Kuchyně paláce

*poslouchá, jak Camille mluví o Rhiannon a dodá, že to ona je důvod, proč se od nich stranila. Oplatí Camille objetí a cítí se po něm lépe. Cam ji opravdu chyběla a je ráda, že se zase chovají jako sestry.* Ale přeháníte to. * Poté řekne slova Rhii, které si samozřejmě pamatuje nazpaměť. Do teď ji občas hrají v hlavě.* Už předtím jsem se tak cítila, ale když to řekla, tak to na mě dopadlo a už jsem neviděla smysl v životu. Pokusila jsem se zabít, ale Cam s Wyattem mě našli. *Přizná. Donedávna se zastávala názoru, že jí tam měli její sourozenci nechat, ale teď je jim vděčná. Poté se začnou bavit i o matce. Přijde ji, že to co napsala už je trochu moc a přehnala to.* Jo, ale pár hodin na to ji odvezli na psychinu. Prej po té zprávě omdlela. Neměla jsem to psát tak narovinu a hnusně..*stojí si za svým.* Asi. Nevím, upřímně jsem ji nikdy nechápala. *Odpoví Polaris. Poté se chvíli dohadují o hlídání dětí, což už více nekomentuje. Nemá smysl se dohadovat.* Řekla sis o to. *Zazubí se na Camille. Ani by jí taková poznámka nenapadla a Cam si o to sama řekla.* Neznamená to, že vy je mít nemůžete. *Doplní, když se Polaris trochu uklidní.* Nevím, něco si vymysli. Třeba blaho s někým, v tvém případě s Wyattem, v posteli. *Plácne první blbost a pokročí rameny. Poté si vezme jeden muffin a uzná, že je dobrý, i když ji to moc nejde přes jazyk.* Jo, už jsme se o tom jednou bavili. Ty jsi toho schopná. *Uchechtne se.*

*Mluví o jejich další sestře, kterou upřímně jako svou sestru ani nebere. Nikdy si nebyly blízké. Obejme Aless a doufá, že se po tom cítí aspoň trochu lépe a pomohlo jí to. Snaží se chovat jako dobrá starší sestra a být tu pro ni. Jde to docela samo.*Vím, je to moje sestra, neměla bych to říkat, ale jako mrcha se často chová. Poté, co zemřel táta, jeho posledním přání bylo, abychom se spolu bavili normálně.. Ona odešla i z rodinného chatu a mluvila už tehdy o klášteře. A vyčítala nám, že máme druhou poličku a ona je sama, jak jsem říkala.*Nikdy Rhiannon nepochopila.*My ostatní jsme rádi, že tu jsi. Máš mnoho smyslů k životu. Kromě rodiny, teď už i Edwarda.*Zazubí se na Aless při zmínce o něm.*Jo, pro mamku vždycky existovala jen Rhiannon. My ostatní jsme byli vzduch. možná je i tohle hnusný, ale to, je mamka teď na psychiatrii.. Por mě vůbec nic nezměnilo. *Nikdy se spolu nebavily, prakticky mámu ani neměla.*/To táta nás držel jakž takž pohromadě../Já se fakt musela držet, abych na ni byla ještě aspoň trochu hodná když se ptala na svatbu.. Řekla jsi to z plných plic, jak si myslíš, já měla asi už předtím taky. Vždyť ani neřešila to, co ti řekla Rhiannon..*Připomene jí. Jejich matce to bylo fuk a vsadila by se, že s Rhiannon i souhlasila.. Baví se společně o dětech a uchechtne se.*Pol, tobě je klidně svěřím. Máš méně praštěné nápady,jak občas Aless.*Uchechtne se. Během jejich dalšího rozhovoru dodělá muffiny a pak je položí před ně na stůl a je moc ráda, že jim chutnají. Cítí i pocit vítězství.*Žádný otrávený tam nejsou. *Protočí nad oběma očima. Všimne si, že je dost pozdě, takže i zbytek muffinů rozdělí po stejném počtu na tři talířky, jede dá Polaris, jeden Aless a jede si nechá pro sebe a hlavně Chrise, ona měla už dva tady.*Už půjdu, tak zase někdy. A douám, že příště budete mému kuchařskému umění více věřit.*Zamává jim ještě ode dveří a vydá se do své komnaty.*

