Kuchyně paláce

*Uchechtne se.*Hele, Elsie to vydržela, ne? Tak to zvládne i Polaris. Naše rodina je šílená, ale to snad stihla pochopit a něco podobného bude muset čekat.*Pokrčí nad tím rameny. Pak sklidí nádobí do myčky a sedne si ke stolu, kde si okamžitě vezme palačinku, ještě teplou.*Prostěsi při nejhorším vezmu paruku. *Pokrčí rameny.*/palačinky prostě nedám./*Jakmile slyší, že rádci jsou otravní idioti, přimhouří oči. Je ráda, že z toho pak vyloučí Jonase, ale ještě ho upozorní na Mionela. Poprosí Liu, aby ho nezabíjela. I když chápe, že teď po tom moc touží.*Klid, klid. On to tak nemyslel.*Zklidňuje jo a když ji rozcuchá, uchechtne se.*No.. Kdybys trochu dospěl a přestal mít pořád poznámky o sexu, psát to na Illeagram a podobně, bylo by to lepší. Ale jinak ano. Takhle jsi dokonalý a miluji tě.*Zazubí se na něj. Namítne, že nebude celý těhotenství jen v posteli, je to otravný.*První trimestr.. Ale i tak. I během něj můžu fungovat normálně. Nemám rizikový těhotenství, doktorka řekla, že je všechno v pořádku, sám jsi u toho byl. Když nám to potvrdili. A navíc, to toho zbývá pořád někde pět týdnů. To je přes měsíc.*Nebude tak dlouhou dobu jen v komnatě.*Jak řekla Lia, sporák je naštěstí vypnutý, takže nás snad nepodpálíš a nikam nemusíš.*Nakloní se k Jasperovi, aby si ukradla krátký polibek.*

To je pravda. *Uzná. Poté už dodělají palačinky a přijde Jasper. Samozřejmě ji neunikne, že vynechal ze seznamu dobrých rádců Mionela.* Vážně? Nevšimla jsem si.*řekne ironicky a vrhne po něm vraždící pohled. Po jeho dalších slovech se trochu stáhne, ale pořád tam náznak vraždivosti je.* Nejsem těhotná.*protočí očima.* A tím, že jsem "nasranější než obvykle" jako naznačuješ co?*povytáhne obočí. Když ji pak rozcuchá vlasy, vraždivost se vrátí do jejího pohledu v plném proudu. Vlasy si hned začne upravovat. Když řekne její jméno, chce říct nějakou poznámku, ale raději to neudělá. Nechce rozpoutat hádku. Protože hnusných poznámek ji na to napadlo dost.* Víš, já bych to i dělala, kdyby můj starší bráška dělal to samý.*ušklíbne se. Poté se ho zeptá, jestli se jednou nemůže začít chovat na jeho věk a jen protočí očima.* /Nejsem nasraná na celej svět okolo./ *Odpoví si v duchu. Charity stejně odpověděla už za ni. Poté přijde i Sawyer a ujistí ho, že přišel včas. Jasper naštěstí ještě nestihl sníst vše. Když pak slyší Jasperův naštvaný tón, otočí se na něj.* Promiň, neměla jsem na tebe tak vyjet.*omluví se mu. Asi to trochu přehnala. Pak se pobaveně uchechtne nad stížnostma obou jejich bratrů.* No jo, máte to těžký. Ještě že třetího dítěte se už tohle tolik netýká. *Popíchne je a zazubí se na ně.*

Klídek, Lio. Prostě jsem zapomněl. Jsem unavenej, celej den jsem čuměl do papírů a Mionela beru prostě jako švagra, než jako rádce. *Pokrčí ramenem a pak se jí zeptá jestli není těhotná, protože mu přijde nasranější než obvykle. Samozřejmě, že ho po její odpovědi napadne ještě druhý dotaz týkající se toho, jestli náhodou nemá hemoroidy, které by tuhle náladu způsobovali, ale nakonec to spolkne.* Že jsi nějaká podrážděná. Děje se něco? *Nadzvedne mírně obočí a sjede jí starostlivým pohledem.* Já ti projevuju všechnu lásku světa. *Brání se dotčeně a nechápe, jak to vůbec mohla říct. Pak ale tenhle výraz nechá zmizet a jednoduše na ní vyplázne jazyk. Pak ohrne nos nad tím, že by měl dospět.* Nemůžu za to, že jsem v tom nejlepší. Aspoň ostatní ví, jak úžasně se se mnou máš. *Mrkne na ní a pak sem přijde Sawyer a on si postěžuje na to, co musel řešit.* Proč si to nezařídil Wyatt, když jsou tu ty holky kvůli němu? *Nadzvedne obočí.* Stejně by to měla řešit ženská. Navrhuji zaúkolovat tím Liu. Stejně je princezna a na tohle maj ženský oko. *Pokrčí rameny a zazubí se na svou sestru, která akorát prohlásila, že je ráda, že nic takového nemusí dělat.* Přece pomůžeš bratříčkům, ne? *Zamrká jako neviňátko a její omluvu odmávne rukou.* Nic se nestalo.

