Ošetřovna paláce

*Pročítá si zprávy, které kolují na Illeagramu a že jich je dost. Asi nejžhavějším tématem je ale únos krále a nějaké komorné. Za Boha nikdo nechápe, proč by brali rebelové zrovna komornou, ale když se podíváme na její fotky a fotky královny, nejspíše si je prostě spletly. To dává asi tu největší logiku. Na lůžku před ním leží Lucien, který do teď spí. Kdyby na něj nepromluvil, nevšiml by si, že se probral. Momentálně je zaneprázdnění zjišťováním, jestli je v pohodě bratr a jeho rodina. Podívá se na něj a povzdechne si.* Je taky tady, o pár lůžek dále. Jeden rebel jí pořezal ruku. Bude mít jizvu, ale nemělo by to nýt jinak vážné. S rukou bude moct normálně fungovat. *Odmlčí se.* Promiň, měl jsem ji více chránit. Pokud mi vrazíš, pochopím to. *Řekne mu upřímně. Kdyby neměl tu nohu asi by mu šel i naproti, aby nemusel vstávat.* Unesli tu komornou, se kterou ses bavil na plese. Jo, všimli jsme si. *Slyšel předtím i nějaké drby o nich dvou, takže předpokládá, že by ho to mohlo docela zajímat.*

*Eastona si všimne jako prvního, očividně byl poraněn na noze, ale nevypadá to extrémně vážně. Nejspíš ho pustí dřív než Luciena, sám měl podezření na otřes mozku, čemuž nasvědčovala jak pekelná bolest, tak návaly nevolnosti. První, co mu při pohledu na něj cvakne, je Liv, kterou s ním viděl na plese. Astrid se nedostavila, tudíž byla nejspíše v komnatě a dostala se včas a v pořádku do nějakého z úkrytů, i když si to rozhodně bude muset ověřit. Sám by však teď do mobilu nemohl hledět, bylo těžké zaostřit i na Easta. Uleví se mu, když slyší, že je Liv v pořádku, přestože ta asi bude vyšilovat, když zjistí, že má jizvu.* A dítě? *Zamračí se. Stres a bolest mohly snadno vést k potratu. Zavrtí jemně hlavou. V tom chaosu nemohl nikdo ochránit nikoho a zdálo se, že to East taky schytal.* Pád dní nejspíš nezvednu pravou ruku nad úroveň žeber, takže jsi v bezpečí. *Odvětí suše.* Nic ti nevyčítám. *Dodá, kdyby v tom temném humoru nerozeznal vtip. Snaží se vybavit detaily, jelikož má pocit, že mu něco uniká a chvíli trvá, než mu to dojde. Slova Eastona mu to jen potvrdí.* /Ne./ *Nejraději by sprostě zanadával, ale nemá na to sílu.* /To je přece kravina!/ Proč by unášeli ji? *Zeptá se skrz zaťaté zuby. Byla jen komorná, nemusela je přeci vůbec zajímat! Tak jak se tohle mohlo do háje stát. Vybavila se mu další vzpomínka, Nyv ho naviguje ze sálu, ale dají jí pytel přes hlavu.* /Proč, sakra, proč?/ *Prostě to nedávalo smysl. Měl jim v tom zabránit.* /Do háje!/ *Jeho pocity k Nyv byly komplikované, ale nyní se k nim přidaly obavy, vina, strach a úzkost. Možná měl nyní kvůli otřesu hlavy problém rozlišovat čas, ale přišlo mu, jako by ji v těch šatech viděl dávno, jako by od plesu uběhly alespoň týdny a přitom je to pár hodin. A Nyneve už ani nemusí být naživu.*

*Když se probudí Lucien, začne to vnímat až když na něj promluví. Do té doby se mračí do mobilu.* Dítě je naštěstí úplně v pořádku. Hádám, že si tu Livia pár dní pro jistotu poleží, ale mělo by to být v pohodě. *Kdyby o miminko přišla neodpusil by si to už vůbec. Měl je ochránit. Uchechtne se.* Chápal bych, kdyby jo, měl jsem na ni dávat větší pozor. A kdybych se mohl zvednout, tak bych za tebou přišel, abys mi mohl dát ránu aspoň levačkou. *Ale doktoři mu dali nějaký prášky, díky kterým nohu ani moc necítí. Takže chodit by asi ani nezvládl. Řekne mu, že unesli tu komornou, se kterou ho viděli s Liv a se kterou si jeho švagr nejspíše něco začal.* Hodně lidí to taky nechápe. Ale přece jsi ji už několikrát viděl.. To sis nevšiml té podobnosti s královnou Illey? Unesli zdejšího krále a lidi si myslí, že chtěli i královnu a jednoduše si je spletli. Při tom zmatku. *Všichni se snažili dostat do bezpečí a ta dívka je královně až neuvěřitelně podobná.*Sice nevím, co mezi vámi je, ale vypadá to, že ti na ní záleží docela dost.. Bude v pohodě. Je přece komorná, šestá. Tím nechci říct, že je o něco méně, to ne. *Nechce, aby ho pochopil špatně. Nemyslí to tak, že je bezvýznamná, když je komornou.* Ale rebelové takovým lidem neubližují. Co vím, chtějí zrušit kasty a jdou po královské rodině. Tak snad by ona mohla být v pořádku.

