Posilovna paláce

/Se svou prořízlou pusou si říkám, že to někdo už dávno neudělala. Asi bych měla ostatní strážné víc provokovat, třeba se pak některý z nich bude snažit,/ *uloží si tuhle myšlenku do paměti, ale nahlas na ní nereaguje. Ani nebylo jak.* "To možná nejste, ale stále jste vážený host královské rodiny, mým úkolem je dbát na vaše bezpečí a celkově se starat o to, abyste byl jako v bavlnce," *mluví sice k němu, ale pohled má stále upřený na pytel před sebou. Když trénuje, tak trénuje. Když slyší velmi slabý zvuk, pozná, že činka v rukou mladého prince zřejmě trochu zakolísala.* /Možná by to chtělo přestat chodit trénovat jen ve sportovní podprsence,/ *ušklíbne se aniž by mu věnovala nějaký pohled. Chce dokončit ještě pár úderů, než se mu začne věnovat.* /Tak chcete mě balit nebo tiše sledovat při tréninku,/ *pomyslí si, ale nechá si ty myšlenky pro sebe. Svým způsobem jí nevadila ani jedna možnost. Nezáleželo jí na něm, kdyby ano, věnovala by mu té pozornosti několikanásobně víc. Ale to on nemohl tušit. Diana byla opravdu milá jen na pár vyvolených, na ostatní se usmívala, protože musela. Přestane mlátit do pytle a jen se o něj opřela. Hřbetem ruky si otřela pot z čela. Byla trošku zadýchaná, ale vůbec nic vážného. Dlouze vydechla a bylo to. S úsměvem pohledem vyhledala prince. Buď má soustředěnost zlaté rybky nebo hrozně mizernou paměť, když mu své jméno říkala sotva před půl hodinou.* "Diana Pugnatoria a díky, vyznáte se?" *zeptá se. V očích jí hrají veselé plamínky.*

*Jel sem proto aby tu vyřídil nějaké nová spojenectví. Samozřejmě se počítalo že mu poskytnou to nejlepší ubytování, které mohl palác nabídnout, stejně jako ostatním zahraničním hostům. Přesto ale nehodlal poroučet zdejším strážcům a radit jim co mají dělat. Měl tu nakonec i svoje bodyguardy a těm věřil víc než ostatním strážcům v Illéi.* /Mají tu přeci jenom hodně nepokojů./ *Jí taky nevěřil, přeci jenom jí neznal a bůh ví co byla zač. Nehodlal jí věřit.* Já tu mám svoje bodyguardy a vážených hostů tu máte teď až nad hlavu i se selekcí. *Řekne tak nějak neutrálně.* /Mají asi dost práce s tou selekcí./ Dál zvedá svoje činky, ikdyž potají si usmyslí že by mohl mít kořist na dnešní večer.* /Jedna noc by nebyla špatná./ *Pokračoval ve svém zvedání, aniž by si všimnul že ona přestala bušit do pytle. Vlastně její slova zaregistruje až tehdy když vstane a začne nandavat na činky dalších 5kg.* /To by bylo aby toho zvedl Fred víc než já./ *Jeho bratr měl typově úplně jinou postavu. On byl prostě vždycky spíš model jako vystřižený z fashion weeku a jeho bratr byl prostě s jeho mohutným tělem jinde.* Takže Diana. Moje jméno asi znáte, když máte takový přehled o tom kdo tu je. *Podívá se na ní. Její jméno předtím nějak nezaregistroval.* /Diana/ *Zopakoval si jméno v duchu a opře se o lavici. Jeho blond vlasy a modré oči vybízí snad každou ženu tomu aby mu podlehla aniž se snaží.* Třeba někdy najdete sobě rovného soupeře. Kdyby tu byl můj bratr tak už ho máte u toho pytle.*Možná trochu špinil Fredovi pověst.*

*Na tohle už mu neměla, tedy ne v rámci svých možností. Ale v její hlavě se jedovaté myšlenky jen množily.* /Jen počkej, ti tvoji slavní bodyguardi ti budou proti místním rebelům naprosto k ničemu./ *Právě tyhle myšlenky jí udržovaly na tváři spokojený úsměv. Ale to nemohl těmto mladý muž vědět, nikdo to nevěděl. Raději tedy jeho poznámky nekomentovala. Svým způsobem nebyl úplně ošklivý, ne snad že by si Diana téhle vlastnosti nijak vážila. Nebyla prince, viděla raději silný charakter než hezkou tvářičku. Ale když se člověk zřídí nebo se chce jen bavit, tak mu na charakteru nějak vážně nezáleží. Začala si odvazovat bandáže a odložila je k ostatním, které půjdou rovnou na vyprání. Protože drazí hosté přeci nebudou mít použité vybavení.* "Bylo by ode mě dost hloupé, kdybych vaše jméno neznala, vaše výsosti," *věnuje mu jen krátký pohled. Stáhne si z vlasů gumičku, která jí je do teď jakž takž držela v hustém ohonu, takže jí tmavě hnědé vlny spadají po prsa. Přehodí si vlasy dopředu a vytvoří neupravený drdol. Sotva po očku sledovala jeho reakci, než se otočila a rozešla se směrem k běžeckým pásům. Stojí tedy nyní k Andreasovi zády. Jestli se pokusil nějak pošpinit pověst svého bratra jí bylo popravdě naprosto ukradené. Proto nechala jeho poznámku bez odezvy. Na pásu nastavila zlatý průměr a začala. Na tváři se jí nevědomky rozlil spokojený úsměv, když se posilovnou rozlehla její oblíbená píseň. Pro dívky v jejím věku by to byla jistě nějaká píseň o lásce. Ta její však byla o síle, když tě někdo srazí na kolena, musíš povstat.*