Je dobře, že tě našli, nezasloužila sis, aby ti něco takového řekla. *Zavrtí nad tím hlavou a povzbudivě se na ní pousměje.* Podle toho, co sem teď o ní slyšela rozhodně nezní jako vaše sestra, spíš jen někdo, kdo vám chtěl ničit rodinné vztahy, protože sama neuměla komunikovat. *Pokrčí rameny a je docela ráda, že tuhle jejich sestru nikdy neměla šanci potkat. Pak se nadšeně otočí na Camille a zazubí se.* Tak jo, to beru. Jestli teda tvoje děti budou klidný a já bych ti je hned po hodině nevrátila. *Zasměje se a poté propálí Aless pohledem který říká něco ve smyslu "To jako vážně?"* Aby si nakonec neměla paterčata ty.*Zazubí se na ni a pokrčí rameny. Pak se neubrání protočení očí, i když ji pobaveně škubou koutky úst.* Vážně? Nic lepšího tě nenapadlo? *Zeptá se jí pobaveně a pak si už pochutnává na muffinech od Camille.* Je to vážně dobrý. *Usměje se na Cam a když dostane talířek s muffiny, usměje se na ni o něco víc. Pak přikývne a zamává ji.* Měj se. *Rozloučí se s ní a následně taky vstane.* Taky už půjdu, ještě jsem si chtěla zajít do knihovny pro nějakou knížku. Měj se, Aless.* Usměje se i na ni, načež poté vezme talíř s muffiny a odejde z kuchyně pryč.*

Pokrevně moje sestra je. Jinak ale ne. Nedokážu na ní pohlížet, jako na sestru. *Přizná. Rhiu nebere jako sestru. Poté řekne, že se i kvůli ni chtěla zabít. Nedělá ji problém to říct před Polaris. Je to její kamarádka a věří ji.* Předtím jsem byla naštvaná a vyčítala jim, že mě donesli na ošetřovnu. Neviděla jsem smysl v tom, proč dál žít a tvářit jsem, že jsem v pohodě, i když nejsem. Ale teď jsem jim vděčná. *Vděčně se usměje na Camille.* Není to hnusný. Vnímám to stejně. Možná..jsem i trochu ráda, že tam je. Pokud ji tam pomůžou..a jak říkáš. Zas tolik to nemění..*opravdu ji to ani skoro nepřijde, že by byla matka pryč. Byla pryč celé jejich životy..jen teď je to opravdové. Zas taková změna to není.* I tak se cítím blbě..*pokrčí rameny. Je tvrdohlavá a tohle ji Cam nevymluví.* Pfff na nemam praštěný nápady!*brání se naoko dotčeně. Potom, co jí Polaris propálí pohledem se na ní sladce usměje jako největší neviňátko.* Moje děti jsou daleko, takže tohle je ztráta času. *Zasměje se.* Vždyť by se ti líbilo. Ale tak klidně si vymysli něco jinýho no..*uchechtne se. Musí uznat, že se Cam ty muffiny opravdu .* Jo, jsou dobrý.*souhlasí s Polaris a natáhne se ještě pro jeden.* Až začneš věřit mýmu umění hlídat děti. *Opáčí a zazubí se na ní.*, Měj se. *Zamává ji a pak koukne na Polaris.* Jasně, ty se taky měj. *Rozloučí se i s Polaris. Pak sní ještě jednu muffinu a vydá se s talířem také do své komnaty.*

