je v tomhle křídle méně pokojů, na druhou stanu ty pokoje obývá její rodina, tudíž si není jistý, zda se naopak nebude chtít vzdálit. Zvlášť když už tak si ho plánuje půlka Schreavů kvůli Nyv podat.* Holt jim to budeme muset ukazovat, než jim to prostě docvakne. Dám si jako osobní cíl dělat tě šťastnou. *Zazubí se rozverně. Dnes má vážně skvělou náladu. Přitáhne si ji do náruče a nad tím konstatováním se usměje.* To ano. Ale zakazuju ti někdy měnit šampon. *Zaškubou mu koutky. Upřímně by ho asi štvalo, kdyby ho vyměnila. Nic by neřekl, ale vážně si její vůni oblíbil. Neodolá tomu, aby se nevrátil k předchozí činnosti a pomalu se polibky přemístí z jejího krku až k uchu, kde zastane. Rozhodně mu ale nevadí, když pootočí hlavu a věnuje mu polibek. Téměř líně ho na okamžik prodlouží, před odtáhnutím na vteřinu skousne spodní ret a lehce potáhne.* Hmmm, nech mě přemýšlet. *Hraje zamyšlení, přestože má jasno, což dokazuje i to, jak jí ukazováček zahákne za jedno ramínko a stáhne ho dolů i vrchním lemem tílka, díky čemuž má volný přístup k jejímu ňadru, k němuž se skloní. Jazykem obkrouží bradavku, zatímco rukou táhne dále po jejím boku a dlaní vklouzne pod látku šortek do jejího klína. Nechce se mu teď nikam spěchat, a tak trpělivě odkládá samotný sex na později, ale nemůže odolat tomu, aby se jí nedotýkal. Nehledě na to, že by měl plnit své předsevzetí o tom ji udržovat šťastnou a spokojenou. Zlehka krouží ukazováčkem kolem jejího poštěváčku, dráždí ji, než do ní vnoří hned dva prsty a spokojeně si povzdechne nad tím, jak je už teď připravená. Ústy se stále věnuje jejímu ňadru, zatímco do ní prsty proniká v pomalém, ale neúprosném rytmu. Dlaň přitlačí blíže jejímu klínu, aby se s pohybem otíral i o to nejcitlivější místo. Tempo však přeci jen zrychluje, polibky se vrátí ke krku a více vzadu, kousek pod uchem, jí udělá další drobnou milostnou značku. Tak aby ji snáze schovala, ale přeci jen ty staré už úplně vybledly a to se mu nelíbilo. Ucítí, když se kolem něj sevře a tiše si povzdechne. Tohle ho rozhodně neomrzí, ani způsob, jakým v opojení říká jeho jméno.* /Ale pro pizzu půjdeš ty./ *I kdyby se oblékl lépe, tak ani v kalhotách neskryje erekci, kterou mu tohle způsobilo.*

No tak. To bys mi neudělal, že ne? *Udělá na něj psí oči, aby jí potvrdil, že takhle b jí vlastní sestře neoředhodil.* I když.. když jsme si jen psaly zdála se mi docela milá. Když je těhotná vzala bych si s sebou nějakou čokoládu, kterou bych jí v nouzi hodila, abych ji uklidnila a vzala nohy na ramena. *Uchechtne se, když vymyslí tento geniální plán jak přežít jeho sestru. Ale vážně se jí nezdála tak hrozná. Naopak by si s ní docela ráda popovídala.*A pochybuju, že bys taky chtěl riskovat, že by mi o tobě řekla nějaké pořádně trapné historky z dětství. Tak co? Pořád mě jí plánuješ takhle předhodit? *Pochybuje, že se mu líbí představa toho, že by ho pak otravovala s jeho historkama a provokovala. Jednoduše řečeno, dala by mu to pěkně sežrat.* Jo, neříkám, že mi třeba vadí kombinace slaného a sladkého, naopak, zkoušela jsem třeba preclíky v čokoládě a to nebylo nejhorší, ale že bych potřebovala na pizze ananas se říct nedá. Navíc mi ani moc nechutná samotný. *Když už tak si raději dá kokos, ale to je věc, která se na pizzu nehodí už vůbec. To jak by žárlila asi jasně dokazuje, že andílek není už ani náhodou. Jen se jí vážně nelíbí představa, že by měl být Lucien s některou jinou ženskou. A zase to se sovou žárlivostí nepřehání, zatím se ani moc neprojevila. A nevadí jí, když prohodí pár slov s některou dívkou, jen kdyby se k němu moc lísala, tak by zakročila.*To zní dobře. *Usměje se na něj. Problémy jich obou by byly vyřešené. A stejně tak to platí, když se rozhodnou sestěhovat do jedné komnaty.* To je i upřímně jedno. Moje komnata je o něco větší než tvoje, ale zase jsou tu komnaty i mé rodiny a tak.. Ta tvoje je zase všude blíže.. *Komnaty pro hosty jsou v druhém patře, kdež to pro královskou rodinu ž ve třetím.* Ale na druhou ta moje je zase více zašitá a když pomineme komnaty ostatních je tu o něco větší soukromí. Ale je mi to vážně jedno. *Pokrčí rameny.*S tím nebudeš mít moc starostí. Jsem s tebou šťastná pořád. Jednou mě políbíš a hned se mi neuvěřitelně zlepší den. *Vždyť se v jeho přítomnosti snad jen usmívá.* Takže když s tebou odjedu do Belgie, zařídíš aby mi byl vozen ten stejný šampón až tam? *Zacukají jí pobaveně koutky. Kdo ví, jestli by tam ta značka byla, že jo. Když se jí polibky dostane přes krk až k uchu, pootočí hlavu, aby ho sama políbila a usměje se, když ten polibek prodlouží a ještě jí lehce skousne ret. Zbožňuje, když tohle udělá. Nenamítá, když jí z části sundá její tílko. Před pár týdny by byla červená až za ušima, ale před ním se už naučila nečervenat. Navíc spolu dělali už tolik věcí, že vidět ji nahou je to nejnevinnější, co může. Spokojeně vzdychne, když jí obkrouží jazykem bradavku a o chvilku později, když do ní vnoří hned dva své prsty znovu potichu vzdychne. Zakloní hlavu, aby měl lepší přístup k jejím krku, kde se í rozhodl udělat další značku. Už pozná, kdy se o to pokouší, obzvláště se věnuje jednomu místečku na jejím krku. Rukou mu vjede do vlasů, jako by si ho chtěla přidržovat více u sebe. Blbý je, že teď když jsou v Midstonu, už se nebude muset tolik nabalovat a tudíž jeho značky budou moci lidi lépe zahlédnout, ale.. k čertu s tím. Momentálně je to ta poslední věc, která ji trápí. Jestli je uvidí, tak ať. Stejně všichni ví, že jsou spolu a musí jim být jasné, že spolu už i několikrát spali. Cítí jak zrychluje to tempo, které jí vede k vrcholu. Jakmile ho dosáhne zasténá jeho jméno. Skousne si lehce ret, což je její menší zlozvyk a pak se na něj usměje.* Jak jsem řekla, jsi prostě dokonalý a já jsem s tebou moc šťastná.