*Nezdálo se že by Dianu nějak zajímal, ale on sám tu nehodlal nahánět nějakou strážkyni. Jistě by si rád užil ale zrovna v momentě kdy vymýšlel nějakou balící hlášku mu začne zvonit telefon v kapse a ikdyž se mu nechce stejně zvedne telefon a chvíli něco vyřizuje, zatímco ona koutkem oka zahlédnul Dianu jak odstupuje od boxovacího pytle a posune se na pás. Díky tomu že hraje v místnosti nahlas její písnička pořádně hovor neslyší.* /Tu hudbu si nemůže ztlumit že?/ *Už jí svojí pozornost dávno nevěnoval a s přitisklým telefonem na uchu si vzal svojí láhev s pitím a bez jakéhokoliv rozloučení se vydal pryč z posilovny.* /Škoda že mi do toho něco skočilo./ *Málem už jí měl, nebo to si aspoň on myslel.*

*Chvíli jí trvá, než zaregistruje jeho odchod, takže se ani nestihla rozloučit. Na druhou stranu se jí ten mladík docela líbil. Byla si jistá, že tohle nebylo jejich poslední setkání. Navíc jí něco říkalo, že příště to bude jistě mnohem zajímavější.* /Dokončíme to jindy, zlato,/ *pomyslí si a dál se raději věnuje svému cvičení. Nyní už naplno. Má ještě dost času než se bude muset věnovat svým pracovním povinnostem. Tyto chvíle se rozhodla využít. Ještě nějakou dobu zde zůstala a pak se vydala do svého pokoje pro pořádnou studenou sprchu.*

*V paláci je lehké zlenivět, díky tomu všemu luxusu, sloužícím, kteří vám vše přinesou až pod nos a proto je pro ni důležité si chodit často zacvičit, aby se protáhla a nezpohodlněla. Navíc taky chce nějak dobře vypadat, aby se za sebe v plavkách nestyděla. Cvičí aspoň třikrát týdne, ne zrovna v tělocvičně, ale třeba jde běhat ven do zahrad nebo plavat a pak se protáhne ještě nějak. Dneska se jí ale venku zdá až velké horko a raději se tedy rozhodně zajít do posilovny v paláci. Na sobě má černé legíny s bílými ornamenty a bílé tílko k tomu. Vlasy si stáhla do culíku, aby se jí nepletly do obličeje. Prvně si trochu zaběhá na pásu a poté se protáhne, než vezme svůj mobil a zapne oblíbený playlist písniček, na které ráda tancuje. Tanec naprosto miluje, tak nějak to mají v rodině. *

*směna mu skončila před chvílí, ale byla to tak nudná směna, že měl co dělat, aby neusnul. Napadlo ho, že zajde najít Celest, aby aspoň věděl, co dělá, což ostatně dělá skoro pořád, ale nemohl odejít ze svého místa, což ho pěkně štvalo. Když pak na konci směny zamířil do své komnaty, zahlédl jí, jak míří do tělocvičny, takže hned jakmile byl v komnatě, tak si oblékl černé šortky a černé triko a zamířil tam také. Taky si vzpomněl ně jednu věc, kterou u sebe má už nějaký ten pátek - její boty, které tenkrát skopla na těch balkónech, když se konal falešný útok a nakonec odešla bez nich. Přišlo mu to jak z nějaké té pohádky, u které teda musel pátrat po jméně a nakonec našel, že je to Popelka. Ta prý taky ztratila botu. A aspoň měl nějakou další výmluvu, proč jí vidět. S jejími podpatky tedy zamířil do tělocvičny, což asi vypadalo divně, ale v představách měl už jen ji, takže mu to bylo jedno. Dveře dovnitř tělocvičny jsou z části prosklené, takže už jí viděl z dálky a postavil se tak, aby na ní přes prosklenou část dveří viděl, ale zároveň nebyl úplně na očích. Pozoroval ji dost dlouho jak běhá na pásu a protahuje se, což poskytlo skvělé výhledy, a nakonec jak tancuje. To dokonce přebilo i ty výhledy, i když jen o kousíček. Rozhodl se tedy v tichosti vstoupit do tělocvičny, i když se stále držel u dveří. Když pak skončí písnička, na kterou tančila, odloží její podpatky a začne tleskat.* Vážně by ses tomu měla věnovat víc, jsi úplný profesionál. *zazubí se na ni a zamíří blíže k ní.* Posledně jsi na těch balkónech nechala boty a vím, jak moc ráda na nich chodíš, tak jsem ti je chtěl vrátit. *to, jak ráda na nich chodí myslí samozřejmě ironicky, což jde taky poznat z jeho hlasu.*