*Další alespoň částečná úleva. Sice si nezvykl na představu strýčka, ale Nyv měla při jejich chatování pravdu v tom, že je pro něj rodina důležitá a nechtěl, aby se komukoliv cokoliv stalo. A jo, Easton sice nepůsobil jako adept na manžela roku, ale zdál se být více v pohodě, než by mu Lucien uznal, ačkoliv musel být taky trochu tupý, jinak by to s Liv nevydržel a nevzal si ji ani totálně sjetej. Takže ho vlastně i trochu mrzelo jeho zranění. Jen měl teď jiné priority.* Velkorysé, ale myslím, že by tam byl stejný problém. *Na ránu by se musel rozmáchnout, a takhle prudký pohyb by žebra též pocítila. Leda by ho bodl. Ale to mu přišlo přehnané. Navíc to už někdo udělal za něj. Jistěže všiml, přeci jen si je zdálky téměř taky spletl, když ji poznal poprvé. Pak nad tím ale přestal přemýšlet, když s ní trávil více času.* Ale udělat takovou chybu... *Zašklebí se. Vloupají se do paláce a unesou tu nepravou. Přesto se to nabízelo jako nejpravděpodobnější řešení.* Udělej mi tu laskavost a sklapni, Easte. *Odsekne teď už trochu nabroušeně. Nechce si vztek vylévat na něm, ale mele sračky, které nehodlá poslouchat. Nyneve byla pryč. A rozhodně ne v bezpečí. A on tomu mohl zabránit.* Možná jim neubližují naschvál, ale budou naštvaní, že chytili nepravou, mohli by si na ní vylít vztek. Taky nemá hodnotu jako rukojmí, proto se nemusí držet zpět. Vlastně by bylo bezpečnější ji zabít, kdyby přeci jen viděla či zaslechla něco, co neměla. Nebo čistě jako výstrahu, co se stane každému spjatému s palácem. *Občas by byl raději, kdyby nepřemýšlel tak logicky a bezcitně. Mluvit o někom jiném, necítil by se tak mizerně. Ale tady šlo o někoho, koho znal a v určité míře začínal mít rád.* Kurva. *Zalehl zpět a zavřel oči, hlava si nedala pokoj.*

*Uchechtne se. Sice si vyčítá, že Liv nepomohl, ale je zároveň docela rád, že mu to to nezazlívá Lucien a nedostane od něj ránu. I když se o tom snaží vtipkovat, asi by prozatím stačí ta noha a výčitky. Začnou se bavit o té komorné, se kterou trávil Lucien podle všeho dost času.* To jo.. Ale je to to nejpravděpodobnější řešení. Vysvětlil by sis to jinak? *Zeptá se ho. Jeho další možnost nenapadá. Pokud by chtěli vzít někoho se služebnictva, nebrala by ani ji, když byla na plese v šatech. A k zahraničním hostům nepatří a to jim přece muselo být jasné, ne? Museli mít nějaký plán útoku, vše muselo byt naplánované a kromě toho, že by si tu komornou spletli s královnou nedává nic jiného smysl. Po jeho slovech zmlkne. Jde vidět, že je Lucien naštvaný a nediví se mu. Kdyby unesli rebelové Liv, taky by byl naštvaný a to k ní taky nějaké extra city nechová. Nebo si aspoň namlouvá, že ne.*Jo.. to je pravda. *Přikývne souhlasně. Mohli by si na ní vylít vztek, i když je to jejich vina. Pochybuje, že by ta holka něco slyšela, pravděpodobně je drží oba dva i s králem dále, aby neslyšeli nic, co si říkají, ale zabít ji jen ze vzteku by mohli. Chvilku mlčí, aby to mohl Lucien všechno vstřebat a mezitím projíždí mobil. Jak zjistil, jeho bratr je i s manželkou a dětma v pohodě, díky čemuž se mu dost uleví. Bál se o ně.*

*Nemohl Eastovi zazlívat, že byla Liv poraněna. Zvlášť když nešlo o nic vážného. Při tom útoku se sotva dalo něco dělat či někoho chránit. On se o to hloupě pokusil a skončil s rozbitou hlavou.* Asi ne. *Odpoví úsečně. Nedávalo to smysl a právě proto muselo jít o omyl. Ale že to rebelové dotáhnou takhle daleko, aby to pak kolosálně posrali, to mu na klidu taky nepřidávalo. Už jen protože pokud se to nepovedlo teď, dost možná by to chtěli brzy zkusit znova. Takhle vydařený útok jim jistě i zvedne sebevědomí.* /Zasraná Illea./ *Byl doopravdy rozhozený, klení, i když jen v duchu, té frustraci alespoň trochu ulevovalo, jelikož hýbat se moc nemohl. Najednou lépe chápal, co lidé s tím sprostým nadáváním mají. Byl rád, že ho Easton přestal krmit těma hloupýma rádoby uklidňujícíma řečma. Nyv rozhodně nebyla v bezpečí. Mohli by ji teď mučit a on by o tom nevěděl.* Ty prostě víš, jak člověka uklidnit. *Nejdřív nesmyslné chlácholení a teď krásně explicitně potvrzená možnost vraždy jeho... kamarádky. Přítelkyně? Známé? Bůh ví co. Upřímně mu ale míň vadilo slyšet od Eastona tyhle logické závěry, protože alespoň věděl, že jsou realistické. Nesnášel falešnou naději.* /A bude to moje vina./ *Nedokázal nad tím přemýšlet, upřímně se mu z toho dělalo zle. A tak raději změnil téma.* Co tvá rodina? Jsou všichni v pořádku? *Zeptá se, oči zavřené, aby ulevil bolesti alespoň tím, že nebude tolik namáhat zrak.*