*Dojde do kuchyně, kde IS dá hned jednu palačinku a pak si poslechne stěžování si Jaspera na to, že jeden rádce po něm chtěl vybrat závěsy.*Ten musel i vybírat značku, jakou použijou šminky, kterýma se budou líčit, ty dívky. Jako by se v tom vyznal. To měli spíše dát Aless, Rhiannon nebo Thylane, prostě nějáký holce, ale ne. Poslední dobou jsou všichni šílení... Teda jako by nikdy nikdo nebyl..*Uchechtne se. Zazáří mu oči, když Jasper navrhne, aby to vyřešila Lia a podívá se hned na svou sestru.*Joo. Co bys neudělala pro toho nejúžasnějšího bratra, mně. A taky druhého bratra.*Kývne hlavou k Jasperovi a zazubí se na něj. Co jim vydrželo těch dvacet let je nestálé popichování jeden druhého. Pak se podívá zase na Liu.*Mám na tebe udělat psí oči?*Našpulí rty a snaží se tváři co nejvíce roztomile. Pak potřese hlavou.*Pravej zodpovědnej král, že ano? Ten nejlepší, jakého si mohla Illea přát.

*Přimhouří oči.*Ehm.. Jonas je taky tvůj švagr.*Řekne Jasperovi a zařadil jsi ho k "hodným rádcům" a ne ke švagrům, proč? Co udělal?*Zeptá se ho. Mělo by mu být jasné, že jen tak z toho nevybruslí. Dále mlčí a pobaveně pozoruje jejich bratro-sesterské války, které vedou pořád dokola a dokola.*Dospět byste potřebovali vy oba. Pak si stěžujeme, jak na tom jsou naše děti a že by se měli chovat vyspěleji. Ale nemají ani vzor, jak to dělat.*Jasperovi řekne, že by nemusel všude šířit poznámky o jejich sexu, ale jinak je pro ni dokonalý.*Jo, jsi nejlepší a mám se skvěle, ale aspoň před dětmi se zkus krotit. A jak jsem předtím říkala Lie.. Jestli po tom, co jsi tuhle psal do chatu přijde Eathen za měsíc s tím, že bude táta, nepřej si mě.*Pohroz mu. Když přijde i Sawyer, pozdraví se s ním a poslouchá jejich stěžování. Když se obrátí na Liu, uchechtne se.*A co já? Já to zařídím. Stejně nemám co dělat. Taky na to mám oko.*Nemá moc povinností, ani Lia a občas se takhle cítí trochu blbě. A vybrat závěs přece není nic těžkého, aspoň by ji to na chvilku zabavilo.*

Takže říkáš, že je špatnej rádce a máš ho raději jako švagra? *V jejím hlase je znát už i lehký náznak pobavení. Chce ho taky trošku potrápit a když slyší, jak se Charity zeptá vesměs na to samé, akorat v opačném smyslu, hodí po ní jeden spiklenecky pohled. Pak řekne, že těhotná není.* Nic se neděje. *Pokrčí rameny.* To raději moc neříkej. Nezapomínej, že Charity je těhotná. Ještě te vezme pánvičkou po hlavě, protože začne z nevysvětlitelného důvodu žárlit. *Uchechtne se a narazí na předešlou konverzaci, kterou vedla s Charity. Když na ní vyplázne jazyk, obrátí oči v sloup.* Vážně vychováváš 4 děti a ne 3.*prohodí směrem k Charity.* Tak hele, já vyspělá jsem! Máš být na moji straně do háje! *Řekne naoko dotčeně. Poté řekne, že je ráda, že je ušetřena vybírání závěsu a podobných věcí.* Víte...já vás mám tak strašně moc ráda, že to samou láskou pro vás udělat nemůžu.*řekne a zazubí se na ne. Poté se omluví Jasperovi, že na něj tak vyjela a pousměje se, když její omluvu odmavne rukou.* Víš co bysme mohli? Trochu upravit kruhovitý salon. Tam bývá většina porad, ne? Chtělo by to tam přidat trochu růžové a třpytek. Prostě trochu světlých a radostných barev. Třeba by se tam potom Jasperovi a Sawyerovi lépe myslelo a konečně by udělali něco rozumného.*řekne směrem k Charity a zazubí se na ní.*

*Na obě se se podívá rezignovaným pohledem a pak rozhodí rukama.* Ubodejte mě. *Protočí očima.* Ženský a jejich nálady. V tom se nevyzná ani sám bůh. *Postěžuje si potichu spíše sám pro sebe a pak nadzvedne obočí, když mu Lia řekne, že se nic neděje.* Kecáš, ale tahat to z tebe nebudu. Kdybys potřebovala, jsem tu. *Pokrčí rameny.* To ale vůbec nemusí, protože svojí ženu miluju jak jen to jde. *Usměje se na Charity a během toho jí obejme okolo pasu a políbí do vlasů.* Naše děti mají vzor dospělosti v tobě, ty Liiny v Mionelovi. *Pokrčí rameny.* A Mionel má v tobě další dvě děti navíc. *Zazubí se na Liu po její poznámce ohledně počtu dětí, které Charity vychovává.* Neboj, žádný vnouče nebude, klid. Eathen je v cajku a určitě s tou holkou nebude spát. *Uklidní Char. Pak už přijde i Sawyer, kterému navrhnou, jestli kraviny ohledně barev závěsů a tak dále nepřenechají Lie.* Tak hele, brejloune. Já jsem oblíbenější brácha. Se mnou je víc zábavy. *Zazubí se na Sawyera a po odpovědi Lii protočí očima. Když se nabídne Charity, moc se mu ten nápad nelíbí a zase se u něj projeví přehnaná snaha jí udržet v bezpečí.* Jsi si jistá, zlato? Rádci umí být fakt šílený a dokážou tě z totální kraviny hrozně vystresovat. Měla bys být hlavně v klidu... *Podívá se na ní starostlivě.* Ale jestli vážně chceš...Pohlídam si, aby na tebe nedělali svý nálety a probíhalo to klidněji, než když něco řeší s náma. *Kývne hlavou ke svému bratrovi a pak střelí vraždeným pohledem po Lie.* Jako kdybysme se celej den flákali. *Potřese hlavou a podívá se na Sawyera, jestli také tohle křivé obvinění slyšel.* Třpytky a neonovou růžovou vám navrhnu do dámskýho salonu. *Zazubí se na ní.*