*Poté, co si dá nějakou menší rozcvičku a zaběhá si, z mobilu si pustí svoje oblíbené písničky, aby mohla začít tancovat. To je její oblíbená činnost. A je jí docela jedno, zda tančí na plese valčík, někde v klubu a nebo takhle při cvičení sama. Nikdo v tělocvičně není a i když ví, že ej to veřejné místo, stejně ji překvapí, když slyší potlesk, jakmile jí sočí jedna písnička. Zvědavě se otočí a když uvidí Asciana, úlevně se usměje.* Ahoj. *Nějak jí nepřijde divné poskakovat před ním, horší by pro ni bylo, kdyby to byl někdo úplně cizí. Přece jen, s ním se tak nějak už zná.* Ráda bych se tomu věnovala více, ale povinnosti princezny mi to moc nedovolují. Existuje samozřejmě možnost se titulu vzdát, ale tím si nejsem jistá, aby to nepůsobilo tak nevděčně a jako že to nezvládám. *Řekne prakticky na jeden nádech a poté se musí chvilku vydýchat. Přece jen tu cvičila docela dlouho, tak prostě potřebuje popadnout dech. Všimne si svých bot a plácne se do čela.* Já jsem vážně pitomá.. Děkuju ti. Po tom "útoku".. *Naznačí uvozovky.* Jsem byla docela mimo a úplně mi to vypadlo z hlavy. *Když to řekne, musí se sama nad sebou uchechtnout Boty si od něj vezme a dá si je na lavičku, kde má i pití, kterého se napije.* Hádám, že ti dneska už skončila směna a máš volno? Nebo snad půjdeš ještě později na noc do práce? *Začne nějaký rozhovor, aby nebylo ticho.*

*po nudné směně zahlédne Celest, jak míří do posilovny a takovou možnost si nemůže nechat ujít, takže se v komnatě rychle převlékne do něčeho na cvičení, vezme její podpatky a vydá se tam. Původně jí jen nějakou tu chvíli pozoruje přes prosklenou část dveří, než nakonec potichu vstoupí dovnitř a když dotančí, tak jí musí zatleskat.* A nemůže se to prostě nějak skloubit i s titulem? By ti dali třeba nějaký poloviční titul? JAko na částečný úvazek. *navrhne nějaké řešení, i když asi těžko něco takového půjde, ale nic jiného ho nenapdá.* Nemáš zač. To se dělá ne? Nosit holkám boty. A nebo hledat nějakou, který ta bota sedí nebo jak to tam bylo. *uchechtne se.* Směna mi skončila před chvílí a zahlédl jsem tebe, tak jsem ti to chtěl donést. *odpovíí jí.* Jestli chceš, klidně půjdu, ať tě neruším. *nerad by odcházel. ale tak pozorování zpoza dveří nebylo taky tak hrozné. A třeba by si dala další rozcvičku.* Jak se máš?

*Zamyslí se.* Možná by to nějak šlo, titul na poloviční úvazek mi nejspíše nedají, ale že bych třeba začala jako dobrovolnice učit v nějakém centru tanec. *Usměje se na Asciana.* Asi o tom ještě popřemýšlím. *Předtím to moc nebrala, ale došlo jí, že by se tanci věnovala skutečně ráda více. Musí se zasmát.* Stejně děkuju. Takže.. já jsem pro tebe Popelka. Páni, to mi lichotí. Vlastně to vždycky byla moje oblíbená pohádka. *Měla ráda i jiné, ale Popelka jednoznačně vedla.* Když jsi mi vrátil mé střevíčky, co ještě zbývá? Svatba a samozřejmě polibek. *Zableskne se jí v očích.*/Schválně, jestli si troufne./ Ta to jo. *Pokýve chápavě hlavou.* Ne, nemusíš chodit. Naopak jsem ráda, že tě zase vidím, jsi dost příjemná společnost, takže klidně zůstaň, pokud chceš. *Napije se ještě jednou vody a poté láhev se zbývající odloží stranou.* Nemůžu si stěžovat. I když poslední moje dny byly jako takový stereotyp, měla jsem o něco více práce, tak jsem se věnovala hlavně jí. *Pokrčí rameny.* Co ty? Jak ses měl? *Zeptá se ho.* A promiň, nehodlám tu jen tak divně stát. *Řekne a pobaveně si kydne na zem a sedne si do turka.* Pokud sis přišel zacvičit, klidně běž, taky tě nechci zdržovat. *Sice řekl, že jí šel přinést knížku, ale i tak.. Nechce ho tu držet.*/A kdyby si přitom svlékl tričko, bylo by to ještě lepší../*Začala o sledovat na Illeagramu a zrovna před týdnem tam dal jednu úžasnou fotečku na kterou zírala asi hodinu.*