*Zeptá se jej, zda ho napadá jiné vysvětlení, prčo by rebelové brali s sebou komornou místo královny. To, že si je spletli se zdá mnoha lidem a i jemu samému jako to nejrozumnější vysvětlení. Snaží se ho trochu uklidnit, protože vidí, že je rozčilený.*/Ještě mu tu rupne cévka a Livia to bude díky těhotenským hormonům dávat za vinu mě./*Proběhne mu hlavou. Zatím se u Livie těhotenství nijak neprojevuje, kdyby si neudělala několik těhotenských testů a ty nevyšly pozitivně, pravděpodobně by ani nevěděli, že je těhotná, ale ty nálady, chutě a tak na ni mohou přijít každý den.*/Musím si udělat zásoby čokolád, které po ní vždycky hodím, aby mě nezabila./ *Potřese nad tím hlavou, aby tyhle myšlenky vyhnal z hlavy a raději se soustředil zase na Luciena. Musí uznat, že má pravdu a rebelové by si na té dívce možná chtěli vylít zlost.*/Za vlastní tupost../ *Uchechtne se.* Nejvíc. *Řekne ironicky. Uklidnit se ho snažil, to jak se mu to "povedlo" je věc druhá. Přikývne.* Jo, naštěstí jsou v pohodě, včas se dostali do úkrytu. Myslím, že teď pro jednou ples i vynechali. *Musí se sžít s novým členem rodiny a za t, že nebyli na jedné akce je snad nikdo neukamenuje. Jako reprezentant Angcie tam byl aspoň on.* Jinak.. Astrid by měla být v pohodě. Neslyšel jsem nic o tom, že by měla být zraněná a taky tu ležet. *Ví, že kromě Livie a Luciena je součástí belgických sourozenců i Astrid,, která je z nich nejstarší a mysle si, že by Lucien rád věděl, že je v pořádku.*

*Nedokázal nad tím teď přemýšlet. Nejen že ho bolela hlava jako střep, ale přivolávalo mu to i tíživý pocit viny na hrudi. Vždycky měl pocit, že má zodpovědnost za Liv a Astrid, ani si nevšiml, že Nyv tak trochu zařadil mezi lidi, o které se má starat.* /No a žes to kolosálně posral./ *Raději se zeptal na Eastovu rodinu. Hádal, že na mobilu nehledal jen nejnovější drby, ale hlavně informace o nich. Udělal by to samé, kdyby mu zírání do mobilu nejspíše nepřivodilo ještě horší migrénu. Easton sice nebyl v utěšování nejlepší, ale alespoň už mu nemazal med kolem pusy.* To je dobře. *Zhodnotí to. Musel o ně mít starost.* To jsem čekal. *Nebyla na plese, kde se soustředil největší chaos. Pokud šlo hlavně o únos krále a královny, nejspíše tentokrát nerabovali celý palác. Přesto se mu trochu uleví, že to má potvrzené.* Jsou už nějaká oficiální prohlášení paláce? Ohledně únosu krále? A ohledně ztrát? *Celkem by ho zajímalo, jak královna a princ zareagují, nemohou v takovou chvíli ignorovat média, i když to pro ně nemůže být snadné. A čím dřív to vyřídí, tím líp, všichni budou prahnout po informacích.* /Bude to ještě větší šílenství než doteď./ *Těžko tomu uvěřit.*

*Během toho, co čeká až Lucien všechno zpracuje a trochu se taky uklidní, si píše s bratrem. Jak se dozvěděl naštěstí je i on a jeho rodina v pořádku. Měl o ne strach, to je snad normální. Má je rád. I když ho občas bratr štve tou svou tvrdohlavostí. Ale to je věc, kterou mají v rodině. *To jo. *Při kývne. Je štěstí že se zrovna den před útokem přidal do jejich rodiny Anthony a oni se snaží hlavně věnovat jemu a proto na akci výjimečně nebyli. Lucienovi ještě řekne, ze je v pořádku i jeho druhá sestra. Tipuje, že o ní bude mít jistě taky strach. Možná nebyla na plese, ale rebelové ji mohlo zranit třeba, když běžela od úkrytu. Pohybovali se i různě po chodbách. * Krále hleda většina strážců, pomoc nabídli i jiné země a vyslali pár svych vojáků, které tu mají, aby ten z Illey pomohli. Co vím, královna a králův bratr ho taky hledali a do paláce se vrátili teprve před chvílí. Princ Xaviera je stále banku. *Řekne mu. * Blbý je, že se ani nevím, kde mají rebelové základnu. Jinak by tam šli logicky poslat vojáci. *Král by už tak snad byl zase tady i a tou komornou. * Oběti na životech moc není, ale docela dost zranění. Co vim tak jedna holka že Selekce to schytala do míchy..