*Nikdy by neřekla, že k těhotenství bude patřit i takový hlad, který má poslední dobou. Zatím se u ní nedostavili nejšílenější kombinace, ale stejně má častější chuť hlavně na sladké jídlo. Řekla by, že je to také kvůli stresu. Z toho, že stále neví, kdo je otcem a sama neví, jestli to chce vůbec vědět. Proto se vydala do kuchyně, kde je taky častěji než kdy jindy. Na sobě má šedý svetr, který je kratky pod prsa a černé rifle. Zatím neřeší to, že by ji moglo jít vidět těhotenské bříško, jelikož se ještě skoro vůbec největšilo. Jen o trošku a to nejde stejně vidět. Hned jak dojde do kuchyně, vlasy si stáhne do drdolu a začne vytahovat a ze skříňky misky a suroviny. Dostala chuť na dort, ale jelikoz ho nikdy nedělala, doufá, že kuchyně bude ve stejném stavu jako teď.*

*Její těhotenské chutě se znovu ozývají, proto si to míří do kuchyně. Na sobě má obyčejné černé džíny a k tomu volnější bílou košili. Vlasy má v ledabylém drdolu. Protože je košile, kterou má volnější, nejde vidět její těhotenské bříško, ale už tam je. Vzhledem k tomu, že byla vždycky dost hubená, rýsuje se už takhle brzy. *Na co máš chuť prcku?*Promluví ke svému břicho, které zároveň pohladí a až pak zvedne pohled, aby zjistila, že v kuchyní není sama.*ahoj Skyden. Ty mě snad za blázna nebudeš mít, že tu mluvím ke svýmu břichu..*Uchechtne se.*Copak kuchtíš? Taky tě už ovládají těhotenský chutě? *Zeptá se jí.*

*Hned jka zamířil do kuchyně, da se do připravování dortu, na který dostala chuť. Nemůže říct, že by ji pečení nějak šlo, taky dort nikdy nedělala, ale copak se to nějak může lišit od palačinek? V tom nemůže být velký rozdíl. Když uslyší, že někdo přijde, zamračí se a koukne se na tu osobu, ale pousměje se, když uvidí na Daesyn.* Já to taky dělám. *Pokrčí rameny a sama se na své trochu, ale ne moc vystouplé bříško koukne.* Zkouším dort. Nikdy jsem ho nedělala, takže netuším, jestli je bezpečné tu teď být. *Zašklebí se na ni a pak pokrčí rameny.* Da se to tak říct. Mám pořád hlad. Ale ještě nemám chuť an divný kombinace. Coty? *Zeptá se ji na totéž a pak suroviny nasype do misky a začne to míchat.*

*Promluví ke svému břichu v domnění, že je v kuchyni sama, nicméně tato domněnka jak o chvíli později zjistí nebyla dobrá. Ale jelikož tu vidí Skyden, nevadí jí to a usměje se na ni. Ji má ráda a bere ji jako svou kamarádku. Jendu z mála ze svých kamarádek.*Dobrý, tak nejsme blázen, občas si tak připadám.*Uchechtne se a přejde k ní blíže.*Dort bych si dala.. Nechceš pomoct? Pak se můžeme rozdělit. A když to tu začne hořet, aspoň tu bude pár rukou na hašení víc. *Zazubí se na ni.*Včera jsme měla čokoládu s okurkami. Hádám, že to nemusím více rozvádět.*U ní se těhotenské chutě rozjely už naplno. Pak chvilku mlčí.*Říkala jsem ti, že mě Asher nemiluje. Hádám, ti řekl o tom, že jsem mu psala.*Nev to jistě, ale nedivila by se tomu.*Za chvilku bude naše zasnoubení už zrušené. Konečně.

*Když uvidí Daesyn, je ráda, že to není nikdo cizí nebo prostě někdo, koho nemá ráda.* Taky si připadám jak blázen. Je divný, že u mě vevnitř prostě něco roste. *Pokrčí rameny a poté zavrtí hlavou.* To je dobrý, už to skoto mám. Spíš mi řekni, jestli chceš nějakou polevu nebo jak se tomu říká. *Zazubí se na ni a po zjištění, co jí za divný kombinace se na ni zašklebí.* Ještěže já nemám zatím takový chutě. Bych řekla, že je to tím, že jeho táta je normální.... Ale je vůbec jeden těch dvou normální? *Uchechtne se a zavrtí and tím hlavou.* Psal mi, jestli si myslím, že tě miluje. *Přikývne a pokrčí u tovo rameny. Pak se na ni překvapeně koukne.* O tomhle ale slyším poprvé. Půjde to? Zrušit? Jestli akorát vaše země nebudou válčit. *Zamračí se a radši těsto nalije do formy na dort.*