*Trochu ho překvapí, že opravdu přemýšlí nad tím, co řekl, protože to plácl spíše jako takovou blbost.* Byla bys skvělá učitelka a taky vzorem každýho dítěte. *Pousměje se a pak se uchechtne, když zjistí, že Popelka je její oblíbená pohádka.* Aha, takže už víme, proč jsi tam ty boty nechala. Byl tu záměr. *zazubí se na ni, ale nemyslí svá slova vážně, jen ji popichuje.* Svatba první? Na to jdeš docela rychle. *uchechtne se.* Ale polibek s radostí. *i jemu se zablýskne v očích a i když by si ji nejraději vzal hned tady a teď, má pocit, že si ji trochu získal a nechce ji zase odehnat, takže čeká na její reakci. Jeho touha jde ale dost jasně vidět v jeho očích, kterými se ze všech sil snaží dívat se jí do očí a ne na rty nebo na tělo.* "Dost příjemná společnost"? Páni, to je velmi lichotivé. *uchechtne se a potřese nad ní hlavou.* Šlo to, i když je teď hodně práce. *odpoví jí. Už se o tom bavili několikrát, může za to selekce. Uchechtne se nad ní a také si teda pobaveně sedne na zem.* To je v pohodě. *mnohem raději si s ní bude povídat než cvičit.* A ty klidně dál tancuj, pokud chceš.

*Usměje se na ni.* Myslíš? To je milé, děkuju. *Má pocit, že se trochu červená a v duchu e skutečně modlí, aby to byl pouhý pocit a ne pravda.* Jo, odhalil jsi mě. Já totiž celu dobu tušila, co se stane a že si strážci vymyslí útok, schválně jsem tě ten večer zatáhla na balkony, kde jsem chtěla spáchat sebevraždu skočením a pak tam nechala boty.. *Pokýve hlavou a snaží se u toho tvářit skutečně vážně, jako by to přesně tak plánovala, ale její pobavením cukající koutky mluví za vše.* No tak jistě, buď rád, že jsme tě ještě nesvázala a neodtáhla do kostela. Brzy budu docela stará, nechci umřít jako stará panna přece. *Odfrkne si a následně se pobaveně usměje. Když souhlasí s polibkem, přistoupí k němu o krok blíže.* Souhlasíš, ale nějak se k tomu nemáš.*Podotkne, když se na ni jen dívá, a tak si sama stoupne lehce na špičky, protože on je přece jen vyšší než ona a spojí jejich rty. Odtáhne se až po chvilce a podívá se mu do očí.* Hmm.. takhle by můj princ na bílém koni klidně líbat mohl.*Přikývne spokojeně.* Tak skvělá? Úžasná? Aby ti to zase nestouplo do hlavy a příliš nepodpořilo tvoje ego. *Zeptá se ho na to jak se měl on a po jeho odpovědi přikývne. Nehodlá tu jen tak stát, tak si sedne na zem a potěší ji, když udělá to samé.* Sama jsem se dneska už vyblba dost, raději si budu povídat. Teda, kdybys vážně chtěl jít cvičit a nebo dělat něco jiného, klidně běž. *Jak už řekla předtím, nebude ho tu držet.*

Neni za co. *pousměje se nad jejím červenáním. Přijde mu to roztomilé.* Ještě že ti ta sebevražda nevyšla. Co by si svět počal bez tvé unikátní maličkosti? *uchechtne se.* To by ses za mě vážně provdala? *zeptá se naoko vážně a s povytaženým obočím. Zrovna s tímhle úplně nepočítal a i když tak nějak bere, že to nemyslí vážně, jedna jeho část se toho vlastně dost chytla.* Ještě mě nahlásíš za nucení do polibku a já přijdu o práci. *uchechtne se, ale úsměv je pryč, když ho doopravdy políbí. Jednu ruku jí položí na bok a druhou na tvář a lehce polibek prodlouží. Tak dlouho po tomhle snil a teď, když to má, má pocit, že v něm vybouchl nějaký ohňostroj. Nejraději by jí ani líbat nepřestal, ale ona se odtáhne.* Moje princezna taky. *jeho hlas je lehce zhrublý a povytáhne koutky úst.* Skvělá a úžasná by ušlo. *souhlasí s ní s zamyšleným výrazem, jakoby vážně přemýšlel nad tím, jestli je to ucházející nebo ne.* Řekl jsem to před chvilkou, je to v pohodě, taky si raději budu povídat. *protočí očima a posadí se na zem naproti ní.* Co říkáš na Selekci? Vybere si tam tvůj bratranec?