*Řekne, co musel zařizovat před Selekcí on a že chudák Wyatt musel i vybírat značky makeupu.*/Se divím, že po něm ten šílenej chlap nechtěl, aby si to i zkusil, aby věděl, jak jednotlivý makeup vypadá. A/*Ale představa jeho zmalovaného syna ho upřímně pobaví. *Když myslíš. A neříkej mi brejloune. Sám brýle nosíš taky.*Uchechtne se.*A já mám na rozdíl od tebe méně šedin*Zazubí se na něj. Musí prostě soupeřit. Podívá se prosebným výrazem na Liu a pak sám nad sebou musí potřást hlavou.*To je ale hnusný, že takhle ani nepomůžeš bráškům.*Stěžuje si nahlas.*Jistě, Růžový kruhovitý salon se třpytkami, kde příjímáme hosty a děláme dohody a smlouvy bude působit skvělý dojmem.*Řekne ironicky.*Navíc, my se neflákáme, pracujeme.. Sice si občas jako že tajně píšeme do rodinného chatu pod stolem.. Ale většinu času pracujeme.*Uchechtne se.*Dámský salonek je už růžový ne? Světle? Takže stačí jen ty třpytky.

*Pokračuje v popichování Jaspera. Sám se do toho zamotal a ona toho přece musí využít. Snaží se tvářit vážně, ale když se na ně rezignovaně podívá, zasměje se.*Nikdo tě nebude bodat lásko.*Skloní se k němu a krátce ho políbí. Poslouchá dohady dvou sourozenců. Ty trvají celou dobu, co je zná a pochybuje, že někdy přestanou.*Hle, kvůli tomu, že tě má rád ho nepřetáhnu pánvičkou.*Uchechtne se.*Tak hrozný to se mnou ještě není./Doufám../*Zamilovaně se usměje na Jaspera, který si ji přitáhne blíže k sobě. Nenamítá, je ráda u něj takhle blízko.*Ty snad někdy dospějí, ale to čtvrtý.. No nevím.*Řekne Lii a pak se podívá na Jaspera.*Abychom se ještě nedivili..*Doufá, že je Eathen v tomhle vážně nepřekvapí a ještě si počká, hlavně na o dítě..*Nejste ani jeden. Koukněte, ak se hádáte.*Uchechtne se*Dvacet let je to pořád stejný. I se Sawyerem.*Dodá. Když Jasper nazve Sawyera Brejlounem, pousměje se.*Nezapomínej lásko, že ty taky nosíš brýle a docela často. Navrhne, že ona klidně vybere ten závěs, aby byla alespoň trochu užitečná.*Neboj, kdyby mě otravovali, řeknu to, ale vybrat závěs snad zvládnu.*Protočí očima.*Neboj, budu v pořádku.*Pohladí ho po paži, aby ho uklidnila.*Hmm.. Růžový kruhovitý salonek.. tam by se určitě skvěle pracovalo.*Souhlasí s nápadem Lii.*Růžové zdi, sedačky nějáké křiklavější, aby to vypadalo skutečně veseleji..

*stejně jako Charity pokračuje v popichování Jaspera. Když vidí jeho výraz, trochu ji to pobaví, což jde vidět.* Tim bych si nebyla tak jistá. *zamumlá pobaveně spíše jen pro sebe. Potom se mu omluví, že na něj tak vyjela a následně řekne, že se nic neděje.* Já vím.*ujistí ho. Ví, že si s ním může kdykoliv promluvit.* Nic proti tobě Charity, ale ty jsi schopná všeho a hlavně když jsi těhotná.*popíchne ji a uchechtne se. Poté prohodí, že opravdu vychovává Charity 4 děti už teď* Furt lepší 2 hodný děti navíc, než jedno nezkortné dítě navíc. *nenechá se od něj jen tak popichovat. Jejich dohady a popichování bude očividně trvat ještě hodně dlouho. I v té době, kdy už budou Jasper i Sawyer bez zubů a plešatí.* Nedělej si planý naděje, Char. Jasper nebude dospělej ani jako důchodce.*uchechtne se.* Ale musíš uznat, že jsem z nich nejvyspělejší. *naléhá na Charity. Mají přece stát při sobě jako nejlepší kamarádky. Poté už přijde i Sawyer a pobaví ji jejich stěžování na rádce.* Oba jste brejlouni. A já vás nerozděluju podle toho, koho mám raději. Ráda vás mám oba stejně. Spíše na blbého..*podívá se na Sawyera.*..a toho blbějšího.*přesune pohled na Jaspera a zatváří se jako andílek, protože to ona je. Pak odmítne jejich nabídku, aby jim pomohla.* Já na vás nejsem hnusná. Náhodou vím, jak vás vaše práce baví a naplňuje a vybíráním závěsů si hezky cvičíte své miniaturní nefunkční mozečky. *Zazubí se na ně.* Jasně...pracujete. Na vymýšlení, co budete dělat po práci, co? *popíchne je. Poté se otočí na Charity a předvede jí svůj nápad.* A nezapomínej na růžové závěsy.*uchechtne se.* Dámský salonek je růžový už dost. *protočí očima.*