*Jindy by neměl s výřečností problém, ale teď? Hlava jako střep a nálada někde v háji, ani neměl zrovna velkou šanci na to, že se to v blízké době zlepší. Je rád, že i Astrid je nejspíše v pořádku, až mu bude líp, nejspíš jí napíše a ještě se ujistí. Zatím je jeho jediným zdrojem informací Easton, což je sice neuspokojivé, ale jak by si mohl stěžovat? Skoro by se ušklíbl tomu zjištění. Šlo jen o prázdné gesto. Vojáci jsou na nic, když nevěděli, kam je poslat. Ale hádal, že prostě všichni potřebovali dělat alespoň něco.* Oni je pustili ven? *Nechápavě zamrkal. Myslelo mu to pomalu.* /Jako že.. Po královně možná pořád jdou... a možná i princi, neměli by ji spíš držet v bezpečí?/ *Proč se tím vůbec zabýval. Pokud budou jednat chytře, pokusí se následovat stopy rebelů. Kamerový systém, pokud vyřadili ten v paláci, nemohli se zbavit všech záznamů z okolí, člověk potřebuje jen najít stopu, vyslechnout lidi, ale určitě na to nasadili až až pracovníků. Každý se bude starat o krále.* /Ale ne o Nyv./ *Jestli jen jednou uslyší, že je dobře, že alespoň královna zůstala v bezpečí, asi se odhodlá někomu vrazit i přes ty namožená žebra.* /Jsi unavený a emotivní./ *Napomene se.* Pane jo. CHudák holka. *Záleželo na poškození, ale pokud byla zasažena mícha, dost pravděpodobně to znamená doživotní míru ochrnutí. Existují sice různé experimentální metody, ale nervová soustava byla pořád hrozně křehká a neprobádaná věc, co se lidského těla týkalo. Tu dívku upřímně litoval.* Myslím, že půjdu zase spát. *Povzdechne si. Potřeboval na chvíli utéct té tupé pulzující bolesti a hlavně všem těm pocitům a myšlenkám. Dělali až moc velkou paseku a jemu to nemyslelo jasně, což nesnášel.* Díky za informace. A hlavně se postarej o Liv, kdyby bylo třeba, možná bude vyšilovat kvůli té jizvě. *Jen zlehka se pobaveně pousměje. Věděl, že si zakládá na vzhledu, ale doufal, že tentokrát nebude tak povrchní, když uvidí, že spousta lidí dopadla hůř. Oči již měl zavřené, teď se prostě jen snažil nepřemýšlet, dokud vedení nepřevzalo nevědomí a neposlala ho ke spánku.*

Jo. Je to královna. princ a korunní princ.. Asi jim ani nemohou moc odporovat. *Pokrčí rameny.* Ale ani se jim nevidím že se je snaží najít. *Kdyby tam byl jeho bratr, taky by jej šel hledat a bylo by mu u prdele, jak je to nebezpečné.* V paláci aspoň zůstali další princezny a princové. *Dodá ještě k tomu. Obětí naštěstí není tolik, ale spíše je dost zraněných. Jedním z nejhorších zranění je to, které se stalo jedné z účastnic, poškozená mícha.* Snad jí doktoři nějak pomohou.. *Ví, co to znamená a i když tu holku nezná neznamená to, že jí přeje, aby byla do smrti na vozíčku. Přikývne.* Nemáš zač. A neboj, Liviu se pokusím nějak uklidnit. *Jelikož si dost zakládá na svém vzhledu je mu jasné, že z jizvy bude vyšilovat. Ale mohl by jí třeba navrhnout nějaké tetování, ne? Tím by si ho mohla zakrýt. Třeba růži nebo tak. Sám bude mít jizvu na stehně, ale asi si tam nic nenechá dát, přemýšlel o tom, ale nejspíše ne.* Dobrou. *Popřeje mu pobaveně. Dále se pak soustředil na čtení různých článků, které lítali po internetu a zjišťování nových informací.*

*Dneska si už chvilku povídal s Lucienem, kterého informoval o tom nejdůležitějším, co se teď děje a taky o tom, jak jsou na tom jeho sestry. Je mu líto, že nedokázal více pomoct Livii. A taky ho štve, co se stalo Mayven. I když to mohlo skončit hůře než vyvrtnutým kotníkem asi.*/Aspoň Timothy a jeho rodina jsou v pořádku../*Ani je na plese neviděl, tudíž tipuje, že tam nebyli. Což je dobře. Jeho bratr má přece jen pořád problémy s tou nohou a tak rychle by utéct nedokázal. Teď leží, jen v bílém tričko a černých boxerkách. Nohu drží na nahoře, podepřenou polštáři. Rebelové ho bodli do stehna, takže ji má zavázanou. Baví se tak, že čumí do zdi a vyčítá si, že nějak neochránil Liviu.*/Ta bude šílet kvůli té jizvě../ *Ví jak si zakládá na svém vzhledu, takže tohle nebude vůbec lehké.*

*Měla sto chutí po doktorech něco hodit, když jí dneska ráno zakázali utéct z ošetřovny. Přeci jen nešlo o nijak hlubokou ránu. Ví, že bude mít jizvu a jen tak tak zvládá zadržet panický záchvat, který je tím způsobený. Její vzhled pro ní byl vždycky děsně důležitý. Bylo to aspoň něco, aby si nemusela připadat úplně zbytečná. Spousta lidí v ní viděla jen blbou, ale hezkou blondýnu. A když teď nebude ani hezká, tak co bude?* /S jizvou, břichem, tlustá kvůli těhotenství.../ *Vyjmenuje si v duchu seznam všeho a rychle rozmrká slzy bezmoci. Když pak zjistí, že tady leží i Easton, rozhodne se za ním zajít. Odejít z ošetřovny sice nemůže, ale nikdo jí nezakázal se pohybovat po ní. Na sobě má noční košili, která je ale s krátkým rukávem, takže je vidět její obvázaná ruka a která jí je do půlky stehen. Eastona najde vcelku rychle, takže dojde k jeho lůžku a starostlivě se zamračí.* Jsi v pořádku? Jak je to hluboký a vážný? *Zeptá se ho hned bez nějakých okolků a pohledem přejede obvaz na jeho noze. Samozřejmě si také nezapomene všimnou i boxerek, ve kterých je. Radši se pak ale začne soustředit na jeho tvář, protože si musí připomenout, že jsou manželé jen na papíře a on k ní stejně nic necítí.* /Proč ale sakra vypadá tak dobře? Já vypadam teď určitě jak pytel brambor../ *Proběhne jí hlavou, protože na sobě nemá žádný makeup a vlasy má stažené v obyčejném culíku.*