To záleží, zda jí řekneš, že jsem jí dal za pravdu. *Stojí si za svým i přes její psí oči, kterým je těžké odolávat.* Haha, zkus to, pak ji utěšuj, až začne nadávat, jak kvůli těhotenství přibírá a je z ní koule. *Zaškubou mu koutky. Jindy by čokoláda nejspíše pomohla, ale v téhle fázi určitě spíš naopak. * /Zvlášť když má chuť spíš na okurky se zmrzlinou./ Mám rozhodně míň trapných historek než ona. *Potřese hlavou. Byl celkem slušné dítě. Trochu hyperaktivní a mudrlant, takže se hádal s učiteli a taky naboural kamerový systém v paláci, ale jinak neměl zas tolik trapných historek.* Kuřecí steak s broskví je třeba klasika. *Pokrčí rameny. To byla asi jeho nejoblíbenější kombinace. Případně kuřecí steak s hermelínem a medem. Celkově se kuřecí maso skvěle kombinovalo se sladkým. Její žárlivost ji potěší, ale nejspíše nebude potřeba, má stejně oči jen pro ni.* Tak já se přestěhuju sem. *Zaškubou mu koutky. Aspoň Austin i Xavier a Jace rozhodně uslyší, že je spokojená, hlavně v noci.* Hmm, to abych tě líbal pořád. Čistě z nezištných důvodů, samozřejmě. *Zaškubou mu koutky a přitáhne si ji blíž.* Jasně. Budu ho objednávat po litrech, aby ti nikdy nedošel. *Ujistí ji ve vtipu, i když u něj jeden neví. Z výběru činností má jasného favorita, což jeho činy jasně dokládají. Vzhledem k tomu, že ona ani trochu neprotestuje, naopak mu ochotně zaklání hlavu a vjede mu prsty do vlasů, je očividně jen pro. Brzy cítí, jak se blíží vrcholu, a tak zrychlí tempo a tentokrát ji nepolíbí, chce slyšet, jak zasténá jeho jméno. Spokojeně se usměje a stáhne ruku.* Mluví z tebe endorfiny. *Zaškubou mu koutky a následně neodolá dalšímu pokusu přimět ji se červenat, když si zamyšleně přejede prsty po rtech a následně si je olízne.* Hmm, možná jsem si měl dát na večeři tebe. Rozhodně jsi to nejsladší v nabídce. *Zazubí se rozverně. V tu chvíli už ale někdo klepe na dveře.* Aaa pizza je tu. No co, stále můžeš být dezert. *Spraví jí ramínko.* Zaběhneš tam? *Výmluvně shlédne na to, jak sám vypadá, když tam leží jen v boxerkách, zvlášť když se v nich ještě stále vyjímá očividná vyboulenina.*

Ale no taaak. To jí musím říct. Víš jak by ji to potěšilo? A kdo ví, kdy se to zase bude opakovat. Jestli vůbec někdy. *Tohle bylo poprvé, co dal své sestře za pravdu a ona to přece nemůže jen tak přejít!* Vždyť čeká trojčata, ne? Jasně, že musí přibrat. Ale jakmile si pochová ty tři zázraky určitě jí dojde, že to stálo za to. A těch zbylých sedm měsíců.. To s ní nějak vydržíme . Však snad víš, kde jsou v Belgii protiatomové úkryty, ne? Tam budou i zásoby jídla, tak se tam zašijeme. *Pokrčí rameny a pobaveně se usměje.* Ale nějaké určitě máš. A já bych se spokojila i s jednou jedinou. Takže si s tvou sestrou asi brzy promluvím. Mohl by to být zajímavý rozhovor. *Zazubí se na něj jako neviňátko.* Jo, ten jsem párkrát měla a dost mi chutnal. *Přikývne. Vážně jsou slaná a sladká jídla, která se k sobě hodí ale pak tu jsou jahody anebo ananas na pizze..* Dobře.. Budu muset Aideen upozornit, ať si pořídí hodně špuntů do uší. Má docela lehký spaní, víš? *Naštěstí teda nemá komnatu hned vedle ní, takže se tu uprostřed noci, kdy budou probíhat nějaké ty hrátky v posteli neobjeví jen županu, naštvaná a nebude na ně křičet.*/Ji obměkčím, že zaděláváme na malý Aideen přinejhorším./*Se svou sestrou se začala bavit už na horách a musí uznat, že je vážně skvělá. Když byla u té rodiny, který ji vychovala, měla dva bratry a sestru, které byl jen půlrok, s tou si takhle povídat nemohla. * Já bych si rozhodně nestěžovala. *Usměje se a ochotně se přitiskne blíže k němu.* Něco mi říká, že bys toho vážně schopný byl. *Když už kupuje domy a první vydání knih, tohle by ji překvapilo asi méně. Začnou se věnovat o něco lepším činnostem, i když nedojde přímo na věc, nestěžuje si. Ochotně zakloní hlavu, aby měl lepší přístup ke jejímu krku, kde ji udělá značku a brzy na to se začne blížit k vrcholu a když jej dosáhne zasténá jeho jméno.* Nejen ty. Říkala jsem to i před tím a řeknu ti to klidně i později, abys tímhle argumentovat nemohl. *Usměje se na něj. Už trochu zčervená, když si všimne, jak si olízne prsty. Jen nad tím potřese hlavou.* Jdu pro ni. *Přikývne. Rukou si projede vlasy, které ale nezakrývají tu její značku. No, nevadí jí to. Když si stoupá, ještě schválně škádlivě lehce rukou přejede po vyboulenině na jeho boxerkách a pak už odběhne ke dveřím. *Děkuju. *Poděkuje poslíčkovi s pizzou a následně se i s ní vrátí k Lucienovi na postel.*

Potěšilo a předhazovala by mi to do konce života. *Odfrkne si.* No právě, ale to jí nevysvětlíš. *Pokrčí rameny. Naštěstí největší starosti s tím má Easton. On osobně jí jednou za čas naláká na nějaké jídlo, které uvaří.* Ta je naštvaná schopná dobít i protiatomový kryt. Na co tanky nebo atomové bomby, stačí postavit Liv do první linie. *Zaškubou mu koutky.* Hej! Takhle toho zneužít proti mně. *Potlačí povzdech a schválně se zatváří zkroušeně. Shodnou se tedy na stěhování.* To už je její problém. *Zazubí se. Určitě si ty špunty když tak zvládne pořídit sama. On se nehodlá nechat připravit o její slastné steny.* Takže si s Aideen rozumíš? *Neodolá troše vyzvídání. Zajímá ho, jak si teď s rodinou vede. Z jeho pohledu je to lepší než na začátku, ale nemá do toho ten správný vhled, aby mohl soudit.* Ještě aby jo. *Zasměje se a taky ji políbí nazpět. * Pravděpodobně. *Potvrdí jí a raději se věnuje už jen jí. Rozhodně je to nejlepší způsob, jak se teď na chvíli zabavit.* Hmm, rozhodně by se mi neomrzelo to poslouchat. *Zhodnotí to, endorfiny nebo ne. Úsměv se mu rozšíří, když se začervená. Nakonec má přeci jen ještě nějaký vliv a nezkazil ji úplně. Úsměv ho ale přejde, když mu schválně provokativně přejede dlaní po značné vyboulenině a zatne čelist.* /Potvora, potvora, potvora./ *Útrpně zasténá a nechá ji jít pro pizzu. Stále na ni hledí trochu uraženě, až se vrátí.* Doopravdy jsem z tebe udělal neskutečného provokatéra. *Potřese hlavou. Pizza ale hezky voní, díky čemuž si uvědomí, že má vlastně i celkem hlad.* Chceš si k tomu pustit film? *Navrhne. Dnes by vybíral on, což ho alespoň zachraňuje před dalším romantickým filmem.*