*Pousměje se na Charity, když mu řekne, že ho nikdo bodat nebude a pak probodne pohledem Liu, která si tím není tak jistá.* Na to by sis netroufla, protože beze mě neumíš žít. *Zazubí se na ní a pak se uchechtne jejich slovní přestřelce o tom, že Charity je schopná všeho a během toho jí obejme okolo pasu a přitáhne si jí k sobě. Když slyší o čtvrtém dítěti, pohladí jí po břiše.* Taky se dočkáme a to čtvrtý jednou dospěje. *Zazubí se na ní a pak se ušklíbne na Liu.* To ano, lepší by to bylo. Škoda ale, že Mionel má na starosti dvě ztřeštěný děti navíc. *Pokračuje dál v popichování a pochybuje, že s tím někdy přestanou. Podle něj i když bude jeden z nich umírat, budou pokračovat v takovémto popichování.* Nejvyspělejší byla vždycky Edelynne. *Uchechtne se.* Nepřijela náhodou do Illey na začátku Selekce? Já jí vůbec neviděl. *Koukne na Liu a Charity, jestli o jeho nejmladší sestře něco neví. Když pak přijde jeho bratr, nazve ho brejlounem, i když ví, že je nosí taky, ale to je mu jedno.* Ale mě ty brýle narozdíl od něj sluší. *Opáčí a ušklíbne se na Sawyera, když zmíní šediny.* Aspoň je vidět, kdo má více starostí a kdo víc pracuje. Ty se jenom flákáš. *Má odpověď skutečně na všechno, ale to není nic nového. Pak už začnou rozebírat, že by jim Lia mohla pomoct a jemu se moc nelíbí nápad toho, že by se tohohle šílenství měla účastnit Charity.* Dobře. *Souhlasí nakonec, ale má v plánu rádce hodně klidnit a dá si pozor na to, aby jí nijak nestresovali.* To nemusim dlouho vymýšlet. Já vim moc dobře, co budu dělat po práci. *Zamžiká na Liu obočím a Charity si během toho přitáhne ještě o něco blíž, aby pochopila, co tím myslí, kdyby jí to jinak nedošlo.* Kruhovitý salon nebude růžovej. Jsme Illea ne Disneyland. *Ohrne horní ret, když slyší o růžovém kruhovitém salonu a potřese touhu se oklepat.*

*Stejně jak Jasper i ona i stěžuje na rádce, kteří za ním chodí kvůli každé pitomosti. To, že by měl jeho bratr vybrat závěs mu nepřijde tak hrozné, když jeho syn se musel zabývat makeupem a asi Wyatt může být jedině rád, že ho jím i nezmalovali, aby s to vyzkoušel. Když ho Jasper nazve brejlounem, připomene mu, že on brýle nosí taky už několik let a na rozdíl od něj má i více šedin.*Mně brýle taky sluší.. A pracuju taky tvrdě.*Namítne. Pak se otočí na Liu a lehce se zamračí, když ho nazve blbějším, ale pak se vítězně usměje.*Aspoň nejsem ten nejblbější.*Řekne směrem k Jasperovi, kterého tak jejich sestra nazvala.*Ale ta sesterská láska mě vážně až dojímá.*Uchechtne se. Požádá jí, aby jim pomohla a pak protočí očima.*Já nemá miniaturní nefunkční mozek..*Raději si vezme další palačinku a pak jich dá pár na talíř, aby je mohl vzít i Thylane.*No dovol, já jsem zodpovědný král, který své práci věnuje veškerou pozornost.*I on sám ví, že to není tak úplně pravda, ale snaží mít vážný hlas, jako kdyby to skutečně myslel vážně. Je rád, že se nabídne Charity, aby vybrala ten závěs a nad tím, jak je jeho bratr ochranářský se musí pobaveně usmívat. Přijde mu občas až neuvěřitelné, že to právě Jasper byl ten, kdo střídal každou noc jinou holku a říkal, že se nikdy neožení a ani nezamiluje.*Žádný růžový kruhovitý salonek nebude. A jestli tam zítra přijdu a bude vypadat jako z nějákého domečku pro panenky Barbie, tak si mě nepřejte.*Uchechtne se. Pak přejde k mrazáku a vytáhne z tama vaničku se zmrzlinou.*Slíbil jsem Thylane, že jí něco přinesu. A jen ta mimochodem, taky vím, co budu dělat.*Zazubí se na něj.*Tak zatím čau.*Rozloučí se a odejde do své komnaty za svou manželkou.*