*Dívá se do stropu, což je jediná zábava, kterou tu má. Ví, že by mohl požádat někoho, aby mu přinesl třeba knihu, ale nechce je obtěžovat. Sestřičky a doktoři tu lítají od jednoho pacienta k druhému a tohle je úplně vedlejší věc. Občas si vymění pár zpráv s Mayven. Díky posledním začne vysilovat, protěž jestli je její kočka po asi týdnu co je u ní březí, nebude z toho jejich bratr asi nadšený. Jak zná Mayven, asi se koťat nebude chtít vzdát.*/Jedno jí necháme a o ostatních řekneme že umřela../ *Najednou uvidí jak k němu jde Liiva a lehce se zamračí.* Já jsem v pořádku. Moc vážný to není, maximálně budu pár dní chodit o holi, jako dědek. *Uchechtne se.* Ale ty bys spíše měla ležet a odpočívat. A nechci slyšet, že je to jen ruka. To možná jo, ale mysli taky na to malé.*Podívá se a její ruku a trochu se posune.* Klidně se posaď. *Kývne na místo na posteli.* Mluvil jsem s tvým bratrem, taky tu leží. Prý má naražený žebra a otřes mozku. I když jsem měl pocit, že ho spíše rozčilovalo něco jinýho. *Neví, jestli ví Livia, co se přesně stalo, ale měla možnost to zaslechnout. Na ošetřovně se o tom dost mluví. Tedy hlavně o únosu krále, že je u něj ještě nějaká komorná, to se tolik nezmiňuje.*

*Vydá se k lůžku, kde uvidí Eastona a když uvidí jeho zamračení, protočí očima.* Hlavně, že se to spraví. *Pousměje se na něj a když se i tak nevyhne přednášce, potlačí zoufalé zaúpění.* Jestli tam budu ještě chvíli ležet, oba dva umřeme na nudu. *Oznámí mu, protože už vážně nevěděla, co má dělat a strop má prozkoumaný dostatečně. Když zaregistruje jeho pohled na svou ruku, trochu jí pootočí tak, aby jí měla za sebou a obvaz nebyl tolik vidět.* Díky. *Sedne si k němu a když slyší o Lucienovi, zpozorní.* Cože? On je tu taky? *Nikdo jí neřekl o tom, že by tu byl, takže se začne rozhlížet okolo sebe, jestli ho třeba uvidí. Už teď ví, že jakmile půjde od Eastona, zastaví se u něj.* Co ho rozčilovalo? *Zeptá se trochu zmateně, protože netuší, o čem to mluví. Celou noc a většinu dopoledne prospala a vzhledem k tomu, že doktoři a všichni ostatní lítají hlavně kolem vážných zranění a ona u sebe neměla telefon, tak netuší, co po útoku následovalo a že někoho unesli.* Je May v pořádku? A zbytek tvý rodiny? *Zajímá se.* Neslyšel jsi něco o Astrid? *Zeptá se ještě na svého dalšího sourozence. Svojí sestru sice na akci neviděla, ale také jí mohla přehlídnout, nebo se jí mohlo něco stát i tak.*

*Uchechtne se.* Jestli chceš, až se budeš vracet dám ti svůj mobil, ať se nějak zatím zabavíš. *Nabídne jí, protože on to zvládne.* A nebo bys mohla zůstat rovnou tady. *Kývne hlavou k posteli vedle něj, která je volná.* Myslím si, že by to nijak nemělo vadit. *Pokrčí rameny. Posune se, aby se měla kam posadit a na její poděkování jen kývne hlavou. Spíše se teď zajímá o to, jak se snažila otočit ruku tak, aby neviděl ten obraz. Chytne ji za tu ruku a pohladí ji lehce po paži, aby ji to nebolelo.* Liv.. Vím, že tě tohle asi štve a mrzí, ale nemá proč. Jsi krásná a budeš krásná i s jizvou. A kdyby se ti to nelíbilo, můžeš si tam nechat dát třeba nějaké tetování, často se tím jizvy zakrývají. Ale vážně se kvůli tomu nemusíš cítit blbě. *Potřese hlavou. Aby se cítila strašně kvůli tomuhle je pitomost.* Ano je. Otřes mozku a naražená žebra. *Zopakuje jí to.* No.. Rebelové unesli zdejšího krále a tu dívku, se kterou se bavil na plese. *Co pochopil, něco si s ní začal šlo vidět, jak ho rozčilovalo, že ji rebelové vzali.* Mayven má vyvrtnutý kotník, už mi dokonce psala. Zlepšil ji náladu fakt, že čekáš miminko, jo řekl jsem jí to. A taky to, že je její kočka možná březí.. Doufám, že ne. /Jsem ji měl nechat vykastrovat nebo tak./ Astrid by tu být neměla, takže hádám, že je v pořádku.