*Přikývne.*Je to zvláštní pocit.. Ale vsadím se, že někde za osm měsíců nám bude připadat divný, že uvnitř nás už zase nic není a ti prckové budou tady.*Pousměje se. Těší se, až tu její dítě bude.*Plánuješ si pak nechat říct pohlaví?*Ona nad tím sama dost přemýšlela a nejspíše ano. Je až moc zvědavá na to, aby to nechala být jako překvapení. Doufá, že Corey nebude proti. Je to taky jeho dítě. Ale na druhou stranu, pokud by to nechtěl vědět, nemusí. Doktorka to řekne jen jí a ona o tom pomlčí.*Nějakou polevu bych mohla udělat já. Třeba čokoládovou? Nebo citrónovou? Další už asi neznám. Rumovou nemůžeme.*Vytáhne sama nějakou misku, aby mohla něco udělat.*Jseš v pohodě? Bouchla ses do hlavy? Protože jinak nechápu, jak bys mohla tvrdit, že aspoň jeden z těch dvou normální fakt je.*Sjede ji naoko podezřívavým pohledem.*A neboj, ono to třeba přijde.*Uchechtne se.*Pak budeme spolu sedět na pohovce se zmrzlinou, okurkama a čokoládou a ty dva pomlouvat.*Pokrčí rameny.*No doufám, že ano.. Říkal, že to nějak zruší. Jestli to nepůjde bez války nejspíše se budeme muset vzít. Za to, aby zemřelo několik nevinných lidí mi to nestojí..

*Před chvílí skončil se cvičením v posilovně a stejně jako pokaždé, i teď dostal při cvičení hrozný hlad. Ani se nepřevlíkal a zamířil rovnou do kuchyně. Je mu jedno, že má na sobě propocený tílko. Nemusí jako ostatní princové chodit věčně upravený v oblecích. Nepočítá s tím, že by někoho potkal. Jenže se spletl a v kuchyni uvidí svou snoubenku a přitelkyni. Opře se ramenem o zároveň dveří a chvilku je sleduje, než nepotlačí uchechtnutí.* To byla snad první rozumná věc o tom zasnoubení, co jsem od tebe slyšel. *Poznamená pobaveně směrem k Daesyn.* Pomlouvání vám jde skvěle i bez čokolády a zmrzliny mimochodem. Fakt pravý ženský. *Pounformuje je s úšklebkem a pak se rozejde blíž k nim a napustí si do sklenice vodu, které se i napije.* Jak vám je? *Zeptá se jich obou a pohledem sjede jejich břicha. Nikdy vy neřekl, že se do týhle vůbec může dostat, ale život má očividně nějaký pitomý smysl pro humor.*

No, ten moje by mohl zůstat v tom břiše do věku, kdy neřve, nebrečí a je aspoň trochu hodný. *Uchechtne se a po jejiz otázce zamýšleně nakloním hlavu na bok.* Asi jo. Ale taky záleží, jestli to bude chtít vědět ten, koho to bude dítě. *Ušklíbne se a pokrčí u toho rameny.* Tak citronovou může a udělat. Ale s tou rumovou mi nedělej chutě. To bych si dala ještě víc, než čokoládovou a citrónovou dohromady. *Orhne spodní ret a povzdechne si.* Však říkám, žeani jeden není normální. Klid. Nevyšiluj. Prdne ti cévka. *Uchechtne se a na jeji další slova se zaculí.* Víš, že je pomlouváme i teď? *Zasměje se a když se baví o tom zasnoubení, jen přikývne a nic neříká. Trhne sebou ale když uslyší hlas, který moc dobře zná a koukne se tím směrem, odkud přichází. Když uvidí Ashera, normálně by to asi neřešila, ale teď si vzpomene na poyledni setkání, kdy tam byli všichni tři a trochu ji to nažene strach.* Mně je fajn. *Pokrčí rameny, zatímco dá formu s těstem do trouby.*