Nikdo ho bodat nebude.*Zopakuje i Lii. Sice ji občas Jasper a za jeho poznámky má chuť ho uškrtit, pořád ho strašně moc miluje a nedovede si bez něj svůj život představit.*No dovol. Nejsem tak šílená ještě. Docela normální. Někdo se během těhotenství určitě chová šíleněji, jak já*Podívá se na Jaspera.*Tak se mě zastaň, ne?*Potřese nad tím hlavou.*Až se narodí ten prcek, budu místo čtyř dětí vychovávat už pět.*Usměje se jako andílek na svého manžela. Podle ní se Jasper taky občas chová jako dítě. Jako by se mentálním věkem zasekl někde v deseti letech a to možná přehání. Poslouchá jejich popichování a pobaveně se nad tím usmívá.*Asi bych se s tím měla smířit.*Přikývne na slova Lii.*I když měl Sawyer Selekci a Edy byla malá, už i tehdy z vás byla snad ta nejrozumnější. *Přikývne.*Měla přijet, ale taky jsem ji ještě neviděla. Měli bysme to zjistit a setkat se s ní, ráda bych ji viděla.*Pousměje se. Slyšela i o tom, že má děti a ty by taky ráda poznala.*/Jestli jsou aspoň z poloviny jako Edelynne,.. asi jejich výchova stojí za to./*Připomene Jasperovi, že on brýle nosí taky, když si kvůli tomu utahuj ze svého bratra.*Do teď si pamatuju, jak Jasper šílel, když viděl první šedinu. Vzpomínáte, ne? Běhal tady po paláci a křičel skoro jako holka. *Uchechtne se.*/Jo.. s ním se vážně nenudím./*To, že se jí podaří přesvědčit Jaspera, aby na ní nechal výběr toho závěsu je pro ni dost výhra. I když je jí jasný, že bude chtít krotit rádce a podobně, ona si věří, že to zvládne.*/Aspoň taky něco udělám, i když je to docela blbost../My se skutečně nenudíme.*Potvrdí Jasperova slova, když řekne, že ví, co bude dělat po práci. Došlo jí, jak to myslí. Pak se uchechtne.*Tím bych si nebyla tak jistá.*Když Sawyer odejde, rozloučí se s ním.*Nepůjdeme už taky?*Nadzvedne obočí.*

Nemyslím to vážně.*protočí očima. Jasper ji sice vytáčí, ale je to její bratr. Jen ho popichuje. Dělají to už od malička a budou to dělat nejspíše i celý zbytek života.* Zas tolik si nevěř...ale ne, to bych neudělala. Jsi můj starší, většinou dost otravný bráška. To by bylo moc i na mě.*uchechtne se. Potom se začne dohadovat s Charity o tom, že ona je schopná všeho.* Vidíš co to máš za manžela? Ani set tě nezastane! *řekne Charity ještě dřív, než stihne Jasper cokoliv namítnout a zazubí se na něj. Pak se dohadují o tom, kolik dětí kdo vychovává, protože se Jasper chová jako malé dítě po většinu času.* I tak je to pořád lepší, než jedno dítě, který se chová jako ty...upřímně lituju Charity. Vychovávat tě musí být sakra náročný. *nenechá ho tuhle přestřelku vyhrát.* To protože nevyrůstala s těmito dvěma, když byli ještě malí. Jinak bych byla nejvyspělejší já.*uchechtne se.* Já ji taky neviděla. Ale měli bysme se s ní potkat. Chybí mi. *souhlasí s nimi. Poté se začnou dohadovat i se Sawyerem.* Nechci vám ničit představy hezkého vzhledu...ale v brýlích vypadáte oba strašně.*poinformuje je. Pak řekne. že je má ráda oba stejně a Sawyer je blbý, kdežto Jasper je blbější.* Mě zase ta bratrská..*doplní Sawyera* Zapoměla jsi zmínit, že to bylo pozdě večer a on zrovna nejspíše vyšel ze sprchy, takže měl kolem pasu akorát omotaný ručník.*dodá pobaveně. Poté odmítne to, že jim pomůže s vybíráním závěsů, protože si aspoň nějak musí cvičit svoje miniaturní nefunkční mozečky.* Jasně...promiň, já zapomněla, že ty nemáš žádnej.*opraví se a koukne na Sawyera hraně omluvným pohledem, protože se předtím spletla.* Pamatuješ si, jak jsem ti kdysi vyzdobila pracovnu dorůžova? Bylo to okolo aprílu a tenkrát myslím zrovna končila Selekce. To jsem přežila. Přežiju i kruhovitý salon.*uchechtne se.* Tenkrát mi s tím pomohla i máma.*dodá tiše a trochu posmutní. Chybí ji, Strašně moc. Stejně tak jako všem ostatním. Když na ni Jasper zamžiká obočím, zaúpí.* Bože, proč jsem to jenom zmiňovala? *zeptá se sama sebe. Když poté odejde Sawyer, dá na druhý talíř pár zbylých palačinek, které vezme prom Mionela.* Taky už půjdu. Mějte se.*rozloučí se s nimi a vydá se do své komnaty.*