Ne, to je dobrý. To by ses pak nudil ty a kdybys umřel nudou, nejspíš bys mi chyběl. *Usměje se pobaveně a pak se podívá na prázdnou postel vedle něj.* To nezní úplně špatně. *Uzná. Nejradši by si nafackovala za to, že jí jeho přítomnost začala být tak příjemná. Že se o něj dost možná dokonce i skutečně zajímá a má o něj starost. To ale pustí z hlavy, když jí chytne za ruku a začne mluvit o tý jizvě, kterou bude mít přes celé předloktí. Dokud mluví, dívá se na ten obvaz a trochu zatíná zuby.* Jo, jasně. Budu mít jizvu, za pár týdnů neoblíknu kalhoty, jak budu tlustá a ještě k tomu budu mít břicho jak balon.. To je fakt definice krásy. *Namítne potichu a u toho se suše uchechtne. Ruku si zase přitáhne k sobě a radši uhýbá pohledem od jeho tváře. Aspoň tedy do doby, než se dozví o Lucienových zraněních.* Je to vážný? *Zeptá se potichu se strachem, že by klidně mohla o bratra přijít. Jenom ta představa jí trhá srdce.* No do prdele. *Poznamená, protože si umí představit, jak kvůli tomu musí Lucien vyvádět. Ať už si to přiznal nebo ne, poznala, jak se mu ta holka dostala pod kůži a jak mu na ní začalo záležet. A jestli je teď pryč a on připoutaný tady u postele, tak to pro něj musí být peklo.* Březí? Jakože za chvíli budeme pod návalem koťat? Ale to nám v tom útulku neřekli. *Zamračí se nad tím zmateně a trochu vyděšeně, protože si doopravdy neumí představit, jak se Mayven postará o spoustu koček.* Aspoň že tak. Díky. *Pousměje se na něj mírně.*

*Zamrká.* To jako vážně, chyběl bych ti? To jsi přitom útoku schytala i ránu do hlavy? *Zeptá se šokovaně, ale pak se pousměje. Navrhne, že by si mohla vzít postel, která je vedle té jeho, mohli by si povídat a tak by se nenudil ani jeden z nich.* Pak to jen budeme muset říct doktorům. *To, že se akorát přesune o pár postelí k němu by neměl snad být vůbec prolém. Chytne ji za tu ruku a lehce jí po ní pohladí.* Liv.. Ta jizva ti na kráse neubere, pro mě budeš stejně krásná jako předtím. A jak jsem řekl, pak si tam budeš moci třeba dát tetování, to by to zakrylo. *Navrhne jí tohle řešení, když nechce mít jizvu.* A ano, sice budeš mít břicho, ale na kráse ti to taky neubere. Nosíš pod srdce dítě, naše dítě. Bude to určitě holčička, krásná po mamince, roztomilá jako Taysa, která na tebe a dva roky bude volat "mami". Nestojí t za to? *Pousměje se na ni. Nechce, aby se kvůli tomu trápila.* Neboj, nezemře. Nevím kolikátý stupeň otřesu mozku to bude, ale dokázal se se mnou v pohodě docela dlouho bavit. *Nemyslí si, že by byl v ohrožení života. A naražená žebra taky nejsou smrtelná. Řekne jí o té dívce, kterou unesli rebelové.* Je to komorná a říká se, že ji vzali protože si ji spletli s královnou. *Viděl porovnání fotek a vážně si jsou dost podobné.* Jako já nevím. Mayven říkala, že má ta kočka velký břicho. Modlím se, aby ji jen překrmovala. Ale prý jedno kotě dostaneme, pokud se vážně narodí. Snad jí to ještě vymluvím.. *Mají vlka, leguána a za devět měsíců budou mít ještě dítě, to stačí.* Nemáš zač.

Kdo ví? Nebo za to může ten úbytek krve spolu s nudou. *Ušklíbne se pobaveně a po jeho slovech o informovanosti doktorů jen pokýve hlavou. I když by možná daleko radši rozebírala ty, než její jizvu a to, co pro ní představuje.* Jenže ta jizva tam furt bude, Easte. Lidi mě celej život vidí jako blbou, ale aspoň hezkou blondýnu. Co budu teď? Vždyť pro ně nebudu ani hezká. Tak co teda pak jsem? *Řekne trochu roztřeseným hlasem, jak se o ní pokouší pláč vzhledem k těm všem emocím, které se uvnitř ní mlátí. Když pak slyší jeho další slova týkající se dítě, trochu se jí roztřese i spodní ret a z oka jí vyteče jedna zrádná slza, kterou ale rychle setře. Nechce před ním brečet. Ne znova. Už tak si vyčítá, že mu až často odhaluje, co se uvnitř ní odehrává.* Asi stojí. *Uzná potichu.* /Jestli to dítě omylem nezamorduju, jakmile ho uvidim../ *Nevěří si na roli matky a pochybuje, že někdy bude.* Jo, dobře. To je dobře. *Přikývne pořád trochu mimo z toho, jak to všechno zpracovává.* /Třeba by po tý ráně nemusel být tak chytrej./ *Napadne jí menší rýpavá poznámka, kterou si ale nechá pro sebe.* Doufam, že je najdou. Luc to nedá, jestli nebude vědět, že je v pohodě. Dost si jí oblíbil. *Zkonstatuje. Když pak slyší o koťatech, vytřeští oči a modlí se, aby to skutečně bylo jenom tím, že Mayven kočku vykrmuje.* Jak se máme zvládnout postarat o kotě? Teda.. Já? Ty to zvládneš. Zvládáš prakticky všechno.. *Zamumlá rychle.* Co je vůbec s Otsanem a leguánem? *Dojde jí, protože se o svého mazlíčka bojí a nejradši by za ním rovnou vystartovala, aby se ujistila, že je v pořádku.*