*Uchechtne se.*Bojím se, že tak to nefunguje.*Následně se zeptá, jestli chce vědět pohlaví a nebo ne.*Já si ho asi nechám říct. Jestli to nebude chtít vědět Corey, nemusí. Stavím se za doktorkou sama a předním budu mlčet. *Pokrčí rameny.*Chtěla bys raději holčičku nebo chlapečka?*Ona by byla raději za holčičku, protože s nimi má být méně práce a jelikož si není jistá, jaká bude matka a jak to bude zvládat.. Tak by to bylo asi lepší.*Jo, to já taky. Ale budeme to muset ještě několik měsíců vydržet. *Nakonec se dá do dělání citrónové polevy. Nechápe, jak by si byť jen na chvilku mohla Skyden myslet, že Asher nebo Corey jsou normální a po její odpovědi se uchechtne.*Jo, to vím. Ale s tou zmrzlinou, okurkama a čokoládou to bude lepší. *Pohlédne ke skříňce, kde ví, že se schovávají zásoby čokolády a následně k ní přejde. Poleva je už hotová a ona si potřebuje dát něco na nervy a když nemůže alkohol, čokoláda bude muset stačit. Chce se toho zasnoubení zbavit, jak Skyden řekne, ale nestojí jí to za to, aby zemřeli nevinní lidé. Trhne sebou a podívá se na nově příchozího - Ashera. Nad jeho slovy protočí očima.*Chci z toho zasnoubení ven, ale ne za cenu několika mrtvých nevinných lidí. Jestli to nepůjde dobře, vezmu si tě, ale nadšená z toho nebudu.. A taky budu muset nějak zadržet Kadena, aby se to ještě nepokoušel řešit on..*Zamumlá spíše pro sebe. Kaden z vidiny toho, že by si vzala Ashera není nadšený a ona se docela bojí až k čemu by byl schopen se uchýlit, aby ji toho zasnoubení zbavil. Když se Asher zeptá, jak jim je, jen pokrčí rameny. Ani nemá potřebu mu odpovídat.*

*Dojde do kuchyně, protože má po cvičení jako vždy hrozný hlad a tam uvidí svou snoubenku a přítelkyni, které na chvíli poslouchá a poté už neovládne pobavení a uchechtne se.* Neboj, o tvym nadšení už nepochybuju. Tos mi vysvětlila dost dobře. *Ujistí jí s úšklebkem. Napustí si do skleničky vodu, kterou hned vypije. Zeptá se jich, jak jim je a nad Daesyn protočí očima.* Hele, snažim se být milej. Trochu ucenění, prosím. *Prohlásí otráveně a nakloní se přes rameno Skyden, aby viděl, co vařily.* To nevypadá blbě. *Poznamená, ale on sám na sladké nemá moc chuť, takže se rozhodne sám uvařit něco normálního.* Nemáte chuť na normální jídlo? Můžu udělat i pro vás, ať nežijete jenom z dortů, to za tejden nezapnete kalhoty. *Uchechtne se.*

*Jen přikývne a po její otázce se zase ušklíbne.* Hlavně ne dvojčata. A jinak je mi to jedno. Hlavně abych ho zvládla ze sebe dostat a nevím... Třeba se mi cestou nezlomila noha nebo co já vím, co se může stát. *Pokrčil rameny a řekne to tím způsobem, jako by smad bylo normální, aby si děcka při porodu lámala nohy.* Doufám, že ty chutě mě nějak obejdou. Nějak šikovně. A já bhdu klidně jen na dortech. *Postěžuje si a když uslyší hlas Ashera, trhne sebou a poslouchá konverzaci mezi ním a Daesyn.* Nehádejte se, z vás tady porodím. *Protočí očima a radši dá do trouby dort. Když se zvedne, nakloní se k Asherovi pro krátký polibek.* Já bych si i dala. *Pokrčí rameny a přejde na židli, kde se posadí.* A kalhoty nezapneme tak jako tak, vzheldem k tomu, že za chvíli budeme obě dvě jako bálony. *Uchechtne se a pohledem nenápadně přeskakuje z obou dvou, protože se bojí, že tady stejnez vznikne hádka.*