No.. to je možná pravda, ale potěšilo by ji to taky určitě. A třeba by ti to tolik do obličeje nepředhazovala. Jen tak desetkrát denně. *Zacukají jí pobaveně koutky rtů.* Žena, která mě vychovala byla těhotná nedávno, e to vlastně rok a půl. Zkusím si s ní promluvit. Dost toho o tom teď vím. A třeba se mi ji podaří uklidni. Ta žena váhu potom shodila rychle a to ani moc necvičila. Liv se třemi dětmi a povinnostmi se nezastaví. Klidně bych se vsadila, že po šestinedělí bude vypadat skoro jako před těhotenstvím. *Všila si, že byla a pořád je Liv dost hubená a tahle figura se jí určitě vrátí brzy.* Tak to jsme asi dost v háji. *Usoudí a pobaveně se usměje. Pokrčí rameny.* Musím z toho aspoň něco vytěžit. A zajímá mě, co dělal za blbosti takový malý roztomilý Lucien. *Ideální by bylo, kdyby jí ukázala Liv i nějaké jeho fotky. Nechce toho ani tolik zneužít proti němu, spíše si je přeje vidět proto, aby se podívala jaký být Lucien malý a dozvěděla se toho o něm více. Když se shodnou na sestěhováním sem prohodí, že bude muset Aideen upozornit. Nebudou zrovna tiší sousedé.* Jo.. docela jo. Potkala jsem ji vlastně ještě na horách v kavárně, kam jsem tuhle šla, říkala jsem ti to. *Ten den měl zrovna více práce, tak aby ho nerušila.* Povídaly jsme si spolu a bylo to vlastně docela fajn *Je ráda, že jí dala šanci. Ta představa, že by ji pořád líbal se jí dost líbí, co by lhala.* Tak ti to budu opakovat klidně pořád dokola. *Podle ní je pro ni dokonalý. Zčervená, když si Lucien olízne prsty, kterými ji před chvilkou ještě provokoval a když na dveře zaklepe poslíček s pizzou, poupraví se. Aby mu tohle provokování oplatila, přejede mu rukou po jeho vyboulenině, která jde vidět i skrz boxerky. * Nemohla jsem zůstat taková jaká jsem byla, když jsem s tebou. Touha ti občas oplatit to provokování je až moc silná. *Pokrčí rameny a vleze si na postel, kde se posadí to tureckého sedu a položí vedle sebe pizzu.* Můžeme, vyber. *Podá mu ovladač a otevře krabici s pizzou. Teď jde ta vůně cítit ještě silněji.* Vypadá vážně úžasně.

*Nad tím si jen odfrkne, vždyť Liv zná, měl by to rozhodně na talíři denně. Trochu se pozastaví nad tím slovním spojením, kterým označí svou adoptivní matku, ale nemůže se jí divit. Taky se s tím musí nějak srovnat.* Taky si myslím, ale jí to prostě nevymluvíš. *Teď trochu lépe rozuměl tomu, proč to tak cítila, když mu to vysvětlila, přesto mu to přišlo jako pitomost. Liv měla rozhodně více kvalit než jen to, že byla hezká. Doufal, že s dětmi trochu přehází priority.* To teda jsme. *Přikývne pobaveně.* No dovol, byl jsem zlaté dítě. *Usměje se nevinně. Není to tak docela pravda. Možná když byl doopravdy ještě batole, ale jakmile mohl běhat a mluvit, vydal za tři děti. Bylo těžké ho zabavit, učivo mu šlo do hlavy samo a byl neskonale zvědavý. Učitelé ho díky tomu napůl milovali a napůl nenáviděli. Rodina si prostě jen trhala vlasy. Vyzvídá ohledně Aideen, když už se o ní Nyv dobrovolně zmínila.* Tak to jsem rád. Sestru v podobném věku jsi vlastně nikdy neměla, že? *Pokud si dobře pamatoval, měla bratry a až nedávno se narodil do rodiny další dívčí člen. Co on by dal za bratry, se dvěma sestrami to neměl zrovna snadné.* Aby ze mě pak nebyl egoista. *Varuje ji a spokojeně se opře zády o polštáře, když se mu konečně zase něčím povede ji donutit zčervenat. Jen kdyby mu to tak krutě neoplácela.* Hmm, muži jsou ve vztahu vážně utlačovaná stvoření. *Zamrmle rádoby uraženě. Vezme ovladač a v televizi najde film v zásadě náhodně. Dávají Jurský park, který považuje až na občasné archeologické nepřesnosti za poměrně ucházející, a tak ho tam nechá a nepřepíná na dvd. Následně se ale zaměří na pizzu.* Podle toho obdivného pohledu bych skoro začal žárlit. *Podotkne.* Dobrou chuť. *Zkonstatuje nakonec, protože hlad přeci jen vítězí. Upřímně nemá moc tendenci u jídla mluvit a zrovna s Nyv mu nepřijde mlčení jako něco trapného a nepříjemného, a tak jí v tichu a poklidu. Zajímalo by ho, zda to mezi nimi bude takové pořád. Nestěžoval by si. I když s dětmi by se to asi změnilo. Nijak se o tom nebavili, ale počítal s tím je do budoucna mít. Zatím mu ale vážně stačí být trojnásobným strýčkem.*

Asi ne, pokud je stejně tvrdohlavá jako ty. Ale stejně s ní zase někdy budu mluvit, tak se aspoň můžu pokusit ji trochu uklidnit. *Pokrčí rameny. Možná těhotná sama nebyla, ale její adoptivní máma ano, takže ví snad o všem. Dost se i o svou mladší sestřičku starala, takže pokud s Lucienem vážně odjede do Belgie, ráda bude Liv s trojčaty pomáhat.*/Vidět s nimi Luciena by byl zážitek./*A o ten se nesmí nechat ochudit.* Jo, asi tak nevinné jako jsem já andílek, že? *Uchechtne se.* Ale vidíš.. Když o sobě tvrdíš, že jsi byl nevinný andílek tak by ti snad nemělo vadit, že s poptám po nějakých historkách, ne? Nejspíše by v tom případě neměly být ani tak hrozné. *Na tohle snad nemá, co říct. Kdyby byl skutečně nevinný, žádné pitomosti by v dětství neprovedl a tudíž by mu nemělo proč vadit, kdyby se na ně vyptávala.* Neměla. Měla jsem jen dva mladší bratry a sestra se mi právě narodila před tím půl rokem. Ale je fajn mít Aideen. Teď jsem vlastně zároveň mladí a i z starší sestra. *Je mladší, než Austin, co zjistila. Ona se narodila prvního července, kdež to on dvacátého-čtvrtého června. To je tím, že je odnosily jiné matky. * Neboj, kdyby se to na tobě moc neprojevovalo nějak bych ti srazila hřebínek. *Slíbí mu pobaveně. Začala by se bavit s jiným chlápkem a stačilo by tak pět minut, než by se objevil u ní. Taková studená sprcha by to byla. Protože ji taky provokuje, tak mu to udělá taky a potěšeně se usměje, když se jí podaří z něj vymámit zasténání.* Jo, máte to vážně hrozný. *Našpulí rty a falešně ho lituje. Podá mu ovladač, aby mohl zapnout televizi a najít nějaký film. Výběr je dneska na něm a mezitím otevře krabici s pizzou.* Dobrý výběr filmu. *Usměje se. Tahle série se jí dost líbí.* Sice to vypadá lahodně, ale ty ještě více, neboj. *Sjede pohledem jeho hruď.* Dobrou chuť. *Popřeje mu a dá se pomalu do jídla. Nevadí jí to ticho mezi nimi. Není to trapné, ale spíše jako něco ve smyslu, že není třeba slov. Když oba dva dojí, více se k němu přitulí a začne ho až nepřítomně hladit po hrudi. Když začne film končit už se jí pomalu zavírají oči.* Dezert ais bude muset počkat do rána. *Zkonstatuje ospalým hlasem. Už se jí dost klíží oči. *