*Zazubí se na ně jako andílek, když slyší, že ho nikdo bodat nebude. Když pak slyší, že by se měl Charity zastat, protočí očima a potichu zaúpí, když slyší poznámku Lii.* Charity má nejlepšího manžela pod sluncem. Jenže i nejlepší manžel pod sluncem ví, že je jeho manželka během těhotenství šílená a dokáže prakticky cokoliv. *Zazubí se na ní a rychle jí políbí, aby eliminoval její vztek pramenící z této poznámky.* Aspoň je se mnou sranda. Zato vychovávat tebe... nedivim se, že je Mionel skoro plešatej. *Zasměje se, protože se nehodlá v téhle přestřelce jen tak vzdát a pak si vzpomene, že měla přijet jejich nejmladší sestřička.* Jo, taky mi chybí. *Přikývne. Zmizela před deseti lety a od tý doby od ní nemá žádnou zprávu. Nerad by ztratil mámu i sourozence.* Nejsem nejblbější. *Brání se.* To, že je se mnou sranda neznamená, že jsem blbej. Kdybych byl blbej, nenašel bych svojí ženu. *Pousměje se na ní a rukou jí pohladí po boku, za který jí objímá. Neumí si představit, co by se stalo, kdyby jí nenašel.. Nezvládl by to bez ní. Když začnou vzpomínat, jak to vypadalo, když našel svojí první šedinu, výrazně převrátí očima.* No tak jsem se prostě lekl no.. To se stává. *Pokrčí ramenem a potlačuje chuť zaškrtit všechny, kdo byli svědky té události. Pak se smutně usměje, když Lia zmíní mámu a na chvilku sklopí pohled. I jemu máma hrozně chybí.* Byla by na tebe pyšná, kdybys to nejstaršímu bráchovi zopakovala znova. *Mrkne na Liu potom s menším pobaveným úsměvem.* To nevím. Očividně jsi tentokrát zapomněla použít mozek ty. Hlavně že si utahuješ z nás. *Zazubí se na ní a pak se podívá na Sawyera, který pronese poznámku podobnou té jeho a zasměje se.* Stejně nikdy nebude sténat jako Char. *Rýpne si do něj.* Jo, ještě jsem zapomněl.... S Char bysme chtěli ten na prodlouženej víkend do sídla v Midstonu. Na chvíli se odreagovat od dění tady. Všechnu práci pak dodělám neboj. *Ujistí hned Sawyera, aby to nedělal za něj a šetřil se.* Zatim. *Rozloučí se s ním potom a pak se rozloučí i s Liou a koukne na Charity.* Jasně, půjdem. *Přikývne a ještě si na cestu vezme jednu palačinku. Pak už si proplete s Charity prsty a vydá se s ní do jejich komnaty.*

*Včera ho propustili z ošetřovny, takže se konečně vyspal ve své posteli. Asi by byl schopný spát ještě déle, protože i přesto, že strávil poslední tři týdny v umělém spánku, se pořád cítí hrozně unavený, ale vzbudily ho nějaké zvuky z chodby, takže se donutil vstát z postele, obléct na sebe něco aspoň trochu reprezentativního, takže obyčejné džíny a bílou košili a vydal se do kuchyně. Kromě toho, že má chuť na kafe a na něco aspoň o trochu víc poživatelného, než co měl na ošetřovně, chce něco uvařit konečně pro Camille. To mu opravdu chybělo. A jak od ní slyšel, tak i jí.* /Ať už je ošetřovna kdekoliv v zemi, nebo v paláci, stejně tam vaří hrozně. To je nějakej zákon?/ *Potřese hlavou a jakmile dojde do kuchyně, dá nejdřív vařit vodu na kafe a pak dojde ke spíži a začne sjíždět pohledem všechno, co tu je, aby se rozhodl, co uvaří.*

*Ví, že včera Chrise konečně pustili z Ošetřovně, a tak ho chce překvapit. Udělat mu zase kafe, jak tomu bylo předtím, než onemocněl, k tomu něco sladkého a donést mu to do jeho komnaty. Na sebe hodila jen černé šortky, protože se jí zdá skutečně teplo a volnější tričko. Vlasy si stáhla do culíku, aby jí nezazavely. S ní jde do kuchyně i Loki, předtím mu dala ještě jídlo a byla s ním venku, takže počítá s tím, že si jen někde lehne a bude spát. Když dojde do kuchyně, hned si všimne Chrise.*Překazil jsi mi plány.*Pousměje se na něj a přejde blíže k němu, taky se nakoukne do spíže.*Chtěla jsem ti udělat kafe, něco upéct a donést ti to, jako předtím než jsi onemocněl.*Vysvětlí mu, jaké plány jí překazil, když je tady.*Jak se cítíš?*Sjede ho starostlivým pohledem. Je ráda, že ho už pustili z ošetřovny, ale pořád se o něj bojí, že by nemusel být pořádně vyléčený..*/Blbost, jinak by ho nepouštěli.. Klid../

*Dojde do kuchyně, protože chce něco uvařit pro Camille a toho špunta v ní, protože si pamatuje, jak mu říkala, že jim to oběma chybí. Začne sledovat, co všechno je ve spíži, aby mu to pomohlo se rozhodnout, co uvaří a když za sebou uslyší hlas, otočí se za ním, i když ví, koho tam uvidí a usměje se.* Nápodobně. *Poznamená pobaveně a když přejde k němu, obejme jí okolo pasu a políbí jí. Celou dobu za tím sklem snil o tom, že jí zase políbí a o tom, jak sladce její rty chutnají.* Já ti chtěl uvařit snídaňooběd a překvapit tě. *Řekne jí, jaké plány překazila ona jemu.* Jsem v pořádku, vážně. Nemusíš mít strach. *Ujistí jí.* Jak je tobě? A drobkovi? *Zajímá se starostlivě tentokrát on a jednou rukou jí lehce pohladí po břiše.*

*Chce Chrise překvapit s kávou a něčím sladkým do postele, ale protože na něj narazí v kuchyni, její plány jsou zhaceny. Hned, jak se na ni otočí se na něj usměje.*Tak aspoň můžeme uvařit něco spolu. Něco mě můžeš naučit.*O tom, že by vařili spolu se taky už bavili. Když k ní přijde a obejme ji okolo pasu, sama se k němu více přitiskna oplatí mu polibek. Odtáhne se až po chvilce.*Tohle mi neuvěřitelně chybělo.*Řekne tiše. Neví, jak to mohla bez něj vydržet tak dlouho. Bylo to pro ni ale utrpení.*Já kafe a něco sladkého a taky tě překvapit.*Uchechtne se.*V tuhle dobu jsem ti vždycky něco nesla.*Podívá se na hodiny a pak zase na něj.*Stejně budu. Je normální, že se bojíme o ty, které milujeme.*A jeho ona miluje více, než kohokoliv jiného na tomhle světě.*Je mi skvěle. Mně i drobkovi. Teď jsem vlastně v sedmnáctém týdnů. To už některé maminky cítí kopání atak.*Zazáří jí oči při pomyšlení, že by za chvilku mohla cítit první pohyby jejich miminka.*Co jsi chtěl vůbec uvařit?