Dvojčata? Máš to nějak v rodině? Pokud ne, nejspíše se nemáš čeho bát. Není to tak častý, ne? *Pro jistotu se nad tím sama zamyslí, aby se ujistila, že ona v rodině žádný dvojčata nemá a nemusela ze sebe dostat dvě děti místo jednoho.*Zlomila noha?*Uchechtne se.*Hele, to při porodu snad nehrozí. *Neví, jak ji to napadlo, ale pobavilo ji to.*Já se spíše modlím, aby mě nějak obešla náladovost. Už tak je to se mnou občas na zabití..*Toho si je plně vědoma, kupodivu.*/Ale nepotřebuju se zbláznit ještě více. Pak bych ještě vyznávala Asherovi nehynoucí lásku../*Když přijde Asher, zrovna nadšená z toho není a většinu času se dívá na Skyden a snaží se jeho přítomnost ignorovat, což jí moc neusnadňuje. *Mám se docela dobře, stačí? *Potřese nad tím hlavou. Nechápe, proč se vůbec stará.*Neboj, nehádáme se, všechno je v pohodě.*Řekne nejvíce klidně, jak jen to jde a hodí pohledem po Asherovi. Nechce Skyden nějak stresovat, ví, že má rizikové těhotenství.* Já nic nechci. *Vystačí si s okurkama, které vyndala ze skříně ve sklenici a hned si jednu dá. Mezitím hypnotizuje pohledem troubu, ve které se peče dort, na ten sejí taky sbíhají sliny. Podívá se na Skyden a nadzvedne obočí.*Klid. Nevraždíme se./Zatím../

Jo, stačí. Díky za milost. *Uchechtne se a protočí nad ní lehce očima.* Klid, rodit budeš až za pár měsíců, ne teď. *Ujistí Skyden a koukne přes její rameno do trouby, aby viděl, co ty dvě vymyslely. Oplatí Sky polibek, když se k němu natáhne, ale nijak ho neprotahuje.* Promiň, jsem celej zpocenej, nechci tě zakydat. *Pousměje se na ní lehce a zeptá se jich, jestli nechtějí k jídlu něco normálního.* A co by sis dala? *Zeptá se Skyden a potlačí protočení očima, když ho Daesyn pošle s jeho nabídkou do háje.* To je sice pravda, ale když budete jíst normálně, budete moct nosit normální oblečení. *Pokrčí rameny.* Já jsem vždycky milej. Z mojí strany nic nehrozí. *Ujistí Skyden a mírně se zašklebí na Daesyn.*

Já nevím. Možná někdo v mé rodině pochází z dvojčat. Co já vím. *Uchechtne se a radši nechce ani myslet na to, co kdyby važně melaz dvojčata. To by bylo ještě hroznější a už by vážně nevěděla, jak to zvládne.* Jo, třeba zlomila noha. Nebo ruka. Co já vím. Nebo se radši oběsí na pupeční šňůře, než aby musel vylézt na svět. Protože nechápu, proč jsem to neudělala já. *Zazubí se na ni a když přijde řeč na náladovost, přikývne.* To tě chápu, s tou je to na zabití. *Ušklíbne se a když přijde Asher, neví, jestli má být ráda nebo ne. Obzvlášť, když je tady i Daesyn a moc dobře ví, že mezi těma dvěma je to komplikovaný.* /Ještě Corey by mohl přijít a na té pupeční šňůře se oběsím já./ To ale je jedno. Co ty víš, může se to zbláznit a chtít ven teď. *Pokrčí rameny a nahne se k Asherovi pro polibek, ale po jeho slovech se jen tiše povzdechne a přikývne.* To je jedno. *Pokrčí rameny a pak se neubrání a protočí očima.* Jasný, nevraždíte se. Ale to napětí je tady horš Io než v elektrických plotě. *Našpulí rty a lépe se opře o židli a nohy hodí na stůl.*