Zkusit to rozhodně můžeš. *Ujistí ji. Nejspíš i East ocení pomoc s uklidňováním jeho manželky. Diví se, že zatím nepropadl šílenství.* Ne, rozhodně nevinnější. *Zasměje se. Určitě na tom byl líp. Možná hyperaktivní, ale v zásadě hodné dítě.* Eeh, s touhle logikou se dá jen těžko hádat. *Protočí očima.* Fajn, ale dopředu říkám, že Liv rozhodně zveličuje! *Pobaveně si odfrkne.* V tom případě to máš stejný jako já, jsem mladší i starší bratr. *Usměje se.* /Naštěstí mám ale jen dva sourozence./ V tom případě je moje ego v dobrých rukou. *Potřese hlavou. Raději to nebude riskovat. Přestože všechny ty hezké věci se tak pěkně poslouchaly.* No já myslím, už jsem jako typický podpantoflák. *Povzdechne si a hraje s ní. Vybere film a pustí se do pizzy.* Jsem rád, že mi dáváš přednost. *Přece se nebude s pizzou dělit o pozornost. Jí v tichosti, ale to ticho není nepříjemné. Pizzu zlikvidují bez problémů, prázdnou krabici odloží prozatím na zem. Nechá ji, aby se k němu přitulila a spokojeně se pousměje.* Spi, hlupáčku. *Pošeptá jí a políbí ji na temeno hlavy. Cítí, jak brzy začne v klidu oddechovat. Ještě chvíli si na ni dívá a něžně jí shrne vlasy z tváře.* /Asi tě vážně miluju./ *Není si tím jistý, nikdy tenhle cit nepoznal, ale právě díky všem těm těžko identifikovatelným pocitům a hluboké spokojenosti pokaždé, kdy ji měl blízko, si to myslel. Povzdechne si a vypne televizi. Zavře oči a soustředí se na rytmus jejího dechu, který ho ukolébá do spánku.*

Ale vždyť jsem milý. No taaak, to musíš uznat. *Udělá na ni psí očka a nevinně zamrká.* Pff.. *Naoko uraženě si odfrkne. O tom, že by mohl jeho kamarád skončit jako koberec si sice dělal jen legraci, ale žárlit na něj může pořád.* Jo, ale to nic nemění na faktu, že lituji, že jsem ti nemohl pomoct. A nebo se jen dívat na to, jak sis sama poradila. Ví, že ho chce. Pozná to, ale proč si namlouvá, že ho nechce? Proč se jeho dotekům tak brání a zároveň se k němu tiskne více a více?* Myslíš, že kdybych tebe nechtěl, tančil bych s tebou? Kdybych mi řekl, že dneska, přesně teď si musím vybrat svou manželku.. Klekl bych se před tebou, Chris. I když se snažím dávat šanci i jiným dívkám, protože tě nechci nutit si mě vzít.. Chci tebe. A s žádnou jsem nedělal nic, co s tebou. Než jsme si tolikrát psali, byli na rande.. jsem asi tři políbil, ale nikdy se mi to nelíbilo tolik jako s tebou. Jsi první, kterou zmíním, když se mě rodina ptá na favoritky a podobný věci ohledně Selekce. *Pokrčí při tanci rameny.* Závidí, protože zrovna já můžu držet v náručí takovou krásku, jako jsi ty. *A ani neví, čím si to sakra zasloužil.* Rád bych. Pokud ale nepřijdeš, pochopím. Do ničeho tě nenutím, Chris a ani nutit nebudu. Volba je na tobě. *Pokrčí rameny. Když tanec skončí, nepouští ji, naopak si ji k sobě snad ještě více natiskne a na krátký moment spojí jejich rty. Pak se odtáhne a vykročí směrem k východu ze sálu. Nechá ji tam, samotnou, aby měla čas si protřídit myšlenky a rozhodnout se. Když dojde do komnaty, sundá si sako i s kravatou, které hodí na jedno křeslo a sám si lehne na postel, kde chvilku čučí do stropu a následně se rozhodne zabavit rodinným chatem. Přece jen neví, jestli s tu Chris objeví a ej si skoro na sto procent jistý, že ne. Ale i tak doufá, že uslyší každou chvilkou nesmělé zaťukání na dveře.*

Nemusím nic. *Prohodí s úsměvem.* Já toho tedy nelituju. *Snaží se přesvědčit sama se.* /Určitě ne./ *Nejspíš by zemřela studen, kdyby s ní byl v komnatě, když se dotýkala sama sebe. Anebo ne? Sakra, proč jí z té představy bylo horko? Vymámí z ní její obavy, ale není připravená na to, co jí odpoví. Dech se jí zadrhne a ona pátrá po jakékoliv neupřímnosti v jeho tváři, jenže žádnou nenalézá. Nedokáže mu odpovědět na nic dalšího. Pořád si to přehrává v hlavě.* /Volba... je na mě./ *Ten polibek ji překvapí, ale přijde jí to jako poslední hřebíček do rakve. Nedokáže si ani nyní zabránit tomu, aby se k němu podvědomě nenaklonila. Dělala to pokaždé. Její tělo bylo v tomhle ohledu přesvědčené už dávno. Netoužilo po tom, aby se jí vzdálil. Chvíli ji to trvá. Nedokáže se soustředit na čas. V sále ale nevydrží, a tak ho opustí. Kroky ji nesou směrem k její komnatě, jenže... vlastně ne. Zabočí špatně.* /Náhoda./ *Jenže pokračuje. Dokud nestane před jeho dveřmi.* /Co to dělám./ *Přesto zvedne ruku a po chvíli váhání zaklepe. V uších jí šumí, chvíli jí trvá si uvědomit, že to bude zvuk vlastního srdce a zběsilého tepu. Už už by se otočila a odcházela, jenže dveře se otevřou. Namáhavě poklne.* Jedna noc, že? *Vydechne a vyhledá jeho pohled. Stále si připadá zoufale nejistá. Vnitřně rozčilená, na něj, na sebe, na to, jak málo se dovede ovládat, když přijde na něj. A přesto tu stála. A tušila, že nikde jinde by ani být nechtěla.*