*Uchechtne se.* Zahřálo mě to na srdíčku. *Zazubí se na ni. Vážně ho to dost potěšilo, vidina toho že by jí chyběl a ani neví proč.* Budeš hezká Liv. Budeš. A blbá taky nejsi. *Posadí se a přitáhne si ji k sobě, aby ji držel v obětí.* Jsi úžasná ženská, krásná, chytrá. Jsi mnohem více, než je většina lidí v tobě schopná vidět, ale ty jim ještě ukážeš, to jsme si jistej. *Políbí jí lehce do vlasů. Pak jí ještě o miminku a pousměje se.*Podle mě rozhodně. Možná kvůli tomu prckovi budeš muset snášet pár měsíců tohle, ale pak tu bude někdo, kdo tě bude celý život milovat a ty jeho. Jen počkej, až si ten malý zázrak poprvé pochováš a on tě chytí za prst, který obejme celou svou ručičkou. *Řekne jí jak je na tom Lucien. Bude v pořádku, protože to, co se stalo není zas tak vážný. Co ví, někdo tu má poškozenou míchu. * Jo, to jde poznat. *Přikývne. Není slepý a poznal to sám. Snažil se ho taky uklidnit, ale s velkým úspěchem se to nesešlo.* Nezvládám všechno a bůh ví? Já kočku nechci. Stačíš mi ty. *Mrkne na ni.* A kromě toho máme vlka, leguána a budeme mít dítě. Si tu kočku prostě vezmeme a pak jí najdeme nový domov někde v paláci v Belgii a když přijede Mayven na návštěvu jen si ji když tak vezmeme k sobě. To by bylo asi jako nejlepší řešení. *Pokrčí rameny.* Ti by měli být v pořádku.

To doufám, protože jinak tu nejspíš zmrzneš. *Uchechtne se a poukáže přitom na fakt, že je tu jen v triku.* /I když bez něj vypadá ještě líp../ *Usoudí v duchu. To si ale nemyslí o sobě vzhledem ke změnám, které jí buďto už potkali, nebo teprve potkají. Když si jí přitáhne do objetí, trochu se pousměje a zahřeje jí to na hrudi. I když si to hned vyčítá, protože by všechno tohle měla držet pod pokličkou a v sobě. Neměla mu to říkat, protože pak si ho akorát pouští k sobě. A dopadá to takhle, že jí utěšuje a ona se díky němu cítí líp.* Pokud ho hned nechytnu nějak špatně, on nespadne a nebo ho rovnou neuškrtim.. *Poznamená se sklopeným pohledem a snaží se opět na tvář nasadit klasickou masku a schovat za ní všechno, co cítí.* Ale no tak. *Protočí očima.* Nezapomínej, že spolu bydlíme. Ještě jsem tě neviděla něco nezvládnout. *Namítne a ušklíbne se, když slyší, že mu stačí ona.* Abych si to nevysvětlila jako vyznání lásky, manžílku. *Poplácá ho lehce po tváři s pobaveným úsměvem.* Možná Astrid by se mohla líbit kočka.. *Zauvažuje nahlas a už teď ví, že jí zkusí to kotě podstrčit při první příležitosti.* No... Teď. Ale Otsan neni zvyklej být beze mě. Víc jak to, že nebude mít co žrát mu bude vadit, že neni nikdo okolo něj a nemá ho kdo drbat. Jaká je pravděpodobnost, že si nevšimnou, když odsud zmizim? *Její vlk je pro ní děsně důležitý. Neumí si představit být bez něj a nechce ho nechávat samotného.*

Hmm.. Ani nemusíš na druhou postel a zůstat tu u mě. Aspoň bychom se zahřáli navzájem a ani jeden neumrzli. *Řekne a sjede ji pohledem. Je je v nějaké nemocniční košili, kterou by z ní nejraději sundal. Ale nemyslí si, ze by se jí to líbilo, tady, přede všemi. */To počká do komnaty./ *Vidí jak ji ta jizva trápí, takže si ji přitáhne do objetí. Nechápe, proč to dělá, ale chce ji uklidnit, takže ji i konejšivě hladí po zádech.* Vždyť jsme se už párkrát starali o Taysu. A to jsi zvládala přímo skvěle. Ještě seto vypiluje, vše si o miminku zjistíme. Můžeme jít i na nějaký předporodní kurz, tam ti prý řeknou dost věcí. *Pokrčí rameny. Něco si už zjišťoval.* Jo, protože jsi se mnu nikdy nebyla třeba v kuchyni. Tam jen vkročím a exploduje trouba. *Uchechtne se.* Neumím ani třeba bruslit a s plaváním jsem měl taky dlouho problém. *Přizná jí pár věcí, které mu zrovna nejdou. Uchechtne se.* Jsi sexy, to ti klidně řeknu znovu. *Pokrčí rameny.* Hmm.. to by šlo. I Mayven by třeba souhlasila, že by ji rovnou mohla mít u sebe ona.* Nemyslím si, že by si tě nikdo nevšiml. Počkej do rána a pak uvidíš. Snad by ti dovolili jít za ním a možná tě pustí už rovnou do komnaty.