I kdyby to byla dvojčata, zvládneš to.*Řekne jí povzbudivě.*Neboj, všechno bude v pořádku. Nikdo si nic nezlomí ani se na ničem neoběsí. Taky se toho všeho dost bojí, ale očividně méně, jak Skyden. Asherovi řekne, že se má celkem dobře a ještě se zeptá, jestli mu to stačí. Potřese nad ním hlavou a pak se pokusí trochu uklidnit Skyden, protože ví, že má rizikové těhotenství a nechce, aby se něco stalo jí ani miminku. Nabídku nějakého normálního jídla od Ashera raději odmítne. Vystačí si s okurkama a dortem, který se pomalu peče. Zachytí taky pohled Skyden, která přeskakujeme očima z ní na Ashera a prohodí, že se nevraždí. V duchu dodá prozatím, protože sama neví, jak se ještě tohle vyvine.*Z mojí strany taky nic nehrozí, protože vím, jak ti na něm Skyden záleží a jelikož je to možná otec tvýho dítěte, budu se držet. /Pokud ě on sám nezačne nějak provokovat./*Uchechtne se.* co jsi čekala? My dva nemůžeme být spolu v jedný místnosti a chovat se normálně.

*Protočí nad Daesyn očima a pak krátce políbí Skyden a omluví se jí, že je celý zpocený. Když slyší, že je jí to jedno, pobaveně nadzvedne obočí.* Takže bys mě klidně objala? *Uchechtne se a pobaveně nad ní potřese hlavou. Zeptá se jí, co by si dala, ale ona místo odpovědi začne řešit jeho vraždění Daesyn a naopak.* Zlato, neignoruj mě. Co by sis dala? *Připomene jí svou předešlou otázku a pak stočí pohled k Daesyn.* Takže kdyby to dítě bylo Coreyho, klidně bys po mě vrhla nůž? Fakt pěkný. Až mě tvůj dostatek empatie a citu dojímají. *Zašklebí se na ní. Po jejích dalších slovech protočí očima a vydechne.* Mam jít? *Podívá se na Skyden, které je určená tahle otázka. Pozná, když je někde páté kolo u vozu. U Daesyn nejde ani tak o signály, ale rovnou o výstřely, které by pochopil i člověk bez IQ. A on nemá po cvičení ani moc energii na hádky, takže radši oželí jídlo, než aby byl tady. Navíc ví, jak se Skyden stresuje plno věcma, což by neměla a nechce k tomu přispívat. Přeci jen možná nosí pod srdcem právě jeho dítě.*

Ale nebylo by to stejnez zajímavý? Kdyby se oběsilo na necemz, co tě s ním spojuje. *Zamumlá zamyšleně, ale lak rychle zvedne ruce v obraně, jako ba ni někdo střílel.* Ale bylo to jen nevinná myšlenka jo? *Uchechtne se, ale pak už přijde Asher a ona jen sleduje situaci mezi těma dvěma a doufá, že nebude muset oba dva sejmout třeba pánvičkou, aby si navzájem tady nešli po krku.* Hmm, to si vydržím do té doby než se osprchuješ. *Uchechtne se a po jeho dalších slovech se uchechtne.* Ale měje to vážně jedno. Třeba špagety. Nebo těstoviny s kakaem. Nebo salát s olivama. *Plácne první jídla, které ji napadnou a které by si docela.*Já vás zavřu do nějaké prázdné místností, připoutám vás tam a nepustím, dokud se nebudete bavit normálně. *Sjede oba dva vážným pohledem, i když ví, že si stejně oba dva budou lézt na nervy. Pak znovu tím pohledem propálí Ashera.* Nechoď. *Zabodne prst do vzduchu a přihmouří oči.* /Jestli z nich važme neporodím teď, tak neporodím ani za nějakých sedm, osm, měsíců./ *Pak se ale zamračí, protože ji dojde, že má ještě dort v troubě, tak se ho radši rozhodmne jít zkontrolovat. Když ho vytáhne, musí se zašklebit.* I ten dort z vás už málem zčernal. *Uchechtne se a z dortu lehce připálenou část odřeže.*