Fakt si myslím, že lámání mého srdíčka je nějaká tvoje zábava. /To jsem jí taky mohl dát jako šperk.. Rozlomené srdce na dvě půlky./*Samozřejmě o tom ale jen žertuje, stejně jak ona. Teda doufá. Chce, jí připadat milý. A vždyť vážně je, ne? U ní se snaží jako u žádné jiné dívky.* Vážně nelituješ? Hmm.. Dobře. Říkej co chceš, ale aspoň v myšlenkách na sebe buď upřímná. Jak řekl, chce ji. A kdyby si musel dneska vybrat manželu, vybere si ji. Snaží se jí dávat na výběr a myslet i na jiné dívky, nenechat si ji přirůst až tolik k srdci, ale nejde to. Chris je jedna a on se jí nechce vzdát. Možná to takhle zní, že je jako tvrdohlavé dítě na pískovišti, od kterého si někdo chce půjčit lopatičku a on ji odmítá odevzdat.. Ale nedovede si představit, že by měla někdy Chris odejít. Tu volbu, zda za ním dneska přijde a nebo ne, nechává na ní, ale jak slíbil už když si psali, políbí jí. A je mu zcela jedno, že je mlže vidět tolik lidí. Následně zmizí v sálu a během chvilky je už ve své komnatě. Přestože by pro něj byla teď nejlepší pořádně ledová sprcha, lehne si na postel a čumí do mobilu. Teda do doby, než se ozve zaklepání na jeho dveře. Překvapí ho to, sice doufal v to, že by Chris mohla přijít, no nečekal, že se tu skutečně objeví.* Zatím jedna noc. Pokud později nebudeš chtít, aby to byla každá noc do konce našich životů.. *Odstoupí od dveří, aby mohla projít do jeho komnaty a pak za ní zavře. Hned k ní přijde, lehce ji pohladí po tváři a políbí. Je to pomalejší polibek, takový línější, protože teď jsou tu jen oni dva, v jeho komnatě a ne v sále spolu se stovkou dalších lidí. Polibek i dost prohloubí a až po chvilce kvůli nedostatku vzduchu se odtáhne a opře své čelo o to její.* Do ničeho tě nebudu nutit, Chris. To, že jsi tady nemusí znamenat, že budeme cokoliv dělat. *Sjede ji pohledem.* I když, když tu budeš přespávat, asi by bylo lepší, kdyby sis sundala ty šaty. Jestli chceš, pošlu komornou pro něco pro tebe na spaní. A nebo si můžeš zůstat ve spodním prádle a vzít si nějakou mou mikinu. *Jsou velké a měla by je asi skoro ke kolenům s tím, jaký je prcek.* A pak se můžeš taky rozhodnout, co budeme dělat. Klidně můžeme kouknout na film, dle tvého výběru. *Pokrčí rameny. Je jasné, co by nejraději dělal on, ale pro něj je hlavní, co si přeje ona.*

*Možná toho bude později litovat. Sakra, měla by toho litovat! Její rozum jí napovídal, že by ho neměla chtít. Že by si měla uvědomovat riziko toho, když mu podlehne. Všechny tyhle věci ji ale nezastavily v tom, aby zastala před jeho dveřmi a zaklepala. Jeho slova z ní sejmou část nervozity. Dovolí si protočit oči.* Egoisto. *Odfrkne si a lehce se pousměje. Vstoupí k němu do komnaty, ale nemá čas se příliš rozhlížet. Brzy je u ní a líbá ji tak, jak si přála od té chvíle, kdy k ní přišel na plese. Bez váhání mu položí ruce do pasu a polibek mu oplatí. Je možné, že za tu chvíli zapomněla, jaký účinek na ni jeho polibky mají. Nepotřebovala alkohol, když měla jeho. Posílal její myšlenky do nesmyslné spirály, do těla jí vléval příjemné teplo a horkost a nikdy, absolutně nikdy neměla chuť zůstat jen u jednoho polibku.* Dobře. *Dostane ze sebe téměř bez dechu, když se odtáhne.* Já... mohl bys mi půjčit mikinu? *Snaží se uvažovat. Kdyby poslali pro komornou, bylo by jasné, že tu je. Takhle to aspoň ještě snad mohlo zůstat u drbů a dohadů. Odstoupí od něj, aby ho mohla nechat nějakou sehnat, jenže pak si uvědomí zásadní problém. Skousne si ret.* Potřebovala bych, abys mi ty šaty povolil. *Byly šněrovací. Pokud jí je nepovolí, rozhodně je nesundá a sama si na záda sice dosáhne, ale nic nevidí a není si jistá, jak přesně na to. Otočí se k němu zády a ledva dýchá, když jí šaty povolí. Naštěstí jí ale drží na ramenou dostatečně, aby je nemusela přidržovat.* Jen se převleču. V koupelně. Hned jsem zpátky. *V tomhle hodlá být nekompromisní. Nezvládne se převlékat před ním. A přijde jí hloupé mu říkat, ať se otočí zády. Navíc potřebuje chvíli pro sebe. Ocení tedy, když může zavřít dveře koupelny a svléknout si tu příšerně drahou hromadu látky, aby si přes hlavu přetáhla jeho mikinu. Není tak dlouhá, jak čekala, vlastně jí dosahuje kousek pod zadek, ale je volná a rukávy si musí dvakrát ohrnout, aby našla vlastní dlaně. Následně si vytahá z vlasů ozdoby a rozpustí je. Následují šperky a důkladně si opláchne obličej, vděčná za studenou vodu.* /Co chci, abychom dělali?/ *Zadívá se na sebe do zrcadla. Bez makeupu vypadá trochu mladší, spíše na svůj věk. Většinou jí namalované lidé tipují více. Jinak se ale nic moc nezměnilo. Přijde si ale více zranitelná bez těch ochranných vrstev. Znovu se zhluboka nadechne a vrátí se do pokoje. S předstíraným sebevědomím zamíří k jeho posteli, kde se usadí. Zády se opře do polštářů, nohy natáhne před sebe, jednu pokrčí v koleni a čistě nevědomě si z nervozity hraje s lemem jeho mikiny. Snaží se ignorovat, že voní přesně jako on.* Vlastně ani nevím, co za filmy máš rád. *On už ví, že má slabost pro horory, pokud si to ze schůzky pamatuje. Taky má ráda romantické filmy, ale to mu rozhodně nepřizná.*