*Lehce se nad tím začervená. Přitom je to úplně obyčejná lichotka. Neví, co to e ní a co Ascian probouzí. Jako by pro ni jeho pochvala znamenala více, než od kohokoliv jiného. *Ještěže jsi tak byl se mnou. Jinak bych zazmatkovala a asi vážně skočila. *Ten minulý "útok" Nezvládla. A je za to na sebe naštvaná. Nebyl to ani pravý útok a ona tak zmatkovala. * Ale co by si beze mě svět počal skutečně nevím. Jak bys to tu ty pak beze mě zvládl? *Zahubí se na něj. Nevěří, že je pro něj až nějak extra záleželo, jen ho popichuje.* Kdybych se musela vdát okamžitě, asi bych se zeptala tebe. *Pousměje se na něj.* Ale neboj, vážně tě nehodlám unést do kostela, aby sis mě musel vzít. *Uchechtne se.* Taková nejsem. *Nikdy by ho nenahlásila za to, že ji políbil, když ho k tomu ještě sama provokuje. Přistoupí blíže k němu a jejich rty spojí sama, aby se tedy nemusel bát, že si později bude na ten polibek stěžovat. Nevadí jí, že polibek prodlouží, naopak se na něj ochotně sama více natiskne, protože se jí stále mezera mezi nimi zdá příliš velká. Lehce si skousne ret.*/Jeho hlas teď zní tak skvěle./ Dobře no, tak jsi skvělý a úžasný, spokojený? Ale ne, že ti to skutečně stoupne do hlavy. *Lehce ho do něj drcne loktem. Přikývne a sedne si na zem do turka.* Myslím, že ano. Dívala jsem se na ty dívky tak zběžně na rychlo, ale pár jich vypadá dost sympaticky. Doufám, že takové skutečně i jsou a Aaron se zamiluje.

Ne, to bys určitě neudělala. Blondýnky jsou sice prý pitomý, ale ty budeš taková menší výjimka. *nevinně se na ni zazubí, ale není si až tak jistý tím, co říká, protože má pocit, že by vážně skočila.* Asi bych propadl depresím. *Zahraje opravdu "depresivní" výraz, jak nejlépe dokáže. Což... moc dobrý není. Ale snaha se cení!* To je... pocta? *řekne trochu nejistě. Upřímně ho trochu vyvedla z míry, ale v tom dobrém slova smyslu. Jen doufá, že to na něm nejde moc vidět. Umí si udržet kamennou tvář, ale když je s ní, tak je to mnohem náročnější a má pocit, že pokaždé, když jí vidí znovu, tak se to akorát stupňuje.* Neee, to já bych takovou výpravu rád podnikl. Pak bych unesl někam já tebe. *zazubí se jako největší anděl.* Samozřejmě někam, kam by se ti líbilo... třeba do nějakýho tanečního studia. *doplní rychle. Teoreticky.. s trochou představivosti si může udělat taneční studio i v Ghettu. Poté už se políbí, přičemž má pocit, že se v místnosti oteplilo tak o 20 stupňů a nejraději by to dotáhl až někam dál.* Ts, prosim tě. proč by mi něco takovýho mělo stoupnout do hlavy? Vždyť už to tak dávno mám. *uchechtne se.* To je ublížení na zdraví, abych tě ještě nenahlásil králi, že tady mlátíš strážce. *zasměje se, když do něj drcne loktem. Následně se oba dva usadí na zemi.* Vypadaj hezky. Aspoň některý. *prohodí jen tak. Žádná z nich ale nemá na Celest.* Zažila jsi někdy nějakou lásku nebo tak?

*Uchechtne se.* Tak to je skvělý kompliment, děkuju. *Začnou se bavit o pohádce, o Popelce a svatbě, kdy ona vlastně uzná, že kdyby se musela vdát, asi by se zeptala jeho, protože momentálně je z opačného pohlaví asi jediný s kým se pořádně baví a tudíž nemá moc jiných možností. Zasměje se na jeho výrazu.* To záleží na tobě. Zda bys mě chtěl, tak asi ano, pokud ne, tak pochybuju, že by to pro tebe pocta byla.. Ale neboj, vážně se vdát nemusím, nejsem v belgické královské rodině až tak důležitá a nikdo mi sňatek nenutí, takže si můžeš užívat svobody. *Má tři sestřenice, které se budou vdávat místo ní, pro ni se už ženich nenašel.. Díkybohu. Nic proti vdávání nemá, ale chtěla by si vzít někoho koho by si vybrala sama a z lásky.* Takový únos by mi asi ani nevadil. *Zkonstatuje pobaveně.* No, upřímně to tak vypadá. *Uchechtne se. *Ti budu muset nějak to ego srazit. *Našpulí zamyšleně rty jako by se snažila vymyslet jak by to mohla udělat.* Ale no tak.. Jemný drcnutí loktem a hned budeš žalovat? Uvedla bych to na pravou míru a ty bys určitě dostal padáka, pokud tě tohle složí. *Uchechtne se.* Jo.. některé jo. *Uzná, když se snaží ignorovat ten bodavý pocit.*/Ještě abych žárlila, to tak chybělo../ No.. Měla jsem nějaké přítele, ale že by to vydrželo extra dlouho to ne. Nikdy to nebyla ta pravá, osudová láska, člověk se kterým bych si dokázala představit zbytek života. *Odmlčí se.* Ale nevzdávám se naděje, třeba jednou se mi ho podaří najít a zažiju si svoje "šťastně až do smrti". *Pokrčí lehce rameny a podívá se na něj.* A ty? Byl jsi někdy zamilovaný nebo měl přítelkyni? *Kdyby měla být upřímná řekla by, že se té odpovědi bojí.*