*Potřese nad Skyden hlavou a raději tohle nekomentuje. Pak se uchechtne a když následně přijde Asher přemáhá touhu se hned zvednout a odejít. Jenže má chuť na ten dort, kvůli kterému se to snaží vydržet.*o zas ne. Už kvůli Skyden tě zabíjet nebudu.*Ví, že Skyden je do Ashera zamilovaná a nemohla by jí to udělat. Navíc by se pak ještě více stresovala, kdyby se Asherovi něco stalo.*To bych v tý místnosti byla až do porodu. Doufám, že na ten by jsi mě aspoň dovolila jít na ošetřovnu, než bys mě tam pak šoupla zase znovu.*Uchechtne se. Nedovede si představit, že by se měla někdy s Asherem bavit normálně. Když vyndá Skyden dort podá jí polevu. Ji samotnou na to ale nějak přešla chuť.*Mě.. asi stačí jen ty okurky a čokoláda. Nakonec. Už půjdu. Ahoj.*Rozloučí se rychle s oběma, vezme okurky ve sklenici a čokoládu a rychle se vypaří z kuchyně. Míří rovnou do své komnaty, kde se plánuje po zbytek dne zavřít.*

*Pobaveně se zasměje, když slyší od Skyden, že s objetím počká, než se osprchuje. Rychle jí líbne na čelo a pak protočí očima nad Daesyn.* Je hezký, že můj život je závislej na ostatních. Fakt nádhera. *Ušklíbne a pak se překvapeně podívá na Skyden, když slyší o tom zavření do místnosti s Daesyn.* Zlato, tos bys přece neudělala. Vždyť to bys se mnou nemohla spát a tak různě. Protože bysme tam byli asi do smrti. *Nedělá si naděje, že by se s ním Daes kdy byla schopná normálně bavit.* Špagety jsou dobrej nápad. *Pokýve hlavou a začne na ně vyndavat věci. Pak se ale zarazí a zeptá se Skyden, jestli má odejít, protože se nechce, dohadovat. Po její odpovědi zvedne ruce na znamení, že se vzdává a pokračuje dál v přípravě špaget a omáčky. Během toho ale odejde Daesyn.* Ahoj. *Rozloučí se s ní a když je pryč, povzdychne si.* Promiň, nechci tě stresovat. *Zamumlá směrem ke Skyden a pak jí podá talíř naložený špagety.* Dobrou chuť. *Popřeje jí a pustí se do své porce.*

Bože, prostě se nezabíjejte kvůli ničemu. *Plácne se do čela a hlavu si vloží do rukou. Chápe, že Daesyn Asher ublížil, ale zase vidí na Asherovi snahu, aby se s ním normálně bavila. Ale ona sama ztrácí naději, že by se ti dva mohli bavit normálně.* Přežila bych to. *Mrkne na Ashera a pak sleduje Daesyn. * Ne, radši bych vás nikam nezavírala, protože tohle nemá cenu. *Povzdechne si a pak radši vytáhne dort. Překvapeně se koukne na Daesyn.* Daesyn, no tak. Ty si nedáš? *Když vidí jak odchází, zmůže se jen na zaskuhrání, takže místo toho radši dort poleje polevou a pár kousků nákrají, dá je na talíř, vyjde na chodbu a dá je komorné, aby to dala Daesyn. Pak se zase vrátí za Asherem a sedne si ke své porci jídla. Slova Ashera ignoroje a jen zamručí v odpověď. Popadne příbor, ale místo toho, aby si nabrala sousto, tak se v jídle jen přehrabuje. A rozmrkává slzy, které seji derou ven. Hlavní vinu dáva hormonům, kterým je teď líto i kousku toho dortu, který připálila. A taky snad všechny různé pocity ohledně toho, jeatli vůbec zvládne být máma a jestli ji má Asher rád. Nic ale neřekne a jen se dál přehrabuje v jídle.*