*Pobaveně se na ni usměje. To, že by spolu mohli prožít každou noc po zbytek svých životů myslel ale zcela vážně. Stěží si dokázal představit, že by pro něj některá dívka byla lepší. Chris byla vše, co chtěl. Chytrá, vtipná, dokázala jej uklidnit. Jako královna by byla skvělá, velké plus je, co studuje a taky fakt, že se i shodnou, že trest smrti pro Pers je moc a na několika dalších věcech, takže mají stejné názory. A přitahuje ho jako žádná jiná. U žádné dívky neměl takovou chuť si přivlastnit její rty jako u ní. Když za ní zavře dveře, prakticky hned k ní přistoupí a jak si přeje, její rty si přivlastní. Polibek prohloubí a odtáhnout se od ní ho stojí značné úsilí.* Jistě. *Pousměje se na ni. Dojde ke skříni, kterou otevře. Většina jeho oblečení je černá, šedá a nebo tmavě modrá. Je tu i pár bílých věcí, ale ty většinou shledává docela nepraktické. Bílé jsou prakticky jen košile pod obleky, jinak tuhl barvu nerad nosí.*Když na to tak koukám zjišťuji, že mám docela pestrobarevný šatník. Podá jí jednu černou mikinu, je o něco větší, i jemu. Vezme ji schválně, protože je i delší a tuší, že to bude pro Chris lepší.* Dobře.. tohle bude složitější. *Párkrát už tohle rozvazoval, i když spíše měl dívky, které měly šaty na zip a nebo kterým nevadilo, když to roztrhl. Stačilo jim zařídit nové šaty a bylo jim to jedno. Pomalu, až schválně pomalu se dá do rozvazování těch šatů a využije každé záminky, díky které se může lehce dotknout její kůže. Lehce ji pohladit, jen na okamžik.. Nedokáže od ní udržet ruce pryč.* Jistě. Klidně si půjč i hřeben nebo tak bude i čistý ručník ve skříni, kdyby ses chtěla osprchovat. *Pokrčí rameny. Jenom doufá, že se teď neurazí. Nenaznačuje tím, že páchne, to vůbec! Ale asi si taky bude muset opláchnout obličej, má přece makeup. A nějaké odličovací tamponky u něj vážně hledat nemusí. Není jejich vlastníkem. Když zapadne v koupelně, sám si ze skříně vezme jednu tepláky, šedé. Sundá si i košili a následně i kalhoty od obleku, aby si dal místo nich právě ty tepláky. Normální spí jen v boxerkách, ale to by Christophine asi moc pohodlné nebylo. Sedne si na postel, kde se k němu po chvilce Chris připojí.* Sluší ti to v ní bez pochyby více, než mě. *Líbí se mu, když ji vidí ve svém oblečení.* Až na romantické komedie vše. Pokud bys chtěla, kvůli tobě ji teda nějak přetrpím, ale klidně můžeš pustit nějaký svůj oblíbený horor. *Ví, že je má ráda a kdyby se u něj přece jen vyděsila, rád tu pro ni bude a utěší ji..*

*Jeho slova bere spíše jako provokaci, a tak v nich nehledá větší smysl. Už tak je nervózní, nedokáže nyní nad ničím pořádně uvažovat, a on jí zrovna nepomáhá, když ji téměř připraví o dech tím polibkem. Z variant, které navrhl, se jí více zamlouvá ta s mikinou a musí se pobaveně pousmát nad jeho konstatováním.* Nějak hádám, že je černá tvoje oblíbená barva. *Popíchne ho.* A vlastně se divím, že ti nějaké mikiny zbyly, doplňoval jsi po všech těch krádežích? *Pozvedne obočí při vzpomínce na to, co jí říkal o mizejícím oblečení.* Určitě si poradíš. *Dostane ze sebe. Pochybuje, že to dělá poprvé a musí potlačit osten žárlivosti nad tou myšlenkou. Vnímá každé otření látky i jeho dlaně či prstů, sotva dýchá po tu chvilku, kdy jí pomůže šaty rozvázat a následně vděčně pokývne na jeho slova a zmizí do koupelny. Sprcha by jí nejspíše pomohla na nervy, ale raději neriskovala. Ne, že by Xavierovi nevěřila. Možná... nebo ne. Raději si obličej pečlivě umyla u umyvadla. Vrátí se a pohled jí padne na jeho nahou hruď.* /Ach sakra.../ *Doufá, že se nečervená, když uhne očima a usadí se na posteli.* Takže si ji můžu nechat? *Škádlí ho. U téhle mikiny by alespoň věděl, kam se poděla. Jenže po chvíli by už nevoněla jako on a to by ji nejspíše mrzelo.* /Jsi marná.../ Dobře. Máš notebook? *Jistěže měl, jen chtěla zjistit, zda dává přednost jemu nebo má připojený internet do televize. Každopádně celkem rychle horror Hlasy, který viděla poměrně nedávno. Měla ráda spíše předvídatelnost a pochmurnou atmosféru hororů, než samotné lekačky nebo příběhy. Brzy však zjišťuje, že jí začíná být zima. Přijde jí to vzhledem ke všem těm konverzacím mezi nimi ironické, ale přeci jen má na sobě jen mikinu a kalhotky, saténové povlečení zrovna nehřeje a není si jistá, zda by bylo dobré zamotat se do jeho peřiny. Navíc jí pohled neustále utíkal směrem k němu. Doufala jen, že si všech těch kradmých pohledů nevšiml. Pamatovala si, co řekl, že by rád dělal na schůzce, když se ho ptala na tuhle noc. Najednou si nebyla jistá, zda má husí kůži z chladu. Frustrace v ní narůstala, tak tak si nezačala kousat nehty, místo toho týrala svůj nehet a podvědomě tahala za rukávy mikiny. Nakonec to nevydržela a film vypnula. Ani se jí nedotkl a stejně měla pocit, že ji touha sžírala zevnitř. Vypalovala si cestu do každé buňky jejího těla. Byl tak blízko a zároveň tak vzdálený. Zadívala se na něj. Nejspíš mu musela připadat jako blázen.* Já... *Ani nevěděla, co říct. Tohle byl tak hrozně špatný nápad.* Je mi zima. *Dostala ze sebe sotva šeptem.* Ty přeci víš, co s tím... *Dívala se na něj plaše, téměř prosebně. Doufala, že to pochopí a nedonutí ji říct, jak moc ho potřebuje.*

Spíše mi přijde nejpraktičtější. Hodí se ke všemu a není na ní vidět nějaká špína třeba jako na světle šedé a bílé. *Pokrčí rameny. *Musel jsem si jich koupit několik nových. *Uchechtne se. Naštěstí už ty krádeže teda přestaly. Podá jí jednu mikinu.* Dal jsem ti jednu z větších, protože je zároveň i delší. *Vysvětlí jí. Ohledně toho šněrování šatů si bude vědět rady, už párkrát dívkám šaty sundával. Ale nemůže si pomoct a nedotýkat se jí přitom. Jistě by přitom rozvazování občas prstem zavadil o její nahou kůži, ale on to dělá schválně a ne náhodně. Nechá ji zmizet v koupelně a sám se zatím převleče jen do tepláků. * Pokud ti to udělá radost, klidně si ji nechej. *Uchechtne se.* /I když bych tě v ní ještě rád aspoň jednou viděl../ *Líbí se mu takhle.* Ehm. *Přikývne. Vstane a přejde k pracovnímu stolu, který tu má, odkud vezme notebook. Jsou tam i pracovní věci, ale i netflix, kde může Christophine vybrat film dle svého výběru.* Ten jsem ještě neviděl. *Zkonstatuje. Je na něj docela zvědavý. Ale i když ho zapne a film začne, pořád pohledem těká po Chris. Mít ji ve své posteli v jeho mikině, takhle blízko ho nenechá chladným. Naštěstí na něm nic není poznat. Tepláky byly dobrá volba nejen kvůli tomu, že je to lepší pro Chris, než kdyby byl jen v boxerkách, ale i proto, aby neviděla, co s ním dělá. A má taky co dělat, aby se jí nedotýkal. Byl pyšný, že se drží, do chvíle, než Chris film vypne. Nadzvedne obočí a podívá se na ni. Její slova ji překvapí a není si jistý, jestli ji chápe správně. Chce jen aby ji objímal, nebo aby dělal i něco více? Nechce to pokazit. Nebo ji má přikrýt peřinou?* A.. co chceš abych přesně udělal? *Zeptá se jí po chvilce.* Záleží mina tobě Chris a nechci to pokazit.. *Skloní se k ní, aby jí políbil na čelo.* Mám se tě dotýkat jako na našem rande? Nebo tě jen držet v objetí? Řekni mi, co chceš.. *Vážně se bojí, aby nezašel moc daleko. A možná v jeho chování je i trochu provokace? Ale hlavně teda ta starost.*