Není zač. *uchechtne se. Takový "kompliment" jí složí kdykoliv. Pak se nějak dostanou ke svatbě, což ho trochu překvapí a zároveň zahřeje na hrudi. Protočí ale očima, když se začne smát.* Děkuji, to je od tebe hezký, že mi dopřáváš něco takovýho, jako je svoboda. *uchechtne se a potřese nad ní pobaveně hlavou. Pak povytáhne lehce obočí když řekne, že by jí takový únos nevadil. To by ho mohli zorganizovat co nejdříve, ne? Znají už se nějaký ten pátek a upřímně.. sice s ní rád tráví čas, ale už by to rád dotáhl někam dál a byl někde, kde bude jen jeho.* To je dobrý vědět. Nediv se, až tě teda pak přepadnu někdy v noci s nějakou maskou a záměrem tě unést. *uchechtne se. Říká to jen jako vtip, nevypadá to, že by to myslel vážně. A stejně už má tenhle "detail" vymyšlený trošku jinak.* Prvně sraž svoje ego, než se zaměříš na to moje. *poučí í, i když její ego je asi o dost menší jako to jeho.* Nedostal. Určitě ne. Co by beze mně dělali? *budeme ignorovat to, že tu vlastně nemá co dělat. Ale je tady, to je to hlavní. Jestil je to dobře nebo ne.. to už je vedlejší. Pak poslouchá o tom, jak pár přítelů měla, ale odpověď ho nepřekvapí, protože si něco o jejích vztazích zjišťoval. Nebylo jich moc, nebyl to žádný velký poprask a stejně si pamatuje každé jméno nějakého kluka, které bylo řečeno i veřejně.* Určitě jo. A pka už budeš moct i unášet do toho kostela. *uchechtne se. Její "šťastně až do smrti" má už ale naplánované pro ně dva.* Ani jedno, jen pár užitých nocí, ale nic víc. *zavrtí hlavou. V hlavě i srdci má totiž jen jednu - tu, která sedí na zemi na proti němu.* Raději se věnuju práci. *doplní pak ještě.*

No nemáš zač. *Zasměje se. Sice to převedla spíše do vtipu, ale kdyby to byla pravda a ona si musela někoho vzít, Ascian je takový první, kdo ji hned napadne a taky jediný chlap, se kterým se momentálně nějak baví. Raději by si teda vzala jeho než random prince, se kterým nepromluvila ani slovo a nezná ho ani trochu, třebaže s Ascianem se taky moc neviděla a neví o něm zdaleka vše. Neví ani zdaleka, že pro něj ta slova ohledně únosu znamenají více, než pro ni. Kdyby tušila, kdo doopravdy je, tak by utekla a už nikdy s ním nepromluvila. Jenže působí dost neškodně a normálně.* Dobře no, určitě se teda neleknu a budu na svůj únos připravená hezky s baťůžkem na záda jako na výlet. *Zacukají jí pobavením koutky.* Pff.. Moje ego je v naprostém pořádku, na rozdíl od toho tvého. *Přece jen tak nepřizná, že není, ne? A on to nejspíše ani nečekal, jelikož se jí jako nějaká naivka nezdá.* Hmm.. A navíc, stejně i kdybych chtěla tě nahlásit, tak nemohu, kdo by mě při dalším útoku tak skvěle ochránil? Asi tě tedy budu muset nechat být. *Usměje se na něj pobaveně. Jí se ten polibek teda dost líbil a nehodlala mu kvůli němu dělat problémy. Vždyť to ona ho iniciovala. Řekne mu o historii jejích vztahů, která není zrovna pestrá, ještě zkrátka nenašla toho pravého.* Tak to se upřímně divím, jak jsem už mnohokrát řekla, jsi fajn a nejde mi do hlavy, že si tě už některá dívka nepolapila do svých sítí. /Šance pro mě./ Takže jsi workoholik?