Jo? Tady přede všema? Netušila jsem, že zrovna to je tvůj styl. *Uchechtne se a koutky rtů jí vyjedou do menšího úsměvu, když vidí, jak jí sjede pohledem. Když je pak u něj v objetí, opře si hlavu o jeho rameno a malinko se pousměje, když jí hladí po zádech. Je to příjemné, takže má chuť trochu zavrnět jako kočka.* To nezní jako úplně blbej nápad. *Uzná, když Easton zmíní předporodní kurz. Sama se snažila dohledat co nejvíce věcí, ale spíše se soustředila na první trimestr, ve kterém se nachází. Ona sama by dokázala vyjmenovat dlouhý seznam věcí, které jí nejdou, ale kdyby se jí někdo zeptal na jejího manžela, nedokázala by nejspíš říct ani jednu věc. Vzhledem k tomu, že spolu teď bydlí a tráví spoustu času, tak si o něm už mohla udělat dost slušný obrázek a neobjevila ani jednu věc, která by mu nešla nebo v ní byl špatný. Vždyť i s těmi dětmi to uměl výborně a to vlastní neměl. A vzhledem k její potřebě dokonalosti, kdy se snaží na sobě nenechat znát jedinou chybu jí překvapí, když začne tak otevřeně mluvit o věcech, které mu nejdou a vyjmenuje jich hned několik.* S plaváním? Pff, to ti nemuselo jít doteď, aspoň bych tě porazila. *Poznamená pobaveně.* A s bruslením ti pomůžu. Neni možný, abys neuměl můj největší koníček. Prý se s palácem pojede na hory a bude tam i stadion, takže se povinně bruslit naučíš. *Oznámí mu se zazubením. Ona se toho nemůže dočkat, protože tady má po ledu a bruslích prakticky absťák a hrozně jí to chybí.* To ty jsi taky. *Vrátí mu lichotku, pokud se tomu tak dá říct.* Nevíš, kdy pustí tebe? *Zajímá se, když slyší o tom, že by jí mohli rovnou zítra pustit do komnaty. Byla by za to opravdu ráda, ale neumí si představit tam být bez Easta. Bez něj je to tam prostě zvláštní, obzvlášť třeba přes noc.* Jinak... Teď už je ti teplo? *Zajímá s úsměvem a v jeho objetí se trochu zavrtí, aby podráždila jeho nádobíčko. Takovouhle provokaci si nemohla nechat ujít.*

*Pokrčí rameny a zazubí se na ni. Asi nebude den, kdy by ji nechtěl mít u sebe, ideálně nahou.. Ale na ošetřovné to asi vážně nepůjde. Bohužel. Začne ji hladit po zádech, když je u něj v objetí a musí se nad tím pousmát. Asi ještě nikdy nebyl s nějakou holkou jako s Liviou, se kterou by mu ke štěstí stačilo to, že ji drží u sebe v náručí. * Tam by nám řekli hodně věcí. Uklidnili bychom se víc oba dva. *Taky je dost nervózní z představy, že by byl otec a to má s dětmi více zkušenosti jak Livia. Ale určitě neví všechno. A hlídat dítě na jeden večer je něco jiného jak ho mít non-stop. Sice se staral už o Taysu, ale ne celý den. Začne ji vyjmenovávat seznam věci, které mu nejdou a uchechtne se.* Jo s plaváním, dlouho jsem nosil rukávky. Ale jsem teda rád, že jsem se to naučil. A těším se až si zase někdy dáme závod o sladkou odměnu. *Usměje se na ni. Vykulí oči. Když se pokaždé pokoušel bruslit dopadlo to katastrofálně.* Ehm.. Budu muset sepsat závěť, připomeň mi to prosím, ano? *Protože si je jistý, že učení se bruslit nemá šanci přežít a to i když to Livií jde. Pak ji řekne, že je sexy a když to řekne zase jemu, takže se na ni zazubí potěšeně. * Nevím. Není to prakticky nic vážného tak by snad mohli taky zítra, případně pozítří. *Pokrčí rameny. * Hmm. *Zamruci souhlasně. No ale pak ho podraždí tím svým zavrtenim. * Liv.. No tak.. Ještě chvilku a vezmu tě a odnesu do naší komnaty.. A bude mi úplně jedno, když tam na dveře budou klepat doktoři s tím, že se máme vrátit, zatímco my se budeme zabývat už příjemnějšími věcmi.

*Potřese nad ním pobaveně hlavou, i když jí samotné by trocha soukromí momentálně také vůbec nevadila.* Je to dobrý nápad. V Belgii se po nějakých kurzech můžeme podívat. *Přikývne, protože si pak přeci jen bude o něco více jistá a bude mít o celém mateřství asi více informací. Třeba do té doby stihne zpracovat fakt, že je těhotná a bude muset být mámou. Nechápe, jak je to možný, ale v jeho přítomnosti se vždycky dokáže snáz uklidnit. Zvlášť, když si jsou takhle blízko. Připadá si v jeho náručí v bezpečí a nechápe, proč to tak je.* /Přece pro mě nic neznamená... Jsme prostě jenom sezdaní a budeme rodiče. To je všechno. Bez jakýchkoli citů./ *Přesvědčuje sama sebe a odmítá si přiznat, že by to mohlo být jinak.* Sladkou odměnu, jo? V tom případě se připrav na prohru. *Zazubí se na něj. Nemůže uvěřit tomu, že neumí bruslit. Ona by bez bruslení nepřežila.* Ale no tak, takhle špatnej v tom přece nemůžeš být. Dám ti tak půlhodinovou lekci s takovou tou hrazdou, se kterou jezdí malý děti, než na tebe vytáhnu puk s hokejkou, slibuju. *Zazubí se na něj jako andílek. Možná vypadá jako malé nadšené dítě jenom z vidiny ledu, ale je jí to jedno.* To je dobře. Neumim si představit být v tý komnatě sama. Bylo by to divný. *Přizná, než se rozhodne trochu provokovat a podráždit ho.* Vážně? Odneseš? *Pokračuje ve vrtění a věnuje mu lehký polibek na krk.* Nejspíš bych tě nenechala mě nést kvůli tý noze, ale jinak souhlasim. *Zavrní mu do ucha a u toho k jeho nádobíčku sjede i rukou, aby podráždila co nejvíc.*