*Usměje se na Camille, když se tu objeví a po jejích slovech přikývne.* Jasně. Co bys chtěla naučit? *Zeptá se jí s nadzvednutým obočím a má za to, že jí toho nijak moc učit nebude muset, protože kdykoliv mu něco udělala, bylo to dokonalý. Pak si jí k sobě přitáhne a políbí jí. Její rty mu hrozně chyběli a na jejich chuť myslel pokaždé, když s ní mluvil přes to otravné sklo a i v době, kdy u něj nebyla.* Mě taky. *Přitaká potichu, když se od ní po chvilce odtáhne a pak se usměje, když si vzpomene, jak mu vždycky něco nosila.* A jednou chci překvapit já tebe a ty mi to takhle zkazíš. To je pěkně ošklivý. *Postěžuje si naoko nešťastně, ale pokazí mu to cukající koutky rtů a pobavený tón hlasu.* Dobře, v tom máš pravdu. *Uzná. Taky se o ní nepřestane bát, i kdyby mu o to říkala.* To je skvělá zpráva. Musíš mi hned říct, jakmile ho ucítíš. *Rozzáří se mu také oči a podívá se na její břicho a s úsměvem na rtech jí tam znovu pohladí.* Pořád tomu pořádně nemůžu uvěřit. Je to prostě zázrak. Náš zázrak. *Zvedne k ní pohled ve kterém je obdiv a když se ho pak zeptá, co chtěl vařit, pokrčí rameny.* Nemůžu se rozhodnout. Na co máte chuť? *Zeptá se jí a doufá, že by mu to mohlo pomoct se rozhodnout.*

*Pokrčí rameny.*Já nevím.. Něco jednoduchého, čímž nepodpálím kuchyň.*Uchechtne se. Více se na něj natiskne a oplatí mu polibek. Tohle jí chybělo neuvěřitelně moc.*/Teď se snad už nic nestane a my budeme moci být v klidu spolu.. šťastní./*Když se odtáhne řekne, že jí to chybělo a usměje se, když od něj slyší, že jemu taky. Pak se chytne za srdce a tváří se strašně omluvně.*Ta to se moc omlouvám. Doufám, že mi můj nejdražší snoubenec odpustí.*Taky jí přitom cukají koutky.*Ale jednou jsi mi už něco přinesl. Do mé komnaty.*Vzpomene si, že ji jednou taky takhle překvapil. Bude se o něj bát i nadále, protože ho miluje a je to normální, že se ojíme, aby se nic nestalo člověku, kterého milujeme nejvíce na světě a u ní je to právě Chris a jejich dítě. Vítězně se usměje, když uzná, že má pravdu a řekne mu, co zjistila o týdnu těhotenství, ve kterém právě je. Přijde jí úžasné, že by za chvilku mohla cítit pohyby miminka.*Neboj, hned jak něco ucítím, hned ti to řeknu.*Usměje se na něj zamilovaně, když ji na břichu znovu pohladí.*Už je docela velké.. Taky za dva týdny budu polovině těhotenství. Obvykle trvá někde třicet-devět týdnů..*Přikývne.*To je. Taky tomu nemůžu uvěřit.*Potřese nad tím hlavou.*Ptáš se těhotný ženský, na co má chuť? To není nejlepší nápad. Pokud si teda nechceš se mnou dát jahodová koláč s ančovičkami a podobně. *Zamyslí se nad něčím normálním, co by si dala.*Ale možná špagety nebo nějáké jiné těstoviny, nevím.

Ty nepodpálíš kuchyň při ničem. Jsi skvělá kuchařka a já ti budu pomáhat. *Mrkne na ní a pak se pousměje, když vidí, jak jí cukají koutky.* Možná za nějaký krásný polibek... *Pokrčí rameny a zamžiká na ní obočím.* Jo a než jsme to stihli sníst, utekl jsem kvůli příznakům viru. Vynahradím ti to. *Slíbí jí s úsměvem a líbne jí rychle na čelo. Pohladí jí po břiše a nedokáže uvěřit tomu, že za chvíli se ten špunt bude už hýbat. Přijde mu neuvěřitelné, jak rychle to letí.* /Jako kdybych se před týdem dozvěděl, že je to dítě moje. Děti... Původně děti./ *Vzpomene si, jak byl na ošetřovně a musel se rozhodnout mezi životem Camille a životem jednoho z dětí.* /Zabil jsem svoje dítě../ *Vyčte si asi už po tisící, ale rychle to zaplaší, aby na něm nic nepoznala. Ví, že si to také často vyčítá a chce jí pomoci se od těch myšlenek aspoň na chvíli odreagovat.* Už je hodně velký. Ale stejně nedokážu uvěřit tomu, že je tam nějaký malý človíček. *Potřese hlavou. Doufá, že až sám ucítí nějaký jeho pohyb, bude to pro něj skutečnější.* Ptám se, protože chci uvařit něco, co ti bude chutnat. Sobě si pak udělám něco normálního. A taky rád riskuju. *Zazubí se na ní a pak přikývne.* Špagety jsou jednoduchý. Co kdybys je udělala a já na ně udělám omáčku? *Navrhne jí.*