*jejich téma "únos" pro ni asi nic moc neznamená, ale pro něj je to naplánovaná budoucnost. Sice jí asi bude ze začátku dělat problém si zvyknout, ale má to vymyšlené do detailu. A už se toho nemůže dočkat. Tady má neustále nějakou práci a Celest se tu poflakuje sama, což taky může směřovat k novým známostem, kdežto v Ghettu ji bude mít jen pro sebe. Ostatní rebely nebudeme počítat, protože ti snad brzo pochopí, čí je oběť.* A nějakém sexy prádlu, když už to bude v noci. *uchechtne se. To by byla skvělá třešnička na dortu, kdyby ji tam ještě měl prakticky polonahou.* Jasně, jasně, to si myslíš jenom ty ale. *poinformuje jí pobaveným hlasem.* To je pravda, ještě by ses zabila. *protočí očima nad tím posledním "útokem". Asi dlouho nevyžene z hlavy ten její nápad skočit dolů. Slyšel hodně pitomostí, ale tohle to přináší na dost nový level.* Moc holek jsem nikdy nepotkával a ty doma jsou většinou hrozně nepřístupný. Navíc se raději soustředit třeba na cvičení a prostě na zlepšování se. *pokrčí rameny. Co se týče ženské společnosti, nidky se moc nechytal. Jasně, mohl by, takových holek pár bylo, ale když neměl v hlavě Celest, měl v hlavě jenom touhu se probojovat a získat si nějaké místo u rebelů, aby už nebyl jen "další děcko z ulice", protože takových je tam nespočet.* Tak nějak. *uzná a kývne hlavou, přičemž se na ní zahledí. Ví, že svoje povinnosti bere dost vážně, i když by teoreticky nemusela, protože není korunní a ani není z hlavní rodové linie. Na tu chvilku mu přijde tak nevinná a zodpovědná, až začne pochybovat o tom, co tu dělá. Ale trvá to opět jen chviličku, než se mu opět v hlavě objeví ty představy společné budoucnosti, které jsou mnohem silnější.* Vzdala by ses titulu, kdybys třeba milovala někoho, kdo by tě taky miloval, ale figuroval by tam ten titul, který by se jemu nelíbil?

*Uchechtne se.* V sexy prádle? A nezačínáš být nějak moc náročný? *Nakloní hlavu a pobaveně se usměje.* Holky občas dělají drahoty, ve všem náš nemůžeš poslouchat. Navíc občas musíme hrát nepřístupné, kdybychom se zahodily s každým, taky byste to asi neocenili. *Pokrčí rameny. Ona teda není taková, že by některého kluka moc trápila a byla k němu nepřístupná, ale většina holek asi chce, aby jí nosil květiny a říkal sladké řečičky, než se s ním dá dohromady.* Jako bys to cvičení potřeboval.. *Utrousí a pak lehce zčervená. Hádá, že po tomhle bude chtít vysvětlení jak na to přišla.* Viděla jsem tvoje fotky na Illeagramu. *Vysvětlí mu stydlivě, jelikož se cítí lehce trapně za to, že ho takhle stalkovala. Jeho další otázka ji překvapí. Vlastně ji nikdy nenapadlo, že by mohla nastat taková situace, až by našla někoho, koho by milovala. Chvilku mlčí a se staženým obočím přemýšlí.* Ano, vzdala bych se ho, ale musela bych si být na sto procent jistá, že toho člověka, kvůli kterému to dělám miluju a chci s ním být do konce života. *Odmlčí se.* Pro mě titul nikdy nebyl tak důležitý jak může být pro ostatní. Jsou důležitější věci, než mít před svým jménem "princezna" a jedna z nich je právě láska.

Ještě ne, ale brzo začnu. *uchechtne se. Kdyby byla v nějakém sexy prádle, rozhodně by to ničemu neuškodilo. I když... i ty legíny, co má právě na sobě, by byly fajn, protože v nich vypadá skvěle.* To je pravda. *uzná, i když dívky v ghettu, se kterými byl nejčastěji v kontaktu, byly nepřístupné trochu jinak. Jsou to prostě rebelky, ne nějaké sladké princezny jako Celest, ale o tom tady moc povídat nehodlá. Povytáhne obočí, když řekne, že to cvičení nepotřebuje. Nepamatuje si, že by snad někdy měla možnost něco vidět, takže to hned svede na Illeagram, což i ona po chvíli potvrdí.* Aha, takže sis projížděla celej profil? *zeptá se pobaveně a musí se usmát, když vidí, jak opět zčervenala. Ale potěšilo ho to.* Nejde o to, jestli to potřebuju vzhledem k tomu, jak vypadám, ale je to prostě takový detox od všeho. Nějakým způsobem to vnímám i jako odpočinek. *pokrčí rameny. Taky si tak vybíjel i různé emoce, které často skrývá za nepřístupnou maskou. Pak kývne hlavou po její odpovědi, která ho až tolik nepřekvapila, protože to tipoval, ale zase ho to tak nějak i potěšilo. Protože co kdyby opravdu došlo na svatbu? Pak chvíli mlčí, než opět promluví.* Takhle vážnej rozhovor jsem už dlouho nevedl. *uchechtne se. Vlastně ho nevedl skoro nikdy. Rodiče nemá, mezi rebely se na city nehraje a tady v paláci taky ne. Ale s ní se mu mluví samo.*