Na tom asi něco bude. *Uzná. Vídá ho v černé skoro neustále. Zaškubou jí koutky nad tím potvrzením. Vážně by ji zajímalo, kam se ty mikiny poděly. Nějaké účastnice? Anebo služebné? Nemohla jim to zazlívat. Má pocit, že ji provokuje schválně, ale nedostává se jí dechu na to, aby si ho dobírala. Mikina je však mnohem pohodlnější než šaty a má ji v zásadě místo noční košile, i když si musí ohrnout rukávy.* Hmm, udělá. *Zamumlá spokojeně. Může jí dávat dárky, ale takové drobnosti ji těší asi více než velká gesta. Vezme ho za slovo a vybere jim film.* Je to duchařina. Průměrné efekty, ale na dnešní horory celkem přijatelný děj. *Zhodnotí film dopředu. Nechce se na něj koukat. Vážně se snaží soustředit, ale nejde to. Nakonec frustrace převáží a ona film vypne. Má pocit, jako by stejně po celou dobu nevnímala ani slovo. Nad jeho otázkou zčervená a složí si obličej do dlaní. Nedokáže to. Stáhne ruce zpět do klína a snaží se sebrat odvahu. Zavře oči, když ji políbí na čelo, ale to jí absolutně nestačí.* Tebe. *Dostane ze sebe ztěžka, ale je to nejupřímnější, co mu dnes řekla.* Chci tebe. Potřebuju tebe. Jakkoliv. *Dodá. Štve ji, že se jí chvěje hlas, ale lépe to neumí. Není jako Kel. Ani jako Gretch. V tomhle prostě neumí chodit. Je polonahá v posteli s klukem, který se jí líbí, a nemá ponětí, co udělat. Jediné, co dokáže je natáhnout ruce a vzít jeho obličej do dlaní, než ho políbí. Zoufale. Téměř rozčileně, ačkoliv si není jistá, zda ji rozhněval on či vlastní bezmoc. Obojí však brzy vyprchá a zůstane jen přesvědčivá touha a vášeň. A je to lepší, ah, mnohem lepší než ten polibek v salonku. Tady jsou jen oni dva a ačkoliv by ji to mělo děsit, není tomu tak. Jemně skousne jeho spodní ret a potáhne za něj.* /Prosím./ *Chápal vůbec, jak moc po něm sama toužila? Nebylo to fér.*

*Klidně jí tu mikinu nechá. Pokud jí to udělá radost, klidně si může z jeho šatníku vzít kterékoliv mikiny se jí budou líbit.* Hmm.. A to se ti líbí tak moc ta mikina nebo spíše jak voní? *Provokuje ji ohledně toho. Pokud jí ji má nechat nenechá jí ji jen tak přece. Filmy, který vybere ještě neviděl a vážně neví, jestli je to dobře nebo špatně. Aspoň by viděl něco nového, ale většinu času se stejně dívá na ni a co když se ho potom zeptá, co se mu nejvíce líbilo? Protože to nevnímá ani nebude vědět, co jí má odpovědět. * Tak to jsem zvědavý. *Řekne upřímně. Nicméně jak předpokládal, pohledem pořád bloudí ke Chris a přemýšlí and tím, jak by jí rád tu svou mikinu sundal, přestože jí vážně sluší a těší ho vidět ji v něčem, co patří jemu. Když zaklapne notebook, nechápavě se na ni podívá a moc mu neřekne, co má dělat ani to, co od ní slyší. Nechce to mezi nimi pokazit. Jinak by se tak moc nenažil držet od ní ruce dál. A ona teď tohle? Než stihne něco říct, políbí ho, ale rozhodně si nestěžuje. Polibek jí oplatí a sám ho prohloubí. Přetočí se, aby byl spíše nad ní a opírá se, aby na ní neležel celou vahou. Tím jak mu jemně skousla spodní ret překročila určitou hranici. Už to nevydrží. Frustrovaně zasténá.* Chris.. Musím tě vidět. *I když po ní dost touží, pořád jí pomalá přetáhne přes hlavy jeho mikinu. Ještě ho může zastavit. Když se mu naskytne pohled na ni jen ve spodním prádlem, sjede jo pohledem. Dlaní lehce sjede od jejího hrudníku až k břichu.*Jsi dokonalá. *Vydechne. Skloní se k ní a začne ji líbat na krku, kde se prvně rozhodne obnovit značku a nad svým dílem se jako předtím pousměje. Lehce ji na malou modřinku políbí, je skoro na stejném místě vzadu na krku, aby si ji lehce mohla zamaskovat, jako minule. Polibky přejde až k jejímu hrudníku. Jednu její bradavku lehce obkrouží jazykem. Provokuje ji. To stejné zopakuje i u té druhé. I když je pořád trochu zdrženlivý a připravený přestat, kdyby to po něm Chris chtěla.*

*Zarazí se a provinile se pousměje.* … Obojí? *Nadhodí.* /Ty aby sis nepřisadil./ *Ten film má celkem ráda. Normálně by se na něj soustředila a užila si ho, jenže to jde sotva, když má Xaviera v zásadě na dosah ruky. Rozhodne se tak během vteřiny. Dnes alespoň nemůže říct, že za její volbu může alkohol. Vypne film a zaklapne notebook. Ale dál to moc nepromyslela. Netuší, co říct, a tak mu odpoví zcela upřímně. Chce jeho. Proto ho provokovala. Proto za ním po plese přišla. A proto ho políbí se vším zanícením a těmi zmatenými pocity, které jí prostupují. Spokojeně pootevře ústa a nechá ho polibek prohloubit. Byl to prostý tanec rtů, zubů a jazyka. Nebo možná bitva, kterou nikdy nemohla vyhrát a sama cítila, jak se mu ochotně poddává a lehá si záda, když se nad ni nakloní. Škádlivě ho potáhne za spodní ret a to zasténání je jí tou nejlepší odměnou. Nad těmi slovy raději neuvažuje, jen na vteřinu zadrží dech, nadzvedne se a dá ruce tak, aby jí mikinu mohl snáze svléknout. Zůstane díky tomu jen v černých kalhotkách, podprsenku k těm šatům prostě mít nemohla. Teď už si je jistá, že se rudých tváří nezbaví, ale stále se nedovede přimět k tomu, aby mu řekla, ať přestane. Nejistota se jí usadí v žaludku, přemáhá touhu se zakrýt, když si ji prohlíží, ale při jeho slovech úlevně vydechne a chladnou úzkost vystřídá hřejivé štěstí. Lehce sebou trhne, když těsně mine dotekem tetování. Už je zhojené, ale téměř by na chvíli zapomněla, že ho tam má. Vzápětí na to stejně zapomene znova, protože se skloní k jejímu krku, který mu ochotně nastaví. Zaplete mu prsty do vlasů, jak po tom toužila již na plese a druhou ho pohladí po paži, ramenou a zádech, všude, kam momentálně dosáhne. Vyloudí z ní zasténání, když zlehka vsaje citlivou kůži na krku a ona tuší, že i tentokrát jí tam zůstane drobná podlitina. Má pocit, že se její kůže pod jeho polibky rozehřívá, je citlivější než obvykle. V podbřišku cítí podvědomou toužebnou bolest. Instinktivně pozvedne boky ve snaze se k němu přitisknout, najít alespoň nějakou úlevu. Zadrží dech, když s ústy pokračuje na její ňadra. Nedovolí jí však ani náznak uvolnění, jen ji více škádlí, jazykem obkrouží bradavku a mámí z ní vzdechy a nespokojený sten.* /Takové to tedy je?/ *Jen horkost a touha. A neurčitá žádostivost. Ačkoliv její mysl nevěděla, co dělat, její tělo ano a ona Xavierovi důvěřovala v tom, že to pozná.* Xa-ah... Xaviere, prosím. *Rozpaky může cítit později. Teď byl prostor jen pro naléhavost, která se jí zračila v očích, když na něj prosebně pohlédla.*