To by ses divil. Proč je asi před kuchyní ten hasící přístroj? Jendou jsem zkoušela péct nějáký sušenky, nechala je tam dlouho až se začal z té trouby valit dým. Od té doby je tam ten hasící přístroj, kdyby náhodou. A taky jsem spálila utěrku, který vážně hořela. *Rozhodne se to hrát s ním a omluví se mu za to, jak mu překazila plány a když si řekne o polibek a zamžiká obočím, usměje se a natáhne se k němu, aby ho znovu políbila.*Já vím. Budeš mít celý život na ti mi to vynahradit. Navíc to chápu, nechtěl jsi, aby se mi něco stalo.*Pokrčí lehce rameny. Těší se na to, až ucítí první pohyby dítěte. Musí být dost pozorná, prvně jsou totiž jen nepatrné, jak se dozvěděla. Dívky, které jsou těhotné poprvé je cítí klidně až ve dvacátém týdnu.*Už má asi třináct centimetrů. Ještě musí povyrůst. Dost. Někde okolo třiceti.*Ví, že okolo těch padesáti děti mívají, když se narodí.*/A to mám ze sebe dostat ven../Mám pocit, že by mi momentálně chutnalo snad všechno. Většinou se nemohu rozhodnout a hodinu trávím u ledničky než se rozhodnu, co si chci dát.*Řekne, jak to u ní teď vypadá. Nevěřila by, že by někdy měla takový problém si vybrat jídlo.*Právě proto jsem je vybrala.*Usměje se a přikývne.*Dobře. Vytáhne špagety, na které postaví vodu a do ní je nakonec dá. Všimne si, že si Chris neudělal kafe a pousměje se. Hned mu ho dodělá a přejde k němu. Hrnek položí na linku před něj a pousměje se na něj. Pak se vydá zkontrolovat špagety.*

A já myslel, že je tu odjakživa jen pro případ nouze. Ale vidíš. Posunula jsi bezpečnost paláce na vyšší úroveň. I když jsi mu předtim hrozila podpálením. *Zasměje se, protože takovému popíchnutí nešlo odolat. Když se mu pak omluví a zadoufá, že jí někdy odpustí, řekne si o polibek a usměje se, když ho opravdu dostane.* Žádný jídlo na světě není tak sladké, jako tvoje rty. *Usměje se na ní zamilovaně a pak si vzpomene, že když jí posledně něco uvařil, ani to nestihli dojíst.* Budu tě chránit dokud budu dýchat, slibuju. *Myslí to vážně. Dokud bude naživu, bude pro něj bezpečí Camille a jejich dítěte, případně v budoucnu dětí, na prvním místě.* To je...docela hodně. *Uzná.* Hlavně mi nesmíš zdemolovat ruku, až tě za ní budu držet a ty budeš tlačit. *Zazubí se na ní.* Až se bude muset kupovat nová lednička, protože ta stará to neuchladila, víme proč. *Zasměje se, protože podle návodu by se ledničky měly nechávat otevřený tak tři minuty maximálně, aspoň co slyšel. Pak už se dohodnou na špagetách a on se odebere k lince, kde začne dávat dohromady omáčku na ně. Když vedle něj Camille postaví kafe, obdaří jí vděčným úsměvem.* Děkuju. *Poděkuje jí a musí se ovládnout, aby se ho nenapil hned, protože moc dobře ví, že by se opatřil.* Když do vody nasypeš sůl, budou chutnat o něco líp. A taky to míchej, aby se ti neslepili. *Poradí jí, i když ví, že udělat špagety není nijak těžké.*

*Řekne mu, proč je před kuchyní ten hasící přístroj. Zkrátka, skoro to tu několikrát podpálila. Pka se uchechtne.*Vidíš, jak je to se mnou hrozný? Ve Francii musíš taky nechat umístit hasící přístroj někam poblíž kuchyně, kdyby náhodou. *Usměje se na něj. Pak se zeptá, co má udělat, aby jí odpustil, jak mu zhatila plány a když si řekne o polibek, natáhne se k němu a spojí jejich rty. pak se zamilovaně usměje.*Miluju tě, Chrisi.*Řekne mu.*/Je tak roztomilý a milý. Je dokonalý. Jak to, že jsme to ve Francii neviděla? Kdyby ano, hodně věcí by to usnadnilo. Byla jsem strašně pitomá./Já vím. Vím, že ochráníš jak mě, tak naše dítě, v budoucnu snad děti.*Mrkne na něj. Chtěla by jich více.*Jo, to je. *Přikývne.*Neboj, nezdemoluju. A protože vím, že nemáš moc rád pohled na krev.. Zase doufám, že se tam nezhroutíš, aby doktoři spíše nemuseli pomáhat tobě. Prostě se budeš dívat na mě, dobře?*Nechce, aby tam omdlel. Pak se zasměje.*Tak nějak.*Přitaká. Začne dělat špagety a ještě mu dodělá to kafe.*Nemáš zač drahý.*Přikývne a vezme sůl, trochu tam nasype a pak vezme vařečku a začne míchat.*To ještě není tak hrozný. Zatím to vypadá, že dneska hasiči nebudou potřeba. Chudáčci. Jim ty výjezdy do paláce pomáhají, mají pak více akce a větší plat, víš co.. A my jim takhle bereme práci.