Ty se ale nezdáš. *Uchechtne se. Na první pohled působil i docela nevinně, jako zlatíčko, ale začíná se tedy pořádně vybarvovat. Podle ní to cvičení rozhodně nepotřebuje, protože vypadá naprosto dokonale. A jak na to přišla? To mu osvětlí vzápětí. Sjela jeho profil celý a nad každou polonahou fotku se dívala déle, než bylo nutné a taky vhodné.* No ne úplně celý, ale pár fotek ano. *Přikývne, stále s rudými tvářemi. To, že ten profil sjela skutečně celý nahlas přiznat odmítá. Už tak se cítí dost trapně a tohle by už asi nedala.* Jo, tak to pak chápu.. U mě je to tak půl na půl. Chci si udržet dobrou figuru a kondičku, ale taky mě to dost baví, hlavně teda běhání a tanec, ale to už víš no.. *Usměje se na něj. Jeho otázka, zda by se vzdala titulu, kdyby to její budoucí manžel chtěl ji překvapí a po chvilce zamyšlení odpoví, že ano. Musela by si být ale stoprocentně jistá, že toho muže miluje a taky by si o tom nejraději promluvila i s rodiči. Sice neříká, že by se řídila tím, co by jí řekli, ale.. Raději by k tomu měla jakési požehnání a probrala to s nimi, než by je postavila před hotovou věc.* Ptal ses kvůli sobě? *Nakloní hlavu na stranu, zvědavá, co jí odpoví.*

*nevinně se na ni zazubí, když řekne, že se nezdá. Jak se to vezme... není to žádný anděl. Ale hrát ho občas docela umí. Nebo v to teda aspoň doufá, ale vypadá to, že Celest to bere. Pak už se Celest přizná, že mu projížděla instagram, což mu polichotí a opět se pobaví nad jejím začervenáním.* Jasněěě, kvůli pár fotkám vypadáš jak nějaký rajče? *popíchne jí pobaveně.* Klid, vždyť já ten tvůj projel taky. *jemu nedělá až takový problém to přiznat. Projel ho celý a hned několikrát. Dost možná by to dokázal poskládat a vyjmenovat tak, jak jdou ty fotky po sobě. Ale s tímhle detailem se zase svěřovat nemusí.* Figutu máš perfektní, o tu se ani nemusíš snažit. *opravdu se mu zdála perfektní, takže podle něj pro to nic dělat nemusí. Ale zase je pravda, že v tanci je mistrem oboru.* Ne, to ne. *uchechtne se. Hraně, samozřejmě. Jasně, že se ptal kvůli sobě.* Ale tím neříkám, že bych tě úplně přehlížel. Jsi krásná, milá a rád s tebou trávím čas. *pousměje se.* A taky skvěle líbáš. *doplní se zazubením. Ten polibek by si klidně rád zopakoval.*

No jo.. *Odmítá přiznat, že si jeho profil sjela celý a nad těma fotkama, kde nemá tričko se pozastavovala obzvlášť. Na rozdíl od něj se to stydí přiznat a je jí to docela trapné. Připadala si jako nějaký stalker.* Vážně? Aha.. jo tak to se cítím méně trapně. *Uchechtne se. Skutečně se jí díky tomu ulevilo.* Zatím ji mám ucházející. Kdybych přestala cvičit, už by to tak nebylo. Ne, vzhledem k mé zálibě ve vaření, pečení a ochutnávání toho všeho. *To má po tátovi. Ten často vaří a ona cokoliv, co udělá zbožňuje. Snaží se být aspoň z poloviny tak dobrá jako on, ale je jí jasné, že toho nikdy nedosáhne. * Jen aby. *Pobaveně se na něj usměje.* Tak to mě těší. Já se s tebou taky bavím moc ráda a je to i slast pro mé oči. *Když doplní to o tom líbání, potřese hlavou a tentokrát úspěšně potlačí chuť se začervenat. Natáhne se k němu, jako by ho chtěla políbit znovu, ale to neudělá.* To ráda slyším.. *Zašeptá, když jejich rty dělí jen kousek, ale místo toho aby je spojila vyskočí na nohy.* Nicméně je už dost pozdě, takže to budeme muset zopakovat příště. *Řekne hravým hlasem.* Kde jistě k výčtu mých vlastností přidáš i to že dovedu být provokativní a proradná. *Zazubí se na něj jako největší andílek.* Zatím se měj. *Rozloučí se poté s ním a vydá se s úsměvem na rtech do své komnaty.*