*Usměje se.* No dobře. Čekal jsem, že budeš zapírat a říkat, že se ti líbí jen ta mikina, takže s tímhle se spokojím. *To, že to takhle klidně přiznala ho dost udivilo.*/Ona je samé překvapení./ *Ještě více ho ale překvapí, když zaklapne Notebook a přizná, že ho chce. Sama ho políbí, čímž zboří tu jeho poslední špetku sebekontroly. V jejich válce jazyků má jasnou nadvládu a musí se samolibě usmát, když vidí jak se sama Christophine ochotně poddává.*Provokatérko. Však já ti to oplatím. *Zašeptá poté, co mu lehce skousne spodní ret. Chce ji konečně vidět v celé své kráse, takže jí sundá nedočkavě mikinu. Sjede ji intenzivním pohledem a lehce se přitom usmívá. Asi niky neviděl ženu s krásnějšími křivkami než Chris.* Nemusíš se stydět. *Vidí jak jí zčervenaly tváře.*Jsi nejkrásnější dívka, kterou jsem kdy viděl. *Skloní se k jejímu krku, kde jí udělá novou značku, kterou lehce políbí. Líbí se mu jak si ho u sebe přidržuje rukama, kterými mu vjela do vlasů. Vykašlala se na nějaké pochyby a přestala pro jednou myslet. Její zasténání je asi ten nejkrásnější zvu, který kdy slyšel a dá si za cíl ji dneska slyšet sténat ještě více. Ideálně jeho jméno, nahlas, aby celý palác věděl, kdo se o ni tak dobře stará. Stejně se to neudrží jako tajemství. O tom pochybuje. Polibky se přesune až k jejím prsům. Dráždí jazykem její ztvrdlé bradavky a lehce je dokonce i skousne. Ví, že ho chce, tím jak se mu tiskne to dává dost najevo. Snaží se natisknutím svých boků k němu nalézt úlevu, ale nestačí to.* Máme celou noc. *Řekne tiše. Ještě ji hodlá chvilku trápit. Až když uslyší jak říká jeho jméno, rozhodne se jí aspoň trochu ulevit. Stáhne jí kalhotky, které hodí někam na zem. Zlehka začne kroužit ukazováčkem okolo jejího poštěváčku. Po chvilce do ní pronikne jedním prstem. Pronikám jím do ní pomalu a až po chvilce přidá druhý. A svoje tempo začne pomalu zrychlovat.* Pořád nelituješ toho, že jsem s tebou nebyl v té posteli a nepomohl ti? *Zeptá se jí provokativně.* Líbí se ti to samotné více, než se mnou? *Když dosáhne orgasmu a nahlas zasténá, usměje se.* Řekl bych, že ne, co ty na to? *Políbí jí na rty.*Ráda bys pokračovala?

*Má chuť na něj vypláznout jazyk jako malé dítě, místo toho se do mikiny více zachumlá a nevinně pokrčí rameny. Ta nevinnost jí ale dlouho nevydrží. Jenže mu nedokáže odolávat a jen jednou jedinkrát chce přestat přemýšlet a jen cítit. Jen chvíli jsou jejich síly vyrovnané, ale vzápětí se ochotně podvolí, nechá ho, aby si přivlastňoval její ústa a jen mu dychtivě vychází vstříc. Tenhle polibek není ani jako jeden z těch, co již prožili, je žádostivější a nespoutanější. Ani jeden už se nedrží zpátky. Spokojeně se pousměje, když vidí, jak reaguje na její provokaci. Následně ho však nechá, aby jí sundal mikinu a odolává touze se zakrýt pod jeho intenzivním pohledem.* Méně mluvení, víc líbání. *Dostane ze sebe ztěžka, nedokáže reagovat na jeho kompliment. Naštěstí ji vyslechne a ona spokojeně zasténá, když označí kůži na jejím krku.* /Majetnický.../ *Polibky se přesune na její ňadra a konečně přestane se škádlením a věnuje jim patřičnou pozornost.* /Celou noc.. Tohohle?/ *To nevydrží. Už teď měla pocit, že se zblázní. Ani si pořádně nevšimne, kdy ji zbaví toho posledního kousku oblečení. Zalapá po dechu, když vklouzne rukou do jejího klína a na vteřinu se napne, ale jeho pohyby jsou velice přesvědčivé. Zavře oči a skousne si ret, když začne zlehka kroužit kolem jejího poštěváčku. Nevědomky oddálí nohy dál od sebe a poskytne mu lepší přístup. Znovu hlasitě zavzdychá, když do ní pronikne prstem. Otevře oči a zadívá se na něj. Jen ten pohled ji donutí se zachvět. Sleduje ji se zaujetím, ale i tichým odhodláním a ona rozhodně nehodlá odolávat dlouho. Už teď cítí, jak instinktivně přizvedá boky a horkost v jejím klíně narůstá, postupně se šíří do celého těla, až ledva zvládá normálně dýchat.* Pořád... nejsem přesvědčená... *Dostane ze sebe ztěží, ale následně přidává další prsty a ona se kolem nich těsně stahuje. Balancuje na hraně a zatíná prsty do prostěradla. Jen bezhlesně zakroutí hlavou, ale následně hlasitě zasténá, když se napětí v jejím těle dosahuje vrcholu a tříští se na drobné kousky rozkoše, jež ji zanechají spokojenou a poddajnou v jeho rukách.* Že... si to … až moc užíváš... *Zabrouká, ale nezní vůbec naštvaně. Přejde dlaní po jeho hrudi a lehce se pousměje, když cítí, že i jeho srdce uhání rychleji než obvykle. Nezastaví se však, místo toho putuje dále na břicho a následně přejede přes látku tepláků po jeho erekci.* /Rozhodně si to užíváš./ *Cítí se rozverně odvážná, proto místo toho, aby se stáhla, naopak stáhne okraj tepláků o něco níž a dostane se s dlaní pod látku. Tentokrát trochu více zdráhavě přejede po jeho délce, sleduje jeho reakci na její drobné laskání.* Co myslíš? *Zeptá se zadýchaně. Nikdy nic nechtěla víc. Teď už jí přišlo příliš pozdě zacouvat.*